1
masthead
2 prosince 1908
2
masthead
Přiloha „Národnicla Hist“ K číslu 350.
4
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
Po dražbě
=Sbírka obrazů, kterou si velmi značným
ačkladem pořidil rytíř Hošek z Mühlheimu, byla
v Praze tak dlouho neznámou veličinou, dokud
nedošlo k jejímu prodeji. V literatuře zahraniční
a odborné počinaly už některé kusy její dobý
vati si pozornasti a místa, a kritický Seznam
který jí pořídil leydenský profesor a haagský
ředitel Mauritienhuisu V. Martin, byl by zni
učinil sbírku dobrých, aspoň zajímavých při-
spěvků k uměleckým biografiím některých sta-
rých malířů. Dnes z ni zbyla paměť jen v tomto
Katalogu, podobně jako po sbírce hraběte K
Šternberka, kláštera Emauzského, ryl. Chlume-
ckého a jiných sokromých obrazárnách a umě-
leckých sbírkách pražských. Veřejná dražba
10. t. m. učinila ji nadobro konee
Byla to podívaná v Praze velmi vzácná
toho dne v oné úzké a přitemnělé místnosti
domu druhdy Olivova, v níž se před tím tísni
obraz na obraze od podlahy až k prolomenému
stropu, a mnohé ještě bývalo na podstaveíeh
prostřed a opřeno tu onde o stěny, někde v ta
kové tmě, že bylo nutno posvítiti si elektriekou
lampičkou, chtělli kdo ostřeji podívati se které
malbě ve tváře. Toho dne arci hned z rána
vypadala galerie už jako vypleněna. Víc jak
polovina obrazů scházela; tu onde na tmavě-
červených stěnách visely zbylky, jež tu zane-
chali konfi skující věřitelé a kupei, kteří si včas-
nou koupl zabezpečili, co mobli potřebovat
Mezi nimi Zemská galerie v Pešti.
Hošek
Olivův
Mühlheim
Praha
Šternberk
Chlum
Pešť
5
article
Dražební prodej děl se dost primilivněa
zdejší kupci dražili skoro nazdařbůh, jak se
zdálo. Podle jmen a ne podle obrazů, jež ne-
mohl nikdo dobře vídět a prozkoumat. Hlavně
podle jmen, pro něž už zase viděli v budoueno-
sti kupce. Sběratelů bylo málo Mnohem jistěji
a klidněji vedla si druhá skupina Muži z venku.
Firmy obchodů se starými obrazy. Chefové nebo
jich vyslanci. Chytré tváře; klidné oko. Věděl
napřed co chtějí. Uvažovali včera, předevěirem
a už také dříve. Odhadli si hodnotu vyblédnu-
tých kusů; vypočetlí si už napřed, mnoho-
nabidnou, aby při dalším prodeji měli zisk
Leckde bylo patrno, že dražíci pomýšlí zároveň
na určilého kupce a sběratele, svého klienta.
Draži jména, která právě »jdou«, umělce, po
nichž kolekcionáři pasou a proto se vrátil lee-
který dobrý obraz na své místo, poněvadž nebyo
opatřen jménem žádoucím.
I v této malé, a neurovnané aukci mohl
ostrý pozorovatel poznati, jak umělecké dío
slává se obchodním artiklem. Obchod je obchod.
Má furmu všude stejnou a na předmětu vlastně
mnoho nezáleží. Všechny jakosti, vlastnosti, vý
značnosti a zvláštnosti uměleckého díla nejsou
tu estelickými a historickými momenty; stávaji
se jen obchodními koeficienty. A mění se každou
chvíli. Ne ve své hodnotě umělecké — ta zů
stává a trvá Uřeba nevšímána — ale v pe-
něžním převodu. Staři i jiní mistři podlehají
tělo obchodní fluktuaci. Má mnohé příčiny, jež
nejsou vždycky jen obchodnické. Má na nich
podíl duch i vkus času, což jest výslednieí
velmi početných a často nepostřehnutých sil-
jindy odborné studium a jeho literatura, jež vy-
nášejí zapadlé a staví do přiznivého světla ne-
všimané nebo zapomenuté. Dobrý obchodnik
s uměleckými výlvory bývá ovšem také dobrým
6
article
znalcem toho všeho, vyhližející a naslouchající
na všechny strany. Druzí pracují hrubě a jen
nazdař bůh, nebo počítají, že jejich kupcije
odbornou inteligencí nepředstihují. Největší část
sběratelů počíná také s úzkým vkusem a oby-
čejně s vědomostmi, jež se rovnaji nule. Počí-
nají si vlastně jen jako lovci kuriosit; shánějí se
po stáří a po jménech; operují s pojmy
»pravý« a »falešný« velmi naivně. Zdá se, že
také sběratelství je vokací, že řádný sběratel je
rozený sběratel. Z předsevzaté vůle nelze se mu
naučiit, nemá-li kdo k tomu za základ
zvláštní nadání. Jako všude, tak i ve sběra-
telství jsou diletanti a odborníci. Ovšem od
borníci v jiném poněkud smyslu, nežli se u nás
obvykle béře. Totiž velmi hrubě a povrchně.
Kdo má škuly a atesty nějakého odboru, platl
za odborníka, kdežto ve skutečnosti o tomto
titulu rozhoduje jen a jen vysoká míra spo
lehlivých znalosti a dovednosti.
Hoškova galerie zmizela z Prahy a nesxi
stuje více. Její součásíky rozběhly se po různe
a vtělí se v jiné sbírky. Jenom ti, kteři pozprně
sledují a zaznamená ají provenienci obrazů
budou ználi přiště její jméno. Praha jest zase
o něco ochuzena. Velmi správně vycitili někteři
škodu z tohoto úbytku vyplývající a v idealistní
horkokrevnosti kuli plány na záchranu. Město
země, stát, měly složiti kupní peniz, který byl
z prvu zcela nemírný, a galerii odevzdati ve-
řejnosti. Ale soukromá sbírka z osobní choutky
a pro osobní zálibu sběratelovu skoupená a slo-
žená není vždycky žádoucích vlastnoslí veřejné
sbírky. Diletantský nápad je zde nejměně na
Praha
Hoškův galerie
7
article
místě, o čem by na příklad ve Lvově z na-
dávné minulosti mohli v pravovat. Přišel jim
velmi draho, když za velké peníze koupili bez-
cennou sbírku a znamenitou ostudu. Hoškova
galerie stála svého majílele mnoho, velmi mno-
ho peněz; mnohem více nežli zač stála Bylito
vlastně jenom první hrubý základ sbírky a ga-
lerie. Měla mnohý zajímavý a cenný kus, aby
se však stala vybranou sbírkou i jako celek,
jako soubor zvláštní a vyvýšené hodnoty, bylo
by bývalo třeba mnoho čisel z ní vyřaditia
lepšími nahraditi. Nepochybně, že by zesnulý
sám to byl podnikl, jako už se vskutku k toma
chystal. Kdyby byla přešla ve své úplnosli do
majetku veřejného, musila by správa její tuto
velikou práci provésti s velikou obezřelností
praci a ještě vělším nákladem. W. Martin
v úvodu k Seznamu velmi kriticky vyzve ll, co
pozoruhodného, neb aspoň zajímavého v obra-
zárně bylo. Tvoři to jen jakousi čásť všeho ob-
sahu, a ne vždy přihlíží se zároveň také k materi-
álnému stavu, v němž se dnas jednotlivé kusy
nalezají. Starý obraz v rukou soukromého ma-
jitele prožívá mnché, čim musí býti ve veřejné
sblece dnes ušetřen. Miním čistění, oživování,
doplňování, přemalování a podobné operace.
Je skulečnou škodou, že Hoškova galerie
ztratila se z Prahy, není však žádnou chybou,
že nebyla koupí převzata v majetek veřejný
Máme ovšem zde instituci, která měla po n
sáhnouti; ne po všem, jenom po zvláštním vý-
běru z ní. Galerii v Rudolfiau. Nejeden obraz
z Hoškova domu by ji přišel k vyplnění mezer,
k zaokrouklení celku, k rozmnožení světlýeh
zjevů. Jenom že správa její může jen krčiti
rameny a ne sáhnouti do pokladny V té by ne-
nalezla dostatečných fondů Tři čtyři menš
práce mohla jen koupil ; víc ne.
Karel B. Mádl.
Martin
Hoškův
Mádl
Lvov
Praha
Hoškův galerie
8
article
=Výstava české gra fik
v Topičově Salonu tvoří pokračování lonské
s tímtež titulem a obsahem. Už pouhý fakt
že možno upraviti vybranou sbírku leptů,
litografií a dřevorytin domácího původu
o půldruhém stu čísel, napovídá, kterak se
česká grafická produkce v posledních letech
zmohla. A výběr mohl být ještě hojnější, aniž
by bylo třeba měřítko zmenšovati. A všechno
to děje se vlastně beze všeho trhu, leda jen
kusého a náhodného. Patrno tedy, co naše
malíře vede ke grafice: pud a vnitřní nu-
tkání, zálibnost, ktera nepočítá s hmotným
zdarem nebo nezdarem a toliko vlastní pro-
duktivnosti a experimentativnosti zadost
Už se rozumí samo sebou, že v čele
výstavy stojí F. Šimon číslem i jakostí. Ma
zde nových dvacet listů, většinu barevných
leptů s lehce a jemně nadýchaným kolori-
tem, z nichž bych zvláště vyzvedl (mimo
lepty »Z Prahy«) Velké boulevardy, Quartier
Latin, Hyde-Park známých už u Šimona ja-
kostí. Mimo ně však také černé lepty z Be
nátek a Prahy (Jelení Příkop), jejichž ma-
lebnost není o nic menší a kde jehla velmi
hbitá a výrazná činí oprávněný nárok na
titul mistrnosti. Canišrovský mezzotint
»Ozdobného květu«, profilu nahé ženy před
zreadlem, je kus nevšedního půvabu. Hrad-
čany v zimě Vikt. Strettiho mají silnou pří-
značnost pražské zimy, kterou Vojt. Preissig
přenaší do japonské dekorativnosti. Zdeňka
Braunerova vyjadřuje se soustředěně a silně
ve chmurném »Kladnu«; St Lolek podáva
Topičův
Šimon
Hyde
Stretti
Preissig
Braunerův
Ma
Praha
Kladno
St Lolek podáv
Kurier Latin
10
article
pěkný malý lept »Řijícjhů daňka«, Jarosl.
Benda markantně jadrné, Sbrysy a vrženými
stíny vystižený obraz dřevěné zvoničky
dřevorytní styl prováděný s linoleovém tisku
pak náčrtové litogratieM. Jiránka a I
Emingerové, barevné Jar. Panušky a J. Stret-
tiho-Zamponího vynikají zvláště z tohoto
výstavního souboru.
K. B. M.
= Nové publikace, redakci této rubriky zaslané.
Šíma Joseť: Studie lidových výšivek z Čech
Moravy a Uher. Slovenska. Sbírka kreseb ku poznán
našeho lidového ornamentu výšivkového. Obsahuje
ornament gsometrický, některé základní stilisované
květy a přiklady lemovek, ozdob rožních i náplní
ozdobných, jednoduchých i složitějších z různých
oblastí krajových. Podano v přesné kresbě a věrně
v barvách dle originálů a upraveno pro potřebu
rýsovně, kreslirně i pracovně. Obsahuje 30 tabulí ba-
revných a 19 vyobr. v textu. Vydáno s podporou c.
k. ministeria kultu a vyučování a zemského výboru
moravského. —- Brno, A. Piša 1909 —— fol.
Seš. 1. tab. III., VI., XVI. a XXV a text.
T-tul díla, jež rozmnožuje stavající už značnou
řadu publikací vzorů lidových výšivek. vypovídá
velmi zevrubně o obsahu i cilech práce. Úplná bude
obsalovati 30 tabulI. Při ukončení buda o ní zvláště
referováno.
Pejskovi přátelé. Národní říkadla. Obrázky kresli
Jaroslav Filip. — Nymburk. Fr. Hručíř. 1908. — g
Hladík Václav: O spučasné Francii. Listy
z Paříže, sludie, vzpominky 1894—19.7. (Salonní
bibliotéka čís. 21.) — Praha. J. Otte.
Řijícjh
Benda
Sbrysa
Jiránek
Eminger
Panuška
J Stret
Šíma
Čo
A Piša
Jaroslav Filip
František
Hručíř
Hladík
Václav
J Ott
Morava
Uhry
Slovensko
Nymburk
Paříž
Praha
zemský výbor moravský . —Brno
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Ustaňte!
Valná hromada Českého hockey
ového svazu nevybočila, bohužel, ze slohu
ve který upadly podzimní »valně« našich ústředl.
Jako první, jako druhá valná hromada sva u
footbsllového, jako první valná svazu hockeyového,
nebyla ani druhá valná hromada hockeyová
ničím jiným než episodou v zápase Slaviea
Sparty, jenž byl přenesen na půdu nejméně k tomu
vhodnou, ústředních korporací. Da zápasu tohoto,
jenž měl zůstati soukromáu záležitostí obou klubů.
strženy jsou dnes i ostatní kluby. Valné hromady
našich svazů poskytují obraz boj šť. Mění se sce-
nerie, tu a tam vystřidají unavené válečníky čerstvé
síly, mění se i okamžitá cena úspěcho, ale vá čí se
s neochabujícím zápalem. Ve jménu čeho a oč se
bojuje? Zbytečné úvahy. Faktum jesl, že český
sport jest ve dvou láborech, které nezastavi ne-
přátelství. Nejsmutnější ovšem jest nesporné faktum.
že útraty tohoto bratrovražedného boje zaplati český
sport krvavými obětmi, nenahraditelnými ztrátami.
které nejsou v žádném poměru s tím, čeho ta nebo
ona strana v boji tom může dobýti. Což není
možný smír nebo aspoň-kompromis nějaký ? Nelze
se Slavii a Spartě dohodnouti o hranice jejich
vlivu? Myslíme, že při dobré vůli bylo by to
možno. Vždyť stéra zájmů i vlivu obou už jest
rozhraničena významem obou klubů v různ ý ch
sportech Sparta svým jménem i svou povahou
jest klubem především athletickým: Slavia footbal-
lovým. Nechť se svolením a za spolupůsobení
ostatních klubů českých se rozdělí (pl omiňte tvrdé
upřímnosti výrazu) o svaz footballový a athlelickou
unii.
všeobecná ake.
společnost pr
pojištování
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných kombinaoích za pevnou premll
= Žádejte prospekt. =
Sparta
Slavia
národní divadlo
12
article
PR CEo
PR CEo
Anecht sr vzajeme neubiizují tum, hu
ou te
v majoritě, oněn v minoritě. A o tatní svazy a zkor
porace? Ponechte také něco menším klubům. Pro
by na př. nemohl v hockeyovém svazu míti svou
»državu« B. Z K. klub, jemuž děkujeme zaveden
tohoto sportu u nás, nebo některý jiný z klubů, kter
hockeyi věnovaly své síly. A Národní rada všespor
tovní? Nemáliž býti sborem mužů, co nejvíce nestran
ných, vzdálených vřav klubových bojů? Řekněme si
Dostí těchto nesvárů, dosti řečnických a diplomati
ckých zápasů. Nehodí se zápasy u zeleného stolu do
sboru lidí, jichž věcí jest bojem na zeleném trávníku,
na závodní dráze, na ledovém zrcadle přispívat
k tělesnému otužení a mravnímu upevnění mládeže
A chcete-li už, pánové, plésti diplomatické kličky
jste-li opojeni touhou po řečnických a polemikářských
vavřínech, pohleďle, pánové, na sportovní Evropu
a zvíte, kde hledati nepřítele společného vám všem
Dost
hockeyový svaz
Evropa
13
article
Vánoční dar,
Vánoční dar,
nejlevaěji nakoupíte v obchodním domě firmy
Praha—Il., Vodi-
Praha
14
title
J. Novák, čkova ulice 24.
J Novák
15
article
Za svůj list prohlašujeme: »Národní Listy« věrn
Za svůj list prohlašujeme: »Národní Listy« věrn
své tradici jsou ochotny podporovati zaždé ušlechtilé
hnulí, jehož cílem jest povznesení zdatnosti českého
národa, Za takové hnuti uznáváme i tělesná cvičení
16
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
nejlepší jakosti doporučuje firm
Praha-lI., Štěpánská sl. č. 629 Založeno 1847.
shrnutá v pojem sport. Nemůžeme však za spor
pokladati neplodné, ba škodlivé tomuto sportu spol-
kářské rozbroje. A nenapadá nás v době, kdy česká
žurnalistika ve shodě se svým posláním a úkolem
v národě musí napínati všechny své síly v boji za
nejvyšší statky národní, plýtvati místem na ličení
dějů, která vzdálenost několika let, ba jen měsíců.
zmenší na malichernost, kterou v nich už dnes na
lezá klidná úvaha.
Fotografické aparáty, dalekohledy.
friedry, binoklg. frem žejss, Boerz,. Volg
jako
výhone Vánoční dárky
doporučuje V. oddělení vrlkozávodu firmy
Ladislav Švestka a spol.
(majitel Ladislav Švestka)
2293:
Praha, Václavské nám. 53.
Švestka
Praha
Volha
Václavský já
18
article
Otevřený, lehký omnibus pro
společenské jizdy
pro hotely, lazeňská a výletní mista atd.
19
article
Laurin Klement,
Laurin Klement,
2208s
akc. spol,,
Ml Boleslav. Sklad: Praha, losefské nám
Závod v Ardennách bude podle usne
sení belgického automob. klubu jistě r. 1909 pořá-
dán. Odpadne-li grand prix a s ním i chystaný závo
voituret, bude jejich závod uspořádán rovněž v Ar-
dennách pod názvem Coupe de Crawhez.
Laurin
ml Boleslav
Praha
Ardenny
Ara
coupe jít Crawhez
20
article
Humry rirndsve
Kaviar alosnnaí
Langusty ancouns ké
Humry rirndsve
Kaviar alosnnaí
Langusty ancouns ké
česko hažant,
Čokolády deser
vrýcai
21
title
PIze svábské e
Štyrské kapounyl a poulardy
24
title
Bonbonerie
Ovoce ene
Hrozny, ananasy erntvé
27
article
Na horké půdě přikopůru
české obecenstvo slušné žádáme, by první ryze českou
firmu VACLAV VLK všemožně podporovalo
různé oruhy damských latek nakonnila v télo Girmy
2s0
zsre
Vlk
Vaclav
28
article
Motorový vůz, jenž ve službě a plně obsazený vází
40.6 t (z čehož připadá na váhu adhaesní 23.7 0), vlekl
3 přívěšné vozy a sice plný uhlák, prázdný osobní
vůz a prázdný uhlák o úhrnné váze 33 t. Výsledek
zkoušky byl v každém ohledu příznivý. S uvedeným
vlakem docílilo se mezi stanicemi Trnovou—Měche-
nicemi a Mníškem, kde se vyskytuje průměrné stou-
pání 20%o v nepřetržité skoro délce 13 km, rychlosti
20—28 km za 1 hod. Stroj vozu vyvinuje sílu 140
až 170 HP. Největší rychlost jízdy činí 50 km za1
hod. Vnitřek skříně vozové obsahuje dvě oddělení III.
třídy, dále oddělení II. třídy, prostor pro zavazadla
i úřadovnu poštovní. Celkem pojme vůz 39 osob
Osvětluje se acetylénem a je vůbec moderně a kom-
fortně zařízen. Pro tento nový parní vůz dodala fir-
ma F. X. Komárek ve Vídní parní kotel (dle vzoru
Alisonova). „První českomoravská továrna na stroje
v Praze“ celé strojní zařízení a firma F. Ringhoffer
na Smíchově skříň vozovou.
Komárek
F Ringhoffer
Mníšek
Vídeň
Praha
Smíchov
km
HP
30
article
K. ISERSTEIN, ou
K. ISERSTEIN, ou
Auglické a franceuzské
modní zhoží pro pány. Ddbornlk výbav pro pány
Athletika a sportovní hry.
** »Č. S. F.« má výborovou schůzi v úlerý
půl 8. hod. večerní »u Brejšků«.
** S. K. Hazená. Dains vycházka do Troje.
Schůzka před 2. hodinou u brány před výsla vištěm.
Hosté víláni.
Lankasterky, llehertky.
revolvery a Browaingy
doporučuje firma
Lndislav Švostka a spol. (majitel Ladislav
Švestka) Praha, Václavské náměsti 53. — Úvéru
hodným osohám mírné platební podmínky.
22085
Vzduchoplavba.
** Hudba budoucnosti. Francouzský
týdenník L.'I lustration zaznamenává tuto zprávu
Město Kismee na Foridě má první policejní řád
pro dopravu ve vzduchu. Hranice města jsou stano-
20 mil nad zemí. Každá vzducholoď, která
vpbje do toholo pásma, musí zapraviti poplateka
to: upoutaný balon 20, volný 30, řidilelný balon
50, aeroplan 190, helikoptera 150, ornithoptera 300
dolarů. Čtyřnásobné poplstky musí platiti zmínřná
vzdušná vozidla, nesou-li více než 100 cesťujících.
Řad stanoví také výštražná znamení a zakazuje »pře
jtedeti« telegrafuf týče.
K Iserstein
Brejšek
Hazený
Švestka
Trója
Praha
Kismee
Č . S . F
Lndislav Švostka a společenský
31
article
K Vánocům
nejlepiší dárek jest
kolo, brusle aet lyž
od fir. B. Potůček,
sport. závod v P. aze, Spálená
ul. 1, nár. Karlova nám.
23424
B Potůček
Karlův já . 23424
32
article
*O Wrightově pátečním letu do-
cházejí tyto podrobnosti. Ku pokusu na tábořiště
„Auvours“ se sešlo četné obecenstvo. Start se zdaril
obdivuhodně, avšak Wrizht selrval jen několik metr
nad zemí, poněvadž ve vyšších vrstvách vál vítr rych-
losti 9 m za vteřinu. S úžasnou pravidelností plul
jeho aeroplan kolo za kolem, opisuje dráhu vytýče-
nou Uemi kůly. Tak urazil Wright 45 kol, načež při-
stál, domnívaje se, že ulotěl 100 km, kdežto měřiči
stanovili prolétnutou trať na 99 km. Přesný čas jest
tvca. z01. DialA
sou únlně snakninni
a dobré mysli, neboť pokládají za vyloučeno, že Far-
man nebo Delagrange do 31. prosince tento výkon
překoná. A tím dnem končí lhůta pro nabytí Micheli-
novy ceny. Kdo v ten den jest majitelem distančního
rekordu, shrábne odměnu 20.000 franků, které štědrý
továrník pneumatik vypsal. Wright chtěl létat 3 ho-
diny, ku předčasnému sestupu byl nucen pro ucpání
se roury, přivádějící olej motoru. Odpůldne se pokusil
o 100metrový rekord výškový. Dobyl ho — jak bylo
lze očekávati po jeho výstupu do 90 m — hravě.
Už po několika kolech vystoupil tak vysoko, že lé-
tadlo se jevilo divákům jako malá bílá skvrna a pře-
lětl konečně řadu upoulaných balonů ve výši 115 m.
Wright stanovil na sobotu nový pokus o distanční
rekord.
Wrightův
Wright
Diala
km
33
article
Amarantino Morel
Amarantino Morel
Liqueur d'estomac Extrait degriote
Amarantino Morel
34
article
Bedřich Kafka v Příbrani
Bedřich Kafka v Příbrani
cís. a král. dvorní dodavatel
Kafka
Příbraň
35
article
** Pohár Gordona Bennetta pro avla-
tiku bude vybojován mezi 25. a 31. srpnem, na kdy
určen jest také grand prix
Gordon Bennett
37
article
Týdenní táčky
Týdenní táčky
Jsme šlendriáni l
Neračte se lekat toho ostrého slova, ale
jak jinuk nazvat, — když opravdu všecko od
býváme! Spojek »Karflol« zve vás k důležité
schůzi, kterou odbývá na Sylveštra, tambu-
rašský klub »Aťsedrnká« odbývá svůj kon
cert, docent pan X. Y. odbývá svou před
nášku, váš syn odbyl maturitu a slečna deera
třetí ohlášku . .. a potom má ten náš život z
něco stát, když se takhle všecko odbejváh
Včera dokonce i jakási šlechtická spo-
lečnost »odbývala vánoční nadllku chudým
dětem.«
Byl jsem zvědav. jak vysoká dobročinnost
vypadá, a proto použiv vzácné protekce jednoh
lokaje, byl jsem tak smělým.
Tedy
Palác jednoho ze starších a lepších šlech
ticů pražských.
Skvělý, prostranný sál, vyleštěný až úzk
po něm občanskému člověku jít; na stěnách
obrazy předků a předie, prvních v lImeích širo
kých jako škatule na tort, druhých v krinoll
nách a tak ještě staromodně všelijak.
Do středu sálu spadá od stropu skleně-
nými cetkami lesknavý lustr, se spoustou imi
tovaných svěc, zařízených na molýlové světl
plynové.
U zadní stěny zbudováno podjum, široké
jako popraviště, potažené červenou plyšovou
látkou a na něm vysoký, rozložitý vánoční
stromek — takto důkladný smrček s dlouhými.
rousnatými větvemi.
Prohýbaly se pod tihou jabiek, zlacenýeh
a střibřených ořechů, cukrovi v hedvábném
papirovém třásní a různých ozdob. I pestré
svlčičky čekaly rozavícení.
Pod stromem táhla se dlouhá řada, zcela
stejně narovnaných talirů, na nichž bylo po
pleeuci fiků, po hrsti datli, trochy cukrátek
38
article
čokolády. Konečně vedle srovnány dárky, jedno
duše, dle jednoho střihu šité šaty a pár botek.
Nepodceňuji toho — lépe dozajista něco
nežli nic. A pokud dárců se týče, je dobře.
vzpomenou-li také tyto kruhy aspoň jednou do
roka, že krom různých jiných sportů existuje
i jeden nejušlechtilejší — dobročinnost.
Bohužel, záhy jsem poznal, že právě v tomto
sportu jsou členové vzácné a urozené společ-
nosti laiky a špatnými amateury.
Možná, že všichni ti, kdož nedlouho nato
v sále se sešli, dovedou výborně jezdit na
koních, snad i řídit automubil, hrát hockey
lawhtennis, střílet a lýžařit . . . ale prokazovat
dobrodiní, aby mělo noblesu, jakou snažíse
osvědčovat v jiných sportech — toho nedo-
vedou.
Už sama průprava k slavnostnímu aktu
nadílky zarážela. Dlouho před určenou hodinou
snášeli livrejovaní lokajové těžká plyšová křesla
a stavěli je do řad a půlkruhu. Když hledište
tak upraveno, rozžala světla na stromečku.
39
article
Milá, hřejivá zář červených světel v tmave
zeleni jehliči vnesla do sálu hned veselejš
vzhled.
A odkudsi začli se trousit pánové a dámy
aristokratického vzezření.
Sklíčka v oku, anglicky střižený vous, dámy
v plesových toiletách a v záři brilantů.
Obcovací řeč německá, francouzská, an
glická a šlechtická.
Zasedli v hlučném, smíchem rušeném roz-
hovoru, jako obecenstvo v divadle před vylaže-
ním opony.
A ve chvíli opět začaly se odněkud trousi
děti v průvodu dvou opatrovnic. Německé
české děti, patrně z dvou opatroven. Šly hezky
v řádce, bez hlesnutí, jak je ve školce napo-
menuli. Každé dítě se uklonilo jako malá opička
a šlo ke stromečku, kde čekalo na dalst
povel . ..
Domnlval jsem se, že při vstupu děti do
ozářené síně zajiskří jim oči, že ozvou se vý
křiky radosti a obdivu, že objeví se onen čislý
dětský úžas a vzrušivé překvapení, jaké mivaj
o Ježíšku děti v rodinách ...
40
article
Ale nic takového na tvářích dětí nebylo
Byly zaraženy, byly zastrašeny a patrně jim
v hlavšch stále znělo dlouho viloukané napo-
menuti: »Musíte se chovat tiáe, jít po špičkách,
nemluvit nahlas a odpovidat, jen když budele
tázány.« Proto šly k vanočnímu stromku jako
na pohřeb.
Zakřiknutá radost!
Společnost blaseovaně si děti prohlížela
některá z dam prohodila poznámku, ale v celku
zdálo se, že byla v očekávaní zklamána. K po-
kynu jednoho z pánů rozdaly průvodkyně dilek
dle jmen dětem dárky, načež dvé děti, hoch
děvčátko, zajikavým hláskem přednesly děkov-
nou básničku, složenou přiležitostným básníkem,
rozumí se napřed německy a potom česky.
Bylo to prostě trapné, neboť akt dobročin-
ností zvrhl se v naevičenou komedii, při které
nefalšovaným byl jen ten stromek.
Nevím, jsou-li všechny snad dobře jinak
míněně vánoční nadilky tím způsobem arranžo-
vány; ale nejde li tak o radost těch, jimž se
dává, jako o zábavu těch, kteří dávají — pak
by to bylo opravdu smutné a ubohé!
Není-li už možno, každému chudému dltět
položit dárky anonymně pod jeho stromeček, do
chudé domácnosti jeho rodičů, je-li už nulno
pořádati takovou hromadnou nadilku dětem —
ať se tak děje beze svědků a bez diváků.
Vpusťte děti do onoho sálu paláce samolny,
nechte je jásat a dovádět radosti, obdivovat
stromek a pustit se do mlsek. Jedna učitelka
stačí k udržení pořádku.
A dobrý úmysl bude dobře proveden i bez
skliček a lorgnettů, bez záře brillantů a ben
dékovných řečr.
41
article
V minulých dnech pořád jsme čekali, že
na Balkáně propukne válka. Brzo berlínská, brzo
vídeňská bursa »svedla bitvu« a byla toho hned
plná Praha. Telefonní dráty se mohly strhat do
tazy a povidálkově v kavárnách a na tramway
slyšeli už hřímání děl a cínili prach
Sám jsem zasisehi rozhovor dvou mou
drých lidi:
»Ale to víte, že už dávno se to tam dol
mele, ale žurnalisté to do novin nechtějí dát!e
Pánové — strašně se v nás mýlite
Ujišťuji vás, že ve válce rusko japonské
sám svedl jsem »dnes« jednu bitvu, ke které došlo
až »zejíra«. Tedy rychlost ve zpravodajství až
úžasná. Či ani to vám nestačí?
Pánová
Balkán
Praha
42
article
Od zejtřka dýšeme tedy »vánoční vzduch«
jinými slovy vůni kuchyně, kde přebíráse
»fenykl« a anýz, strouhá citronáda a mandle
perou (a mlsají se) hrozinky a vůbec připravuj
se všelijaké sladkosti a dobroty.
Přednostkám domácnosti nadcházejí dn
pilné práce a — zlostí. Zvlášť jsou-li v rodene
četné děti. Letos pro tu spálu už od začátku
prosince mají prázdniny a přivádějí rodiče v zou
falství. Ke všemu ani nemrzne, aby je člověk
vyhnal na led.
Ve vánočním týdnu teprve není s nim
k vydržení Mají plno ochoty pomáhat — zvláště
jde-li o přebírání hrozinek — věšet cukroví na
stromeček, zkoušet svíčičky, zdali dobře hoří
šukat po všech koutech — co jim Ježišek
naděli
Zvláště ale vyvádět hloupost za hlouposti.
Přišel jsem tuhle domů a ptám se po dé
»Ani mi nevzpomínej — dala jsem je
všechny klečet vedle do pokoje.
Šel jsem navštivit klečící rodinu — ale t
se rozumi, páni kluci už dávno neklečeli.
»Co jste darebové zase provedli? Musíte
maminku pořád zlobit ?«
»Ale my tatínku nic — ono to samo
chyilo
»Co samo chytlo ?«
»No, ten ubrus !e
»A od čeho — co jste zase tropili ?«
Nejstarší kluk přinesl odněkud prskavky
na drátku, co jsou asi dvě za krejear a smrdí
za pětalk. Aby dokázal, že docela nic od toho
nemůže ehytit, zapálil jednu nad ubrusem A
když ho začala pálit do prstu, pustil ji na ubrus
To není ale ještě vše. Poněvadž druhý kluk
mu hrezil, že to půjde na něho říci mamince
44
article
a ulek.
nedá-il mu taky jednú prskavku, dal mu ji a
dohodli se, že tu propálenou díru na ubruse
odstraní. Vzali jednoduše nůžky a docela ši-
kovně propálené místo vystřihli . . . Myslili to
chudáci dobře, ale maminku moh' čert vzítl
O šem kouř a smrad v pokoji vystřihnoue
nemohli a tím všecko prasklo.
Až o Štědrém večeru budete v měkké ná-
ladě, prosím vás, nechte všech hloupých pra-
nostik a hádání osudu z rozkrojených jablek
ztrouchnivě'ých ořechů. Zkazí vám to mnohdy
náladu a mkdy se to nevyplní. ls
Vím sám z jednoho případu. Stará tela,
po které byla naděje na kousek dědietví, roz-
krojila si před dvaceti léty po večeři jablko —
a nebyla tam hvězda. Celý večer byl už roz-
brnkaný, zábava vázla a teta brzo odešla domů,
lehnout si do postele a čekat smrt.
Č-kala ji rok, ono pořád nic! A dnes je
jí už osmdesát a já vím, že tu l ještě bude deset
let. Tak vidíte, že hloupé jablko nemá vždy
pravdu!
I pro zamilované mám jednu výstražnou
historku z vlastní zkušenosti. Už jako kluk jsem
slyšel, jde-li mládenec neb panna na Šlédrý den
před večeři do tmuvého pokoje, postaví se tam
proti zresdlu a zvolá jméno toho na kohos
mysli, že se mu volaný ozve, má li zvědavého
nebo zvědavou rád.
Jako kvartán byl jsem už tak zvědava
myslím, žejsem tehdy místo Caesara nosil
hlavě nějakou Matildu.
S tlukoucím srdcem vsunul jsem se tedy
do tmavého pokoje, postavil se před zreadlo
tam nesměle zvolal drahé jméno.
Nie,
Tedy po druhé. Zas nie!
Ale po třetím zvolání, skutečně se cos
ozvalo. Bylo to dosti hlasité plesknutí a po něm
hlas, který docela neby! dívěl.
»Tak ty takhle študuješ — nosit holky
v hlavěl?
Proto upřimně vám radím, nepokoušejíe
v tmavém pokojí svůj osuď — a kdyz, pidí-
vejie se dřív dobře, nenlli tam někde na ka-
napí podřimujíci tatinek.
Zevloun
Ted
Zevloun