ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 943d3f60-7716-11dc-97df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 54 celkem · entity: person 63, place 40, work 4, org 1
1 masthead
Strana 10,
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
21. června 1908.
4 masthead
Císlo 170.
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Péče o slepě. Napsal doc. dr. J. Chalupec ký Zakladatelem ústavů pro slepé je Francouz Nalentin Hauy (žil 1745—1822), který zařídi v Paříži r. 1784 první „Pinstiluticn des jeunes- aveugles“, Za jeden a čtvrt století rozmohla se péče o nevidomé značně, jmenovitě v Něme- eku. Dle zpráv v II. vydání „Handbuch Graefe- Saemisch“ bylo roku 1899 v říši německé 34 ústavů, ošetřujících na 3000 slepých žáků; cel- kem bylo v téže době slepých dětí 3500, vůbee pak slepců všeho věku 38.000 (v r. 1900 jen 34.334). V naší polovici mgenářství Rakousko Uher- ského bylo dle sčítání r. 1900 slepých 14.875, z nichž v ústavech ošetřeno 1040, tedy poúze 7.1%. Z jednotlivých království a zemí nejlepší poměry nacházíme v Dolních Rakousích, kde z 1250 slepých zaopatřeno jest 375, tedy 30 9 Kolik se tkne zemí koruny české, máme v Če- chách (dle součtu z r. 1900) mezi 6,318.697 obyvateli celkem 3295 slepých, z nichž opatřeno jest 312 (z toho v ústavech pražských 138); na Moravě mozi 2,437.706 obyvateli slepých je 1434, z nich v ústavě 130; ve Slezsku mez 680.422 ob. slepých 301, pro něž vůbec žád- ného ústavu nenii V úřadních statistických datoch shledávám i do jisté míry příčiny oslepnutí — ale velmi nedostatečně, neboť dělí se slepota na: vroze- nou, pak nabytou po hnisavém zánětu novoroze- ných, zaviněnou neštovicemi, úrazem, a posléz na vyvolanou „různými chorobami“. Bližší roz- bor nenáleží do této stati, jen dlužno po- dotknouti, že blenorrhen a neštovice zastoupeny jsou v aetiologii nepoměrně velikými hodnotami- prvá 388, druhá 361. Úkaz proto smutný, že velikému počtu těchto osleplých bylo by lze včasným léčením a očkováním zrak zachovati!
docent doktor J Chalupec Francouz Nalentin Hauy Paříž Rakousko Uhry Dolní Rakousy Morava GraefeSaemisch
6 article
Uvedená čísla statistická nápadna jsou ohromným nepoměrem slepých v ústavech cho- vaných proti slepým vůbec; poněkud — ne však dostatečně — zmenší se nepoměr tento úvahou (jak uvidíme), že není vlastním účelem ústavů všechny slepé zaopatřovati, nýbrž výchovati je tak, by sehopni byli samostatně se uživili. Ústavy jsou v Praze pouze privátní, a t ústav „pro vychování a léčení chudých slepých děti“ na Hradčanech, pak „ústav Klarův pro zaměstnání dospělých slepeů“, a posléz zaopa- třovací (ne vychovávací) „Francisko-Josefeum“ V Brně jest ústav veřejný, Slezsko — jak zmi- němo — jakýchkoliv zařízení v tomto smyslu po- strádá. Cheeme-li učiniti si jasný obraz o zaopa- tření slepých, tak jak aby asi býti mělo, rozdě- Mme si postup jeho v jednotlivé stupně dle věku chovanců. Tu pak v prvý stupeň večteme děti slepé od napození neb od útlého věku, až do stáří 4 let; děcka tato nehodí se do ústavua jest se o ně starati v soukromi, v jich vlastních nodinách, nebo po případě svěřiti je — za stá- lého dohledu veřejného — spolehlivým ošetřova- telům. Druhý stupeň, ve věku 4—8 let, tvoří vhodnou dobu pro návštěvu dětské opatrovny, zahrádky, ovšem zvláště pro slepé zřízenéa vedené. Stupeň třeti jest doba návštěvy školy, zase pro slepé zařízené, ve věku 8—15 let. Po- tom, mezi 15—20. rokem dlužno seznámiti ne- vidomé s vhodným pro ně řemoslem (viz níže) — období čtvrté. V pátém období, od 20 do 55 let přichází na řadu zaepatření v užším smyslu, kdy jest vhodným způsobem postarati
Klarův Praha Hradčany Francisko Josefeum Brno Slezsko
7 article
se o to, by v ústavu vychovaný a něčemu vy- učeny slepec samostatně a volně, tedy mimo ústav, svých vědomosti mohl využitkovati a se uživiti. Zde by končil vlastní úkol péče zaopa- třovací; se stanoviska moderního, razícího stále nové dráhy cílům humanitním, bylo by ještě mluviti o zajištění invalidním a starobném; doba neschopnosti musíla by se počítati o několik let dříve, než u lidí se smysly normálními, tobiž as po 55. roce věku, poněvadž slepota činí staršího člověka, jehož ostatní smysly (na př. sluch) při- rezenou involucí otupují, dříve ku práci neschop- ným. — Rozvrh tento měl by ještě býti do- plněn jakýmisi útulky, kde by ošotřováni byli slepci choří, vzdělání nesčhopní, jako na př. slabomyslní, blní, hluší, nějak oehrnutí a pod. Ústavy tyto vlastně již vymykají se rámci péče o slepé vůbec, a náležejí do příslušných oborů jiných (chorobineů). Uplyne jistě drahně času, než bude lze mluviti o uskutečnění zminěných ideálních za- řízení; prozatím jest se jim aspoň poněkud při- bližiti. A tu uvážiti jest toto: do doby, potřebné k normálnímu vychování slepých, v stáří, 4—20 let, přísluší dle statistických dat z r. 1900 na Čechy 346 osob, na Moravu 265 a na Slezsko 17; z těch opatřeno je v Čechách 114, na Mo- ravě 130 a ve Slezsku nikdo. Z ostatních sle- pych, do 70 i víco let, je zaopatřeno v Čechách 188, na Moravě 40 a ve Slezsku 8 (v ústavech ne pouze pro slepé zřízených). Výsledek zni, že v Čechách zbývá nezaopatřených 2483 č. a 87%, na Moravě 1246 č. 88% a ve Slezsku 293 č. 9771
Čechy Morava Slezsko Slezsko 8
8 article
Zmínili jsme se dosud jen povšechně o vý- chově slepých dle jich stáří. Bude nám nyni podrobněji vylíčiti, jakým postupem vý- chova díti se má a jakých výsledků lze očekávati. Začátek ošetřování vložen jen v ruce pěstounů, rodiny. A tu hned bývá velmi často a velmi značně chybováno. Slepé dítě vzbuzuje přirozeně soustrasť a bývá buď zbýčkáno přes příliš obsluhováno, nebo zase úplně zane- dbáváno. Obé jest chybné. První a nejdůleži- tější zásadou jest co největší volnost. Hined v útlém věku má takové ditě zaměstnáno býti drobnými pracemi v domácnosti, v zahradě uklízením a p. Volností, poskytnutou třebas pod dozorem starších sourozenců, stane se dítě ji- stějším, samostatnějším; není-li možný pobyt v ústavu, má slepě dítě navštěvovati školu s ostatními, by aspoň sluchem se účastnilo čin nosti duševní. V ústavu děti as 6—7leté učí se nejprve vyslovovati určitě jednotlivé hlásky, pak slabiky. by sluch řádně si ovičili. Počátkem druhébo roku vyučování dostanou slabikář s tlačenými, reliefními obyčejnými latinskými písmenkami. jež hmatem učí se poznávati. Pak počnou psáti.
9 article
a sice jehlovým písmem (system Kleinův): ko- vevé čtyrboké hranolky na svrehní ploše maj vypuklou, hmatnou pímenku, na spodní ploše pak zapuštěné jehly, sesťavené v obraz téže písmenky. Hranulky tyte ukládají se srovnané v slova do rámečku, a vtlačením jehel do papíru vypichují hmatně i čitelné obrazee. Vtlačení děje se obráceně, do rubu papíru, aby na líení straně bylo zřetelné písmo. V třetím roce vyučování počne dítě seznamovati se s písmem slepých, jež sestavil Francouz Braille. Písmo toto skládá se z vypuklých bodů, nejvýše šesti, sestavených ve dvě kolmé řady po třech bodech (asi jako na kamenech hry domino!). Jeden neb více bodů v různých seskupeních značí určité písmeno: na př. a jest jeden bod nahoře v levo, b dva body v levo pod sebou, o dva body nahoře vedle sebo a 1. d. Čtení písma děje se hmatem druhéhoe třetiho prstu ruky. Psaní děje se tupým bodcem, vtlačeným do měkkého papíru, uloženého muzi dvě destičky, z nichž horní opatřena jest otvory, odpovídajícími písmu; bodee vtlačuje se zase.
Kleinův Francouz Braille
10 article
jako u písma Kleinova, do rubu papíru a píše se vlastně obráceně. — Písmen uživá se tak za čislice (a = 1, b = 2 atd.), s příslušným zvláštním označením. Počítání cvičí se hojně z paměti, nebo u malých žáků pomocí ruského počítadla; u dospělejších zavedeny jsou počí- tací strojky, totiž destičky s otvory, do nichž vsazují se relietní arabské číslice, nebo hranoly so zářezy, které dlo různého postavení znač různá čísla. — Noty hudobní podobají se relieí- nímu písmu; jedna ruka hmatá, druhá hraje (na klavíru), až naučí se kusu na pamět. Zeměpis přednáší se pomocí vypouklých map, obrazce geometrické ryji se do voskových tabulek neb sestavují se nalepováním voskovaných nití Počátky přírodopisu vštěpují se za pomoci mo- delů zvířat, květin a p. na Nevychovaný, nebo příliš zhýčkaný slepee je tvorem vpravdě ubohým. Tak popsán jesl hoch od narození slepý, úpíně zanedhaný, Jenž dodán do ústavu až v 11. roce věku; podobal se prý člověku spicímu: neudržel ničeho v ru- kou (ne pro slabost, ale následkem nedostatečné inervace), nedovedl orientovati se v okolí ani bu atem, ani sluchom, neznal účelu nejjedno- děších nástrojů, a neuměl ani řádně kousati hltaje celá sousta; a opačně cituje se 22letý slepý syn bohatých rodičů, který byl stále oše třován jako maličké děcko — oblékán, krmeno — ač byl jinak zdráv a dohře vyvinutý.. Co do n samostatnosti jsou si oba podobnil (Dokončení.)
Kleinův Noto
11 article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 25. číslo při náší tento zajímavý obsah I. Práce původní: 1. Prof. dr. Lad. Haškovec Pokusné studie o působení alkoholu. — 2. Doc. dr Fr. Procházka: O reformě úrazového pojiš ťování, — 3. Dr. Julius Pelřivalský: Ke klinickým poznatkům o vředu duodenálním. Práce z kliniky prof. Kukuly. — 4. Dr. Ant Wiesner v Žižkově: Novější chemick zkoušky k účelům klinickým a soudním. (Dokončení.
profesor doktor Lada Haškovec docent doktor František Procházka Julius Pelřivalský Kukula Wiesner Žižkov
12 article
— II. Rozhledy: Dětské lékařství. Vnitřní lékařství — Z nejnovější lileratury. — III. Z lékařských spol- ků a sjezdů: IV. sjezd čes. přírodozpytcův a lékařů v Praze od 6. do 10. června 1908. — II. protialko- holní sjezd ze zemí českých v Praze 8. června 1909 — IV. Zprávy. V. Feuilleton: Zpráva o poměrecha zařízeních zdravotních v král. českém za léta 1902 až 1905, referuje dr. Josef Krisen. — VI. Tiskopisy redakci zaslané. Zpráva z nemocnice v Nymburce K číslu přiloženo jest 23. číslo „Věstníku“, sta- vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny če- ské i v cizině. Obsahuje mimo jině dokončení zprávy o veřejné manifeslační schůzi dne 5. června 1908 Řeči záslupců stran, jež dosud v denních listech uve- řejněny nebyly, doporučujeme pozornosti. Po celých Čechách pověstná správa všeobecné nemocníce praž- ské chystá se postaviti korunu skandálnímu vedení tohoto ústavu, které trvá již 15 let — vyštvaním všech mladších lékatův. Jen tolik budiž uveďeno: Patnácte let téměř polovina oddělení neměla place- ných sekundárních lékařův. Konečně dorostla gene- race, která polovičatá opatření posledních měsíců hroutí hromadným odchodem z ústavu. Událost tat stane se ovropským skandálem. Ovšem, nemocnice slouží zvláště jen chudině — proto netřeba k léka- řům, takový „materiál“ obsluhujícím, míti ohledu A kdo je správcem této nemocnice?... (Dle zprávy. jež právě nás dochází, bylo zvláštním výnosem vlád- ním požadavkům lékařů v hlávních bodech vyho věno. Redo Číslo 241.
doktor Krisen Praha Nymburk Čechy Reda
13 article
Šachy- Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresnvány huďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 401. (Originál.) Mistru Důrasovi Jan Hostáň v Brzicích.
J Rašovs J Rašovský Důras Hostáň Morava Brzice
14 article
Mat ve 3 tazícl
15 article
Zprávy šachově. Praha. Jak jest již čtenářům z obšírných. zpráv našeho listu známo, skončily oba jubilejní turnaje pražské vítězstvím českým. V turnaji mistrovském dé- hil I. a II. cenu (4000 + 3000 K) Oldřich Důra z Prahy a Karel Schlechter z Vídně — dobří přátel a vitězové nedávno skončeného mistrovského turnaje ve Vídni — 131/2 výhrami z 19 (71.05%), v turnaji hlavním pak dobyl I. ceny 500 K a hrdého titulu mistra Karel Treybal z Prahy 8 /z výhrami z 11. neprohrav v celém turnaji ani jedné partie. — Mistr Důras novým velkým timto úspěchem dokázal, že ví- deňské vítézstrí jeho nebylo nahodilým, nýbrž zaslou- ženým a umění jeho odpovídajícím; a vyšinul se ví- tězstvím tímto mezi největší z velkých. Hra jeho, jak jsme již častěji napsali, jest brilantní, plna krásných kombinací a skvělých obětí, připomínující živé hry Čigorina a Pillsburyho z jich nejslavnějších dob. Re- misy jeho nejsou suché a otesané jako na př Süchtinga; teprve po vyčerpání všech možných po- kusů, k výhře směřujících, odhodlá se mistr dáti partii za remis. Jeho houževnatost a klid v úspěšném hájení ztracených posic jsou obdivuhodny, jest zajisté též uměním v trudných situacích neztráceti hlavu, nýbrž klidně kombinovati a vymýšleti léčky k udolání sou- peře, případně k uniknutí z beznadějné posice. Po- sledními úspěchy razí si mistr Důras dráhu k velkému cíli, jehož dosážení mu z plna srdce přejeme. Schlechter zajistil si pražským vítězstvím trvalé míst mezi velmistry. V posledních letech zanechal příliš opatrné a malých úspěchů slibující remisové hry dří vějších dob, hrál útočně a úspěchy při jeho geniálno- stí se též dostavily. Schlechter, zrovna jako Důra svou milou a joviální povahou získávají si četné přátele a obdivovatele. Treti vítěz Milan Vldmar z Lublaně
Oldřich důra Schlechter Treybal Čigorin Pillsbury Důras Vldmar Praha Vídeň Re Lublaň
16 article
docílil též skvělého úspěchu. Po předposledním utkání „kombinovalo“ se odvážně, že dohoní Schlechtera Důrasa a s nimi děliti bude 1—3 cenu! Marsball ne- dal se však poraziti a tak zůstal Vldmar o 1/2 z prvními dvěma. Od Vidmara očekává se ještě mnoho. neboť jeho geniální, hluboce založená hra slibuje velké úspěchy. — Rubinstein je opět poněkud níže než se očekávalo, přecé jest však nutno zařaditi ho mezi místry prvého řádu, neboť jednička jest malinkou diferencí, o které rozhoduje často jen náhoda. Hra jeho připominá Steinitze, jest však prosta všech ne- zdravých umíněností. — Teichmann jest opatrný hráč. o čemž svědčí velký počet remis (12). Při remisové hře nelze ovšem mnoho ztratiti, ale též ne mnoho získati. Se 6 výhrami a 6 probrami docílil by téhož stavu jako s 12 remisami. — Maroczyho úspěch v po- měru k jeho umění jest tentokráte skromný. Nějakou indisposicí omeškal se v prvním týdnu turnaje, což nemohl již dohoniti, neboť jeho rivalové hnali se ne- přetržitě v před. Některé skvostné jeho partie doka- zují však, že neúspěch jeho jest jen dočasný a že v příštím turnaji bude opět na předním místě. — O 7—9 cenu se dělí Leonhardt, Marshall a Salve.
Schlechter Důrasa Vidmar Rubinstein Teichmann Leonhardt Marshall O 7
17 article
Prvý byl v první polovici turnaje vážným konkuren- tem na prvé místo — ke konci však ochabl. Pozoru- hodny jsou jeho úspěchy s Maroczým, který má v něm nejnebezpečnějšího soupeře. Marshall připravi se svou riskantní, ba možno říci hazardní hrou o mnohý lepší úspěch. Salve jest silný, houževnatý hráč, jehož umění vyniká zvláště v končící hře. Ja- nowski, skvělý útočný hráč, v posledních letech ocha- buje; jeho skvostná hra zasloužila by lepšího úspěchu — který se snad po čase opět dostaví. — Poslední v těz Dus Chotimirski měl hned na začátku turnaje smůlu. Byrokratickým ruským systémem zdržen byl na hranicích, takže přijel do Prahy pozdě a ztratii první partii kontumací. Neztratil však odvahu a dobyl ještě čestného úspěchu. — Z ostatních mistrů dobyl Prokeš velmi pěkného úspěchu, vybojovav si mistrov- skou třetinu. Tehož úspěchu docilil by zajisté i dr Kvíčala, kdyby velmi tragická událost v jeho rodině (zemřeli mu náhle najednou otec i matka) nebyla mu zabránila dostaviti se k sehrání posledních partií. Fr Treybala očekávali jsme mnohem výše a mohl též skutečně lepšího úspěchu dosáhnouti, nebýti tělesné indisposice a přílišné dobromyslnosti. Doufáme však že úspěch se při nejbližší příležitosti jistě dostavi Alapin, senior sú astněných mistrů, nemohl již s mlad- šími držeti krok. Spielmauna asi jeho přátelé přece- úujt — ač jisto jest, že něpostrádá geniälnosti. Mliese jest hráč velmi nejistý — v jednom turnaji dobude jedné z předních cen, v druhém pak vyjde na prázdno.
Marshall Chotimirski Prokeš Kvíčala Treybal Praha
18 article
Patří však mezi nejobávanější soupeře. Süchting hraje houževnatě a opatrně — proto ten počet remis (t3 a nepatrný úspěch. Bardeleben, před drem. Tarra schem champion Německa, patří dnes již mezi za padlé hvězdy. Leontěva—Rabinoviče jeho pražští přá- telé ze „Schachklubu“ příliš přeceňovali. — Celý turnaj, díky oberřelosti a obratnosti pořadatelů, se- hrán byl klíduě, bez rušivých konfliktů. Těšíme se. že obětavostí českých šachistů umožněno bude vydání sborníku partií tohoto prvního, na skutečně české půdě sehraného mistrovského turnaje. — Ke konci podáváme výsledky, jichž docílili vítězové mezi sebou 1. Důras 61/2, 2.—3. Schlechter a Rubinstein 51v 4.—8. Vidmar, Teichmann, Maroczy, Leonhardt a Ja- nowski 5, 9.—10. Marshall a Salve 41/2 a 11. Dus- Chotimirski 31/2. Jest tudiž i zde mistr Důras na prvním mistě. Düsseldorf. Zdejší šachový klub pořádá v dnech od 1.—20. srpna 1908 národní (t. j. jen pro členy) sjezd německého Schachbundu. Hrány budou: A. Turnaj mistrovský: vklad 20 M, záruka 50 M Ceny: 750, 500, 400, 300, 200, 150 a 100 marek účastníků 14—16. B. Turnaj hlavní a): vklad 15 M záruka 20 M. Ceny: 350, 250, 150, 100, 75, 60, 50 40 marek; účastníků 18—20. C. Turnaj hlavní b)t vklad 15 M, záruka též 15 M. Ceny: 300, 250, 150 100, 75, 60, 50, 40, 30 marek (anebo cenné předměty). Účastníků 20—24 ve skupinách. D. Turnaj vedlejší vklad 7 M 50 fen., záruka 15 M. Ceny: 75, 60, 50, 40. 30 a 20 M. Přihlášky do 1. července 1908 na adresu; K. Hoing, Düsseldorf, Friedrichstrasse 62. Tunhridge Wells. Letošní sjezd anglické šachové federace koná se zde ve dnech od 10.—22. srpna 1908. Hrány budou: Turnaj mistrovský, turnaj hlavní, 2 turnaje vedlejší a turnaj damský.
Rabinovič Schlechter Rubinstein Vidmar Teichmann Marocza Leonhardt Marshall Důras K Hoing Bardeleben Německo Düsseldorf Tunhridge Wells Salve
35 article
Rosa Schalková podává jménem vlast- ním, jakož i jménem všech dítek a příbuzných zprávu o náhlém úmrtí jejího manžela, pokud se týče otce, bratra a švakra, pana
46 article Město Zásmuky zadá veřejným ofertním řízenín
Město Zásmuky zadá veřejným ofertním řízenín stavbu vodovodu dle úřadně schválených plánů rozpočtěnou obnosem 51.097 K 45 h Stavba zadá se buď v celku neb práce stavební a mechanické zvlášť. V plány, výkazy a zadávací podmínky lze nahléd- nouti denně v úřadních hodinách u městského úřadu v Zásmukách. Nabídky dle podmínek řádně sestavené, zapeče- těné a opatřené nadpisem „Nabídka na stavbu vodo- vodu v Žásmukách“ buďiež podány po složení vadi obnosem 2500 K u městského úřadu v Zásmukác nejdéle do 5. července 190 O nabídkách bude rozhodnuto dne 7. července 1909. c23 Z městské rady v Zásmukách dne 20. června 1908. Ant. Šál, starosta města 1127
Zásmuky