1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 350. ze dne 20. prosince 1908.
6
article
K obchodním stykům Rakouska
s balkánskými státy.
K obchodním stykům Rakouska
s balkánskými státy.
Dosud valně neoslabené politické napjel
mezi Rakouskem a Srbakem mohlo by býti na
první dojem pokládáno za následek pouze právě
provedené annexe okupovaných zemí. Tomu
však tak není, nýbrž má důvody ještě jině.
stejně důležité a starší. Kdo delší čas všimai
si obchodní politiky naší řiše vůči Srbskua
ostatním zemím balkánským s ní sousedicím,
vidi v annexi jen jeden z nejvážnějších kroků
této politiky, krok dalekosáhlý, při němž stát-
nici naši nerozpakovali se ani před obejitím
mezinárodní dohody. Že t mu tak, objasní nát
dopis z obchodních kruhů bukureštský ch,
který zde věrně a pokud možno nezkráceně
podáváme:
»Balkánskými státy leti bůh Mara, lačen
lidských životů, podnécuje Bulhary, domlouvá
Srbům, aby co nejrychleji rozlomili pouta miru,
aby zadrželi pokrok, zavládající a postupujíe
v těchto zemích. A fento smutný stav pociťuje
se též u nás. Když došlo k našemu sluchu
slátním převratu v Bulharsku, o vojenském
hnutí v Turecku a Bulharsku, hned nastala u
nás stagnace v obchodu a kdyby se byly ne-
přehnaly brzy mraky, kdyby se bylo politické
nebe brzy nevyjasnilo, tento otřes zajisté těžee
by byl zhoršil naše poméry. Na stěsti nebez-
pečí opět na čas přešlo. Bursovní poměry jsou
tyléž jako před tim, průmysl nijak nezastavii
práci a ve vojenství není žádného hnutí.
Však klid tento jest jen zdánlivý; vichřice
jest jen zdržena, není úplně zahnána. Je-li nyní
vše úplně klidné, jest to jen z důvodů takti-
ckých; jakmile bude příznivý okamžik, tim
mocněji zaduje a pak nejasná nastane bu-
doucnost.
Bulhar
Srba
Rakousko
Bulharsko
Turecko
7
article
Rakouští politikové prasují skrytě, aby zi
skali všech výhod pro svůj stát; jakýkoli pro-
spěch ať cestou přímou čili nie, jest vyhledáván
bez ohledu na jakékoli protikoncese. Taková
jest politika Rakouska k malým státům je ob-
klopujícím. Taková jest též jeho politika vůč-
naší zemi, jejiž odbyliště úplně zabralo, a tak
nyní jako i dřive nechce ani dost málo ustou-
pili při úpravě obchodních styků. Ježto rakou-
ský průmysl potřebuje odbylšť, jichž nemůže
získati na západě, ubrací svůj zrak na nás
balkánské země.
Ziskává též velmi Uím, že v Rumunsk
jakož i v Bulharsku hlavy států jsou původu
německého. Této okolnosti nepromeškalo an
v roce 1882 až 1892, kdy zavládla mezi Ra-
kouskem a Rumunskem známá obchodní válka.
která přiliš mnoho Rakousku neuškodila: vli
Němců donutil rumunské ministerstvo ustoupit
tlaku této moci. Od té doby do dnes rumunský
vývozní obchod velice trpěl a mnohý malý prů-
mysl zanikl, avšak největším neštěstím jest
téměř úplné zastaveni přírostku koni, hovězího
a vepřového dobytka atd., který dříve tak utě-
šeně pokračoval. Poněvadž náš vývoz omezuje
se téměř jen na obili a dříví a nyní na velmi
málo dobytka, rakouské agrární strany velmi se
staví proti tomuto dovozu našeho dobytkaa
obili, tvrdfce, že niči jejich exslenci. Naprot
tomu žádají na nás všechny úlevý pro dovoz
svých produktů a průmyslových výrobků.
Němec
Rakousko
Bulharsko
Rumunsko
8
article
Tato politika hospodářská trvá stále a nyní
kdy jest nutno obnoviti obchodní smlouvu, ra
koušti politikové opět kladou podminku úplného
zákazu dovozu dobytka, naproli tomu však úlevy
pro vývoz obuvnických předmětů a jiných to-
várních výrobků. Však teď počinají se hýbat
živnostníci a ve veřejných schůzích žádaji vládu,
aby nepřijímala takových návrhů, neboť přijet
jich skutečně by zničilo úplně dobytkářství v Ru
munsku a nově vzniklý průmysl kovů, dřevař
ský a pod.
Porady komisí rumunské a rakonské trvaj
a konaji se ve Vidni, odkud každodenně oče
kávány jsou zprávy o konci tohoto jednání“)
které u nás znepokojilo mysli až ku pořádán
veřejných manifestaci proti Rakousku a jeho
politice e
Až sem dopis, který jest novým dokladem
že rakouská pohtika hospodářská na Daslkáně.
nešetřic nejživotnějších zájmů balkánských sou
sedů a hrozíc jim stále nejo-třejšími opatřením
celními i vojenskými, nutí je, aby se hospo-
dářsky od něho úplně emancipoval. Tato osvo-
bozovací akce jest ovšem spojena jako každý
boj se ztrátami dočasnými, ale Rakousku, ne-
obráti-li v čas, mohou se dosavadní těžké ztráty,
jež boykotem rakouských tovarů zvlášť v Tu-
recku a Srbsku utrpělo, státi ztrálami trvalými,
nenahraditelnými. To stane se, jakmile tlakem
přinuceny utvoři tyto sláty federaci, která by
byla dosti mocnou, aby program hospodářského
osvobození prověsti mohla tim snáze, že v tomto
boji našla by pevnou eporu v hospodářských
konkurentech Rakouska, v Anglii, Franeu
i v obou polit. spojencích Rakouska, v Iiali
i v Némecku.?
Sa.
Rakousko
Srbsko
Anglie
9
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pávodní zprava »Narodních Listů«.)
Z Vídně, 19. prosince.
Vídeňská bursa stála i tento týden pod vlivem
jednak balkánských událostí, jednak vnitropolitick
siluace. Jest přirozeno, že náš hlavní peněžní trh
napjatě stopuje vývoj poměrů na Balkáně, třeba ž
již ne s lou nervosní úzkostností, v jakou dříve rea-
goval na všechny, obavou zveličené pověsti: jesl zdo
viděti, že třeba není ještě příčin ku přilišnému opti-
mismu, přece již mizí ukvapené pessimistické nazí-
sání na možné politické důsledky annexe-
Vedle jistého zlepření a naděje na vyjasnění si
*) Dopis tento pochází z doby, kdy jednání
o smlouvu rumunskou nebylo ještě přerušeno
Pozn. red.
**) Uveřejňujeme tento příspěvek z řad našeho
čtenářstva zvláště pro citování zajímavého dopisu,
charakterisujícího nynější smýšlení v Rumunsku,
kde — jak známo — začínají již také organisovali
boykot proti našemu zboží, zvláště hospodařským
strojům. Nutno ovšem upozorniti, že se všemi vý
vody článku nemůžeme se stotožňovati.
Vídeň
Balkán
Rumunsko
10
article
tuace na Balkáně působí ovšem tísnivě stálá nevy
jasněnost vnitřní politické siluace, v Uhrách i u nás
jejíž rozřešení ovšem nemůže také zůstati bez vlivu
na upravení našich poměrů k balkánským státům.
Týden zahájen byl ve velmi pevné náladě násled
kem zpráv o obnoveném vyjednávání s Tureckem
spekulace i širší publikum čile se zúčastnilo obchodí
a témě? všechny hodnoty zaznamenaly značný vze-
stup kursů. Brzo ovšem došly zase méně příznivé
zprávy, jež přivodily opětně stísnění nálady; vedle
zpráv o neochabujícím boykotu v Turecku a slabší
tenděnce na cizích bursách, jmenovitě v Nověm
Yorku, půscbily zde zvláště vnitřní politická krise
zostření situace v Uhrách spolu s vystupující znač
nou spotřebou peněz.
Opětný obrat nastal po příznivé odpovědi Ru
ska v ptázce konferenění a po uspokojivém prohlá
šení Dienerthově o mezinárodní situaci, zejména
ochabování boykolu a o defensivní povaze našich vo
jenských opatření
Přes upevnění nálady nevyjasnila se všaksi
tuace zahraniční ani uvnitř mocnářství do té míry.
aby naslalo větší oživení obchodu; částečně zde tak
ozvěnu rašly chabá nálada v Americe a vypovězení
války venezuelsko-nizozemské. Spekulace chovala s
zdrželivě a obchod nenabyl větších rozměrů. Týden
končí tedy celkem pevnou náladou, ale při skrovném
rozsahu obchodů.
Balkán
Uhry
Turecko
Nově York
Amerika
11
article
Změny kursů během týdne při střídavé nálad
nejsou celkem značné. Téměř u všech čelných papíro
destávuje se po pondělním značném zlepšení pokles
jenž koncem lýdne čáslečně opěl byl napraven.
Na trhu bankovních hodnot klesla Anglo-
banka po zlepšení na K 292 opět na 289.50; Vídeň-
ská bankovní jednola zaznamenává oproti poslední
sobotě zlepšení o K 0.50, Rakouský pozemkový úvěr-
ni ústav ustálil se po vzestupu na 1033 a opělném
poklosu na 1028 na K 1030. Kreditky ztratily oproti
pondělku K 0.75. Banka pro země rakouské stoupla
v pondělí na K 424 a zotavila se po poklesu na
420.25 opět na K 421.50; Union po krátkém kolisání
ustálila se na sobolní úrovni z předešlého týdne r
519.50. České banky nezaznamenávají celkem žád-
ných vážných změn.
Z dopravních hodnot zolavila se státn
dráha na poklesu na 667.50 ve středu do soboty opět
na 669.25. Jižní dráha klesla oproli předešlé sobotě
o K 3.20. Severozápadní dráha zlepšila se v téže
době o 2 K, polubská o 1 K, Ferdinandova severn
dráha zaznamenává zlepšení o 10 K, česká severní
o 5 K, Buštěhradská lit. A o 10, lit. B o 2 K. Du-
najská paroplavební společnost ztratila do středy
17 K, zlepšila se však do konce týdne na 909. Po-
zoruhodné jest stoupnutí Lloydu po čáslečném po-
klesu během týdne opět na K 410 v pátek, souvisící
patrně s příznivějšími zprávami o tureckém boykolu.
Na průmyslovém trhu největšímu zájmu
těšily se želozářské papíry; po ochabnutí následkem
nepříznivých amerických zpráv, jež potrvalo přes po-
měrně příznivý výkaz o listopadovém odbylu kartelo-
vaných závodů a na něž. ovšem jen přechodně, pů-
sobil i návrh na sestátnění velkoobchodu se železem.
Ferdinandův
Lloyd
Vídeň
anglickýbanka
Český banka
12
article
nastalo částečné zolavení následkem lepších zpráv
z německého i amerického trhu. Největší obrat docí-
lily alpinky, jež klesly sice do středy na K 627.20
zolavily se však opět na 628.25. Pražská železá řská
po poklesu na 2367 vrátila se opět ku pondělnímu
záznamu K 2385; Poldina huť stoupla v pondělí o9
kor, z nichž do konce týdne ovšem 1 K ztratila; Rý-
mavskosmuráňská ztratila proti pondělku přes ko-
nečné zolavení 3 K. — Továrny válečných potřelo
nebyly tento týden tak pevné, jak obvykle: zbrojovkn
stoupla síce v pondělí na 608, klesla však opět na
600 a končí 604; hirtenberská ztratila proti poslední
sobolě 5 K; Škodovka se zlepšila na 280.50, klesla
však do soboly opět o 1.50 K. — Z uhlářských spo-
lečností značný vzestup zaznamenává mostecká, jež
oproti předešlé sobotě sloupla o 11 K; uherská vše-
obecná klesla o 5 K; u oslatních není žádných po-
zoruhodných změn. Haličsko-karpatská petrolejovš
společnost klesla v úterý na 524, zotavila se však
opět na 532. Zajímavý je vzestup Nobelovy dyna-
mítky, jež znamená v sobotu 1515 cproli 1475 v so-
bolu a pondělí. Že továrny fezů stále trpí boykotem
jeví se v nepřelržilém klesání jejich akcií z 534 až
na 517.
Poldin
dyna
13
article
Pozoruhodná je opělná částečná ochablost na
trhu rent. spojená s nepatrným rozsahem obchodů
Oproli pondělku poklesly rakouská květnová o 0.20
červencová o 0.25, korunová o 0.25, uherská zlati
o 0.05, korunová o 0.20; naproti tomu stouply rakou-
ská zlatá o 0.15, investiční o 0.35, uherská investičn
o 0.05: největší vzestup ovšem zaznamenává ruská
půjčka, jež stoupla od pondělka do soboty o 0.00
Důležitější kursové variace v minulém týdn
seznati lze z tohoto sestavení
19. prosince 12 prosine
Rak. korunová renta . . . 94. 10
94 65
Rak. zlatá renta . . . . . 114.8) 1!4 45
Uherská zlatá renta . . . . 109 80 109 6)
Uherská korunová renta . . 91.15 91.45.
176 70
173.75
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky
621 25
62) 50
Banka pro zamě rakouské
421.50
421.25
719 —
Uherské kraditky
721 50
503.—
Bankovní jednota
502. 50
1030
1023. —
Pozemkový úvěrní ústav . .
238.—
237.—
důležitý kursový variace
14
article
Živnostenská banka . . .
669. 25
670. —
Společnost státní dráhy.
Jižní dráha .
101 30
191.50
Polabská dráha
441.—
440.—
1030.—
Buštěhradská dráha lit. B.-
917.—
9 18.—
Dunajská paroplavební spol.
603.—
604 —
Rakouská továrna na zbroj
621.25
631.25
516.30
Rým.muráňská společnost
516 75
2380. —
2401.—
Pražská železářska společnost
696 —
635.—
Mostecká uhlářská společaost
Schodnica
410.—
410 —
239.70 239 80
Londtnská devisa . . . .
Alpinky
117.23 117.17
Říšské marky . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
Schodnica 410
15
article
Obchodně polilická ústředna obchodních a živ
nostenských komor konala dne 16. t. m. ve Vídn
plenární schůzi, v níž jednáno byo o jednotném
sestaveni list revisorů společnostis obm
ruč. o různých záleitostech celně a obchodně po
litických a p.; zvláštní výbor, jenž se obíral úpra-
vou stanov ústředny, byl zmocněn tak
k seslavení resoluce ve prospěch přijetí zmoe
ňovacího zákona, týkajícího se uzavření ob
chodních smluv s balkánskými stál y. Den nato
konala se anketa o vývozní celní povinno-
stirůzných textilních odpadků, při níž
zástupci papírnického průmyslu zastávali po-
žadavek, aby všechny textilní odpadky, tedy nejen
hadry, ale zejména i přádelné odpadky podrobeny
byly vývoznímu clu, aby tak zachráněn byl domá-
cím papírnám materiá hodicí se velice dobře jme-
novitě k výrobě cigarettového a j. papíru; zástupci
textilního průmyslu a obchodu s odpadky vy-
slovili se ovšem proti této snaze rozšířiti vývozní
clo na předměty v tarifu výslovně nejmenované.
uvádějice, že odpadky, o něž se jedná, hodí s
zcela dobře ještě k jiným způsobům užití, zejména
v textilním průmyslu samém, že tedy požadavek pa-
píren znamená neodůvodněné omezování možnosti,
odpadky tyto zužitkovati. Dne 18. t. m. konala s
u vídeňské obchodní a živnostenské komory anketa
o zušlech ťovacím řízení s cizozem-
skými bavlněnými a hedvábným
látkami k výrobě umělý ch květin; výrob
17
article
Obchod-
Obchod-
umělých květin odavodňovali svůj požadavek hlavně
rozdílem v appretuře cizozemských a tuzemských
látek, jenž zaviňoval, že tuzemských tkanin nebyl
možno doble použíti k výrobě jemného vývozního
zboží, zejména určeného pro delší transport. Ankela
však ukázala, že v poslední době se apprelura tu-
zemská značně zlepátla, tak že může soutěžiti s an-
glickou i francouzskou; výrobcům umělých květin
bylo tedy prozatím ponecháno, aby se s tuzemskými
appreturami dohedli a teprve na základě toho even
tuálně svou žádost obnovili, ukázalo-li by se, že
přece ještě jest zde vážný rozdíl v jakosti cizozem-
ských a tuzemských látek.
Z trhů peněžních, 19. prosince. (Pův. zpr. »N L.-)
Praha. Na naší burse jeví se již nálada sváteční
a dnes nedošlo k závěrkám ani v akeilch, ani v uklá-
dacích hodnolách, takže podáváno bylo pouze za
akcie Čsské prěm. banky K 415.—, Hospodářské
úvěrní banky 389 —, Pražské úvěrní banky K 528. -
»Merkuru«, směnárenské akc, společnosti K 586.—,
České banky Union 24475, Zajišť, banky K 200.—
Živnostenské banky K 239.25, První pražské zasta-
várny K 480.—, Králohradeckého úvěrního ústavu
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vitavě
a Labi K 600.—, Akc. továrny na vyrábění uměl.
hnojiv a lučebnin v Kollně K 390.—, Kolínské to
várny na kávové nábražky K 702 —, Podolské cement.
K 201.—, České společnosti pro průmysl cnkerní
K 171.-, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.—
strojírny Doňkovy K 416.50, První českomoravské
strojírny K 885.—, Škodových závodů K 280).—
První české akc. továtny or ent. cukrovinek K 250 —.
zápidučeských továren kaolin. a šamot. K 490.—
peníze.
Doňkův
Škodův
Praha
Čes . Budějovice
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka Union 24475
Zajišť
živnostenský banka
Králohradecký úvěrní
Český společnost pro průmysl cnkerní K 171
N L
18
article
Vídeň. Na začáleční burse následkem blízkých
svátků p novala značná nečinnost a hlavní papíry
v kulise měly jenom nepatrný obchod. Na polední
burse potrvalo klidn) smýšlení, které změnilo se
později v naprostnu slagnaci. Ve šraňku byl obchod
minimální. Naděje, že zmocňovací zákon bude dnes
přijat, působila přiznivým dojmem. V Berlíně byla
nausa ruské renty na zprávu, že se chystá želez-
niční půjčka Ruska v Německu. Také zdejší b rsa
následkem toho nalezla příznivého podnětu Kreditky
se na konec málo upevnity, akcie státní dráhy byly
pevny, severozápadní se poněkud zlepšily: jinak byí
obchod bezvýznamný. Alpinky byly poněkud vyššl.
karpatky se zotavily. Mestecké následkem čekaného
zvýšení dividendy stouply o 29%. Trh k ukládání
poněkud slabši v rentách. Na eskomptním trhu pe-
níze nezměněny 31/290.
Klesání cen lihu ve Vídni. V »N. F. P.« dokazuje
ředtel Spolko zemědělských lihovarských podnikatelů
ve Lvově Woblmann, že klesání cen lihu ve
Vidni není odůvodněno hospodářskými příčinami.
Vídeň
Berlín
Rusko
Německo
19
article
Ceny lihu klesly ve Vídni od 24. října do 14. pro-
since t. r. o více než 10 K; oproti loňskému roku
pak o více než 11 K. Příčinou toho nemohou býti
poměry nabídky a poptávky; počátkem kampaně
1908/9, t. j. 1. září, činily zásoby lihu v Rakousku
okrouhile 200.000 bl, sotva o 20.000 hl více než před
rokem, ač výroba byla letos asi o 96.000 hl většl.
laké ceny suroviny nejsou tak rozdilny, jsouce na-
mnoze nižší než před rokem. Učetní zásoby lihu
v Rakousku činily 30. Jistopadu 1907 na 86.000 bl
a roku 19.8 v téže době ne přes 104.000 hl, kterýžto
rozdíl naprosto na váhu padati nemůže. Ze srov-
nání dat o výrobě a konsumu v září až listopadu
roku 1907/8 a 1908/9 je vidno, že v obnu kampaních
spotřeba a výroba jsou v rovnováze. Ani na soutěž
uherskou nelze sváděti klesání cen; v Uhrách nalé-
zalo se počátkem letošaI kampaně na 100.000 hl
nilu v úřadní kontrole, čili o 10.0 0 hl méně než
před rokem Spotřeba v září a říjnu t. r. jest
o 40.000 hl menší než před rokem, následkem zvý-
šené daně o 20 K od 1. září t. r. a souvisejícího
s tím silnějšího zdanění v červenci a srpnu t. r.;
dá se tedy očekávati, že spotřeba v pozdější době
vyrovná se loňské spotřebě. Mimo to výroba lihu
v Uhrách v obou prvých měsících kampaně klesla
asi o 36.000 hl, tak že koncem října byly celkové
zásoby lihu o 15.000 hl menší než před rokem.
Z toho plyne tedy, že klesání cen možno přičítati
umělému stlačování.
Vídeň
Rakousko
Uhry
20
article
Volby do obchodní a živnestenské komory v Olo-
mouci. (Pav. zpr.) Na Moravě máme nedlouho do
nových voleb do Obchodní a živnostenské komory
olomoucké. Následkem sesíleného vzrůstu českého
živnostniciva a obchodnictva vzrůstá i obava Němců,
kteří dopouštějí se všech možných falsifikací a pro
stedků k sesílení vlastních šiků. Ve voličských listí
nách na př. Prostějova jest zanešena celá řada
mrtvých voličů; vedle toho i celý počet těch něme-
ckých živnostníků a obchodníků, kteři živnost složili
a vyloučeni jsou z práva volebního vůbuc, ba kteři
i v konkursu živnost složiti byli nuceni. Celou řadu
firem, které nevyhovují úplně podmínkám voličským
hodlaji reklamovati, poněvadž v komisi reklamační
mají většinu. Naproti tomu, jak jsme zjistili, celá
spousta českých voličů a živnostníků i obchodníků.
kteří volební právo mají, jsou z listin vyloučeni. M.
Ceny herno-slezského uhli. Ve s hůzi horno-
slezské uhelné konvence, konané 19. t. m.
bylo vzhledem k dobré doptávce po lorno-slezském
uhlí a stoupnuti výrobních nákladů usneseno ceny
uhlí neměnit; jen do jednotlívých odbytišť byl
ceny průmy slového uhli z důvodů konkuren-
čních sni ženy.
Ruská státní banka. Dře výkazu ze 14 t. m. či-
nil zlatý poklad banky 1217.4 mil. rublů proti 1216
ml. před týdnem. Z toho bylo 139.6 (139 4) mil.
v cizině. Oběh bankovek poklesl z 1139.2 na 1116.
mil, rublů.
Němec
Ola
Páv
Morava
Prostějov
živnostenský komora
ml
21
article
Ankota o sanaci petrolojového průmyslu. Dne
18. t. m. zahájena byla v ministerstvu veřejných pra-
cí za předsedniclví správee ministersíva, sekěního
chela hraběle Wickenburga, ankela o sanacil petro-
lejového průmyslu. Sekční chel hrabě Wickenbur
uvedl, že ministersivo veřejných prací provedlo řadu
opatření jednak k zamezei: nebezpečí při těžbě, jed-
nak pro rozšíření prostor skladištních a pro rozší
ření odbytiště surového petroleje; opatření ta však
při nepoměru těžby a spolřeby nestačí. Úkolem an-
kety má býti porada o polřebných hospodářsko-admi-
nistrativních opalřeních, o opatřeních horní policie
i o zákonných předpisech, jichž by bylo třeba k sa-
naci petrolejového průmyslu. Interesenti poukázali
předem k nulnosti rychlého rozšíření nádraží v Bery-
slawi a poskytnutí výjimečného tarifu nejen pro
relace západně od Przeworska, ale i východně od
této slanice; dále žádají interesenti pro vývoz su-
rověho petroleje aspoň tytéž výhody jako pro vý-
robky rafinerií a vládní podporu zakládání nových
rafinerií v Rakousku. Mimo to projevena přání stran
podpory vývozu surové nafty do Rumunska a Ně-
mecka a povznesení odbytu rafinovaných výrobků
Jedním z hlavních požadavků jest ovšem zřízení
dalších prostor k uložení surového petroleje, bud
přimo ze státních proslředků, neb aspoň se státní zá-
lohou. Interesenti se zároveň vyslovili proti příliš-
nému oblížení těžby policejními předpisy, směřují-
eími k omezení výroby, při čemž ovšem uznáno, ž
nařízení horních úřadů k zamezení nebezpečí života
a majetku jsou odůvodněna.
Wickenbur
Bery
Rakousko
Rumunsko
22
article
Pokles železářských cen v Německu. Na včerejší
montanní burse v Důsseldorfu znamenáno uhlí, rudy
a surové železo nezměněně. Dále znamenalo pláv-
kové tyčové železo nezměněně 100—107.50 mk., že-
leze svářkové 122.50 mk. 14. prosince 127.50 mk).
plechy z plávkového železa 106—110 mk. (108—110
mk.), kotlové plechy 116—120 mk. (118—120 mk.).
jemný plech nezměněn 115—120 mk. Uhelný trh
neuspokojivý. Zelezářský trh klidný.
Valná hromada Národohospodářské jednoty koná
se zejtra o 6. hod. večerní v sále Ústředního spolku
českých žen v Praze-II., Spálená ulice č. 34. Voliti
a volenu býti mají právo jen čjenové legitimovani.
Německo
Praha
Spálená
II
23
article
Pozemkové oddělení N. J. P. má v záznamu
pěkný objekt mlýnský, spojený se škrobárnou
pilou na říční vodě za 55.000 K. Dotazy jen pí
semné vyřizuje Pozemkové od. Národní jednoty pošu-
mavské v Praze-II., Vodičkova ulice č. 26.
Volenské objednávky. Dle zprávy »Pr. Tagbl.
byla dodůvka řetězů pro nová děla v ceně 21/2 mil
korun zadána do Německa, ježto rakouské závody
železářské a kovodělné v alpských zemích nemohou
tyto řetězy dodati v žádané ihůtě; z téhož důvodu
byla prý i dodávka petrolejových motorů pro vy
zvědné lodi námořní zadána do ciziny.
Z ústředních jafek pražských. Na trh dobytč
v ponděli dne 21. prosince přiblášeno jest 200 kust
hovězího dobytka původu domácího a 460 kusů pů-
vodu haličskélo.
Konkurs vyhlášen byl kraj. soudem v Lito-
měřicích nad jměním klenotníka Karla Inne-
manna v Teplicích. Správce podst. dr, Arn. Kan-
tor. Lhůty 28. prosince, 20. a 28 ledna; krajským
soudem v Jičíně nad Rosalií Silberster no-
vou v Chlumci n. Cidl. Správce podst. dr. Vostren
v Chlumci. Lhůty 28. prosince. 20. a 25. ledna.
Karel Inn
Arn
Silberster
doktor
Vostren
Praha
Vodičkův ulice
Německo
Teplice
Chlumec
Cidlina
II
krajský soud v Jičín
24
article
Slosování zástavních listů Hypoteční banky krá-
lovství českého. Podle § 22. stan. bank. vykoná se
dne 2. ledna 1909, po případě ve dnech následov-
ních, vždy o 9. hodině ranní v míslnostech bankov-
ních č. p. 90I,II. v Praze veřejné 86. slosování 5u0
zástavních listů Hypoleční banky království českého
v sumě 288.000 zl. r. m. = 576.000 K, dále 51. slo-
sování 4oních na zlaté znějících zástavních listů
v sumě 113.500 zl. r. m. = 227.000 K, pak 24 sloso-
vání 31/2oních zástavních listů v sumě 153.900 K
a 21. slosování 4% na koruny znějících zástavních
listů v sumě 330. 300 K.
Z Bankovní společnosli, společnosti s ruč. obme-
zeným (Václavské náměstí č 47). Představenstvo téte
společnosti vyzvalo přísežného znalce p. Maxu Bu
reše, aby provedl revisi ústavu za dobu od jeho za-
ložení, t. j. od 1. září 19 6do 31. prosince 1907. Tato
revise byla provedena ve dnech od 25. listopadu do
7. prosince t. r. a zjišténo veškeré jmění K 487.986
a veškerých dluhů K 463. 916.44, tak že zbylo vlast
ního jmění K 24.069.56. Přísežný znalec doporučil
dle svých nálezů závěrečné účty této společnosti za
1906 a 1907 ke schválení a udělení absolutorin,
Trhy Na dobytčí výroční trh v Nové m
Bydžově, dne 14. prosince t. r. konaný přihnáno
bylo 725 kusů hovězího dobytka a to: 436 krav,
140 býků, 53 volů, 60 telat a 30 koňů. Příšti trh ko-
nati se bude 19. ledna 1909. — Výroční trhy v No-
vém Bydžově v roce 1909 se konaji: trhy na
zboží: 2. března, 25. května, 6. září, 12. říjnaa
13. prosince; trhy na dobytek: 19. ledna, 9. února,
2. března, 13. dubna, 25. května, 22. června, 13. čer-
vence, 27. července, 6. září, 12. října, 16. listopadu
a 13. prosince.
Maxa
Praha
Václavský náměstí
Nová m Bydžov
hypoteční banka
Hypoleční banka
vý Bydžov
25
article
Kožešiny.
Od posledního nižně-novgorodského veletrhu
»makarjeva« se na trzích kožešinových mnoho ne-
změnilo. Na trzích evropských zůstává Amnerika
dosud hlavním a největším kupcem. Nejhledanějším
předmětem tohoto trhu jsou černé zaječí kůže, kteréž
američtí importéři v Londýně a Lipsku hromadně
kupují na místě příliš drahých rysů. Jinak Ameriku
zajímá lišsa, barvený astrachan a svišť. Anglický
trh ma odbyt nejvíce pro bělky. Paříž letos kupuje
skoro všecky drohy kožešin, zvláště norky, hrano-
staje, kuny, soboliny a vydry. Na našich trzích prů-
mysl konfekční letos kopuje méné než loni, což
souvisl zvláště s bojkotem tureckým a jistě též
s nepříznivými poměry finaněními v nejširších
vrstvách obyvatelstva. Basis Vídeň vydra (kus)
K 28— až 30.—, tchořiny K 4.— až 4 50, kuna
skalní K 21.— až 44.—, lesní K 30. — až 33.—, liška
K 6.— až 7.50, tchoří ocásky po K 1.50. Počasí
nyní pro obchod kožešinový přiznivo není, arci
sezona hlavní vlastně již je odbyta.
rny peněžní.
Pražská bursa.
V Prazs, 19. prosince. Oficiální záznamy zněji
Londýn
Lipsko
Amerika
Paříž
Basis Vídeň
26
article
Zástavní listy české hyp. banky 590
3v/2
Žákladní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp čes. zem. b (ve zl.) 4 %
» » . » » (v K)
Mel, úpisy . . . (ve zl.) 4%
„ . . (v K)
Žel. » . »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
Dlužní úpisy. Živnost. banky
Dlužní úpisy České prům, banky
Dlužůí úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zást. lisly Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy .
41/2
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2 0
* » hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . . .
Železnič. »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 u
» Rak. uherské banky 40
» » Dolnorak. hyp. ústavu 490
» „ 31/2 0
Kom. dl. úp. .
„ . . . . „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39%
Ruská státní půjčka z r. 1906 5%
Únorová společná renta (v pap.) 4.2 %
Dubnová . . (ve stř.)
» (v pap.
Květnová „
Červencová spol. renta (ve stř.) 49/%
Rakouská zlatá renta . . . 49%
. korunová renta. . . 40
» investiční . . . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . .»
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . „
Moravská eskontní banka. . ..
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojirna . . ..
Česká společnost cukerní.
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost.
První česká raff. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Dlužůí
městský spořitelna
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
27
article
Vídeňská bursa
28
article
Závěrečné kursy
Zástavní listy: 19. prosince 18. pros.
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.— 95.—
5proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
95 50 95.50
4proc. Hypot. banky kr. českého
96 — 96.—
B1/2proc. Hypot. banky kr. českého 89.45 89.45
41zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99.75
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze. 93.— 98.—
[istřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
x. Z Vídně, 19. prosince. (Telegr. »Národních
Listů«.) Po burse. Kreditky 621 25, uherské kre-
ditky 719.20, anglobanka 290 —, bankovní jednota
503 50, unionka 520.50, länderbanka 422.—, státní
dráha 669.—, jižní dráha 101.—, polabská dráha
441.50, severozáp. dráha 442.50, turecké tabákové
351.—, rýmavsko muráňské 51/. —, alpinky 623 50,
květnová renta 94.30, uherská korunová 91.15,
turecké losy 170.—, marky za holové 117.23. ultimo
117.32. Smýšlení chabé.
B 1
Praha
Vídeň
istřední banka
29
article
Berlínská bursa.
Z Berlina, 19. prosince. K k., Aruditay 195.70, ber-
linska obchodní 168.80, darmštadtská banka — —
ačmnecká banka 240.20. diskonto komand. 179.30,
drážďanská banka 147.20. národní banka 120.20,
státní dráha 143.90, lombardy 18 10. Kanada 175 40.
Baltimore 108 10, dráha Henri 122.10, bochumske
218.40, dortmundské 59.—, Lauřmna huť 193.20.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 188 50 harpenské
192.70, Hibernia —.—, Packel 110.20 Lloyd 88.70,
dynam. trust —.—. Smnýšlení klidné.
Z Hamburku. 19. prosince. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 9710, rakouská zlatá renta 97.50, uherská zlatá
renta 92.60, itaiska renta 103.60, kreditky 195.90,
osy z r. 1860 153.50, státní dráha 143.75, lom bardy
18.—, střibro 66.50 zboží, 65.— peníze. S nýšlení
klidne.
Z Franklurtu, 19. prosince. (Tojegr. zavěr. kursy.)
Úvěrní akcie 195.75 aacie společnosti státní dráhy
143.80, lombardy 18 10. papir. rena —.—, střl-
brna reuta 97.60 rak. zlata renta 97.90, 4% rak.
korun. renta —.—, unerska zlata renta 92.55, uher.
korunová renta 91 65. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 19. prosince. (Hodat. pursa Úvěrní
skcie 195 75, státní drana 143.80 fombardy 13.10.
Pařížská bursa.
Z Pařite, 19. prosince. (Telegr. z tvěrečné kursy.)
Sproc. renta 96 72, italská renta 104.97, rakonsaý
pozemkový úvěrní ústav .—.—, státní draha 727.—,
lombardy —.—, cheky na Lon iýn 25 111/2 ragou-
ská zlatá renta 97 60, unerska zlata renta 94 45,
otomanská banka 709 —, tabáková režie 373. —
ruské 1906 100.40, turscké losy 174.50. — Smnýšlení
pevné.
Z Londýna, 19. prosince. Konsoly 8311/1,. Rupie
63.—, japonská renta 85.50, španělská renta 95.50,
uherská zlatá renta 93.50, Kanada pac. 1791/2.
dískont 2.25, lombardy 4.25, italská renta 103 50,
stříbro 227/%, smenky na Vídeň —.—.
— Smý šlení
mdlé.
Henri 122.10
Lloyd 88.70
Berlín
Kanada
Baltimore
Hamburk
Frankfurt
Londýn
Vídeň
darmštadtský banka
ačmnecká banka
240.20
drážďanský banka
národní banka
120.20
Lauřmn huť 193.20
Hibernia
Packel 110.20
8311 / 1
31
article
Plodinová bursa
Plodinová bursa
V Praze, 19. prosince.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1908 77—81 kg 12.15, 13.60, rakouská —.—,
—.—, uberská — kg —.—, —.—, vadná —. —
—.—, žito české nové 1908 72—75 kg 10. —
1035; ječmen výběr 9.90, 10 15, I. jakosti 9.50,
9.60, střední 9.20, 930, merkant. 8.90. 9..—; oves
prima 8.35, 8.45, merkantilní 8.25, 8.30, oves k setí
0.—, 0.—, kukuřice 1905 8.60, 8.70, 1907 0 —,
0.—, cinguantinová 1907 10.—, 10 25: vikev če-
ská 9.75, 10. —, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—
0.—, pobanka 0.—, proso 0.—.
Praha
kg
32
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše,
ničná mouka č. O K 39 50, 40.—, č. 1 38.50, 39.—
č. 2 37.——, 37.50, č. 3 34.50, 35 —, č. 4 32.50, 33.50.
č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26 50, 27.—
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 31.50, 32.—, č. II.
30.50, 31.—, č. III 26.—, 27.., č. IV. 20.—, 21.—
ošeničné otruby jemné 14.25, 14.50, hrubě 14.25,
14.50, olruby žitné 14.25, 14.50, krupice 39.50, 40.—
prach 15.50, -.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 3 0
45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44.—
čin. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.—
39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35. —, 36.—, čís.
31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28.—,
čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.—
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908
22.—, 22 50, šedý ruský 20.25, 20.75, kmin český 51.—,
52.—, holandský 51.—, 52.—, lněná semena haličská
—, —.—, konopná semena haličská 11.—, 11.50,
konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908
47.—, 64.—, prostý kokotice 1908 59.—, 71.—, bílý
1908 44.—, 61.—, švédský 60.—, 75.—, úročník —.—.
thymotéc —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vičenec
(ligrus) 15.—, 18.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka
vlhká 1908 16.20, 16.50, řepka zimní, suchá, 1903
—, —.—, řepkové pokrutiny 9 15, 9 25.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va-
ření K 11.—, 12.—, ke krmení 0.—. 0.—, boby 8 75.
9.25, hrách Viktoria 15.25, 15.75, k vaření žlutý
12 25, 12.75, k vaření zelený 13.25, 14.—, ke krmení
—.—, —.—, čočka 1908 12.—, 21.—
Snšené ovoce. Ceny za 50 kg: šveslky české
10.—, 15.—, merkant. bos. 11.25, 11.75, bos. 110/120
13.59, 14.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.—
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kř
žaly —.—, —.—
kg
41
Viktoria
33
article
Penize Zboží
101.50 102.50
96.50 97.50
89.45 90 45
99.25 100.25
96 50
95.5
35
article
100. 75
100-75
37
article
99.75
100.—
100.30
98.50
38
article
97 50
103.25
94 90
93.65
100.50
95 35
39
article
95.90
91 65
94.45
101.50
96 35
100.25
91.05
93.40
99.35
9s.80
97.50
89.25
40
article
93.45
99.75
93.05
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sovaně 4.90, 5.15, nelisované 4.90, 5.15, nové české
0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 3.50, 3.60, ke krmení
—.— —.—, ke stlaní 2.50, 2.75, cizí —.—
Slad po 50 kg: la 15.—, 15.10, IIa 14..25, 14.60.
Skrob po 100 kg transito: pšeničný
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —.—, bram-
borový: L. jakosti 28.—, 28.50, nejjemnější 29.—
29 50, škrobová moučka 29.50, 30.—
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo
uherské 77.—, 78.—, sádlo americké —.—, -
lůj —.—, —.—.
Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 52.—.
52.50, surový a nekonting. 34.50, 35.—, rafinovaný.
kontingent., zdaněný 146.—, 146 50.
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.60, 2.80.
k pálení lihu 0.—, Ú.—
Slad
kg
Iia 14
41
article
92.50
97 8
96.50
88.25
96.25
88.25
95.50
76.50
43
article
89.25
96.50
77.50
97.35
44
article
97. 55
97.55
94.50
94.45
115.—
94 6
84 65
45
article
97.35
94.30
94.25
114.80
94.40
84 4
47
article
T Z Vídně. 19. prosince. (Telet. zpráva »N. L.«)
(Plodinová bursa.) Na dnešní týdenní burse,
která následkem blízkých svátků neměla by také
jinak normální obchod, došlo tolíko k nepatrným
obratům, protože hlavni zájem je obrácen k volbám
na burse. Stále přívětivější počasí nutí majitele
k povolnosti. Přes to však, že bylo možno nakoupiti
laciněji, byla poptávka zdrželivá. Pšenice měla dnes
o 15 h, žito o 20 h nižší ceny, nežli před týdnem.
V ječmeni nabídka jemných druhů byla chabá, po-
ptávka konsumu je však zastoupana, tendence jast
upevněna a odbyt hladký. Kukuřice klesla za týden
o 5 až 10 haléřů. Dnes neměla zájmu.
Uherský oves byl dnes o 10 h lacinější. Obchod
s moukou jest neuspokojívý. Nebylo vůbec skoro žád
ného obchodu, protože překupníci nabízejí lacinějí.
Proti minulému týdnu pšenice a žitná mouka klesly
o 20—30 hal., otruby o 10.—20 hal. Obchod s jeteli-
nami jest vleklý, není poptávky. Brambory mají
tendencí upevňěnou. Skrob nema skoro vůbac ob-
chodu, protože překupnici nabízeji laciněji. Proti
minulému týdnu pšeničná a žitná mouka klesly o
20—30 hal., otruby o 10—20 hal. Obchod s jeteli-
nami jest vleklý, není poptávky. Brambory mají
tendenci upevněnou. Strob nemá skoro vůbec ob-
chodu, ale továray nenutí k nákupu.
Strob
Vídeň
Brambory
48
article
244.75 245.50
415.— 420.—
200.— 202 —
389.— 391.—
528.— 532.—
—.— 270. —
444.— 450.—
239.25 239 50
560.— 564 —
885.— 915.—
416 50/ 422.—
171.— 173.—
880.— 940. —
390.— 410.—
200.— 202.—
416.— 420.—
250.— 270.—
50 / 422