ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 79854d70-7676-11dc-a856-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 281, place 91, org 14, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
29 září 1907.
4 masthead
Císlo 269.
5 article
»Daily Chronicle« míní, že se smlouva anglo-ruská Německu libiti nebude, rušíc jeho choutky vykořistiti Persie. Klub národní strany svobodomyslné konal dne 27. t. m. ve svých místnostech velmi četně navštívenou členskou schůzi, kterou za- hájil starosta klubu pan profesor Frant. No- votný. Z politických osobností, které sejí účastnily, buďtež jmenovány: zemský a říšský poslanec dr. Herold, poslanec dr. Pippich, poslanec dr. Schauer, dvorní rada a posla- nec prof. dr. Čelakovský, poslanec dr. F. Ulrich, poslanec Jos. Macháček, posl. dr. J. Horák a j. V úvodní řeči poukázal starosta na nové úkoly klubu, které jej čekají nyní při reorgani- saci strany svobodomyslné, jemuž uložil výkonný výbor pořádati četné schůze členské a schůze veřejné v Praze. Výbor klubu ochotně podjal se těto úlohy a chce se vynasnažiti, aby v nastávajícím zim- ním období pořádány byly četné schůze členské a veřejné, na kterých má býti pojednánu o dů- ležitých a časových otázkách politických. Vítá hosty a členy klubu a žádá pana dra. Klumpara, aby zahájil rozhovor o jmenován soudních úřadníků v král. českém.
František doktor Herold Pippich Schauer profesor Čelakovský F Ulrich Jos Macháček J Horák Klumpar Německo Persie Praha Daily Chronicle
6 article
Pan dr. Ladislav Klumpar vzpomíná historického vývoje otázky jmenování soudních úřadníků. Dnešní systém, o který usilují Němci, zavedl býv. ministerský předseda dr. Körber, za něhož Němci přišli s požadevkem německé državy. Němcům nedostávalo se již dříve něme- ckého dorostu soudcovského; proto zavedl s umělý chov německého dorostu a to propůjčn- váním četných výhod a protekel. Z počátku dělo se tak skrytě. Dnes vystupují již veřejně a žá- dají, aby německý úřadník měl přednost před českým. Roku 1905 počato s jmenováním na lhůty. Jmenováno vždy několik Čechů a Němeů. kteři přeskakovali celou řadu českých kolegů. Tehdy nemohla zakročiti intensivně česká dele- gace, jelikož nacházela se v obstrukci. Posledn jmenování z 30. dubna 1907 odkládáno úmyslně až nebude zasedati rada říšská. Toto jmenován dlužno s našeho zásadního stanoviska zamítnout Původní zásada »přesně dle statusu a přesně dle kvalifikace« byla porušena. Byl to kompromis a němečti úřadníci přeska- kovali opět české kolegy. Jednalo se o to, za- chrániti, co se dá a zlomiti odpor jistých kruhů proti jmenování extra statum. A tu jednalo s před jmenováním se zástupci českého soudního úřadnictva a jednalo se o to, pomoci adjunktům soudním, kteří 16 roků čekali na jmenování do VIII. třídy. Aby se těmto pomohlo a by stal se nový postup v kruzích soudních, došlo k jmenován ze dne 30. dubna 1907.
doktor Klumpar Němec Körber Čecho
7 article
Nastává nové jmenování, proti němuž vy- stupují Němci se vší vehemencí. Každé jmenování jest dnešního dne politi ckým obchodem a zápasem politických stran Proto bránilo se ministerstvo ustanovení o tom, že uprázdněné místo úřadnické má býti do určité doby obsazeno, jak navrhovali čeští po- slanci při úpravě úřadnických plalů. Obtíže činí oba ministří krajané a v tomto případě ministr Prade, který houževnate fedruje německé požadavky. Jazyková kvalifikace dnes již nerozhoduje, ač němečtí presidenti, jak známo, velmi přísně posuzují pravý německý přízvuk a po případě i německý dialekt. Naproti tomu pak snadno do stane německý soudní úřadník kvalifikaci z ja- zyka českého Uvádí dále, co dvorní rada Bachmann uvádí o utiskování Němců při soudech v Praze, na př. prý u obchodního a trestního soudu. Vyne- chal jen státní návladnictví, kde ovšem mají Němci v Praze většinu. Němci jsou virtuosové v překrucování pra- vdy a skutečného stavu věci. Jest správná zá sada: »Němec smí soudit jen Něm- c e«? Nezná jalovějšího hesla. Rozhodnutí o pro- testu dra. Boučka proti německému předsedovi Deworezkému přivedlo tuto zásadu ad absurdum Je to nesmyslné, ale i toho využitkují Němci jde-li o naše potlačení. Němci navrhovaný postup znamená demo- ralisování justice a vymstí se to na celém státu
Němec Prade Bachmann Bouček Deworezký Praha Německo c e
8 article
a na celé společnosti. Jak má zachovati soudce svoji neodvislost a samostatnost? Za tuto demoralisaci činíme zodpovědnu správu justiční ve Vídni a v Praze. Stanovisko Němců není důsledným. Prová- dějí ho tam, kde se jim to hodí do krámu. Proč nenavrhují totéž pro Moravu a pro Slez- sko? Proč nenavrhují totéž pro vídeňské Čechy? Tam nemá platiti jejich klíč, tam má Němee souditi Čechy. Je patrno, že stávala smlouva a úmluva mezi Němei a vládou, aby v německých mě- stech jmenováni byli úřadníky jen Němci a aby právní praktikanti byli přijímáni v po- měru 2 : 3. Tuto smlouvu neschválila naše delegace neschválí ji nikdy. My nevzdáme se naší zá sady »dle statusu a dle kvalifika c e« má se díti postup soudního úřadníka a to vždy a všude bez výminky. V mnohých německých městech jsou čeští soudcové oblibeni pro svou objektivnost a nestrannost, jsou jim milejší než »strammdeutsch nacionální Ně- mec«, který má za sebou i ministra. Dnes nutno manifestovati, že neustoupíme od naší zásady a že všemi prostředky budeme bojovati o to, aby čeští úřadníci nestali se méně cennými, než němečtl. Jest tedy otázka jmeno- vání soudních úřadníků otázkou všenárodní,a jest povinností všech politických stran, aby svorně zakročily proti tomuto poškození české Okamžik jest tuto velmi vážný. Nutno re- solucí vysloviti se pro jeden princip: dle sta- tusu, dle kvalifikace, dle stejnéh práva.
Němec Čecho Vídeň Praha Morava Čechy
9 article
Přednáška přijata s hlučným potleskem. Předseda děkuje panu dru. Klumparovi z výtečnou přednášku a udílí slovo panu dru. Fuhrichovi, advokátu v Praze, který uvádí, že prvým počálkem dnešního stavu jsou punk- tace a jimi zavedené rozdělení zemského soudu na senát český a německý. Strana svobodomy slná bránila se tomu a dnes vidíme toho ná- sledky. Dnes Němeům jde o vytvoření uzavře- ného území německého v král. českém a k tomu směřuje snaha, aby do německých měst byl dosazováni Němei. Naše státoprávní stanovisko a naše státní právo české nutí nás, abychom s největší roz- hodností vystoupili proti těmto snahám Němeů. Tajemník pan ředitel Kretší předčntá potom resoluci: »Klub národní strany svobodo- myslné ve schůzi své, konané dne 27. záři 1907, vyslovuje hluboké rozhořčení a polito- vání nad snahami německých stran ve při- čině dalšího jmenovaní útadnictva soudcov- ského, jež výrazu došly zejména na »Volk- tagu« litoměřickém, dne 22. září konaném.
Klumpar Fuhrich Němei Praha klub národní strana svoboda
10 article
Jmenování soudcovského úřadnietva jest aktem správy justiční, má však zajisté také býti aktem justice, totiž aktem spravedlnosti a zákonitosti. Každý člen úřadnického stavu soudcovského vstoupiv do služeb státních. nabyl po zákonu práva na povýšení, když nan dojde řada, odpovídá-li svou kvaliflikací zá- konným požadavkům. Státními základnimi zá- kony jest zaručena úplná rovnost národnosti i nemůže a nesmí ta okolnost, že ten který uchazeč o úřadnické místo soudcovské náleží jiné národnosti, míti vlivu při rozhodování otázky jeho povýšení. Splnění snah něme- ckých stran ve příčině této znamenalo by pro veškeré české úřadnictvo soudcovské krutou ránu existenčí, však znamenalo by také hlu- boké pokoření celého českého národa. Z té příčiny protestujeme proti jakémukoli, byť i jen částečnému vyhovění těmto požadavkům stran německých, snahám to, jež nesměřují nikam jinam než k úplnému vyloučení českého živlu úřadnického z území oběma národnostmi oby- vaného. Žádáme poslance všech stran bez rozdilu co nejdůtklivěji, by veškerým těmto snahám opřeli se veškerou vahou svého pře- svědčení, opírajíce se o dobré, nezadatelné právo národa českého. Ani jmenování českého úřadnietva soudcovského extra statum, jež umožniti má jmenování daleko mladších soudců německých, nemůže odčiniti bezpráví, spočívající v tom, že úplně kvalifikovaný starší český soudce pokládá se za nezpůsobi- lého pro úřad v území obývaném většinou příslušníky národnosti německé.
12 article
Klub národní strany svobodomyslné není proti tomu, aby snad v budoucnosti dělo se jmenování úřadnictva soudcovského obou ná- rodností dle jistého poměru, odpovídajícího spravedlivě počtu obou národností, leč zave- dení poměru takového předpokládalo by přede- vším zavedení téhož poměru ve všech zemích koruny české a jmenování úřadnietva též při všech centrálních úřadech státních a mohlo by nastati jen ohledně úřadnictva do státní služby nové vstupujícího, nesmělo by však nikdy se vztahovati na úřadnictvo již ve státní službě se nalézající, jež nabylo již práva na postup dle zařadění v tom kterém statusu. Dokud nebudou splněny tyto před- poklady, jest náhlé zavedení takového poměru pod jakoukoli záminkou nuprosto nepřípustným a protestujeme proti němu se vším důrazem, trvajíce na svém shora vytknutém stanovisku odpovídajícím jedině zákonu a právu.« Soudní adjunkt p. Hájek žádá opravu místo soudního úřadnictva vložení termínu soud- covského úřadnictva. Tato změna s přečtenou resolucí jednomyslně se přijímá. Posl, dr. Herold ujímá se slova jako zástupce Čoského klubu na radě říšské. Sou- hlasí plně s resolucí a slibuje, že česká dele- gace svobodomyslné strany bude se snažiti vši silou, aby nebyl porušen spravedlivý princip při jmenování úřadníků soudcovských. Vyslovuje politování, že tímto způsobem zavádí se do soudcovského stavu demoralisace. I slát má povinnost k úřadníku a při na- stoupení úřadu uzavírá se oboustranná smlouva.
Hájek Posl doktor Herold
13 article
Tuto musí dodržeti též stát a má tedy dl počtu let, dle statutu, dle kvalifikace postupně povyšovati své úřadnictvo. Nečiní-li tak, hřeší na spravedlnosti a jest to smutným, že tím jest právě ministerstvo justice. Uvádí případy, jak se kvalifikují češt soudní úřadníci. Ubezpečuje ještě jednou, ž strana naše státi bude na stanovisku, které jes v resoluci vyznačeno. Dříve byli Némci ve většině úřadů v král. českém. To Němcům nevadilo. Dnes chtějí vy pověděti české úřadníky z uzavíraného území aby tím snadněji udolali české minority. Doslovem starosty klubu tato významná schůze ukončena. Pro spravedlivé jmenování soudcov ského úřadnictva v král. českém. Z Vídně, 28. září. Ministra dra. Pacák došly dnes v otázce jmenování soudců v krá lovství českém projevy: okresního výboru v Li- tomyšli, rady král. věnného města H radee Králové, okresního výboru v Jaroměři městské rady král. věnného města Poličky výboru zastupitelstva okresu klatovského. Další projevy ministerskému předsedovi bar. Beckovi a ministrům dru. Pacákovi a dru. Kleinovi zaslaly: městské rady v Rokycanech, v Blovicích, v Žirovnici, v Jaroměři, v Mnichově Hradišti, ve Strakonicích, v Kutné Hoře, v Lou- nech, v Horicích, ve Volyni, v Domažlicích, v Nové Pace, v Zásmukách, v Úpici, v Mlade Boleslavi, v Železném Brodě, v Poděbradech v Králové Městci, pak okresní výbor smíchovský
Němec Pacák Beck Klein Vídeň H radee Králové Jaroměř Polička Rokycany Blovice Žirovnice Mnichov Strakonice Kutná hoře Lou Horice Volyň Domažlice Nová Paka Zásmuky Úpice Mlade Boleslav Železný Brod Poděbrady Městec
14 article
Oslava 100. výročí obnovení gymna- sia jičinského a sjezd abiturientů od r. 1847. Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«. (Přátelská schůzka v pátek večer. — Šest maturanto z roku 1847: Universitní prof. dr. Bohumil Eiselt. JUDr. Vojtěch Folr, vrchní komisař Váciav Hla vá- ček, učitel Josel Krejčí, místodržitelský rada Jan Schreuer a zemský rada Antonín Skála. — Pro- hlídky budov starého a nového gymnasia. — Bankel a akademie.) ... Dvě slavnosti vlastně spojily se v těch- to dnech v staroslavném Jičíně v jediný, mo- hutný tok, jímž celé město jásavě vzrušenoa oživeno: jubileum stého výročí trvání obno- veného gymnasia a sjezd všech dosud živých abiturientů tohoto ústavu a to od r. 1847 až do roku letošního. Podnětem arci bylo pů- vodně jubileum starobylych latinských škol ji- čínských, jichž historie je nespornou součást- kou kulturních dějin celého Podkrkonoší, jako
profesor doktor Eiselt JUDr Folr Josel Krejčí Schreuer Skála Jičín Podkrkonoší Bankel a akademie
15 article
je historie litomyšlského gymnasia obrazem du ševního života českéhc východu. Původně Valdštýnem nadané a Jesuity ve dené, po 150letém působení mezi 13 jiným gymnasii v Čechách také jičínské bylo zrušen v r. 1777 a trvalo plných 30 let, než úsilovným vlivem rodáka a měšťana jičínského J. K. Kneise docíleno v r. 1907 jeho obnovení a se- státnění. K tomuto momentu, jímž vzkříšeno v pra vém slova smyslu opět celé město, vázala se tedy jubilejní oslava a bylo přirozeno, že při- družil se k ní sjezd všech žijících abiturientů. který znamenitou účastí právě těch nejs tar- ších a nejvzánějších lesk jubilejn oslavy i tklivost její vydatně zvýšil. Zastupitelstvo města Jičína se starostou p. Vojtěchem Jírů v čele a všechno obyvatel- stvo, hrdé na bývalé žactvo, přispělo účinně k oslavě, ozdobíc domy svoje prapory národ- ních a slovanských barev a osvětlíc v předvečer dne vlastní slavnosti svoje příbytky. Na pátek večer uste novena byla přátelská schůzka, předběžné pozdravení a sejití se bý- valých žáků jičinského gymnasia. A sotva který sjezd abiturientů zaznamenal okamžiky tak tkli- vé radosti, a tak vzácných účastníků, jako tento Sest mužů, kteří před šedesáti léty vyšli — se- šlo se z ročníku 1847, ze 26, kteří absolvovali tehdejší „rhetoriku“! Jim, jako prvním a nej- starším, platila všestranná úcta a pozornost Jsou to: dvorní rada prof. dr. Boh. Eiselt, JUDr. Vojtěch Fotr. Václav Hlaváček, Jos.
Kneis Jíra Jim profesor doktor Boh Eiselt JUDr Vojtěch fotr Hlaváček Jos Čechy Jičín
16 article
Krejčí, Jan Sehreuer a Antonín Skála. Vedle nich přišli i representanti ročníků mlad ších, ale neméně ctihodných. Uvádějíce jména jejich v pořadu, jak se zapsali do pamětních listin, nepokusíme se vy líčiti výjevy přátelských projevů, jež bouřily dvoranou Sokolovny, kde přátelský večerse konal. Sešli se kromě vzpomenutých šesti asi tito pá nové: dr. Katel blattuš, msgr. Frant. Brusák, vice- president místodržitelství J. Vojáček, univ. prof. dr J. L. Sýkora, prol. dr. Václav Hlavatý, řed. Lad Jozek, školní rada A. Mikenda, zem. inspoktor dr Sitenský, řed. banky »Slavie« F. Vlach, JUDr. Karel Motejl, vrchní rada z. s. Španihel, prof. Fr. Mejsnar. doc. dr. E. Babák, řed. E. Červinka, vrch. kontrolo Jos. Král, mag. rada Kubín, řed. Ad. Fleischmann, prof. Škaloud, říšský posl. J. Maštálka, rada z. s Šprinar, osr. hejtman Pelz, dvorní rada H. Pelz, Fr. Rosický, zem. školní inspektor, operní pěvec Plaschke B., prof. Jindř. K acík, okr. komisař Frant. Kadlee soudní tajemník O Švorčík, okr. komisař dr. A Sluka, řed. úst. učit. J. Dunovský, tajemník Národní rady Avg. Setfert, taj. musea Fr. Kvapil, dr. Drozen rada z s. J. Tumu, fin. okr. řed. Karel Čmuchal dr. Bedř. Laufberger, dr. A. Pavlousek, dr. A. Paťka, dr. Jos. Bareš, prol. O. Kobrle, dr. Václ. Šolc, vrch. komisař v. v. Hlaváček, lékárník Č. Bubák, děkan Šadek z Kopidlna, dr. A. Kubát. děkan J. Folta, řed.
Krejčí Sehreuer Skála blattuš František Brusák J Vojáček profesor Sýkora doktor Hlavatá Jozek A Mikenda Sitenský F Vlach JUDr Motejl Španihel Mejsnar docent E Babák E Červinka Jos Král Kubín Fleischmann Škaloud J Maštálek Pelz H Pelz Rosický Jindřichův Švorčík J Dunovský Kvapil Drozen Tuma Karel čmuchat Bedř Laufberger A Pavlousek A Paťka Bareš O Kobrle Václ Šolc Hlaváček Šadek A Kubát J Folta Francie Kopidlno Slavia Plaschke B národní rada Avg rada z s . J
17 article
Jos. Letošník, J. A. Jiros, Boh. Šimer, Jos. Vlček, dr. Smrž, dr. Cerman, L. Janke. K. Lašek, JUDr. Kliment Václ. O. Slavik, děkan A. Kozák, farat V. Krátký Jos. Novák, Jan Říba, Jan Sehnal, J. Knotek, red Petr Kopal, red. Ant. Major, Alois Kovářík, dr. V Srůtek, Jos. Svoboda, Rud Blažek, J. Mazánek, Václ Trojan, Jan Kamenický, Em. Patzelt, dr. A. Kaube dr. Fišera, dr. Ort, Jos. ryt. Koschin, dr. Fr. Klouček kat. Fr. Strnad, soudní adj. Kvapil Václ., dr.A Lustig. dr. R. Vinař, dr. Jos. Kovář, notář Jan Por- tych. dr. Jos. Hanuš, dr. F. Zajíček, dr. Jar. Prokeí. prof. dr. Vojtíšek, dr. Mil. Petřík, dr. Fr. Smíchovský. dr. Fr. Šulz, dr. Čeněk Erben, dr. Vojta, zvěrolékai Dejl, dr. F. Vanícek, dr. Macoun, dr. Štumpt, dr. k. Brož, lék. B. Rel, okr. bejtman Fr. Kubín, rada z.s. Jos. Sraml, lék. A. Jakubec, uč. Fr. Macek, uč. odb. Duffek, dr. Fr. Glos, dr. G. Hubáček, J. Bílék, Prok. Hrubý, uč. Drašar, Lelek a Bernard, drog. Al. Mišek, farař Groh, dr. Vyčihal, uč. odb. Fr. Sýkora, Al Macoun, setník J. Piterka, major Erben, dr. K. Her- kule, dr. M. Prokeš, dr. Lobař, dr. Lad. Řeháček, dr. V. Sládek, Jos. Jakubec, prof. Ad. Benš, dr. A. Klndl, dr. J. Vejlupek, dr. E. Petr, dr. M. Petřík, dr. k Brož, dr. T. Lukeš, dr. Lelek, prof. Vojtíšek, dr. F .
Letošník Jiros Boh doktor Smrž Cerman L Janke K Lašek JUDr Václ O Slavik A Kozák Novák Říb Sehnal J Knotek Kopal Kovářík Blažek J Mazánek Václ Trojan Kamenický em Patzelt A Kaube Fišer Ort Jos Koschin František Klouček Strnad Lustig R Vinař Kovář Jan Hanuš F Zajíček profesor Vojtíšek Petřík Šulz Erben Vojta Dejl F Vanícek Macoun Štumpt Brož Kubín A Jakubec Macek Duffek Glos G Hubáček J Bílék Prok Hrubá Drašar Lelek Bernard Groh Vyčihal Sýkora J Piterka M Prokeš Lobař Lada Řeháček V Sládek Jakubec Ada Benš A Klndl J Vejlupek Petr M Petřík T Lukeš Jos Srůtek Francie Krátká Jos rada z . s . Jos
18 article
Volí, prof. dr. J Všetečka, kapl. Jos. Nosek, dr. F Neumann, dr. A. Špidlen, prof. J. Kracik, A. Holk, Jos. Král, kapl. Fr. Nosek, B. Jůza, inž. Fr. Holeček. kat. Fr. Stnad, dr. Vavřínek, Pluhař Jan, J. Budina, prof. Neudert, prof. Fr. Pour, gymn. řed. Bursík, prot Kopta, lék. Vacl. Kejzlar, prof. E. Procházka, Boh. Sakař, prof. A. Mikousek, poštmistr A. Tajchman okr. soudce V. Janata, dr. J. Žiab, dr. J. Mat, taj- E. Saska, stav. A. Holeček, dr. Fr. Havelka, dr. F . Křenovský, far. Lhoták, uč. Zaděra, uč. J. Doubalik. zvér. Trýba, dr. Fr. Hermanský, prof. K. Štětina, dr Patz, dr. Kazda, prof. V. Hanačík, spis. říd. uč. Ná- tevka, prol. Josef Vítke, dr. K. Žak, dr. Palička atd. atd. První pozdravná a uvítací slova prones ředitel gymnasia jičínského pan Jan Sommer, jenž jménem slavnostního výboru přítomné po- zdravil, děkoval, že v počtu tak velikém zúčast- nili se oslavy 100leté památky obnovení jičínského gymnasia a pravil: »Proč vracíme se, slovutní
profesor doktor J Všetečka Nosek A Špidlen J Kracik A Holk Jos Král Jůza Ing František Holeček Stnad Vavřínek Pluhař Jan Neudert Pour Bursík Kopta Vacl Kejzlar E Procházka Boh Sakař A Mikousek A Tajchman V Janata J Žiab E Saska A Holeček Havelka Lhoták J Doubalik Trýb K Štětina Kazda V Hanačík Vítke K Žak Palička Sommer doktor Patz
19 article
pánově, tak rádi v místa svého mládí a zvláště v kruh svých milých druhů z dob studií středo- školských? Proč vzpomínáme tak rádi těch bla- hých dob svých studií, ač nikdo z nás by po druhé oněch osm let znovu prožíti nechtěl? Šťastnou byla ta doba proto, že každý byl v ní svého šlěstí vlastním strůjcem. Jeden před dru- hým neměl žádných výhod, žádných privilegil, jen co sám svou vlastní pilí a nadáním si vy- dobyl, to ho povznášelo v očich druhého, utě- šeně se rozvilo a rozkvetlo. Jinak všude byla rovnost a bratrství. Tento ideál společenského žití jest příčinou, že se tak rádi vracíme v my- šlenkách do dob svého studentského života. To družné a důvěrné slůvko »Ty« už nikdy nás nevíže takou silou jako v této době, v níž jest snad jedině možným pravé přátelství. Kdo by nezatoužil po krásném tom idešlu, který v drsném proudu života brzy se nám ztroskotal. Myslím, že touha po tomto štěstí svedla nás dnes k družnému spolubytí, třeba kratičkému, abychom v blahých vzpomínkách vžili se v tu dobu šťast- ného mládí, by zmizely na okamžik všechny so- ciální rozdíly a druh s druhem potěšil se v bratrské náladě, setřev se sebe, co společnost na něho navěsila. Abyste, pánové, našli zde toto bratrské přijetí, to je nejvroucnějším přáním celého slav- nostního výboru a v tom znamení zahajaji tento památný sjezd na půdě valdštýnského gymnasia.« (Výborně ! Bouřlivý souhlas.) Druhým řečníkem byl vrchní rada z. s.p.
20 article
Španihel, jenž duchaplnou, rozmarnou řečí zdravil přítomné, kteří se sešli, jakoby byli žáky jediné třídy a ne žáky více než půlstoletí. Svedla je všechny upřímná touha pookřáti ve vzpomín- kách na krásnější léta a chvíle taková dojista osvěží je na další pouti životem. (Výborně !) V srdečně přátelské zábavě a seznamování setrvali pak přítomní dlouho do noci za zvuků hudby. Dopoledne včerejší platilo obnovování sta- rých vzpomínek. Účastníci sjezdu, zástupcové korporaci, místní občané i z okoli ve velikém průvodu sešli se na náměstí, odkudž odebrali se do chrámu sv. Jakuba, kde prof. náboženství P. Přibyl promluvil o významu slavnostia studií humanistických pro duši člověka, načež msgr. Brusák za asistence velmi četného duchovenstva, vesměs bývalých žáků gymnasia jičinského, sloužil slavnou mši. Po návštěvě starobylého chrámu sv. Ignáce, kde výklad po- dával dp. Černý a po prohlídce starého jezuit- ského gymnasia odebrali se přítomní do budovy nového gymnasis, kde pozdraveni byli srdečnou řečí ředitele p. J. Sommra, jenž nastínil dě- jiny gymnasia a zvláště vzpomněl zásluhy bý- valého ředitele, školního rady Lepaře, který na rozvoj ústavu měl veliký vliv. Děkuje pak za účasť čestného předsednietva, provolal »slávu l« panovníkovi. Přitomní podepsali se do pamětní listiny. načež k 1. hodině odpolední sešli se v Sokolně k banketu, který konal se za ohromné účastia měl průběh velice animovaný.
Španihel svatý . Jakub P Přibyl Brusák svatý . Ignác J Sommr Lepař starý jezuit
21 article
První přípitek pronesl »nejstarší abiturienta dv. r. prof. dr. Eiselt, jenž ve své řečí po- ukázal na ohromný rozvoj, jaký v posledních desítiletích vykonalo školství a to nejen střední, nýbrž i vysoke a pronesr toast na panovníka. Školní rada p. Rosický jménem zemské školní rady vyslovil blahoprání ústavu, z něhož vyšla řada vynikajících mužů a připil městu, jež vždy s porozuměním podporovalo tento ústav. Starosta města p. Vojtěch Jírů děkoval za projev městu Jičinu učiněný a oceniv práci dří- vějších i nynějších profesorů, připil profesor- skému sboru. Prof. Stětina děkuje za sbor, připil na bí- valé žactvo. V zastoupení král. hl. města Prahy blaho- přál jubileu ob. st. rada z. s. p. Schr a m , načež vrchní rada z. s. p. Španihel srov- návaje činnost mládeže dřívější s nynější, prál, aby ideály vlastenecké ji neopouštěly a v tom směru aby byla konservativní, kráčejíc v sto- pách starších, upřímných národoveů. Když ještě mnohými jinými četnými pří- pitky banket oživen, po krátkém odpočinku zúčastnila se celá družinu slavnostní aka- demie, umělecky provedené spoluúčinkováním koncertní pěvkyně sl. Černkovičovy, oper- ního pěvce Bedr. Plaschke, orchestru hu- debního spolku atd. Dnešního dne koná se rekviem za zesnulé žáky a profesory ústavu a v hodinách odpoled- ních v Libosadu veliká národní slavnost.
profesor doktor Eiselt Jíra Schr Španihel Černkovičův Praha Libosad
22 article Literatura.
Literatura. * »Zlatá Praha«, nejvělší náš ilustrovaný časo- pis beletristický, hned v prvém čísle svého XXV ročníku doka uje, že svým obsahem směle může konkurovati s podobnými listy zahraničnými. Pokrok je zjevný v obou směrech: literárním i uměleckém. Pro nový ročník připraven jest třeti díl slavného románu Aloisa Jiráska »Bratrstvo«, jehož autor za- hajuje v prvním čísle část slovesnou. Od Jaroslava Vrchlického čteme tu dvě ukázky z nové kniby »Strom života«, od Jar. Boreckého báseň »Orte. Tereza Nováková zahajuje novou práci prosaickou »Halouzky«. Zikmund Winter pokračuje ve svých roz- košných Obrazích v pražských domech v XVII. věku. Nadberné jsou ilustrace: Mároidova »Vyjlždka«, Brožikův »Ferdinand I. mezi svými umělci«a Knüpfrův obraz z břehu mořského »V Amorově blízkosti«, vedle řady obrázků časových a příleži- tostných. Zkrátka: »Zlatá Praha« presentuje se jako první český obrázkový list co nejlépe.
Jirásek Vrchlický Ort Nováková Halouzek Winter Brožikův Knüpfrův Praha Amorův blízkost
23 article Hudba.
Hudba. Jan Kubelík. Po ukončení velkolepého tourně 1906—7 uchýlil se Jan Kubelík do Býchor, aby tu trávil krátké letní prázdniny. Ale již dnes 29. září nastoupí cestu do Anglie, kdež absolvuje 23 koncertů, načež dne 30 října odebě,e se ke třetí umělecké cestě do Ameriky. V minulé saisoně navštívil umělec. Rakousko, Uhry, Rumunsko, Německo, Dánsko Švědsko, Norsko, Švýcary, Francii, Španělsko, Portugalsko a Anglii. Nehledě k velkolepým úspě- chům hmotným, byly umělecké výsledky tournée ohromné. Posudky nejvýznamnějších evropských listů staví Jana Kubelíka na prvé a nedostižné místo mezi umělci koncertujícími. Jan Kubelík pozván byí u příležitosti návštěvy v Bukurešti a Madridě k t- mějším dvorům, byv předmělem okázalých pezor- rostí. Rumunský král Carol propůjčil mu důstojni- cky řád koruny rumunské. Jan Kubelik uspořádal v minulém období 98 koncertů, předčí ale toto ne- obyčejné číslo již v příští saisoně, nebot dle posa- vádních ujednání bude hráti 130krá, veřejně. Ke třetí cestě Amerikou vybídnut byl umělec po zářivém úspěchu předešlé cesty opět prvým impresuriem Ameriky Mr. Danielem Frohmannem, který celou ournče garanluje. Tournée příšti rozšíří se i na Mexiko, poloostrov Floridu, jakož i na Kanadu, takže Kuhelik skříží Ameriku ve všech částech od Atlan- tického k Tichému oceánu, od Hudsonského chobotu až po Mexický záliv. Janu Kubelíkovi, jejž pro- vází za oceán jeho choť. dán k disposici tak jako předešlá léta i nyní nádherný Pullmannův holelový vůz salonní. V Americe pobude slavný umělec
Kubelík Carola Mister Frohmann Pullmannův Býchory Anglie Amerika Rakousko Uhry Rumunsko Německo Dánsko Norsko Švýcary Francie Španělsko Portugalsko Bukurešť Madrid Mexiko Florida Kanada Tichý oceán
24 article
listopadu 1907 až do května 1908, načež vrálí se k letnímu odpočinku do Čech + Z České Filharmonie. Dnes v neděli koná se v Národním domě na Král. Vinohradech koncert od 7. hod. večerní za vstupné 40 hal. za osobu, rodina (3 osoby) 1 K. — Včerejším dnem počínaje byly dány do p edprodeje jednotlivé vstupenky na sedadla ku prvnímu symíonickému koncertu v Plodinové burse dne 6. ríjna o 4. hod. odpol. Zahajovací tento kon- cert věnován jest výhradně skladbám Edvarda Griega Jako solistka spoluúčinkuje v něm skč. Magda Dvo- lákova, jež přednese s průvodem orchestru tři ne- krarnější plsně zemřelého mistra: „Labut“, Solej- vejžinu ukolébavku a „Mote Pincio“. Poprvév Plaze provedeny budou v tomto koncertě „Dva nor- dické nápěvy“ pro smyčcový orchestr a „Staronorská romance s variacemi“. Vstupenky po 2 K na čislo- vaná a po 1 K na nečíslovaná sedadia lze obdržeti v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském náměstí č. 53 (10—12) (3—6); tamtéž lze obdržeti též stálé vstupenky na všech 20 symfoni- ckých koncertů po 30 K nebo na 10 (sudá neb lichá řada koncertů) po 15 K
Grieg Magda Dvo Čechy Václavský náměstí Český filharmonie národní dům na Královský Mote Pincio Staronorská romance Český filharmonický družstvo
25 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nový sňatek hraběnky Montignozové. Z Dráž dan, 28. září. Korunní rada, konaná za předsednictví králova, prohlásila, že smlouva, uzavřená s hraběn- kou Montignosovou v příčině princezny Moniky ná- sledkem sňatku s Toselliem byla zrušena a pan Toselliová jest povinna bez odkladu princeznu vy- slanci saského dvora vydati. Hraběnka Montignosoví měla vůči princezně splniti vychovatelské povinnosti zákonné právo však na ni nemá a jako paní To- selliová teprve ne. V souvislosti s tím bylo take prohlášeno, že každé vměšování p. Tosellia do těchto záležitostí jest nepřípustno a že se sírany zástupců saského dvora bude rozhodně odmitnuto. Pro saský dvůr p. Toselli vůbec nemá žádného významu. — Z Drážďan, 28. září. Včera konala se v zamku porada kabinetu za předsednicíví krále, jež se vzhle- dem k tomu, že německé vyslanectví v Londýně sňatek hraběnky Montignosové oficiálně potvrdilo, znovu touto záležitostí zabývala. Král prohlásil, že jest ochoten platiti hraběnce posavadní apanáži. Na- proti tomu má býli princezna Monika dopravena do Saska, ale nemá býti prozatím vycho- vávána s ostatními královskými dětmi. nýbrž náležitě k jejímu stavu umístěna v některé rodině. Kdyby se hraběnka Montignosová zdráhala dítě vydati, bude italská policie dožádána o přispění. Král chová posud přání, nakládati s hraběnkou přes její chování šetrně. Král byl vzrušen a dojat. — Z Drázďa n, 28. září. Dle zprávy „Dresdner Jour
Montignozová Monika Toselliová Montignosový Montignosová Drážďany Londýn Sasko Dresdner Jour
26 article
nalu“ zahájí dvůr nyní, kdy se mu dostalo úřadní zprávy o sňatku někdejší hn. Montignosové, oka- mžitě kroky, aby dostal princeznu Piu Moniku. — Z Řima, 28. září. „Agencie Libera“ sděluje, že paní Toselliová hodlá přijeti do Ríma a žádati papeže o rozloučení jejího cirkevního manželství s králem saským. — Z Paříže, 28. záží. Dle zprávy „Mía- tinu“ prohlásila pan. Toselliová na dotaz o cíli jej cesty, že chce především princeznu, která jí při- rostla k srdci, zabezpečiti proti nástrahám královým Pak vyčká, na čem se král nebo saský dvůr roz hodne. Paní Toselliová připojila výhrůžně: „P s u nejsou veřejnosti známy důvody, pro jsem svého času cpustila Drážďany donutí-li mne všsk, saělím všechny po- drobnosti.“ — Z Drážďan, 28. zálí. V oficiál- ních kruzích projevují se veřejně obavy, že řada rozpaků a nepříjemnoslí, jež někdejší korunní prin- cezná saská dvoru v posledních letech způsobila, není ještě daleko skončena, Obavy paní Toselliové, že její materiální nároky vůči saskému dvoru nebudou splněny, jsou, jak se z dvorských kruhů ujištuje, na- prosto bezpodstatny. Dráždanští přátelé někdejš hraběnky Montignosové sdělují, že hraběnka svěho času prohlásila, že malou princeznu sa- skému dvonu nevydá, i kdyby mělo do- jíti k velkému skandálu. = Sjezd protisoubojových spolků. Z Pešti, 29 září. (K. k. uh.) Uherská protisoubojová liga, v jejíž čele jest gen. Türr, uveřejnila pozvání na mezi- národní sjezd protisoubojových spolků v Pešti květnu r. 1908. Protože novinářský sjezd v Bor- denux přijal resoluci proti souboji a usnesl se, aby na novinářském sjezdu, jenž má se příště konati v Berlíně, rokovalo se o otázce soubojů, budou ve- škeré novinářské spolky vyzvány, aby na sjezd proti- soubojovych spolků vyslaly své zástupce.
Pius Monika Toselliová Rím Montignosová Paříž Mía Drážďany Pešť Berlín
27 article
— Z královské rodiny hohenzollernské. Z Ber- lina, 28. záři. Jak se proslýchá, očekává korunn princezna Cecilie v listopadu opětně radostnou událost. = Nový sňatek Leopolda Wslilinga? Z Curychu 28. září. Jeden zdejší list oznamuje, že v obci Regens dorfu jest vyvěšena vyhláška, kterou se oznamuje že Leopold Wölfling (býv, rakouský arcivévoda Leo- pold) hodlá se oženili s dcerou majitele domu v Pol- tenicích v Pruském Slezsku s Marif Ritterovou. Tato dáma narodila se v roce 1877. = Dluhy princezny Lonisy Koburské. Z Vídně 28. září. Některé civilní soudy zaměstnávají se občas stále ještě neblahými peněžními poměry princezny Louisy Koburské. Také v Paříži jest princezna dlužna obrovské peníze. Celkem páčí se její dluhy na pět milionů korun. Její otec, král belgický, jest o finanční její tísní zpraven, prohlásil, však, ze této své dceři
Cecilie Wsliling Wölfling Marif Ritterův Louisa Curych Leo Pola Slezsko Vídeň Paříž
28 article
nedá již ani franku. Jak známo, žádal svého času král Leopold, aby princezna Louisa upustila od Ma- tasiče, a aby se přestěhovala do Bolgie, Když ode- přela tak učiniti, neposkytl jí královský otec její už žádné podpory. Nyní prý se vyjádřil, že jeho dcer ještě někdy zemře hlady, bude-li si dále počínati tak jako dosud. = Nezdařený vzlet Zeppelinův. Z Koslince, 28. září. (K. k.) Pokus vyplouti vzducholodí, který učinil dnes o 11. hodině dopol. hr. Zeppelin. nazdařil se. poněvadž šroub selhal. Vzducholoď, která byla již vy- puštěna, musila býti položena na vodu; byla pak upoutána na blizký salonní parník „Konstanz“ a do- pravena do remisy pro vzducholodi. — Z Frie- drichshafenu, 28. září. (K. k.) Za dnešního vzletu vzducholodi Zeppelinovy vál od břehu vítr rychlostí 7 až 9 m. Přes to vzlétla loď hladce. P 6 minujách balon se úplně rozplul. Celá plavb trvala však jen asi hodinu, protože u zadní gondoly porouchalo se křídlo šroubu. Hrabě Zeppelin spusti loď, která byla potom jinak neporušena dopravena do remnisy.
Leopold Louisa Zeppelinův Zeppelin Ma Bolgia Frie
29 article
= Výbuch skladiště oleje. Z Honkonu, 28. září (K.k.) Reuter. kanc. oznamuje: Při požáru ve Vu- chowě, který jest nyní uhašen, vybuchlo skladiště oleje. Má se za to, že zahynulo 100 lidí. Ve městě se drancuje. Anglický konsulát jest střežen mužstvem dělového člunu „Robin“. Cizinei jsou v bezpečnosti. = Povodně ve Španělsku a v jižní Franici Z Bercelony, 28. září. (K. k.) Níže ležici část města je-! zaplavena. — Z Beziersu, 28. září. (K. k. V obci Servianu byly povodní strženy domy, při čemá bylo mnoho lidí zabito a raněno. Sklizeř jest zničena. — Z Malagy, 28. září. Situace se zlepšila. 2000 přízemních bytů musilo býti vyklizeno 12.000 osob jest bez přistřeší = Mrtvola v kulru. Z Paříže, 28. září. Před- běžné vyšetřování proti manžejům Gooldovým jest nyní sko nčeno. Paní Gooldová nemohla naproti opětnému, ve všech podrobnostech určitému líčení svého manžela o jejím účastenství na zavraždění pí. Levinové ničeho uvésti. = Železniční nešlöstí v Americe. Z Londý- na, 28. září. Z Nového Yorku se sděluje: Při želez- ničním neštěstí na pensylvanské dráze, 16 km. zá- padně od Harrisburgu, bylo 15 osob usmrceno. = Alentát na vlak. Z Berlína, 28. září. Na trati mezi Chorzovem a Königshütte byl na koleje položen balvau 7 centů těžký. Strojvůdce náhodou překážku zpozoroval a jel pomalejí, takže stroj ká- men odvalil. Stroj byl při tom poškozen a vlak do jel do König shůtte se značným zpozděním.
Robin Gooldová Levin König Španělsko Servian Paříž Amerika Londý Nový York Harrisburg Berlín Chorzov Reuter km cent
30 article Sjezd hudebníků českoslovanských.
Sjezd hudebníků českoslovanských. Na Žofíně sešel se včera hojný počet hudebníků ale tentokráte nikoli, aby svými výkony pobavili obecenstvo, nýbrž aby pojednali o trudných pomě- rech svého stavu a debata vyzněla jen smutnýma trpkým tonem. Hudebníci mají mnoho bolestí, ale nejvíce je tíží konkurence vojenských kapel. Na otázku tuto bylo se strany svobodomyslného tisku již častěji poukázáno; členové vojenských kapel jsou ovšem většmou naši lidé, ale po službě vojenské stávají se skoro vesměs členy kapel civilních a otci rodin a tu mají zajisté větší nárok na podporu obe- censtva než v době, dokud byli »v cizích služ- bách«. Předsedou sjezdu zvolen p. Mizera, místo- předsedou p. Grodecký a zapisovatelem p. Ku m- pá n. Red. »Hudebního Obzoru« p. JUC. Tomek po- jednavá v obsažné řeči o používání vojenských kapel a poukazuje, že dle císařského nařízení z 8. dubna 1851 má se vojenských kapel pro účely nevojenské po uživati jen ve výminečných případech. Ministerské na- řízení z 16. července 1886 již toto výminečné použí- vání poněkud stírá a dovoluje uživání vojenských kapel pro nevojenské účely, braje-li aspoň 1/2 kapely za dozoru kapelníka, ale ani toto nařízení se neza- chovává, vojenské kapely dělí se často i na 1 1a hrají i bez dozoru kapelníka. O nápravu třeba obrá- titi se na říšskou radu, k poslancům a k minister- stvu války. Existenci civilních kapel ohrožují také různé spolkové kapely a hudební kroužky, jež dle svého určení mají účinkovati jen v soukromých místnostech, zatím však provozují hudbu zcela po živnostensku a ke svým produkcím vybírají vstupné.
Mizera Grodecký Tomek Žofín Reda
31 article
Také tamburaši a t. zv. hudební elevové, sotva škole odrostlí, pořádáním samostatných koncertů těžce poškozují organisované hudebníky. Mala uvědomělost hudebnictva na neštěstí dosud brzdí veškeré snahy o nápravu. »Odborové sdružení hudebníků pro král. české« jest posud jedinou všeobecnou organisací českého hudebnictva a jest třeba, aby dosáhlo náležiteho po- rozumění a mohlo plniti své úkoly vzhledem ke hmotnému a sociálnímu povznesení stavu. Řečník odmitá snahy vdeňského centralistického svazu ra- kouských hudebníků, jenž chce zříditi v Čichach filialku a dovozuje nulnost samostatné organisacs hudebnictva českoslovanského. Pan Klika promlouvá o organisaci se stano- viska sociálně-demosratického a doporučuje nepřímo přimknouti se k této polilické strane.
Klik