1
masthead
Ročnik XXXXVII.
5
masthead
dovlnnim v mee
olol nei llizni
6
masthead
slaěm oděnhoz moiešolaia oděva ilěla ne
7
masthead
V Praze, v noděli 21. června 1909.
Praha
8
masthead
lDiDnel vno zlěmáte váa valě dovle lenia
9
masthead
Bllsvní a odlžorsi
o nníob a
11
masthead
Na ranní a odpol. Histy
předelácí set
sl v Praze vo adminšstra l
na měnío.. . . . . P
na čtvrt leta . . . . B K — h
s dvojí donáškeu
Praha
15
masthead
znit i kenz vnilzvhsi Bmonvi nie
bzr
16
masthead
Anolonit lpmtěn
17
masthead
V drobném predejie
rsani číslo o sobě . . . ma 8h
dpolední . . . . . . . sa 2 b
Ve filialkách na venkově:
ranní čáslo. . . . . . . . 10
věpolední . . . . . . . . č b
Inseráfy
plati se hotově papřel
Předplacení a inserty přijímá adminl-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházají se 441 redlakee
Hskárna a eapedice „ Nárednich Listá“.
Rukoplsy se novracsjí
Nárednich Listat
18
masthead
k 1a . . . . 7 K 5o
va filislkáchi
ne měsíe . . . . . . 2 K. 30 h
Poštou:
na měsí
na čtvrt lele . ! . . 9 K 60h
s dvojí zásilkouí
na měsíc. . . . . .
na čtvrt lota
20
article
Dnsšni čisle pra Prabu la o 18 slranácb.
Dnsšni čisle pra Prabu la o 18 slranácb.
Proč jim české státní právo
překáží.
Po delším odmlčení se promluvil včera
19. června v poslanecké sněmovně opět
starý matador Němcův zdejších, litoměřický
dr. Alois Funke svým známým, demago-
gicky povrchním způsobem o otázce české.
Nejprve se horšil nad tím, že my Čechové
neustáváme pro své české menšiny zřizovati
»na území německém« matiční školy, které
pak připadají jako věčné břímě německým
obcím. Vytýkal, že prý zřizování to nespo-
čívá na půdě zákonné(l), nýbrž jen na
rozhodnutích správního soudu. Své školstv
má si každý národ vydržovat sám. — Pan
Funke jistě čítával ta rozhodnutí správního
soudu a ví tedy dobře, na které platné
státní zákony bylo v nich odkazováno
tolikéž býval pan Funke při tom, když my
jsme podávali návrhy zemských zá ko
nův na uspořádání otázky menšino-
vých ško! pro oba národy v Čechácha
ví tedy dobře, že byli to vždy ně-
mečtí poslanci a on mezi nimi,
kdož ujednání zákonův těch pokaždé pře-
kazili a zmařili.
Proč? Poněvadž nechtěli našim menši-
nám českým v krajích převahou zněmčených
dopřáti vůbec žádných vlastních
škol a ústavů vzdělavacích, toužíce po
úplném odnárodnění a dusevním
zahubení těch tisícův našeho
dělného lidu, pro jehož záchranu naše
Matice zřizuje a vydržuje školy české, jež
by dle státního základního zákonu měl po-
vinně vydržovat stát.
Němcův
doktor
Funke
Čecho
21
article
»Češi popírají německé jazykové území
čímž bijou historické skutečnosti v tvář,
chtějí je stůj co stůj rozrýti a rozrušiti, ač-
koliv Němci zacházeli s Čechy velkomyslně
(»mit vornehmer Gesinoung«)«, žaloval starý
litoměřický utlačovatel Čechův bez zardění
se, krátce po vandalském nájezdu karlo-
varských velkomyslných rabiátů na En-
glovu Slovanskou besedu a bezprostředně po
onom šeredném vyděračskéma ná
tlaku ultraněmeckých fabrikan-
tův na starostu Králové Dvora
To bylo také »vornehm!« —
I na samu vládu Beckovu, kteréž právě
den před tím dr. Kramář a dr Škarda tváří
v tvář vytýkali její neochotu u plnění
oprávněných tužeb našich, žaloval při své
prade rožnorlený veterán dr. Funke, že prý
tolikéž ona pracuje o rozkladu německého
jazykového území, jelikož v ně pořád dosa-
zuje české úřadníky. Na to vypjav prsa,
spustil tuto svou obvyklou radamontádu :
»My Němci bývali vždycky ochotni zjed-
nati v Čechách pořádek a jsme to dosud.
Ale Češi musí odložíti své zre-
zivělé brnění českého státního
práva jako bezcennou památku
do komory pro haraburdí a změ-
niti svůj pojem o nedílnostia
jednotě království českého dle
názorů novodobých. Punktacemi ví-
deňskými rozdělena zemská školní rada i
zemědělská rada, ale jednota Čech nebyla
proto roztrhána a oběma (?) národům se
při tom daří velmi blaze; proto by jim na-
jisto též oběma výborně svědčilo admini-
strativní rozdělení v zemi pro-
vedené týmž způsobem, kteréžto rozdělení
jest jediné způsobilé, aby přivodilo ná-
rodní mír« atd. atd. —
Pan Alois Funke musil by poněkud
jinak vypadat, chtěl-li by si hrát na anděla
míru a jen jedinou českou duši přivésti
na víru.
Čech
Němec
Čechův
Kramář
Škarda
doktor
Funke
Čechy
Ena
Beckov
Králové Dvůr
22
article
Především neměl být o letošních svato-
dušních svátcích na libereckém sjezdu
54 zněmčených měst a hlasov at
pro ten — vlastizrádný plán Rin
gelhaanův, kterým pánové konečně od
hodili fíkový list s toho svého admi-
nistrativního rozdělení Čech a prohlásil
doslovně: »My požadujeme takové národní
rozdvojení, aby z německého jazykového
území v Čechách, jemuž by se dostalo při-
měřeného ohraničení a zaokrouhlení
utvořena byla samostatná, státní
správou úplně vybavená provincie ja-
kožto nová země mezi královstvímia
zeměmi na říšské radě zastoupe
nými a to pod jménem »Deut s ch-
böhmene, která by měla svůj vla stní
sněm, svůj vlastní zemský výbor
své vlastní místodržitelství, svůj
vlastní vrchní zemský soud, své
vlastní finanční ředitelství, svou finanční pro
kuraturu, svoje poštovní a telegrafní ředi
telství, svou zemskou školní radu, zeměděl-
skou radu, své horní hejtmanství, svou uni
versitu, svou techniku — slovem veškeré za
řízení a příslušenství s amostatné ze me
s vlastním hlavním městem (nejspíše Liber-
cem)« V této »ryze německé zemi« mělo
býti výhradně německou státn
správou udoláno 100.953 Čel chů
(ve skutečnosti však mnohem více) jako udo
lává státní správa pruská Poláky v Poznaů
sků — ale za to mělo býti o 92 821 Němců.
»zbylých venku« v české oblasti —
postaráno říšským zákonodár-
stvím a říšskou vládou, zaručivš
Němcům v celém Rakousku »postavene
popřední«. —
Smí a může pan dr. Funke popříti
faktum takovéhoto usnesent libereckého
sjezdu německých míst. — Či snad pan dr
Funke s ním nesouhlasil? Naopak: jeho
vlastní orgán »Leitmeritzer Zeitung-
čís. 45 ze dne 13. t. m. sděluje na stránce
Polák
Němec
doktor
Funke
Čechy
Rakousko
Leitmeritzer Zeitung
23
article
20.: Magistrátní rada liberecký dr. Ringl
haan učinil tento návrh: Sjezd německo-če-
ských měst prohlašuje se zásadně srozuměna
s tím, aby česko německa otázka byla roz-
řešena zřízením zvláštní provin-
cie Deutschböhmen jakožto nové
země mezi královstvími a zeměmi na říšské
radě zastoupenými. K vypracování plánů
hranic a potřebných osnov zákonův budiž
zřízen výbor desíti, jenž má býti s prací
svou hotov do konce t. r. a odevzdá ji
ústřední kanceláři německých měst, načež
v prvním čtvrtletí r. 1909 nový sjezd něme-
ckých měst učiní konečné rozhodnutí.
Dale podal návrh měšťanosta Glöekner,
v němž města německá předem vyslovují se
proti jazykovému zákonu Beckovu, pakli by
v něm nebyla v německém území u všech
c. k. úřadů němčina zavedena »s vý-
hradnou platností jako jazyk úřadní
a jednací.«
A nyní slyšme: »Ku přímluvě po-
slance dra. Funka přijaty veškere
tyto návrhy bez debaty. « —
Tak vypadá ten milius, který včera
v parlamentě vídeňském líčil administrativní
rozdvojení jako pranevinnou věc, při níz
jednota Čech neutrpí žádného úrazu, tak
vypadá ten »smířlivý« dr. Funke, který nás
navádí, abychom jen své české státní právo
zahodili jako zrezivělé haraburdí někam na
půdu a svůj pojem o nedotknutelnosti jednoty
království českého a nedílnosti země, zaru-
čené všemi přísahami králův českých »zamě-
nili za moderní názory«, uznávajíce za to
historickou skutečnost německého jazy
kového území.
Nuže, jak to s tou historií ryzosti
německého jazykového území vypadá, o tom
již roku 1880 podali svědectví presidenti
krajských soudů chebského, mosteckého,
doktor
Ringl
Deutschböhmen
Funk
Funke
Čechy
24
article
českolipského a litoměřického, uvádějíce, že
se povždy bez závady při nich české pře
líčily po česku, přijímala i vyřizovala česká
podání atd. — Však ještě jednoho klasického
svědka můžeme panu Funkovi citovati. Libe
recký dr. Turnwald, ténto dnes nej
bojovnější kohout za úplné rezdvojení Čech.
vydal r. 1884 brožuru, v níž doznal vý-
slovně: »Úplné rozdvojení Čech, jakéž se
s leckteré strany žádá, utvoření totiž
českého a německéhó správníh
ú zemí, ačkoliv by to bylo rozřešením nej-
lepším a nejžádoucnějším, jeví se být
dle daných poměrů obyvatelst v
zhola vyloučenol«oee
Nuže, co před dvěma desítiletími bylo
ještě zhola vyloučeno, to se dnes vy-
dává za »neodbytné« a my máme být
tak zpozdilí, abychom tomuto švindlu něme
ckému se chabě podrobili a pověkou nepo
rušitelnost vlasti své obětovali za slib —
Funkův, že nám potom bude bla ze
Kdysi, počátkem let šedesátách za doby
Schmerlingovy, jichž vysoký hodnosta ra-
konský podobně domlouval Maďaru Fran
tišku Deákovi, aby jen Maďaři vzdali se
zrezivělého brnění svého státního práva uher
ského a přišli do Vídně, kdež s Němci po
spolu budou ve skvělé většině a všeho mož-
ného blaženství se domohou.
Deák se však onoho hodnosty rakou
ského prostě otázal: »Jste-katolíkem?« —
»Nu ovšem že jsem« — »Pak tedy věříte
v lepší život na onom světě?« — »Věřím.
— »A proč pak se potom medle — ne
zastřelíte?«
To je také naše česká odpověď všem
oněm německým Funkům in genere, kteř
nás svádějí, abychom pro ten blahý smín
s Němci zahodili české státní právo a za-
kotvenou v něm integritu a nedílnost zemí
koruny české v haraburdí a dopustili jim
zbudovat ve vlasti naší německou zemi —
provinci »Deutschböhmen«. Ani kdyby byl
pan Funke mladíkem, nedočkal by se této
sebevraždy našeho národa.
Funk
Libea
doktor
Turnwald
Funkův
Schmerlingův
Maďar
Fran
Deák
Němec
Funke
Čechy
Vídeň
26
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 88.)
Ve Vídni, 20. června.
(Původní zpráva telet. »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna zasedá nyni každí
den. Zasedá v sobolu a zasedati bude v ponděl
mimořádně již dopoledne. Oba ty dny mivaln
sněmovna jindy prázdno. Tentokřáte nebylo
„povoleno“, by rozpočtová debala mohla byti
skenčena. Dnešní rozprava byla jenum jednu
cbvili vzrušena: když mluvil černovocký posla-
nec dr. Straucher. Hájil rodné právo židů, jak
jest zaručeno základními státními zákony ve
všech oborech státní správy. Nebyli bychom se
vůbec zmínili o jeho výkladech, kdyby řeč jeho
neobsahovala důtklivou výzvu, ba výstrahu na-
šim Němeům. Dr. Straucher vytkl totiž Němeům
že si v jubilejním průvodě tropili žerty ze žida
a dodal: chtěli-li jste již uvéstí nějakou scénu
ze židovského života, mohli jste předvésti oný
židy, kteří roku 1684 při obležení Prahy Švédy
hrdinně hájili mostu a za to cisařem Ferdinan
dem III. vyznamenáni byli propůjčením pra-
poru. Němcům antisemitům pověděl, že by ne
měli zapomínati, že jsou ve státě cislajtnnskén
menšinou třetinovou a že by neměli zapominati
že by jednou Slované mohli užiti proti Němeňn
toho, co nyní Němci podnikají proti židům. Kde
koliv Němci žádají pro sebe nové školy — po
kračoval dr. Straucher — ukazují, jak tyto školy
jsou navštěvovány, ale zamlčují, že veliká frek
vence škol těch je zásluhou židovských studen-
tů. Tu zvolal dr. Mahler obrácen k Němcům-
„Kdybyste vyloučili židy, musili byste v Praze
tři čtvrtiny německých středních škol zavřiti!“
doktor
Straucher
Něme
Švéda
Němec
Slovan
Mahler
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
27
article
Do tuhé srážky dostal se dr. Strauc hen
s německo-radikálním poslancem šl. Stransským
sděliv, že městská rada v Aši se nedávno jedno
myslně usnesla, roury pro vodovod neobjedna
ani u Čechů ani u Židů. Když pak šl. Stransky
několikráte na dra. Strauchera vykřikl, že lže-
konstatoval dr. Straucher, že toto faktum jest
zjištěno v úřadním věstníku svazů rakouských
průmyslníků.
Vhod připomenul bukovinský poslanee
Němcům, že když se jim jednalo o vyděračstv
mandátů při volební reformě, když se jim jed-
nalo o to, blýskati se vysokou popltností, když
jedná se jim o získání voličů, jsou jim Žide
dobří, jinak však že je nejon zapírají, nýbrž také
potírají. To vše jest zajisté pravda, než my se
o tom neklameme, že konstatování této sku-
tečnosti, kdyby se stalo sebe výmluvněji, seb
hlasitěji a sebe důrazněji, nezpůsobí žádné změ-
ny a nevíme, jaký kopanec dostati by musil
Židé od Němců, by zachovali vůči ostatním ná-
rodům alespoň reservu.
Jinak byla celá dnešní schůze, která trvaln
zase do pozdní noci, docela klidná. Promluvil
18 řečníků; z těeh bylo 6 sociálních demokratů
4 Čechově. Počet řečníků v rozpočtové debatě
stoupl na 181, odmluveno celkem 123 hodin
40 minut a počet pilných návrhů neprojednaných
dosáhl počtu 14.
Bylo zase upuštěno od úmyslu, debatu roz
počtovou v pondělí ukončiti. Stane se tak nej
spíše teprve po úterní konferenci předsedů
klubů, snad až ve středu.
Křesťansko-sociálnímu poslanci Axmannov
stala se veliká nehoda: mimovídeňské orgány
křesťansko-sociálního svazu totiž uveřejňují řeč
kterou ve sněmovně nepromluvil. Chystalse
mluviti včera, ale nemluvil. Ale ochotná „Korre-
spondence Piova“ zaslala ji dříve novinám.
ovšem připojivši na několika místech „souhlas
a hlučnou pochvalu“ a patrně pak nesdělivši.
že se posl. Axmann ke slovu nedostal.
ull e
nne
doktor
Strauc
Čecho
Žid
Němec
Axmannov
Axmann
Aš
Čechův
28
article
Z Vídně, 20. června. (K. k)
Předseda dr. Weiskirčhner zahájil schůz
za výkřiků sociálních demokratů v 11.20 hod., pravě
Těší mne neobyčejně, že naproti včerejšímu večen
mohu dnes uvítati tolik pánů.
Posl. dr. IIajn a sp podali pilný návrh na
ochranu tiskové svobody v Čechách, zejména v Praze
Návrhy podali poslanci: Čech a sp. na zákon
nou úpravu služebních a plalových poměrů pošt-
mistrů a poštovních oliciantů; — Svoboda a s
na změnu zákona o sčítání lidu v tom smyslu, aby
dělo se na základlé maleřské řeči obyvatelstva.
Dolazy podali poslanci: Nietsche, Soukue
a sp. po zrušení ustanovení, dle něhož jsou pohlav
rozdělena na měšťanských školách na venkově; —
Švejk a sp. pe nedostatcích živnoslenské inspekce
a o strannickém jednání živnost. soudu v Praze: —
Fresl a sp. po štvanicích proti Čechům v Českých
Budějovicích, jež provádějí se za asistence st. úřadní-
ků a bezpečnostních orgánů.
Hlasováno o včerejším návrhu posl. Choce
aby zahájena byla debata o odpovědi ministra vy
učování.
Propadl a sněmovna pokračovala v zevrubné
rozpravě o rozpočtu.
doktor
Weiskirčhner
Posl
IIajn
Svoboda
Nietsche
Soukue
Švejk
Fresl
Čecho
Choc
Vídeň
Čechy
Praha
Český Budějovice
29
article
Posl. Scabar velebil památku Giordana Bruna
a Galilea a žádal za rychlé obnovení právnické fa-
kulty vlašské. Řešení této otázky je možno pouze
brzkým zřízením úplné vlašské university v Terstu.
čímž učinil by se také krok k národnostní autonomii
Posl. Vrtal pravil, že jako každé jiné, také hla
sování o rozpočtu bude provedeno dle klubovníhe
usnesení. Stěžoval si, že denně frivolně se zasuhuje
do právních stér českého národa. Vinníky jsou vý-
hradně příslušní resortní ministři, resp. vláda. Jazy-
kový zákon musí býti osnován na podkladě úplně
rovnoprávnosti obou národněstí v Čechách a oběm
národům v království českém musí býti dovolen
hledat a nalézti právo u úřadů v jich vlastním ja-
mniě
Řečník poukazoval dál na přelížení konceplních
úřadníků finančních a personálu pro evidenci kata-
strů. Veliký fiskalisus ministra financí nelze schva-
lovati, zejména při domovní dani činžovní a přes t
neděje se v tomlo směru ničeho. (Ministr ryt. Ko
rytowski: Přiští týden!) Rečník prohlašuje n
konec, že své slanovisko při hlasování zařídí dle, toho
jak vláda zachová se k předneseným slížnostem.
Posl. Straucher protestoval proti posměchu ze
židů o slavnostním průvodu, vyčítaje Němcům, že
všechny akce proti židům vycházejí od nich.
zyce.
Posl
Scabar
Giordano Brun
Vrtal
Němec
Galilea
Terst
Čechy
30
article
Posl. Zyguliáski prohlásil, že polský klub je
pro reformu daní a žáda! za ochranu chudého oby-
vatelstva před lichvářským vykořisťováním kartely.
Posl. Tomschik pojednal zevrubně o zbědova-
ných poměrech jednollivých druhů dělnictva, zlíze-
nectva a úřadnictva na st. drahách a přimlbuvá se
za minoritní návrby
Posl. Andrle odůvodňoval požadavky křestansko-
sociálního dělnictva a brojil proli sociálním demo-
kralům, poněvadž prý svými požadavky předstihují
všechny jině strany, avšak odpírají státu rozpočet.
příčiny hospodářského úpadku poslední doby. Ná-
Posl. Srdinko upozorňoval vládu na některé
příčiny hospodářského úpadku poslední doby. Ná-
pravu lze zjednat jen rychlou podporou zemědělství.
Třeba zavěsti rovnováhu mezi utiskovaným rolni-
otvem a privilegovanou průmyslovou výrobou. Žádal
českou vysokou školu zvěrolékařskou v Praze, při-
mlouval se za podporu hospodářských zimních škol
a subvence zemědělským výstavám a pojedna!o
poslátnění soukromých drah, zvláště severozápadní
a jihoseveroněmecké spojovací.
Poukazoval na nutnost místní dráhy v okresu
nechanickém, žádal, by u konsulátů byli uslanoveni
zemědělští odborníci a aby starobní a invalidní poji-
šťování bylo rozšířeno na drobné zemědělce, na ze-
mědělské dělníky a maloživnostníky. Od sanování
zemských financí očekává zemědělstvo veliké pro-
spěchy.
Česká strana agrární pojala do svého programu
na prvním místě ochranu všech jazykových a kultur-
ních práv českého národa. Tato práva bude hájili
s neúnavnou rozhodností proti všem nepřátelům,i
proti vládě. Žádná vláda nesmí doufati, že povol-
ností pohne českou stranu agrární, aby nedbala
jazykových a kulturních otázek, aneb jim věnovala
menší pozornost. (Pochvala.)
Posl. Mašlanka přednesl požadavky selského oby-
vatelstva haličského.
Posl
Tomschik
Andrle
Praha
český národ
31
article
Posl. Hackenberg uvedi požadlavky dělnictvav
dílnách st. drah.
Posl. Seidel chce relormu berní souslavy, přede-
vším vzestupnou daň z příjmů. Správě vytýká různé
nedostetky. Jednou z nejhlavnějších příčin toho jsou
národnostní třenice. Vztahuje-li se ohlášený zákon
jazykový taliko na poměry v Čechách, nemůže se
mu přiklá lati žádná cena. Němčina musí býti pro-
hlášena za státní řeč. Neslane-li se to, národní zmat-
ky se ještě rozmnoží. Hlasovati bude pro rozpočel
proto, že nelze dosáhnouti lepšího, a je povinnosti
parlamentu, chceme-li vůbec míti parlamenéní vládu,
dáti parlamentnímu ministerstvu to, co potřebuje k
správě. (Pochvala. )
Posl. Oklečtěk stěžoval si, že český národ jest
nejen u drah, nýbrž i u ostatních st. úřadů vládou
odstrkován. Vyzývá vládu, aby zjednala nápravu na
Morávě i ve Slezsku, kde jsou poměry ještě horší
Protesloval proti zvýšení daně z lihu a navrhl re-
soluci, aby rolníci a živnostníci byli osvobozeni od
osobní daně z příjmů, event. od přirážek k této dani.
O české veřejné školy ve Vídni třeba zasazovati se
s největší energií. Druhá česká universita musí býti
zřízena v Brně. Konečně stěžoval si řečník, že na
severní dráze Ferdinandově neupustilo se přes její
poslátnění od poněmčovacích tendencí a tlumočil řadu
jiných národních stížností. (Hlučná pochvala.)
Posl. Kadlčák krilisoval poměry u severní dráhy
a naléhal co nejdůrazněji za zachování jazykové
rovnoprávnosli. Český národ dovede si vynutjli, aby
jeho řeč byla v jeho otčině respektována. (Pochvala.)
Posl. Gruber přimlouval se za rozšíření linecké-
ho nádraži a položení druhých kolejí na trati line-
cko-budějovické.
Posl
Seidel
Ferdinandův
Kadlčák
Gruber
Čechy
Slezsko
Vídeň
Brno
32
article
Posl. Grim přednesl požadavky selského obyva-
telstva dolnorakouského
Pusl. Wutschel brojil proti nespravedlivému pro-
vádění konfeslonálních zákonů; — Sredniawski po-
jednal o trudných poměrech selského obyvatelstva
v Haliči.
Posl. Hudec poukázal na několik případů, kdy
železniční zřízenci byli z politických důvodů chi-
kanováni, dále zminil se o místních záležitostech
Nuslí, kde jde o veřejnou bezpečnost
Min. předseda může být ovšem s parlamentem
spokojen, poněvadž vykonal pro slát mnoho. Avšak
vláda zachovala se k parlamentu velice nelyoálně.
Slibuje všem všechno, prosazuje jednu vládní před-
lohu za druhou a slib sociálních reforem zůstává na-
dále jako vnadidlo. Neuprímnost je též příznakem je-
jíhe jednání v otázce starobního a invalidního poji-
šťování, Sociální demokraté nejsou odpůrci pojišťo-
vání maloživnostníků a malorolníků. Hlásali požada-
vek ten dřív, než se česká agrární strana politicky
narodila. S největším rozhořčením sluší též odsouditi
jednání vlády v otázce daně cukerní. Za to má se na
zvýšení úřadnických platů nejnižších tríd železnič-
ních a poštovních zřízenců věnovati 15 až 18 mil.
Avšak i při tomto jen slíbeném dobrodiní chce mi-
nist financt vydělati. Sanování zemských financí
musí býti uvedeno v souvislost s opravou volebního
práva do zemských sněmů.
Ke konci naléhal řečník, aby tiskový zákon P l
zreformován
Posl. Wagner přimlouval s. za osvoEození malo-
rolníků od osobní daně z příjmů, žádá, aby rolnícia
Posl
Grim
Wutschel
Hudec
Min
Wagner
Halič
Nusle
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 20. června.
6—. (Kronika.) Novým mostem z Mi
kulášské třídy k Letné rozhodně přibyla Praze
ozdoba. Už jste se po mostě prošli! Prospek
ze Slaroměstského rynku je způsobný už dnes,
zpáteční bude mít svou nádheru, jen co nábřeží
kolem bude dostavěno. Co do malebnosti pozadí
arci nedostihne nový most svého staršího druha
u Národního divadla, ale za to má svojí sviž-
nou, elegantní čáru! Miliónek, vynaložený na
stavbu, není dojista ztracen.
Cizinci, který sem náhodou zabloudil, na-
padne ovšem hned zvláštnost, jaká se u mostů
jinde tak hned nenajde. Komunikační prostředek
prvního řádu a nevede vlastně — nikam ! Pře-
jdeš hladkou desku od břehu ke břehu a před
tebou vysoká, nepřestupná hráz! Hráz zeleně
Po mostě jedou kočáry, elektrické vagony, auto
mobily ! Čekáš, není-li to všecko pouhý klam
Snad vozy na konci mostu zmizí někde v dál
průchodem zelení zastřeným, nevidným oku
Nezmizely! Zabočují na druhém břehu v levo
nebo v pravo! Také pěší chodec zabočuje
v levo nebo v pravo a dostává se tou cestou
k místům, kam už vedou jiné starší mosty-
Tedy most čistě promenádní! Vltaná spojka zdra-
votním pěšákům, kteří den co den konají od-
poledne svou zažívací procházku na druhý břeh
a pod Letnou. Jindy měli na vybranou dva
mosty, teď mají tři! Mohou střídatl
— Však nepotrvá kuriosita věčně! Jed-
noho dne vysoká hráz naproti bude prolomenu.
průzor se prohloubí do dálky a most nabude
teprv náležitého významu 1 Spojí střed města s
vnějším obvodem až u Bubenče ! ..
Moha
Praha
Letná
Bubeneč
národní divadlo
34
article
Hráz bude prolomena ? Výborně
A kdy, prosím, se tak stane?
— Kdy? Trochu předčasná otázka! Nen
o tom dosud rozhodnuto ! . . .
— Nákladný most je hotov a není jesí
rozhodnuto, kam povede ?
— Kam povede, je konečně zřejmo ! Ale
jak povede, neví se dosud! Snad bude hráz
odstranéna, snad se prokope. Oba projekty jsou
hotovy, čekají
— Milionová stavba provedena a projekty
její účelnosti teprv čekají, jak o nich bude roz-
hodnuto ? ..
Podivná věc! Řekli byste, jde-li o velký
podnik, je nezbytno projektovat celkově, mysle
do budoucna, počítat!
— Snadno se mudruje - na papíře
Podnik je obecní a velká obec není soukromník
není země, není stát!
— Jaký pak tu rozdíl?
— Velký! Tam vše projde jistou rozho-
dující odbornou instancí, ta věc srovná, roz-
počte a basta! Věc se provede v pořádku. Zde
je obecní — parlament! V parlamentě rozho
duje většina. A většina v parlamentě, panečku
Nejnejistější veličina na světě! Neustále kolísá
kloní se sem, kloní tam, podle okolností, jakse
právě shluknou zájmy, jak se křižují . . .
— A naposledy snad se shluknou a skri-
žují zájmý a hráze na druhé straně zůstane za-
vřena? A most zůstane — slepý? . . .
Protějšek pokrčil rameny:
— Všecko — je možno!
35
article
Vypravují, kterak za cara Mikuláše byl
postavena dráha z Moskvy do Petrohradu. Či-
nitelé spekulační předložili carovi projekt, na
kterém dráha rovným terénem se kroutila jako
had, oklika za oklikou, jen aby stavba hodně
vynesla. Nějaké »obtíže technické« jako důvody
podivného návrhu měli páni inženýři připraveny
— Jaké pak obtíže? řekl car.
Dal si podat pravítko, naměřil na mapě
směr z Petrohradu do Moskvy, táhl tudy tlustou
červenou čáru a věc byla rozhodnuta.tet
— Tak půjde dráhal
A tak jde dráha do dnes
Silná vůle hlavní činitel v podnikavosti
Ale silná vůle je právě nejslabší stránkou všech
parlamentů. Proto je nutno v životě státním, aby
vedle parlamentu, který se radí o dobrých zá-
konech, byla vláda, která zákony silnou růkou
provádí. Proto naše věci národní stojí tak
bledě! Máme množství činitelů interessovaných.
kteří se radí a mluví, co by se mohlo a měle
diti, ale nemáme činitele, který by mocnou vůl
co nutno prováděl.
hr
A obec je součástkou národa.
Mikuláš
Moskva
Petrohrad
36
article
Znáte historky s dlažbou našich ulie ! Zdro-
nevyčerpavý místného humoru. Dlažba, jaksi zá
kladna mésta, pojem stálosti a nehybnosti
Řekli byste, jednou položena a opstřena, měle
by trvat věky. Zatim je u nás dlažba nejnepo-
kojnější živel! Neustále se sbírá a převraci
vymršťuje se pouličnímu životu pod nohama. Ko-
nečně, při staré ulici, ledaeos vysvětlite. Nebyly
tenkrát předvídány dnešní časy ! Ale nová ulice
na příklad! Čtyřikrát, pětkrát se dlažba položi
a čtyřikrát, pětkrát zase znovu vytrhá!
Možno-li vůbec kdy mluvit o pokoji ka-
menné pokrývky? Napřed se položí pokrývka
vůbec. Pak sé vylrhá k vůli stokám a zase
položí. Pak znovu se rozvrátí k vůli vodním
rourám, pak k vůli plynovým, k vůli vedení
elektriekému, k vůli telefonu, konečně k vůli
koleji tramwaye. O správkách nahodilých ne-
mluvě. Praví vám prostý občanský rozum : ne
ko
37
article
slo by snad, aby v zájmu obecného blaha vy
řízeny byly všecky podzemní potřeby ulice ně
jakou dohodou oborů dříve? A pak teprv
ale za to trvale ať se klade závěrečná, žulová
deska dlažby?
— Tomu nerozumíte, můj milý! Jsou vše
lijaké překážky, těžké otázky! Třeba odbornéh
znaleetví ! . ..
Pravda, nemůžeme všichní rozumět všemu
Třeba rozdělit práci a starust! Ale, konečně.
dobrá organissce všecko zmůže! Jinde maj
přece také podobné starosti ! Jsou veleobce ješt
větší, než naše a maji úkoly ještě rozmanitější
Pětkrát znovu provádět výkon, který by moh
být vyřízen za jedenkrát! Najde li se to kde
— Víte, v tom je zas moment národo
hospodářský! Pracuje se, přijdou peníze mez
lidi ! . ..
Výborně! Za práci peníze! Ale ne-
myslíte při tom na práci, kterou roste a při
bývá majetek, která něco tvoří a množi a ku
předu žene? A nejen lopotný pohyb hmoty
jednou ven na povrch, pak zase nazpět do
země! A opět! A opět! A hromada lidl pra-
cuje, a pořád na starém mistě! A nikde nie
— nepřibylo ! . ..
Co chcete! Vrchním úkolem kulturného
díla není pouhý výkon! Ani lechnický, ani umě-
lecký ani literárný ani vědecký! Hlavní a nejtěžší
úkol: spřáhnout všecky síly, seskupit schop-
nosti, srovnat všecky obory a dovést je účelně
k velikému — společnému úkonu!
Zorganisoval d.lo
a a
Vrcholný ú ko! !
Máme ještě kus honu ke své národní orga-
nisaci! Nsobjevil se dosud veliký talení, kterého
ie třeba, aby síly národa mravné a intelektní
38
article
se rozehrály ku pěkněmu divadlu mocného roz-
květu, aby jedna síla druhé nepřekážela, aby
času i sehopnosti bylo vhod využitkováno
strasti a námahy nebylo vymrháno — na prázdno!
Nový most z Mikulášské třídy je zatím
pravý pomník naší současné psychologie národníl
Pěkně dílo o sobě, důmyslné, nákladné a vkusné!
Nová stavba, nový most, ozdoba města! Ale,
prozatím, most, který dosud vlastně neví, kudy
a kam povedel
Dobré hospodářství je dobrá politika. Pro-
zírá potřebu, předvídá, co přijde, zařizuje
se — předem.
A toho dosud nedovedem
Právě zase byla rozházena dlažba po celé
délce nové Mikulášské třídy, parádní uhice mě-
sta, sotva teprv dostavěné. Bylo třeba položit
koleje k novému mostu. Nedá se snad před-
vídati, že tudy půjde olektrická dráha?
— Nu! Nedopatření! Zcela nahodilé ! . . .
— A koleje na druhém břehu pod Letnou,
proti mostu? Neví-li se tu předem, že tu bude
jednou křižovatka? Neví-li se, že tu dráha do
průkopu přetne dráhu nábřežní? svoha val
— Nu, to se konečně ví ! ..
— A přece zas položeny koleje — bez
křižovatky! Zase nepředvídáno! A zase bude
třeba po čase koleje i dlažbu — vytrhávat . ..
— Snad se stalo právě — z předvída-
vosti!
— Jak to?
— Snad přece jen není jisto, půjde-li
dráha příště mostem od středu dále, bude-li
zřízen průkop a nastane-li vůbec potřeba, klásti
nové koleje . ..
Achich, co všecko — není ještě jistol
os1a5 (
b v zne
ouse aabot
n ti al diomo J soza pr
tn v znro
es lere
Letná