2
masthead
Ročník XXXXVIII.
5
masthead
V Praze, v neděli 20. prosince 1908.
Praha
7
masthead
a drvln eetol žvlooe setesnev tte oe
hnt ean
8
masthead
t soie
s a o
t o on
10
article
Ha ranní avečerní listy
předplácí re
V Praze v. administraci
. . . . 2 K —
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na měsie. . . . . . 2 K 50
na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve filiálkácho
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Pošton; s
na měsle.
na čtvrt iota . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
na měnle
kel
na čtvrt leta
Praha
11
title
Dnsšní čisle pro Prahu le a 28 stranácb.
Praha
12
article
Po neblahé pro nás kampani.
Po neblahé pro nás kampani.
Porážkou agrárníkův, kteří se dali v po
slanecké sněmovně včera téměř na vlae
»podle předpisu« vládního přehlasovati, do-
sáhl předseda prozalímného úřadnického ka-
binetu p. Bienerth šťastně třetí mety na své
krátké dráze státnické, i bude si ovšem na
svém trojím vítězství nemálo zakládat. —
Nebude mu také scházeti chvalopěvcův,
rovněž jako on nebude navzájem skrbliti
chválou hodného parlamentu. Leč zdali též
v srdcích národův rakouských vzejde z toho
všeho blahé vánoční potěšení, o tom bychom
si dovolili slušně pochybovat. Pokud aspoř
troufáme si znáti smýšlení lidu našeho
není o nějakém uspokojení, ba jen o poměr
né úlevě nespokojenosti a hořkosti v mysl
české po skončeně podzimní kampani parla
mentu vídeňského ani potuchy
A jak by také bylo. Vždyť za celé té
kampaně, kde šlo jen o promrskání předloh,
na nichž vládě záleželo, nezaslechl náro
náš z úst dočasných vládcův ani jediného
pravíme, ani jediného slova, kterým by se
mu oblašoval jasnější zejtřek, nepostřehl ani
jediného znamení obratu k lepšímu, nad tož
skutku svědčícího, že též v politice rakou
ské pro nás Slovany »Lucie noci upije«.
Bienerth
Lucius
13
article
Naopak, sám jeden z nejdůvěřivějších mezi
důvěřivými posly našimi ve Vidni, musil
vůči éře Bienerthově dne 5. t. m. hořce po-
stýskati: »Zde ve Vídni šlape se
pravda nohama zrovna metho
dicky. Nenacházíme zde spra
vedlivého posuzování, ať činí-
me, co chceme!« V leckterém ohledu,
zejména co do práva našeho jazyka v úřa
dech státních jsme dnes hůře v tom, nez
za samého Körbra — doznal dále:
»Körber slibil nám, že se nebude zakročo-
vati proti našim úřadníkům, když budou za-
váděti vnitřní češtinu... Nedodrže
ovšem svého slibu a proto padl. »Ministr
železnic v kabinetě Körbrově dr. Wittek pro
hlásil v parlamentě, že musí trvati na dvoj
jazyčnosti nápisů na státních dra
hách v Čechách, poněvadž vyžaduje toho
organisační statut. Však co bylo z
Körbra zákonem, to bylo za ko
alice Beckovy porušeno!« —
Ke všem těmto křivdám nezhojeným
přibylo pak za éry nynější ještě neslýchané
příkoří, učiněné Praze, přibylo nové od-
mítnutí našeho nejspravedlivějšího poža-
davku po české universitě v Brně, za to
přípověd Vlachům, že bude jim zřízen
vlašská právnická fakulta a záruka Němcům
ve státním rozpočtu, že bude jim zřízen je
jich vytoužený ryze německý krajský soud
v Trutnově. Ba nedosti na tom: ale i říšský
jazykový zákon pro Čechy a krajské vlády
s novým rozdělením krajův země české dle
národností se Němcům slibují — jakkoli se
proti tomu ohražujeme sebe rozhodnějia
sebe důvodněji.
Čiší tedy z Vídně vítr opět ostře proti
nám a čilí naši protivníci národní ovšem
nelení, aby ho zachytli do plachet lodiček-
Včera konali němečtí poslanci z Čech, z
přítomnosti svého ministra Scbreiner
ve Vídni poradu o svých příprlavách
krozpoltění Čech. I poslyšme, na
čem se uradili: Byl zřízen per ma ne n tní
Bienerthův
doktor
Wittek
Vlach
Němec
Vídeň
Čechy
Beckov
Praha
Trutnov
český univerzita v Brno
14
article
výbor, do něhož vysláni: dr. Urban, dr.
Pergelt, dr. Roller, Pacher, dr. Herold a dr
Damm (tedy zástupci německých pokrokářů,
nacionálů i radikálů), jemuž uloženo, aby
společně s vůdei libereckého sjez-
du německých měst, jakož i s ně-
meckou radou národní připravil
všeliké předlohy zákonů »k zamýšlenému
rozpoltění Čech v ohledu a dmini-
strativním i státoprávním«.
»Členové tohoto výboru,« prozrazují německé
listy, »zahájí již o nastávajících prázdninách
vánočních porady s rozhodujícími
činiteli, aby konečně zjednali jed
notný zák]ad programu Němcu
v příčině otázky rozdělení Čecha
všeho, co s tím souvisí, zejména v příčině
rozdělení ústavů zemských.«
Také již o zřízení dvou německý ch
ředitelstev státních drah v Če-
chách (v Chebu a v Liberci) pánové se
radili, však ještě úplně nedohodli.
Urban
doktor
Pergelt
Roller
Pacher
Herold
Čechy
Cheb
Liberec
doktor Damm
15
article
A vůči tomuto rozmachu semknutých
našich protivníků proti jednotě vlasti naší,
vůči témto jejich horlivým připravám k dílu
zkázy — jak vypadá to v branném táboře
našem českém? Asi tak, jako to vypadalo
okolo Vánoe r. 1869 v tehdejším rozpadlém
soběanském ministerstvu«, o němž vtipný
jeho člen, ministr Berger, prohodil: »Jak
pak máme k sobě stát, když se nemu-
žeme vystát! . . .«
Ano, ve chvíli, kdy ohrožuje nás nená
visť urputných našich škůdcův přípravami
ůklady nejpovážlivějšími — v našem poselstvu
nastal nejžalostnější rozkol a rozvrat Nastal
odtržením se klerikálních poslanců od klubu
národního k vůli osobním řevnivostem a ne
ukojeným etižádostem; nastal z rozpor
v otázkách taktických, ba i progra-
mových mezi poslanci českými, které
v řečech v parlamentě pronešených prošle
bovaly, při hlasováních pak již dra-
sticky se projevily. Jední pro vládu, druz
proti vládě — jedni pro státní právo české
druzí pro národní autonomii, dle chut
Němcův, jední pro to, aby při dosazován
úřadníkův na úřady v Čechách nerozhodo-
vala národnost, nýbrž způsobilost uchazečův
druzí však opět, aby Němcům dostávalos
německých, nám zase českých úřadníkův —
takový babylonský zmatek a takový žalostný
nedostatek kázně národnostní panoval upro
střed zápasů na vídeňské půdě v Jůne ce
ského poselstva, tak že se ono pohříchu
vrací z ukončené právě parlamentní kampane
téměř ve stavu zubožených trosečníkův
Berger
Němcův
Němec
Čechy
16
article
Bylo by nerozumno zakrývati si ne
utěšenou skutečnost tuto, anebo utěšovat
se, že pouhý čas opět vše zhojí a napraví
Vlastenecké veřejnosti naší nadchůzí spíše
povinnost, aby uvažovala o vla stníc
příčinách všech těchto zjevů chorob
ných v organismu našem a hledala proti té
roztřištěnosti a různosměrnosti stran i zá
stupců svých zákonných lěku uzdravují
cího co nejopravdověji a nejsnažněji
upřímnými rozpravami s muži své důvěry
o potřebě ujednocení myšlen ko-
vého a programového v celém bran
ném našem taboře českém. Dosáhne lise
toho, pak vše ostatní bude přídáno sam
sebou. Pak nebude na dále žádných rozmí
šek mezi námi, jak se zachovati vůči vídeň
ským vládám podobné faktury, jako byla
Beckova a jako jest B enerthova a pak, ale
jen pak vrácena bude delegaci české opě
ta váha, která jí jakožto representaci če
ského národa náleží
Otázka svolání českého
sněmu.
Z Vídně, 19. prosince.
(Tel. zpráva »N. L. «)
V pondělí o polednách koná se u mini-
sterského předsedy barona Bienertha
konference v záležitosti svolání sněmu
království českého ke krátké
kampani. Pozváno jest 6 českých
6 německých poslanců. Kromě nich pak
ministři dr. Žáček a dr. S eh reine
a z české strany z Českého klubu ministr
mimo službu dr. Pacák, dr. Kra mát
a dr. Čelakovský, za klub českých
agrárníků bývalý ministr Prá šje k a posl.
Udržal, dále předseda výkonného vý-
boru národní strany svobodomyslné dr. Vá-
clav Škarda a předseda klubu zemských
poslanců sgrárních posl. Š veb la.
Bienerth
Žáček
doktor
S reine
Pacák
Čelakovský
Prat
Udržal
Škarda
Beckov
Vídeň
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 123.)
Ve Vídni, 19. prosince
(Zvláštní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna rozešla
se na celomésiční prázdeň, po-
volivši zmocňovaci zákon pro
status quo v obchodních sty-
cích rakousko-srbských.
Bar. Bienerth vyhrál také při zmoe
ňovacím zákoně. Vyhrál většinou to
liko 1 hlasu přes dvoutřetinovou
většinu, ale vyhrál.
Jako dostal vůbec všecko, co chtěl, b
ještě více! V noci s 13. na 14. listopad u něh.
v ministerstvu vnitra smluveno, že parla-
ment provisprnimu kabinelu povoli toliko za-
tinaní rozpočet a předlohu hercegov-
skou.
Dnes mu povolil ještě třeti věc: tři
měsíčni provisorium pro obchodně politické
styky se Srbskem
Illasování o pilnosti návrhu křesťansko spci
álního pasl. Silbetera na provisociumm ta
kové komalo se dle jmen a pílcesí přijata
byla 232 proli 130 hlasům.
Kdyby poslední poslanec, jenž hlasova
— jest to zástupce zemské skupiny táborské
Žemlička — byl položil své volim no
stranu odpůrců předlohy, na stranu. země děl
skou, byla by předloha propadla, po
něvadž by nebylo potřebné dvoutřetinové vět
Sněmovna byla skoro plna. Také lože
galerie byly obsazeny do posledního místa.
Všichni členové kabinetu byli přitomni. Míinistn
dr. Žáček, ministr Abrahamowiez, správee
ministerstva obchodu dr. Mattaja, sekční chel
v ministerstvu obchodu tajný rada dr. Rössler
do jehož resortu náleží smlouvy obchodní, v se-
znamu jmen zapisovali si jedna-
tlivá vóta,lmn
Sněmovna sledovala s ulajeným dechen
události hlasování. Před písmenou V scházely
k dvoutřetinové většině ještě 4 hlasy. Záhy po-
tom překonal se poměr, což zapisovatel dr. Ja-
bloňski naznačil srozumitelně celé sněmovně
šiny
Bienerth
Illasování
Abrahamowiez
doktor
Mattaja
Rössler
Vídeň
Srbsko
poslanecký sněmovna
táborský Žemlička
18
article
pokynem ruky. Všude tento pohyb pozorovár
a postižen.
Všeobecná veselost byla odpovědí
Němečké W však zase odčinilo, co se stalo na
prospěch předlohy mozi prostým V a dvojitým
W. Teprve hlas českého národního sociála roz
hodl na prospěch vlády. Bar. Bienerth usmá
se a již v nejbližší chvili běželo k němu ně
kolik poslanců blahopřáti mu. V nejbližší sekun
dě ozval se hlučný potlesk sociálníel
demokratů. Dlouho trvalo, nežli všeobecný
nepokoj, který trval po celé hlasování, stichl d
té míry, že president dr. Weiskirchner moh
výsledek hlasování oznámiti.
Za velkého rozruchu a hluku navrhl posl
Seitz, aby schůze trvala dál a začalo se roko-
vati o sociálním pojišťování. Byl opětně vy-
rušován posl. Wolfem a křesťanskými sociály
kteří přípomenuli sociálním demokratům, že
prosté přikázání předlohy té boz prvního čten
odepřeli.
Předseda kola polského posl. Glabiňski na
vrhl, aby se osnova ta přikázala výboru ber
prvního čtení. Presidení však nepřipustil hlaso-
vání o návrhu tom proto, že byl ve stejném smy
slu návrh již učiněn posl. Axmannem, o kte
rém nemohlo býti hlasováno tenkráte, poněvadž
sociální denokraté nechtěli přistoupiti na něj
podle jednacího řádu pak žádná předloha no-
může býti prostě přikázána výboru bez prvního
čtení, ozve-li se proti tomu odpor jen jediného
poslance. Návrh Seitzův zamítnut byl 271 prot
122 hlasům
Chtělo se přistoupiti pak ku projednání ně
kolika plných záležitostí hospodářský ch
mezi nimiž nalézal se z námý zákon melio-
rační a pilný návrh na úlovy nouzové, způso-
bené živelními pohroniami
Sociálnídemokraté pohrozili, že
zaháji obstrukci, nestane-li se něco n
prospěch zákona sociálně- poji šťo-
t se ojěsosoro v
vací ho.
Bienerth
doktor
Weiskirchner
Seitz
Wolf
Axmann
Seitzův
19
article
President nařídil půlhodinovou pre
stávku, za kleré se vypláoely poslancům diely,
jež byly upraveny pro 22 dni a za k teré
sjednán se sociálními demokraty
kompromis; zákon o sociálním po
jištění přikáže se zvlášnímu 52členne-
mu výboru bez prsníhe čtení a tento výbor zvol
se ještě dnes.
Při odevzdávání hlasovacích lístků
k volbě zvláštního výboru pro, soei-
ální pojišťování udála se zajimavá sečna. Z a pi
sovatolům odev zllané lrstky počitai
pomáhnl minislerský prodbeda bar. Bienertb
Pokud naše pamět sahá, stalo se poprvé, že
chef vlády uvázal se ve funkci, klerá přisluš
poslancům. Sněmavna mu za to uspořádaln
sponlanní ovaci
Malé útěchy dostalo se a grárníkůmz
jejich porážku dnes, zkoneováním zákona
ralioračního, který přináší zeměděleům čeln
výliody nejen hnsotné, nýbrž umožňuje tnké
práce a slavby moliorační.
O 11. hod. noční propustil presiden
poslance na Vánoce a Nový rok, přeje všen
člonům sněmovny „všeho dobra“.
Z Vičně, 19. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájul schůz
o 10.25 hod.
Návrhy podali poslanci: dr. Damm a sp. n
dosazení zvláštní parlamentní komise pro studinm
poměrů chmelařství za zvýšením jeho rentabišity
— Muchitsch a sp. na úpravu pracuvní doby.
omezení noční práce a úpravu klidu heděloího
svátečního a zavedení řádu pracovního v pekár
nách.
doktor
Weiskirchner
Damm
20
article
V drobném prodejl
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za t h
Ve filiálkách na venkov
ranni čislo . . . . . . .l
večerni
. . . . . . . . 5b
Inseráty
plati se hotově napřed
Předpl-ceni a inserty přijímá
administraca v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se též
redakee, tiskárna a sxpodice
„Národních Listů
Rukopisy se novraceji
21
article
Dotazy podali poslanci: šl. Stransky a sp.
po slihání pěti vojenských akademiků pro přestou-
pení na protestanlismus.
Posl. Starck navrhl vyzvati vládu, by po-
skylla sněmovně pokdy, vyřiditi všechny lidové
státní nezbytnosti a proto omezila vánoční
jiné sválky na nejkratší dobu. Po stránce
formální bd návrh přikázán ku provedení příst
předsedovské konferenci.
Předseda: Ale prosím, p. poslanče! T
přece není formální návrh, to je škoda času ! (Hlučná
Veselost.)
Po doplňovacích volbách výbo r-
vých rokovalo se dál o pilno sti obehodn
politické h
zákona zmocňovacího.
Posl. dr. Ellen ogsn pravil, že socišlní demo-
krati nejsou proti hospodářské expansi. Balkán
jest naším přirozeným odbytišt ěm
Pariament je povinen napraviti chybu diplomacie
učiniti vše, čím lze přispěti k uklidnění Balkánu.
Rakousko musírozuměti situ aci Srbska
V době, kdy vývoz Rakouska do Srbska poklesl,
stoupl značně vývoz skoro věsch
ostatních států do Srbska a do oslat
nich zemí balkánských. Praví, jsa opě-
tovně plerušován výkřiky agrárníků, že tím jsou po-
škozována jednotlivá odvětví rakouského průmyslu
zostřuje se sociální bída dělnictva. Vina nepříznivé
situace zemědelské výroby je sprostředkovatelský
obchod. Ag á níci, svádění říš. ryt. Hohenbl-
mnem, aby zdražovali a stěžovali spotřeba, provo-
sují samovražednou politiku. (Hlučné výkřiky agrár-
níků) Povolnost vlády k agrárník ů
je zločinem na zájmech Rakou sk
znepřátelí nás s posledním naším př-
telem, Rumunskem. Konči apelem, aby sně-
movna návrhu Silbererovu příznala pilnost. (Po
chvala a pollesk soc. dem.)
Po-l. ry l. Panlz stěžoval si, že rak. zemřdělstve
je nuceno prodá ati své výrobky pod výrobní cenu.
Posl
Starck
doktor
ogsn
Balkán
Rakousko
Srbsko
Rumunsko
T přece
22
article
Depresse cen dobytka je neobyčejná. Musí hlasovati
proti zmosňovacímu zákonu.
Posl. Oberleilhner vytal nezbytnost podpory prů
myslu, v jehož rozvoji spolívá prý budoucnost Ra-
koůska Kdo hlasuje pro zmo ňovací zakon, má zá-
sluhu o celkové národoh spodářství.
Posl. V. Kollář a jeho strana nemohou k zákonn
zmocňovacímu postaviti se příznivě. Agrárníci mus
se vysloviti protí každé obchodní smlouvé s cizinou,
která nevyhovuje úplně požadavku, aby domáci pro
dukce zemědělská byla chráněna.
Češti agrárníci chovají se odmítavě k srb-
ské obchodní smlovcě, protože nechtěji Srbsko po-
škoditi, avšak také chtějí chrámiti vlastní voličstvo
před cízí soutéží. (Souhlas.) Nejsou nepřá tel
Srbska a nedají si ujití žádnou přiležitos', aby
mu dokázali, že m. chtějí stále býti ná p
mecni.
Budou doporečovati stavbu dráhy k mo
Jaderskému, aby Sebové mohli vyvážetí své vý
robky do jiných zemí.
Avšak také jako čeští poslanci a synové českého
nšroda členové řečníkovy strany nemoliou zadjati
eřizmvější stanovisko, dokud český sně m nebude
svolán k řádnému ze sedání.
Brali-li sgrární čienové sněmovny opštně zřele
na záslupce průmyslu, musi také tito zástupci bráti
zřetel na sg árniky a povážiti, že hospodařsky stlné
zemědělské ubyvatelstvo jest s to nahraditi škodu
t rou průmysi případně utepí ztrátou cizích trhů.
Posl
V Kollář
Srbsko
23
article
(Hlučná poclivala a potlesk řeč Kových přálel.
M. p. bar Blenerth: Vládu očekává schválení
svého úplně samazřejmého a k dalšímu prováděn
každé obchodně-polilické akce nutného programu.
Rovněž očekává, že jí budou dány prostředky, aby
vykonala jistá zatímní opatření. Uherská vláda je již
má. Vláda chce se spokojiti s tímn, aby mohla pokra-
čovali po 3 městce v provisoriích se Srbskem, Bul-
harskem a Mexikem. Definitivní úmluvy budou bez-
pečně podrobeny předchozímu legistativnímu posou-
zení.
Průběhem událostí a ne vinou vlády nastala t-
seň, že i eminentní nezbytnosti musí býti projedná-
vány cestou pilnosti. To činí nutným 14 většinu prn
formální otázku pilnosti. K meritornímu rozhodnuti
stačí absolutní většina hlasů, již v tomto případs
vláda zcela jistě má
Smí a má jen ryze vnější moment = olázk
fermálního projednávání — býti použit k tomu, aby
vlastní vůle poslanecké sněmovny, věcný názorv
pariameniu nebyla projevena? Vláda omezile co nej-
více ocholně svoje nároky. Jest proto tím více epráv-
něna vzněsli nejdůraznější apel na sněmovnu, aby
Kový
Srbsko
Mexiko
poslanecký sněmovna
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 19. prosince.
8— (Kronika.) Místeček na mapě jako
hvězd na nebi. Puntik vedle punliku! A každý
má svoje jméno a všecko je na pohled tak ne-
hybné, tak strnulé a beze všeho života ! Dloub
se staří nadívali vzhůru na zlatě hřeby nebes
klenby, nežli zpozorovali, že je v tom zdánlivěm
mrtvu život, že jsou skupiny, které k sobě uka-
zují a jsou skuteční tuláci mezi hvězdami
A jednou hvězda že se třpyli ve skupině Ryby
podruhé ve skupině Raka a jindy ve skupině
kteréhokoli Čerta
— Je v tom nějaký zákon! hádali ko
nečně.
— Jen jaký? odpovídali zvědavě. A poko-
lení za pokolením odevzdávalo následujicímu na
bylé vědomosti a zkušenosti.
A bylo tuze spletito a zamotáno, co pozo
rovali! Tisíce let trvalo, nežli do temného
zmatku přivedeno světlo a objeven zákon po
divného ruchu a hnutí!
A se jmény míst na povrehu země jako
se zlatými hřeby na nebes klenbě! Na pohiled
strnulý zmatek, bez života, bez zákona. Ale
díváš se déle, srovnáváš bedlivě zjevy a zkuše-
nosti, spousty se rozstupují, tvoří se skupiny
jméno se stavi ke jménu, jednou jakoby nále-
želo sem, jindy tam, zvláštní styky přibuzenské
zdají se ukazovati k sobě, nějaký život jakoby
trval mezi skupinami, živol, který má svů.
smysl, svého ducha, svůj — zákon!
Jaký zákon?
Strpení trochu! Časem snad vyjde na jerc
— všeckol
Rak
Praha
25
article
Náhoda někdy osvětli nejzajímavější případ
Uznali jste, jak spolu souvisí jména českého
měsín Postoloprty a starého kláštera Porta Apo
stolorum. Ne, jak se dosud myslelo, česk
jméno z latinského! Naopak, Iatinské ze slovan
ekého I Dalo se, náhodou, dokázat !
A druhý připad téhož ro du ! Daleko odtud.
na švýearském jezeře: Kostnice — Constantia
Slovanské jméno bylo napřed, románské vzniklo
potom
A brzy zpozorujete případy nejso u osa
měly ! Je jich řada, tvoti — skupinu. A sku-
pina je čelná, nespočstná! A není lěžko se do
myslet souvislosti. Prišla nová kultura do země
cizl, latinská, zde snad ještě pohanská, jinde
teprv křesťanská! A nová kultura zakládala
hned své panství, eítila potřebu přizpůsobovaí
stará jména, staré poměry — novým. Kolil
svatých Víů, sv. Janů, Ivanů, Marií, Bar-
bor, Kateřin a pod. označuje místa zajímavá,
ať krajinářsky či jinak, v Čechách a po všech
zemích slovanských! A kdysi bezpochyby měla
místa jméno as podobného zvuku, ač jiného —
významu! Mnohou z těch záměn bylo by snad
možno ještě dokázati! Kolik jen Petřínů a
Potrinj naseto po oblasti slovanské! Vrchů
pahrbků, jež »svalému Petru« jisté nikdy a ni-
jak zasvěceny — nebyly 1*)
Také švýearská topografie vykazuje dlouhý
rejstřik jmén podivných »svatých«. Podivných
aspoň způsobem, jak se asi k místu dostaly !
Janů
Ivan
Marie
Kateřina
Petr
Postoloprty
Čechy
Petřín
Vrcha
Port Apa
26
article
Hned nejznámější. sv. Golthard! Jest tu
sice hospic jména světcova, nestojí tu však o
věčnosti! Dosud má v boku údolí »val C-
dera« a z temen protějšího massivu prýšt
potok »Kander«. Mnoho je vrchů po slovanské
oblasti snad téhož či podobného názvu. Kodra
= slovin. kadeř, kudrna. V Čechách máme
vrchy »Kudrnáče«, v Tatrách je »Kondračka«.
v Krušných horách nedaleko Kadaně vrch Ko-
derich (Kadeřik?) Co chcete vic? Skupina je
zjevnal
Jini svati! Celá společnost sv. Martinů
sv. Mauriců, sv. Moritzů, Marif, Marligny a p
Mísla vesměs v údolich, na vodách, mokřinách
nebo jezírkách položená ! Samé bývalé m oři ce
Golthard
Kander
Kodr
Kudrnáč
Kadeřik
Martino
Marif
Marligna
Čechy
Tatry
krušný hora
Kadaň
ko
svatý . Mauric
svatý . Moritz
27
article
*) Z dopisu ochotníka: »Západní Lounsko
bylo v osmnáctém věku blízko germanisaci. Zto
doby asi jeden zdejší les má název »Natura«. Sle-
doval jsem dále věc a zjistil jsem, že poloha kdysi
sluha »na Turu«. Tedy les »Tur«... Až bude, jak
má být ve slovanské vědě, bude dokladů zjištěnona
sta a tisice
odioj
moříny ! A v tésném s nimi přibuzenstvu jiá
místa jmén »svatých« podobného původu: St
Beat, St. Beatenberg. St. Blaise (blata, blače)
St. Lue (luka) St. Luce, St. Luziensteig (lužiště,
lužiny) Různým St. Georges, St. Germain, St.
Gervais, St. Ursanne, St. Vérene ald bylo by
jen bliže ohledati — rodiště! Původní zvuk
i význam jména sám namnoze vyplyne.
Zajímavy jsou »Iaterlaky« proslulá mezi-
národní slanice »mezi jezery« Thunským
Brienzským. Nékde v jedenáclém či dvanáctém
věku založen tu klášter téhož jména. Tentokrát
žádný — svatý ! Však jméno převla ky
mezi oběma vodami dojista uhodi do sluchu
A protější stráně za městem si všimněte ! Ná
zev má tak násihě sklížený: Brůekw ald
A sousední dvě osady rovněž: Unter- Blaiki
ober-Blaiki! zbývalo by ještě doložiti něee
krajiářských i názvoslovných shod stojné po
vahy na oblasti mezi převlskou švýcarskou
a našimi českými — Přivlaky a převlakami-
(Pfeffersglilag u Prachalic l)
A sv. Bernard! Pověstný průsmyk! Po-
věslný ušlechtilou ragou svých klášterních čiver-
nožeů! Nápadná věc! Rozeznává se »malý«
a »velký« — světec! Jméno průsmyku sv
Lue
Stanislav
Gervaisa
Ursanne
Blaiki
svatý . Bernard
Lounsko
St . Blaise
St . Luka
St . Germain
St . Véren
Prachalice l
Natura
St . Luziensteig
Pfeffersglilag
St Beata
St . Beatenberg
Blaiki obrat
28
article
Bernarda je v patrném nejtěsnějším přibuzen-
stvu slovním i význalnovém a blízkými Berntny
Bernardiny, Berny a pod. Obrací už pozornos
k jiné skupině názvů, neměně zajímavél
U nás ve slovanských oblastech, na řekách
a polokách, v údolích, kde se kraj úži, vrchy
a skály se sestupují v soutěsky, dále v horách,
na hřebenech a sedlech, kudy možno přejíti.
vniknouti neb uniknouti, na místech důležilých.
kde ve chvili potřeby bylo možno hájit a brá-
nit přístup, nacházíme jména měst a míst,
hradů, zámků, zřičenin i holých poloh, znějíe
významně: Brána, Branka, Braník, Branec
Branov (Vranov, Vraný. Vrané elc.), Brnu,
Brnky, Brániště, Bránice, Brniště elc. V poněm
čených, druhdy slovanských oblastech, bývají
jména všelijak zkomolena, leč poloha místa nel
už sama historie, zřetelně dosvědčují, kterak
nesčetně ty Brandy. Brauny, Brandis-y, Bran-
desy, Frauenbergy. Brunbergy, Braunau-y, Bren
noiseny a pod. isou vasmés někdeiší bránv.
branky, bránšté! Staré slovanské jméno na-
mnoze dosud je archivně zachováno, viz naše
Hermsdorfy a Brennersdorfy v Krkonoších a Kruš
ných Horách, různé Drandschau y a Brandelhofi
na Šamavě! Klasický je svědek praský Brani-
bor = Brandenburg a množství dokladů
A ejhle! Švýcaři: Sv. Berosrd. (velký
malý !) Bernardino, Bernina, Bern, Berneck
Bernegg. Bernek, Běvard, Brěney. Bréanna.
Brünig. Brunnig a pod. — sám průsmyk, sama
soutěška, úžina toku, sama někdejší brán a —
branka !
Oslatní oblastí alpskou, tyrolským Brenne-
rem netřeba se té chvile ani dovolávat! Také
všecka topografická siť Německa je plna něk-
dejších branek, brnek a bráníků v horách i na
toku řek, počinaje pruským Brombergem na Vý
chodé (brama = polsky) přes množství Bärn
ecků = Bernau-ů etc., až k porýnským Barmen
a pod.
Výmluvné skupiny! Dají už trochu př
mýšleti! Ne-li?
Bernard
Berntna Bernardin
Brnka
Brániště
Brand
Braun
Brandis
Bernardin
Bernegg
Brěney
Bern
Braník
branec Branov
Vranov
Vrané
Brno
Brniště
Bran
Frauenberg
Braunau
Krkonoše
ný hora
Brandenburg
Bernina
Berneck
Německo
Bernau
Barmen
svazek . Berosrd
29
article
Arci třeba bedlivě pátrat a srovnávat, aby
nebylo — ošibky! Takový už je úkol každe
vědy!
Leč známá část naší dnešní slovanovědy
nechce o těch věcech vůbec slyšel, jak víte
Nevadl ! Ať tedy nechce ! Jsou věci, ktero
mohou čekat. Mohou jistě, protože na ně časen
jistě — dojde.
A konečně, rozumite, dobře, proč zatím
radno zachovávat ticho o těch věcech ! Kdyby
se dotkla choulostivé sféry naše slovanověda
už dnes, byl by oheň na střeše! Nesnáze
opory by naslaly. A vyvolávat spory a bouřitse
proti vrchnosti nesmí, kdo má svěřenu svoj
hodnost a slojí v poměru lénním vůči svému
ochránci. A tak pokládá naše slovanověda zá-
hady slovanského místopisu zatím pro sebo z
končiny svému dostupa zakázané. A s horlivost
pravého štítonoše prohlašuje předem za fantasi
všechen pokus tím směrem.
A není naposled ani divu ! Všechen dnešní
výklad o věcech pradoby lidstva je prozatím
tak mátožný! Všecka učená literalura o ve
30
article
likém husím pochodu indogermánských čeledí
od Východu na Západ, s Kelty v čele, Slovany
na zad a Germány uprostřed, je-liž prozalím
víc, než kapitální »birogespinst« ? O něm každý
učenec má svou theorii, vyseděnou mezi čtyřmi
stěnami nakázaných svazků a foliantů. Možno-li
tu pracovat — bez fantasie
O neněmeckém původu místopisných názvů
po celé téměř oblasti Německa věda německá
ani nepochybuje. Přislušné podivnůstky názvo-
slovné prohlašuje jenom zalím za nutný ná-
sledek původu — keltického. Malér je v tom,
že z pánů nikdo kelticky — nezná. Všecka vě-
domost toho znamenitého jazyka srovnána je
v pokusy nějakých »slovníků« nářečí —
cambrického v Anglii a bretaňského ve Francii l9)
Netřebu však zoufatl
Němci jsou šukavý živel! A neústupný!
A je li studium místopisných názvů u nás věde-
cky téměř na pranýti, v Německu za to čím
dále pilnějí se mu přichází — na chuť. A nenl
vyloučena naděje, čemu dovedla se ještě vyhnout
dosavadná »historisch linguistiseche Forschung«,
že se mimoděk a třeba proti vůli provalí do
těsta novější »ortsnamenforschung .
Pomalu aspoň začinají nějská světélka mi
hotat na obzoru a ta by mohla být přípravou
věcí příštích.
ss e
— Ene verständig abwägende Ortsnamen-
forschung wírd auch den Anteil festzu-
stellen haben, den fremdes, slavi sch e
Volkslhum an unserer Entwickelung
hat! . . . preluduje pozorně muž, kterému už
se podařilo nahlédnout někde za cípek záclony.*)
A jakmile jednou německá věda uzná pra-
dávnou přítomnost Slovanů ve střední Evropě,
pak, buďte bez starosti, vrátí se kuráž také naši
znamenité — slovanověděí
*) Zeus »der beste Kenner« sám kdesi ve svém
díle čtverák potutelně se přiznává, že stomu není co
věříti lev on
**) Dr. K, Schifímann: Zur Ortsnamen
1ors ch ujn g Wieper Ztg, April 1908.
Kelt
Germán
Němec
Zeus
April
východ
západ
Německo
Anglie
Francie
Netřeba
Evropa
Kenner
Slovan
Volkslhum an
Entwickelung