3
masthead
20 prosince 1908. Číslo 350
4
article
fakhlo nodělám — jen se podívej,“ nutila M -
lanka
„Tak ať to psal, kdo chtěl, já nic o holce
nevím.
„Ať to psal, kdo chtěl! Tys to psal
Kcukní se na „k“, to je tvoje „k“.
„Ty jsi k nevystání Molanie!““ zatřepela
dědeček ručkama, „Tak jsem to tedy psal
no — a proto přece nevím, co s tou holkou —
„Tak ji beze všeho přetrhnu,“ řekla Me-
lanie se stoickým klidem, vyplynulým z dotče-
nosti.
„Ty jen přetrhnout, nic než přetrhnout, jen
se koukni, co už jsi jich přetrhala!“ zrudi
Alois.
„No tak tedy nepřetrhnu, když nechceš
napiš si je zase všecky, jak cheeš, co já se
budu se vším namáhat, abys mně potom vylu-
boval! Napiš si je zase, ale to ti povídán
hned, že má tobolka zůstane také v mě kapse.
Teď to víšl
Oba vytáhli kapesníky a začali si čistiti no
a brýle. Alois byl dříve hotov a čekal, až bude
i Melanie. Pak řekl, jakoby niet
Tak co je s tou holkou?
Melanie vzala zase notes a tužku a řekla
ochetně:
„Já jistě nevím, kdybych to byla psni
snad bych si vzpomněla, ale —.
„Tak ji přetrhni!“ řekl tohlekrále, rychle
sám Alois,
Stalo se.
„Teď Eulalie a Viktorie,“ vyvolala Mel
nie, „Aloisi, myslím, tyhle že bychom mohl
hned bez řeči škrtnouti, co nám to napadl
Celý rok nás moří jedna zpiváním, druhá hra-
ním, a my si ještě budeme lámat hlavu k vůl
„Nu, je to pro dobrou vůlil“, zvedl Aleie
prst a nachýlil hlavu na tenkém krčku.
„Ale jdi pořád s tvou dobrou vůlí — máš
to jedno, jestli zpívají a brají při dobré vůl
nebo bez ní! Tak, už je to!“ rázně udělala Me
lanie čáru přes Eulalii a Viktorií.
Molanie
Alois
Melanie
Mel nie
Viktoria
5
article
„Ale Aloisi, teď je tu Kačenkal
„Tak co myslíš?“
„Víš — Kačenka je Kačenka. Ta je k nám.“
„Poslouchej, Melanie, jen abys se nemí
„To vůbec nemluvím. Kačenka? Taje
k nám,“ opakovala důrazně Melanie.
„A tak ti říkám, že k nám není!“ vykřik
Alcis.
„Aloisi, proč křičíš? Proč by k nám nebyl
Kačenka?
„Protože to vím. Kačenka k nám není!“
„Ty jsi jako skopec, Aloisi! Rekneš „nani
a myslíš, že je to dost. Tak řekni, proč k nám
není!
„Protože je k snaše!“ vyhodil Alois trum
Melanie mlčela v překvapeni.
„Jak pak to víš? Vždyť si vždycky na
stěžuje —.
„Stěžuje! A k ní si zase slěžuje na nást
„Kdo ti to řekl?
„Róza.
„Rózal A podívejme! No to už je to jist
pravda. Snad proto jsi ji nechtěl přeškruicuti.
A proč to říká jen tohě a mně ne?
„Zeptej se jí“ řekl dědouš lakonicky v
výsostném uražení.
„Tak víš — Kačenku nepřetrhnu 1“ pro
nesla slavnostně Melanie.
„Nepřetrhni,“ řekl Alois chladně, „ale
s tím počítej, že má tobolka zůstane v mé kapse.
A buď tak laskava a dodělej si to již sama, ty
temu líp rozumíš, než já —“ vstal a vytábl
šátek. Čistil nos a brýle.
Melanie položila tužku a notes a sňlala
brýle. Zakašlala a vytáhla kapesník též.
Tohlekráte byla Melanie dříve hotovaa
čekala, až Alois skončí čisténi.
„Tak ty myslíš, že k nám Kačenka není?“
zeptala se důvěrně.
„Není!“ pronesl pádně Alois.
„No, hada na prsou hřáti nepudeme.“ chá-
pala se Molanic tužky a nic netušíci Kačenka
byla „přetržena“.
Alois zase přisedl.
„Tak, kdo je tam ještě?“ zeplal sv. jsn
orět účastníkem v poradě.
„Ty děti — Márinka a Poldíček.
„Já bých si tedy vzal na starost Mlárinku.
řekl chot.
Alois
Melanie
Alcis
Róza
Márinka
Poldíček
6
article
„A já Poldička; to máme už dva. Teď Ka-
rolína. Co s tou?“
Alois díval se na Melanii, očekávaje jsjil
proje vu.
„To je taková safraportská věc — my
máme pamatovati na snachu, která může být
nám vděčna za našeho syna! Aloisi - já j
škrinu. Děti — nu, což, ale snacha — te nel
Já ji škrtnu.
„Jak myslíš, Melanko, ale budou řeči —
„Ať; jsou tak jako tak, škrtnu ji. Za tý-
dan by zapomněla beztohc. A teď syn. Ten zů-
stare, to se rozumí. Už jsou tři. Vidiš, ono se
to naberel“t
„Melanie, já bych něco namitol,“ Jek
Aicis
„Tak namítej,“ svolila Melanie
„Bude to hrozně k smíchu a okaté — ni
komu nic a jen svému vlastnímu synu. Uvuž to!“
„Není eo. Syn snad je syn; to níirsí každý
uzuatn.
„Dobře, ale bude z toho velké n á álelstv
a pamatuj na mne, že udělá syn rámus; snael u
bude míti nčeo k vyčítání. To je, jakobys hom
ji schválně zlobili, jemu dáme, ji nedjáme Mte
lanko, pro tohle já nejsem.
Melanka vyšpulila pysky a olinula nes v hlu
bokém uvažování.
„Máš skoro pravdu — to by bylo zase řeč
Ještě bychom sklidili trochu zlosti za svou tá-
sku. Konečně, lá opravdu nevím, co až bychon
mu dali — vždyť všecko má. A dali jsme mu
celý život dost, že je tím, čím je. Tak nechá
me jen ty děti.
Stařena zastrčila tužku do notesu.
Několik dní byle syebravo. Staří nikam ne
vycházoli.
„Kdy půjdeme nakupovati, Melanko, pro ty
děti?“ doptával se on.
„Až bude hezky, ještě je několik dn
času,“ odpovídala- ona.
Jednou k večeru utuhlo a vyjasnilo se.
Slařeček stál u okna. Byl v pokoji, jejž
obýval se svou družkou, sám. Čekal na ni. Šu-
šala někde venku. Když uslyšel její kroky za
dveřmi, obrátil se. Melanka vstupovala se zá
nol-
nim!
Alois
Melanie
Šu
Ka
8
article
bleskem v očích, jejž její manžel dobře znal.
Znamenal: „Toď jsem na něco příšla.“
„Tak co?“ řekl jen Alois tázavě.
Melanka máchla rukou.
„Poslouchej, zrovna přišla z nákupu (to
snacha); všecko mi neukázala, to víš, jen co
koupila pro děti. Je toho taková hromada, že
se to sotva pod stromeček vejde — to naše se
ztratí vedle všeho dočista. Aloisi, nekoupíme
jim nic. Bylo by to docela zbytečné, zrovna pro
smích. Děti by si toho ani nevšimly —
„A co jim koupila?“ zeptal se zvědav
stařoček.“
„Jeje, ani bych nevěděla, jak si s tím
hráti — samé natahování, natáčení a roztáčeni,
panny mluví, pláčí, snad i jedí a pijí, mašina
opravdu jede a píská, dá se vyhoditi do povětří,
rozleti se na kusy a zase se může složiti —
samé divy. Co pak by dělaly s naším kašparem
nobo vozíčkoml
A Melanka šla ke stolu, vytáhla noles, vy-
trhla z něho seznam, smačkala jej a šla hoditi
do kamen.
„Jak mysliš, Melanko,“ řekl dědeček po-
vážlivě, zakroutiv dvakrát hlavou.
A nastal Štědrý večer. Melanka navlékala
sváteční šaty z šustivé hnědé lálky, a její chol
černý, šosatý, taktéž sváteční kabát. Až do je-
jich pokojíku doléhaly štědrovečerní ruch
vůně.
Když si oba pěkně uvázali mašli pod
krkem, posadili se u okna do lenošek a čekali,
až pro ně přijdou. Zatím se dívali na ulici na
přebíhající lidi, na blikavou lucernu na protěj-
ším chodníku, na třepotavé hvězdy.
Alois
9
article
Právě chtěla Melanka začít hubovat, že pro
ně dlouho nejdou, když se otevřely dvéře a Ka-
rolina je vesele zvala k večeři. Zvedli se z lenešek
a šli.
Všecko bylo dobré, všichni byli v prav
štědrovečerní náladě, a když rozdala Karolina
balíčky podle nadepsaných jmen, dosáhla ná-
lada vreholu-
Alois a Melanka dostali dárky od syna,
snachy, od Eulalie i Viktoric, ba i od Márinky
a Poldička.
„To je na mě moc,“ vykřikovala Melank
za každým balíčkem a rozpaky její rostly s kaž-
dým tím balíčkem.
„Ale ale,“ sokundoval jí Alois ve stejnýci
rozpacích.
V dovět hodin šli „domů“; děti jim tam
donesly všecky dárky.
Když se za dětmi zavřely dvéře, přestala
se Melanka usmívati.
„Vidiš, Aloisi, přece jsme jim měli take
něco . ..
„Já to pořád říkal! Když ale ty's nechtěla.“
„Tohle neřikej; ptala jsem se tč na všechn
vždyť jsi se mncu souhlasil — teď dáš všecku zodpo
vědnost na mne! Tak to děláš vždyckyi
„Melanko, tohle si nedám říci“, postavil se dě
deček — pil dnes o štědrovečerní skleničku víc —
„já jsem chtěl a ty's nechtěla a dos.
„Tak?“ rekla Mela nka.
„Tak“, řekl Alois stejně jistě jako dřlv
„Dobře“, vytáhla Melanka uraženě šátek.
Jistola ze štödrovečerní skleničky stačila ješti
na lenlýž výkon u dedečka.
Ale rozhodně byl Alois dřive s šátkem holov
a rozhodně on to byl, jenž pronesl po chvíli jakohy
nic:
Karolina balíček
Alois
Márinka
Poldiček
Melo nka
10
title
„To Byla dobrá ryoa, viď. Melankor
11
article
Z kruhů lékařských.
Z kruhů lékařských.
Lékař o rybách.
Ryha je u nás jídlem vánočnilio období, I nej-
chudší rodina šetrí, aby mohla stůl štědrovečern
ozdobiti do zlata usaženým kaprem. Jako se do ro-
dinných jídelních lístků „vžila“ martinská husa, ve
likonoční beránek nebo kůzlálko, tak také — a t
ještě ve větším rozsahu — domohl se štědrovečern
kapr domácího práva v našt české kuchyni. — Jes
tedy na místě, v dnešním čísle našeho časopisu ryby
učiniti předmětem této krátké úvahy.
Nebývalo vždy u nás, jak je dnes a není tomu
všude tak, jsko u nás. Byly u nás doby, zvl. ve stře-
dověku, kdy oyla ryba jídlem všedním, tak všedním,
že se i přejídala; jest známo na př., že losos býva)
potrávinou tak obyčejnou, že čelodín, vstupujíci do
služby, věnoval zvláštní edstavec smlouvy pod-
mínce, že smí mu býti losos za jistou dobu jen toli-
kráte a tolikráte k jídlu předložen. Podobně i maso
ryb jiných bylo velmi obecným pokimem; byloe
tehdy české rybnikařství na velmi vysokém slupni
dokonalosti a přísných postů velmi mnohol
12
article
V novější době, kdy potoky naše a řeky zneči-
šťovány jsou jedovatými odpadky továren a na-
mnoze proměněny ve stoky linijicích himot (Botíč
dřive slynul bohatstvím ryb), dovedlo jen nezneci
stitolné moře zachovati v nezlenčené míře svojev bo-
hatství ryb. Bohužel, může těžjti z něho po cely
rok jen obyvatelstvo pobřežní, pončvadž bčhem do-
pravy do vnitrozemi za letního období dostávají se
mořské ryby namnoze v rozkladu, jemuž vůbec maso
ryb snóze podléhá, než masa jiná, obsahujíe větší
množství vody. Přes to činěny stále nově a nově
pokusy,*) aby maso ryb mořských dostalo se i na
trhy vnitrczemi; tak na př. v Německu, zaváděny jsou
bachně ve stravu vojáků, v Praze v době velikého
zdiažení hověziho masa za národopisné výstavya
pod. Bohužel, došlo se u nás v Praze zkušenosti, že
v době lelní velmi nesnadno se udrží maso mořskýcl
ryb na denním trhu a zůstáváme tedy i na maso ryl
mořských odkázáni jako na jidlo zinmí sezony, zvlá
ště doby vánoč ní.
Ryba platila u všech národů za čistou potrav
a zvlášlě křestanům byla potravou, hodící se i pr
doby velkých postů. V křestamském životě vůbee
má ryla velký význam; kdežto na př. vepři uváděno
v souvislost se zlými duchy vymitnutí dáblové usí-
dlili se v těle vepřů), mluví písmo svalé o rybách jen
věci chvalitebně; tak již ve starém zákoně získal
Tobiáš z ryby lek pro uzdravení olce svého ze sle-
poty, Jonás zachráněn velkou rynou před smrtí uto-
nutí a pod. První křestané znázorňovali v kalakom-
bách obrazem ryby spasítele, což pochodí od toho
že řecke pojmenování ryby (ichthys) složeno je
z počátečních písmen jména Kristova Jesos Chri-
stos Theor yos Soter, t. j. Ježiš Kristus syn božl
spasitel).
Tobiáš
Kristův Jesos Chri
Kristus
Německo
Praha
Sotra
13
article
*) Houževnalost tčchlo snah je podmíněna ve-
likou lácí ryb na pobřeží: tak na př. vyplácí se tu
úprava ryb na hnojiva. Ryby se suší, práškují a prá-
šek uvádi se do obchodu pode jménem rybího
ruana
Slýcháváme o mase ryb, že je proti masům ji-
ných zvířat obzvlášt vydatné; jest tedy lékaři ne
prvním místě této okolnosti věnovati pozornost. Vý-
znam potraviny nusí se posuzovati jednak ze stano-
viska fysicko-technicsého obsah bílkovin, tuků, uhlo-
hydrátů, množství encrgie, v potravě utajené), jednak
ze stanoviska fysiologického (stravitelnost, upotle-
bitelnost látek v potravě obsnžených pro člověka).
Srovnéme-li lučební složení mas různých ryb
mezi sebou uvidíme, že je tu kolísání ve značném
rozsahu.
Poměrně nejlépe dá se čísly doložiti, ze mase
rybí obsahuje větší % vvody, než masa jiná; z toho
odvozuje se zkušenost, že maso ryb snáze podléhá
rozkladu a za druhé, že masa rybího musí se snísti
poměrně více, než masa jiných zvířat, má-li pýti
uhražen jeden a týž schodek v rovnováze výměny
látek a sil ústrojence. Vizme mluvu čísel: bachně
obsahuje vody 80.97%, sleď 80.719%, štika 77.45 90.
kapr 76.97%, losos 74.36%, úhoř jen 57.42%%. Srov-
náme-li s těmito čísly čísla značící obsah vodyv
mase tučném našich požívaných zvířat teplokrov-
ných, čestaneme vskulku značně rozdily: maso ho-
vězí obsahuje vody 54.76%, skopové 47.917%, vepřové
47.40%, husí 38.025. Ale jiného výsledku dojdleme
uvedeme-li na srovnanou porcentuální obsah vody v
masech zvířat teplokrevných nekrmených, tedyv
masech libových: hovězí 7671%, telecí 78.82%%, ve-
přové 72 57% atl.; vidíma tedy, že neliší se na př.
14
article
maso kapra co do obsahu vody valně od libového
masa hovězího, úhoř dokonce obsahuje méně vody
než libové maso hovězí a blíží se dokonce velmi
značně tučnému, masu hovězímu; zdá se spíše, ze
obsah vody v mase stojí v nepřímém poměru k ob-
sahu tuku v mase; na doklad čísla: Úhoř obsahuje
tuku 28.37%, sled 7.11%, losos 6.42%%, kapr 1.09 %,
štika 0.693%, bachně 0.35%, čili dostáváme témět
obrácenou řadu jmén ryb, než jak při % obsahu
ryb byla uvedena. Poněvadž se tvrdí, že maso
ryb obsohuje málo tuku, uvedeme opět na srovnanou
řadu čisel, značících percentuální obsah tuku v mase
našich domácích zvířat: hovězí tučně 27.23%%, libové
1.50%, skopové tučně 30.39%, vepřové tučné 37.34 9
libové 6.91, husa 45.59% atd. Vidíme tedy, žec
do obsahu tuku se složení masa rybího značně liší;
některé ryby tako zv. tučné (úhor, losos, matjes) obsa-
hují tuku slušně množství (úhoř více, než tučné masc
hovězí); jiné ryby (kapr, štika a j) blíží se obsahem
tuku složení libového masa hovězího.
Nejvíce ceněnou a nejdražší látkou výživnou
jsou bílkoviny; dejme opět za němé ryby mluviti čí-
slům: kapr obsahuje 21.86% látek dusíkatých, štik
20.11, bachně 17.0936, losos 15.01%%, úhoř 12. 827
sleď 10.11; ke srovnání: maso hovězí libové
20 61%, tučné 16.93%, vepřové libové 19.91%%, tučné
14.544, skopové tučné 14.802% atd., čili pokud se
týče látek dusíkatých dovede maso ryh vyrovnalis
masům našich domácích zvířal.
Přehlédneme-li tedy posud uvedené údaje v chem
složení masa ryb, můžeme tvrditi, že jedná se o cen
nou bílkovitou polravu, jež dovede nahromaditi tuč
né maso hovězí bud již sama o scbě (ryby tučně)
neobobsahujo-li málo tuku, vhodně upravená (sma-
žený kapr, losos podávaný s máslam, ryba pečeni
na tuku a ped).
15
article
Pysikální cena potrávy záleži ve mniežstv! ene-
zie, v potravě utajené; tato určuje se množstvín
spalného tepla, jež vyjedřuje se v kaloriích; příkla-
dem budiz nám sleď 135 gr. tčzký se 379% odpadků
ohsahující 16.07 gr. bílkovin a 14.36 gr. tulu
dává 199 kalorií spal. tepla. Hov. maso (100 gr.) tučn
bez kosti, obsahující 20.91 gr. bílkovin a 5.19 g
tuku, dává 192 kalorií; maso vepřové tučně bez ko-
sti (100 gr.), obsahující 14.54 gr. bílkovin, 37.34 g
tuku, dává 409 kal. topla spal. Protože hlav, nositelem
energie v masech je tuk,je patrno, že tučný malje
vyrovná se, ano i předčí v této příčině maso hovězi
jiným rylám, málo tuku v mase chovajícím, mus
se ovšem tuku dodati vhodnou úpravou (přidáním
tuku), majíli se co do vydatnosti energie tučnémuu
hovčzímu masu vyrovrati. To ovšem se v našieh
kuchyních děje v mífe dostalečné; každá kuchiařka
ví, že pli úpravě jislých ryb nesmí se šetřiti
máslem.
gr
16
article
S fysicko chemického hlediska je tedy maso. rb
rovnocenným. s masem zvířat zteplokrevných; roz-
hodně nic nesvědčí, že by bylo maso rybí vydatnější
než masa jiná, spíše zdá se, že je v některých změ-
rech méně vydatně; obsahuje totiž více vody a wéně
tuku, než tučná masa zvířat teplokrevných. Rozdily
tyto nejsou velké, srovnáváme-li s tučným masem
zvířat teplokrevných maso ryb tučných (ze sladkovod-
ních ryb úhoř a losos) a maso ryb libových (parma
šlika, kapr) s masem libovým zvířat teplokrevnýcl
Než nejnovčjši Iysiologická bádání uká zala, te
nestačí kvalifikovati polravu jen fysicko-chemicky
Sebe vydinější potrava je člověku málo platna, ne-
zužitkuje-li jí; člověk není kalorimetr, jenž zpracuje
na energii vše, co se mu dodá, ani analytickým př-
strojem, jenž by všechna % tuku, bílkovín a uhic-
hydrátů upotřebil. Organismus vybírá si z potrovy
a mnoho věcí z chemicko-fysického stanoviska zna-
menitých nechá nepoužito. Tim může se dokonce
i státi, že polrava méně vydatná ze stanoviska fy-
sikálního a chemického je pro výživu člověka vydat-
nější a cennější, než jiná ze stanoviska fysika a che-
mlka vysoce vydatná. Dokonce i látky chemickya
fysikálně bezcenně, neobsahující ani bílkovin ani
tuk), ani uinohydrátů a neprodukující v kalormmietru
žádného topla spalného, mohou pro výživu člověka
znamenati velmi mnoho, poněvadž povzbuzují k čin-
nosti ústrojí zažívací. — Sem patří různé soli, ex-
traktivní lštky, aromatické látky, kofení a pod. D -
kladem je na př. bouillon či polévka masová; ta vy-
hlašována od fysiků a chemíků za bezvýznamnou.
poněvadž neobsahuje výživných láteki, kdežto fysio
logická bádání ukazují, že je potravou ne sice výziv-
nou, ale cennou pro výživu, podporujíc činnost za
živací. — Látky sem spadající nejsou namnoze po
sud chomícký kvalilikovány,
Látka
17
article
V naší analyse mas spadají jednak v rubriku lá-
tek bezdusikatých (hovězí maso 0.413%, telecí 0.07 90
husí 1.20%, osos 2.85%, šlika 0.92%%, úhoř 6.45
a pod.) nebo do rubriky popela (hovězí maso 1.08
až 1.18%, vepřově 0.72—1.10%, husa 0.48%%, úho
0.815, loses 1.36%, sleď 2.0726, štika 0.837%, kapr
1.339%). Nevědouce dosud, o jaké látky chemické se
jedná, jsme v té příčině odkázáni jen na data svých
čidel; dle ruského badatcle Pavlova vzhled pokrnu,
chut, zápoch, ano i předslava jídla mají pro zpra-
cování a využitkování potravy význam, uvádějíce
činnost úslrojí k tomu potřebná
Doclázíme tedy závěru, že nedá se jen tok lehce
cdmílhouti všeobecně houževnalě udržované a sí-
řené mínění, že maso ryb je výživnější, než“ masa
jiná; rybí polěvka a ryby jsou teliž velmi oblíbeny
pro svou příjemnou chut, považováný jsou od mno-
hých lidí za obzvláštní lahůdku a mohou tedy v těchto
případech poskytnouti organismu lidskému skufečna
více látek chemických i více sil, než potrava jiná.
fysicko-chemicky sice vydatnější, ale organismem
nevyužilkovaná.
90 husí
18
article
Ještě jiná okolnost činí maso ryb cennou potra-
vinou; je to snadná stravilelnost. Ryby tučné (úhoř
losos) jsou těžce stravitelné, ale ryby málo tučno
(parma, štika) jsou velmi bohaté látkami bílkovitými
a snadno jsou stravitelné. Ilodi se tedy za diclní
maso nemocným, kteří nesnášejí tuku, ovšem žes
musí vhodně k této dielě upraviti.
Jest tedy, jak byle řečeno, přihližeti ke vzhledu
polravy, zápachu, chuti; vzhled potravy spadá u ryb
úplně v obor umění kuchařského, kdežlo zápachu
chuti ryby remá kuchař úplně v moci; rozhoduje tu
ovšem na prvním místě druh ryb; ale záleží i od
způsobu potravy, jakou byly ryby živeny, od místa
(Třeboňští kapři), od stáří ryby (příliš mladé a příliš
slaré ryby mají maso cachovitě, suché, fádní chuti),
od doby roční (bezprostředně před i po tření je maso
ryb málo tučné, matjes je mladý slaneček, jenž se
ješty netřel). Nepříjemný zápach bahnem dá se od-
straniti, dá-li se ryba nějakou dobu před usmrcením
do čisté proudíci vody. — Také mořské ryby vyzna-
čují se zvláštním zápachem a příchutí, ač ne nepři-
jemnou, jsou-li čerstvě.
O štědrém večeru pojídámo ryby čerstvé, proto
také v tomio článečku jedině o těchto promluvíme.
19
article
Rybám konservovaným věnujeme v příštím samo-
statném článečku pozornost, poněvadž je rozsah na-
šeho pojednání omezen nedostatkem místa.
Čerstvé ryby — slaďkovodní i mořské — mají
se pojídati bezprostředně po usmrcení upravené, jako
na pr. kuřata. Maso takových ryb je bledě, ve většině
čplně prosté barviva krevního (haemoglobinu), fuhé,
nasládlé, neutrální reakce. Delší dobu po smrti (ryby
leklé, maso z tržního výseku ryb) dojde k úpravě
potravy teprve ve stavu kyselé veakce po uvolnění
ztuhlosti mrivolné, kdy již lorntentativní působení
na vazivo učinilo hmotu masa měkčí. I v tomto stavu
je maso rybí vhodno ku používání.
Dr. Ant. Spilka
doktor
Antonín
Spilka
20
article
K boji proti tuberkulose. Přičiněním dv. rady
univ. prof. Langa bude ve Vidní zařízena léčebna
útulek pro nemocné tuberkulosou kůže (lupus) při
nemocnici Vilemíny v Ottakringu. Náklad půl milionu
korun na slavbu budovy má býti hrazen veřejnými
sbírkami. Také u nás by bylo užitečno zaříditi po-
dobný ústnv nejlépo při příštím sanatoriu pro tuber-
kulosní v Dobřichovicích
K organisačnímu hnutí lékařského personálu do-
cházejí radostné zprávy z kruhů porodních babičel
z Vídně. Existuje tam spolek pomocnic při porodu,
jehož účel je jednak práce ke zlepšení hmolného
sociálního postavení členů, jednak touha po zdoko-
nalení odberném; posledního účelu dosahuje spolel
pořádáním přednášek různých věhlasných odborníků.
kteří informují o pokusech mediciny, v ober působ-
nosti babiček spadajících. — Poněvadž podobné spol-
ky i v jiných velkýchněstech exislují i v Praze).
bylo by si přáti, aby i v těchto spolcích se členov
o doplnění svého vzdělání odborného starali. Zvlášt
na pokroky v antisepsi mělo by býti v těchto spolcíeh
upozorňováno.
profesor
Lang
Dobřichovice
Vídeň
Praha
21
article
Ve sněmovně navržena byla, osnova zákonao
regulaci práce dětí v továrnách a dílnách, aby Lylo
šctřeno zásad, jimiž by zamezilo se poškození zdraví
a vyčerpávání jich sil.
K boji proti infckčním chorohám. Dobrou my-
šlenku projovil c. k. spolek lékařů (k. k. Gesellschaít
d. Aerzte) ve Vídni. Vydal totiž brožurku „Našim že-
nám“ (an unsere Frauen), jež za cenu 30 haléřůs
rozesílá. V ní přístupným způsobem mluví se o vše-
obecných zásadách účelného boje proti všem choro-
bám infckčním, udávají se prostředky, jimiž lze s
před nakažlivými chorobami chrániti a pod. Rozumi
se, že zvláštní zřetel věnován je chorobám ženským
a chorobám dělí, poněvadž v těchto případech zvláště
žena může působiti. Podrobně pojednáno je o cho-
robách pohlavních a akcentováno, jak mnoho — a
vlastně všechno — zmůže rozumná výchova proti
pohlavním nákazám nedospělých členů rodiny. Zvlá-
ště v posledním bodu je činnost žen žádoucí, uváží-i
se, že ve Vídni 7—8% studujících škol středních
pohlavními chorobámi je postiženo. — Myslím, ž
by i pro naše poměry rozšíření podobného spisku se
hodilo a že by spolek českých lékařů mohl ho do
lisku připraviti. Získati ženy rozumným zásadám
rodinně bygieny znamená zvílěziti.
Lýt
Vídeň
spolek český lékař
spolek lékař
22
article
Knihy rodakci rubriky této zaslané.
Lékařské epištoly dra. D. Panýrka. VI. sva-
zek Melicharovy bibliotéky. Na vánočním trhu kniž-
ním uvítali jsme poučné články dra. Panýrka, se-
brané ze zdravotnické hlídky, autorem uvedeným
poaně. Pojednání rozděleno ve 2 knihy. Kniha prv
„Pro každého“ a druhá rubrika „Ženám“. Cením
zejména tuto druhou knihu, pro jejíž obsah obecen-
stvu našemu ji doporučujeme, obzvláště teď před
Vánocemi. Podepisujeme vělu autorovu: „Předkládám
proto veřejnosti tuto knihu svých úvah v důvěře.
že poskytujíc všelicos pro živol užitečného každému
bez rozdílu stavu a věku, přijde vhod měmu lidu.
jenž bez teho nemá nic, nežli zdravi, a přispěje lec-
komus, aby si je zachoval.“ Jinak obsahem a slohem
vynikající upravena jest velmi zdařile a stojí K 6.—
Vyšla u Bohdana Melichara v Hradci Králové.
Císlo 267.
D Panýrek
Panýrek
Bohdan Melichar
Hradec Králové
24
article
Úloha čís. 435. (Reprodukce.)
Dr. Einil Palkoska v Praze
Partie č. 376.
Hrána dne 30. listopadu 1908.
Bilý: J. Miese:.
Černý: F. J. Marshal
e7 —e5
1. e2—e4
17. Sd2x«e3
Se4—fr
2. Jb1—c3
Sf8— ci
18. 6—0
Sf7—g
3. g2—g3 Jb8—ce
19. Jf3—de
do—d5
4. Sfi— ge
h7—h5a
20. Vf1—e
De7—dz
5. h2—h3b) h5—h4
21. Dc2 —be
Jg8—e7
d7—de
6. g3—gk
22. b3—b4
d5)e
7. Je3 — a4
Se8—-e6
23. Jd2xKei
Sg6xkes
8. d2—ds
24. Sg2x/ge4.
g7— g5e
Dd7— de
9. c2—c3
a7— acd
25. 64— bs
a6xcb5
10. Jg1— fs
f7 —fee
26. Db2x« b5
JJe7—d5
e5x«dá
11. d3—d4
27. Val— bí
Jd5—-be
28. d4— d5
Sc5—b4-
12. e3xdá
Jc6—a7
Se6—ct
29. Db5 —a5
Ko8—bs
Dds—e7
30. Se3—dt
Ja7—c8
o—0—o
31. Sdí—c5
Dd6—dz
SbsXKca
32. d5 —— del
Jesde
13. Ja4—cs
14. Dd1—cel
15. Sc1— de.
16. b2 —b3
doktor
einil Palkoska
Bilá
J Mies
Černá
J Marshal
Jc
Praha
g 5 e Dd 7
d 5 e
Val
Sf
ge h
h 5
e 7 30
e 5 1
e 2
c 3 Sf 8
d 5 4
e jít 7
Dc 2
d 4 27
SbsXKca 32
25
article
33. Vb1x bel
c7xKb6
37. Ve1—c1—
Ke8—dz
34. Se5xbe
Jd6—e8g) 38. Da5—f5+ Kd7—s
35. Se4— f .
Dd7—de 39. Dí5—g6+ a černý se
36. Sf5Xc8 Kb8xKcs
vzdal.
a) Marshallův systém. Klidný vývin na př. 4.Jg8—f6
je ovšem Ie pší.
b) Zabraňuje postup pěšce na h3.
c) Zamezuje 9. f2—fi
d) Uvážiti bylo následující kombinaci: 9..Sc5xKf2—4
10. Ke1Xf2 b7—b5 atd.
e) Na 10.-Se5—a7 nenásledovalo by ovšem 11. Selx
g5 pro f7—f6 s násl. b7—b5, nýbaž 11. d3—dii
Oběť kvality je úplně korrektní a vede ve všech
variantách k výhře.
g) Jestli 34. Jd4 —b5 tedy 35. a2—a4.
Partie čís. 377.
Hrána v Berlíně dne 28. listopadu 1908.
Bílý: F. J. Marshall.
Černý: J. Mieses.
1. d2—d4 d7—d5
125. b4—b5 Db2—e2
2. c2—c4
e7—66
26. Db7xKa7
De2xáb5
3. Jb1—c
e7—c5
27. Da7—e3
Db5—b4
e6xk«d5
Sc3—dt
28. Sf7— d5
4. c4xkd5
Jb8—ce
29. De3—e2
5. Jgt—f
Db4—bz
Sc8 —e6
6. g2—g3
30. De2xch2
Sd4xb2
Vís—ds
Jg8—fe
7. Sf1—g2
31. Kg1—g2
8. Sc1—g5
Sf8—e7
32. Vři—bí
Vdsxd5
9. d4xcc5
Dd8—a5
33. Vb1xcb2
h7—h5
10. 0—0
Da5xkcc5
34. f2—f4
Kh8—h7
35. Kg2—ha
11. Val—ci
g7 —g5
12. e2—e4
Dc5—a5
36. Vb2—b7+ Kh7—ge
Jd
Dd
Marshallův
F J Marshall
Černá
J Mieses
Vís
Berlín
Val
b 7
e 7
bit Vdsxd
b 7 + Kh 7
Sf 5 Xc
Kb
7 jít 2
c e
c 5 27
xk
Sf 7
d 5 4
34
27
article
Se7xcfe
13. Sg5xkc fs
37. Vb7—b6 Kgö— fo
Va8—ds
14. e4Xd5
38. Vb6—h6 h5—h
15. Dd1—ba
Šed xkdá
39. Vh6 —h5 Kf5—g6
16. Jc3x«d5
VdsxKd5
40 Kh3--g4 h4x«g
Jcs—— dt
41. h2xg3 Kg6—te
Vd5xd4
42. Vh5xg5 Vd5xg5
Vd4 —ds
43. 14g5+ Kf6 —gs
Da5xa3
44. Kg4—h4 Kg6—g7
Sf6—cs
45. Kh4—h5 Kg7—b7
Kg8——h8
46. g5—g6+ Kh7—g7
V82—b2
47. Kh5—5 Kg7—ls
Dasxk b2
48. Kg7— h6 a č. se vzdal.
Vb
vh
Kh
Virginie
Kh
Dasxk b 2 48
Kgö
40 Kh
kg
Kf
Kh 7
28
article
17. Db3 kcbz
18. Jísxdi
20. b2—bi4.
21. Sg2—d5!
22. Sd5xKf7-
23. Ve1—b1
24. Vbi x c be
Zprávy šachové-
Berlín. Match dr. Lasker—Schlechter o ml-
strovství světa má býti sehrán na podzim 1909. Hráno
bude 30 partií, vítězem bude, kdo vyhraje nejméně
o dvé partie více nežli soupeř. Ostatní podminky po-
dobné jake v matchi s Marsbailem.
Videň. „Wiener Schachklub“ pořádá lokální
mistrovský turnaj, jehož se súčastní: Albin, Horwitz.
Krejčik, Meitner, Reti, Schlechter, Tartacower a Wole.
Hlavního turnaje téhož klubu se súčastní: Bendiner,
Bernfeld, Blumencron, Fried, Ed Hamlisch, M.
Hamlisch, Libano, Mülier, Pink, Schwarz, Seidl, Soyka,
Steininger a Zeissl.
Londýn. „British Chess Migazine“ vypisuje
k uctění památky P. Healeya úlohový turnaj na dvoj-
a trojtažky; ceny v I. 20, 15, 10 M, v II. 30, 20
a 10 M. Soudci: B. G. Laws a P. Healey. Podmínky
obvyklé; adresa zásilek: J. A. Woolbard, High Utley
Keighley, Yorskhire.
17645
Sd
Lasker
Schlechter
Wiener Schachklub
Albin
Horwitz
Krejčik
Meitner
Reť
Tartacower
Wole
Blumencron
Fried
Hamlisch
M Hamlisch
Libano
Mülier
Schwarz
Seidl
Soyk
Steininger
Zeissl
P Healeya
G Laws
P Healey
Woolbard
Keighley
Yorskhire
Berlín
Londýn
Bernfeld
British Ness Migazine
b 1 24
High Utley
29
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Česká rodina — český výrobek koupí
jako dárek vánoční z bohatých skladů v Praze Žiž-
kově Vinohradech-Karlíně Bubnech známé české to-
várny firmy Jan Hrabě na Král. Vinohradech,
kleráž firma existuje již 25 let, čile vyváží do všech
slovanských zemí naší říše. Výrobky její nejvkus-
nějších moderních tvarů vynikají jemností a trvanli-
vostí, těší se všeobecné oblibě mohutného kruhu
stálého zákaznictva. (Viz insert.)
23457
Hrabě
Král
Praha Žiž
Karlín