ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96716b10-7632-11dc-afab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 118, place 62, work 2, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. prosince 1908 Číslo 350
4 article
nálada pro tolo Čzké zmocnění projevila se také hla- sováním. Vykonáte tím povinnost k celku, který mě právo žádati, aby bylo zjednáno jasno o naší ob chodně politické budoucnosti. Posl. Habermann brojil proti Hohenblumovi Agrární politika jest šílenou politl- kou, směřující k vyhladovění všech v stev obyvatelstva. Tato politika s naší za hraničnou jsou s to nás zahubiti. Zisk z agrární po- litiky mají jen velkostatkáři. Sociální demokraté bu- dou hlasovati jak pro pilnost, tak pro samotný zákon.
Posl Habermann Hohenblum
5 article
Ročník odmítá výtky, činěné sociálním demokra- tům pro jejich postup v národních otázkách a pro hlasování o zatímném rozpočtovém provisoriu, broj proti obstrukci národně-sociální strany. Sociálně-de- mokratičtí poslanci mohou se s dobrým svědomím odebrati na vánoční svátky ke svým voličům, nebot jim připadá také zásluha, že bylo stanné právo Praze zrušeno. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. Fresl protestoval proti násilnostem, pácha- ným na českém lídu. Za takových okolností je vy- konávání mandátu nemožným. Základní příčina ny- nější těžké situace je v polovičatosti rakouských vlád Vojenská správa připravuje válku se Srbskem Aehrenthal porušuje proti našim zájmům mozinárodní smlouvy, současně však se pokouší koupiti srbské obyvatelstvo hospodářskými výhodami- Správná hospodářská politika hledá odbytišt doma a proto třeba povznésti hespodářskou situnci všech hospodářských vrstev v tuzemsku. Špatnou hospodářskou politikou třpí všechny třídy obyvatel- stva. Proti ní nesmí se však bojovali politikou třídní Zamítavé stanovisko agrárních kruhů ke zmocňova- címu zákonu nezlepší tuto nepřiznivou situaci ze mědělství. Řádná činnost zemského sněmu, do jeho pravomeci zemědělské záležitosti spadají, je rušen obstrukcí německých a agrárních poslanců, jakož i tím, že sněmu nepovoluje se ani krátké zasedání Řečník žádá rázně zavedení kontumačního trhu v Praze. V Čechách třeba sáhnouti k téže zbrani jako v Turecku, toliž k hospodářskému boykotu.
Posl Fresl Aehrenthal Praha Srbsko Čechy Turecko
6 article
Jeho strana povoluje svým členům volnost hla- sování proto, že někteří členové jsou se zřetelem na své voličstvo nuceni hlasovati pro zmocňovací zá- kon. (Pochvala u řečníkových přátel.) Posl Günther ohražuje se, aby překážkami, kla- Benými obchodním smlouvám, bylo odnímáno naše přirozené odbytiště, Balkán. Pokud jde o politické stanovisko, hlasuje dnes se zřetelem na nepřátelské jednání Srbů jen nerad pro předlohu. Rumunsko ne- smíme odmítati úzkoprsou politikou, neboť na ně jedině můžeme bezpečiti při záplelkách na Východě On a jeho strana budcu hlasovali pro předlohu. (Hluě ná pochvala.) Posl. dr. Pattai pravil, že Rakousko nemůže ex- stovati bez odbytišť a tímto odbytištěm může býti jen Východ. Apeluje na všechny agrárníky, aby nedali se sirhnouti agitacemi a povoliti zákon vládě v zájm důstojnosti státu. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Čech jako zástupce hlavního města Prahy. jako poslanec slovanského národa a jako obchodník bude hlasovati s příslušníky svého klubu pro pilnost.
Posl Srba doktor Pattai Čo Balkán Rumunsko Rakousko Praha
7 article
Jako příslušník obchodnictva nemůže dopustiti, aby v obchodních stycích s některými cizimi státy nastal stav mimo zákon, který zničil by četné drahocenně. sotva obnovené obchodní styky za konjunktury ocha- bující, styky to, jež bychom musili snad králce na to hledati opět s velkými obětmi. Obchodní a průmy- slové kruhy nemohly by za těchto okolností naprosto zazlívati vládě, kdyby učinila to, co sněmovna opo- menula. Bylo by neomluvitelným, zaujímati k ma- lému Srbsku jako vehnoc v tak kritické době, kdy rozechvění v Srbsku dosáhlo svého vrcholu, stano- visko, jež by přivedlo srbské obyvatelstvo z rovno- vány. S Brasilií se snažíme navázati drahé obchodní spojení a balkánský stát máme vehnati do rukou jednoho z našich nejsilnějších konkurentů! Lituje, že záslupci měst nehrají v této sněmovně takovou úlo- hu, jako zástupci agrární, kteří docílili nyní morál ního i praktického úspěchu, poněvadž provisorium bylo omezeno na 3 měsíce. Avšak ubchodní smlouvy jsou také lidovou nezbytnoslí. Doufá, že také ve dru- hém zasedání parlamentu nedožijeme se toho, aby vláda byla nucena parlament obejiti. (Ilučná po- chvala a potlesk.) K návrhu posl. Schlegela rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Olabiňski (pro a List (prcti).
Schlegel Olabiňski List Srbsko
8 article
Posl List pravil, že zákon znamená zkázu rol nictva. Každý agrárník, jenž by pro tento zákon hla- soval, byl by zrádcem. (Hlučná pochvala.) Posl. Glabiňski prohlásil, že Polský klub bud hlasovati pro pozměněný zákon zmocňovací. Činí tak především z polit. důvodů se zřetelem na nynější zahraniční situaci mocnářství, s výhradou, že nemíní tím praejudikovati svému stanovisku k obchodním smlouvám. (Hlučná pochvala.) Po věcných opravách poslanců Zule- fra, kn. Auersperga, Skareta a Stö! zla a doslovu Silbererově hlasovalo se — po návrhu lrově — dle jmen. Pilnost schválena 282 proti 139 hlasům. Zákon schválen potom bez další debaty ve všech čteních a předseda přerušil rokování. Posl. Seitz žádá předsedu se zřetelem k tomu že předloha o nociálním pojišťováni čeká na 1. čtení aby upustil od svého návrhu na přerušení rokováni Nevyheví-li této žádosti, navrhuje, aby se v rokován pokračovalo. (Mezi posl. Wolfem a sociálními demo- kraty strhla se prudká hádk a
Posl Zula Auersperg Skaret Stö Silbererův Seitz Wolf
9 article
Posl. Korošeč podává stejný návrh a prohlašuje že jsou strany povinny vylknouti své stanoviske k této předloze. Posl. Glabiňski navrhuje se zřetelem na králkou dobu, nedovolující důkladné 1. čtení, aby předloha o sociálním pojištění byla přikázána výboru. Předseda sděluje, že se zřetelem na nedávný protesí sociálních demokratů nemůže návrhu Glabin- ského vyhověti. Při hlasování propadly návrh Seitzův a Ko rošecův 277 hlasy proti 133. Beze změny schvá- leny pilným způsobem v 2. a 3. čtení tyto předichy: Zákon o přistoupení k mezinárodní unii na ochranu živnostenského majetku a úmluva s Ně- meckem o vzájemné živnostenské práv ní ochraně, jakož i příslušné zákony průvodní; mezinárodní úmluva o zákazu noční práce žen, zaměstnaných v průmyslu, jakož i zákon, usne- sený sociálně-politickým výborem o výrobě sirek a j. zápalného zboží; zpráva rozpočtového výboru o melioračním zákoně ve znění, schváleném panskou sněmovnou; zákon o zcizení státníh majetku dle Šrámkova referátu a konečně vládní předioha o prodloužení zákona o místních dra- hách, načež schůze přerušena na půl hodiny. Předsedu dr. Weiskirchner prohlásil po opětném zahájení schůze, že vrací se k návrhu Glabiňského, aby předleha zákona o sociálním poji- stění byla přikázána bez 1. čtení zvláštní mu výboru. Proti tomu se ničeho nenamílá a schvaluje se jednomyslně návrh Korošecův, aby ihne byl zvolen 52členný pojišťovaci výbon (Hlučná pochvala a pollesk.) Po krátké debatě schváleny návrhy výboru nou- zového.
Posl Seitzův Šrámkův doktor Weiskirchner Korošecův ko rošecův
10 article
Posl. Velich prohlásil za debaty, že jeho strana domáhá se co nejnaléhavěji zřízení zemské poji- šťovny a protestuje proti těm, kdo přiměli český sněm k nečinnosti. V Říčanech, Jílovém, Benešově jin. okresech českých bylo obilí krupobitím úplně zničeno. Je příkazem nutnosli, aby nouzový úvěr pro Čechy byl ještě zvětšen. (Hlučná pochvala u řeční- bevých přátel) Posl. Kutscher vytkl, že v celé německé čásli Čech je po celá deselilelí velká nouze, zvlášíě všnl v soudním okresu úštěckém a žádal vládu, by nebyly příliš přísně vymáhány daně v okresech nouzí po- stižených. Posl. Biňovec žádal za zvýšení obnosu pro oboe nouzí postižené, poněvadž nyní bere se zřelel jen n větší zámožné rolníky a menším nedostane se ničeho. Konečně žádá zavedení pojišťování proti živel- ním pohromám. Jeho strana bude v tomto smy- lu hájiti zemědělské zájmy. (Pochvala.) Pojišťovací výbor prohlášen k návrhu posl. Kunschaka za veřejný Po dotazu posl. Stareka stran provedení sta- robního a invalidního pojištění byla schůze, když předseda přál jak poslancům, tak čle- nům vlády příjemné svátky a šťastný Nový rok, ve 111. hod. skončena. Příští schůze bude oznámena písemně. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. prosince. (K. k. ) V rozpočtovém výboru rozděleny re- leráty o rozpočtu na r. 1909. Referenty zvo- leni poslanci, kteří referovali o rozpočtu loňském. Usneseno, aby po Novém roce upustilo se od povšechné rozpravy a zahájila se hned zevrubná rozprava o rozpočtu a provedla tak, že všechny dílči referáty budou vyřízeny pokud možná v souvislosti a posloupnosti rozpočtu. Referenti slíbili, že budou hotovi se svými refe- rály do znovuzahájení říšské rady.
Posl Benešův Říčany Jílové Čechy Vídeň
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. prosince. (K úvěru na trutnovský krajský soud.) Korrospon- dence „Contrum snaží se rozptýliti obavy, že vláda, vřadivši do rozpočtu na r. 1909 také po- ložku na trutnovský krajský soud, má úmysl. tento soud uvésti v život již v nejbližší době. Úvěr na trutnovský soud je vložen do rozpočtu už po sedmé; vkládá se tam totiž každý rok od té doby, co byla sněmu království českého podána předloha o zřízení tohoto krajského sou- du, jež však zůstává po dnes nevyřízenou. Proto také úvěru nemohlo býti použito a — dou- fejme — nebude použito ani v příštím roce. V Praze, 19. prosince. (Na který boj- kot bar. Bienerth zapomněl?) Návod, duný ministerským předsedou bar. Bienerthem správci ministerstva spravedlnosti, jak se má čeliti bojkotu v zemích jazykově smíšených, ze- jména v Čechách a na Moravě, vzbudil pozor- nost také mezi Poláky. „Slowu polsk“ zdá se povážlivým, že bar. Bienerth nepřestal na theo- retickém odsouzení bojkotu z důvodů národních, nýbrž přeje si, aby se bojkotu čelilo pomocí soudců. „Proti samému nařízení — píše „Sl. pol — nelze celkem ničeho namitati, poněvadž ho- spodářský bojkot, prováděný z důvodů národ ních, je zjevem nevílaným, ačkoli pocho pi telným v Čechách a na Moravě, kde něme- cký továrník neb obchodník, zbohatlý z českýel grošů, obrací část svého bohatství na účely ger manisační, tedy na účely, Čechům nepřátelské Jest však povážlivé, že vláda potírání bojkotu vkládá v ruce německých soudců, kteří ne- podávají záruky potřebné nestrannosti ve vě cech, sloučených sebe volněji s politicko-národ- ním životem.
Bienerth Polák Praha Čechy Morava
12 article
„Jsou přece — píše dále „Sl. pol.“ v Čechách soudcové (v Chebě a jinde), kteř se veřejně vzepřeli proti jazykovému nařízen ministra spravedlnosti, proti nařízení, které byle závazné po celou řadu let. A těmlo soudcům nespadl s hlavy ani vlas, ačkoli jejich jednán oylo rozhodným bojkotováním Čechů při vymě- řování práva. Anebo na př. němečtí scudcov v Těšíně! Tito soudcové, kteří propouštějí nej- surovější dobrodruhy, úločící na Poláky, jen proto že jsou Němci a napadenými jsou Poláci, odsuzují k těžkým trestům obžalované Poláky. jakmile se najde německý svědek, dosvědčujieí. že Polák porušil veřejný pořádek .. . Ministrovo nařizení v rukou takových německých soudeů může se sláti prostředkem na zastaveni všech ústavních práv a zavedení poměrů, které se ne- budou ničím lišiti od výjimečného stavu.“ Z Linoe, 19. prosince. (Sněmo vn schůze.) Hornornkouský sněm měl dnos mimo- řádné, jednodenní zasedání. Schválil bez debaty připravené zákony o ochraně Alp, o hrazení hor ských bystřin a jiné hospodářské předlohy, na- čež zasedání zase uzavřeno.
Čecho Polák Němec Čechy Cheba Těšín Alpy
13 article
Z Pešti, 18. prosince. (Biskup Par vy stihá dále P. Tománka.) Ostuda, kterou spišský biskup Alexandr Parvy utržil v bešeněv- ském kapucínském klášteře, jehož přever ode- přel P. Tumánka vězniti, neshledav v jeho jed- nání ničeho takového, co by se příčilo církey ním zákonům, neschladila mstivosti biskupovy Když viděl, že kajiucíni v cizí diecesi popřáva, pronásledovanému P. Tománkovi plné svobody pokládajíce ho na svém klášteře za hosta a ni koli za vězně, upletl na slovenského vlastene ckého kněze nový bič. Dle zprávy „Slov. Týž- den.“ posla! mu 13. t. m. nový list, počínajíe slovy: „Drahý synu můj!“ a končící rozkazem- aby se bez meškáni odebral do kláštera milo- srdných bratří ve Spišském Podhradí, tedy v klášteře, ležícím ve spišské diecesi. Zárove Tománkovi nařizuje, že bez jeho, biskupova do- volení, nesmí opustiti klášter ani město; nesno choditi do kapítule a stýkati se tam s kněžími a zejména nesmí se stýkati s bohoslovci, aby je nenakazil svou slovenštinou. Na cestu ne- poslal biskup Tománkovi ani haléře, takže ka- pucini musili mu dáti ještě peníze na dráhua živobytí po cestě. Spišský klášter milosrdných bratři bude tedy již dvacátá první štace, na které bude působiti mladý slovenský páter.
P Tománek Alexandr parvus Tománek Pešť Spišský Spišský klášter
14 article
Z Pešti, 18. prosince. (Ke sporu uhe- s ko-chorvatskému.) Zde vzbudilo znač- nou pozornost, že chorvatští poslanci dr. Š ur- min a Babič-Gjalski měli delší rozmluvu s chorvatským ministrem Josipovičem v době, kdy bán bar. Rauch meškal právě v Pešti. Rozhovor tento pokládá se za známku, že na straně chorvatské je ocholý k dorozuměn s uherskou vládou. Oba poslanci bdepřeli jakou- koli zprávu o obsahu své rozmluvy s ministrem, ale posl. Zagorae) prohodil, že nyní jest možno upraviti půdu, na které by se mohlo do- jíti k uklizení sporu uhersko-chorvatského. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. prosince. Ruská výtka Bulharům. »Novoje Vremjat činí ostré výtky Bulha- rům a zvláště králi Ferdinandovi, že nevedou slovanskou politiku a s úplnou lhostejností po- hlížejí na osud srbského národa. Co jim po Bosně a Hercegovině, mohou-li svého knížete nazývati »earem«, či, jak mu řikají Angličsné, »cárkem!« Krátkozrakost takové politiky je samozřejmá. I velmoci musejí svá stanoviska přizpůsobuvati stanoviskům sousedů. Chovajíc se s chladnou lhostejnosti k osudu srbského ná- roda, Bulbarsko zapomíná, že za nedlouho může býti postiženo stejným osudom. Bulliaří a
doktor Š ur Babič Gjalský Josipovič Rauch Bulhar Ferdinand Angličsný Pešť Praha Boseň a Hercegovina Novoj Vremjat
15 article
Srbové mají spolu, pravda, mnoho neskonče- ných účtů, ale Bulbaři musejí pamatovati, že hájením zájmů srbského národa hájili by celou svoji budouenost. Král Ferdinand pořád ještě nemůže zapomenouti, že už není německým princem, nýbrž slovanským panovníkem. Osud jeho i jeho dynastie je spojen s osudem Slo- vanstva i nikoli germanismu. Sofljský dopisovatel petrohradského listu ujišťuje, že v Bulharsku již nastává obrat a že jej možno pozorovati ve společnosti, tisku, lidu. ano i v armádě. Vzbouření v cizinecké legii francouzské. O zatčení bývalého bavorského důstojník von Palse, který, jak známo, velel sběhům z ei- zinecké legie, oznamuje se, že byl odevzdán úřadům Reppartem, jenž je původem švýcarský Němec a k němuž vysílený uprchlík přišel pro- sit o chléb. Sběh dal se zatknouti bez odporu Čelníci z Telagbu dopadli pět uprehlých legio- nárů, kteří však nebyli členy bandy, která za- stavila vlak. Zdá se, že zatčený von Pals jme- nuje se vlastně hrabě von Rhode a byl bavor ským důstojníkem. Je to patrně jeden z těch dobrodružných, ztroskolaných existencí z vel- kého světa, jež někdy beze stopy, zanikaj v řadách eizinecké legie.
Srba Bulbar Ferdinand Pals Reppart Němec Rhode Bulharsko
16 article
Plukovník 1. pluku legie cizinecké v Sidi Ad-Abésu četl armádní rozkaz, v němž odpo- věděl na útoky proti legii uveřejněně v jistém žurnálu lyon ském. Pukovník vyvrací zprávy onoho listu o domnělém trýznění mužstva legie a vyslovuje politování, že tak podlě lži vyšly z francouzského péra. Oproti pověstem o sehá- tralosti cizinecké legie tvrdí plukovník, že muž stvo je statečné a řádné, poddůstojníci jsou vy nikající a důstojníci legis tvoři elitu armády. Německé listy mluví o afěře dosli klidným ónem a miní, že je to povze zhležitost fran- couz ké armády, z niž se nemá dělat aféra mezinárodní politiky. Německá vláda nemá prý nijakých důvodů působiti na smírčí soud Hasgu, aby se zabýval útěkem německých vo- jáků z cizinecké legie. Pouze některé menší, chauvinistické listy ozývají se vášnivě, tvedí, že věc zajímá Německo a že vystoupí na ochranu oběti tyranie francouzské Podpůrný spolek bý alých vojáků cizinecké legie v Paříží vydal k nynějším leg onářům pro- hlášení, v němž je vyzývá, aby zůstali hodnými svých předchůdců Protestuje s rozhorlením proti útokům německého tisku, špinícího svými prollianými zprávami pluk, jenž je chloubou francouzské armády.
Sidi Ada Německo Paříž
17 article
Vílémovy finanční nesnáze. Berlínský demokratický »Volkszig. « sděluje, že nedávná návštéva knížete Fürstenbergau elsaře německého v Postupimi souvisela se z- mýšleným prodejem zámků clsařových. Kníže Fürstenherg má prý úmysl. koupiti některé z nich. Před časem kniha o Vilémovi v županu přinesla sensaění odhalení o tom, v jakých kri- tických nesnázích finaněních oeitl se Vilém I. zvláště následkem nákladných cest svých a oká- zalých slavnosti, takže musil sáhnoutí i po welf- ském fondu, náležejícím dědicům býv. krále Iannoverska, Pruskem anektovaného. Tehdy pokládáno bylo odbalení to za přemrštěně, nyní jž proslýchá se po delší dobu, že Vilém II. chee se prodejem některých svý ch zámků zachráníti před finančním — krachem. Číňané bombardují portugalské tvrze Mezi Cnou a Portugalskem vypukly spory o práva Portugalska na držení osady Makna v Čině. Dvé dělové lodi čínské, kotvící v ta- mějším přístavu, zdráhají se uznati portugalské úřady. Velitel přístavní velel jim na to, aby hned odplůly, jinak že je potopí střelbou pobřežníeh baterii. Na místo odpovědi jaly se lodi samy prý páliti na portogalské tvrze. Bližších zpráv ale není. Šachova půjčka u Rusů Jak se sděluje z Petrohradu, učinil šach u finančního ministra kroky o provedení nové
Vílémův Vilém Prusek Vilém II Číňan Cný Šachův Rus Postupim Portugalsko Petrohrad
18 article
půjčky na Rusi, zvláště na opatření nových vojů proti revolucionářům. Rusko prý ale sotva vyhoví. Sněmovna proli Roosovelfovi. Skandál americký vzrůstá do nesmírných rozměrů. Jednomyslně přijala včera poslanecká sněmovna Spoj států podle návrhu výboru pro- test proti presidentu republiky Roose- veltovi. A to za jedno místo v jeho poselství, v němž on opřel se usnesení kongresu, aby tajná služba byla obmezena. Roosevelt vytkl v poselství, že kongresníci bojí se tajné služby té, poněvadž loni vedla k odhalenímo podvodných obchodech s pozemky v Oregonu, kteréž jeden senáto a jeden poslanee prováděli. Ostatně Roosevelt dodal, že by se mohla učiniti vý- minka v zákoné tak, aby členové sněmoven byl před tajnou policií chráněni. Zmíněný protest proti Rooseveltovi žádá jej, aby podal důkazy o podplacenosti poslanců, na kteréž naráži, a vysvětlení, proč proti domněle podplaceným členům sněmovny nezavedl sám nařízení. De- bata protestu byla velmi bouělivá. Před hlaspváním opustil síň poslanec z Ohiu Longwosth, jako manžel mocné dcery Roosevel- tovy.
Roosovelf Roosevelt Rus Rusko Oregon Ohio kongres sněmovna
19 article Válečné zvěsti z Venezuely.
Válečné zvěsti z Venezuely. Nejasná poněkud depaše, zaslaná z Kara- kasu do Washingtonu, dle níž Gomez »has declared a state of war« (prohlásil »stav vá- lečný« — to jest právo válečné uvnitř země proti vnitřním nespokojencům), zavdala, jak známo již, v noci na včerejšek podnět ukva- peným korespondentům německým ke tvrzení, že Venezuela vypověděla následkem holandské blokády svých přístavů válku i »vnějšímu ne- přiteli«, Holanďanům. První přispišil si se zprávou touto, věčně povrchní, ale sensací věčně chtivý berlínský »Localanzeiger«, jenž jednou již de- butoval i zprávou o náhlém sešílení cara Miku- láše a za ním přikvačil neskonale hluboký »Prager Taghlati«. My ve včerejším čísle ranním přijali jsme zprávu tu ovšem s pochybnostmi s reservou: bylo nám prostě proti rozumu i smyslu, že by stát s půl tuctem korábů vy- povídal válku mocnému a četnému válečnému loďstvu holandskému. A jiná válka nežli ná- mořní není možná mezi oběma státy, rozděle- nými široširým oceánem Proti rozumu, leda, že by Gomez rozpoutáním válečného, byť sebevražed- ného nadšení hleděl vyváznouti na čas aspoř z vnitřních nesnázl. Castrův pád pokládá se v Karakasu beztak již jen za otázku několika dnův. Zvláště když Castro pověstnou svou energil na místě samém nemůže působiti proti pletkám i Gomezovým.
Holanďan Mika Prager Castrův Castro Gomezův Venezuela Kara Washington Karakas
20 article
Holanďané dodávaji chutě dále zbraně povstaleům venezuelským. Ne četným sice dnes, ale na- bývajícím moci tím, že Holanďané zamezilí blo- kádou svou dopravu vládního vojska venezuel- ského poděl rozlehlého pobřeží — a železnie postrádá hornatá Venezuela téměř nadobro. Holanďané doufaji, že by jiný president poža- davky jejich sptnil a že by za cenu— zrady na vlastním občanstvu svém přijal jejich pod- poru pro své nastolení. Jinak se chystají roz- šiřiti blokádu na veškeré venezuelské přístavy. Holandští socialisté chystají se ale vlastní vládu o tom všem interpelovati, nevidouce, proč by se měl lid ostatní bíti za hrabivost několika velko- obchodníků. Prvý všeruský ženský sjezd. (Pdvodní dopis »Nar. Listů«.) Dne 23. (10.) prosince v Petrohradě konati se bude prvý všeruský ženský sjezd, svolaný výborem petrohradského »Ruského ženského vzá- jemně dobročinného spolku«. K tomu dni z da- lekých končin neobsáhlé Rusi a z nejvzdáleněj- ších jejích končin: ze Sibiře, Kavkazu, Turke- stanu shromáždí se v stoličném městě předsta- vitelky rozličných ženských spolků a organisací, vynikajíel pracovnice na poli osvěty a dobročin- nosti, ženy rozličných národností, různých stran a společenských stavů. Nadšeny společnou my-
Holanďan Venezuela Nara Petrohrad Sibiř Kavkaz
21 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. V chladném větru chvějí se zlaté květy mimosy zimou. Byly utrženy pod modrým ne- bem a v teplém vzduchu, který naplňovaly vění a pak je poslali umřit smutně u nás v ehladne Paříži, kde mlhavá atmosféra a zablácené dlaž- dění činí veškerou koketerii skoro zbytečnou. Mimosa jest zamilovanou květinou Paříža- nek v nynější saisoně. Nosí je na živůtku, zdob jimi své příbytky, ba i ulice jsou jimi osvěženy. když je rozvážejí na malých vozících po městě. Je-li však Paříž v blátě stejně smutná jako jiná města, má naše hlavní mésto přece stále nové zdroje, kterými vábí cizince a připravuje zábavu svým détem. V posledních čtrnácti dnech měli jsme tu výstavu automobilů a počet cizineň, kteři při té přiležitosti přibyli do Paříže, odhaduje se na sto tisíe. Výstava tato vyniká velkým přepychem.
Pařížanka Paříž
22 article
Velký skvělý palác na avenue des Champs Elysées jest dostaveničkem krásných dam el-gantních pánů. Závod Rumpelmayerův pořáda čajové společnosti v prvním patře, kdež se seházel elegantní svět, dámy v nejkrásnějších toiletách a páni v žaketech a cylindrech. Hrála tam hudba, rozdávaly se květiny, zkrátka, vý- stava automobilů se pokládá za pařížskou událost a stojí vystavovatele tolik peněz, že se pomýšlí na to, upustiti od ní příštího roku Býlo by ji škoda, neboť každý den a zvláště v pátek dostavovala se tam velmi vybraná spo- lečnost. Měli jsme tu také v poslední době několik zajímavých premier, zvláště premieru »Le Foyer« v divadle »Frangais«. Kus dostal se po něko- likaměsíčních průtazích na jeviště a při prvním provozování došlo k velkým demonstracím royalistů, takže herci pro křik a sykot déle než dvacet minut nemohli hráti. Událost tato způso- bila v Pařiži velký rozruch. Premiera v divadle bývá zároveň přehlidkou nejnovějších zjevů v oboru mody. Onoho večera měly dámy zvláště elegantní toiletty a objevilo se mnoho novinek. Uvádím jen na příklad dlouhou robu z růžo- vého, velmi bledého satinu s rukávy tylovými
Rumpelmayerův
23 article
stejné růžové barvy a velmi jemně skládanými. splývajícími až na dlaně. Spodek roby byl le- mován širokým pruhem růžového sametu, pas byl sotva znatelný a na úplně hladké robě byla tunika z černého, velmi řídkého tylu s dlou- hými třásněmi z černého hedvábí na okrají. Tunika byla velmi nepravidelná, na levé straně velmi krátká a na pravě straně sabala až k zemi, po obou stranách byla otevřena uprostřed spojena velkými motivy prýmkovými. Zcela novým detailem bylo, že tunika lato byla upevněna na levém rameně velkou zlatou spo- nou. Tato toiletta budila všeobečnou po- zornost. Pro ty, kdož nechtějí nebo nemohou nositi toilettu tak nádhernou, doporučuje se dekolleto- vaná satinová roba s dlouhými rukávy z tylu nebo krajek. Živůtek ozdobí se prostě hedvá- bím, které jest sepjato po straně bolistou spo- nou nebo krásnými kn fliky Večer užívá se velmi málo květin k ozdobě živůtků, stalo se to jaksi nemoderním a jen starši osoby, jež nosí černý šat, osvěžují cel- kový dojem toiletly orchidel nebo jinou exotickou kvétinou, ale růže a fialky se nevyskytují, pře- staly se právě libiti. Do vlasů se květiny vůbec nedávají, ani na ples, ani do divadla. Všechny jiné ozdoby jsou dovoleny. Při novém účesu, staženém a řeckého rázu, vyjímá se velmi pěkně ozdoba veselá jednoduchá. Mnoho se nosi velké barevné perly, stejného odstinu jako toiletta. To jest rozhodně největší novinka. Při tom však želvové spony stuhy, zdobené zlatými cetkami, jsou rovněž velmi oblibeny. Nevkládají se již do vlasů jako dřive, nýbrž musejí vypadati, jako by obepinaly hlavu. To právě vyžaduje elegance. Nosí se v těchto účesech také mnoho skvostů, hlazené drahokamy, pravé perly, diamantové colliery zlaté řetizky, což působí velkolepým dojmem.
24 article
Netřeba dokládati, že vše to je pouze k ve- černí toilletě a že při denní toilettě by jakákoli po- dobná ozdoba byla nevkusna. Hojně se užívá také tkanin ze zlata. Zlaté krajky a zlatý tyl těší se velké oblibě. Dělaj se z nich vložky, celé živůtky, ba i čelé úbory Nosí se také velmi hojně tuniky z černého tylu na zlatotkuných přilehavých a lehkých robách. Garnitura bývá nejčastěji prýmková, bohaté vyšívání na tunice, proužek kožešiny na spodu sukně a dekolletáž. Jeví se patrná záliba pro všechny těžké garnitury. Na zimních čapkách, na kloboucích velkých i malých nosí se několik řad černých lesklých perel, jež dosahují někdy velikosti ořechu. Gagatové ozdoby a perlové třásně zatě- žují klobouky tak, že váha jejich stává se až obuižnou, ale pro modu dámy rády snesou všechno, neboť libiti se a býti milována jes celým tajemstvím ženského štěstí. Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + »Nora« v Uranil — Banefice sl. Evy Vrch- lické. Sl. Eva Vreblická zvolila k své benefici »Noru« po dlouhém rozmýšlení. Chtěla ukázati, co dovede nespokojila se průměrnou úlohou prostředního kusu. A zvolené úlohy, bez odporu velice těžké, zho stíla se benaficiantka k úplné spokojenosti všebo obecanstva. Nora jest při všech svých loutkov ých vlastnostech aneho právě pro ně povahou velmi slo- žitou, každou vlastnost její viděli j me již v někte- rém dramatu básníka dřívějším (lbsen 13 le! ja kst Noru tvořil; jeji charakter je skizován v Anežce, ženě Brandově, v Selmě, v brdinkách dramatu »Pod- pory společnosti« a j.), ale řetěz rysů povahových prosté dětinské naivnosti, dovádivosti a veselí —— a k zoufání a resignaci, je složen z nejjemnějších psy- chologických momentů. Sl. Vrchlická má vše, čeho třeba k divadelnímu účinu: talent, přij mný zjev, dosti zvučný hlas, který snad časem sesilí — a včera ukázala smysl pro kresbu povahovou. Hned v prvním jednání prosto duchost a naivnost Nory, jásavá radost ze štěst bol a soucit s krutým osudem přítelkyně a náhlý zvrat při vstupu Krogstadově, vše bylo pěkně hráno. Zvlášť závěrečná scéna měla pečet talentu: pře tvářka, s níž Nora uvílá Helmera a zápas, jenž se zračí ve tváři Nořině, když se dovidá, že Helmer odsuzuje lež.
Nora Eva vrch Vreblická Brandův Vrchlická Helmer Nořin Anežka Selma
26 article
Také Nořina víra v něco »podivuhodného« pološílená tarantella, kterou tančí Nora o svůj život, a trapný spočet zbývajících 31 hodin života sehrány výstižně, i scéna, jak čeká Nora, kdy se dostaví ono »podivuhodné«, nač s úzkostí a slrachem a přece s jistotou stále čeká, až trpce sklamána poznává, že byla milována jen jako loulka pro svoji krásu. Také ostatní spoluhrající učinili zadost svým úlohám. Se závěrem hry nebylo diváetvo tuze spoko jeno. A bylo by dojista raději vídělo příz ni vý konec, který Ibsen — jak známo — schivalně na psal pro divadelní potřebu citlivějších nervů. Obe censtro arci neláme si tuze hlavu o to, který kone Zl. k idei zakladhé jedině je lvg cký? + Z lablaňskéko divadla. Velikou péčí a oprav dovým pochopeulm uměleesého cile lublaňského di vadla podařilo se letošního roku řediteli panu Fran tišku Gvékaroví sestaviti pěkný ensemble, jakož cenný repertoir. — Minulý úterý byli jsme svědky krásného provedení Bizetovy mistrovské opety »Čar- men«. Známo jest, že působí i letos více českých dramalických sil v Lublani, mezi kterými právě p opeře »Carmen« vzbudila nova debutantka slečna Mada Peškova z Prahy, patrného zujmu v úloze Micaely. Vešteré listy lublaňské shodují se v tom, že má sl. Feškova příjemný, měkký hlas a vzdor své menší postavě ze la pěkně se representuje svou dokonalou hron. V Čechách jest slečna Peškova známá z četných koncertů, jako v Roudnici. Tur- nově, Náchodě, Ml. Boleslavi a jiude.
Nořin Nora Ibsen Fran Gvékarový Bizetův Carmen Feškův Peškův Ob Lublaň Mada Peškov Praha Čechy Roudnice Náchod Boleslav
27 article Hudba.
Hudba. + Skladby Jos. Suka, Vítäzslava Nováka a Jos. B. Foerslera v Edici M. U. (Náklndatel Mojmír Urbá nek.) Tilo tři záslupci nynější skladatelské generace české, jichž jmény honosí se i mnohy náklad cizo zemský, soustředili se za poslední iota v Edici M. U. Jest to zajíslé jen polěšítelným úkazem pro rozvo domácího nakladatelství hudebního, nemusí-li se naš lidé utíkati do ciziny, nýbrž vracejí-li se z ciziny pod rodnou strechu. Jos. Suk, ktery dnes po Anto- ninu Dvorákovi zaujímá nejpřednější misto mezi če skými skladaleli a jehož jméno rozšířeno jest po svě tě, vydal v Edici M. U. tři závažná díla klavarní. Není všecko „klavírní“, co pro klavír bylo napsáno ale Sukovy skladby jsou psány skutečně v povaze nástroje. Predevším jest to jeho „Suita“, která na- lézá se stále na ropertoaru svělových pianistů, z nichž chceme jen jmenovali Eugena d'Alberta a Te- rezu Carreňo. Že suity té „Menue!“ jest jednou z nej- rozkošnějších pičs novodobě klavírní literatury. Jehu cyklus „Jaro“ a „Letní dojmy“, v nichž vy- práví Suk kus šťastného svého intimního života, jsou pravými skvosty tvůrčí invence. Moderní technika nepodřizuje se tu žádným ústupkům a ohledům. My šlenky Sukovy prýští z tak bohatého fondu, že odo laji době a časovým změnám vkusu. — Po Sukovi hlůsi se Vitězslav Novák. Jiný směr, jiná fak- tura, jiné nazírání. Ale svéráz, stejně jako u Suka.
Suk Vítäzslava Novák Jos B Foersler M U Náklndatel Dvorák Sukův Eugen d ' Albert Vitězslav Novák Jos Anta
28 article
Suk je spíše klassik, Novák modernista, Modernista který neohlíží se na nikoho, nýbrž bojuje neohro- ženě za svou ideu. Také Novák uložil řadu svých po- sledních klavírních skladeb v Edici M. U. Jeho, možno říci monumentální „Sonata eroica“ prozrazuje již názvem, že nejde tu o dílo, s jakým setkáme se ča- sto, nýbrž že stojíme tu před velkým, významu No- vákova důstojným dílem. Z jeho skladeb snad nej- většího rozsiření a obliby došla „Slovácká suita“, která svým národním námětem uchvacuje i vrstvy nejširší. A jeho „Dva valašské tance“ jsou ač tvrdým, přece sladkým ořiškem každěmu pianistovi. Z vokálních jeho skladeb nemožno nejme- novati tamže vydané „Melancholie“, „Dvě bal- lady“ na slova Nerudova, „Balladu o duši Ja- na Nerudy pro bas (na slova Klášterského) a po- slední písňový cyklus „Údolí Nového králov- ství“, zvláště však 25 jeho typických lidových písní slováckých. — A Jos. B. Foersterl Ač tu na po- sledním místě, není posledním. Jest to odchylný genre. Je jemný melodik-lyrik. Je snílek. Jeho hudb je intimní, stvořená pro lidi, kteří poslouchají hudbu s vniterným porozuměním, jsou citlivi a též citům jiných přístupni. Jeho dva cykly klavírních skladeh
Suk Novák M U Klášterský B Foersterl Nerudův
29 article
„Snění“ a „Růže vzpomínek“ jsou nálado- vými obrázky, jaké může vytvořiti jen hudebník nej- jemnějšího cílění. Vroucnost a ušlechtilost svého ni- tra nejvíce projevuje Foerster ve svých písních. Jsou to opětně dva cykly „Pisně soumraku“ a „Lá- ska“ (14 písní. — Tři různorodé tulenty. Raždý je svůj, nečerpá než z vlastního fondu. Žádný není poslední, každlý je prvým ve svém oboru. — Sklad- bami těmilo, jimiž není vyčerpén obsah skladeb sbo- rových, orchestrových a j. těchito umělců, zušlceh fuje se smysl pro krásno a v tom má Edine MI. U. nepo- píratelné zásluhy, neboť skutečně, co tu vyjdo, má již znak vybranosti umělecké.
Růža Foerster Raždý
30 article
+ Jeník a Andulka. Iludební povídka ze vsí o5 oddílech, sestavená z českoslovanských národních písni, objevila se za výkladními skřiněmi knihkupců v peslrém a typickém obátkovém rouše A. Schei- nera. Pisně vybrány jsou s nejvötší pečlivoslí, zhar- monisovány a pro piano v lehikém slohu upraveny populárním skladatelem Janem Malátem. Výtisk s výkladem povídky a podloženým textem písní v ba- revné obrazové obálce 3 K 60 h, v kartonáži s týmž obrazem 4 K 60 h v každém knihkupectví, v obcho- dech s hudebninami nebo přímo v nakladatelství P Šimáčka v Praze, Jeruzalémská ul. 11. Z České Filharmonie. Devátý symfonický koncert koná se přišti neděli dne 27. prosince. Na programu je m. j. Regerův koncert pro housle, jehož opakování žádáno bylo jak z obecenstva, tak hlasy kritiky. Solový part hráti budé p. Antonin Maixner.
Jeník Andulka A Schei Malát Výtisk Regerův Maixner Praha jeruzalémský ulice Český filharmonie
31 article Bibliografe.
Bibliografe. * Andersenovy báchozky. Pro českou mládež upravil Michael Marhan, ředitel ob. školy v Karlině. Nákladem Rud. Storcha v Karlíně. Mládeži jen to nejlepší! je heslem výchovy a Andersenovy po- hádky patří opravdu k nejlepší četbě pro mládež každého věku. Poetická dikce hluboké sujety, ušlech- tilý duch humanismu vanoucí každou jeho prací. činí z jeho spisů díla klasická. Úprava Storchova
Andersenův Michael Marhan Storch Storchův Karlin