Periodikum ALTO Viewer

1

29. září 1907. Císto 269

2

NARODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Z Kaselu. = Z oken vagonu, cestou z Výmaru, vi- díte pěkný kraj. Touto letní chvíli asi na vrcholu jeho sesonní krásy. Jakoby široké údolí, jehož nizkou střední zohýbanou a zvlněnou linii tvoři nevelké řeky, do dálky znatelné svým stromo- vým vroubením, a trať železných prutů, po nichž letí vlak, Osady a městečka, směs zeleně, svítivé bělí a rudých stěn, vyskakují z půdy zelené a hnědé. Letmo se dotýkáte několika vel- kých měst, jejichž moderní okraj tvoří věnec kol starého šedavého jádra, které přečnívající kostely a jejich trčící hrotité věže do dálky vy- značují. Váš obzor je uzavřen vrchy teď cele temně zelenými. Vzduch jemného odpůldne je lomí do šeda a modra, jejich hmota i barva měkce vyrůstají z půdy kolkol zúrodněné. Velký. dlouhý vrch s táhlým hřebenem po levé straně. Nyní klidný, druhdy tajemný Hörselberg, v jehož nitru se kdysi snoubila antika se středověkem, kde v loktech paní Venuše, jejím kouzlem opředen, dlel Tanhäuser. Křesťan, Germánv náručí klasického pohánství. Wartburg leží na druhé straně. Široké hmoty jeho hradu sedí ne bez půvabu na temeni vrchu nad Eisenachem. Venuše, Tanhäuser, tklivá světice Alžběta, Mar- tin Luther. Od Olympu ke křesťanskému Římu a odtud k protestu rozumu a čistoty, od poesie antiky romantismem ke germanskému vzdoru proti latinskému papežství. Jedete nejněmečtějším ovzduším Durynského Lesa a vystoupite v městě. kde hned vedle staroněmecké čivrti rozkládá se novější, jejíž trati uliční, pravidelná obděl- niková náměsti, jejíž paláce a parky jsou kon- cepcí a dílem francouzského ducha.

Venuš Tanhäuser Alžběta Luther Kasel Výmar Eisenach Mar Olymp Řím

5 article

Vychvalují-li příručky cestovní polohu Ka- selu, můžete jim věřiti. Město sedí v pěkném místě na zcela mírném svahujíeím břehu Fuldy, který se pojednou náhle a hluboce propadá do veliké smaragdové nížiny. Z dola zdá se vám, jakoby celé město sedělo na ohromném basti- onu. Znenáhla se naň vyšinulo, ne z důli, nýbrž z boku. Malý listek v Baedeckru, plný geometrických čar a figur, plán města, je celou knihou historie, v níž nemluví sice malé roky, za to celá století a celé epochy. Brzy objevíte v ní prvotní jádro založení, tam kde se severní ulice klikatě tisní s obou stran řeky. Rozbíhají se od tří velkých bodů: od kostela, od tržiště, od místa, kde jistě stával starý zámek lant- kraběcí. Zde zvedá se znamení nové doby: těžký, nákladný palác pruské justice. Hessenští vévodové musili mu ustoupiti. Vejdete-li doté čtvrti, jdete-li z ulice do ulice, bez určitého cíle, ničeho nehledajíce a všechno nalezajíce, procházíte pravým staroněmeckým městem, kde masivní kamenné, těžkopádně se rozvětvující budovy, druhdy úřadní, takořka lokty se dotýkají oněch zvláštních, jakoby natlačených brázdě- ných domů měšťanských, jež jsou příznačné pro tyto německé kraje. Úzká okna, nízká patra, velké štity. Celá kostra trámová, s ře- zanými a polychromovanými výběžky, ve své

Fulda Baedecker

6 article

důmyslné tektonické spleti tvoři organický orna- ment na hladkých plochách stěn. Volno je pouze kolem kostela sv. Martina, hmotně, gotické stavby, jakoby střežené bronzovou sochou lant- kraběte Filipa Velkomyslného. Reformace zde píše svoje dějiny. Na zevních stěnách choru ko- stela množství náhrobků. Několik jich s hrubou venkovskou ornamentikou barokní, přeplněných emblemy, erby, hesly a nápisy patří sedmnácté- mu století. Také styl epitafů je nabubřelý a přece je čtete se zájmem: ohlašují mrtvé če- ského rodu. Pánové z Kůnovic a z Louky, po- tomci našich emigrantů, zde odpočívají. Vladaři hesenští měli pro souvěrné emi- granty místo ve svém městě a při svém dvoře. Celé osmnácté století jim patří. Jejich dílem je Nové Město, pravidelné sitě, s velikým námě- stím Friedrichovým. Du Ry, hugenotské jméno celého rodu architektů, spojuje Kasel s Pařížía Francií. S nimi přichází do těsných poměrů re- sidence německé smysl pro velkorysost, novo- dobý pořádek, panskou okázalost. Nestaví víe zámky, nýbrž paláce, nezakládají tržiště, nýbrž náměsti, ne ulice, nýbrž třídy, ne zahrady, nýbrž parky. Dominantou jejich není víc kostel nebo radnice, nýbrž sídlo panovničí, celý jeho dvůr s monumentálními stájemi, s pavilony, lázněmi, oranžeriemi, s divadlem, s pomníky a vítěznými branami. Všechen architektonicko-umělecký apa- rát francouzského dvora sem přenášejí a zdejší regenti dovedou po venkovském vzoru také po- třebný náklad sehnati z výtěžků podaných do svých rentamtů. Francouzská moda má vždy umělecký rys. Jejím vlivem a pudem napodobo- vacím stávají se němečtí potentáti soustavnými sběrateli, zakladateli galerií a musel nynějších.

Martino Filip Kůnův Francie

7 article

Kaselská galerie by měla být proslulejs nežli je. Vilém VIII. jako guvernér Frýžska chopil příležitost za rohy a tak naleznete dnes v ní celé růžence perel holandského a flámské- ho malířství. Nejskvělejší jména, nejkrásnější kusy, největší čísla. Jedete-li do Nizozemí z nizozemským uměním, nalezáte zde předmluvu která je vlastně bohatou kapitolou. Když Napo- leonův komisař Denon měl z této galerie vy- brati jako válečný lup obrazy nejlepší, psal do Paříže, že by měl tam odněst celou galerii. To bylo již za doby krátkodechého království west- falského. Jeho stopy vymizely, ne tak pamět mělké lehkomyslnosti »krále Lusticka«. Jeroma Ze svého veselého sídla na okraji města, z paláce Bellevue, viděl dolů do zeleného daleko rozvlněného moře Karlova parku. Jeho krajané jej založili. Vyjel-li si do Oranžerie, mohl se domnívati, že je někde v okoli Paříže. Vyšel-li na velké náměstí, uviděl mramorového Fried- richa II., který se v ničem nelišil od pompes- ních a dekorativních portrétů posledních Lud- víků. Na prostranství bylo místa dost pro vo- jenské parády a dvorní karusely. Celá dlouhá jedna strana náměstí připominala mu Francii.

Vilém VIII Frýžska Jerome Fried Nizozemí Napa Paříž palác Bellevue velký náměstí Francie Kaselský galerie Denon Karlův parka

8 article

Kurfirstský Palais a Museum Fridericianum se svými portikovými frontami dávaly mu obraz akademické architektury jeho domova. I Vo- jenská škola, do níž zapadá Katolický kostel neměly proň cizl vzezření. Jejich system, jejich úprava hmot, architektonický cit a detail nále- žejí francouzskému a specielně pařížskému kla- sicismu. Jenom méně pružnosti, méně šťávy mají. Na cestě z Paříže do Kaselu mnohé vy- prchalo a zde pak mnohé zkornatělo. Jistě také rozkošnický dvůr Jeromův vykazoval podobnou nuanci francouzské lehkomyslnosti, elegance a požívavosti. Vrub jejich na německém štěpu nesl vskutku zhrublé ovoce. Na okraji Starého Města leži dvě. zajímavá prostranství. Kruhové Náměstí Královské a starý hřbitov. Není víc hřbitovem, ohrazeným místem odpočinku po smrti. Malý kostel, čistě upravený. stojí dosud uprostřed, ale parku na vyvýšenině půdy, parku, kde se strom střídá s náhrobkem, kde v zeleném koberci měkce leží několik ka- menných desk. Místo zvláštního půvabu. Zbytky rokokové sentimentalnosti zde uchovali, přera- žené sloupy, ověšené urny, smutníci genie pod několika platány a visulými závoji jív. Nej- mladší život zde pobíhá nad tlícím popelem předků. Děti mezi náhrobky svých pradědů. K této zelené výspě se všech stran dobiíhají nové domy, odtud rychle dojdete do široké třídy Stavovské, vzdor velkým budovám a vzdor tram vajím podél čtyř řad košatých lip probíhajícím. málo živé. Leží na okraji města, její pokračo- vání béží už ven do kraje, oněmi vilovými tři- dami, čistými, úpravnými, jejichž tichou veselost zahradovou vkusnost, a živou architektoniku musíme my češti měšťáci vždy záviděti německým městům.

Jeromův Paříž Starý město Kurfirstský Palais muzeum Fridericianum

9 article

Kruhová náměstí jim netřeba záviděti A v Kaselu mají hned dvě takové formy nej- vyšší pravidelnosti v plánu města. Ocitnete-li se uprostřed a neznáte li z paměti všechny domy nároží paprskovitě se rozbíhajících ulic, nevíte kudy kam, teda k nejbližšímu strážníkovi. Naši geometričtí regulatoři měšt na štěstí na tuto krásnou pravidelnost dosud nepřipadli. Město nyní roste i beze dvora. Jeho paláce jsou opuštěny a ukazují se za malé vstupné. Nový pán vyhýbá se zdejším resideneím, ne však zdejšímu kraji. Má svůj letní pobyt na Wilhelmshöhe, chráněný gardami, v zámku dost téžce na úpati vrchu rozloženém a po tomto vrchu až po jeho hrot rozkládá se park, jehož počátky, dole u zámku, byly francouzského pů- vodu, Simon du Ry, počal stavěti zámek, v němž prožil třetí Napoleon několik velmi me- lancholických chvil. Kasel ležel vždy dost blízko Francii a od sedanského bojiště sem nebylo da- leko. Lehkomyslný bratr Napoleonův v Kaselu. zkrušený synovec jeho na Wilhelmshöhe, jeden před a druhý po svěm pádu v místech, jež kdysi důmysl hugenotských emigrantů u pravoval v moderní residenci německého knížete. Arei jeho potomkům víc Kasel nepatři. Město by bylo melancholické svými vzpomínkami, kdyby z bývalých poddaných nebyli vyrostli ti, kteří je nyní zvětšují a obohacují. Méšťanstvo průmyslné a obchodní. Residence je mrtva. Emporium mo- derní práce z ní vzniká.

Simon Napoleon Napoleonův Francie

10 article

Nové publikace, zaslané redakci této rubriky Dílo. Vydává Jednota výtvarných umělců. Roč V. čís. 5. a 6. Celý sešit je novou monografi! Václ. Hollara v jeho roce jubilejním. F. A. Borovskéh přednáška o Hollarovi, kterou měl v Umělecko-prů- myslovém museu, je při vší stručnosti dnes nej- úplnější a ve všem spolehlivou biograhií tohoto če- ského rytce. Dostatečné množství reprodukcí jeho kreseb a leplů ukazuje jednak k osobním jeho po- měrům, jednak k některým zvláštním momentům v jeho umění. Památky východočeské. Sbírka umě- lacko-průmyslových a národopisných památek českého východu. Uspořádal Karel- V. Adámek. Dil II. seš. 1. a 2. list LI.—LXX. Vydáno pěčí okresní památ- kové komise chrudimské při průmyslovém museu pro východní Čechy. V Chrudimi. Nákladem Musea. 1907. (6 K.) První díl této vskutku záslužné publikace byl zde už oveden. Nové sešity pokračují v nezměněném programu. Různé památky okresu jsou zde ostře r- produkovány hlavně světlotiskem a ve vysvětlivkách zevrubně popsány. Jejich umělecká-historická hodnota arci je různé výše, ale většina z nich přesahuje přece daleko meze místního zájmu. Ku př. zámecká brána v Pardubicích, mříž i malované okno kostela sv. Michala v Chrůdimi, řezaná křtitelnice z Hrobic a cinová z Tuněchod. Zajímavé jsou náhrobky ze Skuče a Sviňan a j. Architektonický Obzor. Roč. VI. č. 9. Kunsthistorisches Jahrbuch der k.k. Zentral-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Redakcí Maxe Dvořáka. 1907. Seš. 1. Obsahuje »Dürerovské studie« od F. Wickhoffa a Španělské obrazy v obrazárně zámku roudnického od M. D vořáka.

Václ Borovskéh Hollar Karel V Adámek Michalus Dvořák F Wickhoff východní Čechy Chrudim Pardubice Hrobice Tuněchody Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst

11 article

Marie Pernštejnská byla rodem Španělka, Manrique de Lara. Její podobizny a jejích příbuzných pochodí od Sancheza Coella, Juana Pantojy. Andresa Lopeza a jiných předchůdců Velazquezových, jejichž umění a vývojovou linii autor bystrým způsobem vy- šetřuje. Čroce Benedetto: Aesthetika vědou výrazu všeobecnou linguistikou. Přeložil Emil Franke. (Světová knihovna č. 588—589 a č. 614—615.) Praha J. Otto. Kniha, vábící nejen novotou, nýbrž také jasnost- myšlenky a logikou jejího přednesu. Jde o poznání základův umělecké činnosti, ke kořenu a polom vý- razu umělecké práce. Je-li umístěn překlad ve »Svě- tové knihovně«, značí to, že kniha při vší své vědecké přesnosti může být četbou a studiem širokých vrstev inteligentů a to tím spíše, poněvadž je přímou protivou vší zamotané metafysiky obvyklých estetik. = Z Mladé Boleslavi se nám sděluje, že dne 27. září o 11. hod. dop. byla v Sokolovně zahájena tamější třetí Výroční výstava umělecká. Obsahuje práce Fr. Dvořáka a Al. Kal vody. Každý z nich jest zastoupen asi 90 pracemi tak, že zná- zorněn jest jejich umělecký rozvoj posledních let. =Plakát jubilejní výstavy 1908 vypracován byí akad. malířem Viktorem Olivou a proveden bude v grafickém závodu »Unie« v Praze jako malá ná- lepka na dopisy a pak ve velikosti asi 50x60 cm pro veřejné místnosti. Žádosti o zaslání tohoto plakátu přijímá výstavní kancelář. Konečně bude vydán pla- kát v rozměrech asi 160x160 cm. k nalepování na význačných místech nádraží, promenád, lázeňských míst, na ulicích všech význačnějších měst v cizině atd. Plakát představuje pohled na Malou stranu Hradčany s figurálním motivem.

Marie Španělka Manrique Laro Sancheza Coell Juan Pantoja Velazquezový Benedetta Aesthetik Franke Otta Dvořák Al Oliva Praha Mladá Boleslav Francie Kala Hradčany centimetr

12 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Jičínské gymnasium. (K oslavě stoletého trvání.) V těchto dnech oslavuje nejen Jičín ale celé Podkrkonoší stoleté trvání jičínského gym nasia, ústavu, který mnoho vykonal pro kulturn zvelebení národa a vychoval národu českému velikou řadu mužů znamenitých. Je tomu tyto dny právě sto let, co bylo gym- nasium v Jičině obnoveno a do státní správy převzato. Sledujeme tu rádi zajímavou histori starobylých latinských škol jičínských, přidr- žujíce se Jubilejního památníku uspořádaného prof. Štětinou, Pöslem a Kaskou, a činíme tak nejen proto, že ehceme tak oslavného ruchu ju- bilejního se zúčastniti, ale i u vědomí, že hi- storie gymnasia je zajisté součástí kulturních dějin našeho národa. První epochou jičínského gymnasia je doba od založení 1623 do zrušení 1777. Albrech z Valdšteina, ujav se r. 1621 vlády nad Jičínem oblíbil si toto rozkošně položené město a povýši je za hlavní a sídelní město vévodství friedland ského. Meškaje roku 1622 v Praze, vyjedna s rektorem jesuitské kolleje Caroniem zalo- žení kolleje v Jičíně a dne 3. listopadu 1623 pčalo se vyučovati privátně ve dvou třídách umístěných v městské škole jičínské, kteráž byla jesuitům odevzdána i se správou duchovní Školy jesuitské náležely tehdáž zajisté k nej lepším, učební methoda jesuitů byla úspěšná vyučování udíleno zdarma. Přirozeno, že kolei jičínská byla hojně navštěvována. Valdštein na- dační listinou zabezpečil jesuitům zařízení stálé kelleje, úplneho gymnasia i alumnatu theologi- ckého a příslušně stavby a tak 1627 položen základ k nové budově gymnasijní. Gymnasium dobře prospívalo a již r. 1631 k šesti třídám přibyla i logika. Mezi žáky jeho připomínají se hrabata Harrachové, hr. Pappenheim, Alber Felix z Bubna a Bohuslav Balbín. Když Valdštein zhynul, sláva kolleje jičínské mizela.

profesor Štětina Pösl Kaska Harrach Alber Balbín Valdštein Jičín Podkrkonoší Valdšteina Praha Pappenheim Bubno

13 article

Císař nadačních listin Valdšteinových nepotvrdil hrůzy válečné Jičínu škodily, a třeba že Ferdi- nand III. zakládací listinou kollej a gymnasium uznal, přece jen latinské školy jičínské, otřesen mnohými nehodami, bývalé slávy Valdšteinovské až do svého zrušení již nedošly. Pozvedlo se sice gymnasium za správy známého Jiřiho Pla- chého a Bohuslava Balbína, bylo rozšířeno o ročníky filosofické, ale později pokleslo zase na šestitřídní, ba ve válkách slezských bylo vy- učování přerušeno. Zrušení řádu jesuitského roku 1773 je dů- ležitým meznikem v dějinách našeho školství. poněvadž jesuitě, majíce více než dvě stě lee veškeré školství v Čechách a na Moravě ve svých rukou, ovládali kulturní život našeho národa, a ustrnuvše nehybně na zastaralém zří- zení školním a zavrhujíce všeliké pokusy po opravách, stali se překážkou pokroku. Kollej ji- čínská byla proměněna z rozkazu císařského v kasárny a peníze, stržené za jesuitské statky. uloženy ve studijním fondu. Po 30 let byl Jičín bez latinských škol horlivosti měšťana Jana Karla Kneisa se po- dařilo, že bylo gymnasium r. 1807 na základě dvorního dekretu efsaře Františka I. znovu za- řízeno. Za prefekta nového gymnasia ustanoven rodák jičínský Václav Picek. V tehdejší správě latinských škol bylo rozeznávati úřad prefekta od úřadu ředitele čili direktora gymnasijního- Tomuto náležel dohled nade všemi školami celého kraje, jemu byl podřízen i prefekt jakožto představený gymnasia. Úřad gymnasijního direk- tora spojen byl pravidelně s právomocí krajského hejtmana, bydlícího v krajském městě. A tím byl od roku 1784 Jičín.

Valdšteinový Ferdi Pla Balbín Jan Karel Kneiso Picek Jičín Čechy Morava

14 article

Novému prefektovi a profesorům nařizoval dvorní dekret, aby v zájmech služby státní v íce působili k vytřibeni rozumua soudnosti než paměti (!) a snaha jejich měla k tomu směřovati, aby žáci hned od prvni doby studií učili se hbitě o tom rozmlouvati, ce jim ve škole předneseno bylo. Tehda bylo gymnasium pětitřídnía skládalo se ze dvou třid vyšších (humanitatis classes) a tři nižších gramatikálních. Teprve po roce 1819 k vyšěímu gymnasiu přidána ještě jedna třída. Od třídy druhé bylo všem studujícím mluviti po latinsku. V ostatních předmětech byla jazykem vyučovacím němčina. Ve třídách humanitních učilo se jazykem latinským i mate- matice a též úlohy slohové pracovány buď la- tinsky nebo německy.

15 article

Když byly r. 1815 skončeny dlouhé války koaliční, jež způsobily říši habsburské veliké pohromy, ozývali se vážní hlasové po opravách i ve středním školství. Tyto reformy nabyly však přičiněním Metternichovým rázu církevního a konservativního. Po třiletém jednání dvorní komise s prefekty a direktory gymnasii nabyla vrchu zásada, aby místo odborných uči- telů zavedeno bylo soustředěné vyučován třidními učiteli. Zároveň přidána čtvrtá třída gramatikální, čímž doba studií prodloužena a širokým vrstvám lidovým přístup k vyššímu vzdělání znesnadněm. Třídní učitelé, kteří vy- učovali všem předmětům kromě nábožen ství, postupovali se žáky do všech tříd nižšího gymnasia a z vyučovacích předmětů ubyly mě řictví, přírodopis (1) a fysika. Tento reakční stav trval až do reformy stu- dií, jež provedena byla r. 1849 novou organi sací, podniknutou Lvem Thunem, který by tehdy ministrem vyučování. Novou organisae přestaly posavadní samostatné ústavy filosofick a gymnasiu se dostalo úpravy a rozdělení ny- nějšího. Nejdůležitějši zásada organisačn osnovy je až dosud v platnosti: „Cílem veške rého vyučováni gymnasijního jest obecné vyšší vzdělání, založené na vzájemném pronikání věd filosoficko-historických s vědami matematicko- přírodozpytnými, jakožto usmíření prin cipu ideálního a reálního. Z prefektů stali se ředitelé, kteří úřadům politickým nepodléhali, nýbrž byli zodpovědni zemským úřadům školním.

Metternichův Thun

16 article

Nesmírně důležitým bylo nařízení šlechet- ného hraběte Thuna z 13. září 1850, „aby se žáci na gymnasiích ve městech po většině če- ských nejen dokonale vzdělávali, nýbrž i z lite- ratury svého národa tolik vědomostí inabyli, kolik v mezích gymnasijního vzdělání dosíci lze. Protož mají žáci gymnasijní ve městech českých cvičiti se v mateřštině písemně i ústně tou mě- rou, aby ve vyšších třídách ji dokonale znali v ní i jiným předmětům vyučováni býti mohli. Bohužel, již 25. prosince 1853 nařídilo místo- držitelství pražské, aby se vyučování na vyšších gymnasiích dálo jen po německu, a teprve p kalamitě italské r. 1859 vydáno nařízení, „aby na gymnasiích v krajinách, jichž obyvatelstv k jiné národnosti než německé patři, upustilo se od zásady, dle níž ve vyšších školách převládati má řeč německá jako jazyk vyučovací.“ Tak i jičínskému gymnasiu nastala nová éra, a když konečně přičiněním ředitele Frant. Lepaře docíleno, že povolen náklad na stavbu nové budovy pro gymnasium a když roku 1883 přesídlilo gymnasium do nově budovy, nastal ústavu radostná doba růstu a rozkvětu. Nemožno v tomto krátkém článku zmíniti se o všech znamenitých učitelích a vynikajících žácích gymnasia jičínského. Možno vzpomenouti jen některých. Mezi učiteli vynikli zajisté spiso- vatelé Macháček, Šír a Fähnrich, horlivý pěstiteh češtiny Chmela, filolog Frant. Lepař, zaslou- žilý objevitel dosud nedosti oceněných a zajisté nevšedních krás Prachovských skal u Jičína

Thun František Lepař Macháček Šír Fähnrich Chmel Jičín

17 title

Karel B. Mádl.

Mádl

18 article

prof. Maloch, filolog Riss, slavný paedagog dr Gustav Lindner, básník Josef Uhlíř, tvůrce frase ologického slovníku Fr. Kott, hudební kritik Mi kenda, filosof Kapras, literární historik Truhlář filosof dr. Kramář, spisovatel Josef Vlček, lite- rární kritik a historik Voborník, mathematik ře ditel Sommer a j. v. Mezi vynikající své žáky počítá gymnasiun jičínské s oprávněnou hrdostí dra. Frant. Lad Riegra, dvor. radu prof. dra. Eiselta, univ. prol Jos. Koláře, spisovatele Jana B. Vlčka, univ profesory dra. Maydla, dra. Schöbla, dra. Deyla dru. Kukulu, dra. Babáka, dra. Petřinu, dra. J s Emlera, dra. Gebauera a j. v. Mezi středoškol. skými profesory vynikli bývalí žáci jičínskéh gymnasia: Nečásek, Mládek, Patočka, Mejsnar Niederle, Velíšský, Letošník, dr. Cumpfe a j Dále vynikli Holý, dr. Sitenský, dr. Miřička, dr. Vavřínek, Havelka, Nečásek Fr., dr. Karel Mat- tuš, vrchní řed. Zemské banky, dr. Šole, dr. Ant. Zeman (Antal Stašek), dr. Čížek, Miroslav Rutte. dr. Vladislav Lepař a jeho bratr Zdeněk, dr. Štemberka, Jan Tomiček, Ant. Štrauch, dr. Je- řábek, Václav Šole, Jan Láska, Ferd. Menčík. Jan Nálevka (Vřesnický), Jos. Jakubec, dr. Ka- rásek, posl. Maštálka, pěvec Plaschke, Václav Slavík, Jos. Kubín a j. Připojujíce se k těm, kteří tyto dny oslavuj stou ročnici obnovení gymnasia jičínského, pře- jeme ústavu všeho zdaru, doufajíce, že i na dále nám vychová řadu známenitých mužů z našeho tichého, jadrného a myslivého Podkrkonoší.

profesor Maloch Riss Lindner Uhlíř Kott Kapras Truhlář doktor Kramář Vlček Voborník Sommer František Riegr Eiselt Jos Maydl Deyl Kukula Babák Petřina Emler Gebauer Nečásek Mládek Patočka Mejsnar Niederle Velíšský Letošník Cumpfe Sitenský miřička Vavřínek Havelka Karel Mat Šole Antonín Zeman Stašek Čížek Rutt Lepař Zdeněk Štemberk Tomiček Štrauch Láska Ferd Menčík Nálevka Vřesnický Jakubec Ka Maštálek Plaschke Slavík Kubín Francie

19 article

Pražský krajinský spolek učitelů škol měšťan- ských uznávaje potřebu zregulování moderní kresby na školách měšťanských, usnesl se pořádati letn celoroční „methodicko-praktický kur moderní kresby na školách měšťan- ských“, počínaje 16. říjnem vždy ve středu a v so- botu odpoledne. Účelem téhož bude: podati rozsah. postup a způsob vyučování, jakož i technický výcvik moderní kresby dle osnovy, schválené osvědčeným průkopníkem a známým odborníkem prof. Boudou. Bližší na požádání sdělí a osnovu zašle pokladník spolku p. A. Karlach, odb. uč., Praha II. 1914, jemuž řízeny buďtež i přihilášky

profesor Bouda Karlach spolek učitel škola měšťan spolek p . A Praha II

20 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Dnešní události. Slavia v. Rac. C. de Bruxelles Slavia Res. v. A. F. K. Vršovice Novoměstský II. v. S. K. Břevnov Čechie, Karlín v. Čechie, Smníchov B v. Vinohradský Team Vinohradský S. K. v. S. K. Praha-I. Mimo Prabu. S. Herites. S. K. Kladno v. A. C. Sparta A » Šmucr. S. K. Plzeň v. S. K. Smíchov » Fráňa. S. K. Pardubice v. Staroměsťský II. národní závody střelecké na Smníchově. Podzimní turnaj lawntennisový v zahradě Zbro jovny.

jít Brusel A F K Břevnov Čechie S K S Herites A C Šmucr Smíchov Fráňa Vršovice Karlín Praha Slavia Slavia Resa II Čechie Smníchov B Sparta A Staroměsťský II

22 article

Slavnosiní dny českého střelectva. Pečlivě připravené druhé národní závody střele- cké včera slavnostně zahájeny po 2. hod. odpolední v přítomnosti četných hostů, předsednictva a výboru pořádající jednoty smíchovské a přípravného komi- tétu Českého svazu střeleckého a zástupců mnoba místních i mimopražských spolků střeleckých. Zabájeny byly starostou jednoty, po němž ujal se slova jednatel závodního výboru, jenž případně osvětlil jejich význam. Po uvítání předsedou připrav- ného výboru svazového a pozdravných proslovecl delegátů spolků přikročeno ke střelbě do slavnostního terče. Zde nejpozoruhodnějších výsledků docílily místní spolky Hradčany, Praha, z venkovských Plzeň. Úprava celého závodiště došla jednomysiné pochvaly účastníků, největší ovšem pozornosti těšily se vystavené 4 poháry a ostatní ceny a diplomy závodní. Nepřetržitá střelba, v které zejtra od 9. hod. dopolední — s polední hojinovou přestávkou — bude pokračováno, přinesla již dnes výsledky, kter na střelbu zejtřejší budou míli namnoze rozhodu- jící vliv. V závodě o mistrovství Praby překvapuje výsledek 55 ze 60 možných kruhů br. Jelena. V závodě pětičlenných družste vede mezi dosud střílejíeími plzeňská jednota se 374 kruhy; rozhodující boj ovšem se zde rozpoulá zejtra, až nastoupí ještě družstvo Roudnice a Sml- chova.

Jelen Český svaz Praha Roudnice spolek Hradčany

23 article

Ve IV. (volném) závodě puškou má nejlepšt chance br. Matoušek (34 ze 36 možných kruhů). V V. závodě jsou v čele br. Jelen a br. Při- stoupil; ostatní závodníci budou musit hodně na pnouti síly, aby se jim přiblížili. V zajímavém závodě do kuželkovéh terče br. Engelmayer z Plzně jest dosud nej úspěšnější. Potěšitelný průběh měla i poradní schůze Svazu, jenž bude trvalým úspěchem záslužného pod- niku obětavé jednoty smíchovské. Na sportovním obecenstvu jest, aby četnou návšlěvou odměnilo do savadní a povzbudilo příští činnost našich stielců. Athletika a sportovní hry- ** Vinohradský S. K. I. v. S. K. Čechie Malá strana 4: 0. Vinobradští jsou v stálé pře- vaze, obléhají, při čemž se vyznamenává často bran- kář Čechie. V polovici vedou 2: 0. Soudcoval pan Čížek místo nedostavivšího se Faltýna. ** Vinohradský II. v. Čechie, Malá strana II. 6: 0. Polovice 2: 0. Těmito zápasy ote- vřel Vinohradský znovu své hřiště. ** Novoměstský S. K. podlel včera v zá- pase s prvním D. F. C. 2: 8 (polovice 2: 5). D. F.C ukázal pěknou formu, přes to (anebo právě proto) že zařadil několik nových sil. Novo kladli tuhý od- por, při němž se vyznamenal v jejich brance Mil Jeník, druhdy brankář Slavie, Hru bezvadně řídil pan Joe Gruss (S. Č. S.).

Matoušek Jelen Engelmayer K I S K Čechie Čížek Faltýn Jeník Gruss S Č Plzeň Čechie II Nova Slavia

24 article

** S. K. Slavia poráží Raciny C. de Bruxelles9:1. Slavia v stejně výborné form jako „na Holanďany“ hrála hru na minimum stlačeně kombinace; hlavní v ní jest střelba. Střilí se při každo příležitosti, z každé posice a každé vzdálenosti. Při rozeno, že množství ran jde za těchto okolností mi mo, mneho míčů skončí v rukách brankářových, ale vždy zbude ještě dosti střel, které najdou svůj cí Belgičané hráli překrásně v poli, nad jejich kombi- naci málo ukázáno i v Praze lepších ukázek vědecké hry, avšak před brankou jsou bezmocní. Scházit jim schopnost odhadnouti okamžik vhodný ke střelbě dobrá stfela sama, Pro Slavii scorovali: v 5. min. Yenny, jenž z Old Boys se zase vrátil do prvého leamu, v 14. min. Košek, v 16. min. Bělka, v 24. min. Košek, v 44. min. Košek hlavou. Polovice 5: pro Slavii. V 10. min. druhé půle dává Košek 6. goal, v 21. min, překvapuje levý záložník hostí brankáře Slavie šťastnou ranou ze shluku a získává svým čestně branky. V 36. min. připojuje Košek7 branku a přenechává úkol střelce Bělkovi, jenž v 4t. min. posílá v síť osmý a v 44. min. honem ještě de- vátý míč. Svrchovaně fair zápas řídil p. MUIC. K Treja (S. Č. S.) Návštěva málo přes 2000 osob. Mezinárodní zápas footballový PRAHA — Pš Hřistě Slavie. 6. října 1907.

S K Racin Holanďan Belgičan Yenna Košek Bělka S Č Praha Slavia Old Boy

25 article

** S. K. Slavia Reserves v. S. K. Prah I. 14: 0. Polovice 8: 0. ** S. K. Slavia Juniors v. Vinobrad- ský Team 3: 2 (0: 2.). **Old Boys Slavie v Hradcí Králove hráli včera nerozhodně 3:3 s tamějším Sportovním klubem, jenž v polovici vedl 1: 0. Pro Slavii scorovali Zámostný, Peisert a Vaněk. ** Athletický mesling S. K. Čechie v Karlíně konán včera ráno za četné návšlěvy. neboť pořádající klub správně posloužil popularisae athl. sportu, poskytnuv volný vstup. 1. Běh na 60 m.: 7 start. 1. Klíma 7. 9, 2 Heindl, 3. Snopek. 2. Vrh diskem: 9 startujících. 1. Hulínský 23.96, 1. Snopek 23.65, 3. Klíma 20.99. 3. Vrh koulí:. 9 startujících. 1. Macák 9.30 m., 2. Snopek 9.27, 3. Horák 9.02. 4. Běh na 400 m.: 6 start. 1. Klíma 57 je 2. Snopek, 3. Heindl. Na malé dráze dobrý výkon. 5. Skok daleký s místa: 9 startujících. 1. Ferencz 2.78 m., 2. Mitterwald 2.60, 3. Klíma 2.59. 6. Skok vysoký: 7 startujících. 1. Macák 1.48 m., 2. Heindl 1.44, 3. Hulínský 1.34. 7. Škok daleký s rozb. 7 u startu. 1. Mit- terwald 5.10 m., 2. Macák 5 m. 3. Heindl 4.78. 8. Vyrovnávací závod na 800 m. : 9 start 1. Snopek (0), 2. Vokoun (60 m.), 3. Kllma (20 m.). Vyhráno na pásce. V úhrnné klasiřikacii celého meeting odměněni zvláštními čestnými cenami: 1. Snopek 10 bodů, 2. Klima 9, 3. Macák 8. 4. Heindl 6 hodů. ** S. K. Čechre, Kariín I. A. v. Č. A. F. C. Vinohrady 9 : O (polovice 6 : 0). Utok Čechie vý- horně kombinuje, ostřelili Brehurda 2, Puchmelter 2 Horda 1, Klíma 1 a Hladký 3. Výborný soudce Fr. Novotný (S. Č. S.) Návštěva asi 300 osob. * S. K. Čechie, Karlín L. B. v. Olymp Žižkov I. 3 : 2. Polovice 2 : 0 pro Čechii, která ví- tězí obětavostí. Soudce Fr. Novotný ** A. C. Sparta v. S. K. Meteor, Praha, VIII. 5 : 1.

Juniors Zámostná Peisert Vaněk Athletický Čechie Klím Snopek Hulínský Macák Horák Heindl Skok Ferencz Vokoun Čechre F C Novotná S Č L B A C Praha Karlín Mito Č . A Vinohrady Francie Slavia Reserves Slavia Old Boy Hradce Králov Olymp Žižkov I Čechie Sparta Heindl Kariín I . A Brehurd 2 Meteor

26 article Antiderapant „Herkules“

Antiderapant „Herkules“ la. zvláště sllné gumové pojízdné plochy na ogo třebované pláště! — Všechny opravy pneumatik parními vulkanisujícími přístroji. 18350 Pneumatiky (příležitostná koupě) stále na skladě Antonín Piskáček, Vídeň, VI2, Stumprr gasse 28 b. — NB. Jsem odburníkem, který s sebor pracuje, se 14letou prazí. Cenníky zdarma Z cyklistského ruchu ** Mezinárodní závody Č. K. S. Kar- lin 1885 konány včera za četné účasti výhradně cyklistského a molocyklistského diváctva mezi 8. a6 km na poděbradské silnici. Příčinou neúčastenství širšího obecenstva byla vzdálenost jeviště závodů od obcí; okolnost ta na druhé straně byla na prospěch podniku, usnadnivši pořádek u cíle. Závody, pokud trať nepřesahovala 2000 m, jety po větru. 1. Jízda zahajovací 2000 m. 1. Kimla st (Č. K. S. Karlín 1885), 2. Žíchovský (Č. K. S. Karlín 1885), 3. Klausal (C. K. S. Kariin 1885), těsný čtvrtý Procházka (karlínský Soko!), bez místa Dobiáš, Weiss, Nothdurft. Kimla vílězí s převahou.

Herkules Piskáček Kiml Kariin Procházka Dobiáš Weiss Nothdurft Vídeň Karlín mezinárodní závod Č . K . S . Karalino Soko km

27 article

2. Jízda juniorů 2000 m. 1. Procházk (karlínský Sokol). 2. Eekhardt (Deutscher R. C. 1900). 3. Kimla ml. (Č K. S. Karlin 1835). Sokol vítězí v pěkném slohu. Bez místa Trojan, Perman, Parou- bek, Stejskal, Glück, Gütlig. Provazník. 3. Jizda starších pánů (nad 35 roku 2000 m. 1. Kadraba (Č. K. S. Karlin 1885), 2. Ramei (Mělník), 3. Kosař. Jen tito u startu. 4. Jizda hlavní 4000 m s obrátkou. 1. Kimla st. 9:15, 2. Klausal 9: 20. 3. Kubrycht 9 : 30 vesměs (Karlín 1885); mimo ně startovali Dobiaš a Weiss. Na ceslě tam mají jezdci silný prolivítr, proti němuž nikdo nechce věsti. Teprve za obrátkou počal vlastní boj, v němž Kimla záhy nabyl značného na- skoku, s nímž zvítězil. 5. Handicap omnium 2500 m. Startují tandemy Nothdurft—Zeitler O, Hruška—Eckart 30 m, Ramešové (otec a syn !) 100 m; Glück 200, Hofmann 200, Kallik 200, Kimla ml. 230 m napřed. 1. Hoff- mann. 2. Kimia ml., 3. Kallik (vesměs Č. K. S. Karlin 1885). 6. Závod. o přeborníctví klubu na 10 km. 1. Žichovský za 35 minut, 2. Klausal, 3.

Sokol Kiml Karlin Trojan Perman Stejskal Glück Gütlig Provazník Kadraba Ramei Kosař Kubrycht Dobiaš Weiss Nothdurft Zeitler O Hruška Eckart Rameš Hofmann Hoff Žichovská Mělník Karlín Glück Kallik Procházk Eekhardt Deutscher R . C Č K . S Jizda starý pán km

28 article

S. Horáček. » Černý. » Zdrůbek. » Fr. Novotný » Fr. Novotný » Faltýn.

S Horáček Černá Zdrůbek Novotná Faltýn Francie

29 article

Kimla st., jenž první polovici vedl.

Kiml

30 article

Můj vůz jest tak dobr a slouží mi tak dokonale.... píše o naší voiturettě p. docent a primář d Bakeš z Třebíče a. 8. tov. antom

Bakeš Třebíč

31 title

LARNELE

32 article MI. Boleslar.

MI. Boleslar. Sklad v Praze, Josefskeé náměstí. 169n Automobilism. Laurin Klement čtyřválcové lehké vozy (typu, jenž na Semmeringu zvítězií v dvoulitrové kateg.) zakoupili průmyslník Exner, obchodník Kum pera a restaurater Kejř. Lawn-tennis ** Podzimní turnaj ve Zbrojovně Za pěkného počasí a před výbornou návštěvou jed- notlivé konkurence rychle pokračují. Dosavadní vý- sledky I. Mistrovství Čeeh. Boža p. Bertrand wo., Schartel p. Rubacha w. o., C. z Wesselych p. Pipesa 6—2, 3—6, 6—3, Zborzil p. Glase 6—1. 6 —0. Jánský p. Fuchse K. 3—6, 6—3, 6—4. Bertrand p. Haudu 6—4, 4—-6, 6—3, Bedřich Pipes p. Maydla 6—-2, 6—2. V 2. kole Rázný—Kreuzer wo., Preuss— Redlich wo., Bedř. Pipes, Hanuš bar. Ringhoffer wo., Hainz p. Benckera 6—2, 6--3, Hykš p. Blocha 1 —6, 6—0, 6—0. II. Damské mistrovství Čech. Masch- kova p. Tonderovu 8—6, 6—2, Stöhrova p. Wieno- vu 6—2, 6—2. Weinzettlova p. Pietrzikowskou 6 —4. 4—6, 6—1. Fr. Pietrzikowská p. de Lisenovu 6 —2, 6—1; v II. kole Tanzerová p. Amandeovou 6 —3, 0—6. 8—6, Sobotkova— Matuchovu 7—5, 6—4 III. Mistrovství Čech ve čtyřhře Rázný—Jánský por. Hainze—Čisteckého 6 -1, 6—4. Dr. Popper—dr. Roth por. Redlicha—Fr. Pipese wo. Boža—Maydl p. Preusse—R. Payera 6—4, 6 — 3. IV. V přebornictví »L T. C. Prag« do druhého kola se propracovali Ebermann a Bedřich Pipes. V. V damském přebornictví vyhrály své matche de Lieserova, Weinzetilova a Wienova. 6. a) Handikap I. tř. Bedř. Pipes o. 154 p. Božu o 1/% 6 —1, 6—1. Fr. Pipes 3/% p. Kreuzera o. 505/2 wo., K. Fuchs o. 4/4 p. Kinzla o. 304/% wo.

Laurin Klement čtyřválcový Exner Kuma pero Kejř Bertrand Pipesa Glas Fuchs Bertrand p Hauda Pipes Maydl Kreuzer Preuss Redlich Bedř bar Ringhoffer Hainz Bencker Hykš Bloch Tonderův Stöhrův Wiit Weinzettlův Pietrzikowska František Lisenův Tanzerová Amandeová Sobotkův Matuchův Čistecký doktor Popper Roth R Payer Praga Ebermann Lieserův Weinzetilův Boža K Fuchs Kinzl Praha Josefskeé náměstí Semmering Lawn Jánská p Čechy Francie Jánská poručík

33 article

Schartel 3/4 p. Redlicha o 4/e wo. Hanel 1/4 p. E Bertranda o 4/% wo. B. Pipes p. Blocha S. 6 —1. 6—5. Hauda S. p. dra. Poppera 6—3, 6 —5. Zborzii o. 153% p. Hanuše bar. Ringhoffera o. 1/4. 6. b) Handikap II. tř. Do druhého kola kvalifikováni Payer, Fleischman, Ebermann, Fritz, Novák; do třetího Gopold, Javůrek, Eger, Schwarz- kopí, Mik, Wollin; Mik poraziv Wollina jest užv čtvrtém kole. 7. Čtyřhra pánů vyrovnávalcí Häuda— K. Fuchs o. 151/% p. Braun— Cape wo, Maydl— Boža o. 15 p. H. Payera—HI. Ebermanna 5/% wo. 8. Damský handikap. Wemnzetflova 155% p. Zitkovu 4/% 6.-4, 6—3. Stöhrova o. 303/% por. F. Pietrzikowskou o. 30/4 6—2, 6—5. V druhěm kole Matuchova o. 40 p. Maschkovu o 153/% 5—6 6—2, 6—1, Neümannova o. 46 p. Marianne 1/4 wo. 9. Damská čtyřhra vyrovnávací. Stöh- rova--Neumannova o. 15 p. Marianne—Annesl 15 wo., de Liser—Sobotkova 1/% p. Tanzerovu—Schulho- fovu o. 1/2 6—1, 6—2. 10. Smíšená čtyřhra vyrovnávací. Schartel-Pietrzikowská o. 3/% p. dr. Poppera-Tanze- rovu o. 151/% 6—2, 6—1; Preuss-Hübnerová o. 1/% p. Braun-Marianne S wo. Vdruhém- kole Fr. Pipes- Wienova o. 15 p. Bertranda Amendeovu o. 40, 6 s 5—6, 7—5. B. Pipes-Matuchova o. 304/% p. dr. Roth- Schulhofovu o. 151/% 6—1, 6—0, Ebermann Wesselá 15 p. Kreuzer-Weinzetlova o. 305/% wo Glas-Müne- rova S p. Schartela-Pielrzikowskou 3— 6, 6—3, 6—4. Rázný-Stöhrova o. 30% p. Benckera-Neumannovu 6—5, 6-2. Fuchs-Zitkova o. 3/% p. Heme! Guthovu o. 3% 6—3, 5—6, 6—4. Wessely-Maschkova o. 30 . p. Schwarzkopfa-Langovu o. 4/4 6—2, 6—1. V tře- tím kole Ebermann-Wessela p. Glassa-Müllerovu 5—6, 6—2, 7—5.

Redlich B Pipes Bloch Popper bar Ringhoffer Payer Fleischman Ebermann Fritz Novák Gopold Javůrek Schwarz K Fuchs Braun Maydl Boža H Payer Zitkův Stöhrův Matuchův Maschkův Marianne Liser Sobotkův Tanzerův Schulho doktor Tanz Hübnerová Pipes Wienův Amendeův Roth Schulhofův Kreuzer Weinzetlův Müne Fuchs Wessel Schwarzkopf Langův Glassa Müllerův Hanel Eger Neumannův Francie Hauda S Mik Wollin Wollina cape wo BenckerNeumannův