3
masthead
21. června 1908.
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Péče o slepě.
Napsal doc. dr. J. Chalupec ký
Zakladatelem ústavů pro slepé je Francouz
Nalentin Hauy (žil 1745—1822), který zařídi
v Paříži r. 1784 první „Pinstiluticn des jeunes-
aveugles“, Za jeden a čtvrt století rozmohla
se péče o nevidomé značně, jmenovitě v Něme-
eku. Dle zpráv v II. vydání „Handbuch Graefe-
Saemisch“ bylo roku 1899 v říši německé 34
ústavů, ošetřujících na 3000 slepých žáků; cel-
kem bylo v téže době slepých dětí 3500, vůbee
pak slepců všeho věku 38.000 (v r. 1900 jen
34.334).
V naší polovici mgenářství Rakousko Uher-
ského bylo dle sčítání r. 1900 slepých 14.875,
z nichž v ústavech ošetřeno 1040, tedy poúze
7.1%. Z jednotlivých království a zemí nejlepší
poměry nacházíme v Dolních Rakousích, kde
z 1250 slepých zaopatřeno jest 375, tedy 30 9
Kolik se tkne zemí koruny české, máme v Če-
chách (dle součtu z r. 1900) mezi 6,318.697
obyvateli celkem 3295 slepých, z nichž opatřeno
jest 312 (z toho v ústavech pražských 138); na
Moravě mozi 2,437.706 obyvateli slepých je
1434, z nich v ústavě 130; ve Slezsku mez
680.422 ob. slepých 301, pro něž vůbec žád-
ného ústavu nenii
V úřadních statistických datoch shledávám
i do jisté míry příčiny oslepnutí — ale velmi
nedostatečně, neboť dělí se slepota na: vroze-
nou, pak nabytou po hnisavém zánětu novoroze-
ných, zaviněnou neštovicemi, úrazem, a posléz
na vyvolanou „různými chorobami“. Bližší roz-
bor nenáleží do této stati, jen dlužno po-
dotknouti, že blenorrhen a neštovice zastoupeny
jsou v aetiologii nepoměrně velikými hodnotami-
prvá 388, druhá 361. Úkaz proto smutný, že
velikému počtu těchto osleplých bylo by lze
včasným léčením a očkováním zrak zachovati!
docent
doktor
J Chalupec
Francouz
Nalentin Hauy
Paříž
Rakousko
Uhry
Dolní Rakousy
Morava
GraefeSaemisch
6
article
Uvedená čísla statistická nápadna jsou
ohromným nepoměrem slepých v ústavech cho-
vaných proti slepým vůbec; poněkud — ne však
dostatečně — zmenší se nepoměr tento úvahou
(jak uvidíme), že není vlastním účelem ústavů
všechny slepé zaopatřovati, nýbrž výchovati je
tak, by sehopni byli samostatně se uživili.
Ústavy jsou v Praze pouze privátní, a t
ústav „pro vychování a léčení chudých slepých
děti“ na Hradčanech, pak „ústav Klarův pro
zaměstnání dospělých slepeů“, a posléz zaopa-
třovací (ne vychovávací) „Francisko-Josefeum“
V Brně jest ústav veřejný, Slezsko — jak zmi-
němo — jakýchkoliv zařízení v tomto smyslu po-
strádá.
Cheeme-li učiniti si jasný obraz o zaopa-
tření slepých, tak jak aby asi býti mělo, rozdě-
Mme si postup jeho v jednotlivé stupně dle
věku chovanců. Tu pak v prvý stupeň večteme
děti slepé od napození neb od útlého věku, až
do stáří 4 let; děcka tato nehodí se do ústavua
jest se o ně starati v soukromi, v jich vlastních
nodinách, nebo po případě svěřiti je — za stá-
lého dohledu veřejného — spolehlivým ošetřova-
telům. Druhý stupeň, ve věku 4—8 let, tvoří
vhodnou dobu pro návštěvu dětské opatrovny,
zahrádky, ovšem zvláště pro slepé zřízenéa
vedené. Stupeň třeti jest doba návštěvy školy,
zase pro slepé zařízené, ve věku 8—15 let. Po-
tom, mezi 15—20. rokem dlužno seznámiti ne-
vidomé s vhodným pro ně řemoslem (viz níže)
— období čtvrté. V pátém období, od 20
do 55 let přichází na řadu zaepatření v užším
smyslu, kdy jest vhodným způsobem postarati
Klarův
Praha
Hradčany
Francisko
Josefeum
Brno
Slezsko
7
article
se o to, by v ústavu vychovaný a něčemu vy-
učeny slepec samostatně a volně, tedy mimo
ústav, svých vědomosti mohl využitkovati a se
uživiti. Zde by končil vlastní úkol péče zaopa-
třovací; se stanoviska moderního, razícího stále
nové dráhy cílům humanitním, bylo by ještě
mluviti o zajištění invalidním a starobném; doba
neschopnosti musíla by se počítati o několik let
dříve, než u lidí se smysly normálními, tobiž as
po 55. roce věku, poněvadž slepota činí staršího
člověka, jehož ostatní smysly (na př. sluch) při-
rezenou involucí otupují, dříve ku práci neschop-
ným. — Rozvrh tento měl by ještě býti do-
plněn jakýmisi útulky, kde by ošotřováni byli
slepci choří, vzdělání nesčhopní, jako na př.
slabomyslní, blní, hluší, nějak oehrnutí a pod.
Ústavy tyto vlastně již vymykají se rámci péče
o slepé vůbec, a náležejí do příslušných oborů
jiných (chorobineů).
Uplyne jistě drahně času, než bude lze
mluviti o uskutečnění zminěných ideálních za-
řízení; prozatím jest se jim aspoň poněkud při-
bližiti. A tu uvážiti jest toto: do doby, potřebné
k normálnímu vychování slepých, v stáří, 4—20
let, přísluší dle statistických dat z r. 1900 na
Čechy 346 osob, na Moravu 265 a na Slezsko
17; z těch opatřeno je v Čechách 114, na Mo-
ravě 130 a ve Slezsku nikdo. Z ostatních sle-
pych, do 70 i víco let, je zaopatřeno v Čechách
188, na Moravě 40 a ve Slezsku 8 (v ústavech
ne pouze pro slepé zřízených). Výsledek zni, že
v Čechách zbývá nezaopatřených 2483 č. a
87%, na Moravě 1246 č. 88% a ve Slezsku
293 č. 9771
Čechy
Morava
Slezsko
Slezsko 8
8
article
Zmínili jsme se dosud jen povšechně o vý-
chově slepých dle jich stáří. Bude nám nyni
podrobněji vylíčiti, jakým postupem vý-
chova díti se má a jakých výsledků lze
očekávati. Začátek ošetřování vložen jen v ruce
pěstounů, rodiny. A tu hned bývá velmi často
a velmi značně chybováno. Slepé dítě vzbuzuje
přirozeně soustrasť a bývá buď zbýčkáno
přes příliš obsluhováno, nebo zase úplně zane-
dbáváno. Obé jest chybné. První a nejdůleži-
tější zásadou jest co největší volnost. Hined
v útlém věku má takové ditě zaměstnáno býti
drobnými pracemi v domácnosti, v zahradě
uklízením a p. Volností, poskytnutou třebas pod
dozorem starších sourozenců, stane se dítě ji-
stějším, samostatnějším; není-li možný pobyt
v ústavu, má slepě dítě navštěvovati školu
s ostatními, by aspoň sluchem se účastnilo čin
nosti duševní.
V ústavu děti as 6—7leté učí se nejprve
vyslovovati určitě jednotlivé hlásky, pak slabiky.
by sluch řádně si ovičili. Počátkem druhébo
roku vyučování dostanou slabikář s tlačenými,
reliefními obyčejnými latinskými písmenkami.
jež hmatem učí se poznávati. Pak počnou psáti.
9
article
a sice jehlovým písmem (system Kleinův): ko-
vevé čtyrboké hranolky na svrehní ploše maj
vypuklou, hmatnou pímenku, na spodní ploše
pak zapuštěné jehly, sesťavené v obraz téže
písmenky. Hranulky tyte ukládají se srovnané
v slova do rámečku, a vtlačením jehel do papíru
vypichují hmatně i čitelné obrazee. Vtlačení děje
se obráceně, do rubu papíru, aby na líení straně
bylo zřetelné písmo. V třetím roce vyučování
počne dítě seznamovati se s písmem slepých,
jež sestavil Francouz Braille. Písmo toto skládá
se z vypuklých bodů, nejvýše šesti, sestavených
ve dvě kolmé řady po třech bodech (asi jako
na kamenech hry domino!). Jeden neb více bodů
v různých seskupeních značí určité písmeno: na
př. a jest jeden bod nahoře v levo, b dva body
v levo pod sebou, o dva body nahoře vedle sebo
a 1. d. Čtení písma děje se hmatem druhéhoe
třetiho prstu ruky. Psaní děje se tupým bodcem,
vtlačeným do měkkého papíru, uloženého muzi
dvě destičky, z nichž horní opatřena jest otvory,
odpovídajícími písmu; bodee vtlačuje se zase.
Kleinův
Francouz
Braille
10
article
jako u písma Kleinova, do rubu papíru a píše
se vlastně obráceně. — Písmen uživá se tak
za čislice (a = 1, b = 2 atd.), s příslušným
zvláštním označením. Počítání cvičí se hojně
z paměti, nebo u malých žáků pomocí ruského
počítadla; u dospělejších zavedeny jsou počí-
tací strojky, totiž destičky s otvory, do nichž
vsazují se relietní arabské číslice, nebo hranoly
so zářezy, které dlo různého postavení znač
různá čísla. — Noty hudobní podobají se relieí-
nímu písmu; jedna ruka hmatá, druhá hraje (na
klavíru), až naučí se kusu na pamět. Zeměpis
přednáší se pomocí vypouklých map, obrazce
geometrické ryji se do voskových tabulek
neb sestavují se nalepováním voskovaných nití
Počátky přírodopisu vštěpují se za pomoci mo-
delů zvířat, květin a p.
na
Nevychovaný, nebo příliš zhýčkaný slepee
je tvorem vpravdě ubohým. Tak popsán jesl
hoch od narození slepý, úpíně zanedhaný, Jenž
dodán do ústavu až v 11. roce věku; podobal
se prý člověku spicímu: neudržel ničeho v ru-
kou (ne pro slabost, ale následkem nedostatečné
inervace), nedovedl orientovati se v okolí ani
bu atem, ani sluchom, neznal účelu nejjedno-
děších nástrojů, a neuměl ani řádně kousati
hltaje celá sousta; a opačně cituje se 22letý
slepý syn bohatých rodičů, který byl stále oše
třován jako maličké děcko — oblékán, krmeno —
ač byl jinak zdráv a dohře vyvinutý.. Co do n
samostatnosti jsou si oba podobnil
(Dokončení.)
Kleinův
Noto
11
article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 25. číslo při
náší tento zajímavý obsah
I. Práce původní: 1. Prof. dr. Lad. Haškovec
Pokusné studie o působení alkoholu. — 2. Doc. dr
Fr. Procházka: O reformě úrazového pojiš ťování, —
3. Dr. Julius Pelřivalský: Ke klinickým poznatkům
o vředu duodenálním. Práce z kliniky prof. Kukuly.
— 4. Dr. Ant Wiesner v Žižkově: Novější chemick
zkoušky k účelům klinickým a soudním. (Dokončení.
profesor
doktor
Lada
Haškovec
docent
doktor František
Procházka
Julius Pelřivalský
Kukula
Wiesner
Žižkov
12
article
— II. Rozhledy: Dětské lékařství. Vnitřní lékařství
— Z nejnovější lileratury. — III. Z lékařských spol-
ků a sjezdů: IV. sjezd čes. přírodozpytcův a lékařů
v Praze od 6. do 10. června 1908. — II. protialko-
holní sjezd ze zemí českých v Praze 8. června 1909
— IV. Zprávy. V. Feuilleton: Zpráva o poměrecha
zařízeních zdravotních v král. českém za léta 1902
až 1905, referuje dr. Josef Krisen. — VI. Tiskopisy
redakci zaslané. Zpráva z nemocnice v Nymburce
K číslu přiloženo jest 23. číslo „Věstníku“, sta-
vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny če-
ské i v cizině. Obsahuje mimo jině dokončení zprávy
o veřejné manifeslační schůzi dne 5. června 1908
Řeči záslupců stran, jež dosud v denních listech uve-
řejněny nebyly, doporučujeme pozornosti. Po celých
Čechách pověstná správa všeobecné nemocníce praž-
ské chystá se postaviti korunu skandálnímu vedení
tohoto ústavu, které trvá již 15 let — vyštvaním
všech mladších lékatův. Jen tolik budiž uveďeno:
Patnácte let téměř polovina oddělení neměla place-
ných sekundárních lékařův. Konečně dorostla gene-
race, která polovičatá opatření posledních měsíců
hroutí hromadným odchodem z ústavu. Událost tat
stane se ovropským skandálem. Ovšem, nemocnice
slouží zvláště jen chudině — proto netřeba k léka-
řům, takový „materiál“ obsluhujícím, míti ohledu
A kdo je správcem této nemocnice?... (Dle zprávy.
jež právě nás dochází, bylo zvláštním výnosem vlád-
ním požadavkům lékařů v hlávních bodech vyho
věno. Redo
Číslo 241.
doktor
Krisen
Praha
Nymburk
Čechy
Reda
13
article
Šachy-
Pořádá J. Rašovs ký
Veškeré dopisy adresnvány huďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 401. (Originál.)
Mistru Důrasovi
Jan Hostáň v Brzicích.
J Rašovs
J Rašovský
Důras
Hostáň
Morava
Brzice
14
article
Mat ve 3 tazícl
15
article
Zprávy šachově.
Praha. Jak jest již čtenářům z obšírných. zpráv
našeho listu známo, skončily oba jubilejní turnaje
pražské vítězstvím českým. V turnaji mistrovském dé-
hil I. a II. cenu (4000 + 3000 K) Oldřich Důra
z Prahy a Karel Schlechter z Vídně — dobří přátel
a vitězové nedávno skončeného mistrovského turnaje
ve Vídni — 131/2 výhrami z 19 (71.05%), v turnaji
hlavním pak dobyl I. ceny 500 K a hrdého titulu
mistra Karel Treybal z Prahy 8 /z výhrami z 11.
neprohrav v celém turnaji ani jedné partie. — Mistr
Důras novým velkým timto úspěchem dokázal, že ví-
deňské vítézstrí jeho nebylo nahodilým, nýbrž zaslou-
ženým a umění jeho odpovídajícím; a vyšinul se ví-
tězstvím tímto mezi největší z velkých. Hra jeho, jak
jsme již častěji napsali, jest brilantní, plna krásných
kombinací a skvělých obětí, připomínující živé hry
Čigorina a Pillsburyho z jich nejslavnějších dob. Re-
misy jeho nejsou suché a otesané jako na př
Süchtinga; teprve po vyčerpání všech možných po-
kusů, k výhře směřujících, odhodlá se mistr dáti partii
za remis. Jeho houževnatost a klid v úspěšném hájení
ztracených posic jsou obdivuhodny, jest zajisté též
uměním v trudných situacích neztráceti hlavu, nýbrž
klidně kombinovati a vymýšleti léčky k udolání sou-
peře, případně k uniknutí z beznadějné posice. Po-
sledními úspěchy razí si mistr Důras dráhu k velkému
cíli, jehož dosážení mu z plna srdce přejeme.
Schlechter zajistil si pražským vítězstvím trvalé míst
mezi velmistry. V posledních letech zanechal příliš
opatrné a malých úspěchů slibující remisové hry dří
vějších dob, hrál útočně a úspěchy při jeho geniálno-
stí se též dostavily. Schlechter, zrovna jako Důra
svou milou a joviální povahou získávají si četné přátele
a obdivovatele. Treti vítěz Milan Vldmar z Lublaně
Oldřich důra
Schlechter
Treybal
Čigorin
Pillsbury
Důras
Vldmar
Praha
Vídeň
Re
Lublaň
16
article
docílil též skvělého úspěchu. Po předposledním utkání
„kombinovalo“ se odvážně, že dohoní Schlechtera
Důrasa a s nimi děliti bude 1—3 cenu! Marsball ne-
dal se však poraziti a tak zůstal Vldmar o 1/2 z
prvními dvěma. Od Vidmara očekává se ještě mnoho.
neboť jeho geniální, hluboce založená hra slibuje
velké úspěchy. — Rubinstein je opět poněkud níže
než se očekávalo, přecé jest však nutno zařaditi ho
mezi místry prvého řádu, neboť jednička jest malinkou
diferencí, o které rozhoduje často jen náhoda. Hra
jeho připominá Steinitze, jest však prosta všech ne-
zdravých umíněností. — Teichmann jest opatrný hráč.
o čemž svědčí velký počet remis (12). Při remisové
hře nelze ovšem mnoho ztratiti, ale též ne mnoho
získati. Se 6 výhrami a 6 probrami docílil by téhož
stavu jako s 12 remisami. — Maroczyho úspěch v po-
měru k jeho umění jest tentokráte skromný. Nějakou
indisposicí omeškal se v prvním týdnu turnaje, což
nemohl již dohoniti, neboť jeho rivalové hnali se ne-
přetržitě v před. Některé skvostné jeho partie doka-
zují však, že neúspěch jeho jest jen dočasný a že
v příštím turnaji bude opět na předním místě. —
O 7—9 cenu se dělí Leonhardt, Marshall a Salve.
Schlechter Důrasa
Vidmar
Rubinstein
Teichmann
Leonhardt
Marshall
O 7
17
article
Prvý byl v první polovici turnaje vážným konkuren-
tem na prvé místo — ke konci však ochabl. Pozoru-
hodny jsou jeho úspěchy s Maroczým, který má
v něm nejnebezpečnějšího soupeře. Marshall připravi
se svou riskantní, ba možno říci hazardní hrou
o mnohý lepší úspěch. Salve jest silný, houževnatý
hráč, jehož umění vyniká zvláště v končící hře. Ja-
nowski, skvělý útočný hráč, v posledních letech ocha-
buje; jeho skvostná hra zasloužila by lepšího úspěchu
— který se snad po čase opět dostaví. — Poslední
v těz Dus Chotimirski měl hned na začátku turnaje
smůlu. Byrokratickým ruským systémem zdržen byl
na hranicích, takže přijel do Prahy pozdě a ztratii
první partii kontumací. Neztratil však odvahu a dobyl
ještě čestného úspěchu. — Z ostatních mistrů dobyl
Prokeš velmi pěkného úspěchu, vybojovav si mistrov-
skou třetinu. Tehož úspěchu docilil by zajisté i dr
Kvíčala, kdyby velmi tragická událost v jeho rodině
(zemřeli mu náhle najednou otec i matka) nebyla mu
zabránila dostaviti se k sehrání posledních partií. Fr
Treybala očekávali jsme mnohem výše a mohl též
skutečně lepšího úspěchu dosáhnouti, nebýti tělesné
indisposice a přílišné dobromyslnosti. Doufáme však
že úspěch se při nejbližší příležitosti jistě dostavi
Alapin, senior sú astněných mistrů, nemohl již s mlad-
šími držeti krok. Spielmauna asi jeho přátelé přece-
úujt — ač jisto jest, že něpostrádá geniälnosti. Mliese
jest hráč velmi nejistý — v jednom turnaji dobude
jedné z předních cen, v druhém pak vyjde na prázdno.
Marshall
Chotimirski
Prokeš
Kvíčala
Treybal
Praha
18
article
Patří však mezi nejobávanější soupeře. Süchting hraje
houževnatě a opatrně — proto ten počet remis (t3
a nepatrný úspěch. Bardeleben, před drem. Tarra
schem champion Německa, patří dnes již mezi za
padlé hvězdy. Leontěva—Rabinoviče jeho pražští přá-
telé ze „Schachklubu“ příliš přeceňovali. — Celý
turnaj, díky oberřelosti a obratnosti pořadatelů, se-
hrán byl klíduě, bez rušivých konfliktů. Těšíme se.
že obětavostí českých šachistů umožněno bude vydání
sborníku partií tohoto prvního, na skutečně české
půdě sehraného mistrovského turnaje. — Ke konci
podáváme výsledky, jichž docílili vítězové mezi sebou
1. Důras 61/2, 2.—3. Schlechter a Rubinstein 51v
4.—8. Vidmar, Teichmann, Maroczy, Leonhardt a Ja-
nowski 5, 9.—10. Marshall a Salve 41/2 a 11. Dus-
Chotimirski 31/2. Jest tudiž i zde mistr Důras na
prvním mistě.
Düsseldorf. Zdejší šachový klub pořádá v
dnech od 1.—20. srpna 1908 národní (t. j. jen pro
členy) sjezd německého Schachbundu. Hrány budou:
A. Turnaj mistrovský: vklad 20 M, záruka 50 M
Ceny: 750, 500, 400, 300, 200, 150 a 100 marek
účastníků 14—16. B. Turnaj hlavní a): vklad 15 M
záruka 20 M. Ceny: 350, 250, 150, 100, 75, 60, 50
40 marek; účastníků 18—20. C. Turnaj hlavní b)t
vklad 15 M, záruka též 15 M. Ceny: 300, 250, 150
100, 75, 60, 50, 40, 30 marek (anebo cenné předměty).
Účastníků 20—24 ve skupinách. D. Turnaj vedlejší
vklad 7 M 50 fen., záruka 15 M. Ceny: 75, 60, 50, 40.
30 a 20 M. Přihlášky do 1. července 1908 na adresu;
K. Hoing, Düsseldorf, Friedrichstrasse 62.
Tunhridge Wells. Letošní sjezd anglické
šachové federace koná se zde ve dnech od 10.—22.
srpna 1908. Hrány budou: Turnaj mistrovský, turnaj
hlavní, 2 turnaje vedlejší a turnaj damský.
Rabinovič
Schlechter
Rubinstein
Vidmar
Teichmann
Marocza
Leonhardt
Marshall
Důras
K Hoing
Bardeleben
Německo
Düsseldorf
Tunhridge Wells
Salve
35
article
Rosa Schalková podává jménem vlast-
ním, jakož i jménem všech dítek a příbuzných
zprávu o náhlém úmrtí jejího manžela, pokud
se týče otce, bratra a švakra, pana
46
article
Město Zásmuky zadá veřejným ofertním řízenín
Město Zásmuky zadá veřejným ofertním řízenín
stavbu vodovodu
dle úřadně schválených plánů rozpočtěnou obnosem
51.097 K 45 h
Stavba zadá se buď v celku neb práce stavební
a mechanické zvlášť.
V plány, výkazy a zadávací podmínky lze nahléd-
nouti denně v úřadních hodinách u městského úřadu
v Zásmukách.
Nabídky dle podmínek řádně sestavené, zapeče-
těné a opatřené nadpisem „Nabídka na stavbu vodo-
vodu v Žásmukách“ buďiež podány po složení vadi
obnosem 2500 K u městského úřadu v Zásmukác
nejdéle do 5. července 190
O nabídkách bude rozhodnuto dne 7. července 1909.
c23
Z městské rady v Zásmukách
dne 20. června 1908.
Ant. Šál, starosta města
1127
Zásmuky