ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 966c6200-7632-11dc-af66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 65, person 83, org 10, work 9
1 masthead
Mezi
2 masthead
Ročník XXXXVIII.
3 masthead
H sa vžote
4 masthead
love lona ej
5 masthead
V Praze, v neděli 20. prosince 1908.
Praha
6 masthead
snea ota 6n
7 masthead
a drvln eetol žvlooe setesnev tte oe hnt ean
8 masthead
t soie s a o t o on
9 masthead
Číslo 350.
10 article
Ha ranní avečerní listy předplácí re V Praze v. administraci . . . . 2 K — na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsie. . . . . . 2 K 50 na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h ve filiálkácho na měslo. . . . . . 2 K 30h Pošton; s na měsle. na čtvrt iota . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měnle kel na čtvrt leta
Praha
11 title
Dnsšní čisle pro Prahu le a 28 stranácb.
Praha
12 article Po neblahé pro nás kampani.
Po neblahé pro nás kampani. Porážkou agrárníkův, kteří se dali v po slanecké sněmovně včera téměř na vlae »podle předpisu« vládního přehlasovati, do- sáhl předseda prozalímného úřadnického ka- binetu p. Bienerth šťastně třetí mety na své krátké dráze státnické, i bude si ovšem na svém trojím vítězství nemálo zakládat. — Nebude mu také scházeti chvalopěvcův, rovněž jako on nebude navzájem skrbliti chválou hodného parlamentu. Leč zdali též v srdcích národův rakouských vzejde z toho všeho blahé vánoční potěšení, o tom bychom si dovolili slušně pochybovat. Pokud aspoř troufáme si znáti smýšlení lidu našeho není o nějakém uspokojení, ba jen o poměr né úlevě nespokojenosti a hořkosti v mysl české po skončeně podzimní kampani parla mentu vídeňského ani potuchy A jak by také bylo. Vždyť za celé té kampaně, kde šlo jen o promrskání předloh, na nichž vládě záleželo, nezaslechl náro náš z úst dočasných vládcův ani jediného pravíme, ani jediného slova, kterým by se mu oblašoval jasnější zejtřek, nepostřehl ani jediného znamení obratu k lepšímu, nad tož skutku svědčícího, že též v politice rakou ské pro nás Slovany »Lucie noci upije«.
Bienerth Lucius
13 article
Naopak, sám jeden z nejdůvěřivějších mezi důvěřivými posly našimi ve Vidni, musil vůči éře Bienerthově dne 5. t. m. hořce po- stýskati: »Zde ve Vídni šlape se pravda nohama zrovna metho dicky. Nenacházíme zde spra vedlivého posuzování, ať činí- me, co chceme!« V leckterém ohledu, zejména co do práva našeho jazyka v úřa dech státních jsme dnes hůře v tom, nez za samého Körbra — doznal dále: »Körber slibil nám, že se nebude zakročo- vati proti našim úřadníkům, když budou za- váděti vnitřní češtinu... Nedodrže ovšem svého slibu a proto padl. »Ministr železnic v kabinetě Körbrově dr. Wittek pro hlásil v parlamentě, že musí trvati na dvoj jazyčnosti nápisů na státních dra hách v Čechách, poněvadž vyžaduje toho organisační statut. Však co bylo z Körbra zákonem, to bylo za ko alice Beckovy porušeno!« — Ke všem těmto křivdám nezhojeným přibylo pak za éry nynější ještě neslýchané příkoří, učiněné Praze, přibylo nové od- mítnutí našeho nejspravedlivějšího poža- davku po české universitě v Brně, za to přípověd Vlachům, že bude jim zřízen vlašská právnická fakulta a záruka Němcům ve státním rozpočtu, že bude jim zřízen je jich vytoužený ryze německý krajský soud v Trutnově. Ba nedosti na tom: ale i říšský jazykový zákon pro Čechy a krajské vlády s novým rozdělením krajův země české dle národností se Němcům slibují — jakkoli se proti tomu ohražujeme sebe rozhodnějia sebe důvodněji. Čiší tedy z Vídně vítr opět ostře proti nám a čilí naši protivníci národní ovšem nelení, aby ho zachytli do plachet lodiček- Včera konali němečtí poslanci z Čech, z přítomnosti svého ministra Scbreiner ve Vídni poradu o svých příprlavách krozpoltění Čech. I poslyšme, na čem se uradili: Byl zřízen per ma ne n tní
Bienerthův doktor Wittek Vlach Němec Vídeň Čechy Beckov Praha Trutnov český univerzita v Brno
14 article
výbor, do něhož vysláni: dr. Urban, dr. Pergelt, dr. Roller, Pacher, dr. Herold a dr Damm (tedy zástupci německých pokrokářů, nacionálů i radikálů), jemuž uloženo, aby společně s vůdei libereckého sjez- du německých měst, jakož i s ně- meckou radou národní připravil všeliké předlohy zákonů »k zamýšlenému rozpoltění Čech v ohledu a dmini- strativním i státoprávním«. »Členové tohoto výboru,« prozrazují německé listy, »zahájí již o nastávajících prázdninách vánočních porady s rozhodujícími činiteli, aby konečně zjednali jed notný zák]ad programu Němcu v příčině otázky rozdělení Čecha všeho, co s tím souvisí, zejména v příčině rozdělení ústavů zemských.« Také již o zřízení dvou německý ch ředitelstev státních drah v Če- chách (v Chebu a v Liberci) pánové se radili, však ještě úplně nedohodli.
Urban doktor Pergelt Roller Pacher Herold Čechy Cheb Liberec doktor Damm
15 article
A vůči tomuto rozmachu semknutých našich protivníků proti jednotě vlasti naší, vůči témto jejich horlivým připravám k dílu zkázy — jak vypadá to v branném táboře našem českém? Asi tak, jako to vypadalo okolo Vánoe r. 1869 v tehdejším rozpadlém soběanském ministerstvu«, o němž vtipný jeho člen, ministr Berger, prohodil: »Jak pak máme k sobě stát, když se nemu- žeme vystát! . . .« Ano, ve chvíli, kdy ohrožuje nás nená visť urputných našich škůdcův přípravami ůklady nejpovážlivějšími — v našem poselstvu nastal nejžalostnější rozkol a rozvrat Nastal odtržením se klerikálních poslanců od klubu národního k vůli osobním řevnivostem a ne ukojeným etižádostem; nastal z rozpor v otázkách taktických, ba i progra- mových mezi poslanci českými, které v řečech v parlamentě pronešených prošle bovaly, při hlasováních pak již dra- sticky se projevily. Jední pro vládu, druz proti vládě — jedni pro státní právo české druzí pro národní autonomii, dle chut Němcův, jední pro to, aby při dosazován úřadníkův na úřady v Čechách nerozhodo- vala národnost, nýbrž způsobilost uchazečův druzí však opět, aby Němcům dostávalos německých, nám zase českých úřadníkův — takový babylonský zmatek a takový žalostný nedostatek kázně národnostní panoval upro střed zápasů na vídeňské půdě v Jůne ce ského poselstva, tak že se ono pohříchu vrací z ukončené právě parlamentní kampane téměř ve stavu zubožených trosečníkův
Berger Němcův Němec Čechy
16 article
Bylo by nerozumno zakrývati si ne utěšenou skutečnost tuto, anebo utěšovat se, že pouhý čas opět vše zhojí a napraví Vlastenecké veřejnosti naší nadchůzí spíše povinnost, aby uvažovala o vla stníc příčinách všech těchto zjevů chorob ných v organismu našem a hledala proti té roztřištěnosti a různosměrnosti stran i zá stupců svých zákonných lěku uzdravují cího co nejopravdověji a nejsnažněji upřímnými rozpravami s muži své důvěry o potřebě ujednocení myšlen ko- vého a programového v celém bran ném našem taboře českém. Dosáhne lise toho, pak vše ostatní bude přídáno sam sebou. Pak nebude na dále žádných rozmí šek mezi námi, jak se zachovati vůči vídeň ským vládám podobné faktury, jako byla Beckova a jako jest B enerthova a pak, ale jen pak vrácena bude delegaci české opě ta váha, která jí jakožto representaci če ského národa náleží Otázka svolání českého sněmu. Z Vídně, 19. prosince. (Tel. zpráva »N. L. «) V pondělí o polednách koná se u mini- sterského předsedy barona Bienertha konference v záležitosti svolání sněmu království českého ke krátké kampani. Pozváno jest 6 českých 6 německých poslanců. Kromě nich pak ministři dr. Žáček a dr. S eh reine a z české strany z Českého klubu ministr mimo službu dr. Pacák, dr. Kra mát a dr. Čelakovský, za klub českých agrárníků bývalý ministr Prá šje k a posl. Udržal, dále předseda výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné dr. Vá- clav Škarda a předseda klubu zemských poslanců sgrárních posl. Š veb la.
Bienerth Žáček doktor S reine Pacák Čelakovský Prat Udržal Škarda Beckov Vídeň
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 123.) Ve Vídni, 19. prosince (Zvláštní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna rozešla se na celomésiční prázdeň, po- volivši zmocňovaci zákon pro status quo v obchodních sty- cích rakousko-srbských. Bar. Bienerth vyhrál také při zmoe ňovacím zákoně. Vyhrál většinou to liko 1 hlasu přes dvoutřetinovou většinu, ale vyhrál. Jako dostal vůbec všecko, co chtěl, b ještě více! V noci s 13. na 14. listopad u něh. v ministerstvu vnitra smluveno, že parla- ment provisprnimu kabinelu povoli toliko za- tinaní rozpočet a předlohu hercegov- skou. Dnes mu povolil ještě třeti věc: tři měsíčni provisorium pro obchodně politické styky se Srbskem Illasování o pilnosti návrhu křesťansko spci álního pasl. Silbetera na provisociumm ta kové komalo se dle jmen a pílcesí přijata byla 232 proli 130 hlasům. Kdyby poslední poslanec, jenž hlasova — jest to zástupce zemské skupiny táborské Žemlička — byl položil své volim no stranu odpůrců předlohy, na stranu. země děl skou, byla by předloha propadla, po něvadž by nebylo potřebné dvoutřetinové vět Sněmovna byla skoro plna. Také lože galerie byly obsazeny do posledního místa. Všichni členové kabinetu byli přitomni. Míinistn dr. Žáček, ministr Abrahamowiez, správee ministerstva obchodu dr. Mattaja, sekční chel v ministerstvu obchodu tajný rada dr. Rössler do jehož resortu náleží smlouvy obchodní, v se- znamu jmen zapisovali si jedna- tlivá vóta,lmn Sněmovna sledovala s ulajeným dechen události hlasování. Před písmenou V scházely k dvoutřetinové většině ještě 4 hlasy. Záhy po- tom překonal se poměr, což zapisovatel dr. Ja- bloňski naznačil srozumitelně celé sněmovně šiny
Bienerth Illasování Abrahamowiez doktor Mattaja Rössler Vídeň Srbsko poslanecký sněmovna táborský Žemlička
18 article
pokynem ruky. Všude tento pohyb pozorovár a postižen. Všeobecná veselost byla odpovědí Němečké W však zase odčinilo, co se stalo na prospěch předlohy mozi prostým V a dvojitým W. Teprve hlas českého národního sociála roz hodl na prospěch vlády. Bar. Bienerth usmá se a již v nejbližší chvili běželo k němu ně kolik poslanců blahopřáti mu. V nejbližší sekun dě ozval se hlučný potlesk sociálníel demokratů. Dlouho trvalo, nežli všeobecný nepokoj, který trval po celé hlasování, stichl d té míry, že president dr. Weiskirchner moh výsledek hlasování oznámiti. Za velkého rozruchu a hluku navrhl posl Seitz, aby schůze trvala dál a začalo se roko- vati o sociálním pojišťování. Byl opětně vy- rušován posl. Wolfem a křesťanskými sociály kteří přípomenuli sociálním demokratům, že prosté přikázání předlohy té boz prvního čten odepřeli. Předseda kola polského posl. Glabiňski na vrhl, aby se osnova ta přikázala výboru ber prvního čtení. Presidení však nepřipustil hlaso- vání o návrhu tom proto, že byl ve stejném smy slu návrh již učiněn posl. Axmannem, o kte rém nemohlo býti hlasováno tenkráte, poněvadž sociální denokraté nechtěli přistoupiti na něj podle jednacího řádu pak žádná předloha no- může býti prostě přikázána výboru bez prvního čtení, ozve-li se proti tomu odpor jen jediného poslance. Návrh Seitzův zamítnut byl 271 prot 122 hlasům Chtělo se přistoupiti pak ku projednání ně kolika plných záležitostí hospodářský ch mezi nimiž nalézal se z námý zákon melio- rační a pilný návrh na úlovy nouzové, způso- bené živelními pohroniami Sociálnídemokraté pohrozili, že zaháji obstrukci, nestane-li se něco n prospěch zákona sociálně- poji šťo- t se ojěsosoro v vací ho.
Bienerth doktor Weiskirchner Seitz Wolf Axmann Seitzův
19 article
President nařídil půlhodinovou pre stávku, za kleré se vypláoely poslancům diely, jež byly upraveny pro 22 dni a za k teré sjednán se sociálními demokraty kompromis; zákon o sociálním po jištění přikáže se zvlášnímu 52členne- mu výboru bez prsníhe čtení a tento výbor zvol se ještě dnes. Při odevzdávání hlasovacích lístků k volbě zvláštního výboru pro, soei- ální pojišťování udála se zajimavá sečna. Z a pi sovatolům odev zllané lrstky počitai pomáhnl minislerský prodbeda bar. Bienertb Pokud naše pamět sahá, stalo se poprvé, že chef vlády uvázal se ve funkci, klerá přisluš poslancům. Sněmavna mu za to uspořádaln sponlanní ovaci Malé útěchy dostalo se a grárníkůmz jejich porážku dnes, zkoneováním zákona ralioračního, který přináší zeměděleům čeln výliody nejen hnsotné, nýbrž umožňuje tnké práce a slavby moliorační. O 11. hod. noční propustil presiden poslance na Vánoce a Nový rok, přeje všen člonům sněmovny „všeho dobra“. Z Vičně, 19. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájul schůz o 10.25 hod. Návrhy podali poslanci: dr. Damm a sp. n dosazení zvláštní parlamentní komise pro studinm poměrů chmelařství za zvýšením jeho rentabišity — Muchitsch a sp. na úpravu pracuvní doby. omezení noční práce a úpravu klidu heděloího svátečního a zavedení řádu pracovního v pekár nách.
doktor Weiskirchner Damm
20 article
V drobném prodejl ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkov ranni čislo . . . . . . .l večerni . . . . . . . . 5b Inseráty plati se hotově napřed Předpl-ceni a inserty přijímá administraca v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se též redakee, tiskárna a sxpodice „Národních Listů Rukopisy se novraceji
21 article
Dotazy podali poslanci: šl. Stransky a sp. po slihání pěti vojenských akademiků pro přestou- pení na protestanlismus. Posl. Starck navrhl vyzvati vládu, by po- skylla sněmovně pokdy, vyřiditi všechny lidové státní nezbytnosti a proto omezila vánoční jiné sválky na nejkratší dobu. Po stránce formální bd návrh přikázán ku provedení příst předsedovské konferenci. Předseda: Ale prosím, p. poslanče! T přece není formální návrh, to je škoda času ! (Hlučná Veselost.) Po doplňovacích volbách výbo r- vých rokovalo se dál o pilno sti obehodn politické h zákona zmocňovacího. Posl. dr. Ellen ogsn pravil, že socišlní demo- krati nejsou proti hospodářské expansi. Balkán jest naším přirozeným odbytišt ěm Pariament je povinen napraviti chybu diplomacie učiniti vše, čím lze přispěti k uklidnění Balkánu. Rakousko musírozuměti situ aci Srbska V době, kdy vývoz Rakouska do Srbska poklesl, stoupl značně vývoz skoro věsch ostatních států do Srbska a do oslat nich zemí balkánských. Praví, jsa opě- tovně plerušován výkřiky agrárníků, že tím jsou po- škozována jednotlivá odvětví rakouského průmyslu zostřuje se sociální bída dělnictva. Vina nepříznivé situace zemědelské výroby je sprostředkovatelský obchod. Ag á níci, svádění říš. ryt. Hohenbl- mnem, aby zdražovali a stěžovali spotřeba, provo- sují samovražednou politiku. (Hlučné výkřiky agrár- níků) Povolnost vlády k agrárník ů je zločinem na zájmech Rakou sk znepřátelí nás s posledním naším př- telem, Rumunskem. Konči apelem, aby sně- movna návrhu Silbererovu příznala pilnost. (Po chvala a pollesk soc. dem.) Po-l. ry l. Panlz stěžoval si, že rak. zemřdělstve je nuceno prodá ati své výrobky pod výrobní cenu.
Posl Starck doktor ogsn Balkán Rakousko Srbsko Rumunsko T přece
22 article
Depresse cen dobytka je neobyčejná. Musí hlasovati proti zmosňovacímu zákonu. Posl. Oberleilhner vytal nezbytnost podpory prů myslu, v jehož rozvoji spolívá prý budoucnost Ra- koůska Kdo hlasuje pro zmo ňovací zakon, má zá- sluhu o celkové národoh spodářství. Posl. V. Kollář a jeho strana nemohou k zákonn zmocňovacímu postaviti se příznivě. Agrárníci mus se vysloviti protí každé obchodní smlouvé s cizinou, která nevyhovuje úplně požadavku, aby domáci pro dukce zemědělská byla chráněna. Češti agrárníci chovají se odmítavě k srb- ské obchodní smlovcě, protože nechtěji Srbsko po- škoditi, avšak také chtějí chrámiti vlastní voličstvo před cízí soutéží. (Souhlas.) Nejsou nepřá tel Srbska a nedají si ujití žádnou přiležitos', aby mu dokázali, že m. chtějí stále býti ná p mecni. Budou doporečovati stavbu dráhy k mo Jaderskému, aby Sebové mohli vyvážetí své vý robky do jiných zemí. Avšak také jako čeští poslanci a synové českého nšroda členové řečníkovy strany nemoliou zadjati eřizmvější stanovisko, dokud český sně m nebude svolán k řádnému ze sedání. Brali-li sgrární čienové sněmovny opštně zřele na záslupce průmyslu, musi také tito zástupci bráti zřetel na sg árniky a povážiti, že hospodařsky stlné zemědělské ubyvatelstvo jest s to nahraditi škodu t rou průmysi případně utepí ztrátou cizích trhů.
Posl V Kollář Srbsko
23 article
(Hlučná poclivala a potlesk řeč Kových přálel. M. p. bar Blenerth: Vládu očekává schválení svého úplně samazřejmého a k dalšímu prováděn každé obchodně-polilické akce nutného programu. Rovněž očekává, že jí budou dány prostředky, aby vykonala jistá zatímní opatření. Uherská vláda je již má. Vláda chce se spokojiti s tímn, aby mohla pokra- čovali po 3 městce v provisoriích se Srbskem, Bul- harskem a Mexikem. Definitivní úmluvy budou bez- pečně podrobeny předchozímu legistativnímu posou- zení. Průběhem událostí a ne vinou vlády nastala t- seň, že i eminentní nezbytnosti musí býti projedná- vány cestou pilnosti. To činí nutným 14 většinu prn formální otázku pilnosti. K meritornímu rozhodnuti stačí absolutní většina hlasů, již v tomto případs vláda zcela jistě má Smí a má jen ryze vnější moment = olázk fermálního projednávání — býti použit k tomu, aby vlastní vůle poslanecké sněmovny, věcný názorv pariameniu nebyla projevena? Vláda omezile co nej- více ocholně svoje nároky. Jest proto tím více epráv- něna vzněsli nejdůraznější apel na sněmovnu, aby
Kový Srbsko Mexiko poslanecký sněmovna
24 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 19. prosince. 8— (Kronika.) Místeček na mapě jako hvězd na nebi. Puntik vedle punliku! A každý má svoje jméno a všecko je na pohled tak ne- hybné, tak strnulé a beze všeho života ! Dloub se staří nadívali vzhůru na zlatě hřeby nebes klenby, nežli zpozorovali, že je v tom zdánlivěm mrtvu život, že jsou skupiny, které k sobě uka- zují a jsou skuteční tuláci mezi hvězdami A jednou hvězda že se třpyli ve skupině Ryby podruhé ve skupině Raka a jindy ve skupině kteréhokoli Čerta — Je v tom nějaký zákon! hádali ko nečně. — Jen jaký? odpovídali zvědavě. A poko- lení za pokolením odevzdávalo následujicímu na bylé vědomosti a zkušenosti. A bylo tuze spletito a zamotáno, co pozo rovali! Tisíce let trvalo, nežli do temného zmatku přivedeno světlo a objeven zákon po divného ruchu a hnutí! A se jmény míst na povrehu země jako se zlatými hřeby na nebes klenbě! Na pohiled strnulý zmatek, bez života, bez zákona. Ale díváš se déle, srovnáváš bedlivě zjevy a zkuše- nosti, spousty se rozstupují, tvoří se skupiny jméno se stavi ke jménu, jednou jakoby nále- želo sem, jindy tam, zvláštní styky přibuzenské zdají se ukazovati k sobě, nějaký život jakoby trval mezi skupinami, živol, který má svů. smysl, svého ducha, svůj — zákon! Jaký zákon? Strpení trochu! Časem snad vyjde na jerc — všeckol
Rak Praha
25 article
Náhoda někdy osvětli nejzajímavější případ Uznali jste, jak spolu souvisí jména českého měsín Postoloprty a starého kláštera Porta Apo stolorum. Ne, jak se dosud myslelo, česk jméno z latinského! Naopak, Iatinské ze slovan ekého I Dalo se, náhodou, dokázat ! A druhý připad téhož ro du ! Daleko odtud. na švýearském jezeře: Kostnice — Constantia Slovanské jméno bylo napřed, románské vzniklo potom A brzy zpozorujete případy nejso u osa měly ! Je jich řada, tvoti — skupinu. A sku- pina je čelná, nespočstná! A není lěžko se do myslet souvislosti. Prišla nová kultura do země cizl, latinská, zde snad ještě pohanská, jinde teprv křesťanská! A nová kultura zakládala hned své panství, eítila potřebu přizpůsobovaí stará jména, staré poměry — novým. Kolil svatých Víů, sv. Janů, Ivanů, Marií, Bar- bor, Kateřin a pod. označuje místa zajímavá, ať krajinářsky či jinak, v Čechách a po všech zemích slovanských! A kdysi bezpochyby měla místa jméno as podobného zvuku, ač jiného — významu! Mnohou z těch záměn bylo by snad možno ještě dokázati! Kolik jen Petřínů a Potrinj naseto po oblasti slovanské! Vrchů pahrbků, jež »svalému Petru« jisté nikdy a ni- jak zasvěceny — nebyly 1*) Také švýearská topografie vykazuje dlouhý rejstřik jmén podivných »svatých«. Podivných aspoň způsobem, jak se asi k místu dostaly !
Janů Ivan Marie Kateřina Petr Postoloprty Čechy Petřín Vrcha Port Apa
26 article
Hned nejznámější. sv. Golthard! Jest tu sice hospic jména světcova, nestojí tu však o věčnosti! Dosud má v boku údolí »val C- dera« a z temen protějšího massivu prýšt potok »Kander«. Mnoho je vrchů po slovanské oblasti snad téhož či podobného názvu. Kodra = slovin. kadeř, kudrna. V Čechách máme vrchy »Kudrnáče«, v Tatrách je »Kondračka«. v Krušných horách nedaleko Kadaně vrch Ko- derich (Kadeřik?) Co chcete vic? Skupina je zjevnal Jini svati! Celá společnost sv. Martinů sv. Mauriců, sv. Moritzů, Marif, Marligny a p Mísla vesměs v údolich, na vodách, mokřinách nebo jezírkách položená ! Samé bývalé m oři ce
Golthard Kander Kodr Kudrnáč Kadeřik Martino Marif Marligna Čechy Tatry krušný hora Kadaň ko svatý . Mauric svatý . Moritz
27 article
*) Z dopisu ochotníka: »Západní Lounsko bylo v osmnáctém věku blízko germanisaci. Zto doby asi jeden zdejší les má název »Natura«. Sle- doval jsem dále věc a zjistil jsem, že poloha kdysi sluha »na Turu«. Tedy les »Tur«... Až bude, jak má být ve slovanské vědě, bude dokladů zjištěnona sta a tisice odioj moříny ! A v tésném s nimi přibuzenstvu jiá místa jmén »svatých« podobného původu: St Beat, St. Beatenberg. St. Blaise (blata, blače) St. Lue (luka) St. Luce, St. Luziensteig (lužiště, lužiny) Různým St. Georges, St. Germain, St. Gervais, St. Ursanne, St. Vérene ald bylo by jen bliže ohledati — rodiště! Původní zvuk i význam jména sám namnoze vyplyne. Zajímavy jsou »Iaterlaky« proslulá mezi- národní slanice »mezi jezery« Thunským Brienzským. Nékde v jedenáclém či dvanáctém věku založen tu klášter téhož jména. Tentokrát žádný — svatý ! Však jméno převla ky mezi oběma vodami dojista uhodi do sluchu A protější stráně za městem si všimněte ! Ná zev má tak násihě sklížený: Brůekw ald A sousední dvě osady rovněž: Unter- Blaiki ober-Blaiki! zbývalo by ještě doložiti něee krajiářských i názvoslovných shod stojné po vahy na oblasti mezi převlskou švýcarskou a našimi českými — Přivlaky a převlakami- (Pfeffersglilag u Prachalic l) A sv. Bernard! Pověstný průsmyk! Po- věslný ušlechtilou ragou svých klášterních čiver- nožeů! Nápadná věc! Rozeznává se »malý« a »velký« — světec! Jméno průsmyku sv
Lue Stanislav Gervaisa Ursanne Blaiki svatý . Bernard Lounsko St . Blaise St . Luka St . Germain St . Véren Prachalice l Natura St . Luziensteig Pfeffersglilag St Beata St . Beatenberg Blaiki obrat
28 article
Bernarda je v patrném nejtěsnějším přibuzen- stvu slovním i význalnovém a blízkými Berntny Bernardiny, Berny a pod. Obrací už pozornos k jiné skupině názvů, neměně zajímavél U nás ve slovanských oblastech, na řekách a polokách, v údolích, kde se kraj úži, vrchy a skály se sestupují v soutěsky, dále v horách, na hřebenech a sedlech, kudy možno přejíti. vniknouti neb uniknouti, na místech důležilých. kde ve chvili potřeby bylo možno hájit a brá- nit přístup, nacházíme jména měst a míst, hradů, zámků, zřičenin i holých poloh, znějíe významně: Brána, Branka, Braník, Branec Branov (Vranov, Vraný. Vrané elc.), Brnu, Brnky, Brániště, Bránice, Brniště elc. V poněm čených, druhdy slovanských oblastech, bývají jména všelijak zkomolena, leč poloha místa nel už sama historie, zřetelně dosvědčují, kterak nesčetně ty Brandy. Brauny, Brandis-y, Bran- desy, Frauenbergy. Brunbergy, Braunau-y, Bren noiseny a pod. isou vasmés někdeiší bránv. branky, bránšté! Staré slovanské jméno na- mnoze dosud je archivně zachováno, viz naše Hermsdorfy a Brennersdorfy v Krkonoších a Kruš ných Horách, různé Drandschau y a Brandelhofi na Šamavě! Klasický je svědek praský Brani- bor = Brandenburg a množství dokladů A ejhle! Švýcaři: Sv. Berosrd. (velký malý !) Bernardino, Bernina, Bern, Berneck Bernegg. Bernek, Běvard, Brěney. Bréanna. Brünig. Brunnig a pod. — sám průsmyk, sama soutěška, úžina toku, sama někdejší brán a — branka ! Oslatní oblastí alpskou, tyrolským Brenne- rem netřeba se té chvile ani dovolávat! Také všecka topografická siť Německa je plna něk- dejších branek, brnek a bráníků v horách i na toku řek, počinaje pruským Brombergem na Vý chodé (brama = polsky) přes množství Bärn ecků = Bernau-ů etc., až k porýnským Barmen a pod. Výmluvné skupiny! Dají už trochu př mýšleti! Ne-li?
Bernard Berntna Bernardin Brnka Brániště Brand Braun Brandis Bernardin Bernegg Brěney Bern Braník branec Branov Vranov Vrané Brno Brniště Bran Frauenberg Braunau Krkonoše ný hora Brandenburg Bernina Berneck Německo Bernau Barmen svazek . Berosrd
29 article
Arci třeba bedlivě pátrat a srovnávat, aby nebylo — ošibky! Takový už je úkol každe vědy! Leč známá část naší dnešní slovanovědy nechce o těch věcech vůbec slyšel, jak víte Nevadl ! Ať tedy nechce ! Jsou věci, ktero mohou čekat. Mohou jistě, protože na ně časen jistě — dojde. A konečně, rozumite, dobře, proč zatím radno zachovávat ticho o těch věcech ! Kdyby se dotkla choulostivé sféry naše slovanověda už dnes, byl by oheň na střeše! Nesnáze opory by naslaly. A vyvolávat spory a bouřitse proti vrchnosti nesmí, kdo má svěřenu svoj hodnost a slojí v poměru lénním vůči svému ochránci. A tak pokládá naše slovanověda zá- hady slovanského místopisu zatím pro sebo z končiny svému dostupa zakázané. A s horlivost pravého štítonoše prohlašuje předem za fantasi všechen pokus tím směrem. A není naposled ani divu ! Všechen dnešní výklad o věcech pradoby lidstva je prozatím tak mátožný! Všecka učená literalura o ve
30 article
likém husím pochodu indogermánských čeledí od Východu na Západ, s Kelty v čele, Slovany na zad a Germány uprostřed, je-liž prozalím víc, než kapitální »birogespinst« ? O něm každý učenec má svou theorii, vyseděnou mezi čtyřmi stěnami nakázaných svazků a foliantů. Možno-li tu pracovat — bez fantasie O neněmeckém původu místopisných názvů po celé téměř oblasti Německa věda německá ani nepochybuje. Přislušné podivnůstky názvo- slovné prohlašuje jenom zalím za nutný ná- sledek původu — keltického. Malér je v tom, že z pánů nikdo kelticky — nezná. Všecka vě- domost toho znamenitého jazyka srovnána je v pokusy nějakých »slovníků« nářečí — cambrického v Anglii a bretaňského ve Francii l9) Netřebu však zoufatl Němci jsou šukavý živel! A neústupný! A je li studium místopisných názvů u nás věde- cky téměř na pranýti, v Německu za to čím dále pilnějí se mu přichází — na chuť. A nenl vyloučena naděje, čemu dovedla se ještě vyhnout dosavadná »historisch linguistiseche Forschung«, že se mimoděk a třeba proti vůli provalí do těsta novější »ortsnamenforschung . Pomalu aspoň začinají nějská světélka mi hotat na obzoru a ta by mohla být přípravou věcí příštích. ss e — Ene verständig abwägende Ortsnamen- forschung wírd auch den Anteil festzu- stellen haben, den fremdes, slavi sch e Volkslhum an unserer Entwickelung hat! . . . preluduje pozorně muž, kterému už se podařilo nahlédnout někde za cípek záclony.*) A jakmile jednou německá věda uzná pra- dávnou přítomnost Slovanů ve střední Evropě, pak, buďte bez starosti, vrátí se kuráž také naši znamenité — slovanověděí *) Zeus »der beste Kenner« sám kdesi ve svém díle čtverák potutelně se přiznává, že stomu není co věříti lev on **) Dr. K, Schifímann: Zur Ortsnamen 1ors ch ujn g Wieper Ztg, April 1908.
Kelt Germán Němec Zeus April východ západ Německo Anglie Francie Netřeba Evropa Kenner Slovan Volkslhum an Entwickelung