1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 30. března 1913.
Praha
4
article
na ranní a večerni listy
odplácl s
v Praze v admninistna
na čtvrieta . . . : S K =
s dvejí donáško
aa čtvrtieta : :
na město ve aHiálka ak
Praha
6
article
ae vrtPíota : : . :
dvojí zási
rin
ei
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
stranách, s přílohou pro venkov
o 24 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 31. března v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
8
article
Nový zbrojný nápor Německa.
Nový zbrojný nápor Německa.
Třetího dne po obdivuhodném dobytí
nejsilnější německé — či pardon — turecké
pevnosti Drinopole, v níž zajato k
1200 tureckých a 64 — pruských dů-
stojníků... vyhověla spolková rada
německých států „jubilejnímu přání“ ně-
meckého císaře Viléma II., aby na dále
bylo v Německu každého roku odváděn
k vojsku o 63.000 rekrutů více než posud
čímž bude zvýšen posavádní stálý stav
mírový z 544.211 mužů, na 661.176 mu-
žů; a sice bude německá armáda rozhoi-
něna zejména: o 4000 důstojníků, o 15.000
poddůstojníků, o 117.000 četařů a prostých
a o 27.000 koní.
Toto značné zvýšení nejtěžší daně lid-
ské, daně to z krve, vymáhati bude ovšem
též ohromné nové a trvalé náklady na v-
držování armády německé. Až dosud stoj
Německo jeho armáda ročně 1.085,938.000
marek, válečné loďstvo 484.049.000 marek
— nastávající jeho přírostek pak bude vy-
žadovati na ponejprv rázem 1050 milionů
marek, a pak trvale každého roku
asi 180 milionů marek.
Ona první nesmírná výloha má být
dle myšlenky císaře Viléma sehnána „veli-
kou vlasteneckou obětí“ všech majet-
nějších Němců bez rozdílu a sice má každý
kdo vládne jměním přesahujícím 10.00
marek, z tohoto majetku svého věnovati
na vojsko jednou pro vždy půli ze sta, kdo
má však roční příjem nad 50.000 marek.
zaplatí dvě ze sta příjmu svého, jakožto
mimořádný příspěvek jednou pro vždy. —
Dovoleno příspěvek ten zapravit ve dvou
lhůtách, nejdéle do tří let. Tento mimo-
řádný branný příspěvek povinni budou
platit též němečtí spolkoví panovníci
vladaři, jakož i všeliké akciové a výděleč-
né společnosti.
Budoucí pak stálé vyšší náklady n
vydržování takto rozhojněné armády Ne-
mecka, vypočtěné na 180 až 190 milionů
marek ročně, mají býti hrazeny novými
daněmi z majetku a jeho vzrůstu, jako
i z nově zavedených kolků ze smluv spol
kových a pojišťovacích.
Vilém II
Vilém
Němec
Německo
Drinopol
9
article
Aby toto peprné sousto bylo něme-
ckému národu učiněno trochu stravitel-
nějším, osladila je spolková rada německá
tímto proslovem:
„Údálostmi, které se odehrávají n
Balkáně, byly evropské poměry
mocenské přesunuty. Ve válce
jež by Německu mohla býti vnucena, bylo
by mu hájiti rozsáhlých, od přírody
většinou otevřených hranic třeba
snad současně proti více nepřá-
telům. Následkem nastalých přesunutí
jest tudíž dnes více než druhdy naší po-
vinností nejvyšší, abychom tuto
ochranu učinili tak silnou, seč naše národ-
ní mohutnost stačí. Síla našeho vojska zú-
stává za vzrůstem obyvatelstva pozadu.
Část zbraně schopného obyvatelstva zů-
stává nyní mimo vojenský výcvik. Osvěd-
čenným podkladem síly Německa jest však
Balkán
Německo
10
article
jeho všeobecná povinnost branná.
Pouze když bude uskuteč něna, mů-
žeme hleděti budoucnosti s bezpečným
pocitem vykonané povinnosti a s pevnou
důvěrou vstříc. Pak zůstane také
armáda naše mladou, a my nebu-
deme nuceni, abychom v případě války
hnali ihned nejstarší ročníky, mu-
že mající ženy a děti, do předních šiků bo-
jovných proti nepříteli, kdežto mladší.
služby schopné mužstvo zůstává doma
za nastalého nebezpečí teprv cvičeno býti
musí. Vůdčí myšlenkou předlohy jest tu-
díž: vybudovati všeobecnou po-
vinnost brannou dle stavu oby-
vatelstv a.
Německo má dle posledního sčítání
z r. 1910 všeho obyvatelstva 64.925.99
hlav. Z toho bude nyní rok co rok odvá-
děno k vojsku: v Prusku 513.068 bran-
ců, v Bavořích 73.168, v Sasku
49.472, ve Virtembersku 25.468 mu-
Výslovně tedy ve vládní předloz
udává se za důvod tohoto značného
znovuzvětšení již tak ohromné válečné
síly Německa — zvýšené nebezpe-
čí, jež v budoucnosti může Německu vze-
jít z netušeně rychlého a dokonalého
shroucení se osmanské říše na
poloostrově balkánském a z obdivuhodné
ho vítězství spojených států balkánských.
jímž byli v Berlíně naprosto a strašlivě
překvapení, jako nepředvídanou živelní
katastrofou, jež překazila jejich daleko-
sáhlé plány v budoucnosti dozírné, zava-
livši horstvem zorganisované síly jihoslo-
vanské dráhu jejich pověstnému, starému
Německo
Prusko
Bavory
Sasko
Virtembersko
Berlín
11
article
„Drangu nach Osten“
Právě tomu rok, co jeden z nejpřed-
nějších vojenských odborníků Německa.
generál von Bernhardi, vydal knihu: „Ně-
mecko a příští válka“, v níž důrazně při-
pomínal německým státníkům nesm ír-
nou cenu a význam Turecka pro
světové plány Němců. „Turecko“, napsal.
„jest naším přirozeným spojencem: bylo
by bývalo nejmoudřejší, přibrati je
do trojspolku a předejíti italsko-
turecké válce, jež hrozí změniti politickou
situaci v náš neprospěch. Jako člen troj-
spolku bylo by Turecko získalo dvojí vý-
hodu: bylo by bývalo posíleno doma, ja-
kož i na venek protí Anglii a Rusku
dvěma to státům, s jichž nepřátel-
stvím Německo musí počíta ti.
Turecko je jedinou mocností, která by do-
vedla ohrožovat Anglii v Egyptě a v dů-
sledku toho i její cestu do Indie. Nesmí-
me tudíž litovati žádné oběti.
abychom udrželi Turecko ve
spolku s námi pro případ války
Anglií nebo Ruskem.
Německý generál odhadoval tureckou
armádu na 700.000 výtečných vojáků, což
prý již něco vydá.
Vskutku prý se též diplomacie angli-
cká v loni dozvěděla o tajných, daleko-
sáhlých úmluvách mezi Berlínem a Caři-
hradem, čelících jednak proti Rusku, jed-
nak proti Anglii, následkem čehož vyslán
tehdá lord Kitschener do Egypta, abyv
čas turecko-německé předivo přetrhl. A
nyní toho obratu: Německo ztrácí věrné-
ho spojence, jemuž posílalo od let své dů-
stojníky, aby naučili těch 700.000 vojáků
tureckých vítězit, a na místě toho vlají
po celém balkánském poloostrově vítězné
Osten
on Bernhard
Němec
Kitschener
Německo
Turecko
Anglie
Rusko
Egypt
Indie
Berlín
carhrad
12
article
NÍi
NÍi
prapory slovanské a řecké, představující
sílu 700.000 bojovníků vyšší hodnoty
zdatnosti, a tento slovansko-hellenský
svaz zaujímá posici strategicky neobyčejně
důležitou, proti níž věru ani to Rumunsko
ani ta příští Albanie mnoho nesvedou.
Ale přes to přese všechno nepotře-
bovalo by Německo předstírat, jako by
mu z té újmy v počtech, již nesporně utr
pělo katastrofou Turecka, hrozilo přímé
nebezpečí od osvobozených Slovanů bal-
kánských. Ti budou mít pro lidský věk
práce o zvelebení vlastí svých pověkou
tyranií osmanskou krajně spustošených.
Toliko překážkou vážnou a nezdolnou
zůstanou výbojným záměrům německé po-
litiky na východě. Spíše podobá se, že
zahlíží při svém zbrojném rozmachu dneš-
ním berlínská politika ostražitěji ke hra-
nicím Francie, kdež také na ručest odpo-
věděli stejně ostražitým salutem — znovu-
zavedením tříleté povinnosti branné, opět
k vůli brzkému vyrovnání posunuté rov-
nováhy evropských mocí a protisil. Tah
proti tahu a budoucnost ukáže, který tah
bude míti silnější postraňky.
Rumunsko
Albánie
Německo
Turecko
Francie
13
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Rozmluva se šukrim pašou. — Srbský štábn
důstojník líčí, jak byl šukri paša zajat. —
Přeprava vojska k Čataldží. — Zníčená radio-
telegrafická staníce gallipolská.
Čm. Ze Sofije, 29. března. (Zvl. telgm.
»N. L.«). Promluvil jsem dnes několik slov
se Šukrim pašou. Arci je mu nepříjemno roz-
hovořiti se o obléhání Odrinu a své porážce.
Co mi řekl nového, bylo: Předvídal útok.
Zásob měli jsme na týden. Se zmenše-
nými porcemi mohli jsme vydr že
ještě dvacet dní. Dle denně rozdáva-
ných chlebů soudím, že posádka v po-
sledních dnech byla a si 60.000 mužů.
Sestávala ze dvou divizí nizamů (řadového
vojska) a ze tři divizí redifů (záložníků).
Počítáme-li obléhací armádu na 80.000 Bul-
harův a 20.000 Srbů, je zjevno, že pro ta-
kový úkol, jako je dobyti pevnosti, pře-
sila Bulharů nebyla veliká.
šukri paša počítá, že měl 60.000 muže
vojska, avšak důstojník ze štábu
generála Ivanova odhaduje po-
čet zajatých na 68.000 m., z nichž 700
důstojníků — mezi posledními pouze dva
Němci. Týž důstojnik odhaduje z trá ty
bulharské pouze na 6000 m.
Srba
Bulhar
Ivanov
Němec
Balkán
Sofijá
14
article
Dle vypravování téhož důstojníka Š ukr
sám se nevzdal, ale byl fakticky
zajat a sice tímto způsobem: Plukovník
Marcholev, jenž operoval mezi východ-
ním a jižním sektorem se sedmi škadronami
a s půldruhou baterií jízdných kulometů.
vtrhl ve středu v 9 hodin ráno do města
v čele dvou škadron gardového pluku smě-
rem k budově hlavního velitelství. Tam
našel městského velitele Ismajl a p a šu,
prohlásil ho za zajatce, posadil na koně
dal se od něho zavésti k bytu Šukriho.
prohlásiv i samého velitele pevnosti za za-
jatce. Postaviv stráže. Marcholev jel podati
zprávu generálu Ivanovu. Na to velitel II-
armády poslal generála Vazova, aby mu do-
vedl zajatce. Šukri paša přijel na koni
odevzdal svou šavli. Tímto výstupem tra-
gedie Odrinu byla ukončena.
Přeprava odrínských voj sk
k Čataldži započala.
Bulharský aeroplán, z něhož se
Marcholev
Ivanov
Vazov
15
article
metaly pumy, zničil radiotelegr afn
stanici na poloostrově gallipol
ské m.
Povděk nad blahopřejnými depešemi z Čech
— šukri paša v Sofiji. — Na Cařihrad?
čm. Ze Soiije, 29. března. (Zvl. telege
»Národních Listů«.) V národním sobrání
četly se za hlučného souhlasu blaho-
přejné depeše z Čechi způsobily ra-
dost, protože to byly prvé ohlasy vítězství
z dálky. Předsedovi bylo uloženo odpověděti
na každý pozdrav zvláště.
Šukri paša s Izmajilem Hakim, ná-
čelníkem drinopolského dělostřelectva, a ce-
lým štábem přijel dnes v 5 hodin ráno do
Sofije; celkem sedm generálů a šest vyšších
důstojníků. šukri je Kurd malé postavy
temnolící a hnědooký; vychrtlá, vpadlá tvář
jest obroubena v polokruhu krátce přistři-
ženým bílým vousem. Stáří jeho je mezi
padesáti a šedesáti. Pánové byli zavezeni
do hotelu »Splendid«. Prokazuje se jim
všechna pozornosť; mohou se pohybovati
svobodně.
Ministři odjíždějí dnes večer do Drino-
pole, kde se rozhodne o pochodu n
Cařihr a d.
Izmajil
Kurd
Čechy
Cařihrad
Soiija
Sofijá
Drina
16
article
Ještě odkladí
Z Cařihradu, 29. března. (K. k.) Násled-
kem nepatrných odchylek vínstruk-
cích, kterých se dostalo velvyslancům
nemohou se dnes Portě s dělit
podmínky mír u.
O válečné náhradě.
Z Paříže, 29. března. (K. k.) »J. d e
Déba ts« brojí proti nároku balkánských
států na válečnou náhradu. Věřitelé sotva
by povolili potřebnou půjčku. Penize, které
půjči Francie, smějí býti použity toliko n
reorganisaci a hospodářský rozkvět Turecka.
Nejistota a nedočkavost.
M. Z Kolina n. R., 29. března. (Zvl.
tlgrm. »N. L.«) Berlínská depeše »Köln. Žtg.
oznamuje ke společnému zakročení moc-
ností na Cetyní a v Bělehradě, že na srbské
straně nepozoruje se žádný odpor, ba
zprávy z Černé Hory nejsou nejhorší. Kdyby
proto přece poslední vyjádření mocnosti
nemělo účinku, byly by diplomatické pro-
středky vyčerpány a musilo by se uvažovati,
jak zjednati úctu vůli Evropy.
Pokud týké se odpovědi balkánských
vlád na prostřednické podmínky velmocí
prohlašuje »Köln. Ztg.«, že některé velmoci
dokazovaly již v Athénách, Bělehradě
Déba
Köln
Cařihrad
Paříž
Francie
Turecko
Kolina můj
Bělehrad
Evropa
Atény
17
article
Sofiji prospěch z brzké odpovědi.
Sofiji prospěch z brzké odpovědi.
Váěk za uznalost.
Ze Sofije, 29. března. (K. k.) Promlou-
vaje o projevech v Petrohradě a o sympati-
ckých článcích rakouského tisku, prohlašuje
»Mira: Oceňujeme význam těchto známek
úcty, která se nám projevuje. Po uzavření
míru podáme důkaz oběma velikým skupinám
evropských mocností, z nichž Rusko a Ra-
kousko-Uhersko mají největší zájem na Bal-
káně, že ve svém příštím vývoji budeme
vždy stálým činitelem rovnováhy a cennou
záštitou míru.
Šukri paša v Solljí.
Ze Sofije, 29. března. Když vjel zvláštn
vlak od Drinopole, ve kterém byl Šukr
paša a 12 jiných tureckých generálů, do ná-
draží zdobeného bulharskými vlajkami, měl
městský velitel plukovník Cančev fran-
couzskou řeč k šukrimu, ve které pravil.
Sofijá
Petrohrad
Rusko
RakouskoUhersko
Bala
Drinopol
18
article
v drohném prodejir
resnaisle o oě. : . se e
Ve gulalkách na venkov
eeer. . : : . : :
tnaeráty
plati se hotově napře
Předplacenía
sdmnistrace v Marianskě nla, a
redafem gsshrnoí osloa
„Národních List-
aakoptay se nevrase
19
article
»Buďte vítán Excelence. Celý svět obdivují
se stejně vítězi, jako poraženému. Nech
Exceleuce ve svém neštěstí přijme upřímný
náš obdiv.« šukri paša děkuje, odpověděl,
že je naplněn stejnými pocity
(Viz poslední zprávy.)
20
article
O nové úpravě daní.
O nové úpravě daní.
Obchodnický spolek „Merkur“ a Kl ub
samostatných obchodníků a průmysl-
níka v Praze pozval své členy a hosty z kruhů
interesentů na pátek dne 28. t. m. večer do sve
dvorany, aby vyslechli přednášku člena výboru
obou spolků, říšského poslance p. Lad. Čec ha,
o thématě jistě časovém, t. j. o nové úpravé
daní. Sešla se jistě společnost neobyčejně četná,
na 300 osob, předních to representahtů českého
obchodu a průmyslu, vyslechlo s největším zájmem
zajímavé vývody p. posl. Čecha, který zhostil s
svého úkolu s důkladností jemu vlastní, formou,
která neunavuje, nýbrž zajímá. Po plné dvě hodiny .
vykládal řečník taje malého finančního plánu
přesvědčil jistě všechny přítomné, že pilně a svě-
domitě zabývá se veškerými otázkami, jež zvlást
obchodu a průmyslu se dotýkají a že tyto stal
mají v něm zvláště dobrého obhajce na rad
rísské.
Klement
Čecho
Praha
21
article
Přednášku zahájil v zastoupení odcestovavší-
ho starosty jeho náměstek p. cís. rada Joseí
Řivnáč vřelým proslovem a udělil slovo k před-
nášce p. posl. Ladislavu Čechovi, který vřelým
potleskem uvítán, zahájil svoji přednášku slovy
Za celou dobu své činnosti poslanecké neměl jsem
pocit tak těžké zodpovědnosti, jako když uzrál,
t. zv. malý finanční plán a měl se státi předmětem
jednání finančního výboru. Od r. 1908 různé vlády
pokoušely se o prosazení berní reformy v různé
způsobě, leč marně. Každá reforma berní má u nás
za přední úkol dosáhnouti většího výnosu. Proto
proti takovým vládním pokusům vládne nedůvěři-
vost a poněvadž naše sněmovna vůbec postrádá
nosné většiny, je jasno, že úspěch se neblízil. Až
v zimě loňského roku, když sněmovna, usnesla
služební pragmatiku pro státní úřadníky a zřízen-
ce, na níž jsem byl, jak známo, spoluúčasten, a
když vláda prohlásila, že tento zákon předložiti
může k sanci jen tenkráte, dostane-li nové zdro-
je příjmové, stala se otázka ta opět akutní.
Řivnáč
Čecho
22
article
Těmito zdroji mělo být zvýšení daně z lihua
změny provedené v zákoně o osobních danichz
r. 1906. Vládní předloha z r. 1911 ohlašovala důle-
žité opatření, t. zv. úplnou amnestil bo ri ní
tömito slovy: Přiložený návrh zákona přinásí o-
patření, které bylo již opětně požadováno ao
němž bylo velice mnoho jednáno a od něhož o-
čekává se nemalý úspěch. Dle náhledu zkušených
práktiků chtěli by velmi mnozí poplatníci uvésti
svá příjmová přiznání v soulad se zákonem, maji
však obavu, že by to mělo vliv na vyšelřování
příjmů z let minulých. Byl tedy žádán jistý druh
všeobecné amnestie, kterou by se chyby let minu-
lých uzavříti mohly a mohla se pak bez veškerých
obav před minulostí podávat nadále pravdivá při-
znání. I v stylisaci této tak zv. amnestie byl vzat
ohled na mínění berních praktiků a kruhů po-
platníků a kladla se hlavní váha na to, aby ne-
možnost sáhnouti do minulosti byla pokud možno
jasně vyjádřena.
Vláda tedy nabízela úplnou amnestii, od níž si
slibuje sice výnos jen 5 mil. korun, ale který dle
našeho náhledu bude mnohem vyšší. Amnestie
byla tedy všeobecně žádána i chtěli jsme ji proto
prosaditi, leč vláda spojovala s ní podminku, ž
zároveň zavedena bude povinná prohlí d ka
knih obchodních, a sice hned v prvé in-
stanci, což vzbudilo značné znepokojení zvláště v
kruzích obchodnických. Protí zavedení této byly
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 29. března.
— (Kronika.) Strávili jste hodinku
v museu mezi staropražskými obrázky. Je
jich tam vystavena plná síň. A vracíte se
do všedního ruchu jako probuzeni ze sna.
Podivná schopnost! Nechat za sebou tak za-
padnout nějaké dvéře, obrátit se na patěa
už procházet se Prahou, jaká byla před pa-
desáti, před sto a více lety! Obzírat obraz
města z předu, ze zadu, od východu a zá-
padu, tu s levého a zase s pravého břehu,
procházet ulicemi a náměstími, smejčit po
koutech a zátiších města, potkávat lidičky
jiného kroje a vzezření, jiných mravů a ji-
ného smýšlení, pozorovat zvláštnosti a pa-
mátnosti života, jaký tu všude býval, jak
proudil vesele mezi těmi skupinami domů,
jak šuměl a bouřil, až se vybouřil a od-
bouřil dále, zalehl někam, zapadl a nic po něm
nezbylo než ten obrázek a ten sen, z něhož
jste se právě probudili! Zvláštní chvilka zá-
dumčivá, stát tak na břehu valícího se toku
časů, hledět do jeho vln a naslouchat je-
jich šumotu! Znát dopodrobna svoji Prahu,
jak jejími ulicemi hlučí a rachotí shon a
chvat dnešní neklidné, závodivé doby, doby
šírokých ulic, železných kolejí, řinkotu
cinkotu elektrických zvonců, natažených sítí
telefonních a telegrafních drátů a všeho
novodobého čarodějstvíl A tu je všude Praha
tichá, snící, ponořená do svitů a barev nálad
dávno zapadlých, snášejících se na ty staro-
bylé věže a chrámy, střechy a paláce kolem
ponurých hradeb a příkopůl
Jaké protivy dojmů a představl
Hle, tu elegantní pérokresba z r. 1792
Přední dvůr královského hradu na Hradča-
nech! Čisté jasné linie života, klidné nádhery.
Praha
24
article
Nádvoří se hemží postavami v ušlechtilém
kroji dobovém, kostýmy panské i damské
skvělých barev i tvarů. Do brá vjíždí šesti-
spřež obřadního dvorského poveau. Panstv
jeví způsobnou pozornost. Granátník na stráž
v bílém přiléhavém kabátci známého střihu
zaujímá svou posici. Královský granátník
Všecko vůkol je královské. Strážné
budky vojenské, jež rozestaveny po nádvoří
i ty dřevěné podstavce nádvorních svítilen biji
do oka skvělým červenobílým nátě-
rem královských zemských barev! A
pod obrazem nápis věnovací:
A son Altesse Royale Monseigneur Francoia
Prince Royale hereditaire.
25
article
Jeho Výsosti královské, dědičnému král
Princi Následníku!
Památka z doby absolutismu! Tak zvan
nejhlubší úpadek! Jak málo přiléhavy bývají
někdy termíny!
Naší předkové nemnoho kreslili a malo-
vali. Nejstarší pohledy na Prahu sáhají málo
století na zad. Vůbec málo myslili na nás, po-
tomky! Také v písemných památkách zřídka
se vyskytne souvíslejší obraz pražského ži-
vota, povahy a mravů starých Pražanů. Protc
je tak vzácný obsah listu Bohuslava Hasi-
štejnského z Lobkovic, psaný svého času za-
hraničnímu příteli. Jakýsi barvitý pohled na
Prahu a do života Pražanů z konce patná-
ctého věkul
Hned z povšechné polohy města nápadna
dnešnímu čtenáři malebná zvláštnost.
— Děli se (město) vůbec na tři části
Staré, Nové a Menší město. Menší se tři
stran ohraženo jest návrším, révami osá-
zeným . . .
Petřín, Strahov i stráně hradčanskéh
vrchu zarostlé révovím! Dnes už je za těžk
vybavit si tak luzný pohled. Také na před-
stavu o někdejší slávě Vyšehradu dnešní jehe
obraz je příliš zkomolen, aby vysvitala nut-
nost poznámky, že teprv
— Vratislav, první z vévod našich na
*) Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovi
Pražan
Hasi
Vratislav
Hasištejnský
Praha
Lobkovice
Strahov
Petřín
26
article
Listy. Spisů Karla Vinařického sv. II. V. Prazo
Listy. Spisů Karla Vinařického sv. II. V. Prazo
královské
důstojenství povýšen Gjej dal)
ozdobně přestavět.
Jinak o prvořádném významu města
není pro zkušeného znalce pochyb. Hasi-
štejnský viděl hezký kus světa a dosvědčuje:
— Stará Praha (Staré město) neustoupí
žádnému městu ani vzhledem zdravého po-
větří a hojnosti potravy ani vzhledem lid-
natosti a nákladných stavení. Radní dům
podobá se vážným kmetům, do něho se schá-
zejícím ..
Možno se ostatně dovolat i současných
svědectví jinorodců.
— Dějepisu velice milovný Aeneas Silvius
v Kronice své o zemi České praví, že Praha
není chatrnější města Florencie, kteréžto svě-
dectví tím více váhy do sebe má, ano po-
chází od Vlacha ..
Florencie tou dobou právě na vrcholu
své slávy stála.
Ovšem ani tenkrát nebylo všude po
Praze stejně co do úhlednosti zevní.
— Menší Praha za své paměti
ještě téměř celá sbořená nelibého po-
hledu skytala; obyvatelé usazení nejpodlej-
ších provozovali živností, tak že skoro ani
městem jmenována býli nezasluhovala: nyne
však, za krále Vladislava, znenáhla se
zdvihá a není pochyby, nevzniknou-li
různice znovu, že měšťanstvo i k ouhled-
nějším domům a k mohovitosti si brzo
pomůže.
Na zámeckém vrchu pražském nachází
současník mnohé památnosti stavební, jake
vedle hlavního chrámu »daleko rozhlášeného
i kapli Všech Svatých »mnoha křivými pří-
sahami pověstnou . . .
— I sám pak královský hrad, který.
ač za starodávna skvostně vystavěn.
časem vedle běhu všech věcí pozemských
sešel a téměř ke spadnutí se chýlil
Král Vladislav obehnal jej posléz hradbami.
příkopy a návaly ohromné velikosti a do
stavuje ho nyní z kamene tesaného
ozdobuje malbami, slovem takový naň vled
nákla d, že tuším za málo let se stavbami
nejslavnějšími v Evropě o závod půjde.
Karel vinařický
V Prazo
Vlach
Vladislav
Praha
Stará město
Florencie
Vladislav
Evropa
svatý . II
27
article
Mluvě o Pražanech zpravodaj prozrazuje
se býti mravokárcem dost nevlídným. Zpra-
vidla proroci střídmosti a řádu vycházeji
z nižších vrstev, aby tepali vyso ko-
rodé požitkáře a zneuživače. Zde obráceně.
Českému pánu život měšťáků českých vid
se ne dost zřízeným.
— Obyvatelstvo Prahy břichu slouží
nad jídlo a pití neznajíc níčehož na světě
žádostnějšího, střídmost za hřích pokládá.
Na prodej-li jest, co hrdlo ráčí, žádná cena
není dost vysoká. Za opilství málo se stydí,
jelikož i na veřejných ulicích pívajíce, jak-
mile jeden, hned i druzí korbel do rukou
brávají .. . V pivnicích rozprávkami i po-
vídkami chvíli sobě ukracují, činíce to v ho-
spodách, co Vlaši v lazebnách činívají . .
Celkem doba těší se obecnému blaho-
bytu. Pražan je družný a společenský, po
stránce národní nijak upjatý:
— K cizím jsou přívětiví, toliko Němců
nenávidí, majíce je za protivníký smýšlení
svého u víře.
Po stránce mravů společenských tuze
padá na váhu názor na ženu.
— Ženy jejich jsou spanilomyslné, styd-
livé, nejvíc tělnaté a plnoňádré, jako by se
byly v Meroi narodily i řeč jejich (žen) jest
lahodná, oči půvabné, u přítomnosti man-
želů jich obejmouti dovoleno, polí-
biti však za znamení nestydatosti bráno.
Obojí pleť k rozkošem nác hy l n
jest . ..
Zajímavý je poměr společnosti pražsk
z konce XV. věku k otázkám vyšších
vztahů života a vzdělanosti vůbec
— V náboženství panuje zde svévole
náramná; k jakékoli se příznávati víře,
nikomu nebráněno. Neb abych pominul Vi-
klefitů a Pikardů, jsou, kdož Ježíše Krista,
Spasitele našeho Bohem býti upírají, jiní, ž
duše naše s tělem hyne, praví, druzí, že
v každé víře spasení dojiti lze, dovozují
Pražan
Vlach
Němec
Krist
Praha
28
article
i někteři dokonce nebe i peklo za smy-
šlenky vydávají . . . A to vše, nejen v sou-
kromí smejšleti, ale i veřejně kázati volno,
Starci i pacholikové, mužové i ženy o víru
se hádajíce, písmo vykládají, ač se tomu
nikdy neučili. Každá sekta na světlo vyšlá
náchylníků nachází. Takovátě u nich
po novotách dychtivo s t.
Vojensky Pražané dotad vedou si velmi
sebevědomě, »jakoby v udatnosti žádný sou-
sední národ jim se nevyrovnal« Jsou vtipní
a nadaní, avšak:
— Rozmařilost a zahálčivost je otupuje,
tak že z tolika tisíců umělců mechani-
ckých nikoho nenajdeš z vláště výteč-
ného. . ..
S vlastnostmi tak vyznačenými souvisí
ovšem přímo, co zpravodaj vykládá o kroli
a vůbec zevním způsobu měšťáctva své doby:
— Kroj starých Pražan docela z oby-
čeje vyšel; nyni odpoly německý, od-
poly uherský jest; neb od obou těch
národů sobě vypůjčují: ostatně však,
jako celá jejich povaha stálý není
téměř každého roku se měnívá
Velmi příznačný je výrok o panujícím
názoru mravním:
— Bořiti kostely, rušit obrázy svatých,
hejřit ve dne v noci po hospodách, to (u nich)
maličkostí: nosit ale zobaté střeví ce
hlavu si věncem ovíjeti, cj, to u nich
nesmírné nepravosti!
Pisatel, staromil, nadšený pro dávnou
českou slávu, blouzní, jak bývalo jinak za
Karla!
— Praha byla tehdy nejslavnější tržiště
v říši a po celé Evropě slynula. Všeliké
umění ušlechtilé květlo.
Přešla ta sláva. Karlův syn, Vácslav
se zvrhl.
— Netoliko Prahy, ale celého králov-
ství stav se změnil a převrátil. Nesčislných
vznikalo stran u víře, jejichž stopy se
posud zachovaly .
Zpravadaj, katolický pán, netají se svo.
Starek
Pražan
Bořita
Karel
Vácslav
Praha
Evropa
Karlův syn