1
masthead
30. března 1913. číslo 86.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
které národ nepokládá za své důvěrníky, vy-
jednávání nevede k cíli. Slováků je v Uhrách
o málo méně než Rumunů, ale s nimi vláda
nevyjednává. Příčinu, proč právě s Rumuny
vyjednává, vysvětlil tyto dni ve „Sloven.
Den.“ býv. rumunský posl. Suciu. Mezi Ru-
muny vzrůstá každým rokem inteligence, od-
chovaná v čistě rumunských národních, od-
borných a středních školách, která se národu
neodcizuje, nýbrž s ním splývá a pečujeo
rychlý hospodářský rozvoj lidu. Co na Slo-
vensku teprve počíná, kulturní a hospodářské
sblížení s Čechy v Čechách a na Moravě, pro-
vádějí uherští Rumuní už dávno, jsouce stále
v kulturním a hospodářském styku se svými
soukmenovci v království rumunském. Finan-
čně silnější Rumuni z království podporují své
bratry v Uhersku a společný oběma literární
jazyk umožňuje i spisovatelům uhersko-
rumunským psáti do časopisů, vydávaných
v Rumunsku, odkudž jsou lépe honorováni
než by mohli býti jen doma. Uherští Rumuni
maji dnes dva velké kulturní spolky, jeden
divadelní, podporující nadějné divadelní síly.
Slovák
Rumun
Uhry
Čechy
Morava
Finany
Uhersko
Rumunsko
5
article
druhý všeobecně vzdělávací, zvaný „Astra“
jenž vládne již kapitálem 1,100.000 K. „Astra“
má na 40 odboček ve všech větších rumun-
ských obcích v Uhersku, pořádá přednášky
hospodářské výstavy, zakládá knihovny a čí-
tárny a podporuje různé literární a kulturní
podniky. Z popudu „Astry“ zorganisováno
rumunské časopisectvo, spolek rumunských
novinářů má 48.000 K jmění, organisuje se
učitelstvo, akademická studující mládež, ku-
pectvo a zejména finanční ústavy rumunské,
jichž je ve svazu „Solidaritea“ již na 180. Ta-
kové národní organisace domohli se Rumuní
jen proto, že mají dosti inteligence, poněvadž
mají v Uhrách svých pět gymnasií, na nichž
studuje více než 2000 žáků, svou vyšší ob-
chodní školu v Brašově s 200 žáky, pět vyš-
ších dívčích škol, učitelské ústavy a čistě
rumunské (církevní) národní školy. Z těchto
škol vychází mladá rumunská inteligence ná-
rodně smýšlející a šířící národní vědomí mezi
lidem, takže všechny Apponyovské pomaďar-
šťující prostředky mezi Rumuny selhávají. Ru-
muni jsou dnes i v Uhrách hospodářsky dost
silní. Maďarů se nebojí a proto Maďaři s ni-
mi vyjednávají.
Rumun
Maďar
Uhersko
Uhry
Brašov
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
A. A. Bašmakov na Černé Hoře.
Jméno A. A. Bašmakova rozlehlo se světem
slovanským, když došlo ke srážce mezi ním a ru-
ským ministrem vnitra. Bašmakov byl hlavním re-
daktorem „Pravitelstvenného Věstníku“, což ne-
považoval za závadu, aby na slovanských meetin-
gách petrohradských nemluvil ostře proti zahra-
ničné politice min. Sazonova a nenavrhoval proti
ní resoluce. Vláda, upozorněna na tuto neúřadní
činnost Bašmakova, dala mu na vybranou, aby
buď zticha řídil „Pravitelstvenný Věstník“, anebo
aby si ve veřejnosti mluvil proti vládě, ale potom
aby vystoupil z redakce vládního orgánu. Pan
Bašmakov ukázal se charakterným mužem
přesvědčeným odpůrcem min. Sazonova. Rozlou-
čil se s výnosným úřadem vládního listu, ale na
to jen čekalo „Novoje Vremja“ a nabídlo mu mi-
sto ve své redakci. Pan Bašmakov nyní jako člen
redakce „Nového Vremene“ zavítal na Černou Ho-
ru, aby mu odtud dopisoval
Bašmakov
Bašmakův
Sazonov
Novoj Vremja
Černá hoře
Nový Vremen
Černá
7
article
„Glas Crnogorca“ uveřejňuje dopis k ministru
kterým se A. A. Bašmakov poděkoval z redak-
torství „Pravitelstvenného Věstníku“. Dopis zaslu-
huje, aby byl přečten i u nás, neboť on nás se-
znamuje nejen se zajímavou minulostí Bašmakova.
nýbrž i se skutečným poměrem slavjanofilů k ru-
ské vládě. O slavjanofilech Němci rozšířili mezi
Slovany předsudek, že je to vládní strana —a
zatím slavjanofilé jsou k ruské vládě v oposici
dnes právě tak, jako za Mikuláše I
„Čtvrt století — píše Bašmakov ministru —
studují oblast zájmů Ruska na Balkánu. Když jsem
r. 1899 prostudoval Makedonii a vydal o ní svou
knihu, vydal jsem v nebezpečí svou karieru, ne-
boť jsem sloužil v zahraničném ministerstvě pod
hr. Lamzdorfem; ale ona se později opět upev-
nila, díky milostivé pozornosti, kterou car hosu-
dar věnoval mému výkladu. Následkem toho by-
lo, že Rusko finančné pomohlo Bulharsku, a tím
je zachránilo od hospodářské odvislosti Rakou-
sko-Uherska. Když potom hr. Lamzdorf vyslovil
přání, abych mu podal svou kritiku nešťastných
mürzstegských reforem pro Balkán, otevřeně jsem
ukázal na to, jak jsou na škodu pravoslavnému
Slovanstvu a Rusku a prospěšny Rakousku a Tu-
recku.
Glas Crnogorca
Bašmakov
Bašmakův
Němec
Ruska
Rusko
Balkán
Makedonie
Bulharsko
Rakousko
Mikuláš I „ čtvrt
RakaskýUhersko
8
article
Vystoupiv z ministerstva zahraničného, vstou-
pil jsem do redakce „Pravitelstvenného Věstníku
kde jsem doufal, že mne nedostihne síla starých
účtů s představiteli diplomacie, jež nestrpěla
abych byl bojovníkem slovanského ideálu v ruské
politice.
R. 1908 jsem na místě prostudoval položení
našich ubohých srbských souvěrců v nejvíce ne-
přístupné části tak zv. „divoké Albanie“. Zde mi-
sionáři, z Rakouska přišlí, stále obracejí na kato-
lickou víru, čímž se ruší základy historické úlohy
Ruska. Vydal jsem o tom knihu, která mne ne-
přivedla do žádné kolise s vládou.
Za záborové krise bosensko-hercegovské po-
zdvihl jsem svůj hlas ve Slovanském spolku i ve
veřejném tisku, ale opět nebylo žádné kolisev
měm úřadě. Teprve v nynější balkánské krisi do
kolise došlo. Pokládal jsem za svou povinnost há-
jiti to, co my slavjanofilové považujeme za svaté
poslání Ruska a pozdvihuje a sjednocuje srdee
slovanská. Nešlo o strannickou agitaci, nebot
slavjanořilé proniknuti jsou historickým citem a
mají zření k historické ceně a k historickému po-
slání ruského národa, jež nezávisí od nahodilých
proudů.
Této síly ducha, této záruky našeho histo-
rického významu je zapotřebí přirozeným spojen-
cům Ruska, aby mohli vykořeňovati pocit opo-
vržení k Rusku, jež v cizině roste rok od roku.
Západ nás vždycky nenáviděl a vždycky se ná
bál. Ale nikdy nebylo toho, co je dnes: dnes námi
opovrhujíl Ne pro Cusimu, ne pro Mukden, nýbrž
proto, že naše zahraničná politika rozšiřuje v cl-
zině přesvědčení, že jest užitečnější býti nepříte-
lem Ruska, neboť se vynořil nový názor, nové po-
znání, kterého dříve nebylo: že zrazujeme své
přátele a sloužíme prospěchům nepřátel svých
i svých přátel.
Albánie
Rakousko
Rusko
9
article
Mně se zdá, pane ministře, že jest vám už
jasno, proč nemohu potlačiti svoji duši. Raději
ať padne to hmotné dobro, kterého jsem získal
třicetiletou prací, než abych se odřekl povinnosti.
kterou mi ukládá svědomí
Ještě dovolte, abych od sebe odmíti 1 stín
výčitky, že jsem se prohřešil proti vládě tím, že
jsem jí v této trudné době ztížil úkol, který má
před sebou. Ne tak! Já z té duše přeji si pomáhati
vládě své vlasti a svého hosudara v oblasti mezl-
národních zápletek, věda, že se proti nám chystají
hrozné události, které my sami přibližujeme sla-
bostí své zahraničné politiky. Za těch okblnoste
je nejčestnější a nejlepší způsob, kterým se vládě
pomůže: mluvit jí pravdu hlasitě a nebáti se je-
jího hněvu.
10
article
Katolická propaganda Rakouska a Italíe
mezi Albanci.
Angličan Charles Woods, cestovatel po Alba-
nii, promlouvaje o zavraždění františkána Paliče,
podává zprávu o katolické propagandě, kterou
tam podporují Rakousko-Uhersko a Rtalie.
Rakousko začalo propagandu podporovati před
50 lety a od 30 let ji podporuje velmi úsilovně.
Propagandu vedou domorodí kněží, kteří studují
nejprve ve Skadru a potom se zdokonalují v Ra-
kousku. Když se vrátí, obsazují se jimi fary a oni
na svých farách jsou agenty Rakouska. Za hlavní
svůj úkol považují udržovati věrskou nenávist
mezi pravoslavnými a moslemy a překážeti smí-
šeným sňatkům, jimiž by se náboženské protivy
otřely. Kromě toho Rakousko vydržuje Albancům
katolické školy, jichž správci jsou františkánia
jezovité. Prvá taková škola byla otevřena ve
Skadru před 50 lety. Rakousko-Uhersko prohla-
šuje se za protektora katolických Albanců.
Italská propaganda začala o několik roků
dřív, než rakouská, ale má malé výsledky. Ve
Skadru, hnízdě pletichářském a zkaženém Italové
vydržují sirotčinec a tři školy. Kromě toho jsou
italské školy ve Valoně a Janině.
Angličan
Woods
Italos
Rakousko
Palič
RakouskoUhersko
Uhersko
Albanec katolický škola
11
article
Dělná většína v dumě.
Jednání o utvoření dumské většiny pokračují
sice, ale stále zůstávají planými. V R usku nelze
pomýšleti na jednoduchý poměr dvou vzájemně
soupeřících stran, jak to bývalo do nedávna
v Anglii. Stranické poměry v Rusku jsou ještě
nedosti vykvašeny, vedle sebe stojí často sku-
piny, které v teorii nedělí skoro nic, často není
mezi nimi ani praktického rozdílu v taktice, led
jisté převažující náklonnosti nebo antipatie.
Disciplina stran bývá obyčejně slabá a v každé
strané jest aspoň pravé a levé křídlo, dosti často
takticky se rozcházející. Sama čtvrtá duma nemá
zdravého rozdělení a pevné většiny. Stojí zde
proti sobě dvě nesmířitelná křídla — konserva-
tivní pravice a pokroková levice — každá
asi o 150 poslancích a uprostřed je slabý střed
o 140 poslancích, rozeklaný též na dvě skupiny.
na okťabristy a »centroviky« čili konsti-
tuční konservativce Krupenského.
vlastně vládní levé křídlo nacionalistů, které
dlužno počitat ku pravící. Pravíce rozděluje se
v základě také na dvě skupiny: na krajn
pravici, v níž jsou sloučeni monarchisté, ne-
přátelé representativního zřízení, reakcionáři-
aristokraté a reakcionáři-klerikální demokratéa
na nacicnalisty, kteří jsou konstitucionalisty
jen s výhradou a vlastně si přejí hlavně výhod
pro šlechtické statkáře, jmenovitě v západních
gubernifch, odkud mají nejvice mandštů.
Anglie
Rusko
12
article
Okťabristé klesli ve čtvrté dumě dosti značně
Okťabristé klesli ve čtvrté dumě dosti značně
počtem, mají okolo 100 poslanců, ale přes to pr
svoje centrální postavení a oportunismus hraj
vůdčí úlohu v duměj rozdělují se také na prav
křídlo čili autonovce (podle vůdce Autonoval
a levé křídlo čili chomjakovce a uprostře
mají nečetnou, ale vlivnou skupinu Šubin-
skeho, politicky »zásadního« oportunisty. Opo-
siční levice jest roztřištěna na celou řadu větších
a menších skupin; největší strany levice jsou
konstituční demokraté (kadeti) a na
pravo od nich stojící progresisté. Menší
skupiny tvoří sociální demokraté, tru do-
vici a národní skupiny (Poláci, mohamedáni.
Litevci atd.). Z tohoto materiálu jest těžko dělat
pevný blok, který by dosáhl dělnosti dumy. Bylo
by možno ovšem utvořit takový blok ze stran
středu s přibráním bližších skupin pravice nebo
levice, ale blok středu s pravicí v podstatě
přece jen se příčí mnohým okťabristům a blok
okťabristů s levicí byl by jalový, poněvadž
jeho usnesení nebyla by schválena druhou zákono-
dárnou instancí, hosudarstvenným sovětem.
Polák
Litevec
Opo
Šubin
13
article
který působí svou mrazivou konservativností na
politický vývoj Ruska jako ledovec. Dnes v ho-
sudarstvenném sovětě, skládajícím se nejvíce
z členů vládou jmenovaných, mají nesmiřitelní
reakcionáři převahu. Nebude-li provedena reforma
hosudarstvenného sovětu, nelze čekat žádné ná-
pravy. V tom je bezvýchodnost dnešního poli-
tického položení v Rusku; za daných poměrů by
nepomohlo ani rozpuštění dumy, poněvadž spor
mezi dumou a sovětem nelze odstranit pouhý i
vnitřními změnami v dumě, nehledě na to, co by
tomu řekla země. Poslední útoky krajní pravice
proti Kokovcovu pohnuly prý ho, aby se staral
o zabezpečení dělného bloku v dumě, který by
rád posunul až na levo ku progresistům. Krajní
pravice podezřívá dokonce Kokovcova, že křik
veřejnosti proti snahám o rozpuštění dumy byl
jím hodně podporován. Hlasatelem Kokovcova
jest poslanec Krupenský; posud však úspěchu
nemá. Oktabristé nechtějí jít s nacionalisty a kraj-
ními pravými, poněvadž by v tom případě musili
hlasovat pro povolení sum na nepopulární cír-
kevní školy, a i kdyby s pomocí nacionalistů do-
sáhli slibovaného odhlasování reformy zemského
zřízení, bojí se, že by hosudarstvenný sovět tute
liberální reformu odmitl, že by tedy posloužili
pravici zadarmo. Proto jednání o utvoření dělné
většiny v dumě stále ještě vázne.
Osud vojenské medícinské akademie
v Petrohradě.
Krupenský
Rusko
Petrohrad
14
article
Rusko zase prožívá jedno ze svých kultur-
ních ponížení, a jak to už se stává obyčejem
zase zásluhou bezohledného ministerstva osvěty.
Vojenská medicinská akademie v Petrohradě.
nejlepší a největší ruská lékařská škola, byla
zavřena a všichni studenti vyloučení. A příčínu
takového ostrého opatření? Nic víc, jako spon
o salutování důstojníkům. Vojenská akademie
medicinská v Petrohradě jako mnoho kulturních
institucí vyrostla z péče o potřeby vojenské
proto podléhá správě ministerstva vojenství, ale
ve skutečnosti jest jednou z nejlépe zařízených
lékařských fakult. V poslední době ministr osvěty
Rusko
Petrohrad
15
article
Kasso usmyslil si pro akademii několik reforem.
které s její vědeckým posláním nemají nic spo-
lečného, spíše jí mohou škodit. Ministerstvo
osvěty vydalo příkaz, že studenti této akademie
mají vzdávat čest důstojníkům stejně, jako kdyby
byli kadety. Studentská mládež v Rusku je bez
toho dosti podrážděna, v tomto ministerském
nařízení viděla nepotřebné šikanování a při
setkáních s důstojníky neřídila se pravidly vo-
jenské subordinace. Došlo k řadě srážek mezi
mediky a důstojníky, zejména v elektrické tram-
wavi, kde se staly případy, že důstojník vyvolal
skandál, když si student usedl, aniž požádal
předem důstojníka o dovolení, jak dělají prostí
vojáci. Opakující se srážky s důstojníky daly
podnět ke svolání schůze mediků, na níž velmi
ostře odsuzovali nové pořádky a někteří v roz-
čilení strhávali se své uniformy odznaky. Mini-
sterstvo na to odpovědělo zavřením akademie
rozpuštěním studentů. Akademie prý bude obno-
vena na jiných základech, bude změněna na
školu odpovídající více vojenským a byrokrati-
ckým požadavkům. Ministerstvu osvěty šlo patrně
hlavně o titul k této radikální změně, jinak by
sotva bylo lze pochopit, proč se tak horlivě
stará, aby utichající náladu studentstva ruského
opět pobouřilo.
Kassa
Min
Rusko
16
article
Sítuace francouzské vlády.
Sítuace francouzské vlády.
Radikální odpůrci Barthoňovy vlády upustili
od úmyslu, činiti vládě další obtíže před jarním
prázdninami novými interpelacemi jednak proto,
že nechtěli tyto prázdniny oddáliti, což by způ-
sobila nová ministerská krise a také následkem
úvahy, že vzhledem na zahraniční situaci mnozí
kteří se v úterý po vládním prohlášení zdrželi
hlasování, snad by hlasovali pro vládu, aby za-
bránili nové ministerské krisi, která by byla oje-
dinělým zjevem v dějinách třetí republiky. Bylo
by to skutečně poprvé, že by republikánský par-
lament svrhl novou vládu hned po jejím ustavení
Delegace levice svolala ve čtvrtek schůz
všech 4 skupin levice, totiž demokratické levice.
Barthoňův
17
article
radikální levice, skupiny radikálně-socialistické
republikánských socialistů, v níž bylo vzato na
vědomí odvolání ohlášeného dotazu poslance Bre-
tona o všeobecné politice vlády a uvažováno
politické situaci.
To ovšem neznamená, že by se radikálově
vzdali oposice, nýbrž zůstávají jen ve svých po-
sicích, nepodnikajíce zatím útoku, aby neposkytl
některým svým příslušníkům příležitost, přejíti do
vládního tábora. Zdá se, že radikální skupiny ve
sněmovně vyciťují, že tímto postupem tvoří pro-
past mezi sebou a voličstvem, v němž se vzmáhá
odpor proti politice osobních nechutí a vyvolá-
vání krisí v době, kdy jde o nejvážnější zájmy
země a zabezpečení národní obrany.
Přípravy k politické stávce v Belgií.
Belgičtí socialisté konají horlivé přípravy ke
všeobecné stávce, ohlášené na 14. dubna, jež má
za účel dosažení volební opravy. Bylo vydáno
heslo, že se má rozhodně zabrániti výtržnostem
pročež mají ze stávkových schůzí býti odstraněn
nepovolaní štváči a slova se mohou ujati jen ti
kdož jsou vůdcům známí jako spolehlivé osoby
Činí se také opatření, aby děti dělníků byly za-
opatřeny u zámožných rodin. Mnozí liberálove
zavázali se k dobrovolným příspěvkům do stáv-
kové pokladny a nabídli dělnickým dětem poho-
stinství. Známý liberální podnikatel heren Mar-
quet slibil podporovati stávku týdenním příspěv-
kem 100.000 franků. Stávkový výbor podává jii
návody k úsporné úpravě stravy a chystá se vý-
živa rodin na komunistickém základě, s čímž se
již tuto neděli budou konati zkoušky. Vedení
stávky požádalo hudebníky, spisovatele a herce.
aby svým uměním přispěli k podpoře stávkářů
Bre
Belgie
Mar
18
article
Obchodníci a hostinští v celé Belgii si již stě-
žují, že vzhledem na nebezpečí stávky jejich ob-
chody trpí. Obchodní cestující vůbec již nejezdi
na venkov. Mluví se také o nutnosti všeobecného
příročí, vláda však posud ignoruje nebezpečnou
situaci a svolala parlament i senát úmyslně te-
prve na 15. dubna. Klerikální ministři dlí ve Švý-
carsku a v Rtalií. Tato okázalá bezstarostnost
vlády působí v zemi velmi nepříznivý dojem.
Nové jitření v číně.
Rozpor mezi jižní a severní Čínou, jenž by
zvolením Juanšikaje za presidenta republiky for-
málně urovnán, počíná propukati znova. V Šan-
chaji byl zavražděn bývalý ministr orby Sunšiaojen
když odjížděl do Pekina k zahájení parlamentu
jež ustanoveno na 8. dubna. Sunšiaojen byl příte-
lem vůdce revoluce Sunjacena a Huanšina i hrá
vynikající úlohu při sblížení jich s Juanšikajem
Radikální živly na jihu, které jsou prodchnuty
hlubokou nedůvěrou k Juanšikajovi a k severu
pokládají své bývalé vůdce skoro za zrádce a po-
jaly proti Sunšiaojenovi velkou nenávist. Zavraž-
dění jeho má prý býti výstrahou Sunjacenovi
Huanšinovi, jejichž dohodu s Juanšikajem nesmí-
řitelní radikálové z jihu neschvalují.
Belgie
Čína
Zavraž
19
article
Ze strany.
Ze strany.
Klub národní strany svobodomyslné kon
40. výroční valnou hromadu v ponděli 31. t. m
o 8. hod. večerní v místnosti Národního klubu
Ferdinandova třída (Louvre).
Odbor dílovedoucích koná schůzi důvěrni-
ckého sboru v pondělí 31. t. m. o 8. hod. večerní
v sekretariátu strany.
Z ústředního výboru organisací mládeže. Členy
organisací mládeže a studentské organisace žá-
sáme, aby se zúčastnili schůze Klubu národn
strany svobodomyslné, jež bude věnována pa-
mátce dra. V. Škardy a jež se koná zejtr
v pondělí o 8. hod. večerní v místnostech Ná-
rodního klubu (II., Ferdinandova třída, Louvre)
Odbor státních úřadniků a úřadniků státních
drah koná první svou valnou členskou schůzi dne
6. dubna t. r. o 10. hod. dopol. v místnostech se-
kretariátu. Pořad schůze: 1. Uvítání a zpráva
o činnosti odboru v r. 1912; 2. Říšský posl. p. dr
Funk: »O poměru národní strany svobodomyslne
k státnímu úřadnictvu a úřadnictvu státních drah-
3. Pan říšský posl. Čech: »O nynějším stavu slu-
žební pragmatiky: 4. Čtení a schválení jednacího
řáduj 5. Volba výboru; 6. Volné návrhy. Pozvánky
k této schůzi se pp. členům odboru současně ro-
zesílají. — Ústřední vybor odboru kona
schůzi svou 28. března za předsednictví p. presi-
denta Krause. Po vyřízení řady dopisů a schvá-
lení prací, vykonaných pro valnou členskou schůzi
stalo se také usnesení ohledně kandidátní listin
pro novou volbu výboru, která se provede n
valné členské schůzi. — Příští schůze odboru se
zvlášť oznámí.
V Škarda
Kraus
Louvre
Ferdinandov třída
Čechy
Ferdinandov třída
organizace mládež
Ná
20
article
Finanční odbor strany konal řádnou svoji schů
zi dne 28. t. m. o 5. hod. odpolední za předsedni-
ctví p. inž. B. Bečky. Vzaty na vědomí a k vý
platě poukázány různé účty živnostenské. Rovněi
vzaty na vědomi došlé dopisy a učiněna příslušná
k nim usnesení. Podrobný referát finanční podal
p. arch. Bečka. Po provedené debatě referát te
s projevem díků schválen. V příští schůzi předne-
seny budou referáty další. Na to učiněna různ
nutná opatření vnitřní a správní. Tím schůz
skončena.
Ing
B Bečka
Rovněe
Bečka
21
article
Důvěrnický sbor místní organisace nár. strany
svobodomyslné pro dolní Nové město v Praze 1
pořádá v úterý dne 1. března v 8 hod. večer schůzi
v pivovaře „u Bucků“ na Poříči. Účast členů nutna.
Z Kutné Hory. Místní organisace nár. strany
svobodomyslné uspořádá dnes v neděli o 2. hod.
odpolední schůzi žen, na které promluví pant
Eliška z Purkyňů a poslanec paní Božena Vi-
ková-Kunětická z Prahy. Schůze koná s
v zasedací síni Vlašského dvora. — V úterý dne
1. dubna promluví o politické situaci a posled-
ních událostech doby na schůzi organisace strany
pan generální tajemník nár. strany svobodomyslné
Fr. Sís. Schůze koná se v 8 hod. večer v sále
„U černého koně
Odbor peněžních úřadníků nár. str. svobodo-
myslné uspořádá dnes vycházku do nově postavené
budovy Občanské záložny ve Vršovicích. Schůzka
přesně o 1410. hod. dopol. u Městského divadla
na Král. Vinohradech. — Současně vyzývá výbor
pány členy, aby zúčastníli se v hojném počtu před-
nášky o dru. Václavu Škardovi, pořádané Klubem
národní strany svobodomyslné v pondělí 31. břez-
na o 8. hod. večerní v místnosti Národního klubu.
restaurant Louvre.
Bucek
Eliška
Sís
Král
Škarda
Nová město
Praha
Kutná Hora
Francie
Vršovice
Louvre
organizace národní
národní
národní klub
Božena V
22
article
Studentská organisace uspořádá dnes v neděli
vycházku do výstavy Umělecké besedy. Vstupné
sníženo na 20 hal. Schůzka účastníků přesně o 10.
hod. dopol. před Obecním domem u Prašné brány.
Z Hořic. Místní organisace nár. strany svobo-
domyslné konala dne 13. t. m. řádnou valnou schů-
zi. Přijata byla s pochvalou zpráva jednatelep.
Jezbery o činnosti organisace a provedeny volby.
Předsedou zvolen jednomyslně opět p. cís. rada
Karel Tuček, místopředsedy pp. Jos. Jezbera, ob-
chodník, a Ant. Rudl, profesor. Ve schůzi důvěrni-
ckého sboru 20. t. m. zvolen jednatelem p. Václav
Jelínek, řed. pokr. školy, a politickým referentem
Ant. Korál. — Organisace hořická projektovala
pro letní období řadu přednášek a vycházek; zem-
ský poslanec p. dr. Jar. Preiss bude v nejbližší
době pořádati zde přednášku o hospodářské situaci
a česko-německém smíru.
Jezbera
Tuček
Jelínek
Antonín
Korál
Preiss
Hořice
organizace národní
obecní dom
23
title
Doznání loupežného vraha
24
article
Josefa Litery.
Josefa Litery.
Ve veřejnosti rozhostilo se včera v odpoled-
ních hodinách plné uspokojení po zprávě, že smí-
chovský loupežný vrah hostinského p. Václava
Jelínka jest již vypátrán a že se k bestiálnímu
zločinu úplně přiznal. Oddech zavládl zejména
také v bezpečnostním oddělení, neboť všechen
personál, od přednosty oddělení polic. rady Proti-
venského až do sboru detektivů, byl od úterý
ráno dnem i nocí v neustálé činnosti, nejen namá-
havé, ale krajně vysilující. Hned v týž den, kdy
byla vražda provedena, byla vydána vyhláškao
zločinu, vypsána odměna 1000 korun na vypátrání
pachatele a očekávalo se, že záhy bude nalezen
majitel sekyry, kteréž vrah použil k usmrcení ho-
stinského. Den míjel za dnem bez nejmenšího vý-
sledku. Až konečně včera odpoledne vrah, který
byl už tři dny ve vyšetřovací vazbě policejní, s
přiznal.
K oživení paměti zrekapitulujeme stručně ce-
lou pohnutlivou událost.
Josef litera
Jelínek
25
article
V noci s pondělí velikonočního na úterý dne
25. března hostinský „U lva“ v Komenského ulici
na Smichově pan Václav Jelínek propustil svůi
personál, zaobalil plechovou schránku s denní trž-
bou do ubrousku, zavřel za číšníkem domovní dvé-
ře a potom průjezdem šel na nádvoří ke svému
bytu v prvém patře nádvorní budovy. Sotva vy-
kročil z průjezdu na dvůr, byl vrahem přepaden,
sekyrou do hlavy pětkrát udeřen, až mu lebka
rozbita a bez hlesu klesl na dlažbu. Zločin se stal
asi o 141. hod. po půlnoci na úterý. V bezprostřed-
ním sousedství místa vraždy bydlí manželé Ja
a Antonie Měchurovi, kteří ráno byli podrobeni
obšírnému výslechu. Měchurová povídala, že byla
ze spánku probuzena chroptěním a probudila mu-
že, aby se šel podivat, co se stalo. Muž vyšel a
vrátil se, že prý na dvoře leží člověk se zakrvá-
cenou hlavou. Vyzvala muže, aby ho šel umýt
vzkřísit. Měchura tedy nabral vody do umývadla
omýval zkrváceného a když ho nemohl vzkřísit.
vrátil se domů a na vyzvání ženy šel pro policejní
hlídku. Do té chvíle nevěděli prý, že to je ho-
stinský p. Jelínek, až teprve, když přiběhly děti
p. Jelinka a poznaly svého otce. Jakoukoli spolu-
vinu manželé Měchurovi na loupežném a vražed-
ném přepadení popřeli, a poněvadž proti nim ne-
bylo nejmenších důkazů, byli manželé Měchurovi
v úterý dopoledne propuštěni domů.
Jelínek
Měchura
Měchurová
Komenský ulice
Smichov
U lev
26
article
Než se rozednilo, zjistilo se, že vrah vražedný
nástroj, sekyru, na zahrádce odhodil, tamtéž po-
hodil plechovou schránku hostinského, z níž peníz
vybral, přelezl plot a skočil do Palackého ulice
na Smíchově. Vrah zmizel beze stopy. Hostinský
p. Václav Jelínek, aniž nabyl vědomi, v úterý dne
25. března ve všeobecné nemocnici zemřel.
Ve středu dne 26. března upamatoval se civiln
strážník smíchovského komisařství Horáček, žev
sousedství hostince „U lva“ býval zaměstnán řez-
nický pomocník Josef Litera, že zaměstnavateli
kradl a proto byl propuštěn. Od té doby se potu-
loval bez zaměstnání. Na Literu vysloveno tedy
podezření a vydán příkaz, aby byl zatčen. Inspek-
tor Somol přistihl Literu před hostincem „U lva o
Jelínek
Horáček
Josef
Somol
Palacký ulice
Smíchov
Inspky
všeobecný nemocnice
U lev
27
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Zaslechl jsem z kruhů německých novi-
nářů žalostný stesk, že Praha po pádu Drino-
pole je zklamala. Ve své čipernosti zpravodaj-
ské, hned jak odpoledne přišla depeše, že
Odrin padl, připravili si pro Vídeň „suchou
cestou“ vyrobené vylíčení radostné nálady.
jaká všeho českého obyvatelstva se zmocnila.
Ti, kteří píší do zahraničních novin a mohou
prášit trochu víc než korespondenti pražští
pro Vídeň, připravili si depeše, ve kterých se
všech českých domů v Praze zavlály slovan-
ské prapory, Václavským náměstím táhly ne-
přehledné průvody lidu, prozpěvujícího „Šumí
Marica“ a „Hej. Slované!“, celé město vzpla-
nulo v podvečer v ohromné illuminaci, a ti-
síce a tisíce telegrafických projevů putovalo
do Sofije, zatím co sbor obecních starších na
rychlo svolán ke slavnostní schůzi, ve které
jedna z největších ulic pražských pokřtěna
na Bulharskou třídu. Že nescházelo ani na po-
dezřelých projevech a buřičských řečech, roz-
umělo se v depeších samo sebou, stejně jako
vyrukování policie a vojska, když projev
přesahovaly všechnu míru.
Tak a jinak všelijak podle osvědčenéh
receptu měli prý to už sepsáno, jen to odtele-
grafovat... a ona ta ošklivá Praha, jakoby
řekla, ne a ne dělat „brajgl“ Žádné průvody.
žádný rámus, žádné prapory a osvětlení —
no zkrátka k nepoznání „volk“, jakoby „šovi-
nisté“ docela vymřeli. Marně volaly vídeňské
redakce telefonem: „Co se děje v Praze?“ —
Nikde se nic nedálo... Čím to u všech
všudy?
Odrin
Slovan
Praha
Drina
Vídeň
Václavský náměstí
Marica
28
article
Je vidět, že pořád ještě nás dobře ne-
znají! Ta věc je přece docela jasná. Kdyby
byly německé noviny dva dny před pádem
Drinopole psaly proti oslavám, kdyby se illu-
minace a průvody zakazovaly — docela jistě
byla by celá Praha toho večera v lesku. Ale.
jak je nám něco dovoleno a nikdo nám v tom
nebrání, je po projevech ..
V daném případě nebylo to právě žádné
neštěstí. Projev radosti a vlna nadšení byly
by jedním večerem snad vzplanuly v tisících
světel, za okny příbytků shořela by řada na
rychlo koupených svěc, protelegrafovalo by
se snad v telegramech do Sofije několik set
a snad zevně okázalým způsobem projevilo
se tak uznání hrdinům u Drinopole. Bylo by
to snad hezké... ale nebylo by mnohem
krásnější a účelnější, rozumnější a šlechetnější
oslaviti dobyti Drinopole novými sbírkami
tentokráte pro nejvíce nešťastné, pro vdovy
a sirotky po tisících a tisících padlých vojí-
nech? Jsme daleko od všech těch žalosti, běd
a nářků, nemůžeme si bezprostředně před-
staviti zoufalství a snad bídu těch nebohých.
nevinných a v nejhroznějším slova smyslu
obětí války, rodin, jimž vzat otec-živitel.
Tolik cítíme však jistě všichni a víme ze zku-
šenosti, že pro každou rodinu úmrtí živitele
je neštěstím. Co pomůže takové sirotě hla-
dovící vědomí, že tam někde daleko, ve slo-
vanské Praze, proneseny nadšené řeči a spá-
leno při illuminaci tolik a tolik tisíc svíček?
Zdá se mi zcela místným návrh nedávno pro-
nesený v tomto listě: „Místo illuminací a te-
legramů — sbírky pro nešťastné siroty — —'
Drinopol
Praha
29
article
Vražedná aféra na Smíchově několik dnů
udržovala v napjetí obecenstvě pátráním po
vrahu, který teprve včera byl dopaden. Je
pochopitelno, že při podobné smutné události
fantasie lidská je vzrušena; ale je ošklivým
úkazem, že hned najde se spousta lidí, kteří
v podezřívavosti své ukazují prstem v pravo
v levo na osoby, které jim jen trochu jsou
podezřelé. Sta a sta udání podepsaných i ano-
nymních bylo učiněno v minulých dnecha
ošklivě nařčeni lidé, kteří nikomu vlasu na
hlavě nezkřivili. V jednom případě šla bud
zlomyslnost nebo zmatenost tak daleko, že
obviněn syn — bezdětných rodičů . ..
Lze si snadno pomysliti, jaké rozrušení
vznikne v rodině i v domě, zahájí-li se dle
udání pátrání. Pro sousedy a trajdy v domě
hotová pastva! A když i nakrásně prokáže
se nevina, už pouhá okolnost, že mohlo býti
vysleveno podezření, nikterak není příjemná.
Mnohem horší je však úkaz, že některé
noviny z přílišné sensacechtivosti vyslovily
přímo jmena podezřívaných osob, dnes zřejmě
nevinných. Tak daleko horlivost reportérů
nemá sahati, ani když jedná se o lidi snad
pověsti právě ne nejlepší a když jde o pouhé
podezření ze zločinu tak ohavného. Toje
ošklivé přestřelování, usvědčující reportéra
z neznalosti a příliš lehkovážného pojímán
velmi zodpovědného jeho úkolu.
Smíchov
30
article
Bylo mi líto v nedávných dnech přítele
Henryho. Se svědomitostí jeho sportovní duši
vlastní připravil se na šestidenní závod dů-
kladně: tří noci před tím starostmi a rozčile-
ním nespal, tři noci nespal o závodech a ted
po fiasku zase tři noci nespí, jak se trápí, že
se mu nepodařilo nadšenými referáty udržeh
závodníky celých šest dní pohromadě.
Těšíl jsem ho, že snad podruhé se to po-
daří, ale Henry prohlásil: „V tomhle sportu
ne! Takhle, kdyby chtěly ženské uspořádat
šestidenní závody v mluvení, tak bych se o
zdar nebál.“ —
Prozrazuji tuto jeho zlomyslnou poznám-
ku a doufám, že si to ty „ženské“ (!) s ním
dokonale vyřídí.
Henry
31
article
Hudba.
Hudba.
+ (Jubilejní cyklus Českého kvarteta I.
Druhý večer historického cyklu smyčeových kvar-
tett zahájen byl Mozartem. Tvůre« »Don Juana-
v prvních svých kvartettech jde zcela za vzorem
Haydnovým, jenž mu je tu učitelem. Ve svých
pozdějších kvartettech, z nichž první vzniklo roku
1783. přináší už ve stylu novotu, posunuje do po-
předí živel melodický, jenž důsledně uplatněn je
vždy v celé větě a na němž účastní se všechny
čtyři nástroje a jenž nad to u Mozarta poprvé
výrazně vystupuje v kantiléně vedlejší věty. O
těchto posledních kvartett Mozartových poměr
jeho k Haydnoví se obrací: Haydn neodolává pů-
sobení Mozartových kvartett a ze žáka stává se
učitel, Mozartovo kvartetto z D-moll — jedno ze
šesti »milému příteli« Haydnovi dedikovaných —
uchvacuje vedle nejryzejších svých hudebních krás
i bolestně tesknou náladou, která v celé kompo-
sici má převahu. Po Mozartovi přišel ke slovu
Luigi Cherubini, Vlach, odkájený hudbou fran-
couzskou a německou, skladatel hřející se na vý-
sluní velkých klassiků, v jichž stopách šel mezi
vrstevníky s největším úspěchem. Cherubiniho
kvartett z Es-dur — nejváženější dnes ze všech
esti — ukazuje mistra formy i jeho zasmušilou
poněkud upjatě chladnou tvař. V cyklu, znázor-
ňujícím historický vývoj smyčcového kvartetta,
Iví podíl musí přirozeně připadnouti tomu, jeni
útvar ten vyzvedl na vrchol a jenž v posledních
svých dílech hledal mu nové cesty.
Mozart
Juan
Haydnův
Mozartův
Haydn
Luigi Cherubini
Vlach
Cherubini
Dmoll
32
article
Tři období Beethovenovy kvartetiní skladby
demonstrována byla v druhém a třetím večeru
cyklu kvartettem z B-dur. z E-moll (z op. 59)
z Es-dur (op. 127). První znázorňovalo období
v němž Beethoven stál pod vlivem Haydna a Mo-
zarta, v jichž duchu komponoval; kvartetto z cyklu
věnovaného hr. Razumovskému ukazuje Beetho-
vena jako určitě vyhraněnou individualitu, která
pro vyjádření svých citů a myšlenek uzpůsobuje
si přijatou formu; v posledním období, kteréž zd
zastupoval kvartelt op. 127, stává se obsah jedi-
ným činitelem formu určujícím, jejím kategori-
ckým imperativem. V těchto posledních kvartet-
tech rozepjal se Beethovenův duch k nejmocněj-
šímu letu, v nich stojí dosud sám, velký, nedo-
stižný a často i — záhadný. S těchto vrcholů, jež
dnes ještě hledí do nedozírných dálek, vrací se
smyčcový kvartett u Schuberta opět k Mozartovi.
ke klassické formě, již si však dle potřeb své
tvůrčí fantasie uvolňuje. V Schubertovi přecház
i do kvartetta svěží, lidovými prvky prosycená
individualita, lyrik, s jehož rtů i zde řinou se kve-
toucí a hluboce jímavé melodie. Ale Schuber
sám už patří k romantikům, jimž vykázánj
čtvrtý večer našeho cyklu. Jeho kvartetto z D-mol
— s variacemi na píseň »Smrt a dívka« ve volné
větě — bylo úvodem k romantikům v kvartetta
aš.
Beethovenův
Haydn
Razumovský
Beet
Schubert
Mozart
Schuber
Beethoven
kvartett z Bdur . z Emoll
esodur
33
article
+ Smetanův cyklus symlonických básní » Má
vlast« dnes odpoledne o 4. hodině v závěrečném
koncertě České Filharmonie ve Smetanově sále
Obecního domu u Prašné brány. Vstupenky do-
poledne od 10. do 12. hod. v kanceláři Českého
filharmonického družstva na Václavském náměst-
číslo 53 telefon 2995) a od 3. hod. odpolední
pokla dny.
+ Symionichý koncert členů orchestru České
Filharmonie dne 2. dubna ve Smetanově sále ma
na programu dvě symfonie světové proslulosti-
Čajkovského ponurou, nesmírnou tesknotu vyjá-
dřující »Symfonii pathétickou« (op. 74. z r. 1893
a Beethovenovou úsečnou a drtivou symfonii pá-
tou (op. 67. z r. 1807). Obě hovoří k nám o témie
thematu, o hrůzné síle osudu a zápasu s ním
mluvou velmi rozdilnou: Čajkovskij měkká slovan-
ská povaha, v bolu úpí a lká, titanský Beethoven
bol přemáhá. Beethoven pověděl své vítězné slovo
Smetanův
Čajkovský
Beethovenův
Beethoven
Smetanův
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
obecní dom
36
article
v symfonii deváté. Čajkovskij 9 dní po prvním
skvělém provedení své symfonie v Petrohradě ze-
mřel. Obě symfonie z pamětí diriguje dr. Vilém
Zemánek, — Členové orchestru České Filhar-
monie ucházejí se tímto koncertem jednou do roka
o přízeň naší veřejnosti a doufají, že sympatie
osvědčené hojnou návštěvou koncertu, budou čá-
stečnou odměnou za celosaisonní, duševně i fysi-
cky, přečasto úmornou námahu jejich. Vstupenky
do loží po 15 K. sedadla po 3 a 2 K, místa k stání
po 1 K prodává kancelář Českého filharmoni-
ckého družstva na Václavském náměstí (telefon
čís. 2995).
+ Z českého spolku pro komorní hudbu
Praze. Pátý koncert jubilejního cyklu Českého
kvarteta koná se v úterý 1. dubna o 7. hod. ve-
četní v Rudolfině. Věnován bude školám národ-
ním a to české, v níž na řadu přijdou Smetana
svým kvartetem »Z českého života« a Dvořák po-
sledním svým kvartetem G-dur, op. 106. Z Rusů
proveden bude kvartet Čajkovského F-dur, op-
22. Zbylé lístky po 3 a 2 K lze koupiti v knihku-
pectví p. Jar. Pospíšila na Perštýně a před kon-
certem u pokladny v Rudolfině.
+ Drubý a poslední klavirní koncert Eugena
d' Alberta koná se dne 10. dubna v Rudol-
fině. Umělec přednese mimo skladby Chopinaa
Schuberta, 32 variací C-moll a Waldsteinovu so-
natu od Beethovena a velkou fantasii Schumanovu
C-dur op. 17. Vstupenky lze obdržeti v hudebním
závodě Em. Wetzlera, Ferdinandova třída 36.
Čajkovský
doktor
Zemánek
Dvořák
Čajkovský F
Drubý
Eugen d ' Albert
Chopinaa Schubert
Waldsteinův
Beethoven
Wetzler
Petrohrad
Václavský náměstí
Perštýn
Rudol
Ferdinandov třída
Český Filhar
český spolek pro komorní hudba Praga
Cmoll
Schumanův C
37
article
+ Koncert virtuosa na housle Henri Marteaua
koná se zejtra v pondělí o půl 8. hodině večerní
v Rudolfině. Jelikož obchod jest dnes uzavřen.
mohou se lístky pod číslem 2457 telefonicky ob-
jednati a v pondělí v hudebním závodě Em. Wetz-
lera vyzvednouti.
+ Válka na Balkáně a česká hudba. Jest
opravdu zajímavým zjevem, že i za hrůz váleč-
ných česká hudba se uplatnila v samém středisku
roztrpčených bojů. Jest to v první řadě krajana
A. Macáka, kapelníka tělesné gardy cara Bulharů,
»Pochod vítězů«, který komponován na bojišti
k výslovnému rozkazu carovu. Pochod kompono-
ván na motivy hymen všech spojenců. Druhý po-
chod krajana Macáka »Rek lozengradský« věno-
ván je veliteli chrabrých junáků, vzavších bodá-
kovým útokem Kírk-Kilissu, generálu Radko
Dimitrijevu. Em Starého »Vítězství Slovanstva«.
pochod z hymen bulharské, srbské a černohorské
jest dnes nezbytným čislem všech kapel. K nim
řadí se slovanský pochod »Schůzka národů« od
Zdeňka Koubka, skladba plná slovanských hymni-
ckých melodií, epos slovanské vzájemnosti. Vyšly
vesměs ve vydáních pro klavír na dvě ruce, »Po-
chod vítězů« a »Vitězství Slovanstva« též v úpra-
vách pro orchestr nákladem hudebního závodu
Mojmíra Urbánka v Praze.
Marteau
A Macák
Bulhar
Macák
Dimitrijev
Starý
Koubek
Urbánek
Balkán
Reka
Praha
KírkKiliss