1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Průmysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 170. ze dne 21. června 1908.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 20. června.
Do úpalných veder posledních dnů zapadla
sensace. Nenadálá a prudká, která vyvolala
vzrušení, ale která přece jen nebyla ničím ji-
ným, než pouhým důsledkem oněch proudůa
směrů, které se počínají uplatňovati ve světové
politice a které připravují nové seskupení mocí,
jak o něm již dříve na základě hlásíeích se
prvých známek obratu na tomto místě jsme
psali. Temperament eísaře Němců ani tenkráte
nemohl snésti, co nitrem háralo a tak dušlo
k známému provolání cisaře Viléma II. k no-
váčkům, které vyznělo harašením meče prot
těm, kdož představují si dráhy a směry světové
politiky jinak, než jak jest to milo a příjemno
v Berlině. Německo šlo vědomě a se silnou lo-
gikou za metami své světové politiky, jež v prvé
řadě měla žulové své základy míti ve středo-
evropské unii celní, pod jejímžto vlivem stál by
Baikán a Malá Asie.
Němec
Vilém II
Praha
Berlín
Německo
Malá Asie
evropský unie
7
article
Tenlo vývoj nedál se mečem, nýbrž dovr-
šil systematické dilo Bismarkovo z let sedmde
sátých, kde vítěz i poražený u Král. Hradce po
dáli si ruku ve spojenecké smlouvě rusko-ně-
mecké. Berlín vrátil se tu k starým plánům, jež
naplňovaly jeho myslivé hlavy v létech třicátých
k plánům, které zřely nejlepší oporu evropské
hegemonie německé v hospodářském záboruv
Rakousků a na Balkáně. V této práci byl sy-
stém, klerý postupoval vědomě od vzdálenějšího
k bl žšímu, který vytiskoval. Rakousko z Bal-
kanu a Malé Asie, který zabezpečoval finanční
posici německou v uvedených zemích nadvlá-
dou a který přes Terst měl dovršiti dílo, jež
svým spolkem pro utvoření středoevropské celní
unie zdánlivě theoretické, připravuje v Rakou
sku prof. Wolf z berlinské university. Bohužel,
že rakouská vláda nepochopila situsci ani vté
chyili, kdy Německo stanulo pevnou nohou
Terstu a kdy zdály se vzcházeti červánky ně-
meckého snu o německém Terstu,
Přátelství ruské neleželo držitelům moci
Berlině přiliš na srdci, poněvadž revoluční
Rusko, ochromené samo v sobě, nemohlo býti
připraveným sokem a poněvadž Rusko toto ná-
sledkem neuvědomnění si svých cilů, vlastně
po porážce mandžurské tápalo zdánlivě neurčitě
a bez clle. Ale zbývala Anglie, která nikdy
nešla tak pevně za svým interesem a tak účelně
jako od té chvile, kdy jejím vlastním zahra-
ničním ministrem stal se Eduard VII. Přinesl
na Irůn nové idee, které vzkličily v jeho hlavě
za jeho častého pobytu v Paříži a které vy-
jadrovaly jen to, co bylo železným dů-ledkem
vývoje politického na západě Evropy. Nebylo
trvale možno, aby Francie spokojila se s ali ancí
a Ruskem, nebylo to možno speciálně v té
chvíli, kdy Rusko na plánich mandžurských
ztratilo tolik ze svě slávy vojenské.
Král
profesor
Wolf
Eduard VII
Hradec
Berlín
Balkán
Rakousko
Bala
Terst
Německo
Rusko
Anglie
Paříž
Evropa
Francie
8
article
Demokratická Francie oživujíeí hesla revo
luce, Francie pokroková a kulturní měla přiro-
zený sklon k tomu, aby podala si ruku
s Alb onem, který ji stál tak blizko nejen geo-
gralieky, ale také kulturně. V tom, co zrálo po
deseti'eti, ale co bylo zdánlivě přehraženo pře-
kážkami v koloniích, vykvétal rychle a Eduard VIl
vyjádřil pouze alianci s Francil připravená fakta
života. Není pochybnosti o tom, že mocensky
Německo Anglii ohroziti nemůže. Může jí však
zasaditi hlubokou ránu po stránce hospodářské
a pro toto pole jest v Anglii tulik interesu, že
sledován s napjetím každý nový podnik ně-
mecký v cizině, že sledována expanse jeho
bank, že sledovány jeho plány koloniální,že
napjatě věnováno zření jak německý císař svými
politickými cestami rovná dráhu německému
obchodníkovi. Ale při tom uplatňoval se moment
nad jiné důležitý. V okamžiku, kdy Rusko po-
raženo bylo na dálném východě, kdy znemožněn
byl jeho postup v Indi, který byl podminěn
úspéchy zbraní ruských v Mandžurii, odpadl
důvod napjetí a rozporu mezi Londýnema
Petrohradem. A v tento okamžik zasahuje
Edvard VII
Dohoda anglicko-ruská o Asii byla jen
ouverturou, které musil přijiti den revelský
po kterém musely vyzníti připitky obou mocnářů
v ten rozum, že dosavadní dohoda musí býti
rozšiřena i tam, kde dosud se neuplstňovalaa
to znsmená výslovně, že Anglie chce podporo-
vati postup ruský na Balkáné a že chce býti
přítelem Ruska, který téžisko své zahraniční
politiky přenáší z dálného východu na východ
blízký. Nemohlo býti šťastnějšího momentu, ne-
mohlo býti šťaslnější chvile než právě lé, ve
které před celým světem tato odhodlanost
anglická byla dokumentována. Z téžkého snu
probouzí se Rusko Jeho prapory byly poraženy
na dalném východě a doma triumfoval rozvrat
a triumfoval odpor proti dosavadnímu režimu.
Eduard vít
Edvard VII dohoda
Francie
Německo
Anglie
Rusko
Asie
Londýnema Petrohrad
9
article
A z bolestí vnitřních zápasů rodily se počátky
nového budoucího Ruska. Toto Rusko, které
toužilo vytvořiti z obrovského carství zemí svo-
body a pokroku, nemohlo převzíli od starého
režimu tradice jeho politiky oproti Berlinu, an
jeho veliký sen o imperiu dálného východu.
Problem v prvé řadě v tom tkvěl, na jakých
základech vybudovati obrovskou říši, aby mohla
splniti vše to, co ji dáno do vínku a aby mohla
státi se důležitým faktorem světové politiky
vůbec.
Toto nové Rusko musilo přirozeně o t
usilovati, aby bylo evropské Rusko a aby tedy
také téžisko jeho zahraniční politiky tkvělo
v Evropě. A tak přináší ti, kteři hlásí se o vládu
v Rusku, tradice nové, cile světové politiky
ruské, eile, které se nesou v prvé řadě k tomu,
aby na Balkáně vliv ruský opětně se uplatňoval
a aby tamní Slovanstvo vyrváno bylo z područi
kapitálu německého, který se tak intensivněa
silně dere v před. Zde došlo k prvému nárazu
na poltiku berlínskou. Ale náraz ten měl dů-
sledky ještě hlubšl. Probouzejíc se z těžkého
snu, uvédomilo si Rusku, jak silně zatnulo
spáry svých výbojných plánů hospodářských Ně-
mecko do jeho vlastních zemí. Citilo energický
tento postup okonomický nejen v baltickýeh
Rusko
Berlín
dálný východ
Evropa
Balkán
10
article
provineiích, ale selkávalo se s ním i v Polsku.
a naráželo na něj i v samě Moskvě. Není při-
rozenějšího, nežli že rázem ozvalo se heslo,
že Rusko patří Rusům a národům, kteří v něm
spolu s Rusy obývají a že tedy hospodářská
politika ruská nemůže pouze omeziti se na to
aby zajišťován byl vývoz ruský a aby dostalo
se damácímu průmyslu co největší ochrany
celní, nýbrž i také k lomu, aby Rusko své
vlastní ekonomické potřeby opalřovalo si samo
a kde samo nestači, aby chápalo se pomocných
rukou národů, kteří nemají onoho bezprostřed-
ního interesu na carské říši jako to má právě
Německo.
A tak došlo zdánlivě přes noc k obratu
mysli a názorů v Rusku a tak došlo k anglo-
filii, která v plném slova smyslu ohromila
Berlín a klerá z valně části zajisté přispěla
k bojovným slovům, jež pronesl k svým no-
váčkům Vilém II.
Rusko pochopilo, že za svými velikými
eíly může mlti v Anglii podporu, poněvadž
stejně jako Rusko Anglie o to usiluje, aby Ně-
mecko nestalo se rozhodujíeím činitelem středo-
evropské politiky a tím rozhodujícím činitelem
světové politiky vůbec. Dnešní. Rusko jes
slabé, není tak vyzbrojené, jak by to jeho
úkoly vyžadovaly a následkem toho musí své
aliance voliti tím způsobem, aby z těchto ali-
ancí nebyla ohrožena jeho vlastní podstata
Rusko s těžiskem politiky své v Asii naráží při-
rozeně na Anglii a stojí před možností stálého
konfliktu s ní; Rusko s evropskou politikou ne-
stojí před nebezpečenstvím tohoto konfliktu
může následkem toho směle hledati styčné body
s fíši spojeného království.
Rus
Vilém II
Ruska
Polsko
Moskva
Rusko
Německo
Berlín
Anglie
Asie
spojený království
11
article
Slavnostní den revelský zakončil proto jen
vývoj dosavadní a mohl býti překvapením pouze
pro ty, kdož věřili, že bez vůle Německa nic
se nezmění ve světové politice evropské. Rusko
demokratické, Rusko, representované zástupe
národními, jest Ruskem, kleré nenávidí dosa-
vadní politiku německou, které stojí proti Berlinu
a jebožto sympatie obracejí se k Anglii. Není
pochybnosti, že tyto tendence nejsou plněa
naprosto sdileny carským dvorem a není také
pochybnosti, že Německo touto cestou bude
usilovatí o obnovení svého vlivu. Ještě nejsou
daleky dny, kde car ruský hledal u německého
cisaře radu, jakým způsobem postupovati prot
revoluci domáci. Ale na druhé straně jest fakt
nezvratný, že Rusko, praeující k své obrodě,
že Rusko, pracující k reorganisaci své armády
a svého loďstva, Rusko, usilující o povzne ent
kulturní úrovně svých národů, Rusko, probíjejíe
se k veliké hospodářské politice, založené n
vlastních silách, že toto Rusko potřebuje nutně
úvěru evropského a že tedy potřebuje důvěry
evropské.
Německo
Rusko
Berlín
Anglie
12
article
Následkem toho budou i tradice petrohrad-
ského dvora slabé proti daným potřebám života
a nemohou obstáti proti smýšleni celého národa.
A tak stane se i v Rusku, že jeho aliance nebude
určovati vůle a přání cara; nýbrž že tyto aliance
vyplynou z vnitřních potřeb Ruska, že vyplynou
z přání a tužeb ruského národa. Moderní, svo
bodné, zdemokratisované Rusko jest přirozeným
nositelem ideí ruské samostatnosti v krásném
slova smyslu, jest nositelem ideí slovanské poli-
tiky; Rusko musí také přírozeně hledati oporu
tam, kde pro takovouto politiku, stojící v od-
poru k Berlínu, jest porozumění.
Rusko
Berlín
13
article
Proto můžeme my v Čechách jen radostně
vítati tento obrat, poněvadž jest dokladem postu-
pující demokracie Ruska a poněvadž jest do
kladem, že o osudech velikého imperia slovan
ského nadále bude rozhodovati srdce, nitro
přání národa ruského. To vyznívá ze slavnosti
revelských dnů, to vyznívá z šumného nadšen
potrohradské slovanské chvile. To svítí do no-
vých politických bojů i Slovanům, postaveným
na západní periferii slovanského sidla. Stojíme
před velikou chvílí nových tendencí světové po-
litiky, stojime před chvilí, jaká nevrací se v dě
jinách národů, a proto plnou měrou doléhá na
nás i zodpovědnost před budoucností, jak
těchto chvil využijeme. Kdybychom v Čechách
jen rozhodovali o osudech národa tak, jak to
káže klidná úvahu, jak to káže cenění sil, ale
jak zároveň to káže krajní užití všech sil, pak
stojíme zároveň před revisí našeho dosavadního
programu i postupu a pak také stojíme před
momentem, ve který každý v Čechách, kdo
hlavu a ruce má, chápe se díla hospodářského
zpevnění národa tak, abychom v tomto velikém
zcelení slovanského světa pod ideou společných
snah kulturních a hospodářských stanuli v po-
předí a tímto způsobem zabezpečili pro věky
pevnou budoucnost a pevnou posici svého ná-
roda. V práci a vědění — to bylo vysloveno na
počátku našeho probuzení a tato veliká pravda
zvoní i do dnešních dnů, bureujíc všechny, kdož
chtějí svobodné, silné a pro budoueno vyzbro-
jené Čechy.
Čechy
Rusko
14
article
Klid leta počiná se již znenáhla uplatňu
vati i na naší burse. V minulém týdnu obme-
zily se uzávěrky ukládacích hodnot na únorovou
rentu a z akcil jednány akcie strojírny dřive
Daňkovy za 434.50 a Zajišťovací banky z
206.50. Jinak podáváno za akcie: První české
továrny orient. cukrovinek K 250.—, »Merkuru«,
akc. směnár. spol. 595.—, První pražské zasta-
várny 455.—, První české akc. pojišťovny na
život 273.—, Kolinské továrny kávových ná-
hražků 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicíeh
850.—, Živnostenské banky 238.50, České
banky »Union« 245.50, České spol. pro prů-
mysl cukerní 171.—, Pražské úvěrní banky
526.—. Hospodářské úvěrni banky 388.25, České
průmyslové banky 415.—, Moravské eskomptní
banky 399.25, Podolské cementárny 201.50,
akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně 398.—
První česko-moravské strojírny 850.—, Úvěrního
ústavu v Hradci Králové 447.—, Pražské paro-
plavební společnosti po Vltavě a Labi 600.—
První české rafinerie v Modřanech 360.—.
Kolinský
Kolín
Hradec Králové
Vltava
Modřany
první český akciový
živnostenský banka
238.50
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
první českýmoravský strojírna 850
úvěrní ústav
15
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Lislů«.)
Z Vídně, 20. června.
Bohaté nálezy surového petroleje rok za rokem
rastoucí hrozí sláti se hotovou kalastrofou pro Halič
Nově jámy, které byly svého času objeveny v Tusta-
novicích, vykazovaly vydatnost na Halič nezvyklou
a šachta „Oil City“ berlinské naflové společnosti
s denní produkcí 200 cisteren převýšila dokonce vše-
chen světový rekord. Z těchto 200 cisteren může všai
jen polovice býti dělnictvem vyčerpána a uložena do
nádrží. Zbytek plyne do řeky, která se stala hotovou
řekou „petrolejovou“ a znamená veliké požární ne-
bezpečí pro šíré okolí. Roční produkce haličského
petroleje, která ještě před krátkou dobou byla od-
hadována na 15 mil. q. bude nyní činiti jistě značně
přes 20 mil. q. Za těchto okolností lze pochopili, ž
cena surového oleje s 1.15 K nyní poklesla na 1.10K
s že i tato nekonečně nízká cena solva asi znamená
nejspodnější hranici. Toholo času jest surový olej
v Haliči téměř neprodejný. Tímto rozvratem na trhu
petrolejářském postiženajent mimo jiné skupina
bank, která svěho času poskylla „Petroleji“ zálohy
na zásoby surového oleje: v prvé řadě Úvěrní ústav.
kterýž z bilance za rok 1907 použil 11/2 mil. K. aby
tyto zásoby surového oleje odepsal na 1.50 K za
metrický cent. Dále Vídeňský bankovní spolek, který
jest 12% a Unionka, která jest 8% na syndikálu
zúčastněna. Na burse působil postup poměrů na
trhu petrolejářském nepříznivě na kurs akcií Úvěr-
ního ústavu. Naproti tomu vlastní petrolejářské akcie
udržely poměrně pevnou úroveň, ježto se předpo-
kládá, že eventuální ztráty těchto společností na zá-
soběch surového oleje budou vyrovnány ziskem z či-
štění.
Vídeň
Halič
Tusta
národní Lisl
Oil Cita
Unionka
16
article
Kurs akcií státní dráhy v posledních dnech opě
Kurs akcií státní dráhy v posledních dnech opě
se upevnil, ježto namnoze převládá mínění, že jedná
ní o výkup státní dráhy povede k rychlé dohodě ješte
dříve, nežli železniční ministr a prosident společnost
státní dráhy půjdou na dovolenou. Ovšem jen z těžka
lze věřiti, že tak spletité otázky v poměrně tak krát-
ké době mohou býti rozřešeny, neboť se předpokládá
že výsledek dolody nebude seslávati jen z jednodu-
chého stanovení výkupní renty, nýbrž že stát společ-
nosti umožní v jakékoliv formě přeměnu této renty
v obligace. Kdyby takovéto obligace mohly býti 4 %
kapitalisovány, mohla by správa společnosti státní
dráhy mnohem spíše za tuto koncesi spokojiti se
s nižší rentou.
Důležitějsí kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
20. června 13. června
Rak. korunová renta . . . 97.40 . 97. 40.
Rak. zlatá renta . . . . . 116.50 116. 75
Uherská zlatá renta . . . . 111.65 111 30
Uherská korunová renta . . 93.05 93. 30.
Turecké losy . . . . . . 186 — 184. 75
Rak. kreditky . . . . . . 619 50 627.50
Banka pro země rakouské . 439.25
440 75
744 50
Uherské kraditky . . . . . . 7441.—
Bankovní jednota . . . . 518. 75.
520 60
Pozemkový úvěrní ústav . . 1052. —
1055.—
238.—
238.—
Živnostenská banka . . .
627.50 Bank pro země
živnostenský banka
17
article
689.—
Společnost stální dráhy . . 694.75
130.—
Jižní dráha . . . . . . . 127 50
Polabská dráha
443.—
443.—
Buštěhradská dráha lit. B. . 1982°-
1065.—
Dunajská paroplavební spol.. 1008 —
1016.—
533 —
Rakouská továrna na zbroj . 5 12 —
647 25 653.75
Alpinky
Rým.-muráňská společnosť . 549 — 555 50
Pražská železářská společnost 2650.— 2650.—
Mostecká uhlářská společnost 711.— 713 —
Schodnica . . . . . . . 454.— 452 —
Londýnská devisa . . . . 239 95 239 92
Rláské marky . . . . . . 11761 117 65
Schodnica
jižní dráha
stální dráha
18
article
Z trhů peněžních. (20. června.) Příští týden koná
se obvyklá měslční schůze generální rady Ra-
kousko-uherské banky. Pravděpodobně bu-
de se však zabývati jen běžnými záležitostmi. Otáz-
kou snížení diskontu sotva asi bude hnuto přes ro-
stouci úlevy na peněžních trzích západních, jež po-
sléze došly výrazu snížením diskontu Řlšské banky
německé, na 4. Soukromý diskont trvá u nás stále
na 31/2, zjevný to důkaz, že na domácím trhu
není peněz přílišný nadbytek. Pro správu banky
není pak zvláštních podnětů, aby podbízela soukro-
mou sazbu úrokovou.
Praha. Dnešní průběh bursy byl klidný a po-
zornost byla věnována pouze akcilm a sjednány zá-
věrky akcil Zajišťovací banky za K 203.— a akcil První
české akc. pojišť. na život za K 270.—. — Dále
podáváno za akcie: První české tov. orient. cukro-
vinek K 250.—, »Merkuru«, směn akc. spol. 595.—
První praž. zastavárny 455.—, Kolfnské továrny
kávov. náhražků 680.—, Pivovaru v Č. Budějovicích
850.—, Živnostenské banky 238.50, Čes. banky »Unione
245.50, České spol. pro průmysl cukerní 171.—, stro-
jirny Daňkovy 434.—, Pražské úvěrní banky 526.——
Hospodářské úvěrní banky 388.25, České průmyslové
banky korun 415.—, Moravské eskomptní banky
korun 393.50, Podolské cementárny K 201.50, Ake
továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině
K 400.—, První českomoravské strojírny 850.—
Králohradeckého Úvěrního ústavu 447.—, Pražské
paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—
První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Ake
Praha
Č . Budějovice
Vltava
Modřany
Rakouskýuherský banka
živnostenský banka
Če . banka
Union 245.50
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
388.25
Český průmyslový banka
Králohradecký úvěrní ústav 447
19
article
Vídeň. Po chabém smýšlení v posledních dnech
nastalo dnes ještě větší rozladění, protože horké po-
časí sesílilo obavy ve výsledek žní. Také v Berlině
pod vlivem politických úvah panovalo slabé smý-
šlení. V Pešti došlo stejně jako zde k prodejůma
tyto prodeje měly v zápětí všeobecné seslabení, kte-
rým byly stísněny kreditky a alpinky. Přistoupení
bank ze skupiny rothschildovské do konsorcia, které
sprostředkuje vídeňskou půjčku komunájní, bylo
předmětem živých hovorů a bylo celkem příznivě
posuzováno. Na akeie to nemělo vlivu a naopak
akcie Bodenkreditky byly nižší. Teprve ke konci
bursy nastalo jakési zotavení. Akcie státní dráhy je-
vily zájem. Jinak panovala zdrželivost až do konce.
Renty byly všeobecně slabšl. Na eskomptním trhu
peníze nezměněny 31/2—11/1-
Berlín. Na dnešní burse převládaly opět pro-
deje, jež způsobily opětné, místy dosti citelné ztráty
kursové. Příčinou nepříznivého obratu byly jeduai
zprávy o kolísavé tendenci bursy novoyorské, jednal
způsoben byl pokles článkem Norddeutsche Z g., po-
suzujícím ne příliš uspokojivě situaci politickou. Před-
mětem prodejů byly v prvé řadě akcie železářských
a uhelnodolných společností, jež snížily záznamy až
o 20. Rovněž akcie bank byly laciněji vybízeny.
Americké dráhy v souhlasu a Novým Yorkem nižší.
Hodnoty rakouské na podnět vídeňský realisovány
při snížených záznamech. Titry ruské trpěly rovněz
prodeji a končí jak renty tak i akcie bank pod vče-
rejším niveau. Soukromý diskont 3 1/2 90.
Z německého trhu želozářského. V poslední schů-
zi Svazu něm. oceláren bylo usneseno sní-
žení cen polotovarů v ten způsob, že na ony
uzávěrky na 3. čtvrtletí t. r., jež budou uskutečněny
do 15. července t. r., povolena cenová sleva 5 mk
z tuny. Náhrada vývozní ponechána v dosavadn
výši.
Norddeutsch
Vídeň
Berlín
Pešť
Nová York
Bodenkreditka
20
article
Jednota prámyslníků v obvodu obchodní komory
pražské, Odbor svazu rakouských průmyslniků. Le-
tošní řádná valná hromada koná se v neděli dne
28. června t. r. o 11. hod. dopol. v zasedací slni
pražské bursy na zboží a cenné papíry v Nekázance
č. p. 858. Na jednacím pořadu jest mimo obvyklé
předměly jednání zpráva referenla svazu p. dra. Karla
Herrnheisera: »Relorma voleb do zemskéhe
sněmu a průmysl«.
Revisní služba »Securilase peněžní společnosti
s r. o. v Praze dobývá si u našich podniků víca
více půdy. Zvláště obce a okresní hospodářské zá
ložny vyžádaly si v poslední době přehlídky tímto
ústavem. Zvlášlní pozornosti zasluhuje revise zá-
kladní, která záleží v prozkoumání podniku, jenž s
uchází o kapitál buď přijímäním společníků aneb
přeměnou závodu jednotlivcova na podnik spole-
čenský. S touto činností spojena jest zároveň organi
sační služba v jednotlivých odvětvích průmyslových
při čemž přijímá společnost úkol nestranného ob-
chodního důvěrnika.
Herrnheiser
Nekázanka
Praha
odbor svaz rakouský průmyslnik
zpráva referenl svaz
21
article
Česká společnosl národokospodálská v Prane
koná ve čtvrtek dne 25. června t. r. členskou schůzi
o 612 hod. večer v pavilonu obchodní a živnosten-
ské komory na výstavišti (v síni přednáškové. I. po-
schodí). Na programu je rozhovor „O pohybu pů-
dy v Čechách a zřízení Pozemkové ban-
ky“. Úvodní referát přednese p. dr. P. C. Nesý, ad-
vokát v Praze. Hosté vítánil
Ruská slátní banka. Dle výkazu z 12. června
činí zlatý poklad 1124.4 mil. rublů proti 1122.6 mil
rublů před týdnem. Z toho je 133.6 (140.8) mil. ruble
v cizině. Oběh bankovek poklesl s 1044.8 na 10392
mil, rublů.
Ruská zahraniční tržba v r. 1907. Vývoj ruského
obchodu zahraničního, a to jak vývozu a dovozu
tak i celkového obrazu v posledních 10 lelech lze
seznati z tobeto přehledu (v mil. rublů):
roku vývoz dovoz úhrnem
1898708.9 562.0 1270-9.
1899 601.6 594.4 1196.
1900 688.4 572.1 1260-5
1901 729.8 532.9 12627
1902 825.4529.1 1354 5
1903949.7 602.6 1552.3.
1904955.8 581.8 1537-6
1905
1017.9 . 559.3 1577-2
1906 1001.9 624.4 1626-3
1907 992.0 696.2 1688.2.
doktor
P C
Nesý
Čechy
Praha
22
article
Dle toho vývoz ruský od r. 1898 až do r. 1905 stále
stoupal, kdežto dovoz v témž cbdobí s poměrně ne
patrným kolísáním zůstával celkem na léže výši
Podslalná změna nastala v r. 1906. Vývoz poklesl
tu dosti cilelně a současně dostoupil dovoz nebývalé
dosud výše 624.4 mil. rublů. V r. 1907 poklesl výv z
ještě níže, kdežlo dovoz stoupi o nových více jak
70 mil. r. Největší podíl na poklesu vývozu v po-
sledních letech měly potraviny. Jich hodnota vý-
vozní klesla s 597.2 mil. v r. 1906 na 559.7 mil. v
1907 a te připadlo z toho na obilí a obilní výrobky
1906 470.6, 1907 428.1 mil. r. Hlavní příčinou po
klesu obilního vývozu ruského byly jednak nepřízni
vé sklizně v obou posledních lelech, na druhé straně
velká poplávka domácí při koncedování lepších cen
Ve skupině polravin na druhém mlstě stojí vejee
Jich vývoz činil v posledním roce 2606 mil. kusů
v hodnotě 58.24 mil. rublů. Vývoz másla vykazuje
velmi značné stupňování; v r. 1907 páčil se na
3638 mil. pudů v hodnotě 47,456.000 rublů. Vývez
cukru, který s 19.937 mil. pudů v r. 1903 pok les
na 2.084 mil. pudů v r. 1906, zotavil se v r. 1907
na 6.761 mil. pudů (10.9 mil. r.). Největší příros
vývozu vykazují však výrobky hornické, zvláště
uhlí a koks, železná ruda, surové železo a ocel. Tak
na př. vývoz uhlí a koksu stoupl z 3.252 mil. pudů
v r. 1905 na 13.152 mil. r. 1907, vývoz železně rudy
z 13.5 na 54.6 mil. podů, oceli ze 447.000 pudů n
5,001.000 pudů atd. Stejný byl vývoj vývozu těchte
výrobků, hledíme-li k hodnotě jejich. Význam vý-
vozu ruského dříví stoupá rok za rokem. V r. 1902
činila jeho hodnota 55.4 mil. r. a v r. 1907 se již
zdvojnásobila, dostoupivší výše 107.4 mil. r. Poku
se týče hlávních zemí určení, činil vývoz ruský de
hlavních zemí (mil. rublů):
1907
1906
1902
Pok
23
article
Německa . . 290.4 284.0 203-
Anglie . . . 228.8 225.4
180.0
Hollandska . . 114.3. 108.0
103.1
Francie
. . 73.4 76.5 55.1
35.0
Rak-Uherska . 42.0 45.0
52.0
48.9
Italie . . . . 34.5
41.3
28.5
Belgic . . . . 373
Finska . . . . 50.3 47.3 38 0
Největší význam má ledy stále Německo, kam ruský
vývoz značně rok za rokem stoupá: Mirnější je vze
stup ruského vývozu do Anglie. Naše mocnářství je
teprve na pátém místě. Loni vývoz k nám z Rusk
poklesl a nedosahuje ani 5% celkového vývozu ru-
ského
Z pražské továrny na gumové zboží ve Vyso-
čanech. Dosavadní ředitel p. Ludvík C. Henke
vystoupil ze společnosti. Komerciálním vedením byli
pověření pp.: Bchumil Moravec a Richard Hahn
kterým současně udělena plná moc. Technickým
správcem pražské továrny byl jmenován pan dr. Kure
Gottlob, dipl. inženýr chemie.
Nový hozpodářský lihovar bude zřízen a ješt
v tomto roce do chodu uveden na panství Zámrsky
u Chocně. Úplně strojní zařízení pro výrobu 4 hl
lihu při 2 zapářkách denně dodává strojírna Novák
a Jahn Praha-Bubny.
Slonování zástavních listů Hypoteční banky krá-
lovství českého. Podle § 22. stan. bank. vykoná se
dne 1. července 1908, po případě ve dnech následov-
ních, vždy o 9. hodině ranní v místnostech bankov-
ních čp. 991-II. v Praze veřejné 85. slosování 5
zástavních listů Hypoteční banky království českého
v sumě 130.800 zl. r. m., dále 50. slosování 4 na
zlaté znějících zástavních listů v sumě 553.800 zl.
r. m., pak 23. slosování 31/4% zástavních listův
sumě 140.200 korun a 20. slosování 4% na koruny
znějicích zástavních listů v sumě 324.100 korun.
Henke
Hahn
doktor
Kure Gottlob
Novák
Jahn
Německo
Anglie
Francie
Finsko
Zámrsk
Choceň
PrahaBubno
Praha
hypoteční banka
Bchumil Moravec
24
article
Výměna v červenci 1908 prošlých talonů 59% zá-
stavních listů Hypoleční banky království českého
za nové kuponové archy. Talony 5% zástavních listů
Hypoleční banky království českého, v červenci 1908
prošlé, budou dnem 17. července 1908 počí-
naje za nové kuponové archy vyměňovány a sice
vždy v pondělí, ve středu a v pátek u pokladny ban-
kovní. Potřebné k tomu seznamy (konsignace) bez-
plalně se vydají.
Trhy. Dne 9. června 1908 konal se v Netoli
cích velký trh svalodušní, ke kterémuž přihnáno bylo
55 býků, 579 volů, 223 krav, 131 jalovic, 402 kobyl
130 valachů, 294 hříbat, úhrnem dobytka hovězího
998 kusů a koňského 826 kusů, vesměs kusů 1824.
Vyvezeno bylo do ciziny 46 vagonů dobylka. Příst
trh bude dne 30. června 1908. — Příští výroční trh
na dobytek a na zboží v Lysě n. L. bude ve čtvr-
tek dne 25. června t. r. — Příští výroční trh. tak
zvaný petrský, v Sedlčanech bude dne 30. červ-
na 1906. — V obci Novém Knínu byly povoleny
čtyry nové výroční trhy pouze na dobytek a to
první čtvrtek po Třech králích, třetí čtvrtek v postě
první čtvrtek po sv. Markétě a první čtvrtek po sv
Martinu. Prvni dobytčí trh konati se bude dne 16
Prhy peněžní.
Vídeňská bursa.
svatý . Markéta
svatý Martin
Sedlčany
Nový Knín
Hypoleční banka
25
article
Závěrečné kursy
Renty:
20. června 19. června
4procentní papírová květnová . .
97.10 97.20
99.30 99.40
4 2procentní » únorová . .
97.05 97.15
4procentní stříbrná lednova . . .
99.30 99.4
4.2procentní » dubnová . .
116.50 116.50
4procentní zlatá rakouská . . .
97. 40
97.4
4procentní korunová rakouská . .
87.40
87.40
31/aprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská . . . .
111 05
111.15
93.10
93.15
4procentní korunová uherská . .
82.90
83.25
31/aprocentní kor. (invest.) uher. .
95.95
ruská půjčka . . . . . . . .
procentní
28
article
pětiny
lisské
Banky:
Česká průmyslová
» »Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Živnostenská
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . .
anglo-rakouská
banka pro zemně rakouské . .
dolnorskouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňska banka »Unron« . . ..
všeobecna depositní banka . . .
Dopravní podnik y:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní dráha
Duchcovskopodmokelská dráha
Rak. severo-zapadní dráha . .
Polabska dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.)
Pražsko duchcovska draha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdiandova severní dráha.
Lvovzko-černovicka dráha . .
Státní dráha . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky
Ceská eukerní společnost . ..
Pízeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojirna . . . . . .
Králodvorská cementárna . ..
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť ..
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol..
Hirtenbergské továrny na náboje-
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Ferdiandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrsko
Union hospodářský úvěrní pro Čechy živnostenský moravský eskontní
rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný
vídeňsko banka
Unron
depozitní banka
západočeský Poldin hut
29
article
Devisy a valuty:
95.45
95.45
Curych . . . . . . . . . s
95.52 95.53
Paříž . . . . . . . . . .
239.45 240 —
Londýn . . . . . . . . . .
Německá místa . . . . . . . 117.61 117.63.
117.61 117.63
Ríšské marky v papírech . . .
pvkčerank . . . . . . . . 1.75 „31 na
Lira . . . . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . 31/1, 4.41/2 31/. 31
Na špatné zprávy o sklizni a na nižší Berlín
kursy klesající, konečně úhradami mírně upevněny.
x. Z Vídně, 20. června. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 620 25, uherské kre-
ditky 741.50, anglobanka 299.—, bankovní jednota
519 25, unionka 538.50, Iänderbanka 410.25, státní
dráha 696.25, jižní dráha 128.—, polabská dráha
444.—, severozáp. dráha 446.—, turecké tabákové
431.—, rýmavsko muráňské 549 50, alpinky 648.25,
květnová renta 97.40, uherská korunová 93.05,
turecké losy 186.50, marky za hotové 117.61, ultimo
—.—, Smýšlení zotavené-
x Z Vídně, 20. června. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.27 11.
198.471/2, Bukurešť na krátké lhůty ——.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—,
—.—, Německo šek na
Brussel na delší lh.
Paříž
Londýn
Berlín
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Ríšský marka
30
article
krátké lhůty za 100 mk. 117.571/2, 117.771/2, Německo
„ Londýn šek a kr. lh.
na delší lhůty —.—
a 10 lib. st. 239.021/2, 240.20, Londýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.55,
95.70, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.50,
251.25, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.471/2, 95.621/2, Paříž delší
lb. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95421/2, 95.60, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šok a krátké lu. 95 421/1, 95.60, na delší lhůty —.—.
Petrohradská bursa.
Z Pelrohradu, 20 června. (Zpráva Živn. banky.)
20. června 19. června
Diekontní . . . . . . . . 377.— 377.—
Baku . . . . . . . . . . . 419.— 411.—
Caspienne . . . . . . . . . 4450.— 4400.—
108. 5
Sormovo . . . . . . . . . 109 —
164 —
rusko-činská banka. . . . . . 167. —
274.—
Ruská průmyslová banka . . . 274.—
120.—
Petrohradské metallurgické . . . 120 —
167.—
Kolomna . . . . . . . . . 166.50
Putilovské železo . . . . . . 84 50
170.—
Fénix. . . . .
Caspienne
Fénix
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Pelrohrad
Bak
Kolomna
činský banka
průmyslový banka
Italia šek
zpráva živnostenský . banka
Diekontní
31
article
Ruské paplry v Berliuě.
Z Borlina, 20. června. (Zpráva Zivnost, banky.)
20. června 19. června
95.20 95. 40
41/2 procentní ruská renta 1905..
83 60 84.—
4procentní ruská renta 1902 . .
4proc. ruská konsolidační renta 1889
77.90 78.40
31/zprocentní ruská zlatá renta,.
149 25 149.50
petrohradská diskontní banka . .
132.25 132.60
petrohradská mezinárodní banka.
126.60 127.—
ruská banka pro vnější obchod
Berlínská bursa.
Z Berlína, 20. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
20. června 19. června
194.80 195.40
Rakouské kreditky . . . . ..
171.60 172.37
Diskonto . . . . . . . . .
229.75 230 25
Německá banka. . . . . . .
160.60
159.87
Obchodní společnost . . . ..
137.37
Drážďanská banka. . . . ..
Španělské axterieury . . . ..
208.20
210 60
Bochumské ocelárny . . . . .
204.10
201 75-
Lauřina hut
55.25
56.75
Dortmund. Union lit. C.. . . .
197.60
Harpenská uhl. spol. . . . . . 196.—
Hibernia . . . . . . . . . —.—
Consolidace . . . . . . . . 415.50 436.75
Severoněmecký Lloyd . . . . 94.— 93.87
. . . . . . . . 109.50 109 10
Turecké losy . . . . . . . . 148.— 148.75
Z kasovních paplrů:
Concordia . . . . . . . . . 344.— 335.50
Eschweilské . . . . . . . . 203.— 204.—
Geisweidské . . . . . . . . 166.— 168.—
Hochdahl . . . . . . . . . 95.75 95.75
211. 63
212.—
Katovické . . . . . . . . .
95.70
Packel
Lloyd
Concordia
Hochdahl
Borlina
Berlín
Dortmund
diskontní banka
petrohradský mezinárodní banka
drážďanský banka
zpráva Zivnost
Lauřin hut