3
masthead
29 záři 1907. Číslo 269
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Neutěšené poměry lékařského stavu
6
article
Více jak 20letý nával studujících na lékař-
ské fakulty (od roku 1880) má za následek ve-
liký nadbytek lékařů, jichž počet se v posled-
ním čtvrtstoleti zmnohonásobil. V poměru k to-
můto počtu nepřibylo však práce lékaře, tak
že neni žádným divem, je-li dnešního dne každý
druhý lékař málo zaměstnán, a následkem toho
mádi málo příjmů. Nadbytek lékařů má však
ještě jiný, a to horší následek, tak jako nad-
býtek ve všem, to jest zlevnění honoráře za
lékařské výkony. Při dosavadní nedokonalé or-
ganisaci lékařů není divu, že během doby, c
práce všech stavů, at již úřadníků, živnostníků
nebo dělníků se o mnoho zdražila, zůstal ho-
norář lékařský nejen na původním nízkém
stupni, nýbrž, co smutnější jest, že klesl tak
nízko, že by i nádenník odpíral konati práci za
tak nízkou mzdu.
Tvrzení toto není ani v nejmenším pře-
hnané a nevěřícímu posloužíme ihned doklady.
Vizme tu nejnešťastnější třídu lékařského stavu
— lékaře pokladenské. V jednom předměstí
pražském ošetřoval pokladenský lékař 1800 ne-
mocných do roka. Každému z nemocenské po-
kladny poskytnou se nejméně dvě porady, mno-
hým, kteří jsou 20 neděl nemocni, zajisté 40
až 50 porad vedle návštěv do domu, léčebných
listů a jiných kancelářských prací. Průměrně
možno počítati na jednoho nemocného 5 až6
výkonů. Vykonal tedy jmenovaný lékař pře
deset tisíe výkonů. A nyní bude zajisté každý
dychtiv, jaký že dostával onen lékař za to ho-
norář. Nuže, světe žasni! Ročně celých 600 zl.
čili 6 kr. za jeden výkon! A tu se táži, šel
by některý dělnik 1/4 hodiny cesty za 6 kr., ne-
hledě, je-li to ve dne neho v noci, je-li bláto.
déšť nebo sníh? Jsou to zajisté poměry k víře
nepodobné, ale přece pravdivé.
Tak vypadá jádro lékařského blahobytu.
ský fakulta
7
article
Mnohý snad namítne, že jsou to ojedinělé pří-
pady, anebo že pouze lékaři pokladenšti jsou
tak nešťastní, poněvadž dělníci, jimž slouží,a
kteří nemocenské pokladny vedou, ženouce se
kvapně za zlepšením svého postavení, neměli do-
sud času upraviti mzdu svým dělníkům-lékařům.
Každý prý se stará vždy nejprve o sebe.
Podívejme se tedy do jiné kategorie lékařů.
na př. na lékaře obecní a obvodní. Těm přece
nemůže býti tak zle, pomyslí si každý, vždyt
jsou to veřejní úřadníci, a těm v poslední době
přidal každý, ať již to byl stát, země, okresy
nebo obce. Ba ve mnohých místech dosahuj
příjmy autonomních úřadníků nepoměrné výše
oproti jiným stavům. Tak měl na jednom před-
městí král. Prahy okresní sekretář, jemuž běhen
posledních 10 let služné více jak zdvojnásob
něno bylo, a jenž postrádal středoškolského
vzdělání, nemluvě ani o právech, siušnou su
mičku od okresního výboru — kolem 8 tisíc kor
Jestliže se tedy těmto dostává tak velíkého služ-
ného, zajisté lze očekávati, že úřadníci s nej
delším akademickým vzděláním a se služhou
nejnamáhavější, nejzodpovědnější a nejnebez
pečnější, jako jsou lékaři, budou mnohem lépe
placeni.
Praha
8
article
Očekávání takové však trpce každého sklu-
me, neboť služné obecních a obvodních lékaře
podle zdravotního zákona pro království česk
obnáší celých 800 K — tedy právě celou dese-
tinu jako onoho sekretáře. Osobní přídavky.
kvinkvenálky, bytně, otop na úřadní místnost,
ba i paušál na psací potřeby — to vše zákon
nezná, lékař jich tudíž nedostává, a musí za
okresy a obce platiti nájem z úřadních místnost
a kupovati za ně papír, péra a inkoust. Jsou sine
obce a okresy, které svým lékařům dávají 600
až 700 zl. služného, nějakou kvinkvenálku a něco
na byt, ale těch je dosud tak málo, že je možno
v království českém spočítati na prstech. K výši
služného státních nebo autonomních úřadníků
dosud však nedospěl žádný z lékařů obecních
nebo obvodních. A přece snad nebude nikdo
tvrditi, že onino úřadníci vykonají 10krát tolik
práce, jako autonomní lékaři. Jen největší ne-
přítel lékařů nebo s věcí neobeznalý mohl by
něeo podobného říci.
9
article
Z toho ale právě vysvítá veliká nesrovna lost
v honorování práce lékařů oproti jiným stavům
Jest nejvýše spravedlívo, aby tato nesrovnalost
zrízela. Proto domáhají se autonemní lékaii
dlouho již zlepšení svého postavení, ale dosu
marně. Jsou sice někde členové obecního zastu-
pitelstva a okresního výboru, kteří uznávaj
oprávněnost požadavků svých lékařů a jsou a-
kloněni jim vyhověti, ale když má přijíti k činu.
tu vždy nalezne se někdo, jenž dobrý jich úmysl
překazí. To platí o všech autonomních zastupitel-
stvech, ani zemský sněm nevyjímaje. Kterak
země předcházi dobrým příkladem, viděti z toho.
že zemský výbor studuje opravu zdravotního
zákona, jenž jest tak nedokonalý již skoro 20
roků, a dosud nedospěl k nějakému resultáitu,
ba šel ještě loni tak daleko ve svých chybách.
že na tomto zákoně upravili obecním a obvod-
ním lékařům pensi, tak že lékař, který se stane
po 10leté věrné a namahavé službě k další
práci neschopným, dostane i s rodinou zname-
nitý příspěvek na živobytí, to jest 160 zl. ročně
výslužného. Zdá se, že i zemský výbor tušil, že
za dnešních drahých poměrů nemůže býti lékař
s rodinou živ za 44 kr. denně, a ve musí hlady
zemříti, a proto se aspoň postaral o vdovu a si-
rotky, z nichž prvá dostane po smrti manželově
200 zl. ročně a sirotkové po 50 zl. To jsou za-
jisté velice přiměřené zaopatřovací požitky pro
nejvýše inteligentní stav a na poměry nejbohat-
šího království v říši rakouské.
Mnohý zajisté bude se dychtivě tázati, ale
pro bůh, co jest toho přičinou, že lékaři nemo-
hou se domoci spravedlivé mzdy za svou práci?
10
article
Dvě okolnosti nesou toho vinu; jednak nedosta-
tečná organisace lékařů samých, jednak nespráv-
ný posudek veřejnosti o jich hmotném posta-
vení. Že nejsou lékaři dostatečně organisováni
a že tudíž nemohou radikálně domáhati se svých
požadavků, jest sice jejich vlastní vinou, ale dá
se to omluviti, uváží-li se, že lékař jediný ze
všech stavů nemůže disponovati na určito ani
jednou volnou hodinou denně. To jest zajisté ve-
liká závada všelikého spolčování, jež jest zákla-
dem organisace. Lékaři nemohou se scházeli
jako jiné stavy, a proto jich organisace vázne-
Aby svěřili své včci několika čilým r bystrým
byť i placeným hlavám, jako to činí dělnictvo, n
Jto dosud nepřišlo. Lékařům, kteři jsou stále celý
den zaměstnání svou praxí, svou službou, sot
se podaří provésti takovou organisaci, která by
dosáhla pronikavého zlepšení jich hmotných po-
měrů.
Proto se musili až dosud spokojiti lékaři
jen dobrou vůlí, spravedlností těch, jimž slouží.
Bohužel nalézali u nich buď jen neporozumění.
nebo přímo nepřátelství. Jední myslí, že lékaři
nepotřebují tak vysokého služného jako jiní
úřadníci, poněvadž prý mají vedlejší příjmy z lé-
kařské praxe; druzí zase výslovně na to po-
ukáží, že dělá doktor pána, jezdí v kočáře,a
nepotřebuje proto ještě platu od obce nebo okre-
su. Jest skutečně smutným úkazem naší pokro-
čilé doby, že takovéto názory mohou míti vliv
na vyřízení žádostí, jež lékaři podávají. Vždy
najde se v některém zastupitelstvu takový příte-
líček lékařského stavu anebo některého ža
datele, který dovede dobrou vůli ostetních pří
sodících zviklati, a tak spravedlivou věc lékařů
k pádu přivěstí. Bude dobře takové pány si zna-
menati a veřejnosti je ukázati.
11
article
Lékař nesmí za to trpěti, že svou inteligenci
znstinuje mhohého zástupce naší samosprávy.
jenž myslí o něm, že dělá pána, a nesmí tako-
výto samosprávný pohlavár čekati, že mu léka
bude dělati sluhu, jako to snad dělají jiní zří-
zenci.
Důvod, že lékař má vedlejší příjmy z praxe
uváděl se, když se upravovaly příjmy úřadní
kům státním, zemským, okresním aneb obecním.
učitelům atd. A přece každý jednotlivec z těch-
to stavů má nejen příležitost, nýbrž i možnost
opatřiti si vedlejší přijmy, jen — chce-li. Jsou
profesoři státní, kteří vyučují na soukromých
ústavech, jsou úřadníci zemského výboru, kteří
jsou profesory na různých ústavech a jiná místa
ještě zastávají, jsou okresní a obecní úřadnici,
kteři jsou dobře placenými silami v ústavech pe-
něžních a jinde, jsou učitelé, kteří vyučují sou-
kromě jakož i ne jiných školách. Mnohý z těchto
lidí dosahuje vedle svého služného značných
vedlejších příjmů. Rozdíl mezi nimi a lékaři jest
pouze ten, že lékař musí vyhledávati vedlejší
příjmy, poněvadž ze svého služného by nemohl
býti živ, kdežto onino tak činiti nemusí. U všech
těchto stavů se uznalo, že by to nebylo jich
stavu slušno a úřadu jich prospěšno, kdyby mu-
sili úřadníci při malém služném vyhledávati si
obživu v zaměstnání vedlejším. Jen pro lékaře
jest všechno dobré. Ten může v téže rodině lé-
čiti a zároveň jí hroziti zdravotními opatřeními.
okresní aneb obecní . učitel
12
article
Což už dávno ředitelé veřejné správy nedospěli
k tomu názoru, že jest neslušno a s povinnostm
úřadními neslučitelno, aby lékař u jedné a téže
strany byl úřadníkem a zároveň jí konal sou-
kromé služby za plat?
Neděje se tu přímo strašný rozdíl mezi lé-
kaři a ostatními stavy? Rozdíl ten musí záhy
zmizeti. Lékařstvo svými požadavky nedomáh
se ničeho jiného, leč rovnosti s ostatními stavy
u přece nemůže se dovclati spravedlnosti. T
co jiný podniká na přilepšení své existenee z pil
nosti, to ukládá se lékaři za železnou povinnost.
13
article
Jsou to rozdíly tak do očí bijicí, tak nepřirozené
a přece o vyrovnání jich dosud veden marný
boj. Vede se tak lékařům všech kategorií, v ci
vilu i na vojně. Všude jsou méně cenní. Ne-
sťastný to věru staví
Naděje na spásu leží pouze v tuhé organi-
saci, nebo v úbytku lékařů. Prvá cesta bude
zdlouhavá. Lékaři nedovedou se tak zorganiso-
vat, aby úspěšně čelili drsným poměrům, poně-
vadž, jak výše řečeno bylo, schází jim hlavní
podmínka k tomu — čas. Vedle toho klopotné
a vysilující zaměstnání odnímá mnohým chu
i sílu k další ještě vedlejší práci.
14
article
Rychlejším tempem dospěje se k cíli, až
nastane úbytek lékařů. Dnes jest jich příliš
mnoho, není pro všechny práce, a v nemocni-
cích čeká jich celá legie, aby také praxi počali,
nevědouce kde. Úbytek posluchačů lékařství.
jenž nastal před 3 roky, počal jeviti blahodárný
účinek, neboť ohromná zásoba neplacených lé-
kařů nemocničních se menšila, a byla naděje.
že snad záhy zmizi, čímž by se poměry lékařů
značně zlepšily. Bohužel úbytek tento netrval
dlouho a nyní se opětně hlásí na lékařskou fa-
kultu větší počet posluchačů, nežli žádá spo-
třeba lékafů. Tím škodí mladí tito lidé — ovšem
že z neznalosti poměrů — sobě, jakož i starším
lékařům, neboť dokud nenastane rovnováha ve
spotřebě a produkci lékařů, nemohou nastal
lepší poměry v lékařském stavu. Dnos jest dosu
nadprodukce lékařů a proto není naprosto radno.
aby se abiturienti hlásili opětně na lékařskou
fakultu.
Jest třeba v jich zájmu poctivě a pravdivě
vylíčiti trvající poměry léknřského stavu, poně-
vadž různí činitelé, kteří nepronikli do hloubky
oněch poměrů, nevyrostli v nich, chtějí už dne
ličiti lékařství barvami růžovými. Sklamání čeká
mladé lidi ty, neboť z lékařského studia nen
dalšího vysvohození. Medik po abselvován
svého studia nemá vyhlídky k jinému zaměst-
nání, jako absolventi ostatních fakult. Ten must
buď léčiti, a nemá-li koho, nemá také od čeho
býti živ.
15
article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 39. číslo při
náší tento zajímavý obsal.
I. Práce původní: 1. Prof. dr. F. Mareš: Sympa
tický system inervační. Stať, vyňatá ze II. dílu aulo
rovy knihy „Fysiolozie“, připravené k tisku. —2
Dr. G. Feigl: Lěčení bubonů. — 3. Dr. J. Jerie: Sero-
therapie tetanu. (Pokrač.) — II. Rozhledy: Chiru-
gie. — Soudní lékařství. — Dlaetetika a therapie.
Z nejnovější literalury. — III. Léknřské spolky a sjez-
dy: Šestá mezinárodní konference o tuberkulose, ko-
naná v záři 1907 ve Vídni. — 1V. Zprávy
K číslu přiloženo jest 36. číslo „Věstníku“, orgá-
nu lékařské komory pro král. české a lékařské ko-
mory moravské. Obsahuje mimo jiné zprávu ze X
sjezdu rakouských komor lékařských v Opavě, z péra
českého delegáta dra. Kolýnku, požadavky subalte-
ních lékařů veřejných nemocnic na Moravě, jež po-
dány byly českými i německými lékaři nemocničními
zemskému výboru v Brně, a protokoly schůzí morav-
ské i slezské komory lékařské. V pestrých zprávách
možno již zřejmě sledovati počátek ostrého boje orga
nisovaného lékařstva jednak s dobrodružnými pokusy
desorganisace ve vlastních řadách (vydání anonymn
kandidátní listiny pro komorní volby), jinak „s chle-
bodárci“, kteří i pre politické přesvědčení zbavuj
lékafe míst (na arcibiskupských staleích byl po 16leié
službě zbaven místa lékař, prolože nešel při volbách
do říšské rady s klerikály))
Neurasthenie a jiné stavy nervosní. Napsal dr
V. Vítek. Nákladem knibkupectvi Weinfurtra.
Lákažský tělocvik domácí. Narsal MUDr. Schrel-
ber, přeložil dr. Bulíř. 1 K 20h.
O nauce vývojové. Napsal A. Mrázek. (Sbirk
přednášek a rozprav, rediguje prof. Drtina.)
Bulletin de P'Institut pénéral psychologigue. Čí
profesor
doktor
F Mareš
Symp
G Feigl
Lěčení
J Jerie
Vítek
Narsal
Schrel
Bulíř
A Mrázek
Drtina
Sera
Vídeň
Opava
Morava
Brno
lékařský komora pro král
slezský komora lékařský
16
title
Z kruhů vědeckých.
17
article
Praktické cíle botaniky.
Praktické cíle botaniky.
»Nezištná láska ke theoretické vědě učinila
naše university velikými,« řekl před několika
léty prof. Strasburger při instalaci své
jako rektor bonnské university. A skutečně,
ohromný vědecký rozvoj německých universit o
let padesátých minulého století vyznačuje se
v přední řadě láskou ke vědě pro vědu. Je
mnoho přírodozpytců na universitách, kteři čin
veliké objevy dalekého dosahu praktického
kteří však sami prakticky svých objevů nevy-
užijí, pracují nezišťně vědecky dále a na jieh
objevech vlivem státu nebo podnikavých a př
tom vědecky vzdělaných jednotlivců vyrůstá
praxe velkého významu sociálního a národoho-
spodářského. A tak učinila-li university německé
nezištná láska ke vědě velikými, učinila lásk
tato velikým také praktické využití vědy a mocné
postavení národohospodářské říše německé do
značné míry tkví svými základy ve vědecké
zdatnosti německých theoretiků. Je to zajímavo
již se stanoviska dějin věd přírodních. Převážná
jich část má svůj původ v praxi. Praktická po-
třeba nutila člověka pozorněji sledovati přírodní
zjevy — ke praxi nikdy nestačila filosofie
pověra — odtud vyvinula se záliba v pozoro-
vání zjevů těch bez ohledu na praktický užitek.
Ale praktické potřeby opět a opět snažily se
zužitkorati theoretických výsledků a činily tak
s větším nebo menším prospěchem dle větš
nebo menší spolehlivosti theoretických výsledků
přislušné vědy.
18
article
Nikde lépe tento pochod nemůžeme sledo-
vati než v botanice. Nezbytná potřeba vedla
člověka, aby poznával vlastnosti rostlin, aby je
pěstoval a v kulturách pozoroval. Po celý stře-
dověk a počátek novověku tento praktický zřelel
stojí v popředí. Pak objevují se mužové, kteří
se zajímají o rostliny a jich zjevy životní bez
ohledu, zdali to má význam praklický. Z lékař-
ské botaniky vyvinuje se systematika rostlinná
ze zahradnické vychází popud ke studiím o roz-
plozování a vzrůstu rostlin, ze zemědělské
impuls ke studiu výživy rostlin, Nauka o ana-
tomii, drobnohledné stavbé rostlin, vzniká ovšem
současně s objevením a zdokonalováním drobno-
hledu a podivuhodno, první obrazy drobnohledné
stavby rostlinného těla objevují se jako prakti-
cký doklad znamenité výkonnosti drobnohledu,
tedy do jisté míry jako reklamní prostředek.
Všecky tyto objevy vzbuzují rozruch a zájem
stávají se základem theoretic ého studia bota-
V polovici minulého stoleti chápe se země-
dělství, zahradmietví, lékárnictvi a průmysl no
vých objevů botanických a vskutku tím ve
mnohých ohledech zahájena nová éra. Zaklá-
dány pak vysoké školy a pokusné ústavy s
speciálním úkolem, zabývati se praktickou bo
tanikou. V posledních létech sestoupili se pě
stitelé užité bolaniky v mezinárodní sdružení
jeho výroční zprávy podávaji nám obraz o cilech.
jz vt prakticka potanika stavi. Profr De ra u d
stanoví pět hlavních směrů, v nichž může prak
tická botanika působiti. Především jedná se
o zvýšení rostlinné produkee — počínaje volbou
osiva až k fysiologii výživy a rozplozování —
a sice v poli i v zahradě, v lestch i lukách.
19
article
Při tom pohlíží také ke tropickým plantážím.
t. j. ke zvelebení tropického zemědělství. Za
druhé jde o pěstování užitečných mikroorga-
nismů k techniekým účelům, na př. kvasinek
pivních i vinných, bakterií a plísní při výrobě
sýrů atd. Za třetí o boj proti škodlivým orga
nismům, zvláště pokud zemědělství, lesnictvía
průmyslu kvasného se týče. Dále chce užitá bo-
tanika podati podrobné zprávy o surovinách
rostlinného původu a sice zprávy o anatomi
jejich, o fysikálních a chemických vlastnostech
Konečně se snaží stanoviti základy světového
hospodářství, jež podává zeměpisné rozšířen
rostlin, t. j. stanoviti, jak pěstování rostlin
přirozená výroba surovin vázána je na klima-
tické poměry.
20
article
Jak velkolepých výsledků se praktická bo-
tanika dodělala v zemědělství, pokud se zvýšen
rostlinné produkce týče, netřeba ani obšírně do
ličovati. Stalo se to předně přesným výzkumem
výživy rostlin. Vzpomeňme, že teprve v polo-
vici minulého století uznáno, že zelená rostlina
z půdy odnímá a nezbytně potřebuje pouz
určité nerostné soli a že soli ty nezbytně mus
obsahovati zcela určité prvky. Ve spojení s po
znáním chemických vlastností půdy umožnily
tyto poznatky nahrazovati důsledně půdě to, co
ji ve žni odnímáme. A tak úplně zlomen byo
hrot obavám nejednou proneseným, že země
dělství po léla provozované pozvolna vede
k ochuzení krajiny, k vyčerpání půdy a ko-
nečnému úpadku celé kultury. V. Hehn vy-
kládal takovým »vyžitím« nynější úpadek Řeck
a Italie, ale jistě obavy jeho pro budoucnust
již neplatí. Vlme na základě fysiologických
chemických výzkumů zcela dobře, co ve žni
půdě odnímáme a můžeme tudíž ztráty důsledně
nahrazovati
Celý velký průmysl, zabývající se výrobou
umělých hnojiv, vznikl na základě rostlinné fy-
siologie, konkurence a skutečná potřeba pobádá
k výrobě hnojiv stále lacinějších a poslední
úspěchy ve výrobě laciných sloučenín dusíka-
tých jsou skutečným triumfem v oboru tomto.
V Hehn
21
article
Praktická botanika snaží se však zvýšiti
rostlinnou produkci také zlepšením pěstovaných
rostlin samotných. Na základě praených, dlouho-
letých pokusů vzrostlo poznání, jak zdatnost
rostliny závisí na zdatnosti semena, vznikly
četné stanice, v nichž pěstují se rostliny vý
hradně pro osivo a sice z nejlepších, vybraných
rostlin.
Jak velikých výsledků lze tu docíliti, uka-
zují zkušenosti s cukrovkou, kde na výběru do-
brého osiva závisí úspěch celého průmyslu eu-
krovarnického; jakost cukrovky se pečlivým
výběrem rostlin, určených k vytváření semen.
sotva za půl století skoro zdvojnásobila. Ne-
menší úspěch slibuje řádný výběr osiva u obilnin.
Zásady tohoto výběru spočívají na pečlivých
studiích, týkajíeích se proměnlivosti rostlin, jež
zprvu zcela theoreticky konány byly t. zv. bio-
logickými statistiky a na základě studií o dědič-
nosti význačných vlastností určitých jedinců.
Obromný rozdil jeví se mezi nějakou kulturou
obilnin před padesáti lety a dnes. Tehdá skoro
23
article
všeobecně pěstovány v pestré směsici nejrůz-
nější odrůdy a individua výborných vlastnosti
byla v menšině.
Dnešní kultury snaží se býti co možno
čistými, t. j. mají sestávati z jediné odrůdy
z individuí vesměs výborných vlastností. A po-
kud nelze dosíci odrůdy trvale výborných vlast-
nosti, snaží se ji odborník udržeti na stejné
výši stále a stále opakovaným výběrem těch
nejlepších individuí jako rodičů pro osivo.
Botanika snaží se také dodati zemědělstvi
nové a lepší odrůdy k pěstování. Odrůdy takové
získává jednak stále opětovaným výbérem nej-
lepších jedinců k dalšímu pěstění, jednak vy-
hledáváním nových plemen v přírodě nebov
rozsáhlých kulturách, konečně křížením různých
plemen, jehož následkem je kombinace výhod-
ných vlastností na jednom individuu. Není sice
pravda, že by pěstitel dovedl sám úmyslně ně-
jakou zcela trvalou odrůdu vytvořiti, v tom
ohledu platí stále klasická slova »příroda sama
tvoři«, pěstitel může však poznati dobré vlast-
nosti nějakého ojediněle se vyskytnuvšího ple-
mene a zachrániti je před záhubou.
Může je křížiti s různými jinými plemeny
a dosíci tak výhodné kombinace dobrých vlast-
ností. Toto křížení nemusí se díti na zdařbůh,
neboť známe již část zákonů, dle nichž se
vlastnosti rodičů v potomstvu chovají a nelze
pochybovati, že theorie o bastardaci (křížení)
nabude velkého praktického významu.
24
article
Mnoho se mluví o velikých výsledeích ka-
lifornského pěstitele rostlin Luthera Bur-
banka Tento muž, stejně energický, jako
nezištný, skromnější než velká většina těch,
kteři o něm píši, nevytvořil sám a úmyslně
žádné nové odrůdy. Poznal a vybral však dobrá
plemena, jež nalezl ojediněle ve svých kultu-
rách, nebo které nalezl na zahradnickém trhu,
pěstoval je dále a křížením, jež na zdařbůh
prováděl, zlepšoval. Poznal, že čím větší je
měřitko pokusů, tím větší je naděje na obje-
vení nějaké výhodné odrůdy a své kultury ko-
nal vskutku v rozměrech amerických. Posledním
jeho úspěchem je získání opuncie (kaktusovitá
rostlina) bez trnů a ostnů, jež roste na půdě
velice suché a chudé a dává výborné zelené
krmivo. Odrůda bez trnů byla již dříve známa,
ale byla to rostlina rostouel velice pomalu a do-
sahující malých rozměrů. Křížením s trnitými
odrůdami, rychle rostoucími, dosáhl Burbank
odrůdy bez trnů a ostnů rychle rostoucí.
Ostatně dosáhl hned tří odrůd bez ostnů a trnů.
Na doklad výnosnosti rostliny té uvádí, že 1.
června 1906 posázel polovinu akru těžké čern
půdy, jež pro pěstění opuncil rozhodně nebyla
vhodná, mladými rostlinami a po šesti měsících
sklidil více než 200.000 kg. zelené píce na
hektaru. Některé z nejlepších odrůd produko-
valy značně více nad tento průměr. Na su-
chých stanoviskách očekává Burbank ještě
větší výtěžek.
Burbank
Luther Bura
kg
25
article
Tylo opuncie (nopály) jsou užitečné nejen
jako zelená píce, nýbrž také svými jedlými
plody, jichž rostliny dávají průměrně 20.000 k
na hektaru půdy.
Ideál, jímž je při svých pokusech veden
Burbank, je ten, aby právě pro pusté, ne-
úrodné a z vetké časti dodnes laďem ležíeí
kraje nalezeny byly odrůdy vhodné ku pěsto-
vání a za druhé, aby nalezeny byly odrůdy
ozdobných rostlin, jež by umožnily i nejehudší
zahrádce venkovské skvíti se bez přílišné péče
majitelovy nádherou květů a svěží zelení.
Je známo, proč rostlinná produkce má pro
nás tak veliký význam. Zelená rostlina dovede
užití světla slunečního, aby vytvářela ústrojné
látky, pro naši výživu nezbytné. Z látek těch
staví však rostlina dále též tělo své, tvoř
dřevo, technicky důležitá vlákna, vyrábí barviva
a látky lékařsky důležité atd. Nezdá se, že by
bylo možno živou rostlinu zelenou nahradit
nějakým přístrojem, jenž by pomocí energie
slunečního světla podobné látky dovedl vytvořiti.
26
article
Předně dovedeme dodnes sotva činnost tu od-
děliti od činnosti rostliny jako živého těla, za
druhé pracuje v tom ohledu rostlina velmi la-
cino, sama regulujíc výrobu svoji tak, že vy-
užívá slunečního světla co nejvíce a při tom
vyhýbá se co nejvíce možno škodlivým vlivům
prostředí, v němž žije.
Jestliže se tedy objevují sem tam snyo
tom, že člověk rostliny nahradí stroji, kteréž
produkovati budou intensivněji a laciněji umělý
chléb, než dosavadní kulturní rostliny, jsou to
stále jen sny, kteréž sotva kdy dojdou splnění.
27
article
Jiná je otázka, zdali nebylo by možno
rostliny přiměti k větší výkonnosti, rychlejší
produkei látek a rychlejšímu vzrůstu. Připome-
nouti tu možno, že pro různé rostliny, zvlášté
pro houby, nalezeno, že velmi malě dávky urči-
tých chemických látek, jež jinak jako prudké
jedy působí, povzbuzují rostliny ke zvýšené čin-
nosti životní, zvláště k rychlejšímu vzrůstu. Je
to zcela podobný zjev, jaký známe u člověka.
jehož životní činnost některými jedy, v malých
dávkách podávanými, je zvyšována. Je dobř
možno, že se podaří tohoto zjevu prakticky vy
užiti ke zvýšení produkce rostlinné. V posled-
ních létech občas vynořilo se slovo »elektro
kultura« a k tomu slovu připlnány různé
naděje ve zvýšení produkce rostlinné. Ale bohu-
žel vážné pokusy o vlivu elektřiny nebo elek-
triekého proudu na rostliny ukázaly, že není
možno od elektřiny mnoho očekávati. Veliké vý-
sledky elektrokultury zůstávají stále jen fanta
siemi. Ani není naděje, že by se mohlo osvěd
čiti osvětlovati rostliny v noci elektrickým světlem
aby byly nuceny i v noci pracovati tak, jako
pracují ve dne pomoci světla slunečního. Není
sice pravda, že by rostlina potřebovala v noe
odpočinku, věc je spíše ta, že obvyklé střídání
se dne a noci ve přírodě má za následek, že
výkony životní v jejím těle rozděleny jsou tak,
že ve dne odehrávají se jedny, v noci jiné.
Připome
28
article
Tento přirozený pořádek rozdělení práce byl by
trvalým osvětlením rostlin značně porušen
vskutku ukázaly pokusy, že za takových okol-
ností konečně rostlina přechází v jakýsi cho
robný stav. V tom ohledu sotva kdy člověk
bude moci konkurovati se sluncem.
Zemědělstvi mírných pásem ve mnohém
ohledu se liší od zemědělství v tropech. Pro
nás nemá tropické zemědělství přimého zájmu,
ale státy, jež mají kolonie, věnují mu velkou
pozornost a vedle pokusných stanic pro naše
zemědělství zařizují s velkým nákladem výzkumné
stanice pro zemědělství svých kolonií. Všeobecně
uznaly dnes státy, kolonie majíci, že se nelae
již v koloniích omeziti na loupežné hospodář-
ství, jaké provozovali kdysi Španělové, Portu-
galci a po dlouhou dobu též Angličané. Němei
na př. hned od počátku snaží se učiniti ze svých
kolonií země bohaté na produkci rostlinnou.
Vzali ve služby kolonisační řadu vynikajících
botaniků — uvádím jen jména Volke ns,
Warburg — zřídili doma ústavy výzkumné
pro zužitkování produktů svých kolonil a v ko-
loniích samotných pokusné zahrady, vysílají bo-
taniky do cizích kolonií na studie a zřizují
k poučení svých občanů koloniální musea, jako
jsou na př. v Berlíně, Hamburku, Brémách.
Zakládají se veliké společnosti k hospodářskému
využití kolonil, a pokud jsem se soukroměu
némeckých odborníků informoval, není obav.
že hy společnosti tyto někdy své činnosti lito-
valy. Ovšem jsou plány jich vypočteny na dlouhá-
leta, tropické plantáže vyplácejí se vždy až po
řadě let.
Prof. dr. B. Němec.
Číslo 204.
Španěl
Angličan
Volke
Warburg
profesor
Němec
Berlín
Hamburk
Brémy
30
article
Šachy.
F ádá J. Rašovs ký
Veškeré dopisy adrezovány buďtež: J. Rašovský.
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha číslo 354. (Originál.)
P. Josef Cumpe v Týně n. /vl
J Rašovs
J Rašovský
P Cumpe
Morava
32
article
Partie čís. 287
Hrána v mistr. turnaji v Karl. Varech 14. září 1907.
Otevření Caro-Kannovo.
Černý: HI. Wole
Bílý: dr. Olland.
12. Jg1—e2 Sd7—cs
c7—c6
1. e2—e4
13. Je2—c3 Dd8—dv
d7— d5.
2. d2—dá
14. VhI—eí
3. Sf1—d3
d5xKKe4
15. b2—b3d) e7—e6
Jg8—f
4. Sd3xKet
16. h2—h4 Jb6——cs
g7—g6a
5. Se4—f
17. Je3—e2 Jc8—de
Si8—g7
6. Jb1—c
18. g2—g4 h7—h6
Jb8—d7
7. Sc1—f4
19. Da5—d2 Kg8—h7
8. Dd1—ds
Jd7—be
a7—a5
9. 0-0-0
Jf6—d5
20. Je2—g
ho —h5
21. g4—g5
c6xKdáb
10. Je3xd5
Sc8 — dz
11. Dd2— abc
Vary
Cara
Kannův
Černá
Jg
Jb
Karl
g 7
Jd 7
c 7
Sf 1
d 3 d
e 2 Jc
33
article
Ves—c
37. Vg2—g
Vc3—d3
38. Kb1—bz
Sb5—ce
39. Dd1—eil
Kh8x«gs
40. Vg5—g8-+-lg
Vd3—g3
41. De1xhe—
Vg3—g2
42. Dh6—fa
Kg8—h7
43. Kb2—c
Kh7—gs
44. Kc3—bt
45. Kb4—c5 Kg8—f
46. Kc5—d6 Ki8—e8
47. Df4—h6! Vg3—gs
48. Dh6—d2t Kes—
49. Dd2--a5 a černý se.
vzdal.
Vg
dh
Kb
Kc
Kb
c 37
Kb 1
Sb 5
Kh 7
kg
47
34
article
gůxch5
22. SÍ3XKh5
23. Sf4xKde
Dd7xd
Kh7—Hs
24. Dd2—d3-
Dd6—as-
25. Jg3xch5
26. Kc1—bí
a5—a4
Ví8—gs
27. Vdl—d2
a4 b3
28. f2—f4
Da3—bt
29. c2x4bs
SgvXceb
30. Vel—ebl
Vg8—g6
31. f4xe5
Scs —b5
32. Jh5 — fe
Db5—
33. Dd3—- cs
Vas—cs
34. Vd2— pe.
35. De2—di VgsxkKc fe
36. g5)K16 Di8 —ho
a) Výhodnější než tato uzavřená obrana bylo e7—ee
s násl. Sf8—e7.
b) Otevírá nejen linii c k útoku, nýbrž hrozí té
Jb6—c4.
Zamezuje Jb6—c4 neboť by násl. 12. Da5xKd8-+
13. Sf3xdá-
d) Nyní, když černý odstranil všechny překážky
k Jb6—c4, zamezuje bílý tah tento na vždy ovšem
za cenu seslabení posice krále, náhodou však sla-
bost tato bílému neuškodí
Pěkná oběť, avšak též jediná možnost udržeti útok.
Jak pozdějši analysa ukázala, bylo jedině správným
30.. Šc6—b5 s nášl. Vas—cs.
Vhodné zakončení krásné hrané partie. Jestli 40..
Kh8—h7 tu 41. Vg8—h8+. Nyní následuje ještě
(Dle „The Field“.)
zajímavé vedeni matu.
Partie č. 288
Hrána v témž turnaji dne 14. září 1907.
Otevření pěšcem dámy.
Černý: Turtacoven.
Bilý: Leonhardt.
66—e5
22. c4XKd5
c7—c5
1. d2—dt
23. Dh8xh7 Jg8—fe
c5xd4
2. e2—e4
24. Dh7—h8-. K19—e7
Jb8 —ce
3. Jg1—f
Kc7—fs
25. Dh8—h4
Jg8—f6a
4. Jf3xkkcdá
Kf8—gv
26. Ve1—e
g7— g6b
5. Jb1 —cu
Jf6—h5
27. Ve3—53
b7x«cc6
6. Jdkxcce
Jh5—f4
28. g2— gt
Jf6—gse
7. 64—65
Kg7—f
Kh
Dd
jh
Jb
Šc
Černá
Turtacoven
dh
Vela
b 5 32
e 7
Vasa
Sf 8
Kce 7
g 7
xKde Dd
the Field
c 5 1
Jg 8
e 4 24
h 5 27
kg
35
article
29. Dh4—h6-
Sf8 - g7
8. Ddt—f
Kr6—e7
e7—e
30. Vh3—f
9. Sft—c4
Ke7—ds
31. Dh6—7
Dd8—ez
10. Se1—fk
Ve8—fs
32. Dg7xt
Sg7xKe5
11. 0—0
Jf4—e2—
33. Dřr—br
De7—bs
12. Jc3— bn
Vr8x
34. Kgl—g
Db8xcen
13. Sf4xe5
Je2—d4-
35. Kgax« la
d7—d5
14. Vat—dt
Dd6—fe
36. Kis—g2
De5—bsd
15. Vf1—el
Df6x d6
37. d5—del
c6 xcdá
16. Sc4x«d5
Dd6—e
38. Vdt—ci
Sc8—b7
17. Df3xd5
39. Db7—b8+ Kd8—e?
Kes—f
18. Jb5— de-
40. Vc1—c7+. Ke7— fe
Sb7—d5
19. Dd5—e5
41. Db8—d6+ a černý se
Dbsx« de
20. De5xchs
vzdal.
Va8—e8
21. c2—c4
a) Lepší než 4..97—06 pro Maroczyho tah 5. f2—fl.
b) Tak hrál Swiderski proti Postovi v Ostende 1906.
který skvělým způsobem zvitézil. Lepší pokračování
jest 5... d7—d6.
Po 7..Jf6—h5 s násl. Jhö—g7 a Sc8—b7 má černý
pohodlnější hru.
Na 15.De5—f6 následovalo by 16. Jb5—c7-
Ke8—d8, 17. Dío—g3 a bílý vyhraje
(Dle „The Fleld-.)
=Po požití ovoce pijte-
dh
Dd
Jf
jít 7
Jb
jít40
Swiderski
Post
f Králové
le d 7
Kiso
Kesy
Virginie
Ostende
Sf 8
e 7 e
b 8 + Kd 8
d 7
g 7
jít 5
c 6
c 7
Sb 7
c 2
the Fleld
36
title
Cognac
hrab. Štěpána Kegleviche
Keglevich
38
article
abyste se uchránili obtíží žaludeémei
Před napodobeninami výše uvedeně
známky se varuje. 18107
Hlavní zastupitelství pro král. česle
39
title
George Subotič, Praha - Král. Vinohrady.
Subotič
Král
Praha