2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 170. ze dne 21. června 1908.
4
masthead
Praze r. 1908.
Praha
5
article
Ruský hlas o výstavě.
Ruský hlas o výstavě.
Měli jsme již několikrát příležitost ukázati na p
těšitelný zjev, jak cizi žurnalistika, především slo
vanská, sympaticky si všímá letošní jubilejní vý
slavy prnžské a dává si o ní referovati. Asi před čtr
nácti dny meškal v Praze vynikající ruský publi-
cista a politik N. Karavaje v, jeden z nejváženěj
ších spolupracovníků politicky liberálního a moderně
slovanofilského moskevského denníku „Russkoje
Slovo“. Je v Karlových Varech na léčení a zajel si
do Prahy, aby na vlastní oči poznal výstavu a podal
o ní zprávu svému listu.
Článek, který ve formě dopisu poslal o Praze
a její výstavě, nebude bez zájmu i pro české čte-
náře. Proto podáváme z něho obšírnější výňatek, po
zoruhodný úvahou, který jeho autor článku předesílá.
i vřelým doporučením ruským krajanům, jichž tisíce
každoročně české světové lázně zaplavují, aby ne
opomenuli Prahu poznati — a zvlášť letos, ve vý-
stavní saisoně. Dopis Karavajevův zaslouží české po
zornosti již pro bystrost, s jakou ruský politik po
střehuje její český ráz při vší formální dvojjazyě
nesti, i její národně politický a hospodářský význam
Nechválí nekriticky všechno šmahem, a nerozplývá
se nadšením, což jeho článek činí tim sympaličlějšín
a cennějším. Začíná těmilo slovy:
Karavajevův
Praha
Karlová Vary
6
article
„Z Karlových Varů do „zlaté Prahy“ rychlíken
dojedete za 3 hodiny a v nejhorším případě stač
vám k návštěvě stolice českého království jediný
den Karlovy Vary navštěvuje každoročně 6 lisíe Ru-
sů, sousední lázeňíská místa, Marianské a Františko-
vy Lázně, také asi tolik. Kdyby v průběhu saisony
lázeňské pouze 10 procent Rusů navštívilo Prahu
věc sblížení ruského národa s jedním z nejkulturněj-
ších slovanských kmenů získala by nesrovnatelně
větších prospěchů, než nejnadšenější vítání slovan-
ských delegátů v Petrohradě. Neboť znamenalo by
to sbližování skutkem a netoliko slo
vy. A zvláště letos dlužno ruským lázeňským hostůn
doporučiti návštěvu Prahy, kdy tam jest zajímavá
jubilejní výstava.“
„Tyto myšlenky mě napadly — tak pokračuje
ruský autor — když jsem se sem vypravil z Karlo-
vých Varů. A vskutku, pražská výstava překonává
všecko očekávání a dává plnou představu o kulluře
českého národa. Poslední česká výstava pořá dánn
byla, zdá se mi, usi před dvaceli lely. To byla doba
česko-francouzského sbližení a tenkrát v Praze nad
šeně a demonstrativně přijímali rozličné francouzsk
výpravy. To byla čistě česká výstava. Nynější,
bilejní, je smíšená. Béřou na ní účast Češi i Němci
ale ovšem převládají tu oni první, vti-
skujíce charakteru výstavy svoji pe-
čet.“e
„V Praze má každá výstava kro m
kulturního také čistě politický, vy
Františka
Rus
Čech
Němec
Karlová Vary
Praha
Karlov Vara
Petrohrad
Karla
7
article
byla uspořádána z iniciativy bývalého ministra ob
chodu dra. Fořta, jednoho z nejrozumnějších vůd
ců mladočeských. Ten pochopil, že výstava, na jejla
uskutečnění budou pracovati stejně Češi jako Němci.
víco přispěje k jejich sblížení, než všecky dohovory
politických stran. Všecky pochyby byly rozvály mo-
narchou, který v době loňské svojí návštěvy Prahy
se vyjádřil: „Teď nastala doba, kdy oba národové
povinni jsou hospodářsky se sblížiti.“ A tím momen
tem osud výstavy byl rozhodnut: politické soupeřstv
musilo usicupiti soupeřství čistě hospodářskému,
němž oba národové mohou se naučiti vzájemně se
vážit
Čech
Němec
Praha
8
article
„Výstava rozkládá se velmi malebně, její archi-
lektura vyniká originálnosu a uměleckým vkusem
její obsah je velmi rozmanitý a zajímavý. Rámec no-
vinářské stati nutí nás k zběžnému pouze přehledu
po ní, ačkoliv by byl velmi lákavý detailní rozbo
výstavy pro vyjasnění otázky, jaké kulturní výše
mohoů dostihnouti dva národové, kteří mezi sebou
bez miiosti zápolí. Řeknu hned: Češi se zo
celili v tomto zápolení. Pracují neúnavně
Nedopouštějí, aby nad ně Němci vynikli ani na jed-
nom poli a mohou se teď radovati nad dosaženými
výsledky. Germanisace nemá pražádn
příčiny k jásotu.
Přistupuje k letměmu popisu výslavy, pokračuje
ruský publicisla: „Výstava rozkládá se v oblíbeném
u Čochů parku, klerý býval královskou oborou, bez-
prosiředně téměř při břehu Vltavy. Procházíte trium
žální bránou, vystavěnou v rozkošném slovanském
slohu, projdete celým lesem stožárů se slovanským
Čech
Němec
Vltava
Čoch parka
9
article
prapory a ocitáte se na hlavním výslavním náměstí
Zde je centráiní budova — průmy slový palác
zbudovaný ze železa a ze skla, s krásným ústře
ním sálem. Štit paláce ozdoben znaky českých měst
jež chrání dva národní lvově. Zde sebrány jsou pro
dukty české industrie, zde překvapeni jste faktem
jak vysoká jest výrobní síla této země.
V sousední budově soustředěny jsou stroje
a lito zigántové ze železa a oceli, tito obři a kolo-
sové, čylindry, kolle jašně se lesknoucí na slunci
působí na vás silným dojmem. Grandiosní elektro-
motory, tající v sobě úžasnou sílu, lokomolivy, va-
gony, stroje, lo všecko svědčí o energii, neumdlévají
práci a velikém jalentu českého národa. O budoue
nost toho národa, který to všecko vy-
konal, netřeba se strachovati: jej ne-
zkruší žádné politické nosnáze. ..
„A vede těchto dvou ohromných budov — leh-
ký a graciosní pavilon v barokním slohu, se spou-
stou kopulí, pavilon města Prahy. Fronta
této budovy zdobena skulpturami z české historie,
klerá jest nerozlučně svázána s historií Prahy. Zde
roliefně před vašimi zraky vyvstává expansivnos
a síla českého národa, jeho nekonečná láska ke svo-
bodě a vrouci, ohnivé hájení přesvědčení. Naproti je
současná umělecká galerie, která byla založena vel
kým věnováním císaře Františka Josefa dvou miliono
korún, aby oba národové zdárně mohli soutěžiti na
poli uměleckém. Sama o sobě tato budova krásou
zravna nevyníká (správný pokyn zemskému výboru,
anebo kuratoriu Moderní galerie? — pozn. red.), ale
uvnitřuž nyní shromá žděno je množství cenných
ukázek českého výtvarného umění.
František Josef
Praha
Štit palác
10
article
„Další rayon výstavy zaujímají celé desllky bu
dov, postrých a vzhledných. S terassy průmyslového
paláce rozevírá se úchvatný pohled na všecky ty
tůznobarevné pavilony. Seskupeny jsou ve vesele
městečko, trochu nepořádně rozhá zené, ale samy
o sobě představují mnohý krásný vzorek současn
architektury. Monotonnosti zde není ani co do roz-
měrů, ani co do formy a barev. Vnitřky pak všech
pavilonů překvapují útulností, vkusem a spoust u
světla i vzduchu.
Pavilony hornictví a hutnictví do-
kazuji rozkvět tohoto odvětví průmyslu. Modely hy-
gienických a ochranných zařízení, hojné plány, vý
kazy a jabulky ukazují každému, jak vysoko je roz-
vita v Čechách péče o dělnictvo. Nelze se zaslavo
vali při exposicích hojného počlu pavilonů, ale zvlášt-
ni zmínky zaslouží přece ještě pavilon prů my-
slu grafického, který dostihl zvlášť v Praze
vysokého stupně rozvoje. Krása a přesnost gravur
a prací litografických jsou přímo úžasny.
V závěru svého článku, psaného napořád tónem
tak vřelým a pochvalným, jako cilované úryvky
zmiňuje se autor také o zábavné stránce výstavy
chváli zejména krásný koncertní sál, který pojme ně-
koliste nur panorama pIVy u Lipan.
Poslední věta jeho pak zní
„Končíme svou stať pouze opakováním rady
aby ruští návštěvníci českých lázní neopomněli na
vštívili také Prahu a její zajímavou i poučnou vý-
stavul“
stnv
Krása
Čechy
Praha
Lipany
11
article
„Russkoje Slovo“ je vyloženo ve všech velkých
hotelích, restaurantech a kavárnách karlovarských
Doufejme, že dobře míněná výzva Karavajevovazí
ská výstavě i Praze hojnost ruských hostí.
Budou srdečně vilánil
vě
none
Praha
12
article
Pavilon bankovnictví.
Pavilon bankovnictví.
Společnost jest organism tak mnohotvárně roz
členěný, že jest jednou z nejnesnadnějších úloh sto-
povati souvislost všech jeho ústrojí, vzájemný vzta
a závislost zjevů na sobě. Ohromný, spletitý, rozvět-
vený, ale přece jen jeden koloběh, v němž všechn
má své místo, jest výsledkem i následkem zároven.
Peněžnictví! Tak něco jako žaludek ohromného
tělesa společnosti. Všechna činnost všech jeho údo
směřuje na konec k penězům, v něž se proměňuje
hmota i práce. Údy pracující, aby žaludku poskytly
potravy. A žaludek assimilační prací vyrábí výživné
šťávy, které dodává údům v míře, v jaké toho vyža-
duje jejich činnost. Fysiologická poučka o výživném
vlivu práce i zde platí. Organ, odvětví činnosti, který
více pracuje, více potřebuje výživy, více peněz za-
bavuje — a více jich naopak produkuje.
S churavým nebo jen slabým žaludkem není
silného těla. A naopak ! Štav penětnictví dává cenne
pokyny o síle a zdatnosti lidu.
S chloubou mluvíme všude o pokroku. Se zvlášt-
ním právem o něm můžeme mluviti zde v této ex-
posici. Před sedmnáctí lety na jubilejní výstavě bylo
Organ
13
article
representováno exposicí Živnostenské banky a Jed
notou záložen. A dnes. Vejděte do pavilonu, který
se vzácným vkusem a neobyčejně šťastně pro úče
výstavy navrhl architekt Fanta. Půdorys budov
má podobu šestiühelníku. Vysoký střed téhož půdo-
rysu jest reprekentační síní, z niž dva východy ve-
dou do kuloiru, rozděleného v řadu interiérů, v nichž
umístěny exposice jednotlivých ústavů nebo sdru-
žení. Toto uspořádání zabezpečuje jednotný ri
celku, umožňujíc současně největší rozmanitost
provedení jednotlivých exposic, která zaplašuje jed-
notvárnost. Sochařská výzdoba pavilonu jest dílem
Vosmíkovým, obrazová Obrovského.
V prvním salonku, do něbož vejdeme hlavním
vchodem, nalezáme exposici sdružených pojišťoven,
jejichž 54 jména na úhledných skleněných deskách
jsou seskupena na hlavní stěně. O exposici této jsm
pojednali na tomto místě 31. května, kamž čtenáře
odkazujeme.
Fanta
Vosmíkův
živnostenský banka
14
article
Ústřední síň
Ústřední síň
jest ozdobena obrazy Obrovského, které symbo-
lisují blahodárný vliv spořivosti. Střed zaujímá ve
liká »mapa úvěrní organisace v obvodu obchodní
živnostenské komory pražské«, na níž přehledně
vyznačeno rozložení bankovních ústavů (filiálek ra
kousko-uherské banky), zemských ústavů, akciových
bank, spořitelen, záložen, okres hospodářských zá
ložen, záložen dle systému Schultze-Dolitzschova
záložen s ručením obmezeným a neobmezeným, zá-
loženských spolků, zřízených dle zákona z 1852
záložen Raiffeisenových. Přes lo, že mapa znázor
ňuje uejen rozložení ústavů, nýbrž i jejich národnosl
druh a velikost, jest neobyčejně přehledná a umož
ňuje rychlou informaci.
Obrovský
Schultz
Dolitzschův
Raiffeisenův
uherský banka
akciový banka
15
article
Ohromné bohatství
Ohromné bohatství
království českého a zejména ovšem komorního
obvodu pražského ilustruje těchto několik číslie
které jsou příliš významné, než abychom je dovedi
nepředložiti čtenářstvu. Číslice tyto vyjadřují vkl a dy
v tm kterém druhu ústavů uložené. Vklady
v bankách
komoř, obvodu v Čechách v Předlitavsku
190,610.389 K 193,759 827 K 425,561.238
ve spořitelnách
komor. obvodu
v Čechách v Předlitavsku
35 čes., 2 něm.
103 čes., 124 něm. v 611 ústavee
531.290.136 K 1.603,164.291 K 4.747,876.266k
V záložnách
komor. obvodu v Čechách v Předlitavsku
156 čes., 10 něm. 328 čes., 203 něm. v 2082 ústavech
221416.281 K 564,100.450 K 1.122,264.642 k
Vokresních hospod. záložnách
komor. obvodu v Čechách
48 čes., 1 něm. 114 čes., 42 něm.,
52,262.032 K 117,923.855 K.
V Raifřeisenkách
komor. obvodu v Čechách
460 čes., 29 něm. 1039 čes. , 574 něm
19,852.264 K 111,324 804 K.
Úhrnné vklady
v komor. obvodu
v Čechách v Předlitavsku
1.015,170.102 K 2.590,273.227 K 6.531.148.385k
Na 1 obyvatele připadá vklado
v komor. obvodu v Čechách v Předlitavsku
250 K
491 K 5 h
413 K
Přece jenom příjemná věda tahle stalistika. T l
pěkně staví číslice pod číslici, trochu sčítání, trochu
dělení a obratem ruky vám přiřkne skoro pět »zele-
ných« jako majetek. To je to chutné jadérko v ne
chutné slupce deviti a desítimistných čislic.
Teď, když jsem vám dokázal, že také něco máte.
budete míti aspoň více zájmu o barevné píšťaly
špičaté ledovce diagramů, jejichž ostrůvky se pestř
na žluté půdě stěn. Přistupme třebas k tomute
kontku, kde jsou vystaveny oblíbené“ bohužel nedost
rozšířené »obrázky«,
vb
Čechy
Předlitavsko
T l
16
title
Pavilon Obchodní a živnostenské
komory pražské.
živnostenský komora
17
article
Technologické museum
Technologické museum
naplnilo svou exposicí valnou většinu přízemí pavi
lonu obehodní a živnostenské komory
pražsk é. Úkolem ústavu, jenž byl založen r. 1899
jest soustavně pracovati o zvelebu technické a hospo
dářské stránky maloživnostenské a průmyslové vý
roby vůbec. Ústav pracuje k tomuto cili celou řadou
institucí. V čele jeho jest ředitel c. r. dr. Schuster
inž. Šedivý, inž. Šetlik a inspektor Weigner, kteř
nám byli v bohaté a velice poučné exposici vele
ochotnými průvodci.
Úprava výstavy jest opravdu vzorná. Každý
předmět jest na svém místě a druží se ladně ke
druhým, lak že jednotlivé exposice částečně splývaj
v organický celek. Ukol tento nebyl nikterak snadný
uváží-li se mnohostranné působení ústavu.
Diagramy znázorňují, jským způsobem odbor ná
poradna, při musen ztízená, postupovala. Kdežtc
doktor
Schuster
Šedivá
Ing
Weigner
živnostenský komora pražsk é
18
article
od r. 1899 zodpověděla poradna strojního oddělen
158 a chemického oddělení 118 dolazů, stoupl poče
v r. 1907 na 786 a v chemickém oddělení na 188-
dotazů.
K této odborně poradně druží se zkušebn
stanice, a to stanice na zkonšení papíru, pro prů-
mysl textilní a na zkoužení koží. Zde nacházím
mimo jiné zajímavé stroje ke zkoušení lámavosti pa-
píru, k měření síly papíru a j. v.
Vedle toho jest zde zajímavá sbírka surovin
polotvarů při výrobě papírů, postup výroby cellu-
losy, jakož i ukázka z lučebních pomůcek kure
papírnických: mezi jinými rostlinná vlákna, z nichá
se vyrábí japonské papíry, jakož i původní papíry
japonské. Řadu doplňují výrobky některých zdejších
papíren.
Zkušební stanice textil ní vystavuje množst
strojů zkušebních.
Vedle umístěná chemická laborato ř je
vzorem moderní alchymistické kuchyně, v níž ovšem
se nedělá přímo zlato, za to však procesy, které
aplikovány v praksí, také zlato vynášejí. Opatřená
je moderním zařízením, mezi jiným nám byl ukázán
nejnovější systém elektricky zahřívané pece kryp-
tolové, sušárny atd., nejnovější systém vah ana-
lytických, různé druby kahanů atd. Kromě toho je
zde malá ukázka bohatých abírek chem. preparátů
mineralil a lučebnin, minerály z okol! Vesuvu
Puzzoli. Uranové rudy a odpadky, thermity, vzněcu
jící kovy, vápník, mangan chrom atd., slitiny a j.
Ve zvláštním oddělení nalézáme úplně zařízenou
dílnu galvanotechnickou se všemi po
můckami, nástroji, lučebninami v odvětví tom uží
vanými (lázně niklovací, mědící, stroje a prostředky
brousící, leštící atd.). Zařízení dodala firma J. Kurze
nást. (Praha-VII.), dynamo zapůjčila firma Křižíkova
Těžištěm vzdělavací činnosti technologickéh
musea jsou
Puzzoli
Křižíkův
Praha
19
article
mistrovské a odborné kursy,
které doplňují vzdělání mistrů a pomocníků bud
v živnasti vůbec nebo ve speciálních technikách
řemesla. Jeť tomu i v řemesle tak, jako v jiných
oborech činnosti. V době rychlého pokroku a vý-
voje, kde každý rok přináší nové a nové methody
nelze odborné vzdělání nikdy pokládati za ukončené
Zde platí plně: »Kdo stojí, jde zpět.« V tom jes
veliká cena musejních kursů, že v zhuštěné a při-
stupné způsobě podávají živnostníkům výsledky vě-
deckého pokroku, aplikované na praksi. Těmito kursy
se však živnostnictvo vyzbrojuje vedle čistě řeme-
slné obralnosli i uměleckou zdatností, která ovšem
patrně zvyšuje cenu jeho výrobnou a tím i výdělk-
vou schopnost živnostnictva.
Jest opravdu zajímavo pozorovati v ladných
exposicích jednotlivých kursů vyučovaeí po-
stup a potěšitelny jsou výsledky, k nimž frekven-
tanti kursů v krátké době dospívají. Všechny práce
bez výjimky ukazují pěkný stupeň umělecké dove
nosti a dokonalé ovládání technik i nejsložitějších
Chemické oddělení technolog. musea vy-
stavuje pěkné ukázky prací z kursů jím pořádaných
Zejména kursů barviřských pro soukenníky, barvíře
pro barvení per, slámy, lýka, klobouků (zajímavý
jest postup výroby klobouků, vystavěný absolventem
kursů p. O. Hrabětem). Dále práce kursů pro pre-
paraci a barvení rostlin. Kurs tento, jako mnoh
jiných, neby! dosud nikde jinde pořá
dán. — Vedle ukázek prací jsou tu vystaveny i po-
můcky, lučebniny, barvy při tom kterém kursu uži
vané, jakož i pomůcky vyučovací, užívané při před-
náškách a kursech chem. oddělení vůbec
Jinde opět jsou práce kursů slévačského
kovodělniekých. galvanotechnických pro pa-
síře, klempíře a kovodělníky vůbec.
Hrabě
20
article
Zajimavé jsou vystavené suroviny a výrobky
kursů pro barvení, zdobení a zpraco
vání perleti v Žirovnici a Přelouči pořádaných.
Zavedením výroby galanterního zboží z perletí dosu
u nás nevyvinuté (předměty podobné dovážejí se
z ciziny) vzpružil by se perleťářský průmysl v Če
chách.
K výslavce kursu kožešnického je při
pojena vitrina a imitacami drabých kožešin, které
možno zhotoviti z králičin.
U kursů obuvnických umístěna jest sbírk
různých druhů koží; ve zvláštní skříni pak kůže
králičí k účelům obuvnickým vydělané.
Exposice kursů pro mallře pokojů vyka-
zuje velkolepé výsledky ústavu. Od jednoduchého
vzoru stylisovaného dle přírody přistupuje poslucha
až k nejmodernějším ornamentům, jichž používá k
zdobení stěn, vlisů atd. Vystaveny ukázky různých
technik mallřských, jako sgrafito, fresco.
Kursy lakýrnické vykazují rovněž týž
úspěch jako maliřské. Jsou tu vystaveny četné štíty
a studie, pracované dle přírody a nádherně proveden
imitace dřev. Zvláště zdařilé jsou imitace intarsi
materiálem lakýrnickým zhotovené.
V kursech knihařských vystaveny jsou
práce od počátečního zlacení ručního až k nejnád
hernějším vazbám. Vlastní návrhy žáků na vazby
poučují nás, že i zde museum jde vlastn mi cestamí
Papíry ručně hotovené a v různých technikách pro
vedené jsou vzorů velmi dokonalých.
Ke kursům knihařským druží se kursy typo-
gralické; vystavená cvičení v kreslení, práce
řezaně z linolea a jiného materiálu svědčí o velm
dobrém postupu a výcviku posluchačů.
Z kursů pro umělé sklenářství vystaveny
velmi ladné a technicky dobře leptané práce na skle
barevně vrstveném a zasazování skla do olova
0sn
Žirovnice
Přelouč
21
article
dišti a pavilonu
komorním, u nichž pěkně půsoh
harmonie barev.
Kursy pro truhláře nábytku a sla-
vební mají na výstavě velmi krásnou exposici.
Jsou tu vystaveny jednak návrhy a detaily, jednak
i hotové práce, Interieur vystavený museem (práce
z truhlářského kursu v Lišově) jest modernía
dobře působl.
Kovářské kursy mají exposici velmi názor-
nou. Na kursech těchto vyučuje se pracím podkovář-
ským a leoretické nauce podkovářské.
Vystavené přístroje a pomůcky vyučovací
z elektrotechniky poučují nás o programu museaa
vzdělávání na kursech elektrotechnických.
Z oděvnických kursů jmenovati sluší kursy
obuvnické, krejčovské, kožešnické a vlásenkářské.
Z kursů obuvnických vystaveny jsou vedle střiho
velmi vkusně a dovedně provedené vzory krájené
v lepence. Kursy kožešnické jsou rovněž jenom na
pražském ústavě pořádány. Kursy vlásenkářské za-
stoupeny jsou ukázkami prací vlásenkářských na
kursech provedených; ve zvláštní skřince jsou vy-
staveny různé druhy vlasů a jich náhražek (surovin
vlásenkářských, přírodních, odbarvených a barvených).
K výstavě této se druží diagramy zem-
ského výboru, kterými vyznačena jest péče
země o živnosti a průmysl. V nich jest znázorněno
podporování průmysl. museí, poskytování bezůroč-
ných zápůjček, zemské podpory vdělené živnosten-
ským a průmyslovým účelům od r. 1883—1907
Služba pro podporováví živnosti c. k. minister
stva veřejných prací názornou exposicí znázorňuje
činnost tohoto ústavu. Jsou tu vystaveny diagramy.
lolografie a zprávy výroční.
Exposice technolog. musea bude ještě doplněna
výstavou prací učednických, která se
bude konati na výstavišti v době od 9. srpna do 15.
září. Zůčastní se ji učňové z Prahy a předměstí a
učňové vyznamenaní na výstavách místních, jež
byly pořádány asi v 50 městech letošního roku.
Lišov
Praha
22
article
Výkonný výbor výstavy a Svaz če-
ských vystavovatelů.
Výkonný výbor výstavní odpověděl na resoluch
Svazu českých vyslavovatelů takto: „Ctěnému Svazu
českých vystavovatelů, do rukou místopředsedy P. .
pana Mojmíra Urbánka v Praze. K váženému do-
pisu ze dne 15. června 1908, kterým byla nám sdě-
lena resoluce Svazu českých vystavovatelů, máme
čest sděliti, že nemůžeme na přání v resoluci obsa-
žená reagovati proto, poněvadž — jsouce vázáni vý-
stavním řádem stejně, jako každý vystavovatel, kte-
rý podpisem přihlišky výslovně potvrdhl, že se po-
drebuje předpisům tohoto řádu (čl. 12. výslavního
řádu) — smíme za zástupce vystavovalelů uznávati
jen skupinové výbory
Clánek 7. výstavního řádu poskytuje vystavo-
vatelům nejrozsáhlejší součinnost v díle výstavním
zřizuje proto skupinové výbory, volené svobodnou
volbou vyslavovatelů samých a to dle systému volby
poměrně, takže každá, i sebe menší skupina vysta-
vovatelů mohla se ve výboru uplatniti.
Nezbývá tedy, než odkázati pány členy Svazu
na příslušné skupinové výbory vystavovatelské, aby
jim piání svá přednesli a usnesení o nich vzbudili.
Urbánek
Praha
svaz če
svaz český vystavovatel
Clánek 7
23
article
Nelze nám při této příležitosti zamlčeti, že ne-
můzeme — ku provedení důkazu opačného — hlas
ctěného Svazu považovali za prcjev závažné části
vystavovatelů, poněvadž schůze clěného Svazu, do
které také pozvaní zástupci naši se dostavili a která
se o jeho požadaveích měla radili, se nemohla konati
pro slabé účastenství členů (z nichž přes půlhodinně
čekání jedva deset se dostavilo) a poněvadž i násle-
dující schůze, která se na resoluci nám předložené
usnesla — aniž bylo dodrženo ujištění, že i do dal-
šich schůzi budeme zváni — dle našich informací
byla navštívena jen asi šedesáti osobami, tedy (ne-
hledě ani k tomu, že mnozí z nich vůbec nevyslavují
počtem docela mizivým v poměru k celkovému počtu
českých vyslavovatelů
Na konec konstaujeme ještě, že jsme hned vý-
stavním řádem dali a dle něho stále dáváme ka-
žděmu vystavovateli — a také každému návštěvníku
výslavy — plnou vůli, používati na výstavě výlučně
jen jazyka svého, že nepotlačujeme národní uvědo-
mění a cílění nikoho a že mu dáváme úplně volný
průchod, pokud ovšem se srovnává s požadavky do-
brého mravu společenského a uznané pohostinnosti
Jsme oslatně vždy rádi ochotni, zúčastniti se
schůzí ctěného Svazu, budeme-li k nim zváni, svými
zástupci a dáti v nich žádaná vysvětlení
našl.
24
article
. „Národní List,“ mají svůj klosk na vý
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se n
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran-
ního i odpoledního vydání k dostání. Taktéž přijímají
se v kiosku inseráty do našeho listu a lze tam kou-
piti i kalendář „Nár. Listů“ s mapou král, českéh
za cenu sníženou. Při večerním osvětlení výstavy
v neděli a dnech svátečních vzplane i náš kiosk v záři
olektrických světel.
. Chemický pavilon. Továrna Derby,
jakož i veškerých vlastností krému na obuv. Otak a
Baumann v Praze—Libni. Tento nejnovější a
každého zajímající průmysl nalezneme v chemickém
Baumann
Praha
Libeň
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstavní táčky.
Nemělo by se všecko dávat do novin
Předevčírem stálo skoro ve všech, že se
na výstavě budou slaviti dvě svatby, jedna
z Moravy a druhá pražská (nevěsta je dívka
z velmi známé rodiny, hezká a bohatá) —
už včera jsem dostal expresní dopis:
»Milý muži! Prosím tě, piš okamžitě
anebo ještě lépe: telegrafuj, kdo jet
pražská nevěsta, kdy bude mít svatbu a kdesi
dala šit šaty? A koho si bere to taky nezapo-
meň! Dost možná, že se seberu a přijedu n
tu svatbu podívat . . .«
ialoe
Morava
26
article
Pranic mě to psaní nepotěšilo ! Věřím do-
cela, že by žena byla schopna vyhodit desítku
na dráhu, jen aby tu nevěstu vidělal
Nedopouštěj dobrotivé nebe, aby tak ně
koho napadlo, dát se na výstavě ro zvé st
Myslím, že by turnikety nestačily a že bys
lezlo všeobecně přes plot.
Ale upřímně řečeno: je to od těch nevěs
odvaha, veřejně a vejstavně se dát oddat
projít křížovým ohněm zvědavých zraků a po
známek.
A zvlášť těch poznámek! Lidé dove
dou být tak srdečně upřímnými, dovedou tal
vlídně myslit nahlas, že se člověk pranic ne
diví, když do roka je v Praze 20.000 urážko
vých procesů. Nejvíce se lidé pomlouvají n
tramvaji.
Jako ondyno! Jel jsem ve voze natříska-
ném docela dle zákazu o přeplňování vozů
visel jsem za držátko, poněvadž na stání nebylo
pro cizí nohy ani pomyšlení. V pravo seděly
dvě elegantní dámy, v sněhobílých šatečkách,
v levo párek starších manželů. Mužská polovice
horkem podřimovala, ale ta slabší polovice
merčila ona bílá zjevení tak ostře, že jsem
strachy trnul, kdy ty její nebozízky, nad kle
rými bylo obočí tak husté jako miletínské lesy
provrtají korsety těch dam.
Konečně to prasklo !. Bodrá matka nemohla
snést déle přival svých kritických myšlenek
nenápadně šťouchla manžela do žeber, div ne
spadl s lavice a pak zašeplla hlasem, připomí
najícím bombardon: »Jen se koukni na ty
ltrese
figury !«
Praha
urážka
27
article
Pan manžel podíval se na půl oka a řek
Pan manžel podíval se na půl oka a řek
jenom »Hm«.
Byl bys' si mě vzal, kdybych se ti byl
takhle nastrojila ?« pokračovala hlasem avanzu-
jícím na pozaun.
Muž sebral všechnu svoji fantasii dohro
mady, představil si svoji ženu v tom »bílém
prádle« a vlasy mu nadzdvihly klobouk. Možná
dost, že hrůzou při vzpomínce na ten neroz-
vážný čin vůbec.
Ale utrpení jeho nebylo ještě u konce.
»Jen se podívej, jak je ta na levo malo-
vaná —« krifisovala přísná matrona dále, pra-
nic si nevšímajíc, že obě dámy sedí jako na
rozbitých cylindrech .. Štěsti jejich bylo, že
dělaly, jakoby ji neslyšely. Tak to šlo až do
výstavy.
O nic lepší nejsou mnozí procházející se
výslavou. Jdete s damou, přejdete o dva kroky
skupinu vás pozornjicí. a stvštte za sebou
28
article
*) Viz »Národní Listy« ranní vydání 3. června
29
article
»To je slečna X. Y. Vy ji neznáte? To j
přece . . «
»A co je on zač?
Tuze příjemné, není-li pravda? A jemné
diskretní, taktní!
Než ještě na jeden druh poznámek musín
upozorniti. Jsou to poznámky t. zv. nebezpečné
I Homěrovi se stalo, že někdy zaspal, jakž ne
potom jiným smrtelníkům. Stává se totiž lidem
jinak i docela normálně myslicím, že bezděčně
pustí někdy pusu na procházku, plesknou něco
šikovného a teprve pozdě se leknou toho,eo
vůbec neměli nikdy říci.
A zvlášť ne před ženami svýmil
Neřeknu, komu se stal ten malheur, al
bylo to ve společnosti, která prohlížela výstavu
interieurů.
Dámy byly u vytržení nad nádherným ná
bytkem, pánové mrkali splše po otomanech
které vyzývají zrovna, aby se na nich po dobrém
obědě člověk natáhl, zapálil si trabučko, pře
četl noviny a pak si sehrupnul. V tom vedru
zvlášt!
A tu jedna z vdaných dam si vzpomněla
že dobrá její přilelkyně (mimochodem, vlaslně
ale zvláště řečeno: rozkošná vdova) má ve svěm
budoiru právě takové apartní trymö, »jako je
támhle toe.
Neprozřetelný pan manžel — bůh suď kde
byl se svými myšlenkami — k velikému zděšení
nás všech, kleří navzájem své ženy ujišťujeme
skálopevnou věrností, prohodil: »Ba ne s s
to zreadlo má přece v ložnici —«
Bylo zle a zle a zle!otb
Jsou věci pod sluncem, které se už nikdý
nedají vymluvit, výsvétlit a zarelušovat, i kdyby
30
article
V této technice provedena byla též okna na scho
31
article
člověk pronesl obhajovací řeč tak dlouhou, že
podmět vysloví o 12. hodině v poledne a výrok
až ve 12 v noci l
Facit zreadlové neprozřetelnosti byl, žes
manžel s mozkem, opozdivajícím o pět vteřin,
letos nestane slaměným vdovcem.
Ostatně — je nadobro veta po svobodě
těchto hamižných tvorů! Učinil jsem sensační
vynález na bezpečné potření nočních toule
letních vdovců a doufám, že dostanu se všech
stran závěj děkovných přípisů, rozumí se růžo-
vých, na velinovém papíře. Jako všechny velko-
lepé vynálezy i můj je jednoduchý: ji so u t
pichací kontrolní hodinyl
Malý výklad všechno vysvětlí;
Paní domu, než odjede, zavolá si zámeč-
níka, kterému jsem svůj patent dal v zájmu
klidný spánek všech žárlivých žen docela za-
darmo do komise a požádá ho, aby kontrolní
hodiny jednoduchým mechanismem spojil se
zámkem dveři od bytu. Pak docela malým
kličkem (který ale nesmí zapomenout domal)
sama hodiny natáhne, na měsíc, na dva — jak
je libo. A dle svého uznání jednoduchou ru-
čičkou zařídi, že dvéře zevnitř bytu se v 11
nebo ve 12 hodin v noci automalicky uzavrou
a teprve v 7 hodin ráno zase otevrou. Hodi
nový stroj začne fungovat od 10 hodin večer.
kdy každý pořádný manžel může být už z pro-
cházky doma a zbytek času, než usne, má vě-
novat vzpomínkám na svoji choť.
Zdali tak činí — to prozradí v oněch
kontrolních hodinách pořád běžící proužek pa-
píru — neboť vzpominající pan manžel bude
mít přísně uloženo, chodit každou půlhodinu
»píchat« jako ponocný
32
article
Já vám dám, těšit se, »až budem' sami!e
Vite, kam bezvadně můžete chodit s amir
Do pavilonu klenotnictví!
Nevydáte se tím v nebezpečí, že budel
muset přeslechnout nářky své milostivě, které
jste dávno mohli koupit brilantovou garnituru,
kdybyste nemuseli všechno prokouřit a propit.
Anebo, můžete si naopak napravit pošramocenou
snad reputaci, když .. . no, neošivejte se . ..
za 50 K boutony nekoupítel
Byl jsem lam v tom pavilonu již také,
všecko se mi libilo, ale jedna myšlenka mě
znepokojila. Ne že bych měl strach před Wa-
siňským, ten je právě před porotou, ale z ná-
sledujících důvodů: Ptal jsem se, jak pavílon
bude hlídán?
Prý ve dne tam budou stále tři dozorcové
a dva tajní.
A jak v noci?
V noci to bude tak: Jeden dozorce bude
uvnitř a sice bude tam zavřen z venčí klíčem,
který bude míti druhý dozorce, jenž bude
celou noc chodit kolem pavilonu.
To prý je nejnovější systém hlídání!
Z počátku připadalo mi to báječně moudré.
když jsem ale déle o tom přemýšlel a zvláště
myslel na toho ubožáka, klerý tam v pavilonu
má být celou noc zavřen, tak docela sám a
sám se svými myšlenkami, se svými starostmia
snad i bolestmi . . . ledacos přepadne člověka
náhle . . . tu litoval jsem ho srdečně, nebot
co jsou mu v takové chvili platny všechny ty
brilianty kolem něho, ty miliony korun, když
by rychle rád na vzjuch . . a kolega má
klič v kapse ... a sedí bah ví kde na pivě ...
Zevloun.
Vite
Zevloun
Wa