Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

9pe v ihla du ron d a duní

3

oleo

4

0I Hěr o

5

or nde nali en

6

V Praze, v neděli 29. září 1907.

Praha

7

bnos neroloer m ket eontjonato se zlsnsloe oe ponteteniss ajelotá jn odi olása sbr nal

8

ob ole

9

V drobném pronejí:

10

Číslo 269.

11 article

Na ranní a odpol. llsty předrlaeí se v Praze v zdainlstrai 1ce ná ěso. . . 6 R — na čtrri lela s dvoji čenššké Eětnrt 1aa : ve nilíslkáck- 2 K g0t na měske Pošteu: měele . . . . . ke nk čivrt lele drojí záe ilkou nkei .:ř e n tvrt

Praha Eětnrt 1 ao

12 title

Daešní čislo pra Prahu le s 20 slranácl.

Praha

13 article Smutný závěr — či k nové

Smutný závěr — či k nové msa praci? Za několik dnů skončí sněm královstv českého svoji práci. Nálada, ve které bude se rozcházeti, bude zajisté ještě méně rů žová než nálada, v jaké se sešel k posled nímu zásedání svého období působnostního Následkem německé obstrukce a zřejmě ne přizně vlád jsou výsledky tohoto šestiletí po- měrně maly, a jest pochopitelno, že koncem jeho ozvala se živá touha, aby alespoň otázky nejnaléhavější byly vyřízeny. Potřeba vo- lební reformy stála tu na místě prvém, Jak. mile princip zlidovění akceptovan pro radu říšskou, nelze za žádných okolností odsuno- vati reformy volební pro sněm My Čechové pak specialně jsme znáčnou měrou intereso- váni na tom, aby tužby a naděje širokýél vrstev neupínaly se pouze k radě říšské kde mají své zastoupení, nýbrž aby zlidovění votebních řádů sněmovních spjalo je ii s do- mácím parlamentem naším. A na druhé straně: čím více zájmů lidových bude spjato se sněmem, tím nemožnější bude politika německých t. zv. liberálních stran, které ve škero svoje úsilPobracejí na znemožnění čin- nosti sněmu naší vlasti. To jsou momenty více méně samozřejmé, a jest proto velice pochopitelno, že česká veřejnost na vyřízení volební opravy kladla váhu velikou.

Čecho

14 article

Dnes jest vlastně již jisto, že volební reforma timto sněmem vyřízena nebude. Jak známo, usňesl se výbor pro opravu zem- ského zřízení odkázati další projednávání otázky reformy volebního řádu pro sněm království českého subkomitétu, ve kterém mají velkostatkáři a Němci většinu a který má dosti a snadných prostředků, aby vyří- zení otázky této pro nune zmařil. Tím o osudech opravy volebního řádu rozhod- nuto, a nové volby snémovní provedeny ba- dou ve znamení otázky této. A poněvadz Němci podmiňují reförmu samu řadou ná rodnostních požadavků, které jsou stejne nebprávněny jako nespravedlivy, bude cesta ke zmodernisování volebních základů sněmu království ještě dlouhou a trudnou. Bylo by nepolitickým, neříci si otevřeně přavdu Činiti za tyto výsledky zodpovědnými pouze poslance české, bylo by nespravedlive. Nutno si jen představiti celé ovzduší za jakého přistoupeno k reformě volebníh řádu pro radu říšskou, a jaké provázelo za hájení tohoto zasedání sněmovního. Pod bez- prostředním dojmem zdánlivých úspěchů ruské revoluce staly se manifestace pro vše- obecné právo hlasovací do rady říšské u nás všeobecnými a imposantními. Vlády přihlí žely a chovaly se ke hnutí tomuto sympa ticky. Bylo zřejmo, že boj s Uhrami nen ještě dobojován a všeobecným bylo přesvěd čení, že přemrštěným požadavkům druhého státu této říše bude lze čeliti pouze pomoc parlamentu, opírajícího se skutečně o dů věru všeobecnou. Mimo to měla býti reforma volební u ná preludiem reformy volební v Uhrách, re- formy, která měla příněsti alespoň trochu spravedlnosti národnostem nemaďarskýma tedy oslabiti bezvýhradné tpauství maďarské- Z-těchto předpokladů vyvěrala reformní vo- lební práce rady říšské, která byla tím po- pulárnější, čím více přinášela možnost ná- v mozmo slermyn oddte

Němec Uhry

15 article

pravy alespoň nejhorších křivd, spáchaných řády Schmerlingovými na Slovanech této poloviny říšské. Zasedání sněmovní úvodu tohoto ne mělo. Manifestace širokých vrstev lidových dopadly chabě (proč neříci otevřeně pravdy? a speciálně dopadly velmi chabě tam, kde jest vlastní těžisko odporu proti volební re- formé sněmovní, t. j ve zněmčených městech království. Demonstrovati v Praze pro vše obecné právo hlasovací do sněmu jest velmi snadná věc, ale také valně bezvýznamná, poněvadž v Praze valná většina lidí poli ticky myslících pro všeobecné právo hlaso- vací do sněmu jest. Zněmčené průmyslové obvody české hněvem odstrkovaných vrstev se však neotřásaly — v Aši dokonce bylo nutno schůzi manifestační- pro nedostatek účasti odříci... Že za této situace sebe- vědomí Němců a velkostatkářů posíleno, jest na bíle dni. V politice ustupuje se pouze opravdové potřebě, kterou nutno také do ložiti.l nan Čeští poslanci, pracu jící k reformě řádu volebního, neměli tedy té opory ve veřejno- sti, které bylo třeba. Tohoto momentu nutno nezapomínati, až budou činěny závěry z po- sledního zasedání sněmovního. Ale přes to nelze smlčeti přesvědčení, že byly přece jen po ruce prostředky pronikavější, pomoc nichž bylo lze se reformy domáhati, nez kterých užito. V tomlo směru neobviňujeme speciálné strany žádné: v otázce volební reformy šly přece české strany ruku v ruce Po svolání sněmu volalo se všeobecně: kde zůstala hloubka přesvědčení o nutnosti zase- dání tohoto ve dnech jeho?

Schmerlingův Němec Praha Aš

16 article

Není arci vyloučeno a jest jisto, že sebe větší úsilí české ztroskotalo by o odpor velkostatkářů, kteří za opory vládních na- zorů o nepřipustnosti všeobecného práva hlasovacího pro sněmy, hájí vemi dovedně a energicky své výsady, a Němců, kterým provedeni spravedlnosti nutně přinese oslabení jich postavení dosavadního. Nutno však míi na mysli, že nejde jen o akci tohoto zase- dání, nýbrž že se jedná o to, aby myšlenka všeobecného hlasovacího práva pro sněmy zapustila pevné kořeny ve všech vrstváci našeho národa, aby důležitost re formy byla zřejma všude a každému. Po bezesporných úspěších centralismu nutno tim úsilněji z důrazňovati federační snahy. A současné nutno alespoň reformu připravovati pro budoueno. Při jednání o vy rovnání rakouskouherském bude zajisté učiněn pokus o to, aby získány byly i hlasy české Při této příležitosti bude lze dosíe souhlasu vlády pro postup, se kterým dnes snad nesouhlasí. Ale především nutno doká zati, že potřeba lidové reformy volebních řádů jest všeobecně u nás cítěnou. Ještě bude několik dnů sněm pracovati Zbývá ještě dosti příležitosti k osvědčení na- šeho přání a našich snah. Nebylo by přece zajisté správno mlčky spokojiti se se siluací, kterou svým usnesením v komitétu pro opravu zřízení zemského utvořili Němcia velkostatkáři! Národní strana svebodomyslna akce této se podejímá, jak zřejmo z ohlašo vané její schůze — na této základně pra- covní mohou se zajisté snadno sejiti všechny strany české. Aspoň ty, kterým na proveden reformy ve smyslu všeobecnosti a rovnosti práva hlasovacího upřímně záleži! Carpe diem cro n cls a nodo

Němec

17 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 28. září. (Těsnější sblíže ní německých liberálných. stran Za necelé dvě neděle sejde se dle dosavadníe) disposic říšská rada k podzimnímu zasedání v němž bude třeba vyříditi vážnou otázku po měru Rakouska k Uhersku. Dojde-li v posled ních ministerských poradách, jež se mají konat tento týden v Pešti, na dohodu, budou oběm parlamenlům předloženy hned na počátku zn- sedání vyrovnácí předlohy a vlády pudou nu- ceny hledati si v parlamentech pro své předlohy většinu. Nedojde-li na dohodu, parlamenty nu sejí učiniti opatření, jak má od Nového rolu vypadati modus vivendi s Uhrami, poněvadz ani t. zv. rečiprocita se neobejde bez přesného rozřešení některých otázek, jako užívání výnosu cel na spofečné potřeby a pod.

Praha Rakousko Uhersko Pešť Uhry

18 article

V obou připadech rakouská vláda bude on kázána na souhlas velkých parlamentních stran a strany dobře zorganisované se připravují už nyní na podzimní zasedání. Sociální demokraté křesťanští sociálové a polské kolo jako strany dobře disciplinované jsou si svého poměru k Beckově vládě již vědomy a proto nových po rad před zahájením říšské rady nepotřebují. Ne tak povné je dosud stanovisko svazu něme ekých Jiberálnýsh stran, jež byly v minulém zasedání spojeny dosti volně, nyni však cítí potřebu sblížení těsnějšího. O takové sblížení se nyní vyjednává jednak proto, aby liberálný svaz mohl zaujíti přesné stanovisko k vyrovnání, jednak aby byl dosti pevnou oporou liberálných členů kabi- netu a na konec aby zabezpečil Němcům ze zemi koruny české z astoupení v delega- pích. Němečtí nacionálové, radikálové a pokro kovci, čítající celkem 80 členů, mají na přiště vystupovati jako jednotné těleso a proto vše chny tři kluby, spojené ve svazu, mají konat příště společné plenární sehůze, zachovávajíee si jinak volnost při hájení svých politických pro- gramů; mimo to dosavadní devítičlenný výbo svazu, v němž zasedají delegáti všech (ři klubů má býti proměněn ve výkonný výbor, vo- lený plenární schůzí celého svazu. Podrobnost sblížení mají se dle návrhů všech tří klubů vy- pracovati ve společné sclůzi, jež pude svolána ještě před zahájením řišské rady.

Beckův Němec spojený v svaz

19 article

Němečtí liberálové dobře počítají a prote vědi, že pevně zorganisovaný svaz, jenž může kdykoli hoditi na váhu svých 80 hlasů, byl by v parlamentě veličina, kterou by každá vláda každá jiná politická strana musila bráti do svých rozpočtů. Doufejme, že na konec k podob- nému přesvědčení dojde i česká delegace na řišské radě, která se dosud nezmohla ani na tak volnou organisaci, jakou měli v letním za- sedání němečti liberálové. V Praze, 28. záři. (Konservati vn cbavy.) Volobní reforma sněmu dolnorakou- ského, stanovící pro Vídeň všeobecné a rovné volební právo, nahání strachy pánům z tábora konservativného, Jeden z poslanců tohoto tábora vytýká v „Inf.“ bar. Beckovi nedůslednost, ježtc dřive prohlašoval, že pro sněmy všeobecné. rovné volební právo nepřipusti, nyní však je ústy mislodržitele hr. Kielmannseggá připusti pro Videň. Co dnes povoleno Vídni — praví — nedá se na dlouho odpírati Praze, Lvovu, Štyr skému Hradci atd. a po hlavních městech při idou i ostatní volební okresy. Vůbec bár. Beck prý se snadno zříká svých zásad. Sliboval, že nebude vyjednávati o jiné vyrovnání s Uhrami než o dlouhodohě a vyjodnává nyní o vyrovnán dosti krátké; sliboval, že se musí jednati o ce lém scuboru vyrovnacích otážek, a nyní již vy

Beck Praha Vídeň Lvov Štyr ský Hradec Uhry

20 article

[lučuje otázku bankovní i kvotovou. A podobně couvá nyní i při reformě sněmovních volebníe řádů Konservativný poslanec musí se již spřá teliti s všeobecným a rovným volebním právem i ve sněmech, neboť co povoleno při říšsk radé, nedá se na dlouho zadržovati sněmům. V Praze, 28. září. (Zákazy sloven- ských voličských sehů zí.) Slovenšt národní poslanci svolali na neděli dne 29. t. m. a následující dní celou řadu voličských schůzí. aby promluvíli o potřebě všeobecného volebního práva pro sněm uherský. Ačkoli Rumunům s podobné schůze dovolují, na Slovensku s šmahem zakazují. V neděli měla e mimo jiné konati slovenská schůze také v Prešpurku Jak se nám telegraficky sděluje z Hodonína i tato schůze, jež měla býti věnována všeobec nému volebnímu právu, byla v poslední chvíi zakázána. Alé okolní slovenský lid chce pře zákaz přijíti v tisících a tisících do Prešpurku rynutit si právo, vyslechnouti své poslance.

Rumun Praha Slovensko Prešpurk Hodonín

21 article

V Praze, 26. září. (Diploma ti c k zakročení proti ministru Bratia novi.) Uherská vláda snaží se z návštěvy rumunského ministra Bratiana v sedmihradské Bystřici vytlouci kapitál i diplomalickou cestou »Pesti Hirl.« přinesl zprávu, že dr. Wekerl učinil telegraficky »opatření«, aby ministerstvo vnějších věcí zabájilo v té věci diplomatické jednání. Bar. Aehrenthal skutečně prý už zaslal rumunské vládě »neobyčejně energieky« psanou diplomatickou notu a vyzval ji, aby vysvětlila proč se ministr Bralianu zdržoval v Uhrách neohlásiv dřive svou návštěvu cestou diploma liekou. Zpráva »Pesti Hirlapu« zůstává zatín jen zbožným přáním Maďarů. Dle vídeňské »A Korr.« je vše to holý výmysl a ministr vnějšíeh věcí, bar, Aehrenthal ani nepomýšlel zaslati do Bukurešti nějakou notu. Z Lublaně, 24. záři. (Domnělé ústupky Slovincům korutanským.) Novinam prošla tyto dni zpráva, že presidium vrchníh soudu štyrskohradeckého dalo zemskému soudu celoveckému pokyn, aby se přiště se Slovine korutanskými u soudů jednalo slovinsky a vy dávaly se jim slovinské výměry. Jak se »Slov Narod« dovídá z pramene úplně věrohodného. v Celovci aniž kde jinde v Korutanech nikdo o takovém pokynu nemá sni zdánl. Korutanšl němečii nacionálové neměli patrně v posledn době vhodné záminky, aby si mohli ve vídeň ském tisku postesknouti, jak je vláda utiskuje a jak na jich úkor nadržuje Slovincům, proto některý z nich pustil do světa fut kachnu, jež ostatně dává nejkrásnější vysvědčen rakouské spravedlnosti, když za ústupek prohlašuje samozřejmou povinnost každého soudu. aby se stranami jednal v jazyku stran. V Koru- tanech budou i nadále Slovince odsuzovat v jazyku pro souzeného nesrozumitelném

Hirl doktor Wekerl Bralian Pest Hirlap Maďar Slovinec Praha Bystřice Uhry Bukurešť Lublaň Celovec Korutany

22 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné Bosna a Hercegovina za okupace. V Bosně se již násilím nepolurčuje, nýbrž pokatoličuje. Mnoho příkladů bylo zaznamenáno. kde osoby pravoslavného i mohamedánského vy- znáni byly vlákány do katolických klášterů s nepuštény odíud, až byly dokonale „vyučeny katolické víře“ a slavily boha, že jim dal po- znati víru jedině spasitelnou. Jak je v katoli ckých klásteřích obracejí, jest jejich tajemstvím Toto obracení na víru řídí fanatický arcibiskuy sarajevský Stadler „Srpska Riječ“ otiskuje fotografický sní mek Stadlerova listu ku představěné ženiskéh

Stadler Stadlerův Bosna Hercegovina Boseň Srpsko Riječ

23 article

ranní čálo o zobě . . . sa 9 h sdpsliedni . . . za 2 b Ve dllalkách na vankově ranní čisla. . . . . . . . 10 b odpolední Inserát plati se hotově napřa Fřsdplacení a inserty přljímá vdeatni- stráce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se též rádakne tiskáraa a ezpedice „Károdnich Lista- Eakopisy se novrnpeji

Károdnich List

24 article

kláštera v Sarajevě, jenž vrhá na fanatickou akci středověkých katolíckých horlivců bosen- ských ostré světlo. List zní: Ctihodné sestře Mechtildě, představené zde. Bosiljka Amidjiéova, pravoslavná, má dvě dítky jedno se zove Danica, je devítiměsíčné, a druhé, Zorka, je čtyřleté. Matka i s dětmi by přešla na naši víru, ale nemohou ničeho platit. Mů- žete-li nějak děti vzíti, vezměte je, neboť jde o spasení tří duší. Budou-li děti vzaty, ať farář vykoná obřady nad nimi a zapíše je do knihy pokřtěných. Matka má křestný list (pravoslavný) dětí; ten jí odejměte a děti dejte faráři Pred- merskému. Matka bude vyučována katolické víře od bílých sester. Poroučeje vás do pře- mocné ochrany sv. Josefa, zůstávám s obzlášt- ní úctou + Josef, arcibiskup. Sarajevo, 11. září 1907 Jaký nepříčetný fanatism kryje se již v tom, že Stadler dává pravoslavným dětem odnimati křestné listy a znova křtít! A takové kousky vyvádí drahná leta, aniž vyznavači druhých věr mohou se dovolati proti němu ochrany Volby volitelů do hosudarstvenné dumy. Do 25. záři zvoleno ve volebních okresích selských 5942 volitelů, z nichž je 2243 pra- vých, 673 umírněných, 664 levých, 1461 bez- stranných, o 901 neznámo, jaké jsou politické barvy Dělnických volitelů zvoleno 678, z nich: 86 pravých, 291 levých, 135 umírněných, 102 bezstranní a při 64 barva neznáma Drobní statkáři zvolili 1628 volitelů, z nichý 601 pravý, 119 levých, 152 umírněných, 321 bezstranných, při 435 politická barva neznáma.

Mechtilda Amidjiéův Danica Pred Josef Stadler Sarajevo

25 article

Anglo-ruská smlouva. Berlinský »Natlonalzeitung« píše o smlouvě této: »Lze ji shrnouti v toto V Persii obraničen obvod zájmů. Z Tibetu ustupují prozatím oba státy. Afganistan přiznává Rusko zeela anglickému kruhu zájmův. Vzpo- meneme-li si, jak oba státy v dřívějších letech právě v Afganistanu zápasili o převážný vliv. nelze Angličanům upírati, že smlouva znamená jeďen z nejskvélejších triumfů diplomacie jejich. Zde v Berlině soudí se, že Anglii učiněn úspěch takový, aby nová ruská půjčka mohl býti v Anglil umisténa Proslýchá se, že ve Wilhelmshöhe pokou- šel se Eluard VII. získati Viléma II. pro úpravu otázky perského zálivu, ale že Vilém II. návrhu jeho nepřijal. A tak vyloučeno bylo z anglo- ruské smlouvy přesné vytčení zájmův anglických na perském zálivu a ponecháno přiští dohodě mezi Angli, Německem a Francií. Přes to ale potvrzuje depeše Eduarda Greye anglickému vy- slanci v Petrohradě Nieolsonovi, že Rusko uznalo zatím ústně již vůdčí postavení Anglie na perském zálivu. (Viz i »Pol. zprávy zahr. ve včerejším čísle. Pozn. red.) Listy londýnské citují dnes s uspokojením zvláště problášení Greye, že britská vláda bude jed- nati dle dřívějšlch prohláše n svých. To znamená: britská vláda přijímá za své prohlášení Lansdowna z roku 1903, že Anglie by zřízení námořní base neb opevnáného přistavu na perském zálivu cizi mocí pokládal za ohrožení britských zájmů v že by se mu vší moeí opřela. Londýn- ské listy praví dnes, že toto prohlášení Greve a Landsdowna jest namířeno je proti Německu.

Angličan Eluard Vilém II Vilém Grey Pol Persie Afghánistán Rusko Berlín Anglie perský záliv Angl Německo Francie Petrohrad Londýn

26 title

FEUILLETON.

27 article

V Praze, 28. zářl.

Praha

28 article

V Praze, 27. září.

Praha

29 article Vole

Vole 6—. (Kronika.) Nebyli jste snad v Terstu někdy před desíti lety? A nebyli jate tam letoa nebo loni? S velkým přistavním městem na Adrii stala se podivuhodná změna. Před deslti lety a dříve odnášel si našinec ze svobodného města na zátoce istarské vzpominky velm trudné. Půda slovanská, okoli slovanské, ale město, se vší svojí chloubou a bohatstvem, do- cela odeizeno! V knihách stálo sice něco o ně jakých procentech slovanského obyvalelstva, ale to byla asi mizivá menšina! Nebylo po ní nikde stopy. Co bylo v městě vidět a syšet, bylo italské! Snad tu byli někde nějací Slované, snad jich tu bylo i do tisíců, ale to byli patrně ubo záci, živel bez významu a váhy. Nic se tu ne dalo slovanského dělal, nie očekávat! — Prosím vás! Slovinei ! Nejslabší, nejchudsí nárůdek ! Kolik pak je všech dohromady ? Sotva milionek ! Jak by se měli uplatňovat ve velikém středisku obehodním, ve přístavním městě? An pomyšlení! Terst je pro nás Slovany patrně ztracen! . .. Trudný dojem! Našinee býval rád, měl-l milé město na modré Adrii za zády. A dnsa.? Dnes jaksi vesele naladění opou- štite město. Jaký rozdíl dnes a jindy! Slovinci v Terstu dnes už dokonce nejsou ubohý, povržený, zanedbaný živel! Hlásl se statně k životu. Jsou v menšině, pravda,v menšině, která se teprve sbírá, ale taks či- perně si vede, že je z toho až jasno směrem — do budoucna! O čem 300 tisíc vídeň ských Čechů teprve sní, má 30 tisíc terst- ských Slovineů hotově provedeno. Sražen v pevný šik, obratně vedeni, mají ve stíedu měsla svůj Národní dům, skutečné stře- disko své organisace. Můžele si vše z blizka prohlédnouti! Je tu moderní, národním du- chem vedený, na slovanskou obsluhu zařízený hote! (Balkan), je velká restaurace i kavárna

Slovan Slovinei Slovinec Čecho Terst Adrie Balkan

30 article

jsou místnosti spolkové, velký sál divadelní koncertní, je tiskárna a tělocvična, je redakce mistněho národního denníku a je tu především sídlo peněžního ústavu národního, znamenite »Hranilnice a posoljnice« (spoři telny a záložny), o jejíž pevnou hospodářskou postať všeck mistná organisace národní je opřena. Má tu své místnosti Sokol, má spolek dělnický, spolek čle- nářský a osvětový a vše je uchystáno, aby Ná- rodní dům příště měl i svou — divadelní saisonu! Srovnejte fakta! Slovinci v Terstu jsou dnes činitel, s jakým možno národně už počitati Lublaň je slovinské věci dobyla. Právě se chy stá setřást poslední slopu někdejší nadylády odpůrného živlu, dvoujazyčné uliční tabulky A ve hlavním městě Přimoří, v Gorici, mají pod zemí také už všecko připraveno! Jednoho dne na povel sletí dnešní už velice chatrná omitk »vlašského rázu« města a do řady kulturných středisek slovanských přibudou nová tři jména Gorice, Lublaň, Terst! Poklonite se nejmenšímu z drobných plemen slovanských! Co do stateč nosti práce a postupu, jak výsledky ukazují věru nikoliv poslednímu Radostná zkušenost z cesty ! Stojí už z nějakou projiždku novým korošským tunelem

Slovinec Ná Terst Lublaň Gorica Sokol

31 article

Na slovanském Jihu rádi rokují o velikých úkolech. Mluví se o velkém Chorvalsku, o ve liké Srbiji a velikém Bulharsku. Vzpominky minulosti se mísi do snů o lepším budouenu Také myšlenky o potřebě a úkolech »jednoty jihoslovanské« přicházejí na přetřes. Nedávno na chorvatské straně padlo s p tra ledabylé slovo: — Slovinci neváží! Nepočetný národ, roz tříštěný, bez historie ! Jediná olšzka jim zbývá kterak se o ně v budoucnu poděl! mocn — odpůrci!... hi 1 Na slovinské straně nezůstali odpověc dlužni. Brozura dra. Henryka Tumy *) je hod *) Jugoslavenska ideja in Slovine Dr. Henryk Tuma, deželní poslanec slovinskik trgov na Goriškem. V Gorici 1907. A. Gabršček. notná práce. Věcný spisek, střízlivý, silný my šienkou i zkušeností života! A přesností vývod- takřka vědecká práce! Zamyslite se nad nil Malý národ, rozplýlen zeměpisně, v kraj většinou horském, chudý, bez dějin !. Slovine neměli králo, nemají šlechty ani velkého ma jetku. A přece jaká sila životná! Tisícilet úsilí štastně přestál malý, sotva milionový kmen A dnes, jako živel vltězně postupuje ve svém území proti živlu odpůrnému! Ktepký, zdravý živel! Arci dnes také nebezpečí více hrozí, než kdy! Od severu proud němeciva neodolně se tlač na východ. A od jihu velká Iialie nijak netaj potřebu opanovat sousední — slovanské moře Proti oběma velkým sousedům co zmůže hrstk Slovinstva? Jen veliká síla mohla by vzdoro vati. Jak dlouho může odolávat malý nárůdek Jaká budoucnost ho čeká? A stejně ohroženy jsou druhé kmeny Chorvaté, Srbové i Bulhaři! Oba prvnější, mimo tíhu veliké Germanie a Italie tiskne ještě třet úporná moenost: imperialism madarský! Jak se uchovat zhouby, která se bliží ? Kam se obrátit?

Tuma doktor A Gabršček Chorvat Srba Bulhar Srbija Bulharsko Gorica

32 article

Bytost dětská snadno se zbavuje děsi vého pocitu nebezpečí. Zamhouří oči, ode vzdá se — snům. Malí kmenové na slovan- ském jihu mají sny svého — historismu. Chor- vaté jsou historický národ, mají své dějiny, měli své krále a sní o budoucím — Velikém Chorvatsku. A podobně Srbové a Bulhaři ! Leč dokud je řeč o velikém Chorvatsku, o velikém Srbsku, o velikém Bulharsku, bratšti kmenové stojí proti sobě, nemohou si pomáhat, jeden překáží druhému, všichni navzájem se pot- rají! A z venku zatím se tlačí — zhouba. Ide historismu malé organismy národní na slovan- ském jihu seslabuje, znamená pro ně v budoucnosti — konec konců. Budouenost ná- leží silným. Sini a schopni vzdor mohli by slovanšti kmenové na jihu jen býti, kdyby byli spolčeni. Životný zájem kážese spolčit, odstranit vše, co překáží jednotě a pěsto vat vše, co jednotě prospívá. A jednoté národů na slovanském jihu pře káží historism, protože bratrské kmeny proti sob štve. Jednota může vzniknout jenom na základ- vědomí společného nebezpečí. Moderní zápa mezinárodní odehrává se na poli hospodářském Jen živel hospodářsky silný odolá i národně Zde tréba — srazit šikyl A tu se hlásí do spolku Chorvatů, Srbů Bulharů vítaný spojenec! Slovinci! Ne sice národ »bistorieký«, ale za to pln životné sily Slovinci nemají aristokracie, nemají velký statel ani velký průmysl, ale přes to jsou činitel ho spodářsky a kulturně úctyhodný. V drobnýeh záložnách a spořitelnách slovinských leží n dvě stě milionů korun národního kapitála ! osvělový spolek sv. Mohora, víle-li kolik čllá členů činných? Osmdesáte tisíc ! Třeba se po klonit čislicíml Autor spisu rozvinuje podrobný program národohospodářský v rámci idey jihoslovanské.

Srba Bulhar Chorvat Chorvatsko Srbsko Bulharsko spolek svatý . Mohor

33 article

U velikém víru mezinárodních poměrů což znač jednotlivý drobný kmen slovanský? Nepadá na váhu! Odstrčí se, překročí, rozšlápne ! Jen s ll rozhoduje v životě! Sloučeni ideou společ ného zájmu a na jejim základě ustroje ni všichni dohromady drobní kmenové slovanšt znamenají moc! Idea jihoslovanská je ústrojné pouhým článkem — širší idsy slovanské A kterak cestou hospodářské organisace postu povat ke slovanské národní — moci? Odpově přesnou podává obsah spisku. Idea je duch. Aby vstoupila v život, má zapotřebí těla. Aufor vykládá, jak si věc před- stavuje. Dosavadní ústrojí slovanského národní- ho života nestačí pro budouenost. Dnešní orga nisace nevyrostly z vlastních potřeb slovan ských národů, byly jen mechanicky od jinud přenešeny. Odtud jich nedostatečná vý konnost. Slovinci mají dvě strany, svobodomy slnou a klerikálnou. Obě spolu zuřivě zápoll Strannický zápas vyčerpává všecky sily velké zájmy národní? Zůstávají — nehájeny U bratrských kmenů ostatních je podobně. Trp vesměs nedostatkem ústrojnosti svého národního života, Kriklavá ie potřeba ústrojí novýchl

34 article

Společný velký zájem vymáhá s poleč ného ústrojí. Autor má na mysli organisaci po výtce národohospodářskou. U kmenů jihoslo- vanských převládá vrstva drobného ma jetku. Třeba ji seskupit, třeba utvořit od- bory zemské v rámci domácích zákonůa třeba delegacemi postavit společný orgán: jakýsi »parlament« slovanský, národně hospodářský. Autor rozvádí návrh do podrobna Zvlášť hýčká myšlenku peněžních ústavů, které by dávaly možnost převádět také velký kapitál cizí, pokud by hledal odbytiště (francouzský) do služeb společné obranné idey slovanské. Vý- vody jsou pádně. Arci je i námitka na snadě. Vrstva drob- ného majetku, třeba znamenala většinu národa. dá ústroji zase jen částečné, pouze tří d ne nikoliv celo národní. Však lépe ústrojí nějaké, nežli — žádně! A vždyeky zbývá možnost — dobudovávati Záleží jen, aby návrh nezůstal na papířel Autor touží do dnešní inteligence jiho- slovanské. Vychována cizím duchem, pro úkoly slovansky-národní znamená vlastní domácí inte- ligence větší překážku, než sami ciz usedlici, než přistěhovali Germání, Vlachové Maďaři! Smutné poznání, dojista! Třeba se však potěšiti! Vrstva inteligence je pouhý dav jako — jiný. A dav podléhá tlaku — ústrojí. Jakmile ústroji vznikne života schopně, vznikn i nezbytný — tlak. A dav se podá ! Třeba jen se postarat, aby tlak mohl býti vydatný ! Ostatek vykoná síla života. Starost činitelů povolaných Rok 1908 přinese šedesštiletou pamět prvního Slovanského sjezdu v Praze r. 1848 Je naděje, že významné datum nebude za- meškáno. Jubilejnímu Sjezdu slovanskému byla by dána možnost položiti základy plod- ného dila. Zbývá rok času na práce přípravné. Všem, kdo mají sehopnost obracet zraky do průzorů velikých olázek časových buď doporučen spisek slovinského národního myslitele k bedli- vému studiu

Germání Vlach Maďar Praha