ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 944c0c70-7716-11dc-a3b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 41 celkem · entity: person 38, place 94, org 45, work 8
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emaědělství
3 masthead
Obohod — Průmysl
4 masthead
Finančnictví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 170. ze dne 21. června 1908.
6 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 20. června. Do úpalných veder posledních dnů zapadla sensace. Nenadálá a prudká, která vyvolala vzrušení, ale která přece jen nebyla ničím ji- ným, než pouhým důsledkem oněch proudůa směrů, které se počínají uplatňovati ve světové politice a které připravují nové seskupení mocí, jak o něm již dříve na základě hlásíeích se prvých známek obratu na tomto místě jsme psali. Temperament eísaře Němců ani tenkráte nemohl snésti, co nitrem háralo a tak dušlo k známému provolání cisaře Viléma II. k no- váčkům, které vyznělo harašením meče prot těm, kdož představují si dráhy a směry světové politiky jinak, než jak jest to milo a příjemno v Berlině. Německo šlo vědomě a se silnou lo- gikou za metami své světové politiky, jež v prvé řadě měla žulové své základy míti ve středo- evropské unii celní, pod jejímžto vlivem stál by Baikán a Malá Asie.
Němec Vilém II Praha Berlín Německo Malá Asie evropský unie
7 article
Tenlo vývoj nedál se mečem, nýbrž dovr- šil systematické dilo Bismarkovo z let sedmde sátých, kde vítěz i poražený u Král. Hradce po dáli si ruku ve spojenecké smlouvě rusko-ně- mecké. Berlín vrátil se tu k starým plánům, jež naplňovaly jeho myslivé hlavy v létech třicátých k plánům, které zřely nejlepší oporu evropské hegemonie německé v hospodářském záboruv Rakousků a na Balkáně. V této práci byl sy- stém, klerý postupoval vědomě od vzdálenějšího k bl žšímu, který vytiskoval. Rakousko z Bal- kanu a Malé Asie, který zabezpečoval finanční posici německou v uvedených zemích nadvlá- dou a který přes Terst měl dovršiti dílo, jež svým spolkem pro utvoření středoevropské celní unie zdánlivě theoretické, připravuje v Rakou sku prof. Wolf z berlinské university. Bohužel, že rakouská vláda nepochopila situsci ani vté chyili, kdy Německo stanulo pevnou nohou Terstu a kdy zdály se vzcházeti červánky ně- meckého snu o německém Terstu, Přátelství ruské neleželo držitelům moci Berlině přiliš na srdci, poněvadž revoluční Rusko, ochromené samo v sobě, nemohlo býti připraveným sokem a poněvadž Rusko toto ná- sledkem neuvědomnění si svých cilů, vlastně po porážce mandžurské tápalo zdánlivě neurčitě a bez clle. Ale zbývala Anglie, která nikdy nešla tak pevně za svým interesem a tak účelně jako od té chvile, kdy jejím vlastním zahra- ničním ministrem stal se Eduard VII. Přinesl na Irůn nové idee, které vzkličily v jeho hlavě za jeho častého pobytu v Paříži a které vy- jadrovaly jen to, co bylo železným dů-ledkem vývoje politického na západě Evropy. Nebylo trvale možno, aby Francie spokojila se s ali ancí a Ruskem, nebylo to možno speciálně v té chvíli, kdy Rusko na plánich mandžurských ztratilo tolik ze svě slávy vojenské.
Král profesor Wolf Eduard VII Hradec Berlín Balkán Rakousko Bala Terst Německo Rusko Anglie Paříž Evropa Francie
8 article
Demokratická Francie oživujíeí hesla revo luce, Francie pokroková a kulturní měla přiro- zený sklon k tomu, aby podala si ruku s Alb onem, který ji stál tak blizko nejen geo- gralieky, ale také kulturně. V tom, co zrálo po deseti'eti, ale co bylo zdánlivě přehraženo pře- kážkami v koloniích, vykvétal rychle a Eduard VIl vyjádřil pouze alianci s Francil připravená fakta života. Není pochybnosti o tom, že mocensky Německo Anglii ohroziti nemůže. Může jí však zasaditi hlubokou ránu po stránce hospodářské a pro toto pole jest v Anglii tulik interesu, že sledován s napjetím každý nový podnik ně- mecký v cizině, že sledována expanse jeho bank, že sledovány jeho plány koloniální,že napjatě věnováno zření jak německý císař svými politickými cestami rovná dráhu německému obchodníkovi. Ale při tom uplatňoval se moment nad jiné důležitý. V okamžiku, kdy Rusko po- raženo bylo na dálném východě, kdy znemožněn byl jeho postup v Indi, který byl podminěn úspéchy zbraní ruských v Mandžurii, odpadl důvod napjetí a rozporu mezi Londýnema Petrohradem. A v tento okamžik zasahuje Edvard VII Dohoda anglicko-ruská o Asii byla jen ouverturou, které musil přijiti den revelský po kterém musely vyzníti připitky obou mocnářů v ten rozum, že dosavadní dohoda musí býti rozšiřena i tam, kde dosud se neuplstňovalaa to znsmená výslovně, že Anglie chce podporo- vati postup ruský na Balkáné a že chce býti přítelem Ruska, který téžisko své zahraniční politiky přenáší z dálného východu na východ blízký. Nemohlo býti šťastnějšího momentu, ne- mohlo býti šťaslnější chvile než právě lé, ve které před celým světem tato odhodlanost anglická byla dokumentována. Z téžkého snu probouzí se Rusko Jeho prapory byly poraženy na dalném východě a doma triumfoval rozvrat a triumfoval odpor proti dosavadnímu režimu.
Eduard vít Edvard VII dohoda Francie Německo Anglie Rusko Asie Londýnema Petrohrad
9 article
A z bolestí vnitřních zápasů rodily se počátky nového budoucího Ruska. Toto Rusko, které toužilo vytvořiti z obrovského carství zemí svo- body a pokroku, nemohlo převzíli od starého režimu tradice jeho politiky oproti Berlinu, an jeho veliký sen o imperiu dálného východu. Problem v prvé řadě v tom tkvěl, na jakých základech vybudovati obrovskou říši, aby mohla splniti vše to, co ji dáno do vínku a aby mohla státi se důležitým faktorem světové politiky vůbec. Toto nové Rusko musilo přirozeně o t usilovati, aby bylo evropské Rusko a aby tedy také téžisko jeho zahraniční politiky tkvělo v Evropě. A tak přináší ti, kteři hlásí se o vládu v Rusku, tradice nové, cile světové politiky ruské, eile, které se nesou v prvé řadě k tomu, aby na Balkáně vliv ruský opětně se uplatňoval a aby tamní Slovanstvo vyrváno bylo z područi kapitálu německého, který se tak intensivněa silně dere v před. Zde došlo k prvému nárazu na poltiku berlínskou. Ale náraz ten měl dů- sledky ještě hlubšl. Probouzejíc se z těžkého snu, uvédomilo si Rusku, jak silně zatnulo spáry svých výbojných plánů hospodářských Ně- mecko do jeho vlastních zemí. Citilo energický tento postup okonomický nejen v baltickýeh
Rusko Berlín dálný východ Evropa Balkán
10 article
provineiích, ale selkávalo se s ním i v Polsku. a naráželo na něj i v samě Moskvě. Není při- rozenějšího, nežli že rázem ozvalo se heslo, že Rusko patří Rusům a národům, kteří v něm spolu s Rusy obývají a že tedy hospodářská politika ruská nemůže pouze omeziti se na to aby zajišťován byl vývoz ruský a aby dostalo se damácímu průmyslu co největší ochrany celní, nýbrž i také k lomu, aby Rusko své vlastní ekonomické potřeby opalřovalo si samo a kde samo nestači, aby chápalo se pomocných rukou národů, kteří nemají onoho bezprostřed- ního interesu na carské říši jako to má právě Německo. A tak došlo zdánlivě přes noc k obratu mysli a názorů v Rusku a tak došlo k anglo- filii, která v plném slova smyslu ohromila Berlín a klerá z valně části zajisté přispěla k bojovným slovům, jež pronesl k svým no- váčkům Vilém II. Rusko pochopilo, že za svými velikými eíly může mlti v Anglii podporu, poněvadž stejně jako Rusko Anglie o to usiluje, aby Ně- mecko nestalo se rozhodujíeím činitelem středo- evropské politiky a tím rozhodujícím činitelem světové politiky vůbec. Dnešní. Rusko jes slabé, není tak vyzbrojené, jak by to jeho úkoly vyžadovaly a následkem toho musí své aliance voliti tím způsobem, aby z těchto ali- ancí nebyla ohrožena jeho vlastní podstata Rusko s těžiskem politiky své v Asii naráží při- rozeně na Anglii a stojí před možností stálého konfliktu s ní; Rusko s evropskou politikou ne- stojí před nebezpečenstvím tohoto konfliktu může následkem toho směle hledati styčné body s fíši spojeného království.
Rus Vilém II Ruska Polsko Moskva Rusko Německo Berlín Anglie Asie spojený království
11 article
Slavnostní den revelský zakončil proto jen vývoj dosavadní a mohl býti překvapením pouze pro ty, kdož věřili, že bez vůle Německa nic se nezmění ve světové politice evropské. Rusko demokratické, Rusko, representované zástupe národními, jest Ruskem, kleré nenávidí dosa- vadní politiku německou, které stojí proti Berlinu a jebožto sympatie obracejí se k Anglii. Není pochybnosti, že tyto tendence nejsou plněa naprosto sdileny carským dvorem a není také pochybnosti, že Německo touto cestou bude usilovatí o obnovení svého vlivu. Ještě nejsou daleky dny, kde car ruský hledal u německého cisaře radu, jakým způsobem postupovati prot revoluci domáci. Ale na druhé straně jest fakt nezvratný, že Rusko, praeující k své obrodě, že Rusko, pracující k reorganisaci své armády a svého loďstva, Rusko, usilující o povzne ent kulturní úrovně svých národů, Rusko, probíjejíe se k veliké hospodářské politice, založené n vlastních silách, že toto Rusko potřebuje nutně úvěru evropského a že tedy potřebuje důvěry evropské.
Německo Rusko Berlín Anglie
12 article
Následkem toho budou i tradice petrohrad- ského dvora slabé proti daným potřebám života a nemohou obstáti proti smýšleni celého národa. A tak stane se i v Rusku, že jeho aliance nebude určovati vůle a přání cara; nýbrž že tyto aliance vyplynou z vnitřních potřeb Ruska, že vyplynou z přání a tužeb ruského národa. Moderní, svo bodné, zdemokratisované Rusko jest přirozeným nositelem ideí ruské samostatnosti v krásném slova smyslu, jest nositelem ideí slovanské poli- tiky; Rusko musí také přírozeně hledati oporu tam, kde pro takovouto politiku, stojící v od- poru k Berlínu, jest porozumění.
Rusko Berlín
13 article
Proto můžeme my v Čechách jen radostně vítati tento obrat, poněvadž jest dokladem postu- pující demokracie Ruska a poněvadž jest do kladem, že o osudech velikého imperia slovan ského nadále bude rozhodovati srdce, nitro přání národa ruského. To vyznívá ze slavnosti revelských dnů, to vyznívá z šumného nadšen potrohradské slovanské chvile. To svítí do no- vých politických bojů i Slovanům, postaveným na západní periferii slovanského sidla. Stojíme před velikou chvílí nových tendencí světové po- litiky, stojime před chvilí, jaká nevrací se v dě jinách národů, a proto plnou měrou doléhá na nás i zodpovědnost před budoucností, jak těchto chvil využijeme. Kdybychom v Čechách jen rozhodovali o osudech národa tak, jak to káže klidná úvahu, jak to káže cenění sil, ale jak zároveň to káže krajní užití všech sil, pak stojíme zároveň před revisí našeho dosavadního programu i postupu a pak také stojíme před momentem, ve který každý v Čechách, kdo hlavu a ruce má, chápe se díla hospodářského zpevnění národa tak, abychom v tomto velikém zcelení slovanského světa pod ideou společných snah kulturních a hospodářských stanuli v po- předí a tímto způsobem zabezpečili pro věky pevnou budoucnost a pevnou posici svého ná- roda. V práci a vědění — to bylo vysloveno na počátku našeho probuzení a tato veliká pravda zvoní i do dnešních dnů, bureujíc všechny, kdož chtějí svobodné, silné a pro budoueno vyzbro- jené Čechy.
Čechy Rusko
14 article
Klid leta počiná se již znenáhla uplatňu vati i na naší burse. V minulém týdnu obme- zily se uzávěrky ukládacích hodnot na únorovou rentu a z akcil jednány akcie strojírny dřive Daňkovy za 434.50 a Zajišťovací banky z 206.50. Jinak podáváno za akcie: První české továrny orient. cukrovinek K 250.—, »Merkuru«, akc. směnár. spol. 595.—, První pražské zasta- várny 455.—, První české akc. pojišťovny na život 273.—, Kolinské továrny kávových ná- hražků 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicíeh 850.—, Živnostenské banky 238.50, České banky »Union« 245.50, České spol. pro prů- mysl cukerní 171.—, Pražské úvěrní banky 526.—. Hospodářské úvěrni banky 388.25, České průmyslové banky 415.—, Moravské eskomptní banky 399.25, Podolské cementárny 201.50, akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně 398.— První česko-moravské strojírny 850.—, Úvěrního ústavu v Hradci Králové 447.—, Pražské paro- plavební společnosti po Vltavě a Labi 600.— První české rafinerie v Modřanech 360.—.
Kolinský Kolín Hradec Králové Vltava Modřany první český akciový živnostenský banka 238.50 Český banka Český společenský úvěrní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka první českýmoravský strojírna 850 úvěrní ústav
15 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Lislů«.) Z Vídně, 20. června. Bohaté nálezy surového petroleje rok za rokem rastoucí hrozí sláti se hotovou kalastrofou pro Halič Nově jámy, které byly svého času objeveny v Tusta- novicích, vykazovaly vydatnost na Halič nezvyklou a šachta „Oil City“ berlinské naflové společnosti s denní produkcí 200 cisteren převýšila dokonce vše- chen světový rekord. Z těchto 200 cisteren může všai jen polovice býti dělnictvem vyčerpána a uložena do nádrží. Zbytek plyne do řeky, která se stala hotovou řekou „petrolejovou“ a znamená veliké požární ne- bezpečí pro šíré okolí. Roční produkce haličského petroleje, která ještě před krátkou dobou byla od- hadována na 15 mil. q. bude nyní činiti jistě značně přes 20 mil. q. Za těchto okolností lze pochopili, ž cena surového oleje s 1.15 K nyní poklesla na 1.10K s že i tato nekonečně nízká cena solva asi znamená nejspodnější hranici. Toholo času jest surový olej v Haliči téměř neprodejný. Tímto rozvratem na trhu petrolejářském postiženajent mimo jiné skupina bank, která svěho času poskylla „Petroleji“ zálohy na zásoby surového oleje: v prvé řadě Úvěrní ústav. kterýž z bilance za rok 1907 použil 11/2 mil. K. aby tyto zásoby surového oleje odepsal na 1.50 K za metrický cent. Dále Vídeňský bankovní spolek, který jest 12% a Unionka, která jest 8% na syndikálu zúčastněna. Na burse působil postup poměrů na trhu petrolejářském nepříznivě na kurs akcií Úvěr- ního ústavu. Naproti tomu vlastní petrolejářské akcie udržely poměrně pevnou úroveň, ježto se předpo- kládá, že eventuální ztráty těchto společností na zá- soběch surového oleje budou vyrovnány ziskem z či- štění.
Vídeň Halič Tusta národní Lisl Oil Cita Unionka
16 article Kurs akcií státní dráhy v posledních dnech opě
Kurs akcií státní dráhy v posledních dnech opě se upevnil, ježto namnoze převládá mínění, že jedná ní o výkup státní dráhy povede k rychlé dohodě ješte dříve, nežli železniční ministr a prosident společnost státní dráhy půjdou na dovolenou. Ovšem jen z těžka lze věřiti, že tak spletité otázky v poměrně tak krát- ké době mohou býti rozřešeny, neboť se předpokládá že výsledek dolody nebude seslávati jen z jednodu- chého stanovení výkupní renty, nýbrž že stát společ- nosti umožní v jakékoliv formě přeměnu této renty v obligace. Kdyby takovéto obligace mohly býti 4 % kapitalisovány, mohla by správa společnosti státní dráhy mnohem spíše za tuto koncesi spokojiti se s nižší rentou. Důležitějsí kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: 20. června 13. června Rak. korunová renta . . . 97.40 . 97. 40. Rak. zlatá renta . . . . . 116.50 116. 75 Uherská zlatá renta . . . . 111.65 111 30 Uherská korunová renta . . 93.05 93. 30. Turecké losy . . . . . . 186 — 184. 75 Rak. kreditky . . . . . . 619 50 627.50 Banka pro země rakouské . 439.25 440 75 744 50 Uherské kraditky . . . . . . 7441.— Bankovní jednota . . . . 518. 75. 520 60 Pozemkový úvěrní ústav . . 1052. — 1055.— 238.— 238.— Živnostenská banka . . .
627.50 Bank pro země živnostenský banka
17 article
689.— Společnost stální dráhy . . 694.75 130.— Jižní dráha . . . . . . . 127 50 Polabská dráha 443.— 443.— Buštěhradská dráha lit. B. . 1982°- 1065.— Dunajská paroplavební spol.. 1008 — 1016.— 533 — Rakouská továrna na zbroj . 5 12 — 647 25 653.75 Alpinky Rým.-muráňská společnosť . 549 — 555 50 Pražská železářská společnost 2650.— 2650.— Mostecká uhlářská společnost 711.— 713 — Schodnica . . . . . . . 454.— 452 — Londýnská devisa . . . . 239 95 239 92 Rláské marky . . . . . . 11761 117 65
Schodnica jižní dráha stální dráha
18 article
Z trhů peněžních. (20. června.) Příští týden koná se obvyklá měslční schůze generální rady Ra- kousko-uherské banky. Pravděpodobně bu- de se však zabývati jen běžnými záležitostmi. Otáz- kou snížení diskontu sotva asi bude hnuto přes ro- stouci úlevy na peněžních trzích západních, jež po- sléze došly výrazu snížením diskontu Řlšské banky německé, na 4. Soukromý diskont trvá u nás stále na 31/2, zjevný to důkaz, že na domácím trhu není peněz přílišný nadbytek. Pro správu banky není pak zvláštních podnětů, aby podbízela soukro- mou sazbu úrokovou. Praha. Dnešní průběh bursy byl klidný a po- zornost byla věnována pouze akcilm a sjednány zá- věrky akcil Zajišťovací banky za K 203.— a akcil První české akc. pojišť. na život za K 270.—. — Dále podáváno za akcie: První české tov. orient. cukro- vinek K 250.—, »Merkuru«, směn akc. spol. 595.— První praž. zastavárny 455.—, Kolfnské továrny kávov. náhražků 680.—, Pivovaru v Č. Budějovicích 850.—, Živnostenské banky 238.50, Čes. banky »Unione 245.50, České spol. pro průmysl cukerní 171.—, stro- jirny Daňkovy 434.—, Pražské úvěrní banky 526.—— Hospodářské úvěrní banky 388.25, České průmyslové banky korun 415.—, Moravské eskomptní banky korun 393.50, Podolské cementárny K 201.50, Ake továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—, První českomoravské strojírny 850.— Králohradeckého Úvěrního ústavu 447.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.— První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův Ake Praha Č . Budějovice Vltava Modřany Rakouskýuherský banka živnostenský banka Če . banka Union 245.50 Český společenský úvěrní banka hospodářský úvěrní banka 388.25 Český průmyslový banka Králohradecký úvěrní ústav 447
19 article
Vídeň. Po chabém smýšlení v posledních dnech nastalo dnes ještě větší rozladění, protože horké po- časí sesílilo obavy ve výsledek žní. Také v Berlině pod vlivem politických úvah panovalo slabé smý- šlení. V Pešti došlo stejně jako zde k prodejůma tyto prodeje měly v zápětí všeobecné seslabení, kte- rým byly stísněny kreditky a alpinky. Přistoupení bank ze skupiny rothschildovské do konsorcia, které sprostředkuje vídeňskou půjčku komunájní, bylo předmětem živých hovorů a bylo celkem příznivě posuzováno. Na akeie to nemělo vlivu a naopak akcie Bodenkreditky byly nižší. Teprve ke konci bursy nastalo jakési zotavení. Akcie státní dráhy je- vily zájem. Jinak panovala zdrželivost až do konce. Renty byly všeobecně slabšl. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31/2—11/1- Berlín. Na dnešní burse převládaly opět pro- deje, jež způsobily opětné, místy dosti citelné ztráty kursové. Příčinou nepříznivého obratu byly jeduai zprávy o kolísavé tendenci bursy novoyorské, jednal způsoben byl pokles článkem Norddeutsche Z g., po- suzujícím ne příliš uspokojivě situaci politickou. Před- mětem prodejů byly v prvé řadě akcie železářských a uhelnodolných společností, jež snížily záznamy až o 20. Rovněž akcie bank byly laciněji vybízeny. Americké dráhy v souhlasu a Novým Yorkem nižší. Hodnoty rakouské na podnět vídeňský realisovány při snížených záznamech. Titry ruské trpěly rovněz prodeji a končí jak renty tak i akcie bank pod vče- rejším niveau. Soukromý diskont 3 1/2 90. Z německého trhu želozářského. V poslední schů- zi Svazu něm. oceláren bylo usneseno sní- žení cen polotovarů v ten způsob, že na ony uzávěrky na 3. čtvrtletí t. r., jež budou uskutečněny do 15. července t. r., povolena cenová sleva 5 mk z tuny. Náhrada vývozní ponechána v dosavadn výši.
Norddeutsch Vídeň Berlín Pešť Nová York Bodenkreditka
20 article
Jednota prámyslníků v obvodu obchodní komory pražské, Odbor svazu rakouských průmyslniků. Le- tošní řádná valná hromada koná se v neděli dne 28. června t. r. o 11. hod. dopol. v zasedací slni pražské bursy na zboží a cenné papíry v Nekázance č. p. 858. Na jednacím pořadu jest mimo obvyklé předměly jednání zpráva referenla svazu p. dra. Karla Herrnheisera: »Relorma voleb do zemskéhe sněmu a průmysl«. Revisní služba »Securilase peněžní společnosti s r. o. v Praze dobývá si u našich podniků víca více půdy. Zvláště obce a okresní hospodářské zá ložny vyžádaly si v poslední době přehlídky tímto ústavem. Zvlášlní pozornosti zasluhuje revise zá- kladní, která záleží v prozkoumání podniku, jenž s uchází o kapitál buď přijímäním společníků aneb přeměnou závodu jednotlivcova na podnik spole- čenský. S touto činností spojena jest zároveň organi sační služba v jednotlivých odvětvích průmyslových při čemž přijímá společnost úkol nestranného ob- chodního důvěrnika.
Herrnheiser Nekázanka Praha odbor svaz rakouský průmyslnik zpráva referenl svaz
21 article
Česká společnosl národokospodálská v Prane koná ve čtvrtek dne 25. června t. r. členskou schůzi o 612 hod. večer v pavilonu obchodní a živnosten- ské komory na výstavišti (v síni přednáškové. I. po- schodí). Na programu je rozhovor „O pohybu pů- dy v Čechách a zřízení Pozemkové ban- ky“. Úvodní referát přednese p. dr. P. C. Nesý, ad- vokát v Praze. Hosté vítánil Ruská slátní banka. Dle výkazu z 12. června činí zlatý poklad 1124.4 mil. rublů proti 1122.6 mil rublů před týdnem. Z toho je 133.6 (140.8) mil. ruble v cizině. Oběh bankovek poklesl s 1044.8 na 10392 mil, rublů. Ruská zahraniční tržba v r. 1907. Vývoj ruského obchodu zahraničního, a to jak vývozu a dovozu tak i celkového obrazu v posledních 10 lelech lze seznati z tobeto přehledu (v mil. rublů): roku vývoz dovoz úhrnem 1898708.9 562.0 1270-9. 1899 601.6 594.4 1196. 1900 688.4 572.1 1260-5 1901 729.8 532.9 12627 1902 825.4529.1 1354 5 1903949.7 602.6 1552.3. 1904955.8 581.8 1537-6 1905 1017.9 . 559.3 1577-2 1906 1001.9 624.4 1626-3 1907 992.0 696.2 1688.2.
doktor P C Nesý Čechy Praha
22 article
Dle toho vývoz ruský od r. 1898 až do r. 1905 stále stoupal, kdežto dovoz v témž cbdobí s poměrně ne patrným kolísáním zůstával celkem na léže výši Podslalná změna nastala v r. 1906. Vývoz poklesl tu dosti cilelně a současně dostoupil dovoz nebývalé dosud výše 624.4 mil. rublů. V r. 1907 poklesl výv z ještě níže, kdežlo dovoz stoupi o nových více jak 70 mil. r. Největší podíl na poklesu vývozu v po- sledních letech měly potraviny. Jich hodnota vý- vozní klesla s 597.2 mil. v r. 1906 na 559.7 mil. v 1907 a te připadlo z toho na obilí a obilní výrobky 1906 470.6, 1907 428.1 mil. r. Hlavní příčinou po klesu obilního vývozu ruského byly jednak nepřízni vé sklizně v obou posledních lelech, na druhé straně velká poplávka domácí při koncedování lepších cen Ve skupině polravin na druhém mlstě stojí vejee Jich vývoz činil v posledním roce 2606 mil. kusů v hodnotě 58.24 mil. rublů. Vývoz másla vykazuje velmi značné stupňování; v r. 1907 páčil se na 3638 mil. pudů v hodnotě 47,456.000 rublů. Vývez cukru, který s 19.937 mil. pudů v r. 1903 pok les na 2.084 mil. pudů v r. 1906, zotavil se v r. 1907 na 6.761 mil. pudů (10.9 mil. r.). Největší příros vývozu vykazují však výrobky hornické, zvláště uhlí a koks, železná ruda, surové železo a ocel. Tak na př. vývoz uhlí a koksu stoupl z 3.252 mil. pudů v r. 1905 na 13.152 mil. r. 1907, vývoz železně rudy z 13.5 na 54.6 mil. podů, oceli ze 447.000 pudů n 5,001.000 pudů atd. Stejný byl vývoj vývozu těchte výrobků, hledíme-li k hodnotě jejich. Význam vý- vozu ruského dříví stoupá rok za rokem. V r. 1902 činila jeho hodnota 55.4 mil. r. a v r. 1907 se již zdvojnásobila, dostoupivší výše 107.4 mil. r. Poku se týče hlávních zemí určení, činil vývoz ruský de hlavních zemí (mil. rublů): 1907 1906 1902
Pok
23 article
Německa . . 290.4 284.0 203- Anglie . . . 228.8 225.4 180.0 Hollandska . . 114.3. 108.0 103.1 Francie . . 73.4 76.5 55.1 35.0 Rak-Uherska . 42.0 45.0 52.0 48.9 Italie . . . . 34.5 41.3 28.5 Belgic . . . . 373 Finska . . . . 50.3 47.3 38 0 Největší význam má ledy stále Německo, kam ruský vývoz značně rok za rokem stoupá: Mirnější je vze stup ruského vývozu do Anglie. Naše mocnářství je teprve na pátém místě. Loni vývoz k nám z Rusk poklesl a nedosahuje ani 5% celkového vývozu ru- ského Z pražské továrny na gumové zboží ve Vyso- čanech. Dosavadní ředitel p. Ludvík C. Henke vystoupil ze společnosti. Komerciálním vedením byli pověření pp.: Bchumil Moravec a Richard Hahn kterým současně udělena plná moc. Technickým správcem pražské továrny byl jmenován pan dr. Kure Gottlob, dipl. inženýr chemie. Nový hozpodářský lihovar bude zřízen a ješt v tomto roce do chodu uveden na panství Zámrsky u Chocně. Úplně strojní zařízení pro výrobu 4 hl lihu při 2 zapářkách denně dodává strojírna Novák a Jahn Praha-Bubny. Slonování zástavních listů Hypoteční banky krá- lovství českého. Podle § 22. stan. bank. vykoná se dne 1. července 1908, po případě ve dnech následov- ních, vždy o 9. hodině ranní v místnostech bankov- ních čp. 991-II. v Praze veřejné 85. slosování 5 zástavních listů Hypoteční banky království českého v sumě 130.800 zl. r. m., dále 50. slosování 4 na zlaté znějících zástavních listů v sumě 553.800 zl. r. m., pak 23. slosování 31/4% zástavních listův sumě 140.200 korun a 20. slosování 4% na koruny znějicích zástavních listů v sumě 324.100 korun.
Henke Hahn doktor Kure Gottlob Novák Jahn Německo Anglie Francie Finsko Zámrsk Choceň PrahaBubno Praha hypoteční banka Bchumil Moravec
24 article
Výměna v červenci 1908 prošlých talonů 59% zá- stavních listů Hypoleční banky království českého za nové kuponové archy. Talony 5% zástavních listů Hypoleční banky království českého, v červenci 1908 prošlé, budou dnem 17. července 1908 počí- naje za nové kuponové archy vyměňovány a sice vždy v pondělí, ve středu a v pátek u pokladny ban- kovní. Potřebné k tomu seznamy (konsignace) bez- plalně se vydají. Trhy. Dne 9. června 1908 konal se v Netoli cích velký trh svalodušní, ke kterémuž přihnáno bylo 55 býků, 579 volů, 223 krav, 131 jalovic, 402 kobyl 130 valachů, 294 hříbat, úhrnem dobytka hovězího 998 kusů a koňského 826 kusů, vesměs kusů 1824. Vyvezeno bylo do ciziny 46 vagonů dobylka. Příst trh bude dne 30. června 1908. — Příští výroční trh na dobytek a na zboží v Lysě n. L. bude ve čtvr- tek dne 25. června t. r. — Příští výroční trh. tak zvaný petrský, v Sedlčanech bude dne 30. červ- na 1906. — V obci Novém Knínu byly povoleny čtyry nové výroční trhy pouze na dobytek a to první čtvrtek po Třech králích, třetí čtvrtek v postě první čtvrtek po sv. Markétě a první čtvrtek po sv Martinu. Prvni dobytčí trh konati se bude dne 16 Prhy peněžní. Vídeňská bursa.
svatý . Markéta svatý Martin Sedlčany Nový Knín Hypoleční banka
25 article
Závěrečné kursy Renty: 20. června 19. června 4procentní papírová květnová . . 97.10 97.20 99.30 99.40 4 2procentní » únorová . . 97.05 97.15 4procentní stříbrná lednova . . . 99.30 99.4 4.2procentní » dubnová . . 116.50 116.50 4procentní zlatá rakouská . . . 97. 40 97.4 4procentní korunová rakouská . . 87.40 87.40 31/aprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská . . . . 111 05 111.15 93.10 93.15 4procentní korunová uherská . . 82.90 83.25 31/aprocentní kor. (invest.) uher. . 95.95 ruská půjčka . . . . . . . .
procentní
28 article
pětiny lisské Banky: Česká průmyslová » »Unione Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . anglo-rakouská banka pro zemně rakouské . . dolnorskouská eskontní . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňska banka »Unron« . . .. všeobecna depositní banka . . . Dopravní podnik y: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní dráha Duchcovskopodmokelská dráha Rak. severo-zapadní dráha . . Polabska dráha . . . . . . Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.) Pražsko duchcovska draha kmen. Pražsko duchc. dráha prioritní Ústecko teplická dráha Ferdiandova severní dráha. Lvovzko-černovicka dráha . . Státní dráha . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky Ceská eukerní společnost . .. Pízeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojirna . . . . . . Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť .. Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol.. Hirtenbergské továrny na náboje- Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . Schodnica, petrol. spol. . . ..
Ferdiandův Lloyd Škodův Daňkův Štyrsko Union hospodářský úvěrní pro Čechy živnostenský moravský eskontní rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný vídeňsko banka Unron depozitní banka západočeský Poldin hut
29 article
Devisy a valuty: 95.45 95.45 Curych . . . . . . . . . s 95.52 95.53 Paříž . . . . . . . . . . 239.45 240 — Londýn . . . . . . . . . . Německá místa . . . . . . . 117.61 117.63. 117.61 117.63 Ríšské marky v papírech . . . pvkčerank . . . . . . . . 1.75 „31 na Lira . . . . . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . 31/1, 4.41/2 31/. 31 Na špatné zprávy o sklizni a na nižší Berlín kursy klesající, konečně úhradami mírně upevněny. x. Z Vídně, 20. června. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 620 25, uherské kre- ditky 741.50, anglobanka 299.—, bankovní jednota 519 25, unionka 538.50, Iänderbanka 410.25, státní dráha 696.25, jižní dráha 128.—, polabská dráha 444.—, severozáp. dráha 446.—, turecké tabákové 431.—, rýmavsko muráňské 549 50, alpinky 648.25, květnová renta 97.40, uherská korunová 93.05, turecké losy 186.50, marky za hotové 117.61, ultimo —.—, Smýšlení zotavené- x Z Vídně, 20. června. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.27 11. 198.471/2, Bukurešť na krátké lhůty ——.—, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—, Německo šek na Brussel na delší lh.
Paříž Londýn Berlín Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Ríšský marka
30 article
krátké lhůty za 100 mk. 117.571/2, 117.771/2, Německo „ Londýn šek a kr. lh. na delší lhůty —.— a 10 lib. st. 239.021/2, 240.20, Londýn na delší lh. —.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.55, 95.70, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.50, 251.25, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.471/2, 95.621/2, Paříž delší lb. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95421/2, 95.60, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šok a krátké lu. 95 421/1, 95.60, na delší lhůty —.—. Petrohradská bursa. Z Pelrohradu, 20 června. (Zpráva Živn. banky.) 20. června 19. června Diekontní . . . . . . . . 377.— 377.— Baku . . . . . . . . . . . 419.— 411.— Caspienne . . . . . . . . . 4450.— 4400.— 108. 5 Sormovo . . . . . . . . . 109 — 164 — rusko-činská banka. . . . . . 167. — 274.— Ruská průmyslová banka . . . 274.— 120.— Petrohradské metallurgické . . . 120 — 167.— Kolomna . . . . . . . . . 166.50 Putilovské železo . . . . . . 84 50 170.— Fénix. . . . .
Caspienne Fénix Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Pelrohrad Bak Kolomna činský banka průmyslový banka Italia šek zpráva živnostenský . banka Diekontní
31 article
Ruské paplry v Berliuě. Z Borlina, 20. června. (Zpráva Zivnost, banky.) 20. června 19. června 95.20 95. 40 41/2 procentní ruská renta 1905.. 83 60 84.— 4procentní ruská renta 1902 . . 4proc. ruská konsolidační renta 1889 77.90 78.40 31/zprocentní ruská zlatá renta,. 149 25 149.50 petrohradská diskontní banka . . 132.25 132.60 petrohradská mezinárodní banka. 126.60 127.— ruská banka pro vnější obchod Berlínská bursa. Z Berlína, 20. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) 20. června 19. června 194.80 195.40 Rakouské kreditky . . . . .. 171.60 172.37 Diskonto . . . . . . . . . 229.75 230 25 Německá banka. . . . . . . 160.60 159.87 Obchodní společnost . . . .. 137.37 Drážďanská banka. . . . .. Španělské axterieury . . . .. 208.20 210 60 Bochumské ocelárny . . . . . 204.10 201 75- Lauřina hut 55.25 56.75 Dortmund. Union lit. C.. . . . 197.60 Harpenská uhl. spol. . . . . . 196.— Hibernia . . . . . . . . . —.— Consolidace . . . . . . . . 415.50 436.75 Severoněmecký Lloyd . . . . 94.— 93.87 . . . . . . . . 109.50 109 10 Turecké losy . . . . . . . . 148.— 148.75 Z kasovních paplrů: Concordia . . . . . . . . . 344.— 335.50 Eschweilské . . . . . . . . 203.— 204.— Geisweidské . . . . . . . . 166.— 168.— Hochdahl . . . . . . . . . 95.75 95.75 211. 63 212.— Katovické . . . . . . . . . 95.70 Packel
Lloyd Concordia Hochdahl Borlina Berlín Dortmund diskontní banka petrohradský mezinárodní banka drážďanský banka zpráva Zivnost Lauřin hut