3
masthead
20. prosince 1908 Číslo 350
4
article
nálada pro tolo Čzké zmocnění projevila se také hla-
sováním. Vykonáte tím povinnost k celku, který mě
právo žádati, aby bylo zjednáno jasno o naší ob
chodně politické budoucnosti.
Posl. Habermann brojil proti Hohenblumovi
Agrární politika jest šílenou politl-
kou, směřující k vyhladovění všech v
stev obyvatelstva. Tato politika s naší za
hraničnou jsou s to nás zahubiti. Zisk z agrární po-
litiky mají jen velkostatkáři. Sociální demokraté bu-
dou hlasovati jak pro pilnost, tak pro samotný
zákon.
Posl
Habermann
Hohenblum
5
article
Ročník odmítá výtky, činěné sociálním demokra-
tům pro jejich postup v národních otázkách a pro
hlasování o zatímném rozpočtovém provisoriu, broj
proti obstrukci národně-sociální strany. Sociálně-de-
mokratičtí poslanci mohou se s dobrým svědomím
odebrati na vánoční svátky ke svým voličům, nebot
jim připadá také zásluha, že bylo stanné právo
Praze zrušeno. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. Fresl protestoval proti násilnostem, pácha-
ným na českém lídu. Za takových okolností je vy-
konávání mandátu nemožným. Základní příčina ny-
nější těžké situace je v polovičatosti rakouských vlád
Vojenská správa připravuje válku se Srbskem
Aehrenthal porušuje proti našim zájmům mozinárodní
smlouvy, současně však se pokouší koupiti srbské
obyvatelstvo hospodářskými výhodami-
Správná hospodářská politika hledá odbytišt
doma a proto třeba povznésti hespodářskou situnci
všech hospodářských vrstev v tuzemsku. Špatnou
hospodářskou politikou třpí všechny třídy obyvatel-
stva. Proti ní nesmí se však bojovali politikou třídní
Zamítavé stanovisko agrárních kruhů ke zmocňova-
címu zákonu nezlepší tuto nepřiznivou situaci ze
mědělství. Řádná činnost zemského sněmu, do jeho
pravomeci zemědělské záležitosti spadají, je rušen
obstrukcí německých a agrárních poslanců, jakož
i tím, že sněmu nepovoluje se ani krátké zasedání
Řečník žádá rázně zavedení kontumačního trhu
v Praze. V Čechách třeba sáhnouti k téže zbrani
jako v Turecku, toliž k hospodářskému boykotu.
Posl
Fresl
Aehrenthal
Praha
Srbsko
Čechy
Turecko
6
article
Jeho strana povoluje svým členům volnost hla-
sování proto, že někteří členové jsou se zřetelem na
své voličstvo nuceni hlasovati pro zmocňovací zá-
kon. (Pochvala u řečníkových přátel.)
Posl Günther ohražuje se, aby překážkami, kla-
Benými obchodním smlouvám, bylo odnímáno naše
přirozené odbytiště, Balkán. Pokud jde o politické
stanovisko, hlasuje dnes se zřetelem na nepřátelské
jednání Srbů jen nerad pro předlohu. Rumunsko ne-
smíme odmítati úzkoprsou politikou, neboť na ně
jedině můžeme bezpečiti při záplelkách na Východě
On a jeho strana budcu hlasovali pro předlohu. (Hluě
ná pochvala.)
Posl. dr. Pattai pravil, že Rakousko nemůže ex-
stovati bez odbytišť a tímto odbytištěm může býti jen
Východ. Apeluje na všechny agrárníky, aby nedali
se sirhnouti agitacemi a povoliti zákon vládě v zájm
důstojnosti státu. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Čech jako zástupce hlavního města Prahy.
jako poslanec slovanského národa a jako obchodník
bude hlasovati s příslušníky svého klubu pro pilnost.
Posl
Srba
doktor
Pattai
Čo
Balkán
Rumunsko
Rakousko
Praha
7
article
Jako příslušník obchodnictva nemůže dopustiti, aby
v obchodních stycích s některými cizimi státy nastal
stav mimo zákon, který zničil by četné drahocenně.
sotva obnovené obchodní styky za konjunktury ocha-
bující, styky to, jež bychom musili snad králce na to
hledati opět s velkými obětmi. Obchodní a průmy-
slové kruhy nemohly by za těchto okolností naprosto
zazlívati vládě, kdyby učinila to, co sněmovna opo-
menula. Bylo by neomluvitelným, zaujímati k ma-
lému Srbsku jako vehnoc v tak kritické době, kdy
rozechvění v Srbsku dosáhlo svého vrcholu, stano-
visko, jež by přivedlo srbské obyvatelstvo z rovno-
vány.
S Brasilií se snažíme navázati drahé obchodní
spojení a balkánský stát máme vehnati do rukou
jednoho z našich nejsilnějších konkurentů! Lituje, že
záslupci měst nehrají v této sněmovně takovou úlo-
hu, jako zástupci agrární, kteří docílili nyní morál
ního i praktického úspěchu, poněvadž provisorium
bylo omezeno na 3 měsíce. Avšak ubchodní smlouvy
jsou také lidovou nezbytnoslí. Doufá, že také ve dru-
hém zasedání parlamentu nedožijeme se toho, aby
vláda byla nucena parlament obejiti. (Ilučná po-
chvala a potlesk.)
K návrhu posl. Schlegela rokování uzavírá
se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Olabiňski (pro
a List (prcti).
Schlegel
Olabiňski
List
Srbsko
8
article
Posl List pravil, že zákon znamená zkázu rol
nictva. Každý agrárník, jenž by pro tento zákon hla-
soval, byl by zrádcem. (Hlučná pochvala.)
Posl. Glabiňski prohlásil, že Polský klub bud
hlasovati pro pozměněný zákon zmocňovací. Činí tak
především z polit. důvodů se zřetelem na nynější
zahraniční situaci mocnářství, s výhradou, že nemíní
tím praejudikovati svému stanovisku k obchodním
smlouvám. (Hlučná pochvala.)
Po věcných opravách poslanců Zule-
fra, kn. Auersperga, Skareta a Stö! zla
a doslovu Silbererově hlasovalo se — po návrhu
lrově — dle jmen.
Pilnost schválena 282 proti 139 hlasům. Zákon
schválen potom bez další debaty ve všech čteních a
předseda přerušil rokování.
Posl. Seitz žádá předsedu se zřetelem k tomu
že předloha o nociálním pojišťováni čeká na 1. čtení
aby upustil od svého návrhu na přerušení rokováni
Nevyheví-li této žádosti, navrhuje, aby se v rokován
pokračovalo. (Mezi posl. Wolfem a sociálními demo-
kraty strhla se prudká hádk a
Posl
Zula
Auersperg
Skaret
Stö
Silbererův
Seitz
Wolf
9
article
Posl. Korošeč podává stejný návrh a prohlašuje
že jsou strany povinny vylknouti své stanoviske
k této předloze.
Posl. Glabiňski navrhuje se zřetelem na králkou
dobu, nedovolující důkladné 1. čtení, aby předloha
o sociálním pojištění byla přikázána výboru.
Předseda sděluje, že se zřetelem na nedávný
protesí sociálních demokratů nemůže návrhu Glabin-
ského vyhověti.
Při hlasování propadly návrh Seitzův a Ko
rošecův 277 hlasy proti 133. Beze změny schvá-
leny pilným způsobem v 2. a 3. čtení tyto
předichy: Zákon o přistoupení k mezinárodní unii
na ochranu živnostenského majetku a úmluva s Ně-
meckem o vzájemné živnostenské práv ní
ochraně, jakož i příslušné zákony průvodní;
mezinárodní úmluva o zákazu noční práce
žen, zaměstnaných v průmyslu, jakož i zákon, usne-
sený sociálně-politickým výborem o výrobě sirek
a j. zápalného zboží; zpráva rozpočtového výboru
o melioračním zákoně ve znění, schváleném
panskou sněmovnou; zákon o zcizení státníh
majetku dle Šrámkova referátu a konečně vládní
předioha o prodloužení zákona o místních dra-
hách, načež schůze přerušena na půl hodiny.
Předsedu dr. Weiskirchner prohlásil po
opětném zahájení schůze, že vrací se k návrhu
Glabiňského, aby předleha zákona o sociálním poji-
stění byla přikázána bez 1. čtení zvláštní mu
výboru.
Proti tomu se ničeho nenamílá a schvaluje se
jednomyslně návrh Korošecův, aby ihne
byl zvolen 52členný pojišťovaci výbon
(Hlučná pochvala a pollesk.)
Po krátké debatě schváleny návrhy výboru nou-
zového.
Posl
Seitzův
Šrámkův
doktor
Weiskirchner
Korošecův
ko rošecův
10
article
Posl. Velich prohlásil za debaty, že jeho strana
domáhá se co nejnaléhavěji zřízení zemské poji-
šťovny a protestuje proti těm, kdo přiměli český
sněm k nečinnosti. V Říčanech, Jílovém, Benešově
jin. okresech českých bylo obilí krupobitím úplně
zničeno. Je příkazem nutnosli, aby nouzový úvěr pro
Čechy byl ještě zvětšen. (Hlučná pochvala u řeční-
bevých přátel)
Posl. Kutscher vytkl, že v celé německé čásli
Čech je po celá deselilelí velká nouze, zvlášíě všnl
v soudním okresu úštěckém a žádal vládu, by nebyly
příliš přísně vymáhány daně v okresech nouzí po-
stižených.
Posl. Biňovec žádal za zvýšení obnosu pro oboe
nouzí postižené, poněvadž nyní bere se zřelel jen n
větší zámožné rolníky a menším nedostane se ničeho.
Konečně žádá zavedení pojišťování proti živel-
ním pohromám. Jeho strana bude v tomto smy-
lu hájiti zemědělské zájmy. (Pochvala.)
Pojišťovací výbor prohlášen k návrhu
posl. Kunschaka za veřejný
Po dotazu posl. Stareka stran provedení sta-
robního a invalidního pojištění byla
schůze, když předseda přál jak poslancům, tak čle-
nům vlády příjemné svátky a šťastný Nový rok, ve
111. hod. skončena.
Příští schůze bude oznámena písemně.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 19. prosince. (K. k. )
V rozpočtovém výboru rozděleny re-
leráty o rozpočtu na r. 1909. Referenty zvo-
leni poslanci, kteří referovali o rozpočtu loňském.
Usneseno, aby po Novém roce upustilo se
od povšechné rozpravy a zahájila se hned
zevrubná rozprava o rozpočtu a provedla tak, že
všechny dílči referáty budou vyřízeny pokud možná
v souvislosti a posloupnosti rozpočtu.
Referenti slíbili, že budou hotovi se svými refe-
rály do znovuzahájení říšské rady.
Posl
Benešův
Říčany
Jílové
Čechy
Vídeň
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. prosince. (K úvěru na
trutnovský krajský soud.) Korrospon-
dence „Contrum snaží se rozptýliti obavy, že
vláda, vřadivši do rozpočtu na r. 1909 také po-
ložku na trutnovský krajský soud, má úmysl.
tento soud uvésti v život již v nejbližší době.
Úvěr na trutnovský soud je vložen do rozpočtu
už po sedmé; vkládá se tam totiž každý rok
od té doby, co byla sněmu království českého
podána předloha o zřízení tohoto krajského sou-
du, jež však zůstává po dnes nevyřízenou.
Proto také úvěru nemohlo býti použito a — dou-
fejme — nebude použito ani v příštím roce.
V Praze, 19. prosince. (Na který boj-
kot bar. Bienerth zapomněl?) Návod,
duný ministerským předsedou bar. Bienerthem
správci ministerstva spravedlnosti, jak se má
čeliti bojkotu v zemích jazykově smíšených, ze-
jména v Čechách a na Moravě, vzbudil pozor-
nost také mezi Poláky. „Slowu polsk“ zdá se
povážlivým, že bar. Bienerth nepřestal na theo-
retickém odsouzení bojkotu z důvodů národních,
nýbrž přeje si, aby se bojkotu čelilo pomocí
soudců.
„Proti samému nařízení — píše „Sl. pol
— nelze celkem ničeho namitati, poněvadž ho-
spodářský bojkot, prováděný z důvodů národ
ních, je zjevem nevílaným, ačkoli pocho pi
telným v Čechách a na Moravě, kde něme-
cký továrník neb obchodník, zbohatlý z českýel
grošů, obrací část svého bohatství na účely ger
manisační, tedy na účely, Čechům nepřátelské
Jest však povážlivé, že vláda potírání bojkotu
vkládá v ruce německých soudců, kteří ne-
podávají záruky potřebné nestrannosti ve vě
cech, sloučených sebe volněji s politicko-národ-
ním životem.
Bienerth
Polák
Praha
Čechy
Morava
12
article
„Jsou přece — píše dále „Sl. pol.“
v Čechách soudcové (v Chebě a jinde), kteř
se veřejně vzepřeli proti jazykovému nařízen
ministra spravedlnosti, proti nařízení, které byle
závazné po celou řadu let. A těmlo soudcům
nespadl s hlavy ani vlas, ačkoli jejich jednán
oylo rozhodným bojkotováním Čechů při vymě-
řování práva. Anebo na př. němečtí scudcov
v Těšíně! Tito soudcové, kteří propouštějí nej-
surovější dobrodruhy, úločící na Poláky, jen
proto že jsou Němci a napadenými jsou Poláci,
odsuzují k těžkým trestům obžalované Poláky.
jakmile se najde německý svědek, dosvědčujieí.
že Polák porušil veřejný pořádek .. . Ministrovo
nařizení v rukou takových německých soudeů
může se sláti prostředkem na zastaveni všech
ústavních práv a zavedení poměrů, které se ne-
budou ničím lišiti od výjimečného stavu.“
Z Linoe, 19. prosince. (Sněmo vn
schůze.) Hornornkouský sněm měl dnos mimo-
řádné, jednodenní zasedání. Schválil bez debaty
připravené zákony o ochraně Alp, o hrazení hor
ských bystřin a jiné hospodářské předlohy, na-
čež zasedání zase uzavřeno.
Čecho
Polák
Němec
Čechy
Cheba
Těšín
Alpy
13
article
Z Pešti, 18. prosince. (Biskup Par vy
stihá dále P. Tománka.) Ostuda, kterou
spišský biskup Alexandr Parvy utržil v bešeněv-
ském kapucínském klášteře, jehož přever ode-
přel P. Tumánka vězniti, neshledav v jeho jed-
nání ničeho takového, co by se příčilo církey
ním zákonům, neschladila mstivosti biskupovy
Když viděl, že kajiucíni v cizí diecesi popřáva,
pronásledovanému P. Tománkovi plné svobody
pokládajíce ho na svém klášteře za hosta a ni
koli za vězně, upletl na slovenského vlastene
ckého kněze nový bič. Dle zprávy „Slov. Týž-
den.“ posla! mu 13. t. m. nový list, počínajíe
slovy: „Drahý synu můj!“ a končící rozkazem-
aby se bez meškáni odebral do kláštera milo-
srdných bratří ve Spišském Podhradí, tedy
v klášteře, ležícím ve spišské diecesi. Zárove
Tománkovi nařizuje, že bez jeho, biskupova do-
volení, nesmí opustiti klášter ani město; nesno
choditi do kapítule a stýkati se tam s kněžími
a zejména nesmí se stýkati s bohoslovci, aby
je nenakazil svou slovenštinou. Na cestu ne-
poslal biskup Tománkovi ani haléře, takže ka-
pucini musili mu dáti ještě peníze na dráhua
živobytí po cestě. Spišský klášter milosrdných
bratři bude tedy již dvacátá první štace, na
které bude působiti mladý slovenský páter.
P Tománek
Alexandr parvus
Tománek
Pešť
Spišský
Spišský klášter
14
article
Z Pešti, 18. prosince. (Ke sporu uhe-
s ko-chorvatskému.) Zde vzbudilo znač-
nou pozornost, že chorvatští poslanci dr. Š ur-
min a Babič-Gjalski měli delší rozmluvu
s chorvatským ministrem Josipovičem
v době, kdy bán bar. Rauch meškal právě
v Pešti. Rozhovor tento pokládá se za známku,
že na straně chorvatské je ocholý k dorozuměn
s uherskou vládou. Oba poslanci bdepřeli jakou-
koli zprávu o obsahu své rozmluvy s ministrem,
ale posl. Zagorae) prohodil, že nyní jest
možno upraviti půdu, na které by se mohlo do-
jíti k uklizení sporu uhersko-chorvatského.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. prosince.
Ruská výtka Bulharům.
»Novoje Vremjat činí ostré výtky Bulha-
rům a zvláště králi Ferdinandovi, že nevedou
slovanskou politiku a s úplnou lhostejností po-
hlížejí na osud srbského národa. Co jim po
Bosně a Hercegovině, mohou-li svého knížete
nazývati »earem«, či, jak mu řikají Angličsné,
»cárkem!« Krátkozrakost takové politiky je
samozřejmá. I velmoci musejí svá stanoviska
přizpůsobuvati stanoviskům sousedů. Chovajíc se
s chladnou lhostejnosti k osudu srbského ná-
roda, Bulbarsko zapomíná, že za nedlouho může
býti postiženo stejným osudom. Bulliaří a
doktor
Š ur
Babič
Gjalský
Josipovič
Rauch
Bulhar
Ferdinand
Angličsný
Pešť
Praha
Boseň a Hercegovina
Novoj Vremjat
15
article
Srbové mají spolu, pravda, mnoho neskonče-
ných účtů, ale Bulbaři musejí pamatovati, že
hájením zájmů srbského národa hájili by celou
svoji budouenost. Král Ferdinand pořád ještě
nemůže zapomenouti, že už není německým
princem, nýbrž slovanským panovníkem. Osud
jeho i jeho dynastie je spojen s osudem Slo-
vanstva i nikoli germanismu.
Sofljský dopisovatel petrohradského listu
ujišťuje, že v Bulharsku již nastává obrat a že
jej možno pozorovati ve společnosti, tisku, lidu.
ano i v armádě.
Vzbouření v cizinecké legii francouzské.
O zatčení bývalého bavorského důstojník
von Palse, který, jak známo, velel sběhům z ei-
zinecké legie, oznamuje se, že byl odevzdán
úřadům Reppartem, jenž je původem švýcarský
Němec a k němuž vysílený uprchlík přišel pro-
sit o chléb. Sběh dal se zatknouti bez odporu
Čelníci z Telagbu dopadli pět uprehlých legio-
nárů, kteří však nebyli členy bandy, která za-
stavila vlak. Zdá se, že zatčený von Pals jme-
nuje se vlastně hrabě von Rhode a byl bavor
ským důstojníkem. Je to patrně jeden z těch
dobrodružných, ztroskolaných existencí z vel-
kého světa, jež někdy beze stopy, zanikaj
v řadách eizinecké legie.
Srba
Bulbar
Ferdinand
Pals
Reppart
Němec
Rhode
Bulharsko
16
article
Plukovník 1. pluku legie cizinecké v Sidi
Ad-Abésu četl armádní rozkaz, v němž odpo-
věděl na útoky proti legii uveřejněně v jistém
žurnálu lyon ském. Pukovník vyvrací zprávy
onoho listu o domnělém trýznění mužstva legie
a vyslovuje politování, že tak podlě lži vyšly
z francouzského péra. Oproti pověstem o sehá-
tralosti cizinecké legie tvrdí plukovník, že muž
stvo je statečné a řádné, poddůstojníci jsou vy
nikající a důstojníci legis tvoři elitu armády.
Německé listy mluví o afěře dosli klidným
ónem a miní, že je to povze zhležitost fran-
couz ké armády, z niž se nemá dělat aféra
mezinárodní politiky. Německá vláda nemá prý
nijakých důvodů působiti na smírčí soud
Hasgu, aby se zabýval útěkem německých vo-
jáků z cizinecké legie. Pouze některé menší,
chauvinistické listy ozývají se vášnivě, tvedí, že
věc zajímá Německo a že vystoupí na ochranu
oběti tyranie francouzské
Podpůrný spolek bý alých vojáků cizinecké
legie v Paříží vydal k nynějším leg onářům pro-
hlášení, v němž je vyzývá, aby zůstali hodnými
svých předchůdců Protestuje s rozhorlením
proti útokům německého tisku, špinícího svými
prollianými zprávami pluk, jenž je chloubou
francouzské armády.
Sidi Ada
Německo
Paříž
17
article
Vílémovy finanční nesnáze.
Berlínský demokratický »Volkszig. « sděluje,
že nedávná návštéva knížete Fürstenbergau
elsaře německého v Postupimi souvisela se z-
mýšleným prodejem zámků clsařových. Kníže
Fürstenherg má prý úmysl. koupiti některé
z nich. Před časem kniha o Vilémovi v županu
přinesla sensaění odhalení o tom, v jakých kri-
tických nesnázích finaněních oeitl se Vilém I.
zvláště následkem nákladných cest svých a oká-
zalých slavnosti, takže musil sáhnoutí i po welf-
ském fondu, náležejícím dědicům býv. krále
Iannoverska, Pruskem anektovaného. Tehdy
pokládáno bylo odbalení to za přemrštěně, nyní
jž proslýchá se po delší dobu, že Vilém II.
chee se prodejem některých svý ch
zámků zachráníti před finančním
— krachem.
Číňané bombardují portugalské tvrze
Mezi Cnou a Portugalskem vypukly spory
o práva Portugalska na držení osady Makna
v Čině. Dvé dělové lodi čínské, kotvící v ta-
mějším přístavu, zdráhají se uznati portugalské
úřady. Velitel přístavní velel jim na to, aby hned
odplůly, jinak že je potopí střelbou pobřežníeh
baterii. Na místo odpovědi jaly se lodi samy
prý páliti na portogalské tvrze. Bližších zpráv
ale není.
Šachova půjčka u Rusů
Jak se sděluje z Petrohradu, učinil šach
u finančního ministra kroky o provedení nové
Vílémův
Vilém
Prusek
Vilém II
Číňan
Cný
Šachův
Rus
Postupim
Portugalsko
Petrohrad
18
article
půjčky na Rusi, zvláště na opatření nových
vojů proti revolucionářům. Rusko prý ale sotva
vyhoví.
Sněmovna proli Roosovelfovi.
Skandál americký vzrůstá do
nesmírných rozměrů. Jednomyslně
přijala včera poslanecká sněmovna
Spoj států podle návrhu výboru pro-
test proti presidentu republiky Roose-
veltovi. A to za jedno místo v jeho poselství,
v němž on opřel se usnesení kongresu, aby
tajná služba byla obmezena. Roosevelt
vytkl v poselství, že kongresníci bojí se tajné
služby té, poněvadž loni vedla k odhalenímo
podvodných obchodech s pozemky
v Oregonu, kteréž jeden senáto
a jeden poslanee prováděli. Ostatně
Roosevelt dodal, že by se mohla učiniti vý-
minka v zákoné tak, aby členové sněmoven byl
před tajnou policií chráněni. Zmíněný protest
proti Rooseveltovi žádá jej, aby podal důkazy
o podplacenosti poslanců, na kteréž naráži, a
vysvětlení, proč proti domněle podplaceným
členům sněmovny nezavedl sám nařízení. De-
bata protestu byla velmi bouělivá.
Před hlaspváním opustil síň poslanec z Ohiu
Longwosth, jako manžel mocné dcery Roosevel-
tovy.
Roosovelf
Roosevelt
Rus
Rusko
Oregon
Ohio
kongres
sněmovna
19
article
Válečné zvěsti z Venezuely.
Válečné zvěsti z Venezuely.
Nejasná poněkud depaše, zaslaná z Kara-
kasu do Washingtonu, dle níž Gomez »has
declared a state of war« (prohlásil »stav vá-
lečný« — to jest právo válečné uvnitř země
proti vnitřním nespokojencům), zavdala, jak
známo již, v noci na včerejšek podnět ukva-
peným korespondentům německým ke tvrzení,
že Venezuela vypověděla následkem holandské
blokády svých přístavů válku i »vnějšímu ne-
přiteli«, Holanďanům. První přispišil si se zprávou
touto, věčně povrchní, ale sensací věčně chtivý
berlínský »Localanzeiger«, jenž jednou již de-
butoval i zprávou o náhlém sešílení cara Miku-
láše a za ním přikvačil neskonale hluboký
»Prager Taghlati«. My ve včerejším čísle ranním
přijali jsme zprávu tu ovšem s pochybnostmi
s reservou: bylo nám prostě proti rozumu
i smyslu, že by stát s půl tuctem korábů vy-
povídal válku mocnému a četnému válečnému
loďstvu holandskému. A jiná válka nežli ná-
mořní není možná mezi oběma státy, rozděle-
nými široširým oceánem Proti rozumu, leda, že
by Gomez rozpoutáním válečného, byť sebevražed-
ného nadšení hleděl vyváznouti na čas aspoř
z vnitřních nesnázl. Castrův pád pokládá
se v Karakasu beztak již jen za
otázku několika dnův. Zvláště když
Castro pověstnou svou energil na místě samém
nemůže působiti proti pletkám i Gomezovým.
Holanďan
Mika
Prager
Castrův
Castro
Gomezův
Venezuela
Kara
Washington
Karakas
20
article
Holanďané dodávaji chutě dále zbraně povstaleům
venezuelským. Ne četným sice dnes, ale na-
bývajícím moci tím, že Holanďané zamezilí blo-
kádou svou dopravu vládního vojska venezuel-
ského poděl rozlehlého pobřeží — a železnie
postrádá hornatá Venezuela téměř nadobro.
Holanďané doufaji, že by jiný president poža-
davky jejich sptnil a že by za cenu— zrady
na vlastním občanstvu svém přijal jejich pod-
poru pro své nastolení. Jinak se chystají roz-
šiřiti blokádu na veškeré venezuelské přístavy.
Holandští socialisté chystají se ale vlastní vládu
o tom všem interpelovati, nevidouce, proč by se
měl lid ostatní bíti za hrabivost několika velko-
obchodníků.
Prvý všeruský ženský sjezd.
(Pdvodní dopis »Nar. Listů«.)
Dne 23. (10.) prosince v Petrohradě konati
se bude prvý všeruský ženský sjezd, svolaný
výborem petrohradského »Ruského ženského vzá-
jemně dobročinného spolku«. K tomu dni z da-
lekých končin neobsáhlé Rusi a z nejvzdáleněj-
ších jejích končin: ze Sibiře, Kavkazu, Turke-
stanu shromáždí se v stoličném městě předsta-
vitelky rozličných ženských spolků a organisací,
vynikajíel pracovnice na poli osvěty a dobročin-
nosti, ženy rozličných národností, různých stran
a společenských stavů. Nadšeny společnou my-
Holanďan
Venezuela
Nara
Petrohrad
Sibiř
Kavkaz
21
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
V chladném větru chvějí se zlaté květy
mimosy zimou. Byly utrženy pod modrým ne-
bem a v teplém vzduchu, který naplňovaly vění
a pak je poslali umřit smutně u nás v ehladne
Paříži, kde mlhavá atmosféra a zablácené dlaž-
dění činí veškerou koketerii skoro zbytečnou.
Mimosa jest zamilovanou květinou Paříža-
nek v nynější saisoně. Nosí je na živůtku, zdob
jimi své příbytky, ba i ulice jsou jimi osvěženy.
když je rozvážejí na malých vozících po městě.
Je-li však Paříž v blátě stejně smutná jako jiná
města, má naše hlavní mésto přece stále nové
zdroje, kterými vábí cizince a připravuje zábavu
svým détem.
V posledních čtrnácti dnech měli jsme tu
výstavu automobilů a počet cizineň, kteři při té
přiležitosti přibyli do Paříže, odhaduje se na
sto tisíe.
Výstava tato vyniká velkým přepychem.
Pařížanka
Paříž
22
article
Velký skvělý palác na avenue des Champs
Elysées jest dostaveničkem krásných dam
el-gantních pánů. Závod Rumpelmayerův pořáda
čajové společnosti v prvním patře, kdež se
seházel elegantní svět, dámy v nejkrásnějších
toiletách a páni v žaketech a cylindrech. Hrála
tam hudba, rozdávaly se květiny, zkrátka, vý-
stava automobilů se pokládá za pařížskou
událost a stojí vystavovatele tolik peněz, že se
pomýšlí na to, upustiti od ní příštího roku
Býlo by ji škoda, neboť každý den a zvláště
v pátek dostavovala se tam velmi vybraná spo-
lečnost.
Měli jsme tu také v poslední době několik
zajímavých premier, zvláště premieru »Le Foyer«
v divadle »Frangais«. Kus dostal se po něko-
likaměsíčních průtazích na jeviště a při prvním
provozování došlo k velkým demonstracím
royalistů, takže herci pro křik a sykot déle než
dvacet minut nemohli hráti. Událost tato způso-
bila v Pařiži velký rozruch. Premiera v divadle
bývá zároveň přehlidkou nejnovějších zjevů
v oboru mody. Onoho večera měly dámy zvláště
elegantní toiletty a objevilo se mnoho novinek.
Uvádím jen na příklad dlouhou robu z růžo-
vého, velmi bledého satinu s rukávy tylovými
Rumpelmayerův
23
article
stejné růžové barvy a velmi jemně skládanými.
splývajícími až na dlaně. Spodek roby byl le-
mován širokým pruhem růžového sametu, pas
byl sotva znatelný a na úplně hladké robě byla
tunika z černého, velmi řídkého tylu s dlou-
hými třásněmi z černého hedvábí na okrají.
Tunika byla velmi nepravidelná, na levé straně
velmi krátká a na pravě straně sabala až
k zemi, po obou stranách byla otevřena
uprostřed spojena velkými motivy prýmkovými.
Zcela novým detailem bylo, že tunika lato byla
upevněna na levém rameně velkou zlatou spo-
nou. Tato toiletta budila všeobečnou po-
zornost.
Pro ty, kdož nechtějí nebo nemohou nositi
toilettu tak nádhernou, doporučuje se dekolleto-
vaná satinová roba s dlouhými rukávy z tylu
nebo krajek. Živůtek ozdobí se prostě hedvá-
bím, které jest sepjato po straně bolistou spo-
nou nebo krásnými kn fliky
Večer užívá se velmi málo květin k ozdobě
živůtků, stalo se to jaksi nemoderním a jen
starši osoby, jež nosí černý šat, osvěžují cel-
kový dojem toiletly orchidel nebo jinou exotickou
kvétinou, ale růže a fialky se nevyskytují, pře-
staly se právě libiti.
Do vlasů se květiny vůbec nedávají, ani na
ples, ani do divadla. Všechny jiné ozdoby jsou
dovoleny. Při novém účesu, staženém a řeckého
rázu, vyjímá se velmi pěkně ozdoba veselá
jednoduchá. Mnoho se nosi velké barevné perly,
stejného odstinu jako toiletta. To jest rozhodně
největší novinka. Při tom však želvové spony
stuhy, zdobené zlatými cetkami, jsou rovněž
velmi oblibeny. Nevkládají se již do vlasů jako
dřive, nýbrž musejí vypadati, jako by obepinaly
hlavu. To právě vyžaduje elegance. Nosí se
v těchto účesech také mnoho skvostů, hlazené
drahokamy, pravé perly, diamantové colliery
zlaté řetizky, což působí velkolepým dojmem.
24
article
Netřeba dokládati, že vše to je pouze k ve-
černí toilletě a že při denní toilettě by jakákoli po-
dobná ozdoba byla nevkusna.
Hojně se užívá také tkanin ze zlata. Zlaté
krajky a zlatý tyl těší se velké oblibě. Dělaj
se z nich vložky, celé živůtky, ba i čelé úbory
Nosí se také velmi hojně tuniky z černého tylu
na zlatotkuných přilehavých a lehkých robách.
Garnitura bývá nejčastěji prýmková, bohaté
vyšívání na tunice, proužek kožešiny na spodu
sukně a dekolletáž.
Jeví se patrná záliba pro všechny těžké
garnitury. Na zimních čapkách, na kloboucích
velkých i malých nosí se několik řad černých
lesklých perel, jež dosahují někdy velikosti
ořechu. Gagatové ozdoby a perlové třásně zatě-
žují klobouky tak, že váha jejich stává se až
obuižnou, ale pro modu dámy rády snesou
všechno, neboť libiti se a býti milována jes
celým tajemstvím ženského štěstí.
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ »Nora« v Uranil — Banefice sl. Evy Vrch-
lické. Sl. Eva Vreblická zvolila k své benefici »Noru«
po dlouhém rozmýšlení. Chtěla ukázati, co dovede
nespokojila se průměrnou úlohou prostředního kusu.
A zvolené úlohy, bez odporu velice těžké, zho
stíla se benaficiantka k úplné spokojenosti všebo
obecanstva. Nora jest při všech svých loutkov ých
vlastnostech aneho právě pro ně povahou velmi slo-
žitou, každou vlastnost její viděli j me již v někte-
rém dramatu básníka dřívějším (lbsen 13 le! ja kst
Noru tvořil; jeji charakter je skizován v Anežce,
ženě Brandově, v Selmě, v brdinkách dramatu »Pod-
pory společnosti« a j.), ale řetěz rysů povahových
prosté dětinské naivnosti, dovádivosti a veselí —— a
k zoufání a resignaci, je složen z nejjemnějších psy-
chologických momentů.
Sl. Vrchlická má vše, čeho třeba k divadelnímu
účinu: talent, přij mný zjev, dosti zvučný hlas, který
snad časem sesilí — a včera ukázala smysl pro
kresbu povahovou. Hned v prvním jednání prosto
duchost a naivnost Nory, jásavá radost ze štěst
bol a soucit s krutým osudem přítelkyně a náhlý
zvrat při vstupu Krogstadově, vše bylo pěkně hráno.
Zvlášť závěrečná scéna měla pečet talentu: pře
tvářka, s níž Nora uvílá Helmera a zápas, jenž se
zračí ve tváři Nořině, když se dovidá, že Helmer
odsuzuje lež.
Nora
Eva vrch
Vreblická
Brandův
Vrchlická
Helmer
Nořin
Anežka
Selma
26
article
Také Nořina víra v něco »podivuhodného«
pološílená tarantella, kterou tančí Nora o svůj život,
a trapný spočet zbývajících 31 hodin života sehrány
výstižně, i scéna, jak čeká Nora, kdy se dostaví ono
»podivuhodné«, nač s úzkostí a slrachem a přece
s jistotou stále čeká, až trpce sklamána poznává, že
byla milována jen jako loulka pro svoji krásu.
Také ostatní spoluhrající učinili zadost svým
úlohám.
Se závěrem hry nebylo diváetvo tuze spoko
jeno. A bylo by dojista raději vídělo příz ni vý
konec, který Ibsen — jak známo — schivalně na
psal pro divadelní potřebu citlivějších nervů. Obe
censtro arci neláme si tuze hlavu o to, který kone
Zl.
k idei zakladhé jedině je lvg cký?
+ Z lablaňskéko divadla. Velikou péčí a oprav
dovým pochopeulm uměleesého cile lublaňského di
vadla podařilo se letošního roku řediteli panu Fran
tišku Gvékaroví sestaviti pěkný ensemble, jakož
cenný repertoir. — Minulý úterý byli jsme svědky
krásného provedení Bizetovy mistrovské opety »Čar-
men«. Známo jest, že působí i letos více českých
dramalických sil v Lublani, mezi kterými právě p
opeře »Carmen« vzbudila nova debutantka slečna
Mada Peškova z Prahy, patrného zujmu v úloze
Micaely. Vešteré listy lublaňské shodují se v tom,
že má sl. Feškova příjemný, měkký hlas a vzdor
své menší postavě ze la pěkně se representuje svou
dokonalou hron. V Čechách jest slečna Peškova
známá z četných koncertů, jako v Roudnici. Tur-
nově, Náchodě, Ml. Boleslavi a jiude.
Nořin
Nora
Ibsen
Fran
Gvékarový
Bizetův
Carmen
Feškův
Peškův
Ob
Lublaň
Mada Peškov
Praha
Čechy
Roudnice
Náchod
Boleslav
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Skladby Jos. Suka, Vítäzslava Nováka a Jos.
B. Foerslera v Edici M. U. (Náklndatel Mojmír Urbá
nek.) Tilo tři záslupci nynější skladatelské generace
české, jichž jmény honosí se i mnohy náklad cizo
zemský, soustředili se za poslední iota v Edici M. U.
Jest to zajíslé jen polěšítelným úkazem pro rozvo
domácího nakladatelství hudebního, nemusí-li se naš
lidé utíkati do ciziny, nýbrž vracejí-li se z ciziny
pod rodnou strechu. Jos. Suk, ktery dnes po Anto-
ninu Dvorákovi zaujímá nejpřednější misto mezi če
skými skladaleli a jehož jméno rozšířeno jest po svě
tě, vydal v Edici M. U. tři závažná díla klavarní.
Není všecko „klavírní“, co pro klavír bylo napsáno
ale Sukovy skladby jsou psány skutečně v povaze
nástroje. Predevším jest to jeho „Suita“, která na-
lézá se stále na ropertoaru svělových pianistů, z
nichž chceme jen jmenovali Eugena d'Alberta a Te-
rezu Carreňo. Že suity té „Menue!“ jest jednou z nej-
rozkošnějších pičs novodobě klavírní literatury. Jehu
cyklus „Jaro“ a „Letní dojmy“, v nichž vy-
práví Suk kus šťastného svého intimního života, jsou
pravými skvosty tvůrčí invence. Moderní technika
nepodřizuje se tu žádným ústupkům a ohledům. My
šlenky Sukovy prýští z tak bohatého fondu, že odo
laji době a časovým změnám vkusu. — Po Sukovi
hlůsi se Vitězslav Novák. Jiný směr, jiná fak-
tura, jiné nazírání. Ale svéráz, stejně jako u Suka.
Suk
Vítäzslava Novák
Jos
B Foersler
M U
Náklndatel
Dvorák
Sukův
Eugen d ' Albert
Vitězslav Novák
Jos
Anta
28
article
Suk je spíše klassik, Novák modernista, Modernista
který neohlíží se na nikoho, nýbrž bojuje neohro-
ženě za svou ideu. Také Novák uložil řadu svých po-
sledních klavírních skladeb v Edici M. U. Jeho, možno
říci monumentální „Sonata eroica“ prozrazuje již
názvem, že nejde tu o dílo, s jakým setkáme se ča-
sto, nýbrž že stojíme tu před velkým, významu No-
vákova důstojným dílem. Z jeho skladeb snad nej-
většího rozsiření a obliby došla „Slovácká
suita“, která svým národním námětem uchvacuje
i vrstvy nejširší. A jeho „Dva valašské tance“
jsou ač tvrdým, přece sladkým ořiškem každěmu
pianistovi. Z vokálních jeho skladeb nemožno nejme-
novati tamže vydané „Melancholie“, „Dvě bal-
lady“ na slova Nerudova, „Balladu o duši Ja-
na Nerudy pro bas (na slova Klášterského) a po-
slední písňový cyklus „Údolí Nového králov-
ství“, zvláště však 25 jeho typických lidových písní
slováckých. — A Jos. B. Foersterl Ač tu na po-
sledním místě, není posledním. Jest to odchylný
genre. Je jemný melodik-lyrik. Je snílek. Jeho hudb
je intimní, stvořená pro lidi, kteří poslouchají hudbu
s vniterným porozuměním, jsou citlivi a též citům
jiných přístupni. Jeho dva cykly klavírních skladeh
Suk
Novák
M U
Klášterský
B Foersterl
Nerudův
29
article
„Snění“ a „Růže vzpomínek“ jsou nálado-
vými obrázky, jaké může vytvořiti jen hudebník nej-
jemnějšího cílění. Vroucnost a ušlechtilost svého ni-
tra nejvíce projevuje Foerster ve svých písních. Jsou
to opětně dva cykly „Pisně soumraku“ a „Lá-
ska“ (14 písní. — Tři různorodé tulenty. Raždý
je svůj, nečerpá než z vlastního fondu. Žádný není
poslední, každlý je prvým ve svém oboru. — Sklad-
bami těmilo, jimiž není vyčerpén obsah skladeb sbo-
rových, orchestrových a j. těchito umělců, zušlceh fuje
se smysl pro krásno a v tom má Edine MI. U. nepo-
píratelné zásluhy, neboť skutečně, co tu vyjdo, má
již znak vybranosti umělecké.
Růža
Foerster
Raždý
30
article
+ Jeník a Andulka. Iludební povídka ze vsí o5
oddílech, sestavená z českoslovanských národních
písni, objevila se za výkladními skřiněmi knihkupců
v peslrém a typickém obátkovém rouše A. Schei-
nera. Pisně vybrány jsou s nejvötší pečlivoslí, zhar-
monisovány a pro piano v lehikém slohu upraveny
populárním skladatelem Janem Malátem. Výtisk
s výkladem povídky a podloženým textem písní v ba-
revné obrazové obálce 3 K 60 h, v kartonáži s týmž
obrazem 4 K 60 h v každém knihkupectví, v obcho-
dech s hudebninami nebo přímo v nakladatelství P
Šimáčka v Praze, Jeruzalémská ul. 11.
Z České Filharmonie. Devátý symfonický
koncert koná se přišti neděli dne 27. prosince. Na
programu je m. j. Regerův koncert pro housle, jehož
opakování žádáno bylo jak z obecenstva, tak hlasy
kritiky. Solový part hráti budé p. Antonin Maixner.
Jeník
Andulka
A Schei
Malát
Výtisk
Regerův
Maixner
Praha
jeruzalémský ulice
Český filharmonie
31
article
Bibliografe.
Bibliografe.
* Andersenovy báchozky. Pro českou mládež
upravil Michael Marhan, ředitel ob. školy v Karlině.
Nákladem Rud. Storcha v Karlíně. Mládeži jen
to nejlepší! je heslem výchovy a Andersenovy po-
hádky patří opravdu k nejlepší četbě pro mládež
každého věku. Poetická dikce hluboké sujety, ušlech-
tilý duch humanismu vanoucí každou jeho prací.
činí z jeho spisů díla klasická. Úprava Storchova
Andersenův
Michael Marhan
Storch
Storchův
Karlin