29. září 1907. Císlo 269

NÁRODNÍ LISTY

Strana 3.

Předseda p. Mizera pojednává o snahách po zlepšení hmolných a sociálních poměrů hudebnictva a poukazuje, že i konkurenci vojenských kapel lze čeliti na příklad tím, že civilní kapely odmitnou účinkování v takových místnostech, kde hrávají vý- hradně jen kapely vojenské a jen z nouze, kdy vo jenskou hudbu nelze dostati, sahá se ke kapelám civilním. Odborové sdružení bude pracovati k tomu, aby cizilní kapely se kvalitou vyrovnaly hudbám vojenským a také pokud se týče programu, vyhovo- valy přáním obecenstva. Předčítá přípis vojenského velitele pol. podm. Rummela, zaslaný Odborovému sdružení v odpověď na žádost o přesné dodržování císařského nařízení z r. 1851, v němž poukazuje, že se řídí ministerským nařizením z r. 1886, ale praxe zmíněnému císařskému nařízení nikterak neodpovídá Pan Čihař vytýká nedostatek discipliny v ci- vilních kapelách, přeje si sestavení velkého orchestr a pravidelných zkoušek, aby se docililo dokonalé souhry a pak vytlačí se vojenské kapely snadno. Pan red. JUC. Tomek naproti p. Klikovi po- ukazuje za všeobecného souhlasu, že odborové sdru- žení nemůže míti politický směr. Má za úkol sou- střediti veškeré členy bez rozdílu stran a chce pro- hloubiti především uměleckou stránku ve výkonnosti Ukazuje na důležitost tisku v činnosti propagační podotýká, že sdružení pořádalo nedávno bezplatně koncert ve prospěch ervěnických Čechů a projevuje ochotu i k jiným humanním účelům, čímž dokazuje ušlechtilou snahu a má proto nárok na podporu české veřejnosti. Pan Grodecký poznamenává, že vojenské kapely vyhledávají nejen hostinští, nýbrž i mnohé národní spolky a to i nejpřednější. Naproti tomu sděluje p. Mizera, že Ústřední Matice školská a Nár. jednota pošumavská zaslaly sjezdu blahopřejné přípisy a doufá,, že v té příčin nastane náprava.

Kapelník p. Hejda z Dašic líčí poměry ve vý- chodních Čechách a přeje si navázání živějších styků s venkovem. Ve stejném smyslu vyslovil se i pan Sedláček a doporučuje také uveřejňovati zprávy v krajinských listech. Pan Mizera lituje, že dostavilo se poměrně málo zástupců z venkova, ježto se mělo jednati založení organisace pro všechny země koruny české, a zmiňuje se o pověstech, že prý na tisk byl činěn nátlak z vyšších kruhů, aby proti vojenským kapelám nevystupoval, Vůči tomu poukazuje p. JÚC Tomek na nesmyslnost podobných zpráv, jak svědč i ta okolnost, že přední české listy vyslaly na sjezo své zpravodaje. Neodvislost českého tisku nelze brát v pochybnost. Usneseno konečně obrátiti se s oprávněným stížnostmi na říšskou radu a ministerstvo války načež přečtěna a jednomyslně schválena následujíe resoluce: My hudebníci českoslovanští, shromáždění dne 28. září r. 1907 na ostrově Žofinském na sjezdu manifestačním, prohlašujeme, že trudné hmotné poměry hudebníků českoslovanských nutí nás žá dati, aby ministerstvo války přísně dbalo císa ského nařízení ze dne 8. dubna 1851, uveřejně ného dne 11. dubna 1851, dle něhož vojenským hudbám jenom výjimečně a pod dohledem dovo- leno jest ve veřejných hoslincích vystupovali vždy má toho dbáno býti, aby chara kter této vo- jenské instituce zachován byl. Dále žádáme veškerou českou veřejnost a přede- vším žurnalistiku českou, by nám v našich sna hách a v našem spravedlivém boji vyšla vždy ochotně vstříc. Konečně prohlašujeme, že nemůže nům býti lhostejno, aby různé kroužky hudební mnohé exotické kapely, jako na příklad tamburaši. provozovaly zcela po živnostensku ve veřejných místnostech své produkce. Velké neštěstí na dole „Felix v Zákolanech. Ze Zákolan, 28. září. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V sobotu ráno.

Pobled na důl »Felix« stává se čím dále lím trudnější. Hovoru ubývá — naděje selhá vají. Také dnešní ráno nebylo okamžikem, který měl přivěst prvý krok k záchraně ubohých hor- níků. Klín vody zaklinoval otvor k dolu a ne- hybně jen jako by ukazoval, že má tam něco, čeho hned tak nevydá. Přes noc zmirnil se tento příšerný stav vodního klínu o maličkosti což však platno, když na klesnutí vody je třeba ještě 20krát tolik ji ubrat — a což nečeká-li tam pod zemi už zase nový příval vody, který započaté své zhoubné dílo dokončí? Co ti ubo- žáci za muka již přetrpěli, když si tam jen to- muto jedinému nepřiteli postěžovat mohli; ten jim však jen snad novým útokem odpoví, neb špatným, zkaženým vzďuchem ve svém vězeni je zničí. Ubozi mučednícil Dnes přimontuje se zase nový a velký pulsometr. Jinak práce jsou stejné. Dosavadni zdejší zařízení více dělat nemůže. Hornici jsou zatopení již třetí den, ale na osvobození jejich nebyla vykonána ani třetina toho, co by se ve prospěch jejich mělo učinit. V sobotu odpoledne. Třelí den katastrofy na dole »Felix« právě blíží se ke konci. Neobvyklý ráz kolem dolu — zástupy lidí — domácích i cizích. Skoro se ani nemluví, spíše šeptá; každý by rád po- mohl, aby nešťastníky osvobodil. Nikoho ani nenapadne, že dnes je v obci a skoro všude okolo oosvicení. Na záchranných pracích po- kračuje se horečně. Delegovaní znalci jsou vesměs všichni neustále v činnosti. Jen zmu- žilost ubožákům dole! Vše se dělá jen pro ně. Prvním eilem je uvolnit těžnou a větrací tra vyčerpáním vody alespoň na 4 m., by se zjistilo, jsou-li horníci ještě na živu, aby mohli být zachráněni.

Dnes objednáno ze Slaného nové čerpadlo »Duplex«, které má vyčerpání uskutečnit. Štěstí, že firma »Breitfeld a Daněk« mohla vyhovět je zaslati. Zároveň dovážejí se stejnou dobu povozy potřebné roury z Prahy. Vyvíjí se čin nost nadlidská; je viděti, jak každý uznává, jak cenný je lidský život! V noci objednané čerpadlo ve 3 hod. odpoledne bylo na místě nebude to dlouho trvat, že bude čerpat jeden a půl m vody za minutu. Každý chce pracovat, aby čerpadlo stálo už na těžní trati. Je to ob- tižná práce; však za čtvrt hodiny je již 4 metry vysoko na těžní trati a už se spouští dolů. Radostně sledují všichni rychlou práci, mezi kterouž přijel automobilem místodržitel hrabě Coudenhove, který tázal se po osudu nešťast- ných horníků. Dovídá se, že snad budou, když ne všichni, tedy alespoň někteří zachráněni,a vyslovuje přítomnému prvnímu radnímu obee votvovieké, na jejíž katastru čásť dolu leží, po- litování nad katastrofou. Místodržitel vyslechl stesk přítomných žen zatopených horníků, které mu byly představeny a nařísaly, že nikde se neuklidní jen zde, na blízku svých drahých. Místodržitel je těšil, že jim bude všem blahopřát k záchraně jich mužů. Dále prohlédl si místo- držitel zařízení celého dolu a v kanceláři dal si na mapě vysvětliti celé jeho podzemi. Přijal pak ujištění majitelů dolu, kteří před ním opět všechny své sily fysieké i hmotné delegovaným ředitelům záchranných prací za účelem rychlé záchrany horníků dali k disposici. Pan místo- držitel pak odjel. Zástupy lidu se potom po- malu rozcházely, jelikož každý viděl, žese dělá vše, co k záchraně nešťastných horník je možno.

Sjezd delegátů mistních organisae Národní strany svobodomyslné konal se včera ve velkém sále Měšťanské be- sedy v Praze za přítomnosti přes 350 delegáti 70 organisací, měst a míst, zástupců 20 poli tických spolků a četných členů širšího výkon ného výboru a poslanců. Předseda výkonného výboru JUDr. Václav Škarda uvítal shromáždění, prohlašuje sjezdzt shromáždění pracovní, jemuž náleží, aby po drobně vypracoval to, na čem se sjezd strany usnesl. Dosavadní nedostatky v organisaci strany nutno odstraniti a přislušníky strany pevněj semknouti, aby starali se nejenom o mísln skupiny, nýbrž o provádění politického, hospo dářského a kulturního programu, tak aby místn organisace byly nejenom organisacemi pro volby nýbrž stálými pracovními středisky místními jak pro užší okrsky, tak také pro organisační stře diska širšl. Toho jest potřebí nejenom v zájmu strany, nýbrž také v zájmu národním, poněvadž je v době tříštění stavovského a politického po třebí silné Národní strany svobodomyslné jak strany, jež hájí potřeby všech vrstev národa Jest potřebí čilé a vytrvalé práce všech. Dnešn schůze budiž k tomu prvním krokem Telegraficky omluvili se ministři dr. Fořt dr. Pacák, posl. dr. Engel, Štole a řada jiných Za akční výbor navrhl dr. V. Škarda za před sedu JUDra Edv. Koernera, advokáta v Praze za místopředsedy p. J. Přistoupila, rolníka z Li- bušína, JUDra. Jindř. Lamku, advokáta v Lou- nech, Em. Humla, obuvnického mistra v Praze za zapisovatele: MUDra. J. Starého, obv. lékaře v Ratajích n. S., Cyrila Merhouta, učitele v Vršovicích a Jos. St. Heveru, redaktora » Dnee v Praze. Přijato jednohlasně.

Předseda dr. Edv. Koerner děkuje za poctu a projev důvěry volbou za předsedu jemu pro kázané a žádá, aby jej přitomní při řízení sjezdu podporovali, aby obsáhlý úkol sjezdu ben maření drahého času mohl býti vykonán. Víie četnou účast jako důkaz, že myšlenka organi- sační došla porozumění ve straně. Organisněn řády jsou pouhým stavebním plánem, podle něhož nyní orgánům a příslušníkům strany bude prováděti pevnou budovu organisace. Na to přikročeno bylo k 1. bodu pro gramu a

o organisaci promluvil p. dr. Alois Rašín, který v podstatě pravil: Dnešní sjezd je pokusem postaviti nár stranu svobodomyslnou na jiný podklad organi sační. Dosud byly jednotkami organisačními dů věrnické pětky, jmenované na neurčitou dobu výkonným výborem. Nyní má býti jednotkou organisační místní organisace příslušníků strany která zvolí si na tři léta důvěrnický sbor, který musí míti nejméně 5 členů, může však a po kud možná také má býti rozšiřen o zástupce všech výrobních vrstev v obvodu místní organí sace. Tím docilí se, že důvěrnické sbory budou dle potřeb doplňovány svěžími čilými silami a že členové strany budou míti přimý vliv na výběi řidících orgánů místní organisace. Budou mít však také přímý a úměrný vliv v nejvyšší instane strany, ve sjezdu strany, poněvadž ve svazu strany budou jednollivé organisace zastoupeny dle počtu svých členů, takže četné a čilé orga- nisacs budou míti přirozeně větší vliv. Dosa radn převaha Prahy a blízkých ku Praze míst nac zdárnějším venkovem pomine. Členy místních organisací mohou býti však jenom ti příslušnie strany, kteří se ke straně písemně přihlásí, poněvadž má-li se dáti na záležitosti strany přímý vliv příslušníků, může se tak státi jenom u těch. kdož písemně svoje příslušenství osvědčí a pro hlásí, že k jiné organisaci politické nenáleží. Pí semnou přihláškou ovšem přijímá každý na seb nejenom závazek, ve prospěch strany působiti nýbrž také vystoupení ze strany písemně ohlásiti. V důvěrnickém sboru zavádí se nová funkce volebního zpravodaje, jehož povinnost bude, míti ve stálé evidenci volební seznamy a ob zvláště v prosinci každého roku volební seznamy do říšské rady podrobiti důkladné revisi a uči niti připominky obecním starostům.

Místní organisace jsou nejenom zařízení pro volby, nýbrž skutečně pracovními organi- sacemi, které musí ustavičně udržovati styk mezi svými členy a ústředím. Po jich prove- dení přikročí se k zřízení krajských sekretariatů, opatřených úřadníky stranou honorovanými. Při provádění místní organisace ozvaly se některé námitky, z nichž důležitější řečník pro- bírá. V některých místech tvrzeno, že práce místní organisace úplně zastati může politický klub; toto tvrzení není však správným, poně- vadž klub nemůže přijati politický dorost strany (studenty, mladší učitele a pod.). Mimo to poli- tické kluby mnohde v zápasech obecních staly se organisacemi některé strany radniční a ztra tily výlučně politický ráz. Na to řečník podrobně pojednával o orga- nisačních pracích dosud vykonaných, o dan strany, probírá návrhy v té věci od místní or ganisace rokycanské a vršovické došlé, ukazuje potřebu, aby i tam, kde je málo příslušník strany, organisace byly zřizovány.

Z úkolů, které byly výkonným výborem uloženy, splněny byly: založení a vydávání » České Revue«, založení »Českého Čtenáře« za účelem vydávání lidové četby a pracuje se na zabez- pečení krejcarového listu, který ovšem bez účinn spolupomoci místních organisací vydávati by se nemohl. Řečník doufá, že organisace se zdař a že není příčiny k nějaké malomyslnosti, poně- vadž je to ve skutečnosti první pokus položit organisaci strany na široké a skutečně demokra- tické základy. (Výborně! Potlesk) Na to byly písemně podané zprávy jedno tlivých organisací usnesením sjezdu odkázány akčnímu výboru k vyřízení a zahájena debatu o referátu, písemných zprávách a písemně po daných návrzích. Pan Václav Řezníček, ředitel měst. úřado ve Vršovicích, odůvodňuje návrh na progresivn daň strany; ukazuje, že jest potřebí, aby strana všude tam, kde má vliv, hleděla podporovst příslušníky strany, pokud vyhovují podmínkám a jsou s úkoly, jež na ně vloženy býti majl.

Pan Mg. Ph. Dlabola z Benešova líčí po- měry v Benešově a žádá reorganisaci krajinsk žurnalistiky o vydávání listu pro táborský kraj Pan Jos. Bičík, ředitel měšť. škol v Lyse n. L., ukazuje na nutnost a možnost organisace i v menších městech, uváděje doklady o tom jak zřízena byla organisace v Lysé n. L. Pan dr. Šebesta, advokát v Praze, vyslov se proti organisaci na podkladě písemních při hlášek. Pan Vilém Hrubý, živnostník z Prahy, n vrhuje zřízení řečnických kursů k vycvičení řeč níků a agitátorů strany. Pan Jos. Čížek, hostinský z Prahy, žádá aby při revisi zákona o pivní dávce bylo dbáno zájmů živnosti hostinské. Pan dr. Lad. Klumpar v řeči často souhla- sem provázené polemisuje s vývody pana dra Šebesty, háje návrh organisačního výboru, aby přihláška ke straně dála se písemně. Praví, že je potřebí položiti důraz na to proto, aby by učiněn konec tomu, že někdo může míti sou- časně i trojí politické přesvědčení a býti v třech politických stranách. Musíme míti orgán který bude hájiti organisaci strany proti pře běhlíkům a stříci mravní závazek, plynoue z příslušenství ke straně. Pro naši stranu maj význam jen ti, kteří stojí pevně při straně i v do bách zlých a neutíkají od jejího praporu. (Vý borně!) Dnes jsme svědky toho, že nahoru jdou strany, které jen agitují, v práci se neosvědčivše.

My s demagogií nebudeme konkurovati, ale po ložíme nové základy k budoucnosti své strany na práce všestranné, rozumové a programové (Výborně! Potlesk.) Pan Mg. Ph. Matoušek, starosta z Mlad Boleslavi, za všeobecného souhlasu přítomných odůvodňuje svůj návrh, aby místní organisace zavedly účinné podporování svých členů, kteř by pro svoje politické přesvědčení ke škodě při- šli a aby žádosti za podporu, jež docházejí po- slanců za podporu soukromých zájmů, byly ově- řovány místními organisacemi. (Souhlas.) Posl. dr. Pippich souhlasí s organisací, žádá však, aby místním organisacím bylo ponecháne právo přijímati také takové členy, kteří by pí- semnou přihlášku podepsati nemohli.

Pan Sís, redaktor z Mladé Boleslavi, odů vodňuje návrh na zřízení krajských sekretariátů Pan Jos. St. Hevera, redaktor „Dne“, před- kládá odůvodněné návrhy: 1. aby sjezd se usnesl, aby místní organisace byla ustavena všude, kde je 10 členů strany, do čtyř neděl; 2. aby sjezd uložil místním organisacím, aby vě- novaly největší péči mladé inteligenci, dorostu živnostenskému i řemeslnickému, a výboru or- ganisačnímu uložil, aby dbal o organisaci stu- dentstva na zásadách národně-liberálních; 3 aby místní organisace nespouštěly se zřetele činnost místních odborů národních obranných jednot, aby naši stoupenci v nich pracovalia zjednával si v nich vliv. (Souhlas.) Pan Ferd. Šrámek z Loun projevuje rados nad příznivým dojmem sjezdu a nad čilým zájmem jeho o věc strany, a žádá ústřední ve- dení, aby častými přednáškami udržovalo zájem pro organisační práce. (Souhlas.) Pan dr. Vorel, soudní tajemník z Rokycan souhlasí úplně s erganisací a dokládá, že místn organisace musí míti ovšem vedle zájmu o or ganisované příslušníky také zájem i o neorgani sované stoupence a stále je míti v evidenci odůvodňuje návrh organisace rokycanské m úpravu daně strany. (Souhlas.) Pan dr. Samek z Prahy doporučuje, aby se v místních organisacích pracovalo nejen politi cky, ale i hospodářsky a kulturně.

Pan dr. Pittermanu z Vlašimi přimlouv se za větší volnost při tvoření místních organi Pan Nosek, obchodník z Kolína, upozo ňuje na místní oblíže při zřizování organisae na venkově. Pan redaktor a poslanec Jos. Anýž upo- zorňuje, že organisace může se da- řiti, jestliže politika česká v Vidni bude jednotná a lidu srozumi- telná; navrhuje pak tuto resoluci: »Sjezd mlstních organisací Ná- rodní strany svobodomyslné žádá širší výkonný výbor, aby vzhle- dem k tomu, že nynější vláda bar. Becka nesplnila dosud ani jediný ze známých spravedlivých postu- látů českého národa, naopak, že za této vlády dějí se českému ná- rodu křivdy veliké, a zjevně na- držuje se neoprávněným, ba nezá- konným požadavkům stran něme- ckých a že zejména útisk český ch menšin v území zněmčeném král. českého stále jest větší, uvážila klubu říšských poslanců předlo- žil návrh, dle kterého delegace česká v tom připadě, že by vlád v době nejkratší požadavky če- ského národa nesplnila, zaujati má stanovisko opposiční.« V závěrečné řeči zpravodaj p. dr. Rašín vyslovuje se pro návrhy pp.: starosty Matou- ška, red. Slse, Vil. Hrubého, Mg. Ph. Dlaboly. red. J. S. Hevery; proti návrhům p. řed. Řez- níčka v této formulaci a rovněž proti písemnému návrhu p. dra. Bendíka z Budějovic, kterým žádány jsou organisace okresní místo organisaci místních.

Dále vyslovuje se pro písemný návrh »Klubu neodvislých svobodomyslných občanů v Praze«, aby byla provedena co nejdřive orga- nisace strany v Praze a proti návrhu téhož klubu o revisi osob strany, ale pouze z toh důvodu, že návrh jest nejasný a nebyl přes žádost předsednictva přesně formulován a odů- vodněn. Pokud jde o projevená přání tohoto klubu, sděluje, že otázka neslučitelnosti zem- ského mandátu se říšským byla akčním výborem již odkázána politickému odboru k propracování a podání návrhů a co do kumulace úřadů mandátu poslaneckého usnesl se akční výbor už před tím, že žádný říšský poslanec nesmí při- jati úřad, jehož vykonávání jest spojeno se zemským mandálem a že z tohoto pravidla nesmí býti učiněny žádné výjimky. (Výborně Potlesk.) Resoluční návrh poslance Anýže doporu čuje k přijetí, poněvadž v poměru strany ke vládě musí nastati úplné jasno a nemůže na dále býti trpěno, aby ostatní strany české jasně a určitě nestanovily svůj poměr k českým mi nistrům. (Souhlas.) saci.

Při hlasování byly všecky zpravodejem doporučené návrhy schváleny Na to promluvil k druhému předmětu programu předseda výkonného výboru posl. dn Václav Škar da o přípravách k volbám do sněmu českého. Řečník pro pokročilý čas pojednává stručně přes to však výstižně o současných politiekýe poměrech a přešed na zasedání sněmu král českého, praví, že přes to, že klub poslanet národní strany svobodomyslné domáhá se ješto jednoho zasedání sněmovního v tomto období jest nám spíše počítati s tím, že činnost sněmu bude v prvním týdnu příštího měsíce skončena a nové volby vypsány nejdéle počátkem příštih roku. Do nových voleb potřebuje naše strana nezbytně nové organisace; organisační práee musí býti tedy provedena včasně. S tou poho- tovostí, s kterou jsme šli do říšských voleb, do voleb zemských jíti nemůžeme, nechceme-li s vydati na pospas nezdaru Na to řečník vhodně líčí práci nových organisaci strany, jimž bude především dbát toho, aby kandidáty poslanectví byli jmenován mužové, kotvící v nejširších vrstvách lidových A naši kandidáti musejí vejíti do nejužšíh styku s voličstvem, se všemi jeho vrstvami vyvarovati se staré chyby, že jsme neukazoval různým vrstvám našeho národa, že naše strana uměla pracovati a také ve skutečnosti pracovala pro hospodářské a osvětové zájmy jejich. (Vý- borně !)

Řečník podává na to obraz z politické hi storie národní strany svobodomyslné na důkaz že strana naše už několikráte prožila smutne dny, z čehož čerpá naději, že opět povznese se k dřívějšímu významu a síle. Jest ovšem nezbytně potřebí, abychom měli chuť do práce ahychom pěstovali nejvyšší styky mezi organi sacemi a ústředím strany. Při přištích zem ských volbách neoddáváme se nadějím, že by chom získali více mandátů než dosud máme k tomu však musí směřovati nynější naše úsili, abychom to, co máme, udrželi. K návrhu red. p. Anýže řečník praví, že jest mu vítaným. Nynějsí nejasný po- měr mozi stranami svazu na říš- ské radě a stranou naší a vládo nemůže potrvati. Připomíná však, že říšská naše delegace ústy dra. Kramáře nepro- jevila důvěru vládě Beckově, nýbrž jen našim českým ministrům dru. Pacákovi a Fořtovia dokládá, že sám dr. Kramář naléhal na vyjas- nění celého poměru. Úkolem všech českých stran na říšské radě jest, starati se o zlepšen poměrů ve svazu, zejmena v tom směru, a b vétšina rozhodovala o určitých otázkách politických. K tomu jes potřebí, aby určité strany smluvily se o určitém postupu a programu. Širší výkonný výbor naš strany uváží bedlivě situaci a učiní, čeho k vy jasnění poměrů jest potřebl. (Výborně ! Potlesk.

Řečník konči výzvou k nejhorlivější práe k zemským volbám, která jedině jest zárukou nejlepšího zdaru. (Souhlas a hlučný potlesk) Sjezd zakončil stručným doslovem před seda p. dr. Eduard Koerner; vzdává dlk oběm hlavním referentům a všem účastníkům sjezdu zvláště těm, kdo obětavě vážili cestu z ven- kova. Uváží-li se, že práce organisační mohly býti zahájeny teprve po volbách říšských a z letních prázdnin, a že se konají za stálé prudké palby nepřátel, můžeme býti s dosavadními vý sledky organisace spokojeni. Každý začátek je těžký, a jako ve všem, tak i v tomto našem úsilí organisačním jedině pilná a vytrvalá práce je zárukou zdaru. Se vřelým přáním plnéh úspěchu dalšímu postupu organisačnímu uza vírá o půl 3. hod. odpol. sjezd. (Výborně Na zdar ! Potlesk.) Sjezdu byli přítomni: starosta pražský dr Groš a řišštl, resp. zem. poslanci: Karel Adámek Anýž, Barták, Brdlík, dvor. rada prof. dr. Čel kovský, dr. Herold, dr. Horák, dr. Kaftan Krejčík, dr. Pippich, dr. Podlipný, dr. Roček Ronz, dr. Šauer, dr. Škarda, Špindler, dr Šubrt a dr. Ulrich.

Denní zprávy. — Jmenováni soudních úřadníků v Če- chách odročeno? Podle zpráv vídeňské „Deutschnat. Korresp.“ panuje v ministerstvu spravedlnosti míněni, že nejnovější projevy jak s české tak s německé strany učiněné, nejsou prospěšny věcnému vyřízení návrhů minister stva spravedlnosti na jmenování soudních úřad níků IX. tř. hodn. v Čechách. Porady ministrů krajanů Prada a dra. Pacáka jsou prý tím tak ztěžovány, že nastati musí nemilé zpozdění. Tín vysvětluje prý se také, že ke konferencím za předsednictví předsedy ministerstva a účasti mi nistra spravedlnosti, v nichž návrhy na jmeno- vání definitivně schváleny býti měly, dosud ne došlo. Ba prý se za málo pravděpodobno pokládá. že otázka jmenování soudců v Čechách vyřízenu bude vůbec do počátku podzimníh zasedání říšské rady. Ve zúčastněných kruzích soudcovských panuje prý z toho poche- pitelné rozčilení, ježto otázka jmenování jest pro ně otázkou chleba a požadavek zásadn úpravy soudcovských poměru v Čechách různ se jeví. Protož prý se staví také v politickýck kruzích začasté projednávaná otázka zajiště- ní národnostního úřadnického sta tusu v popředí jednáni. — Význan této zprávy jest jasný. Opora, jakou protestn resoluce českých autonomních sborů koncem

minulého týdne vyhlášené ministru krajanu dru- Pacákovi poskytly, přispěla k tomu, že „defini- tivní schválení“ návrhů na jmenování soudeů v Čechách, podle předvčerejších německýel zpráv „německému stanovisku hovících“ ospo bylo oddáleno. Kdyby česká veřejnost a její pří- slušní činitelé v otázce této nebyli tak těžko vznětnými, kdyby pro české právo, ohrožen tady v nejniternějším svém nejcitlivějším jádru byla schopna vynaložiti aspoň polovinu německé vervy, co jí použito na znásilnění zjevného usta novení zákona v neprospěch český, kdyby zkrát ka nebylo na české straně takové politické úna- vy, jaká se ukázala i v této příčině, nemusila se věc octnouti v povážlivých stadiích, v nicht vězí. Česká strategie zůstala zase jednou za ně- meckou o celé hony pozadu. Poplach tisku nad německým průlomem do celistvosti země a ne zkráceného majetku všech státoobčanských prát

českých v celém království nebyl hned slyšán pafokaření o vinohradské volbě zahlušilo veřej- nost, zatím ce všichni političtí pracovníci něme- čti byli na místě a v nejhorlivější činnosti pro zásadu národnostního rozdělení justiční sprá- vy v Čechách. Stačil jenom pokyn německého „Volksratu“, chlubí se dr. Titta, a celý něme- cký jazykový obvod byl vzhůru, za to česká veřejnost zlenila své chápání již i nejkrutějšíc křivd, které se na ni páší. Politický rozbroj, stavovské tříštění sil a nyní, co nejosudnějšího, také náboženská komplikace vnitrných poměrů českých, vše to ukázalo svou osudovost. Čil vnímání národního nebezpečí a pohotové jeho odmítání celou vahou soustředěného národního těžiska, okamžité odražení rány po české hlavě miněné, proslule neohrožený temperament český v politické obraně, jaksi v českém lidu schabl, i na nedochvilnosti resolučního aparátu českého je to zřejmo. Celé Čechy měly vzplanouti, na jednu německou resoluci mělo se ozvati deset českých protestů, a jestliže někdy, tento- kráte bývala vhodná doba českých táborů, aby volkstagům odpověděly! Ještě není pozdě, aby se mocné, ano vehementní agitaci německé čelilo, a uvědomí-li si lid český, jeho političtí vůdcové bez rozdílu stran, že právě v politiee platí, že kdo mlčí, svoluje, nikdy nepovede se Němcům nepromyšlenější jich úklad proti správ- ní jednotě Čech, t. j. zajištění „Festlegung“, nebo i jen praktické provedení nacionálních sta- tusů úřadnických v Čechách! Nestačí však je- nom nemlčeti, ale hromem konečně musí se ozvati z českých prsou rdousené v nich právo, či na jakou ještě urážku, jakou vyzývavost, jaké krvavější ještě bezpráví čeká české svědom a uvědomění, aby se ozvalo s bývalou důstoj- ností?!

— O úřadnictvu Zemské banky a jeho ná- rodnosti napsal na naši adresu kdosi právnímu oddělení banky velmi blízký velmi pezpředmět- nou polemiku. Týká se naší odvety na směšné výpočty posl. Malého, ředitelského aspiranta Zemské banky, pronesené na rumburském „Volkstagu“ o národnosti úřadnictva obou zem- ských bankovních ústavů. My jsme hned dru- hého dne opravili číslici německých úřadníků Zemské banky v prvotní zprávě naší proti Ma- lému udanou a uvedli jsme ji na pravou míru, čímž se ovšem k nepopíratelnému svému pro- spěchu lišíme od „P. Tgbl.“, který nikdy ne- opravuje svých omylů — poněvadž všechny jsou zůmyslně falšovanými údaji. Jen takový list mohl ještě včera tvrditi, že rumburské vývody posl. Malého, který tvrdil, že mezi konceptním úřadnictvem říšských úřadů vídeňských jest pouze šest uvědomělých Němců, jsou statisticky doloženy a proto správny. Svými „výpočty“ roz- množil dr. Malý jenom řadu německých stati- stických podvodů, prokázaných namnoze samý- mi, ovšem vzácnými, německými poctivei vědy statistické, ovšem bez nejmenšího účinku na jich pachatele, kteří s kamennou fysiognomií své podvody dále za pravdu vydávají. Kdyby- chom neznali polemickou povahu „P. Tgbl.“ který má kuráž jenem jednou za rok a tu je- nom na omylnou číslici naši ostatně průběhem necelých 12 hodin spontánně opravenou, což

P. T.“ pekulativně ignoruje, mohli bychom načiti jako protějšek k Zemské a Hypoteční bance kapitolu třeba o „České spořitelně“a o národnostních poměrech v ní panujících, o slo- žení jejího úřadnictva, jejího kuratoria, jejího ředitelstva, o jejích obchodech, o politické annexi jejich reservních fondů a převedení do válečné pokladny Němců v Čechách, o celém tom strašném zločinu, který jsme nesčetněkráte nazvali pravým jménem, aniž se „P. T.“ i jen pozdáli odhodlal vyvrátiti jedině naše slovo Ale „P. T.“ zná tento tanec a proto se bude míti na pozoru!

— Sjezd svazu rakouských a uherských elektráren v Praze. Elektrotechnická věda, která zejména v nejnovější době tak úžasným tem- pem se vyvíjí, vytvořila celou řadu zařízení technických, průmyslových a hospodářských. Z těchto zařízení vynikají elektrárny, které zá- sobují elektřinou nejen velká města, ale i celé okrsky. U nás v Čechách a v celé říši v po- měrně krátkém čase takořka ze země vyrostla celá řada elektráren, jichž rozvoj a zdar jest za- ručen. Elektrárny tyto sledují celkem jeden týž cíl, postaviti totiž své závody na výši doby a využítkovati nejen veškerých vědeckých, ale i praktických zkušeností pro svůj obor působ- nosti. K sledování těchto cilů založen byl svaz evropských elektráren a když bylo seznáno, že mohutný rozvoj elektráren rakouských dosti příčin působiti úplně samostatně, založen byl před 4 lety samostatný svaz rakouských uherských olektráren. Svaz tento mohutní zkvétá r jest střediskem velké většiny elektráren a elektrických závodů v Rakousko-Uhersku. Or- ganisace svazu má za účel soustřediti a využit- kovati veškeré momenty, které podává technická věda k zdokonalení výroby proudu elektrického, jakož i zařízení k výrobě téhož. Jednou do roka.

mimo časté schůze zvláštního pracovního vý- boru, scházejí se členové svazu k v lné hro- madě, ve které mimo záležitosti administrační probírají se otázky ve příčině zdokonalení kon- troly a zařízení elektrických, jakož i ve přičině nových vynálezů. Letošní sjezd příslušníků uve- deného svazu položen byl do Prahy a na pro- gramu jeho nachází se celá řada zájmových přednášek a rozprav. Účastníci sjezdu jsou hosty kr. hl. města Prahy a může se jim Praha zajisté důstojně pochlubiti nejen vlastní moderně zařízenou elektrárnou a elektrickými drahami. ale i celou řadou vyspělých zkvétajících závodů v oboru elektrotechniky a strojnictví vůbee.

Jsme přesvědčeni, že účastníci naleznou v Praze příležitost, učiniti si správný obraz o zdatnosti českého průmyslu a české práce elektrotechni- cké. Nechť jest jim pobyt v Praze příjemnýa nechť ho zachovají v dobré paměti. — Schůze sněmovních komisí. V úterý dne 1. října mají dále schůze tyto komise sněmovní: pro záležitosti obecní a okresní 10. hod. dopol., zvláštní komise pro úpravu poměrů úřadníků samosprávných o 10. hod. dopol. a komise pro veřejné práce rovněž 10. hod. dopol. — Geologická společnost londýnská oslavi- la ve čtvrtek a pátek, 26. a 27. t. m., stoletou ročnici svého založení slavnostní schůzí, ve kte- ré delegáti různých institucí vědeckých podával blahopřejné rdresy. Před slavností bylo pořá- dáno několik výletů sedmidenních, z nichž nej- zajímavějším byl onen, který veden byl do okresu jezerního (Lake Distrikt) jednak pro zna-