ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 97552770-8f0d-11dd-be96-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 90, place 69, work 11, org 17
1 masthead
30. března 1913. číslo 86.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
které národ nepokládá za své důvěrníky, vy- jednávání nevede k cíli. Slováků je v Uhrách o málo méně než Rumunů, ale s nimi vláda nevyjednává. Příčinu, proč právě s Rumuny vyjednává, vysvětlil tyto dni ve „Sloven. Den.“ býv. rumunský posl. Suciu. Mezi Ru- muny vzrůstá každým rokem inteligence, od- chovaná v čistě rumunských národních, od- borných a středních školách, která se národu neodcizuje, nýbrž s ním splývá a pečujeo rychlý hospodářský rozvoj lidu. Co na Slo- vensku teprve počíná, kulturní a hospodářské sblížení s Čechy v Čechách a na Moravě, pro- vádějí uherští Rumuní už dávno, jsouce stále v kulturním a hospodářském styku se svými soukmenovci v království rumunském. Finan- čně silnější Rumuni z království podporují své bratry v Uhersku a společný oběma literární jazyk umožňuje i spisovatelům uhersko- rumunským psáti do časopisů, vydávaných v Rumunsku, odkudž jsou lépe honorováni než by mohli býti jen doma. Uherští Rumuni maji dnes dva velké kulturní spolky, jeden divadelní, podporující nadějné divadelní síly.
Slovák Rumun Uhry Čechy Morava Finany Uhersko Rumunsko
5 article
druhý všeobecně vzdělávací, zvaný „Astra“ jenž vládne již kapitálem 1,100.000 K. „Astra“ má na 40 odboček ve všech větších rumun- ských obcích v Uhersku, pořádá přednášky hospodářské výstavy, zakládá knihovny a čí- tárny a podporuje různé literární a kulturní podniky. Z popudu „Astry“ zorganisováno rumunské časopisectvo, spolek rumunských novinářů má 48.000 K jmění, organisuje se učitelstvo, akademická studující mládež, ku- pectvo a zejména finanční ústavy rumunské, jichž je ve svazu „Solidaritea“ již na 180. Ta- kové národní organisace domohli se Rumuní jen proto, že mají dosti inteligence, poněvadž mají v Uhrách svých pět gymnasií, na nichž studuje více než 2000 žáků, svou vyšší ob- chodní školu v Brašově s 200 žáky, pět vyš- ších dívčích škol, učitelské ústavy a čistě rumunské (církevní) národní školy. Z těchto škol vychází mladá rumunská inteligence ná- rodně smýšlející a šířící národní vědomí mezi lidem, takže všechny Apponyovské pomaďar- šťující prostředky mezi Rumuny selhávají. Ru- muni jsou dnes i v Uhrách hospodářsky dost silní. Maďarů se nebojí a proto Maďaři s ni- mi vyjednávají.
Rumun Maďar Uhersko Uhry Brašov
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. A. A. Bašmakov na Černé Hoře. Jméno A. A. Bašmakova rozlehlo se světem slovanským, když došlo ke srážce mezi ním a ru- ským ministrem vnitra. Bašmakov byl hlavním re- daktorem „Pravitelstvenného Věstníku“, což ne- považoval za závadu, aby na slovanských meetin- gách petrohradských nemluvil ostře proti zahra- ničné politice min. Sazonova a nenavrhoval proti ní resoluce. Vláda, upozorněna na tuto neúřadní činnost Bašmakova, dala mu na vybranou, aby buď zticha řídil „Pravitelstvenný Věstník“, anebo aby si ve veřejnosti mluvil proti vládě, ale potom aby vystoupil z redakce vládního orgánu. Pan Bašmakov ukázal se charakterným mužem přesvědčeným odpůrcem min. Sazonova. Rozlou- čil se s výnosným úřadem vládního listu, ale na to jen čekalo „Novoje Vremja“ a nabídlo mu mi- sto ve své redakci. Pan Bašmakov nyní jako člen redakce „Nového Vremene“ zavítal na Černou Ho- ru, aby mu odtud dopisoval
Bašmakov Bašmakův Sazonov Novoj Vremja Černá hoře Nový Vremen Černá
7 article
„Glas Crnogorca“ uveřejňuje dopis k ministru kterým se A. A. Bašmakov poděkoval z redak- torství „Pravitelstvenného Věstníku“. Dopis zaslu- huje, aby byl přečten i u nás, neboť on nás se- znamuje nejen se zajímavou minulostí Bašmakova. nýbrž i se skutečným poměrem slavjanofilů k ru- ské vládě. O slavjanofilech Němci rozšířili mezi Slovany předsudek, že je to vládní strana —a zatím slavjanofilé jsou k ruské vládě v oposici dnes právě tak, jako za Mikuláše I „Čtvrt století — píše Bašmakov ministru — studují oblast zájmů Ruska na Balkánu. Když jsem r. 1899 prostudoval Makedonii a vydal o ní svou knihu, vydal jsem v nebezpečí svou karieru, ne- boť jsem sloužil v zahraničném ministerstvě pod hr. Lamzdorfem; ale ona se později opět upev- nila, díky milostivé pozornosti, kterou car hosu- dar věnoval mému výkladu. Následkem toho by- lo, že Rusko finančné pomohlo Bulharsku, a tím je zachránilo od hospodářské odvislosti Rakou- sko-Uherska. Když potom hr. Lamzdorf vyslovil přání, abych mu podal svou kritiku nešťastných mürzstegských reforem pro Balkán, otevřeně jsem ukázal na to, jak jsou na škodu pravoslavnému Slovanstvu a Rusku a prospěšny Rakousku a Tu- recku.
Glas Crnogorca Bašmakov Bašmakův Němec Ruska Rusko Balkán Makedonie Bulharsko Rakousko Mikuláš I „ čtvrt RakaskýUhersko
8 article
Vystoupiv z ministerstva zahraničného, vstou- pil jsem do redakce „Pravitelstvenného Věstníku kde jsem doufal, že mne nedostihne síla starých účtů s představiteli diplomacie, jež nestrpěla abych byl bojovníkem slovanského ideálu v ruské politice. R. 1908 jsem na místě prostudoval položení našich ubohých srbských souvěrců v nejvíce ne- přístupné části tak zv. „divoké Albanie“. Zde mi- sionáři, z Rakouska přišlí, stále obracejí na kato- lickou víru, čímž se ruší základy historické úlohy Ruska. Vydal jsem o tom knihu, která mne ne- přivedla do žádné kolise s vládou. Za záborové krise bosensko-hercegovské po- zdvihl jsem svůj hlas ve Slovanském spolku i ve veřejném tisku, ale opět nebylo žádné kolisev měm úřadě. Teprve v nynější balkánské krisi do kolise došlo. Pokládal jsem za svou povinnost há- jiti to, co my slavjanofilové považujeme za svaté poslání Ruska a pozdvihuje a sjednocuje srdee slovanská. Nešlo o strannickou agitaci, nebot slavjanořilé proniknuti jsou historickým citem a mají zření k historické ceně a k historickému po- slání ruského národa, jež nezávisí od nahodilých proudů. Této síly ducha, této záruky našeho histo- rického významu je zapotřebí přirozeným spojen- cům Ruska, aby mohli vykořeňovati pocit opo- vržení k Rusku, jež v cizině roste rok od roku. Západ nás vždycky nenáviděl a vždycky se ná bál. Ale nikdy nebylo toho, co je dnes: dnes námi opovrhujíl Ne pro Cusimu, ne pro Mukden, nýbrž proto, že naše zahraničná politika rozšiřuje v cl- zině přesvědčení, že jest užitečnější býti nepříte- lem Ruska, neboť se vynořil nový názor, nové po- znání, kterého dříve nebylo: že zrazujeme své přátele a sloužíme prospěchům nepřátel svých i svých přátel.
Albánie Rakousko Rusko
9 article
Mně se zdá, pane ministře, že jest vám už jasno, proč nemohu potlačiti svoji duši. Raději ať padne to hmotné dobro, kterého jsem získal třicetiletou prací, než abych se odřekl povinnosti. kterou mi ukládá svědomí Ještě dovolte, abych od sebe odmíti 1 stín výčitky, že jsem se prohřešil proti vládě tím, že jsem jí v této trudné době ztížil úkol, který má před sebou. Ne tak! Já z té duše přeji si pomáhati vládě své vlasti a svého hosudara v oblasti mezl- národních zápletek, věda, že se proti nám chystají hrozné události, které my sami přibližujeme sla- bostí své zahraničné politiky. Za těch okblnoste je nejčestnější a nejlepší způsob, kterým se vládě pomůže: mluvit jí pravdu hlasitě a nebáti se je- jího hněvu.
10 article
Katolická propaganda Rakouska a Italíe mezi Albanci. Angličan Charles Woods, cestovatel po Alba- nii, promlouvaje o zavraždění františkána Paliče, podává zprávu o katolické propagandě, kterou tam podporují Rakousko-Uhersko a Rtalie. Rakousko začalo propagandu podporovati před 50 lety a od 30 let ji podporuje velmi úsilovně. Propagandu vedou domorodí kněží, kteří studují nejprve ve Skadru a potom se zdokonalují v Ra- kousku. Když se vrátí, obsazují se jimi fary a oni na svých farách jsou agenty Rakouska. Za hlavní svůj úkol považují udržovati věrskou nenávist mezi pravoslavnými a moslemy a překážeti smí- šeným sňatkům, jimiž by se náboženské protivy otřely. Kromě toho Rakousko vydržuje Albancům katolické školy, jichž správci jsou františkánia jezovité. Prvá taková škola byla otevřena ve Skadru před 50 lety. Rakousko-Uhersko prohla- šuje se za protektora katolických Albanců. Italská propaganda začala o několik roků dřív, než rakouská, ale má malé výsledky. Ve Skadru, hnízdě pletichářském a zkaženém Italové vydržují sirotčinec a tři školy. Kromě toho jsou italské školy ve Valoně a Janině.
Angličan Woods Italos Rakousko Palič RakouskoUhersko Uhersko Albanec katolický škola
11 article
Dělná většína v dumě. Jednání o utvoření dumské většiny pokračují sice, ale stále zůstávají planými. V R usku nelze pomýšleti na jednoduchý poměr dvou vzájemně soupeřících stran, jak to bývalo do nedávna v Anglii. Stranické poměry v Rusku jsou ještě nedosti vykvašeny, vedle sebe stojí často sku- piny, které v teorii nedělí skoro nic, často není mezi nimi ani praktického rozdílu v taktice, led jisté převažující náklonnosti nebo antipatie. Disciplina stran bývá obyčejně slabá a v každé strané jest aspoň pravé a levé křídlo, dosti často takticky se rozcházející. Sama čtvrtá duma nemá zdravého rozdělení a pevné většiny. Stojí zde proti sobě dvě nesmířitelná křídla — konserva- tivní pravice a pokroková levice — každá asi o 150 poslancích a uprostřed je slabý střed o 140 poslancích, rozeklaný též na dvě skupiny. na okťabristy a »centroviky« čili konsti- tuční konservativce Krupenského. vlastně vládní levé křídlo nacionalistů, které dlužno počitat ku pravící. Pravíce rozděluje se v základě také na dvě skupiny: na krajn pravici, v níž jsou sloučeni monarchisté, ne- přátelé representativního zřízení, reakcionáři- aristokraté a reakcionáři-klerikální demokratéa na nacicnalisty, kteří jsou konstitucionalisty jen s výhradou a vlastně si přejí hlavně výhod pro šlechtické statkáře, jmenovitě v západních gubernifch, odkud mají nejvice mandštů.
Anglie Rusko
12 article Okťabristé klesli ve čtvrté dumě dosti značně
Okťabristé klesli ve čtvrté dumě dosti značně počtem, mají okolo 100 poslanců, ale přes to pr svoje centrální postavení a oportunismus hraj vůdčí úlohu v duměj rozdělují se také na prav křídlo čili autonovce (podle vůdce Autonoval a levé křídlo čili chomjakovce a uprostře mají nečetnou, ale vlivnou skupinu Šubin- skeho, politicky »zásadního« oportunisty. Opo- siční levice jest roztřištěna na celou řadu větších a menších skupin; největší strany levice jsou konstituční demokraté (kadeti) a na pravo od nich stojící progresisté. Menší skupiny tvoří sociální demokraté, tru do- vici a národní skupiny (Poláci, mohamedáni. Litevci atd.). Z tohoto materiálu jest těžko dělat pevný blok, který by dosáhl dělnosti dumy. Bylo by možno ovšem utvořit takový blok ze stran středu s přibráním bližších skupin pravice nebo levice, ale blok středu s pravicí v podstatě přece jen se příčí mnohým okťabristům a blok okťabristů s levicí byl by jalový, poněvadž jeho usnesení nebyla by schválena druhou zákono- dárnou instancí, hosudarstvenným sovětem.
Polák Litevec Opo Šubin
13 article
který působí svou mrazivou konservativností na politický vývoj Ruska jako ledovec. Dnes v ho- sudarstvenném sovětě, skládajícím se nejvíce z členů vládou jmenovaných, mají nesmiřitelní reakcionáři převahu. Nebude-li provedena reforma hosudarstvenného sovětu, nelze čekat žádné ná- pravy. V tom je bezvýchodnost dnešního poli- tického položení v Rusku; za daných poměrů by nepomohlo ani rozpuštění dumy, poněvadž spor mezi dumou a sovětem nelze odstranit pouhý i vnitřními změnami v dumě, nehledě na to, co by tomu řekla země. Poslední útoky krajní pravice proti Kokovcovu pohnuly prý ho, aby se staral o zabezpečení dělného bloku v dumě, který by rád posunul až na levo ku progresistům. Krajní pravice podezřívá dokonce Kokovcova, že křik veřejnosti proti snahám o rozpuštění dumy byl jím hodně podporován. Hlasatelem Kokovcova jest poslanec Krupenský; posud však úspěchu nemá. Oktabristé nechtějí jít s nacionalisty a kraj- ními pravými, poněvadž by v tom případě musili hlasovat pro povolení sum na nepopulární cír- kevní školy, a i kdyby s pomocí nacionalistů do- sáhli slibovaného odhlasování reformy zemského zřízení, bojí se, že by hosudarstvenný sovět tute liberální reformu odmitl, že by tedy posloužili pravici zadarmo. Proto jednání o utvoření dělné většiny v dumě stále ještě vázne. Osud vojenské medícinské akademie v Petrohradě.
Krupenský Rusko Petrohrad
14 article
Rusko zase prožívá jedno ze svých kultur- ních ponížení, a jak to už se stává obyčejem zase zásluhou bezohledného ministerstva osvěty. Vojenská medicinská akademie v Petrohradě. nejlepší a největší ruská lékařská škola, byla zavřena a všichni studenti vyloučení. A příčínu takového ostrého opatření? Nic víc, jako spon o salutování důstojníkům. Vojenská akademie medicinská v Petrohradě jako mnoho kulturních institucí vyrostla z péče o potřeby vojenské proto podléhá správě ministerstva vojenství, ale ve skutečnosti jest jednou z nejlépe zařízených lékařských fakult. V poslední době ministr osvěty
Rusko Petrohrad
15 article
Kasso usmyslil si pro akademii několik reforem. které s její vědeckým posláním nemají nic spo- lečného, spíše jí mohou škodit. Ministerstvo osvěty vydalo příkaz, že studenti této akademie mají vzdávat čest důstojníkům stejně, jako kdyby byli kadety. Studentská mládež v Rusku je bez toho dosti podrážděna, v tomto ministerském nařízení viděla nepotřebné šikanování a při setkáních s důstojníky neřídila se pravidly vo- jenské subordinace. Došlo k řadě srážek mezi mediky a důstojníky, zejména v elektrické tram- wavi, kde se staly případy, že důstojník vyvolal skandál, když si student usedl, aniž požádal předem důstojníka o dovolení, jak dělají prostí vojáci. Opakující se srážky s důstojníky daly podnět ke svolání schůze mediků, na níž velmi ostře odsuzovali nové pořádky a někteří v roz- čilení strhávali se své uniformy odznaky. Mini- sterstvo na to odpovědělo zavřením akademie rozpuštěním studentů. Akademie prý bude obno- vena na jiných základech, bude změněna na školu odpovídající více vojenským a byrokrati- ckým požadavkům. Ministerstvu osvěty šlo patrně hlavně o titul k této radikální změně, jinak by sotva bylo lze pochopit, proč se tak horlivě stará, aby utichající náladu studentstva ruského opět pobouřilo.
Kassa Min Rusko
16 article Sítuace francouzské vlády.
Sítuace francouzské vlády. Radikální odpůrci Barthoňovy vlády upustili od úmyslu, činiti vládě další obtíže před jarním prázdninami novými interpelacemi jednak proto, že nechtěli tyto prázdniny oddáliti, což by způ- sobila nová ministerská krise a také následkem úvahy, že vzhledem na zahraniční situaci mnozí kteří se v úterý po vládním prohlášení zdrželi hlasování, snad by hlasovali pro vládu, aby za- bránili nové ministerské krisi, která by byla oje- dinělým zjevem v dějinách třetí republiky. Bylo by to skutečně poprvé, že by republikánský par- lament svrhl novou vládu hned po jejím ustavení Delegace levice svolala ve čtvrtek schůz všech 4 skupin levice, totiž demokratické levice.
Barthoňův
17 article
radikální levice, skupiny radikálně-socialistické republikánských socialistů, v níž bylo vzato na vědomí odvolání ohlášeného dotazu poslance Bre- tona o všeobecné politice vlády a uvažováno politické situaci. To ovšem neznamená, že by se radikálově vzdali oposice, nýbrž zůstávají jen ve svých po- sicích, nepodnikajíce zatím útoku, aby neposkytl některým svým příslušníkům příležitost, přejíti do vládního tábora. Zdá se, že radikální skupiny ve sněmovně vyciťují, že tímto postupem tvoří pro- past mezi sebou a voličstvem, v němž se vzmáhá odpor proti politice osobních nechutí a vyvolá- vání krisí v době, kdy jde o nejvážnější zájmy země a zabezpečení národní obrany. Přípravy k politické stávce v Belgií. Belgičtí socialisté konají horlivé přípravy ke všeobecné stávce, ohlášené na 14. dubna, jež má za účel dosažení volební opravy. Bylo vydáno heslo, že se má rozhodně zabrániti výtržnostem pročež mají ze stávkových schůzí býti odstraněn nepovolaní štváči a slova se mohou ujati jen ti kdož jsou vůdcům známí jako spolehlivé osoby Činí se také opatření, aby děti dělníků byly za- opatřeny u zámožných rodin. Mnozí liberálove zavázali se k dobrovolným příspěvkům do stáv- kové pokladny a nabídli dělnickým dětem poho- stinství. Známý liberální podnikatel heren Mar- quet slibil podporovati stávku týdenním příspěv- kem 100.000 franků. Stávkový výbor podává jii návody k úsporné úpravě stravy a chystá se vý- živa rodin na komunistickém základě, s čímž se již tuto neděli budou konati zkoušky. Vedení stávky požádalo hudebníky, spisovatele a herce. aby svým uměním přispěli k podpoře stávkářů
Bre Belgie Mar
18 article
Obchodníci a hostinští v celé Belgii si již stě- žují, že vzhledem na nebezpečí stávky jejich ob- chody trpí. Obchodní cestující vůbec již nejezdi na venkov. Mluví se také o nutnosti všeobecného příročí, vláda však posud ignoruje nebezpečnou situaci a svolala parlament i senát úmyslně te- prve na 15. dubna. Klerikální ministři dlí ve Švý- carsku a v Rtalií. Tato okázalá bezstarostnost vlády působí v zemi velmi nepříznivý dojem. Nové jitření v číně. Rozpor mezi jižní a severní Čínou, jenž by zvolením Juanšikaje za presidenta republiky for- málně urovnán, počíná propukati znova. V Šan- chaji byl zavražděn bývalý ministr orby Sunšiaojen když odjížděl do Pekina k zahájení parlamentu jež ustanoveno na 8. dubna. Sunšiaojen byl příte- lem vůdce revoluce Sunjacena a Huanšina i hrá vynikající úlohu při sblížení jich s Juanšikajem Radikální živly na jihu, které jsou prodchnuty hlubokou nedůvěrou k Juanšikajovi a k severu pokládají své bývalé vůdce skoro za zrádce a po- jaly proti Sunšiaojenovi velkou nenávist. Zavraž- dění jeho má prý býti výstrahou Sunjacenovi Huanšinovi, jejichž dohodu s Juanšikajem nesmí- řitelní radikálové z jihu neschvalují.
Belgie Čína Zavraž
19 article Ze strany.
Ze strany. Klub národní strany svobodomyslné kon 40. výroční valnou hromadu v ponděli 31. t. m o 8. hod. večerní v místnosti Národního klubu Ferdinandova třída (Louvre). Odbor dílovedoucích koná schůzi důvěrni- ckého sboru v pondělí 31. t. m. o 8. hod. večerní v sekretariátu strany. Z ústředního výboru organisací mládeže. Členy organisací mládeže a studentské organisace žá- sáme, aby se zúčastnili schůze Klubu národn strany svobodomyslné, jež bude věnována pa- mátce dra. V. Škardy a jež se koná zejtr v pondělí o 8. hod. večerní v místnostech Ná- rodního klubu (II., Ferdinandova třída, Louvre) Odbor státních úřadniků a úřadniků státních drah koná první svou valnou členskou schůzi dne 6. dubna t. r. o 10. hod. dopol. v místnostech se- kretariátu. Pořad schůze: 1. Uvítání a zpráva o činnosti odboru v r. 1912; 2. Říšský posl. p. dr Funk: »O poměru národní strany svobodomyslne k státnímu úřadnictvu a úřadnictvu státních drah- 3. Pan říšský posl. Čech: »O nynějším stavu slu- žební pragmatiky: 4. Čtení a schválení jednacího řáduj 5. Volba výboru; 6. Volné návrhy. Pozvánky k této schůzi se pp. členům odboru současně ro- zesílají. — Ústřední vybor odboru kona schůzi svou 28. března za předsednictví p. presi- denta Krause. Po vyřízení řady dopisů a schvá- lení prací, vykonaných pro valnou členskou schůzi stalo se také usnesení ohledně kandidátní listin pro novou volbu výboru, která se provede n valné členské schůzi. — Příští schůze odboru se zvlášť oznámí.
V Škarda Kraus Louvre Ferdinandov třída Čechy Ferdinandov třída organizace mládež Ná
20 article
Finanční odbor strany konal řádnou svoji schů zi dne 28. t. m. o 5. hod. odpolední za předsedni- ctví p. inž. B. Bečky. Vzaty na vědomí a k vý platě poukázány různé účty živnostenské. Rovněi vzaty na vědomi došlé dopisy a učiněna příslušná k nim usnesení. Podrobný referát finanční podal p. arch. Bečka. Po provedené debatě referát te s projevem díků schválen. V příští schůzi předne- seny budou referáty další. Na to učiněna různ nutná opatření vnitřní a správní. Tím schůz skončena.
Ing B Bečka Rovněe Bečka
21 article
Důvěrnický sbor místní organisace nár. strany svobodomyslné pro dolní Nové město v Praze 1 pořádá v úterý dne 1. března v 8 hod. večer schůzi v pivovaře „u Bucků“ na Poříči. Účast členů nutna. Z Kutné Hory. Místní organisace nár. strany svobodomyslné uspořádá dnes v neděli o 2. hod. odpolední schůzi žen, na které promluví pant Eliška z Purkyňů a poslanec paní Božena Vi- ková-Kunětická z Prahy. Schůze koná s v zasedací síni Vlašského dvora. — V úterý dne 1. dubna promluví o politické situaci a posled- ních událostech doby na schůzi organisace strany pan generální tajemník nár. strany svobodomyslné Fr. Sís. Schůze koná se v 8 hod. večer v sále „U černého koně Odbor peněžních úřadníků nár. str. svobodo- myslné uspořádá dnes vycházku do nově postavené budovy Občanské záložny ve Vršovicích. Schůzka přesně o 1410. hod. dopol. u Městského divadla na Král. Vinohradech. — Současně vyzývá výbor pány členy, aby zúčastníli se v hojném počtu před- nášky o dru. Václavu Škardovi, pořádané Klubem národní strany svobodomyslné v pondělí 31. břez- na o 8. hod. večerní v místnosti Národního klubu. restaurant Louvre.
Bucek Eliška Sís Král Škarda Nová město Praha Kutná Hora Francie Vršovice Louvre organizace národní národní národní klub Božena V
22 article
Studentská organisace uspořádá dnes v neděli vycházku do výstavy Umělecké besedy. Vstupné sníženo na 20 hal. Schůzka účastníků přesně o 10. hod. dopol. před Obecním domem u Prašné brány. Z Hořic. Místní organisace nár. strany svobo- domyslné konala dne 13. t. m. řádnou valnou schů- zi. Přijata byla s pochvalou zpráva jednatelep. Jezbery o činnosti organisace a provedeny volby. Předsedou zvolen jednomyslně opět p. cís. rada Karel Tuček, místopředsedy pp. Jos. Jezbera, ob- chodník, a Ant. Rudl, profesor. Ve schůzi důvěrni- ckého sboru 20. t. m. zvolen jednatelem p. Václav Jelínek, řed. pokr. školy, a politickým referentem Ant. Korál. — Organisace hořická projektovala pro letní období řadu přednášek a vycházek; zem- ský poslanec p. dr. Jar. Preiss bude v nejbližší době pořádati zde přednášku o hospodářské situaci a česko-německém smíru.
Jezbera Tuček Jelínek Antonín Korál Preiss Hořice organizace národní obecní dom
23 title
Doznání loupežného vraha
24 article Josefa Litery.
Josefa Litery. Ve veřejnosti rozhostilo se včera v odpoled- ních hodinách plné uspokojení po zprávě, že smí- chovský loupežný vrah hostinského p. Václava Jelínka jest již vypátrán a že se k bestiálnímu zločinu úplně přiznal. Oddech zavládl zejména také v bezpečnostním oddělení, neboť všechen personál, od přednosty oddělení polic. rady Proti- venského až do sboru detektivů, byl od úterý ráno dnem i nocí v neustálé činnosti, nejen namá- havé, ale krajně vysilující. Hned v týž den, kdy byla vražda provedena, byla vydána vyhláškao zločinu, vypsána odměna 1000 korun na vypátrání pachatele a očekávalo se, že záhy bude nalezen majitel sekyry, kteréž vrah použil k usmrcení ho- stinského. Den míjel za dnem bez nejmenšího vý- sledku. Až konečně včera odpoledne vrah, který byl už tři dny ve vyšetřovací vazbě policejní, s přiznal. K oživení paměti zrekapitulujeme stručně ce- lou pohnutlivou událost.
Josef litera Jelínek
25 article
V noci s pondělí velikonočního na úterý dne 25. března hostinský „U lva“ v Komenského ulici na Smichově pan Václav Jelínek propustil svůi personál, zaobalil plechovou schránku s denní trž- bou do ubrousku, zavřel za číšníkem domovní dvé- ře a potom průjezdem šel na nádvoří ke svému bytu v prvém patře nádvorní budovy. Sotva vy- kročil z průjezdu na dvůr, byl vrahem přepaden, sekyrou do hlavy pětkrát udeřen, až mu lebka rozbita a bez hlesu klesl na dlažbu. Zločin se stal asi o 141. hod. po půlnoci na úterý. V bezprostřed- ním sousedství místa vraždy bydlí manželé Ja a Antonie Měchurovi, kteří ráno byli podrobeni obšírnému výslechu. Měchurová povídala, že byla ze spánku probuzena chroptěním a probudila mu- že, aby se šel podivat, co se stalo. Muž vyšel a vrátil se, že prý na dvoře leží člověk se zakrvá- cenou hlavou. Vyzvala muže, aby ho šel umýt vzkřísit. Měchura tedy nabral vody do umývadla omýval zkrváceného a když ho nemohl vzkřísit. vrátil se domů a na vyzvání ženy šel pro policejní hlídku. Do té chvíle nevěděli prý, že to je ho- stinský p. Jelínek, až teprve, když přiběhly děti p. Jelinka a poznaly svého otce. Jakoukoli spolu- vinu manželé Měchurovi na loupežném a vražed- ném přepadení popřeli, a poněvadž proti nim ne- bylo nejmenších důkazů, byli manželé Měchurovi v úterý dopoledne propuštěni domů.
Jelínek Měchura Měchurová Komenský ulice Smichov U lev
26 article
Než se rozednilo, zjistilo se, že vrah vražedný nástroj, sekyru, na zahrádce odhodil, tamtéž po- hodil plechovou schránku hostinského, z níž peníz vybral, přelezl plot a skočil do Palackého ulice na Smíchově. Vrah zmizel beze stopy. Hostinský p. Václav Jelínek, aniž nabyl vědomi, v úterý dne 25. března ve všeobecné nemocnici zemřel. Ve středu dne 26. března upamatoval se civiln strážník smíchovského komisařství Horáček, žev sousedství hostince „U lva“ býval zaměstnán řez- nický pomocník Josef Litera, že zaměstnavateli kradl a proto byl propuštěn. Od té doby se potu- loval bez zaměstnání. Na Literu vysloveno tedy podezření a vydán příkaz, aby byl zatčen. Inspek- tor Somol přistihl Literu před hostincem „U lva o
Jelínek Horáček Josef Somol Palacký ulice Smíchov Inspky všeobecný nemocnice U lev
27 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Zaslechl jsem z kruhů německých novi- nářů žalostný stesk, že Praha po pádu Drino- pole je zklamala. Ve své čipernosti zpravodaj- ské, hned jak odpoledne přišla depeše, že Odrin padl, připravili si pro Vídeň „suchou cestou“ vyrobené vylíčení radostné nálady. jaká všeho českého obyvatelstva se zmocnila. Ti, kteří píší do zahraničních novin a mohou prášit trochu víc než korespondenti pražští pro Vídeň, připravili si depeše, ve kterých se všech českých domů v Praze zavlály slovan- ské prapory, Václavským náměstím táhly ne- přehledné průvody lidu, prozpěvujícího „Šumí Marica“ a „Hej. Slované!“, celé město vzpla- nulo v podvečer v ohromné illuminaci, a ti- síce a tisíce telegrafických projevů putovalo do Sofije, zatím co sbor obecních starších na rychlo svolán ke slavnostní schůzi, ve které jedna z největších ulic pražských pokřtěna na Bulharskou třídu. Že nescházelo ani na po- dezřelých projevech a buřičských řečech, roz- umělo se v depeších samo sebou, stejně jako vyrukování policie a vojska, když projev přesahovaly všechnu míru. Tak a jinak všelijak podle osvědčenéh receptu měli prý to už sepsáno, jen to odtele- grafovat... a ona ta ošklivá Praha, jakoby řekla, ne a ne dělat „brajgl“ Žádné průvody. žádný rámus, žádné prapory a osvětlení — no zkrátka k nepoznání „volk“, jakoby „šovi- nisté“ docela vymřeli. Marně volaly vídeňské redakce telefonem: „Co se děje v Praze?“ — Nikde se nic nedálo... Čím to u všech všudy?
Odrin Slovan Praha Drina Vídeň Václavský náměstí Marica
28 article
Je vidět, že pořád ještě nás dobře ne- znají! Ta věc je přece docela jasná. Kdyby byly německé noviny dva dny před pádem Drinopole psaly proti oslavám, kdyby se illu- minace a průvody zakazovaly — docela jistě byla by celá Praha toho večera v lesku. Ale. jak je nám něco dovoleno a nikdo nám v tom nebrání, je po projevech .. V daném případě nebylo to právě žádné neštěstí. Projev radosti a vlna nadšení byly by jedním večerem snad vzplanuly v tisících světel, za okny příbytků shořela by řada na rychlo koupených svěc, protelegrafovalo by se snad v telegramech do Sofije několik set a snad zevně okázalým způsobem projevilo se tak uznání hrdinům u Drinopole. Bylo by to snad hezké... ale nebylo by mnohem krásnější a účelnější, rozumnější a šlechetnější oslaviti dobyti Drinopole novými sbírkami tentokráte pro nejvíce nešťastné, pro vdovy a sirotky po tisících a tisících padlých vojí- nech? Jsme daleko od všech těch žalosti, běd a nářků, nemůžeme si bezprostředně před- staviti zoufalství a snad bídu těch nebohých. nevinných a v nejhroznějším slova smyslu obětí války, rodin, jimž vzat otec-živitel. Tolik cítíme však jistě všichni a víme ze zku- šenosti, že pro každou rodinu úmrtí živitele je neštěstím. Co pomůže takové sirotě hla- dovící vědomí, že tam někde daleko, ve slo- vanské Praze, proneseny nadšené řeči a spá- leno při illuminaci tolik a tolik tisíc svíček? Zdá se mi zcela místným návrh nedávno pro- nesený v tomto listě: „Místo illuminací a te- legramů — sbírky pro nešťastné siroty — —'
Drinopol Praha
29 article
Vražedná aféra na Smíchově několik dnů udržovala v napjetí obecenstvě pátráním po vrahu, který teprve včera byl dopaden. Je pochopitelno, že při podobné smutné události fantasie lidská je vzrušena; ale je ošklivým úkazem, že hned najde se spousta lidí, kteří v podezřívavosti své ukazují prstem v pravo v levo na osoby, které jim jen trochu jsou podezřelé. Sta a sta udání podepsaných i ano- nymních bylo učiněno v minulých dnecha ošklivě nařčeni lidé, kteří nikomu vlasu na hlavě nezkřivili. V jednom případě šla bud zlomyslnost nebo zmatenost tak daleko, že obviněn syn — bezdětných rodičů . .. Lze si snadno pomysliti, jaké rozrušení vznikne v rodině i v domě, zahájí-li se dle udání pátrání. Pro sousedy a trajdy v domě hotová pastva! A když i nakrásně prokáže se nevina, už pouhá okolnost, že mohlo býti vysleveno podezření, nikterak není příjemná. Mnohem horší je však úkaz, že některé noviny z přílišné sensacechtivosti vyslovily přímo jmena podezřívaných osob, dnes zřejmě nevinných. Tak daleko horlivost reportérů nemá sahati, ani když jedná se o lidi snad pověsti právě ne nejlepší a když jde o pouhé podezření ze zločinu tak ohavného. Toje ošklivé přestřelování, usvědčující reportéra z neznalosti a příliš lehkovážného pojímán velmi zodpovědného jeho úkolu.
Smíchov
30 article
Bylo mi líto v nedávných dnech přítele Henryho. Se svědomitostí jeho sportovní duši vlastní připravil se na šestidenní závod dů- kladně: tří noci před tím starostmi a rozčile- ním nespal, tři noci nespal o závodech a ted po fiasku zase tři noci nespí, jak se trápí, že se mu nepodařilo nadšenými referáty udržeh závodníky celých šest dní pohromadě. Těšíl jsem ho, že snad podruhé se to po- daří, ale Henry prohlásil: „V tomhle sportu ne! Takhle, kdyby chtěly ženské uspořádat šestidenní závody v mluvení, tak bych se o zdar nebál.“ — Prozrazuji tuto jeho zlomyslnou poznám- ku a doufám, že si to ty „ženské“ (!) s ním dokonale vyřídí.
Henry
31 article Hudba.
Hudba. + (Jubilejní cyklus Českého kvarteta I. Druhý večer historického cyklu smyčeových kvar- tett zahájen byl Mozartem. Tvůre« »Don Juana- v prvních svých kvartettech jde zcela za vzorem Haydnovým, jenž mu je tu učitelem. Ve svých pozdějších kvartettech, z nichž první vzniklo roku 1783. přináší už ve stylu novotu, posunuje do po- předí živel melodický, jenž důsledně uplatněn je vždy v celé větě a na němž účastní se všechny čtyři nástroje a jenž nad to u Mozarta poprvé výrazně vystupuje v kantiléně vedlejší věty. O těchto posledních kvartett Mozartových poměr jeho k Haydnoví se obrací: Haydn neodolává pů- sobení Mozartových kvartett a ze žáka stává se učitel, Mozartovo kvartetto z D-moll — jedno ze šesti »milému příteli« Haydnovi dedikovaných — uchvacuje vedle nejryzejších svých hudebních krás i bolestně tesknou náladou, která v celé kompo- sici má převahu. Po Mozartovi přišel ke slovu Luigi Cherubini, Vlach, odkájený hudbou fran- couzskou a německou, skladatel hřející se na vý- sluní velkých klassiků, v jichž stopách šel mezi vrstevníky s největším úspěchem. Cherubiniho kvartett z Es-dur — nejváženější dnes ze všech esti — ukazuje mistra formy i jeho zasmušilou poněkud upjatě chladnou tvař. V cyklu, znázor- ňujícím historický vývoj smyčcového kvartetta, Iví podíl musí přirozeně připadnouti tomu, jeni útvar ten vyzvedl na vrchol a jenž v posledních svých dílech hledal mu nové cesty.
Mozart Juan Haydnův Mozartův Haydn Luigi Cherubini Vlach Cherubini Dmoll
32 article
Tři období Beethovenovy kvartetiní skladby demonstrována byla v druhém a třetím večeru cyklu kvartettem z B-dur. z E-moll (z op. 59) z Es-dur (op. 127). První znázorňovalo období v němž Beethoven stál pod vlivem Haydna a Mo- zarta, v jichž duchu komponoval; kvartetto z cyklu věnovaného hr. Razumovskému ukazuje Beetho- vena jako určitě vyhraněnou individualitu, která pro vyjádření svých citů a myšlenek uzpůsobuje si přijatou formu; v posledním období, kteréž zd zastupoval kvartelt op. 127, stává se obsah jedi- ným činitelem formu určujícím, jejím kategori- ckým imperativem. V těchto posledních kvartet- tech rozepjal se Beethovenův duch k nejmocněj- šímu letu, v nich stojí dosud sám, velký, nedo- stižný a často i — záhadný. S těchto vrcholů, jež dnes ještě hledí do nedozírných dálek, vrací se smyčcový kvartett u Schuberta opět k Mozartovi. ke klassické formě, již si však dle potřeb své tvůrčí fantasie uvolňuje. V Schubertovi přecház i do kvartetta svěží, lidovými prvky prosycená individualita, lyrik, s jehož rtů i zde řinou se kve- toucí a hluboce jímavé melodie. Ale Schuber sám už patří k romantikům, jimž vykázánj čtvrtý večer našeho cyklu. Jeho kvartetto z D-mol — s variacemi na píseň »Smrt a dívka« ve volné větě — bylo úvodem k romantikům v kvartetta aš.
Beethovenův Haydn Razumovský Beet Schubert Mozart Schuber Beethoven kvartett z Bdur . z Emoll esodur
33 article
+ Smetanův cyklus symlonických básní » Má vlast« dnes odpoledne o 4. hodině v závěrečném koncertě České Filharmonie ve Smetanově sále Obecního domu u Prašné brány. Vstupenky do- poledne od 10. do 12. hod. v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském náměst- číslo 53 telefon 2995) a od 3. hod. odpolední pokla dny. + Symionichý koncert členů orchestru České Filharmonie dne 2. dubna ve Smetanově sále ma na programu dvě symfonie světové proslulosti- Čajkovského ponurou, nesmírnou tesknotu vyjá- dřující »Symfonii pathétickou« (op. 74. z r. 1893 a Beethovenovou úsečnou a drtivou symfonii pá- tou (op. 67. z r. 1807). Obě hovoří k nám o témie thematu, o hrůzné síle osudu a zápasu s ním mluvou velmi rozdilnou: Čajkovskij měkká slovan- ská povaha, v bolu úpí a lká, titanský Beethoven bol přemáhá. Beethoven pověděl své vítězné slovo
Smetanův Čajkovský Beethovenův Beethoven Smetanův Český filharmonie Český filharmonický družstvo obecní dom
36 article
v symfonii deváté. Čajkovskij 9 dní po prvním skvělém provedení své symfonie v Petrohradě ze- mřel. Obě symfonie z pamětí diriguje dr. Vilém Zemánek, — Členové orchestru České Filhar- monie ucházejí se tímto koncertem jednou do roka o přízeň naší veřejnosti a doufají, že sympatie osvědčené hojnou návštěvou koncertu, budou čá- stečnou odměnou za celosaisonní, duševně i fysi- cky, přečasto úmornou námahu jejich. Vstupenky do loží po 15 K. sedadla po 3 a 2 K, místa k stání po 1 K prodává kancelář Českého filharmoni- ckého družstva na Václavském náměstí (telefon čís. 2995). + Z českého spolku pro komorní hudbu Praze. Pátý koncert jubilejního cyklu Českého kvarteta koná se v úterý 1. dubna o 7. hod. ve- četní v Rudolfině. Věnován bude školám národ- ním a to české, v níž na řadu přijdou Smetana svým kvartetem »Z českého života« a Dvořák po- sledním svým kvartetem G-dur, op. 106. Z Rusů proveden bude kvartet Čajkovského F-dur, op- 22. Zbylé lístky po 3 a 2 K lze koupiti v knihku- pectví p. Jar. Pospíšila na Perštýně a před kon- certem u pokladny v Rudolfině. + Drubý a poslední klavirní koncert Eugena d' Alberta koná se dne 10. dubna v Rudol- fině. Umělec přednese mimo skladby Chopinaa Schuberta, 32 variací C-moll a Waldsteinovu so- natu od Beethovena a velkou fantasii Schumanovu C-dur op. 17. Vstupenky lze obdržeti v hudebním závodě Em. Wetzlera, Ferdinandova třída 36.
Čajkovský doktor Zemánek Dvořák Čajkovský F Drubý Eugen d ' Albert Chopinaa Schubert Waldsteinův Beethoven Wetzler Petrohrad Václavský náměstí Perštýn Rudol Ferdinandov třída Český Filhar český spolek pro komorní hudba Praga Cmoll Schumanův C
37 article
+ Koncert virtuosa na housle Henri Marteaua koná se zejtra v pondělí o půl 8. hodině večerní v Rudolfině. Jelikož obchod jest dnes uzavřen. mohou se lístky pod číslem 2457 telefonicky ob- jednati a v pondělí v hudebním závodě Em. Wetz- lera vyzvednouti. + Válka na Balkáně a česká hudba. Jest opravdu zajímavým zjevem, že i za hrůz váleč- ných česká hudba se uplatnila v samém středisku roztrpčených bojů. Jest to v první řadě krajana A. Macáka, kapelníka tělesné gardy cara Bulharů, »Pochod vítězů«, který komponován na bojišti k výslovnému rozkazu carovu. Pochod kompono- ván na motivy hymen všech spojenců. Druhý po- chod krajana Macáka »Rek lozengradský« věno- ván je veliteli chrabrých junáků, vzavších bodá- kovým útokem Kírk-Kilissu, generálu Radko Dimitrijevu. Em Starého »Vítězství Slovanstva«. pochod z hymen bulharské, srbské a černohorské jest dnes nezbytným čislem všech kapel. K nim řadí se slovanský pochod »Schůzka národů« od Zdeňka Koubka, skladba plná slovanských hymni- ckých melodií, epos slovanské vzájemnosti. Vyšly vesměs ve vydáních pro klavír na dvě ruce, »Po- chod vítězů« a »Vitězství Slovanstva« též v úpra- vách pro orchestr nákladem hudebního závodu Mojmíra Urbánka v Praze.
Marteau A Macák Bulhar Macák Dimitrijev Starý Koubek Urbánek Balkán Reka Praha KírkKiliss