ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 953577c0-7676-11dc-95db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 39 celkem · entity: org 13, place 25, work 25, person 53
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29 záři 1907. Číslo 269
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Neutěšené poměry lékařského stavu
6 article
Více jak 20letý nával studujících na lékař- ské fakulty (od roku 1880) má za následek ve- liký nadbytek lékařů, jichž počet se v posled- ním čtvrtstoleti zmnohonásobil. V poměru k to- můto počtu nepřibylo však práce lékaře, tak že neni žádným divem, je-li dnešního dne každý druhý lékař málo zaměstnán, a následkem toho mádi málo příjmů. Nadbytek lékařů má však ještě jiný, a to horší následek, tak jako nad- býtek ve všem, to jest zlevnění honoráře za lékařské výkony. Při dosavadní nedokonalé or- ganisaci lékařů není divu, že během doby, c práce všech stavů, at již úřadníků, živnostníků nebo dělníků se o mnoho zdražila, zůstal ho- norář lékařský nejen na původním nízkém stupni, nýbrž, co smutnější jest, že klesl tak nízko, že by i nádenník odpíral konati práci za tak nízkou mzdu. Tvrzení toto není ani v nejmenším pře- hnané a nevěřícímu posloužíme ihned doklady. Vizme tu nejnešťastnější třídu lékařského stavu — lékaře pokladenské. V jednom předměstí pražském ošetřoval pokladenský lékař 1800 ne- mocných do roka. Každému z nemocenské po- kladny poskytnou se nejméně dvě porady, mno- hým, kteří jsou 20 neděl nemocni, zajisté 40 až 50 porad vedle návštěv do domu, léčebných listů a jiných kancelářských prací. Průměrně možno počítati na jednoho nemocného 5 až6 výkonů. Vykonal tedy jmenovaný lékař pře deset tisíe výkonů. A nyní bude zajisté každý dychtiv, jaký že dostával onen lékař za to ho- norář. Nuže, světe žasni! Ročně celých 600 zl. čili 6 kr. za jeden výkon! A tu se táži, šel by některý dělnik 1/4 hodiny cesty za 6 kr., ne- hledě, je-li to ve dne neho v noci, je-li bláto. déšť nebo sníh? Jsou to zajisté poměry k víře nepodobné, ale přece pravdivé. Tak vypadá jádro lékařského blahobytu.
ský fakulta
7 article
Mnohý snad namítne, že jsou to ojedinělé pří- pady, anebo že pouze lékaři pokladenšti jsou tak nešťastní, poněvadž dělníci, jimž slouží,a kteří nemocenské pokladny vedou, ženouce se kvapně za zlepšením svého postavení, neměli do- sud času upraviti mzdu svým dělníkům-lékařům. Každý prý se stará vždy nejprve o sebe. Podívejme se tedy do jiné kategorie lékařů. na př. na lékaře obecní a obvodní. Těm přece nemůže býti tak zle, pomyslí si každý, vždyt jsou to veřejní úřadníci, a těm v poslední době přidal každý, ať již to byl stát, země, okresy nebo obce. Ba ve mnohých místech dosahuj příjmy autonomních úřadníků nepoměrné výše oproti jiným stavům. Tak měl na jednom před- městí král. Prahy okresní sekretář, jemuž běhen posledních 10 let služné více jak zdvojnásob něno bylo, a jenž postrádal středoškolského vzdělání, nemluvě ani o právech, siušnou su mičku od okresního výboru — kolem 8 tisíc kor Jestliže se tedy těmto dostává tak velíkého služ- ného, zajisté lze očekávati, že úřadníci s nej delším akademickým vzděláním a se služhou nejnamáhavější, nejzodpovědnější a nejnebez pečnější, jako jsou lékaři, budou mnohem lépe placeni.
Praha
8 article
Očekávání takové však trpce každého sklu- me, neboť služné obecních a obvodních lékaře podle zdravotního zákona pro království česk obnáší celých 800 K — tedy právě celou dese- tinu jako onoho sekretáře. Osobní přídavky. kvinkvenálky, bytně, otop na úřadní místnost, ba i paušál na psací potřeby — to vše zákon nezná, lékař jich tudíž nedostává, a musí za okresy a obce platiti nájem z úřadních místnost a kupovati za ně papír, péra a inkoust. Jsou sine obce a okresy, které svým lékařům dávají 600 až 700 zl. služného, nějakou kvinkvenálku a něco na byt, ale těch je dosud tak málo, že je možno v království českém spočítati na prstech. K výši služného státních nebo autonomních úřadníků dosud však nedospěl žádný z lékařů obecních nebo obvodních. A přece snad nebude nikdo tvrditi, že onino úřadníci vykonají 10krát tolik práce, jako autonomní lékaři. Jen největší ne- přítel lékařů nebo s věcí neobeznalý mohl by něeo podobného říci.
9 article
Z toho ale právě vysvítá veliká nesrovna lost v honorování práce lékařů oproti jiným stavům Jest nejvýše spravedlívo, aby tato nesrovnalost zrízela. Proto domáhají se autonemní lékaii dlouho již zlepšení svého postavení, ale dosu marně. Jsou sice někde členové obecního zastu- pitelstva a okresního výboru, kteří uznávaj oprávněnost požadavků svých lékařů a jsou a- kloněni jim vyhověti, ale když má přijíti k činu. tu vždy nalezne se někdo, jenž dobrý jich úmysl překazí. To platí o všech autonomních zastupitel- stvech, ani zemský sněm nevyjímaje. Kterak země předcházi dobrým příkladem, viděti z toho. že zemský výbor studuje opravu zdravotního zákona, jenž jest tak nedokonalý již skoro 20 roků, a dosud nedospěl k nějakému resultáitu, ba šel ještě loni tak daleko ve svých chybách. že na tomto zákoně upravili obecním a obvod- ním lékařům pensi, tak že lékař, který se stane po 10leté věrné a namahavé službě k další práci neschopným, dostane i s rodinou zname- nitý příspěvek na živobytí, to jest 160 zl. ročně výslužného. Zdá se, že i zemský výbor tušil, že za dnešních drahých poměrů nemůže býti lékař s rodinou živ za 44 kr. denně, a ve musí hlady zemříti, a proto se aspoň postaral o vdovu a si- rotky, z nichž prvá dostane po smrti manželově 200 zl. ročně a sirotkové po 50 zl. To jsou za- jisté velice přiměřené zaopatřovací požitky pro nejvýše inteligentní stav a na poměry nejbohat- šího království v říši rakouské. Mnohý zajisté bude se dychtivě tázati, ale pro bůh, co jest toho přičinou, že lékaři nemo- hou se domoci spravedlivé mzdy za svou práci?
10 article
Dvě okolnosti nesou toho vinu; jednak nedosta- tečná organisace lékařů samých, jednak nespráv- ný posudek veřejnosti o jich hmotném posta- vení. Že nejsou lékaři dostatečně organisováni a že tudíž nemohou radikálně domáhati se svých požadavků, jest sice jejich vlastní vinou, ale dá se to omluviti, uváží-li se, že lékař jediný ze všech stavů nemůže disponovati na určito ani jednou volnou hodinou denně. To jest zajisté ve- liká závada všelikého spolčování, jež jest zákla- dem organisace. Lékaři nemohou se scházeli jako jiné stavy, a proto jich organisace vázne- Aby svěřili své včci několika čilým r bystrým byť i placeným hlavám, jako to činí dělnictvo, n Jto dosud nepřišlo. Lékařům, kteři jsou stále celý den zaměstnání svou praxí, svou službou, sot se podaří provésti takovou organisaci, která by dosáhla pronikavého zlepšení jich hmotných po- měrů. Proto se musili až dosud spokojiti lékaři jen dobrou vůlí, spravedlností těch, jimž slouží. Bohužel nalézali u nich buď jen neporozumění. nebo přímo nepřátelství. Jední myslí, že lékaři nepotřebují tak vysokého služného jako jiní úřadníci, poněvadž prý mají vedlejší příjmy z lé- kařské praxe; druzí zase výslovně na to po- ukáží, že dělá doktor pána, jezdí v kočáře,a nepotřebuje proto ještě platu od obce nebo okre- su. Jest skutečně smutným úkazem naší pokro- čilé doby, že takovéto názory mohou míti vliv na vyřízení žádostí, jež lékaři podávají. Vždy najde se v některém zastupitelstvu takový příte- líček lékařského stavu anebo některého ža datele, který dovede dobrou vůli ostetních pří sodících zviklati, a tak spravedlivou věc lékařů k pádu přivěstí. Bude dobře takové pány si zna- menati a veřejnosti je ukázati.
11 article
Lékař nesmí za to trpěti, že svou inteligenci znstinuje mhohého zástupce naší samosprávy. jenž myslí o něm, že dělá pána, a nesmí tako- výto samosprávný pohlavár čekati, že mu léka bude dělati sluhu, jako to snad dělají jiní zří- zenci. Důvod, že lékař má vedlejší příjmy z praxe uváděl se, když se upravovaly příjmy úřadní kům státním, zemským, okresním aneb obecním. učitelům atd. A přece každý jednotlivec z těch- to stavů má nejen příležitost, nýbrž i možnost opatřiti si vedlejší přijmy, jen — chce-li. Jsou profesoři státní, kteří vyučují na soukromých ústavech, jsou úřadníci zemského výboru, kteří jsou profesory na různých ústavech a jiná místa ještě zastávají, jsou okresní a obecní úřadnici, kteři jsou dobře placenými silami v ústavech pe- něžních a jinde, jsou učitelé, kteří vyučují sou- kromě jakož i ne jiných školách. Mnohý z těchto lidí dosahuje vedle svého služného značných vedlejších příjmů. Rozdíl mezi nimi a lékaři jest pouze ten, že lékař musí vyhledávati vedlejší příjmy, poněvadž ze svého služného by nemohl býti živ, kdežto onino tak činiti nemusí. U všech těchto stavů se uznalo, že by to nebylo jich stavu slušno a úřadu jich prospěšno, kdyby mu- sili úřadníci při malém služném vyhledávati si obživu v zaměstnání vedlejším. Jen pro lékaře jest všechno dobré. Ten může v téže rodině lé- čiti a zároveň jí hroziti zdravotními opatřeními.
okresní aneb obecní . učitel
12 article
Což už dávno ředitelé veřejné správy nedospěli k tomu názoru, že jest neslušno a s povinnostm úřadními neslučitelno, aby lékař u jedné a téže strany byl úřadníkem a zároveň jí konal sou- kromé služby za plat? Neděje se tu přímo strašný rozdíl mezi lé- kaři a ostatními stavy? Rozdíl ten musí záhy zmizeti. Lékařstvo svými požadavky nedomáh se ničeho jiného, leč rovnosti s ostatními stavy u přece nemůže se dovclati spravedlnosti. T co jiný podniká na přilepšení své existenee z pil nosti, to ukládá se lékaři za železnou povinnost.
13 article
Jsou to rozdíly tak do očí bijicí, tak nepřirozené a přece o vyrovnání jich dosud veden marný boj. Vede se tak lékařům všech kategorií, v ci vilu i na vojně. Všude jsou méně cenní. Ne- sťastný to věru staví Naděje na spásu leží pouze v tuhé organi- saci, nebo v úbytku lékařů. Prvá cesta bude zdlouhavá. Lékaři nedovedou se tak zorganiso- vat, aby úspěšně čelili drsným poměrům, poně- vadž, jak výše řečeno bylo, schází jim hlavní podmínka k tomu — čas. Vedle toho klopotné a vysilující zaměstnání odnímá mnohým chu i sílu k další ještě vedlejší práci.
14 article
Rychlejším tempem dospěje se k cíli, až nastane úbytek lékařů. Dnes jest jich příliš mnoho, není pro všechny práce, a v nemocni- cích čeká jich celá legie, aby také praxi počali, nevědouce kde. Úbytek posluchačů lékařství. jenž nastal před 3 roky, počal jeviti blahodárný účinek, neboť ohromná zásoba neplacených lé- kařů nemocničních se menšila, a byla naděje. že snad záhy zmizi, čímž by se poměry lékařů značně zlepšily. Bohužel úbytek tento netrval dlouho a nyní se opětně hlásí na lékařskou fa- kultu větší počet posluchačů, nežli žádá spo- třeba lékafů. Tím škodí mladí tito lidé — ovšem že z neznalosti poměrů — sobě, jakož i starším lékařům, neboť dokud nenastane rovnováha ve spotřebě a produkci lékařů, nemohou nastal lepší poměry v lékařském stavu. Dnos jest dosu nadprodukce lékařů a proto není naprosto radno. aby se abiturienti hlásili opětně na lékařskou fakultu. Jest třeba v jich zájmu poctivě a pravdivě vylíčiti trvající poměry léknřského stavu, poně- vadž různí činitelé, kteří nepronikli do hloubky oněch poměrů, nevyrostli v nich, chtějí už dne ličiti lékařství barvami růžovými. Sklamání čeká mladé lidi ty, neboť z lékařského studia nen dalšího vysvohození. Medik po abselvován svého studia nemá vyhlídky k jinému zaměst- nání, jako absolventi ostatních fakult. Ten must buď léčiti, a nemá-li koho, nemá také od čeho býti živ.
15 article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 39. číslo při náší tento zajímavý obsal. I. Práce původní: 1. Prof. dr. F. Mareš: Sympa tický system inervační. Stať, vyňatá ze II. dílu aulo rovy knihy „Fysiolozie“, připravené k tisku. —2 Dr. G. Feigl: Lěčení bubonů. — 3. Dr. J. Jerie: Sero- therapie tetanu. (Pokrač.) — II. Rozhledy: Chiru- gie. — Soudní lékařství. — Dlaetetika a therapie. Z nejnovější literalury. — III. Léknřské spolky a sjez- dy: Šestá mezinárodní konference o tuberkulose, ko- naná v záři 1907 ve Vídni. — 1V. Zprávy K číslu přiloženo jest 36. číslo „Věstníku“, orgá- nu lékařské komory pro král. české a lékařské ko- mory moravské. Obsahuje mimo jiné zprávu ze X sjezdu rakouských komor lékařských v Opavě, z péra českého delegáta dra. Kolýnku, požadavky subalte- ních lékařů veřejných nemocnic na Moravě, jež po- dány byly českými i německými lékaři nemocničními zemskému výboru v Brně, a protokoly schůzí morav- ské i slezské komory lékařské. V pestrých zprávách možno již zřejmě sledovati počátek ostrého boje orga nisovaného lékařstva jednak s dobrodružnými pokusy desorganisace ve vlastních řadách (vydání anonymn kandidátní listiny pro komorní volby), jinak „s chle- bodárci“, kteří i pre politické přesvědčení zbavuj lékafe míst (na arcibiskupských staleích byl po 16leié službě zbaven místa lékař, prolože nešel při volbách do říšské rady s klerikály)) Neurasthenie a jiné stavy nervosní. Napsal dr V. Vítek. Nákladem knibkupectvi Weinfurtra. Lákažský tělocvik domácí. Narsal MUDr. Schrel- ber, přeložil dr. Bulíř. 1 K 20h. O nauce vývojové. Napsal A. Mrázek. (Sbirk přednášek a rozprav, rediguje prof. Drtina.) Bulletin de P'Institut pénéral psychologigue. Čí
profesor doktor F Mareš Symp G Feigl Lěčení J Jerie Vítek Narsal Schrel Bulíř A Mrázek Drtina Sera Vídeň Opava Morava Brno lékařský komora pro král slezský komora lékařský
16 title
Z kruhů vědeckých.
17 article Praktické cíle botaniky.
Praktické cíle botaniky. »Nezištná láska ke theoretické vědě učinila naše university velikými,« řekl před několika léty prof. Strasburger při instalaci své jako rektor bonnské university. A skutečně, ohromný vědecký rozvoj německých universit o let padesátých minulého století vyznačuje se v přední řadě láskou ke vědě pro vědu. Je mnoho přírodozpytců na universitách, kteři čin veliké objevy dalekého dosahu praktického kteří však sami prakticky svých objevů nevy- užijí, pracují nezišťně vědecky dále a na jieh objevech vlivem státu nebo podnikavých a př tom vědecky vzdělaných jednotlivců vyrůstá praxe velkého významu sociálního a národoho- spodářského. A tak učinila-li university německé nezištná láska ke vědě velikými, učinila lásk tato velikým také praktické využití vědy a mocné postavení národohospodářské říše německé do značné míry tkví svými základy ve vědecké zdatnosti německých theoretiků. Je to zajímavo již se stanoviska dějin věd přírodních. Převážná jich část má svůj původ v praxi. Praktická po- třeba nutila člověka pozorněji sledovati přírodní zjevy — ke praxi nikdy nestačila filosofie pověra — odtud vyvinula se záliba v pozoro- vání zjevů těch bez ohledu na praktický užitek. Ale praktické potřeby opět a opět snažily se zužitkorati theoretických výsledků a činily tak s větším nebo menším prospěchem dle větš nebo menší spolehlivosti theoretických výsledků přislušné vědy.
18 article
Nikde lépe tento pochod nemůžeme sledo- vati než v botanice. Nezbytná potřeba vedla člověka, aby poznával vlastnosti rostlin, aby je pěstoval a v kulturách pozoroval. Po celý stře- dověk a počátek novověku tento praktický zřelel stojí v popředí. Pak objevují se mužové, kteří se zajímají o rostliny a jich zjevy životní bez ohledu, zdali to má význam praklický. Z lékař- ské botaniky vyvinuje se systematika rostlinná ze zahradnické vychází popud ke studiím o roz- plozování a vzrůstu rostlin, ze zemědělské impuls ke studiu výživy rostlin, Nauka o ana- tomii, drobnohledné stavbé rostlin, vzniká ovšem současně s objevením a zdokonalováním drobno- hledu a podivuhodno, první obrazy drobnohledné stavby rostlinného těla objevují se jako prakti- cký doklad znamenité výkonnosti drobnohledu, tedy do jisté míry jako reklamní prostředek. Všecky tyto objevy vzbuzují rozruch a zájem stávají se základem theoretic ého studia bota- V polovici minulého stoleti chápe se země- dělství, zahradmietví, lékárnictvi a průmysl no vých objevů botanických a vskutku tím ve mnohých ohledech zahájena nová éra. Zaklá- dány pak vysoké školy a pokusné ústavy s speciálním úkolem, zabývati se praktickou bo tanikou. V posledních létech sestoupili se pě stitelé užité bolaniky v mezinárodní sdružení jeho výroční zprávy podávaji nám obraz o cilech. jz vt prakticka potanika stavi. Profr De ra u d stanoví pět hlavních směrů, v nichž může prak tická botanika působiti. Především jedná se o zvýšení rostlinné produkee — počínaje volbou osiva až k fysiologii výživy a rozplozování — a sice v poli i v zahradě, v lestch i lukách.
19 article
Při tom pohlíží také ke tropickým plantážím. t. j. ke zvelebení tropického zemědělství. Za druhé jde o pěstování užitečných mikroorga- nismů k techniekým účelům, na př. kvasinek pivních i vinných, bakterií a plísní při výrobě sýrů atd. Za třetí o boj proti škodlivým orga nismům, zvláště pokud zemědělství, lesnictvía průmyslu kvasného se týče. Dále chce užitá bo- tanika podati podrobné zprávy o surovinách rostlinného původu a sice zprávy o anatomi jejich, o fysikálních a chemických vlastnostech Konečně se snaží stanoviti základy světového hospodářství, jež podává zeměpisné rozšířen rostlin, t. j. stanoviti, jak pěstování rostlin přirozená výroba surovin vázána je na klima- tické poměry.
20 article
Jak velkolepých výsledků se praktická bo- tanika dodělala v zemědělství, pokud se zvýšen rostlinné produkce týče, netřeba ani obšírně do ličovati. Stalo se to předně přesným výzkumem výživy rostlin. Vzpomeňme, že teprve v polo- vici minulého století uznáno, že zelená rostlina z půdy odnímá a nezbytně potřebuje pouz určité nerostné soli a že soli ty nezbytně mus obsahovati zcela určité prvky. Ve spojení s po znáním chemických vlastností půdy umožnily tyto poznatky nahrazovati důsledně půdě to, co ji ve žni odnímáme. A tak úplně zlomen byo hrot obavám nejednou proneseným, že země dělství po léla provozované pozvolna vede k ochuzení krajiny, k vyčerpání půdy a ko- nečnému úpadku celé kultury. V. Hehn vy- kládal takovým »vyžitím« nynější úpadek Řeck a Italie, ale jistě obavy jeho pro budoucnust již neplatí. Vlme na základě fysiologických chemických výzkumů zcela dobře, co ve žni půdě odnímáme a můžeme tudíž ztráty důsledně nahrazovati Celý velký průmysl, zabývající se výrobou umělých hnojiv, vznikl na základě rostlinné fy- siologie, konkurence a skutečná potřeba pobádá k výrobě hnojiv stále lacinějších a poslední úspěchy ve výrobě laciných sloučenín dusíka- tých jsou skutečným triumfem v oboru tomto.
V Hehn
21 article
Praktická botanika snaží se však zvýšiti rostlinnou produkci také zlepšením pěstovaných rostlin samotných. Na základě praených, dlouho- letých pokusů vzrostlo poznání, jak zdatnost rostliny závisí na zdatnosti semena, vznikly četné stanice, v nichž pěstují se rostliny vý hradně pro osivo a sice z nejlepších, vybraných rostlin. Jak velikých výsledků lze tu docíliti, uka- zují zkušenosti s cukrovkou, kde na výběru do- brého osiva závisí úspěch celého průmyslu eu- krovarnického; jakost cukrovky se pečlivým výběrem rostlin, určených k vytváření semen. sotva za půl století skoro zdvojnásobila. Ne- menší úspěch slibuje řádný výběr osiva u obilnin. Zásady tohoto výběru spočívají na pečlivých studiích, týkajíeích se proměnlivosti rostlin, jež zprvu zcela theoreticky konány byly t. zv. bio- logickými statistiky a na základě studií o dědič- nosti význačných vlastností určitých jedinců. Obromný rozdil jeví se mezi nějakou kulturou obilnin před padesáti lety a dnes. Tehdá skoro
23 article
všeobecně pěstovány v pestré směsici nejrůz- nější odrůdy a individua výborných vlastnosti byla v menšině. Dnešní kultury snaží se býti co možno čistými, t. j. mají sestávati z jediné odrůdy z individuí vesměs výborných vlastností. A po- kud nelze dosíci odrůdy trvale výborných vlast- nosti, snaží se ji odborník udržeti na stejné výši stále a stále opakovaným výběrem těch nejlepších individuí jako rodičů pro osivo. Botanika snaží se také dodati zemědělstvi nové a lepší odrůdy k pěstování. Odrůdy takové získává jednak stále opětovaným výbérem nej- lepších jedinců k dalšímu pěstění, jednak vy- hledáváním nových plemen v přírodě nebov rozsáhlých kulturách, konečně křížením různých plemen, jehož následkem je kombinace výhod- ných vlastností na jednom individuu. Není sice pravda, že by pěstitel dovedl sám úmyslně ně- jakou zcela trvalou odrůdu vytvořiti, v tom ohledu platí stále klasická slova »příroda sama tvoři«, pěstitel může však poznati dobré vlast- nosti nějakého ojediněle se vyskytnuvšího ple- mene a zachrániti je před záhubou. Může je křížiti s různými jinými plemeny a dosíci tak výhodné kombinace dobrých vlast- ností. Toto křížení nemusí se díti na zdařbůh, neboť známe již část zákonů, dle nichž se vlastnosti rodičů v potomstvu chovají a nelze pochybovati, že theorie o bastardaci (křížení) nabude velkého praktického významu.
24 article
Mnoho se mluví o velikých výsledeích ka- lifornského pěstitele rostlin Luthera Bur- banka Tento muž, stejně energický, jako nezištný, skromnější než velká většina těch, kteři o něm píši, nevytvořil sám a úmyslně žádné nové odrůdy. Poznal a vybral však dobrá plemena, jež nalezl ojediněle ve svých kultu- rách, nebo které nalezl na zahradnickém trhu, pěstoval je dále a křížením, jež na zdařbůh prováděl, zlepšoval. Poznal, že čím větší je měřitko pokusů, tím větší je naděje na obje- vení nějaké výhodné odrůdy a své kultury ko- nal vskutku v rozměrech amerických. Posledním jeho úspěchem je získání opuncie (kaktusovitá rostlina) bez trnů a ostnů, jež roste na půdě velice suché a chudé a dává výborné zelené krmivo. Odrůda bez trnů byla již dříve známa, ale byla to rostlina rostouel velice pomalu a do- sahující malých rozměrů. Křížením s trnitými odrůdami, rychle rostoucími, dosáhl Burbank odrůdy bez trnů a ostnů rychle rostoucí. Ostatně dosáhl hned tří odrůd bez ostnů a trnů. Na doklad výnosnosti rostliny té uvádí, že 1. června 1906 posázel polovinu akru těžké čern půdy, jež pro pěstění opuncil rozhodně nebyla vhodná, mladými rostlinami a po šesti měsících sklidil více než 200.000 kg. zelené píce na hektaru. Některé z nejlepších odrůd produko- valy značně více nad tento průměr. Na su- chých stanoviskách očekává Burbank ještě větší výtěžek.
Burbank Luther Bura kg
25 article
Tylo opuncie (nopály) jsou užitečné nejen jako zelená píce, nýbrž také svými jedlými plody, jichž rostliny dávají průměrně 20.000 k na hektaru půdy. Ideál, jímž je při svých pokusech veden Burbank, je ten, aby právě pro pusté, ne- úrodné a z vetké časti dodnes laďem ležíeí kraje nalezeny byly odrůdy vhodné ku pěsto- vání a za druhé, aby nalezeny byly odrůdy ozdobných rostlin, jež by umožnily i nejehudší zahrádce venkovské skvíti se bez přílišné péče majitelovy nádherou květů a svěží zelení. Je známo, proč rostlinná produkce má pro nás tak veliký význam. Zelená rostlina dovede užití světla slunečního, aby vytvářela ústrojné látky, pro naši výživu nezbytné. Z látek těch staví však rostlina dále též tělo své, tvoř dřevo, technicky důležitá vlákna, vyrábí barviva a látky lékařsky důležité atd. Nezdá se, že by bylo možno živou rostlinu zelenou nahradit nějakým přístrojem, jenž by pomocí energie slunečního světla podobné látky dovedl vytvořiti.
26 article
Předně dovedeme dodnes sotva činnost tu od- děliti od činnosti rostliny jako živého těla, za druhé pracuje v tom ohledu rostlina velmi la- cino, sama regulujíc výrobu svoji tak, že vy- užívá slunečního světla co nejvíce a při tom vyhýbá se co nejvíce možno škodlivým vlivům prostředí, v němž žije. Jestliže se tedy objevují sem tam snyo tom, že člověk rostliny nahradí stroji, kteréž produkovati budou intensivněji a laciněji umělý chléb, než dosavadní kulturní rostliny, jsou to stále jen sny, kteréž sotva kdy dojdou splnění.
27 article
Jiná je otázka, zdali nebylo by možno rostliny přiměti k větší výkonnosti, rychlejší produkei látek a rychlejšímu vzrůstu. Připome- nouti tu možno, že pro různé rostliny, zvlášté pro houby, nalezeno, že velmi malě dávky urči- tých chemických látek, jež jinak jako prudké jedy působí, povzbuzují rostliny ke zvýšené čin- nosti životní, zvláště k rychlejšímu vzrůstu. Je to zcela podobný zjev, jaký známe u člověka. jehož životní činnost některými jedy, v malých dávkách podávanými, je zvyšována. Je dobř možno, že se podaří tohoto zjevu prakticky vy užiti ke zvýšení produkce rostlinné. V posled- ních létech občas vynořilo se slovo »elektro kultura« a k tomu slovu připlnány různé naděje ve zvýšení produkce rostlinné. Ale bohu- žel vážné pokusy o vlivu elektřiny nebo elek- triekého proudu na rostliny ukázaly, že není možno od elektřiny mnoho očekávati. Veliké vý- sledky elektrokultury zůstávají stále jen fanta siemi. Ani není naděje, že by se mohlo osvěd čiti osvětlovati rostliny v noci elektrickým světlem aby byly nuceny i v noci pracovati tak, jako pracují ve dne pomoci světla slunečního. Není sice pravda, že by rostlina potřebovala v noe odpočinku, věc je spíše ta, že obvyklé střídání se dne a noci ve přírodě má za následek, že výkony životní v jejím těle rozděleny jsou tak, že ve dne odehrávají se jedny, v noci jiné.
Připome
28 article
Tento přirozený pořádek rozdělení práce byl by trvalým osvětlením rostlin značně porušen vskutku ukázaly pokusy, že za takových okol- ností konečně rostlina přechází v jakýsi cho robný stav. V tom ohledu sotva kdy člověk bude moci konkurovati se sluncem. Zemědělstvi mírných pásem ve mnohém ohledu se liší od zemědělství v tropech. Pro nás nemá tropické zemědělství přimého zájmu, ale státy, jež mají kolonie, věnují mu velkou pozornost a vedle pokusných stanic pro naše zemědělství zařizují s velkým nákladem výzkumné stanice pro zemědělství svých kolonií. Všeobecně uznaly dnes státy, kolonie majíci, že se nelae již v koloniích omeziti na loupežné hospodář- ství, jaké provozovali kdysi Španělové, Portu- galci a po dlouhou dobu též Angličané. Němei na př. hned od počátku snaží se učiniti ze svých kolonií země bohaté na produkci rostlinnou. Vzali ve služby kolonisační řadu vynikajících botaniků — uvádím jen jména Volke ns, Warburg — zřídili doma ústavy výzkumné pro zužitkování produktů svých kolonil a v ko- loniích samotných pokusné zahrady, vysílají bo- taniky do cizích kolonií na studie a zřizují k poučení svých občanů koloniální musea, jako jsou na př. v Berlíně, Hamburku, Brémách. Zakládají se veliké společnosti k hospodářskému využití kolonil, a pokud jsem se soukroměu némeckých odborníků informoval, není obav. že hy společnosti tyto někdy své činnosti lito- valy. Ovšem jsou plány jich vypočteny na dlouhá- leta, tropické plantáže vyplácejí se vždy až po řadě let. Prof. dr. B. Němec. Číslo 204.
Španěl Angličan Volke Warburg profesor Němec Berlín Hamburk Brémy
30 article
Šachy. F ádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adrezovány buďtež: J. Rašovský. Uh. Ostroh, Morava. Úloha číslo 354. (Originál.) P. Josef Cumpe v Týně n. /vl
J Rašovs J Rašovský P Cumpe Morava
31 article
Mat ve 3 taní
32 article
Partie čís. 287 Hrána v mistr. turnaji v Karl. Varech 14. září 1907. Otevření Caro-Kannovo. Černý: HI. Wole Bílý: dr. Olland. 12. Jg1—e2 Sd7—cs c7—c6 1. e2—e4 13. Je2—c3 Dd8—dv d7— d5. 2. d2—dá 14. VhI—eí 3. Sf1—d3 d5xKKe4 15. b2—b3d) e7—e6 Jg8—f 4. Sd3xKet 16. h2—h4 Jb6——cs g7—g6a 5. Se4—f 17. Je3—e2 Jc8—de Si8—g7 6. Jb1—c 18. g2—g4 h7—h6 Jb8—d7 7. Sc1—f4 19. Da5—d2 Kg8—h7 8. Dd1—ds Jd7—be a7—a5 9. 0-0-0 Jf6—d5 20. Je2—g ho —h5 21. g4—g5 c6xKdáb 10. Je3xd5 Sc8 — dz 11. Dd2— abc
Vary Cara Kannův Černá Jg Jb Karl g 7 Jd 7 c 7 Sf 1 d 3 d e 2 Jc
33 article
Ves—c 37. Vg2—g Vc3—d3 38. Kb1—bz Sb5—ce 39. Dd1—eil Kh8x«gs 40. Vg5—g8-+-lg Vd3—g3 41. De1xhe— Vg3—g2 42. Dh6—fa Kg8—h7 43. Kb2—c Kh7—gs 44. Kc3—bt 45. Kb4—c5 Kg8—f 46. Kc5—d6 Ki8—e8 47. Df4—h6! Vg3—gs 48. Dh6—d2t Kes— 49. Dd2--a5 a černý se. vzdal.
Vg dh Kb Kc Kb c 37 Kb 1 Sb 5 Kh 7 kg 47
34 article
gůxch5 22. SÍ3XKh5 23. Sf4xKde Dd7xd Kh7—Hs 24. Dd2—d3- Dd6—as- 25. Jg3xch5 26. Kc1—bí a5—a4 Ví8—gs 27. Vdl—d2 a4 b3 28. f2—f4 Da3—bt 29. c2x4bs SgvXceb 30. Vel—ebl Vg8—g6 31. f4xe5 Scs —b5 32. Jh5 — fe Db5— 33. Dd3—- cs Vas—cs 34. Vd2— pe. 35. De2—di VgsxkKc fe 36. g5)K16 Di8 —ho a) Výhodnější než tato uzavřená obrana bylo e7—ee s násl. Sf8—e7. b) Otevírá nejen linii c k útoku, nýbrž hrozí té Jb6—c4. Zamezuje Jb6—c4 neboť by násl. 12. Da5xKd8-+ 13. Sf3xdá- d) Nyní, když černý odstranil všechny překážky k Jb6—c4, zamezuje bílý tah tento na vždy ovšem za cenu seslabení posice krále, náhodou však sla- bost tato bílému neuškodí Pěkná oběť, avšak též jediná možnost udržeti útok. Jak pozdějši analysa ukázala, bylo jedině správným 30.. Šc6—b5 s nášl. Vas—cs. Vhodné zakončení krásné hrané partie. Jestli 40.. Kh8—h7 tu 41. Vg8—h8+. Nyní následuje ještě (Dle „The Field“.) zajímavé vedeni matu. Partie č. 288 Hrána v témž turnaji dne 14. září 1907. Otevření pěšcem dámy. Černý: Turtacoven. Bilý: Leonhardt. 66—e5 22. c4XKd5 c7—c5 1. d2—dt 23. Dh8xh7 Jg8—fe c5xd4 2. e2—e4 24. Dh7—h8-. K19—e7 Jb8 —ce 3. Jg1—f Kc7—fs 25. Dh8—h4 Jg8—f6a 4. Jf3xkkcdá Kf8—gv 26. Ve1—e g7— g6b 5. Jb1 —cu Jf6—h5 27. Ve3—53 b7x«cc6 6. Jdkxcce Jh5—f4 28. g2— gt Jf6—gse 7. 64—65 Kg7—f
Kh Dd jh Jb Šc Černá Turtacoven dh Vela b 5 32 e 7 Vasa Sf 8 Kce 7 g 7 xKde Dd the Field c 5 1 Jg 8 e 4 24 h 5 27 kg
35 article
29. Dh4—h6- Sf8 - g7 8. Ddt—f Kr6—e7 e7—e 30. Vh3—f 9. Sft—c4 Ke7—ds 31. Dh6—7 Dd8—ez 10. Se1—fk Ve8—fs 32. Dg7xt Sg7xKe5 11. 0—0 Jf4—e2— 33. Dřr—br De7—bs 12. Jc3— bn Vr8x 34. Kgl—g Db8xcen 13. Sf4xe5 Je2—d4- 35. Kgax« la d7—d5 14. Vat—dt Dd6—fe 36. Kis—g2 De5—bsd 15. Vf1—el Df6x d6 37. d5—del c6 xcdá 16. Sc4x«d5 Dd6—e 38. Vdt—ci Sc8—b7 17. Df3xd5 39. Db7—b8+ Kd8—e? Kes—f 18. Jb5— de- 40. Vc1—c7+. Ke7— fe Sb7—d5 19. Dd5—e5 41. Db8—d6+ a černý se Dbsx« de 20. De5xchs vzdal. Va8—e8 21. c2—c4 a) Lepší než 4..97—06 pro Maroczyho tah 5. f2—fl. b) Tak hrál Swiderski proti Postovi v Ostende 1906. který skvělým způsobem zvitézil. Lepší pokračování jest 5... d7—d6. Po 7..Jf6—h5 s násl. Jhö—g7 a Sc8—b7 má černý pohodlnější hru. Na 15.De5—f6 následovalo by 16. Jb5—c7- Ke8—d8, 17. Dío—g3 a bílý vyhraje (Dle „The Fleld-.) =Po požití ovoce pijte-
dh Dd Jf jít 7 Jb jít40 Swiderski Post f Králové le d 7 Kiso Kesy Virginie Ostende Sf 8 e 7 e b 8 + Kd 8 d 7 g 7 jít 5 c 6 c 7 Sb 7 c 2 the Fleld
36 title
Cognac hrab. Štěpána Kegleviche
Keglevich
38 article
abyste se uchránili obtíží žaludeémei Před napodobeninami výše uvedeně známky se varuje. 18107 Hlavní zastupitelství pro král. česle
39 title
George Subotič, Praha - Král. Vinohrady.
Subotič Král Praha