ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97509390-8f0d-11dd-9650-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 39, org 2, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 30. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
na ranní a večerni listy odplácl s v Praze v admninistna na čtvrieta . . . : S K = s dvejí donáško aa čtvrtieta : : na město ve aHiálka ak
Praha
6 article
ae vrtPíota : : . : dvojí zási rin ei
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 31. března v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
8 article Nový zbrojný nápor Německa.
Nový zbrojný nápor Německa. Třetího dne po obdivuhodném dobytí nejsilnější německé — či pardon — turecké pevnosti Drinopole, v níž zajato k 1200 tureckých a 64 — pruských dů- stojníků... vyhověla spolková rada německých států „jubilejnímu přání“ ně- meckého císaře Viléma II., aby na dále bylo v Německu každého roku odváděn k vojsku o 63.000 rekrutů více než posud čímž bude zvýšen posavádní stálý stav mírový z 544.211 mužů, na 661.176 mu- žů; a sice bude německá armáda rozhoi- něna zejména: o 4000 důstojníků, o 15.000 poddůstojníků, o 117.000 četařů a prostých a o 27.000 koní. Toto značné zvýšení nejtěžší daně lid- ské, daně to z krve, vymáhati bude ovšem též ohromné nové a trvalé náklady na v- držování armády německé. Až dosud stoj Německo jeho armáda ročně 1.085,938.000 marek, válečné loďstvo 484.049.000 marek — nastávající jeho přírostek pak bude vy- žadovati na ponejprv rázem 1050 milionů marek, a pak trvale každého roku asi 180 milionů marek. Ona první nesmírná výloha má být dle myšlenky císaře Viléma sehnána „veli- kou vlasteneckou obětí“ všech majet- nějších Němců bez rozdílu a sice má každý kdo vládne jměním přesahujícím 10.00 marek, z tohoto majetku svého věnovati na vojsko jednou pro vždy půli ze sta, kdo má však roční příjem nad 50.000 marek. zaplatí dvě ze sta příjmu svého, jakožto mimořádný příspěvek jednou pro vždy. — Dovoleno příspěvek ten zapravit ve dvou lhůtách, nejdéle do tří let. Tento mimo- řádný branný příspěvek povinni budou platit též němečtí spolkoví panovníci vladaři, jakož i všeliké akciové a výděleč- né společnosti. Budoucí pak stálé vyšší náklady n vydržování takto rozhojněné armády Ne- mecka, vypočtěné na 180 až 190 milionů marek ročně, mají býti hrazeny novými daněmi z majetku a jeho vzrůstu, jako i z nově zavedených kolků ze smluv spol kových a pojišťovacích.
Vilém II Vilém Němec Německo Drinopol
9 article
Aby toto peprné sousto bylo něme- ckému národu učiněno trochu stravitel- nějším, osladila je spolková rada německá tímto proslovem: „Údálostmi, které se odehrávají n Balkáně, byly evropské poměry mocenské přesunuty. Ve válce jež by Německu mohla býti vnucena, bylo by mu hájiti rozsáhlých, od přírody většinou otevřených hranic třeba snad současně proti více nepřá- telům. Následkem nastalých přesunutí jest tudíž dnes více než druhdy naší po- vinností nejvyšší, abychom tuto ochranu učinili tak silnou, seč naše národ- ní mohutnost stačí. Síla našeho vojska zú- stává za vzrůstem obyvatelstva pozadu. Část zbraně schopného obyvatelstva zů- stává nyní mimo vojenský výcvik. Osvěd- čenným podkladem síly Německa jest však
Balkán Německo
10 article
jeho všeobecná povinnost branná. Pouze když bude uskuteč něna, mů- žeme hleděti budoucnosti s bezpečným pocitem vykonané povinnosti a s pevnou důvěrou vstříc. Pak zůstane také armáda naše mladou, a my nebu- deme nuceni, abychom v případě války hnali ihned nejstarší ročníky, mu- že mající ženy a děti, do předních šiků bo- jovných proti nepříteli, kdežto mladší. služby schopné mužstvo zůstává doma za nastalého nebezpečí teprv cvičeno býti musí. Vůdčí myšlenkou předlohy jest tu- díž: vybudovati všeobecnou po- vinnost brannou dle stavu oby- vatelstv a. Německo má dle posledního sčítání z r. 1910 všeho obyvatelstva 64.925.99 hlav. Z toho bude nyní rok co rok odvá- děno k vojsku: v Prusku 513.068 bran- ců, v Bavořích 73.168, v Sasku 49.472, ve Virtembersku 25.468 mu- Výslovně tedy ve vládní předloz udává se za důvod tohoto značného znovuzvětšení již tak ohromné válečné síly Německa — zvýšené nebezpe- čí, jež v budoucnosti může Německu vze- jít z netušeně rychlého a dokonalého shroucení se osmanské říše na poloostrově balkánském a z obdivuhodné ho vítězství spojených států balkánských. jímž byli v Berlíně naprosto a strašlivě překvapení, jako nepředvídanou živelní katastrofou, jež překazila jejich daleko- sáhlé plány v budoucnosti dozírné, zava- livši horstvem zorganisované síly jihoslo- vanské dráhu jejich pověstnému, starému
Německo Prusko Bavory Sasko Virtembersko Berlín
11 article
„Drangu nach Osten“ Právě tomu rok, co jeden z nejpřed- nějších vojenských odborníků Německa. generál von Bernhardi, vydal knihu: „Ně- mecko a příští válka“, v níž důrazně při- pomínal německým státníkům nesm ír- nou cenu a význam Turecka pro světové plány Němců. „Turecko“, napsal. „jest naším přirozeným spojencem: bylo by bývalo nejmoudřejší, přibrati je do trojspolku a předejíti italsko- turecké válce, jež hrozí změniti politickou situaci v náš neprospěch. Jako člen troj- spolku bylo by Turecko získalo dvojí vý- hodu: bylo by bývalo posíleno doma, ja- kož i na venek protí Anglii a Rusku dvěma to státům, s jichž nepřátel- stvím Německo musí počíta ti. Turecko je jedinou mocností, která by do- vedla ohrožovat Anglii v Egyptě a v dů- sledku toho i její cestu do Indie. Nesmí- me tudíž litovati žádné oběti. abychom udrželi Turecko ve spolku s námi pro případ války Anglií nebo Ruskem. Německý generál odhadoval tureckou armádu na 700.000 výtečných vojáků, což prý již něco vydá. Vskutku prý se též diplomacie angli- cká v loni dozvěděla o tajných, daleko- sáhlých úmluvách mezi Berlínem a Caři- hradem, čelících jednak proti Rusku, jed- nak proti Anglii, následkem čehož vyslán tehdá lord Kitschener do Egypta, abyv čas turecko-německé předivo přetrhl. A nyní toho obratu: Německo ztrácí věrné- ho spojence, jemuž posílalo od let své dů- stojníky, aby naučili těch 700.000 vojáků tureckých vítězit, a na místě toho vlají po celém balkánském poloostrově vítězné
Osten on Bernhard Němec Kitschener Německo Turecko Anglie Rusko Egypt Indie Berlín carhrad
12 article NÍi
NÍi prapory slovanské a řecké, představující sílu 700.000 bojovníků vyšší hodnoty zdatnosti, a tento slovansko-hellenský svaz zaujímá posici strategicky neobyčejně důležitou, proti níž věru ani to Rumunsko ani ta příští Albanie mnoho nesvedou. Ale přes to přese všechno nepotře- bovalo by Německo předstírat, jako by mu z té újmy v počtech, již nesporně utr pělo katastrofou Turecka, hrozilo přímé nebezpečí od osvobozených Slovanů bal- kánských. Ti budou mít pro lidský věk práce o zvelebení vlastí svých pověkou tyranií osmanskou krajně spustošených. Toliko překážkou vážnou a nezdolnou zůstanou výbojným záměrům německé po- litiky na východě. Spíše podobá se, že zahlíží při svém zbrojném rozmachu dneš- ním berlínská politika ostražitěji ke hra- nicím Francie, kdež také na ručest odpo- věděli stejně ostražitým salutem — znovu- zavedením tříleté povinnosti branné, opět k vůli brzkému vyrovnání posunuté rov- nováhy evropských mocí a protisil. Tah proti tahu a budoucnost ukáže, který tah bude míti silnější postraňky.
Rumunsko Albánie Německo Turecko Francie
13 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Rozmluva se šukrim pašou. — Srbský štábn důstojník líčí, jak byl šukri paša zajat. — Přeprava vojska k Čataldží. — Zníčená radio- telegrafická staníce gallipolská. Čm. Ze Sofije, 29. března. (Zvl. telgm. »N. L.«). Promluvil jsem dnes několik slov se Šukrim pašou. Arci je mu nepříjemno roz- hovořiti se o obléhání Odrinu a své porážce. Co mi řekl nového, bylo: Předvídal útok. Zásob měli jsme na týden. Se zmenše- nými porcemi mohli jsme vydr že ještě dvacet dní. Dle denně rozdáva- ných chlebů soudím, že posádka v po- sledních dnech byla a si 60.000 mužů. Sestávala ze dvou divizí nizamů (řadového vojska) a ze tři divizí redifů (záložníků). Počítáme-li obléhací armádu na 80.000 Bul- harův a 20.000 Srbů, je zjevno, že pro ta- kový úkol, jako je dobyti pevnosti, pře- sila Bulharů nebyla veliká. šukri paša počítá, že měl 60.000 muže vojska, avšak důstojník ze štábu generála Ivanova odhaduje po- čet zajatých na 68.000 m., z nichž 700 důstojníků — mezi posledními pouze dva Němci. Týž důstojnik odhaduje z trá ty bulharské pouze na 6000 m.
Srba Bulhar Ivanov Němec Balkán Sofijá
14 article
Dle vypravování téhož důstojníka Š ukr sám se nevzdal, ale byl fakticky zajat a sice tímto způsobem: Plukovník Marcholev, jenž operoval mezi východ- ním a jižním sektorem se sedmi škadronami a s půldruhou baterií jízdných kulometů. vtrhl ve středu v 9 hodin ráno do města v čele dvou škadron gardového pluku smě- rem k budově hlavního velitelství. Tam našel městského velitele Ismajl a p a šu, prohlásil ho za zajatce, posadil na koně dal se od něho zavésti k bytu Šukriho. prohlásiv i samého velitele pevnosti za za- jatce. Postaviv stráže. Marcholev jel podati zprávu generálu Ivanovu. Na to velitel II- armády poslal generála Vazova, aby mu do- vedl zajatce. Šukri paša přijel na koni odevzdal svou šavli. Tímto výstupem tra- gedie Odrinu byla ukončena. Přeprava odrínských voj sk k Čataldži započala. Bulharský aeroplán, z něhož se
Marcholev Ivanov Vazov
15 article
metaly pumy, zničil radiotelegr afn stanici na poloostrově gallipol ské m. Povděk nad blahopřejnými depešemi z Čech — šukri paša v Sofiji. — Na Cařihrad? čm. Ze Soiije, 29. března. (Zvl. telege »Národních Listů«.) V národním sobrání četly se za hlučného souhlasu blaho- přejné depeše z Čechi způsobily ra- dost, protože to byly prvé ohlasy vítězství z dálky. Předsedovi bylo uloženo odpověděti na každý pozdrav zvláště. Šukri paša s Izmajilem Hakim, ná- čelníkem drinopolského dělostřelectva, a ce- lým štábem přijel dnes v 5 hodin ráno do Sofije; celkem sedm generálů a šest vyšších důstojníků. šukri je Kurd malé postavy temnolící a hnědooký; vychrtlá, vpadlá tvář jest obroubena v polokruhu krátce přistři- ženým bílým vousem. Stáří jeho je mezi padesáti a šedesáti. Pánové byli zavezeni do hotelu »Splendid«. Prokazuje se jim všechna pozornosť; mohou se pohybovati svobodně. Ministři odjíždějí dnes večer do Drino- pole, kde se rozhodne o pochodu n Cařihr a d.
Izmajil Kurd Čechy Cařihrad Soiija Sofijá Drina
16 article
Ještě odkladí Z Cařihradu, 29. března. (K. k.) Násled- kem nepatrných odchylek vínstruk- cích, kterých se dostalo velvyslancům nemohou se dnes Portě s dělit podmínky mír u. O válečné náhradě. Z Paříže, 29. března. (K. k.) »J. d e Déba ts« brojí proti nároku balkánských států na válečnou náhradu. Věřitelé sotva by povolili potřebnou půjčku. Penize, které půjči Francie, smějí býti použity toliko n reorganisaci a hospodářský rozkvět Turecka. Nejistota a nedočkavost. M. Z Kolina n. R., 29. března. (Zvl. tlgrm. »N. L.«) Berlínská depeše »Köln. Žtg. oznamuje ke společnému zakročení moc- ností na Cetyní a v Bělehradě, že na srbské straně nepozoruje se žádný odpor, ba zprávy z Černé Hory nejsou nejhorší. Kdyby proto přece poslední vyjádření mocnosti nemělo účinku, byly by diplomatické pro- středky vyčerpány a musilo by se uvažovati, jak zjednati úctu vůli Evropy. Pokud týké se odpovědi balkánských vlád na prostřednické podmínky velmocí prohlašuje »Köln. Ztg.«, že některé velmoci dokazovaly již v Athénách, Bělehradě
Déba Köln Cařihrad Paříž Francie Turecko Kolina můj Bělehrad Evropa Atény
17 article Sofiji prospěch z brzké odpovědi.
Sofiji prospěch z brzké odpovědi. Váěk za uznalost. Ze Sofije, 29. března. (K. k.) Promlou- vaje o projevech v Petrohradě a o sympati- ckých článcích rakouského tisku, prohlašuje »Mira: Oceňujeme význam těchto známek úcty, která se nám projevuje. Po uzavření míru podáme důkaz oběma velikým skupinám evropských mocností, z nichž Rusko a Ra- kousko-Uhersko mají největší zájem na Bal- káně, že ve svém příštím vývoji budeme vždy stálým činitelem rovnováhy a cennou záštitou míru. Šukri paša v Solljí. Ze Sofije, 29. března. Když vjel zvláštn vlak od Drinopole, ve kterém byl Šukr paša a 12 jiných tureckých generálů, do ná- draží zdobeného bulharskými vlajkami, měl městský velitel plukovník Cančev fran- couzskou řeč k šukrimu, ve které pravil.
Sofijá Petrohrad Rusko RakouskoUhersko Bala Drinopol
18 article
v drohném prodejir resnaisle o oě. : . se e Ve gulalkách na venkov eeer. . : : . : : tnaeráty plati se hotově napře Předplacenía sdmnistrace v Marianskě nla, a redafem gsshrnoí osloa „Národních List- aakoptay se nevrase
19 article
»Buďte vítán Excelence. Celý svět obdivují se stejně vítězi, jako poraženému. Nech Exceleuce ve svém neštěstí přijme upřímný náš obdiv.« šukri paša děkuje, odpověděl, že je naplněn stejnými pocity (Viz poslední zprávy.)
20 article O nové úpravě daní.
O nové úpravě daní. Obchodnický spolek „Merkur“ a Kl ub samostatných obchodníků a průmysl- níka v Praze pozval své členy a hosty z kruhů interesentů na pátek dne 28. t. m. večer do sve dvorany, aby vyslechli přednášku člena výboru obou spolků, říšského poslance p. Lad. Čec ha, o thématě jistě časovém, t. j. o nové úpravé daní. Sešla se jistě společnost neobyčejně četná, na 300 osob, předních to representahtů českého obchodu a průmyslu, vyslechlo s největším zájmem zajímavé vývody p. posl. Čecha, který zhostil s svého úkolu s důkladností jemu vlastní, formou, která neunavuje, nýbrž zajímá. Po plné dvě hodiny . vykládal řečník taje malého finančního plánu přesvědčil jistě všechny přítomné, že pilně a svě- domitě zabývá se veškerými otázkami, jež zvlást obchodu a průmyslu se dotýkají a že tyto stal mají v něm zvláště dobrého obhajce na rad rísské.
Klement Čecho Praha
21 article
Přednášku zahájil v zastoupení odcestovavší- ho starosty jeho náměstek p. cís. rada Joseí Řivnáč vřelým proslovem a udělil slovo k před- nášce p. posl. Ladislavu Čechovi, který vřelým potleskem uvítán, zahájil svoji přednášku slovy Za celou dobu své činnosti poslanecké neměl jsem pocit tak těžké zodpovědnosti, jako když uzrál, t. zv. malý finanční plán a měl se státi předmětem jednání finančního výboru. Od r. 1908 různé vlády pokoušely se o prosazení berní reformy v různé způsobě, leč marně. Každá reforma berní má u nás za přední úkol dosáhnouti většího výnosu. Proto proti takovým vládním pokusům vládne nedůvěři- vost a poněvadž naše sněmovna vůbec postrádá nosné většiny, je jasno, že úspěch se neblízil. Až v zimě loňského roku, když sněmovna, usnesla služební pragmatiku pro státní úřadníky a zřízen- ce, na níž jsem byl, jak známo, spoluúčasten, a když vláda prohlásila, že tento zákon předložiti může k sanci jen tenkráte, dostane-li nové zdro- je příjmové, stala se otázka ta opět akutní.
Řivnáč Čecho
22 article
Těmito zdroji mělo být zvýšení daně z lihua změny provedené v zákoně o osobních danichz r. 1906. Vládní předloha z r. 1911 ohlašovala důle- žité opatření, t. zv. úplnou amnestil bo ri ní tömito slovy: Přiložený návrh zákona přinásí o- patření, které bylo již opětně požadováno ao němž bylo velice mnoho jednáno a od něhož o- čekává se nemalý úspěch. Dle náhledu zkušených práktiků chtěli by velmi mnozí poplatníci uvésti svá příjmová přiznání v soulad se zákonem, maji však obavu, že by to mělo vliv na vyšelřování příjmů z let minulých. Byl tedy žádán jistý druh všeobecné amnestie, kterou by se chyby let minu- lých uzavříti mohly a mohla se pak bez veškerých obav před minulostí podávat nadále pravdivá při- znání. I v stylisaci této tak zv. amnestie byl vzat ohled na mínění berních praktiků a kruhů po- platníků a kladla se hlavní váha na to, aby ne- možnost sáhnouti do minulosti byla pokud možno jasně vyjádřena. Vláda tedy nabízela úplnou amnestii, od níž si slibuje sice výnos jen 5 mil. korun, ale který dle našeho náhledu bude mnohem vyšší. Amnestie byla tedy všeobecně žádána i chtěli jsme ji proto prosaditi, leč vláda spojovala s ní podminku, ž zároveň zavedena bude povinná prohlí d ka knih obchodních, a sice hned v prvé in- stanci, což vzbudilo značné znepokojení zvláště v kruzích obchodnických. Protí zavedení této byly
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 29. března. — (Kronika.) Strávili jste hodinku v museu mezi staropražskými obrázky. Je jich tam vystavena plná síň. A vracíte se do všedního ruchu jako probuzeni ze sna. Podivná schopnost! Nechat za sebou tak za- padnout nějaké dvéře, obrátit se na patěa už procházet se Prahou, jaká byla před pa- desáti, před sto a více lety! Obzírat obraz města z předu, ze zadu, od východu a zá- padu, tu s levého a zase s pravého břehu, procházet ulicemi a náměstími, smejčit po koutech a zátiších města, potkávat lidičky jiného kroje a vzezření, jiných mravů a ji- ného smýšlení, pozorovat zvláštnosti a pa- mátnosti života, jaký tu všude býval, jak proudil vesele mezi těmi skupinami domů, jak šuměl a bouřil, až se vybouřil a od- bouřil dále, zalehl někam, zapadl a nic po něm nezbylo než ten obrázek a ten sen, z něhož jste se právě probudili! Zvláštní chvilka zá- dumčivá, stát tak na břehu valícího se toku časů, hledět do jeho vln a naslouchat je- jich šumotu! Znát dopodrobna svoji Prahu, jak jejími ulicemi hlučí a rachotí shon a chvat dnešní neklidné, závodivé doby, doby šírokých ulic, železných kolejí, řinkotu cinkotu elektrických zvonců, natažených sítí telefonních a telegrafních drátů a všeho novodobého čarodějstvíl A tu je všude Praha tichá, snící, ponořená do svitů a barev nálad dávno zapadlých, snášejících se na ty staro- bylé věže a chrámy, střechy a paláce kolem ponurých hradeb a příkopůl Jaké protivy dojmů a představl Hle, tu elegantní pérokresba z r. 1792 Přední dvůr královského hradu na Hradča- nech! Čisté jasné linie života, klidné nádhery.
Praha
24 article
Nádvoří se hemží postavami v ušlechtilém kroji dobovém, kostýmy panské i damské skvělých barev i tvarů. Do brá vjíždí šesti- spřež obřadního dvorského poveau. Panstv jeví způsobnou pozornost. Granátník na stráž v bílém přiléhavém kabátci známého střihu zaujímá svou posici. Královský granátník Všecko vůkol je královské. Strážné budky vojenské, jež rozestaveny po nádvoří i ty dřevěné podstavce nádvorních svítilen biji do oka skvělým červenobílým nátě- rem královských zemských barev! A pod obrazem nápis věnovací: A son Altesse Royale Monseigneur Francoia Prince Royale hereditaire.
25 article
Jeho Výsosti královské, dědičnému král Princi Následníku! Památka z doby absolutismu! Tak zvan nejhlubší úpadek! Jak málo přiléhavy bývají někdy termíny! Naší předkové nemnoho kreslili a malo- vali. Nejstarší pohledy na Prahu sáhají málo století na zad. Vůbec málo myslili na nás, po- tomky! Také v písemných památkách zřídka se vyskytne souvíslejší obraz pražského ži- vota, povahy a mravů starých Pražanů. Protc je tak vzácný obsah listu Bohuslava Hasi- štejnského z Lobkovic, psaný svého času za- hraničnímu příteli. Jakýsi barvitý pohled na Prahu a do života Pražanů z konce patná- ctého věkul Hned z povšechné polohy města nápadna dnešnímu čtenáři malebná zvláštnost. — Děli se (město) vůbec na tři části Staré, Nové a Menší město. Menší se tři stran ohraženo jest návrším, révami osá- zeným . . . Petřín, Strahov i stráně hradčanskéh vrchu zarostlé révovím! Dnes už je za těžk vybavit si tak luzný pohled. Také na před- stavu o někdejší slávě Vyšehradu dnešní jehe obraz je příliš zkomolen, aby vysvitala nut- nost poznámky, že teprv — Vratislav, první z vévod našich na *) Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovi
Pražan Hasi Vratislav Hasištejnský Praha Lobkovice Strahov Petřín
26 article Listy. Spisů Karla Vinařického sv. II. V. Prazo
Listy. Spisů Karla Vinařického sv. II. V. Prazo královské důstojenství povýšen Gjej dal) ozdobně přestavět. Jinak o prvořádném významu města není pro zkušeného znalce pochyb. Hasi- štejnský viděl hezký kus světa a dosvědčuje: — Stará Praha (Staré město) neustoupí žádnému městu ani vzhledem zdravého po- větří a hojnosti potravy ani vzhledem lid- natosti a nákladných stavení. Radní dům podobá se vážným kmetům, do něho se schá- zejícím .. Možno se ostatně dovolat i současných svědectví jinorodců. — Dějepisu velice milovný Aeneas Silvius v Kronice své o zemi České praví, že Praha není chatrnější města Florencie, kteréžto svě- dectví tím více váhy do sebe má, ano po- chází od Vlacha .. Florencie tou dobou právě na vrcholu své slávy stála. Ovšem ani tenkrát nebylo všude po Praze stejně co do úhlednosti zevní. — Menší Praha za své paměti ještě téměř celá sbořená nelibého po- hledu skytala; obyvatelé usazení nejpodlej- ších provozovali živností, tak že skoro ani městem jmenována býli nezasluhovala: nyne však, za krále Vladislava, znenáhla se zdvihá a není pochyby, nevzniknou-li různice znovu, že měšťanstvo i k ouhled- nějším domům a k mohovitosti si brzo pomůže. Na zámeckém vrchu pražském nachází současník mnohé památnosti stavební, jake vedle hlavního chrámu »daleko rozhlášeného i kapli Všech Svatých »mnoha křivými pří- sahami pověstnou . . . — I sám pak královský hrad, který. ač za starodávna skvostně vystavěn. časem vedle běhu všech věcí pozemských sešel a téměř ke spadnutí se chýlil Král Vladislav obehnal jej posléz hradbami. příkopy a návaly ohromné velikosti a do stavuje ho nyní z kamene tesaného ozdobuje malbami, slovem takový naň vled nákla d, že tuším za málo let se stavbami nejslavnějšími v Evropě o závod půjde.
Karel vinařický V Prazo Vlach Vladislav Praha Stará město Florencie Vladislav Evropa svatý . II
27 article
Mluvě o Pražanech zpravodaj prozrazuje se býti mravokárcem dost nevlídným. Zpra- vidla proroci střídmosti a řádu vycházeji z nižších vrstev, aby tepali vyso ko- rodé požitkáře a zneuživače. Zde obráceně. Českému pánu život měšťáků českých vid se ne dost zřízeným. — Obyvatelstvo Prahy břichu slouží nad jídlo a pití neznajíc níčehož na světě žádostnějšího, střídmost za hřích pokládá. Na prodej-li jest, co hrdlo ráčí, žádná cena není dost vysoká. Za opilství málo se stydí, jelikož i na veřejných ulicích pívajíce, jak- mile jeden, hned i druzí korbel do rukou brávají .. . V pivnicích rozprávkami i po- vídkami chvíli sobě ukracují, činíce to v ho- spodách, co Vlaši v lazebnách činívají . . Celkem doba těší se obecnému blaho- bytu. Pražan je družný a společenský, po stránce národní nijak upjatý: — K cizím jsou přívětiví, toliko Němců nenávidí, majíce je za protivníký smýšlení svého u víře. Po stránce mravů společenských tuze padá na váhu názor na ženu. — Ženy jejich jsou spanilomyslné, styd- livé, nejvíc tělnaté a plnoňádré, jako by se byly v Meroi narodily i řeč jejich (žen) jest lahodná, oči půvabné, u přítomnosti man- želů jich obejmouti dovoleno, polí- biti však za znamení nestydatosti bráno. Obojí pleť k rozkošem nác hy l n jest . .. Zajímavý je poměr společnosti pražsk z konce XV. věku k otázkám vyšších vztahů života a vzdělanosti vůbec — V náboženství panuje zde svévole náramná; k jakékoli se příznávati víře, nikomu nebráněno. Neb abych pominul Vi- klefitů a Pikardů, jsou, kdož Ježíše Krista, Spasitele našeho Bohem býti upírají, jiní, ž duše naše s tělem hyne, praví, druzí, že v každé víře spasení dojiti lze, dovozují
Pražan Vlach Němec Krist Praha
28 article
i někteři dokonce nebe i peklo za smy- šlenky vydávají . . . A to vše, nejen v sou- kromí smejšleti, ale i veřejně kázati volno, Starci i pacholikové, mužové i ženy o víru se hádajíce, písmo vykládají, ač se tomu nikdy neučili. Každá sekta na světlo vyšlá náchylníků nachází. Takovátě u nich po novotách dychtivo s t. Vojensky Pražané dotad vedou si velmi sebevědomě, »jakoby v udatnosti žádný sou- sední národ jim se nevyrovnal« Jsou vtipní a nadaní, avšak: — Rozmařilost a zahálčivost je otupuje, tak že z tolika tisíců umělců mechani- ckých nikoho nenajdeš z vláště výteč- ného. . .. S vlastnostmi tak vyznačenými souvisí ovšem přímo, co zpravodaj vykládá o kroli a vůbec zevním způsobu měšťáctva své doby: — Kroj starých Pražan docela z oby- čeje vyšel; nyni odpoly německý, od- poly uherský jest; neb od obou těch národů sobě vypůjčují: ostatně však, jako celá jejich povaha stálý není téměř každého roku se měnívá Velmi příznačný je výrok o panujícím názoru mravním: — Bořiti kostely, rušit obrázy svatých, hejřit ve dne v noci po hospodách, to (u nich) maličkostí: nosit ale zobaté střeví ce hlavu si věncem ovíjeti, cj, to u nich nesmírné nepravosti! Pisatel, staromil, nadšený pro dávnou českou slávu, blouzní, jak bývalo jinak za Karla! — Praha byla tehdy nejslavnější tržiště v říši a po celé Evropě slynula. Všeliké umění ušlechtilé květlo. Přešla ta sláva. Karlův syn, Vácslav se zvrhl. — Netoliko Prahy, ale celého králov- ství stav se změnil a převrátil. Nesčislných vznikalo stran u víře, jejichž stopy se posud zachovaly . Zpravadaj, katolický pán, netají se svo.
Starek Pražan Bořita Karel Vácslav Praha Evropa Karlův syn