ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 942a7ab0-7716-11dc-a1ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 34, org 6, person 77, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXVII.
2 masthead
slm oimol a
3 masthead
lads
4 masthead
snb
5 masthead
dovlnnim v mee olol nei llizni
6 masthead
slaěm oděnhoz moiešolaia oděva ilěla ne
7 masthead
V Praze, v noděli 21. června 1909.
Praha
8 masthead
lDiDnel vno zlěmáte váa valě dovle lenia
9 masthead
Bllsvní a odlžorsi o nníob a
10 masthead
Číslo 170.
11 masthead
Na ranní a odpol. Histy předelácí set sl v Praze vo adminšstra l na měnío.. . . . . P na čtvrt leta . . . . B K — h s dvojí donáškeu
Praha
12 masthead
bevetoo vl o
13 masthead
epčent
14 masthead
dloonniasív
15 masthead
znit i kenz vnilzvhsi Bmonvi nie bzr
16 masthead
Anolonit lpmtěn
17 masthead
V drobném predejie rsani číslo o sobě . . . ma 8h dpolední . . . . . . . sa 2 b Ve filialkách na venkově: ranní čáslo. . . . . . . . 10 věpolední . . . . . . . . č b Inseráfy plati se hotově papřel Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházají se 441 redlakee Hskárna a eapedice „ Nárednich Listá“. Rukoplsy se novracsjí
Nárednich Listat
18 masthead
k 1a . . . . 7 K 5o va filislkáchi ne měsíe . . . . . . 2 K. 30 h Poštou: na měsí na čtvrt lele . ! . . 9 K 60h s dvojí zásilkouí na měsíc. . . . . . na čtvrt lota
19 masthead
za měsíe
20 article Dnsšni čisle pra Prabu la o 18 slranácb.
Dnsšni čisle pra Prabu la o 18 slranácb. Proč jim české státní právo překáží. Po delším odmlčení se promluvil včera 19. června v poslanecké sněmovně opět starý matador Němcův zdejších, litoměřický dr. Alois Funke svým známým, demago- gicky povrchním způsobem o otázce české. Nejprve se horšil nad tím, že my Čechové neustáváme pro své české menšiny zřizovati »na území německém« matiční školy, které pak připadají jako věčné břímě německým obcím. Vytýkal, že prý zřizování to nespo- čívá na půdě zákonné(l), nýbrž jen na rozhodnutích správního soudu. Své školstv má si každý národ vydržovat sám. — Pan Funke jistě čítával ta rozhodnutí správního soudu a ví tedy dobře, na které platné státní zákony bylo v nich odkazováno tolikéž býval pan Funke při tom, když my jsme podávali návrhy zemských zá ko nův na uspořádání otázky menšino- vých ško! pro oba národy v Čechácha ví tedy dobře, že byli to vždy ně- mečtí poslanci a on mezi nimi, kdož ujednání zákonův těch pokaždé pře- kazili a zmařili. Proč? Poněvadž nechtěli našim menši- nám českým v krajích převahou zněmčených dopřáti vůbec žádných vlastních škol a ústavů vzdělavacích, toužíce po úplném odnárodnění a dusevním zahubení těch tisícův našeho dělného lidu, pro jehož záchranu naše Matice zřizuje a vydržuje školy české, jež by dle státního základního zákonu měl po- vinně vydržovat stát.
Němcův doktor Funke Čecho
21 article
»Češi popírají německé jazykové území čímž bijou historické skutečnosti v tvář, chtějí je stůj co stůj rozrýti a rozrušiti, ač- koliv Němci zacházeli s Čechy velkomyslně (»mit vornehmer Gesinoung«)«, žaloval starý litoměřický utlačovatel Čechův bez zardění se, krátce po vandalském nájezdu karlo- varských velkomyslných rabiátů na En- glovu Slovanskou besedu a bezprostředně po onom šeredném vyděračskéma ná tlaku ultraněmeckých fabrikan- tův na starostu Králové Dvora To bylo také »vornehm!« — I na samu vládu Beckovu, kteréž právě den před tím dr. Kramář a dr Škarda tváří v tvář vytýkali její neochotu u plnění oprávněných tužeb našich, žaloval při své prade rožnorlený veterán dr. Funke, že prý tolikéž ona pracuje o rozkladu německého jazykového území, jelikož v ně pořád dosa- zuje české úřadníky. Na to vypjav prsa, spustil tuto svou obvyklou radamontádu : »My Němci bývali vždycky ochotni zjed- nati v Čechách pořádek a jsme to dosud. Ale Češi musí odložíti své zre- zivělé brnění českého státního práva jako bezcennou památku do komory pro haraburdí a změ- niti svůj pojem o nedílnostia jednotě království českého dle názorů novodobých. Punktacemi ví- deňskými rozdělena zemská školní rada i zemědělská rada, ale jednota Čech nebyla proto roztrhána a oběma (?) národům se při tom daří velmi blaze; proto by jim na- jisto též oběma výborně svědčilo admini- strativní rozdělení v zemi pro- vedené týmž způsobem, kteréžto rozdělení jest jediné způsobilé, aby přivodilo ná- rodní mír« atd. atd. — Pan Alois Funke musil by poněkud jinak vypadat, chtěl-li by si hrát na anděla míru a jen jedinou českou duši přivésti na víru.
Čech Němec Čechův Kramář Škarda doktor Funke Čechy Ena Beckov Králové Dvůr
22 article
Především neměl být o letošních svato- dušních svátcích na libereckém sjezdu 54 zněmčených měst a hlasov at pro ten — vlastizrádný plán Rin gelhaanův, kterým pánové konečně od hodili fíkový list s toho svého admi- nistrativního rozdělení Čech a prohlásil doslovně: »My požadujeme takové národní rozdvojení, aby z německého jazykového území v Čechách, jemuž by se dostalo při- měřeného ohraničení a zaokrouhlení utvořena byla samostatná, státní správou úplně vybavená provincie ja- kožto nová země mezi královstvímia zeměmi na říšské radě zastoupe nými a to pod jménem »Deut s ch- böhmene, která by měla svůj vla stní sněm, svůj vlastní zemský výbor své vlastní místodržitelství, svůj vlastní vrchní zemský soud, své vlastní finanční ředitelství, svou finanční pro kuraturu, svoje poštovní a telegrafní ředi telství, svou zemskou školní radu, zeměděl- skou radu, své horní hejtmanství, svou uni versitu, svou techniku — slovem veškeré za řízení a příslušenství s amostatné ze me s vlastním hlavním městem (nejspíše Liber- cem)« V této »ryze německé zemi« mělo býti výhradně německou státn správou udoláno 100.953 Čel chů (ve skutečnosti však mnohem více) jako udo lává státní správa pruská Poláky v Poznaů sků — ale za to mělo býti o 92 821 Němců. »zbylých venku« v české oblasti — postaráno říšským zákonodár- stvím a říšskou vládou, zaručivš Němcům v celém Rakousku »postavene popřední«. — Smí a může pan dr. Funke popříti faktum takovéhoto usnesent libereckého sjezdu německých míst. — Či snad pan dr Funke s ním nesouhlasil? Naopak: jeho vlastní orgán »Leitmeritzer Zeitung- čís. 45 ze dne 13. t. m. sděluje na stránce
Polák Němec doktor Funke Čechy Rakousko Leitmeritzer Zeitung
23 article
20.: Magistrátní rada liberecký dr. Ringl haan učinil tento návrh: Sjezd německo-če- ských měst prohlašuje se zásadně srozuměna s tím, aby česko německa otázka byla roz- řešena zřízením zvláštní provin- cie Deutschböhmen jakožto nové země mezi královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými. K vypracování plánů hranic a potřebných osnov zákonův budiž zřízen výbor desíti, jenž má býti s prací svou hotov do konce t. r. a odevzdá ji ústřední kanceláři německých měst, načež v prvním čtvrtletí r. 1909 nový sjezd něme- ckých měst učiní konečné rozhodnutí. Dale podal návrh měšťanosta Glöekner, v němž města německá předem vyslovují se proti jazykovému zákonu Beckovu, pakli by v něm nebyla v německém území u všech c. k. úřadů němčina zavedena »s vý- hradnou platností jako jazyk úřadní a jednací.« A nyní slyšme: »Ku přímluvě po- slance dra. Funka přijaty veškere tyto návrhy bez debaty. « — Tak vypadá ten milius, který včera v parlamentě vídeňském líčil administrativní rozdvojení jako pranevinnou věc, při níz jednota Čech neutrpí žádného úrazu, tak vypadá ten »smířlivý« dr. Funke, který nás navádí, abychom jen své české státní právo zahodili jako zrezivělé haraburdí někam na půdu a svůj pojem o nedotknutelnosti jednoty království českého a nedílnosti země, zaru- čené všemi přísahami králův českých »zamě- nili za moderní názory«, uznávajíce za to historickou skutečnost německého jazy kového území. Nuže, jak to s tou historií ryzosti německého jazykového území vypadá, o tom již roku 1880 podali svědectví presidenti krajských soudů chebského, mosteckého,
doktor Ringl Deutschböhmen Funk Funke Čechy
24 article
českolipského a litoměřického, uvádějíce, že se povždy bez závady při nich české pře líčily po česku, přijímala i vyřizovala česká podání atd. — Však ještě jednoho klasického svědka můžeme panu Funkovi citovati. Libe recký dr. Turnwald, ténto dnes nej bojovnější kohout za úplné rezdvojení Čech. vydal r. 1884 brožuru, v níž doznal vý- slovně: »Úplné rozdvojení Čech, jakéž se s leckteré strany žádá, utvoření totiž českého a německéhó správníh ú zemí, ačkoliv by to bylo rozřešením nej- lepším a nejžádoucnějším, jeví se být dle daných poměrů obyvatelst v zhola vyloučenol«oee Nuže, co před dvěma desítiletími bylo ještě zhola vyloučeno, to se dnes vy- dává za »neodbytné« a my máme být tak zpozdilí, abychom tomuto švindlu něme ckému se chabě podrobili a pověkou nepo rušitelnost vlasti své obětovali za slib — Funkův, že nám potom bude bla ze Kdysi, počátkem let šedesátách za doby Schmerlingovy, jichž vysoký hodnosta ra- konský podobně domlouval Maďaru Fran tišku Deákovi, aby jen Maďaři vzdali se zrezivělého brnění svého státního práva uher ského a přišli do Vídně, kdež s Němci po spolu budou ve skvělé většině a všeho mož- ného blaženství se domohou. Deák se však onoho hodnosty rakou ského prostě otázal: »Jste-katolíkem?« — »Nu ovšem že jsem« — »Pak tedy věříte v lepší život na onom světě?« — »Věřím. — »A proč pak se potom medle — ne zastřelíte?« To je také naše česká odpověď všem oněm německým Funkům in genere, kteř nás svádějí, abychom pro ten blahý smín s Němci zahodili české státní právo a za- kotvenou v něm integritu a nedílnost zemí koruny české v haraburdí a dopustili jim zbudovat ve vlasti naší německou zemi — provinci »Deutschböhmen«. Ani kdyby byl pan Funke mladíkem, nedočkal by se této sebevraždy našeho národa.
Funk Libea doktor Turnwald Funkův Schmerlingův Maďar Fran Deák Němec Funke Čechy Vídeň
25 title
Říšská rada.
26 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 88.) Ve Vídni, 20. června. (Původní zpráva telet. »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna zasedá nyni každí den. Zasedá v sobolu a zasedati bude v ponděl mimořádně již dopoledne. Oba ty dny mivaln sněmovna jindy prázdno. Tentokřáte nebylo „povoleno“, by rozpočtová debala mohla byti skenčena. Dnešní rozprava byla jenum jednu cbvili vzrušena: když mluvil černovocký posla- nec dr. Straucher. Hájil rodné právo židů, jak jest zaručeno základními státními zákony ve všech oborech státní správy. Nebyli bychom se vůbec zmínili o jeho výkladech, kdyby řeč jeho neobsahovala důtklivou výzvu, ba výstrahu na- šim Němeům. Dr. Straucher vytkl totiž Němeům že si v jubilejním průvodě tropili žerty ze žida a dodal: chtěli-li jste již uvéstí nějakou scénu ze židovského života, mohli jste předvésti oný židy, kteří roku 1684 při obležení Prahy Švédy hrdinně hájili mostu a za to cisařem Ferdinan dem III. vyznamenáni byli propůjčením pra- poru. Němcům antisemitům pověděl, že by ne měli zapomínati, že jsou ve státě cislajtnnskén menšinou třetinovou a že by neměli zapominati že by jednou Slované mohli užiti proti Němeňn toho, co nyní Němci podnikají proti židům. Kde koliv Němci žádají pro sebe nové školy — po kračoval dr. Straucher — ukazují, jak tyto školy jsou navštěvovány, ale zamlčují, že veliká frek vence škol těch je zásluhou židovských studen- tů. Tu zvolal dr. Mahler obrácen k Němcům- „Kdybyste vyloučili židy, musili byste v Praze tři čtvrtiny německých středních škol zavřiti!“
doktor Straucher Něme Švéda Němec Slovan Mahler Vídeň Praha poslanecký sněmovna
27 article
Do tuhé srážky dostal se dr. Strauc hen s německo-radikálním poslancem šl. Stransským sděliv, že městská rada v Aši se nedávno jedno myslně usnesla, roury pro vodovod neobjedna ani u Čechů ani u Židů. Když pak šl. Stransky několikráte na dra. Strauchera vykřikl, že lže- konstatoval dr. Straucher, že toto faktum jest zjištěno v úřadním věstníku svazů rakouských průmyslníků. Vhod připomenul bukovinský poslanee Němcům, že když se jim jednalo o vyděračstv mandátů při volební reformě, když se jim jed- nalo o to, blýskati se vysokou popltností, když jedná se jim o získání voličů, jsou jim Žide dobří, jinak však že je nejon zapírají, nýbrž také potírají. To vše jest zajisté pravda, než my se o tom neklameme, že konstatování této sku- tečnosti, kdyby se stalo sebe výmluvněji, seb hlasitěji a sebe důrazněji, nezpůsobí žádné změ- ny a nevíme, jaký kopanec dostati by musil Židé od Němců, by zachovali vůči ostatním ná- rodům alespoň reservu. Jinak byla celá dnešní schůze, která trvaln zase do pozdní noci, docela klidná. Promluvil 18 řečníků; z těeh bylo 6 sociálních demokratů 4 Čechově. Počet řečníků v rozpočtové debatě stoupl na 181, odmluveno celkem 123 hodin 40 minut a počet pilných návrhů neprojednaných dosáhl počtu 14. Bylo zase upuštěno od úmyslu, debatu roz počtovou v pondělí ukončiti. Stane se tak nej spíše teprve po úterní konferenci předsedů klubů, snad až ve středu. Křesťansko-sociálnímu poslanci Axmannov stala se veliká nehoda: mimovídeňské orgány křesťansko-sociálního svazu totiž uveřejňují řeč kterou ve sněmovně nepromluvil. Chystalse mluviti včera, ale nemluvil. Ale ochotná „Korre- spondence Piova“ zaslala ji dříve novinám. ovšem připojivši na několika místech „souhlas a hlučnou pochvalu“ a patrně pak nesdělivši. že se posl. Axmann ke slovu nedostal. ull e nne
doktor Strauc Čecho Žid Němec Axmannov Axmann Aš Čechův
28 article
Z Vídně, 20. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirčhner zahájil schůz za výkřiků sociálních demokratů v 11.20 hod., pravě Těší mne neobyčejně, že naproti včerejšímu večen mohu dnes uvítati tolik pánů. Posl. dr. IIajn a sp podali pilný návrh na ochranu tiskové svobody v Čechách, zejména v Praze Návrhy podali poslanci: Čech a sp. na zákon nou úpravu služebních a plalových poměrů pošt- mistrů a poštovních oliciantů; — Svoboda a s na změnu zákona o sčítání lidu v tom smyslu, aby dělo se na základlé maleřské řeči obyvatelstva. Dolazy podali poslanci: Nietsche, Soukue a sp. po zrušení ustanovení, dle něhož jsou pohlav rozdělena na měšťanských školách na venkově; — Švejk a sp. pe nedostatcích živnoslenské inspekce a o strannickém jednání živnost. soudu v Praze: — Fresl a sp. po štvanicích proti Čechům v Českých Budějovicích, jež provádějí se za asistence st. úřadní- ků a bezpečnostních orgánů. Hlasováno o včerejším návrhu posl. Choce aby zahájena byla debata o odpovědi ministra vy učování. Propadl a sněmovna pokračovala v zevrubné rozpravě o rozpočtu.
doktor Weiskirčhner Posl IIajn Svoboda Nietsche Soukue Švejk Fresl Čecho Choc Vídeň Čechy Praha Český Budějovice
29 article
Posl. Scabar velebil památku Giordana Bruna a Galilea a žádal za rychlé obnovení právnické fa- kulty vlašské. Řešení této otázky je možno pouze brzkým zřízením úplné vlašské university v Terstu. čímž učinil by se také krok k národnostní autonomii Posl. Vrtal pravil, že jako každé jiné, také hla sování o rozpočtu bude provedeno dle klubovníhe usnesení. Stěžoval si, že denně frivolně se zasuhuje do právních stér českého národa. Vinníky jsou vý- hradně příslušní resortní ministři, resp. vláda. Jazy- kový zákon musí býti osnován na podkladě úplně rovnoprávnosti obou národněstí v Čechách a oběm národům v království českém musí býti dovolen hledat a nalézti právo u úřadů v jich vlastním ja- mniě Řečník poukazoval dál na přelížení konceplních úřadníků finančních a personálu pro evidenci kata- strů. Veliký fiskalisus ministra financí nelze schva- lovati, zejména při domovní dani činžovní a přes t neděje se v tomlo směru ničeho. (Ministr ryt. Ko rytowski: Přiští týden!) Rečník prohlašuje n konec, že své slanovisko při hlasování zařídí dle, toho jak vláda zachová se k předneseným slížnostem. Posl. Straucher protestoval proti posměchu ze židů o slavnostním průvodu, vyčítaje Němcům, že všechny akce proti židům vycházejí od nich. zyce.
Posl Scabar Giordano Brun Vrtal Němec Galilea Terst Čechy
30 article
Posl. Zyguliáski prohlásil, že polský klub je pro reformu daní a žáda! za ochranu chudého oby- vatelstva před lichvářským vykořisťováním kartely. Posl. Tomschik pojednal zevrubně o zbědova- ných poměrech jednollivých druhů dělnictva, zlíze- nectva a úřadnictva na st. drahách a přimlbuvá se za minoritní návrby Posl. Andrle odůvodňoval požadavky křestansko- sociálního dělnictva a brojil proli sociálním demo- kralům, poněvadž prý svými požadavky předstihují všechny jině strany, avšak odpírají státu rozpočet. příčiny hospodářského úpadku poslední doby. Ná- Posl. Srdinko upozorňoval vládu na některé příčiny hospodářského úpadku poslední doby. Ná- pravu lze zjednat jen rychlou podporou zemědělství. Třeba zavěsti rovnováhu mezi utiskovaným rolni- otvem a privilegovanou průmyslovou výrobou. Žádal českou vysokou školu zvěrolékařskou v Praze, při- mlouval se za podporu hospodářských zimních škol a subvence zemědělským výstavám a pojedna!o poslátnění soukromých drah, zvláště severozápadní a jihoseveroněmecké spojovací. Poukazoval na nutnost místní dráhy v okresu nechanickém, žádal, by u konsulátů byli uslanoveni zemědělští odborníci a aby starobní a invalidní poji- šťování bylo rozšířeno na drobné zemědělce, na ze- mědělské dělníky a maloživnostníky. Od sanování zemských financí očekává zemědělstvo veliké pro- spěchy. Česká strana agrární pojala do svého programu na prvním místě ochranu všech jazykových a kultur- ních práv českého národa. Tato práva bude hájili s neúnavnou rozhodností proti všem nepřátelům,i proti vládě. Žádná vláda nesmí doufati, že povol- ností pohne českou stranu agrární, aby nedbala jazykových a kulturních otázek, aneb jim věnovala menší pozornost. (Pochvala.) Posl. Mašlanka přednesl požadavky selského oby- vatelstva haličského.
Posl Tomschik Andrle Praha český národ
31 article
Posl. Hackenberg uvedi požadlavky dělnictvav dílnách st. drah. Posl. Seidel chce relormu berní souslavy, přede- vším vzestupnou daň z příjmů. Správě vytýká různé nedostetky. Jednou z nejhlavnějších příčin toho jsou národnostní třenice. Vztahuje-li se ohlášený zákon jazykový taliko na poměry v Čechách, nemůže se mu přiklá lati žádná cena. Němčina musí býti pro- hlášena za státní řeč. Neslane-li se to, národní zmat- ky se ještě rozmnoží. Hlasovati bude pro rozpočel proto, že nelze dosáhnouti lepšího, a je povinnosti parlamentu, chceme-li vůbec míti parlamenéní vládu, dáti parlamentnímu ministerstvu to, co potřebuje k správě. (Pochvala. ) Posl. Oklečtěk stěžoval si, že český národ jest nejen u drah, nýbrž i u ostatních st. úřadů vládou odstrkován. Vyzývá vládu, aby zjednala nápravu na Morávě i ve Slezsku, kde jsou poměry ještě horší Protesloval proti zvýšení daně z lihu a navrhl re- soluci, aby rolníci a živnostníci byli osvobozeni od osobní daně z příjmů, event. od přirážek k této dani. O české veřejné školy ve Vídni třeba zasazovati se s největší energií. Druhá česká universita musí býti zřízena v Brně. Konečně stěžoval si řečník, že na severní dráze Ferdinandově neupustilo se přes její poslátnění od poněmčovacích tendencí a tlumočil řadu jiných národních stížností. (Hlučná pochvala.) Posl. Kadlčák krilisoval poměry u severní dráhy a naléhal co nejdůrazněji za zachování jazykové rovnoprávnosli. Český národ dovede si vynutjli, aby jeho řeč byla v jeho otčině respektována. (Pochvala.) Posl. Gruber přimlouval se za rozšíření linecké- ho nádraži a položení druhých kolejí na trati line- cko-budějovické.
Posl Seidel Ferdinandův Kadlčák Gruber Čechy Slezsko Vídeň Brno
32 article
Posl. Grim přednesl požadavky selského obyva- telstva dolnorakouského Pusl. Wutschel brojil proti nespravedlivému pro- vádění konfeslonálních zákonů; — Sredniawski po- jednal o trudných poměrech selského obyvatelstva v Haliči. Posl. Hudec poukázal na několik případů, kdy železniční zřízenci byli z politických důvodů chi- kanováni, dále zminil se o místních záležitostech Nuslí, kde jde o veřejnou bezpečnost Min. předseda může být ovšem s parlamentem spokojen, poněvadž vykonal pro slát mnoho. Avšak vláda zachovala se k parlamentu velice nelyoálně. Slibuje všem všechno, prosazuje jednu vládní před- lohu za druhou a slib sociálních reforem zůstává na- dále jako vnadidlo. Neuprímnost je též příznakem je- jíhe jednání v otázce starobního a invalidního poji- šťování, Sociální demokraté nejsou odpůrci pojišťo- vání maloživnostníků a malorolníků. Hlásali požada- vek ten dřív, než se česká agrární strana politicky narodila. S největším rozhořčením sluší též odsouditi jednání vlády v otázce daně cukerní. Za to má se na zvýšení úřadnických platů nejnižších tríd železnič- ních a poštovních zřízenců věnovati 15 až 18 mil. Avšak i při tomto jen slíbeném dobrodiní chce mi- nist financt vydělati. Sanování zemských financí musí býti uvedeno v souvislost s opravou volebního práva do zemských sněmů. Ke konci naléhal řečník, aby tiskový zákon P l zreformován Posl. Wagner přimlouval s. za osvoEození malo- rolníků od osobní daně z příjmů, žádá, aby rolnícia
Posl Grim Wutschel Hudec Min Wagner Halič Nusle
33 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 20. června. 6—. (Kronika.) Novým mostem z Mi kulášské třídy k Letné rozhodně přibyla Praze ozdoba. Už jste se po mostě prošli! Prospek ze Slaroměstského rynku je způsobný už dnes, zpáteční bude mít svou nádheru, jen co nábřeží kolem bude dostavěno. Co do malebnosti pozadí arci nedostihne nový most svého staršího druha u Národního divadla, ale za to má svojí sviž- nou, elegantní čáru! Miliónek, vynaložený na stavbu, není dojista ztracen. Cizinci, který sem náhodou zabloudil, na- padne ovšem hned zvláštnost, jaká se u mostů jinde tak hned nenajde. Komunikační prostředek prvního řádu a nevede vlastně — nikam ! Pře- jdeš hladkou desku od břehu ke břehu a před tebou vysoká, nepřestupná hráz! Hráz zeleně Po mostě jedou kočáry, elektrické vagony, auto mobily ! Čekáš, není-li to všecko pouhý klam Snad vozy na konci mostu zmizí někde v dál průchodem zelení zastřeným, nevidným oku Nezmizely! Zabočují na druhém břehu v levo nebo v pravo! Také pěší chodec zabočuje v levo nebo v pravo a dostává se tou cestou k místům, kam už vedou jiné starší mosty- Tedy most čistě promenádní! Vltaná spojka zdra- votním pěšákům, kteří den co den konají od- poledne svou zažívací procházku na druhý břeh a pod Letnou. Jindy měli na vybranou dva mosty, teď mají tři! Mohou střídatl — Však nepotrvá kuriosita věčně! Jed- noho dne vysoká hráz naproti bude prolomenu. průzor se prohloubí do dálky a most nabude teprv náležitého významu 1 Spojí střed města s vnějším obvodem až u Bubenče ! ..
Moha Praha Letná Bubeneč národní divadlo
34 article
Hráz bude prolomena ? Výborně A kdy, prosím, se tak stane? — Kdy? Trochu předčasná otázka! Nen o tom dosud rozhodnuto ! . . . — Nákladný most je hotov a není jesí rozhodnuto, kam povede ? — Kam povede, je konečně zřejmo ! Ale jak povede, neví se dosud! Snad bude hráz odstranéna, snad se prokope. Oba projekty jsou hotovy, čekají — Milionová stavba provedena a projekty její účelnosti teprv čekají, jak o nich bude roz- hodnuto ? .. Podivná věc! Řekli byste, jde-li o velký podnik, je nezbytno projektovat celkově, mysle do budoucna, počítat! — Snadno se mudruje - na papíře Podnik je obecní a velká obec není soukromník není země, není stát! — Jaký pak tu rozdíl? — Velký! Tam vše projde jistou rozho- dující odbornou instancí, ta věc srovná, roz- počte a basta! Věc se provede v pořádku. Zde je obecní — parlament! V parlamentě rozho duje většina. A většina v parlamentě, panečku Nejnejistější veličina na světě! Neustále kolísá kloní se sem, kloní tam, podle okolností, jakse právě shluknou zájmy, jak se křižují . . . — A naposledy snad se shluknou a skri- žují zájmý a hráze na druhé straně zůstane za- vřena? A most zůstane — slepý? . . . Protějšek pokrčil rameny: — Všecko — je možno!
35 article
Vypravují, kterak za cara Mikuláše byl postavena dráha z Moskvy do Petrohradu. Či- nitelé spekulační předložili carovi projekt, na kterém dráha rovným terénem se kroutila jako had, oklika za oklikou, jen aby stavba hodně vynesla. Nějaké »obtíže technické« jako důvody podivného návrhu měli páni inženýři připraveny — Jaké pak obtíže? řekl car. Dal si podat pravítko, naměřil na mapě směr z Petrohradu do Moskvy, táhl tudy tlustou červenou čáru a věc byla rozhodnuta.tet — Tak půjde dráhal A tak jde dráha do dnes Silná vůle hlavní činitel v podnikavosti Ale silná vůle je právě nejslabší stránkou všech parlamentů. Proto je nutno v životě státním, aby vedle parlamentu, který se radí o dobrých zá- konech, byla vláda, která zákony silnou růkou provádí. Proto naše věci národní stojí tak bledě! Máme množství činitelů interessovaných. kteří se radí a mluví, co by se mohlo a měle diti, ale nemáme činitele, který by mocnou vůl co nutno prováděl. hr A obec je součástkou národa.
Mikuláš Moskva Petrohrad
36 article
Znáte historky s dlažbou našich ulie ! Zdro- nevyčerpavý místného humoru. Dlažba, jaksi zá kladna mésta, pojem stálosti a nehybnosti Řekli byste, jednou položena a opstřena, měle by trvat věky. Zatim je u nás dlažba nejnepo- kojnější živel! Neustále se sbírá a převraci vymršťuje se pouličnímu životu pod nohama. Ko- nečně, při staré ulici, ledaeos vysvětlite. Nebyly tenkrát předvídány dnešní časy ! Ale nová ulice na příklad! Čtyřikrát, pětkrát se dlažba položi a čtyřikrát, pětkrát zase znovu vytrhá! Možno-li vůbec kdy mluvit o pokoji ka- menné pokrývky? Napřed se položí pokrývka vůbec. Pak sé vylrhá k vůli stokám a zase položí. Pak znovu se rozvrátí k vůli vodním rourám, pak k vůli plynovým, k vůli vedení elektriekému, k vůli telefonu, konečně k vůli koleji tramwaye. O správkách nahodilých ne- mluvě. Praví vám prostý občanský rozum : ne
ko
37 article
slo by snad, aby v zájmu obecného blaha vy řízeny byly všecky podzemní potřeby ulice ně jakou dohodou oborů dříve? A pak teprv ale za to trvale ať se klade závěrečná, žulová deska dlažby? — Tomu nerozumíte, můj milý! Jsou vše lijaké překážky, těžké otázky! Třeba odbornéh znaleetví ! . .. Pravda, nemůžeme všichní rozumět všemu Třeba rozdělit práci a starust! Ale, konečně. dobrá organissce všecko zmůže! Jinde maj přece také podobné starosti ! Jsou veleobce ješt větší, než naše a maji úkoly ještě rozmanitější Pětkrát znovu provádět výkon, který by moh být vyřízen za jedenkrát! Najde li se to kde — Víte, v tom je zas moment národo hospodářský! Pracuje se, přijdou peníze mez lidi ! . .. Výborně! Za práci peníze! Ale ne- myslíte při tom na práci, kterou roste a při bývá majetek, která něco tvoří a množi a ku předu žene? A nejen lopotný pohyb hmoty jednou ven na povrch, pak zase nazpět do země! A opět! A opět! A hromada lidl pra- cuje, a pořád na starém mistě! A nikde nie — nepřibylo ! . .. Co chcete! Vrchním úkolem kulturného díla není pouhý výkon! Ani lechnický, ani umě- lecký ani literárný ani vědecký! Hlavní a nejtěžší úkol: spřáhnout všecky síly, seskupit schop- nosti, srovnat všecky obory a dovést je účelně k velikému — společnému úkonu! Zorganisoval d.lo a a Vrcholný ú ko! ! Máme ještě kus honu ke své národní orga- nisaci! Nsobjevil se dosud veliký talení, kterého ie třeba, aby síly národa mravné a intelektní
38 article
se rozehrály ku pěkněmu divadlu mocného roz- květu, aby jedna síla druhé nepřekážela, aby času i sehopnosti bylo vhod využitkováno strasti a námahy nebylo vymrháno — na prázdno! Nový most z Mikulášské třídy je zatím pravý pomník naší současné psychologie národníl Pěkně dílo o sobě, důmyslné, nákladné a vkusné! Nová stavba, nový most, ozdoba města! Ale, prozatím, most, který dosud vlastně neví, kudy a kam povedel Dobré hospodářství je dobrá politika. Pro- zírá potřebu, předvídá, co přijde, zařizuje se — předem. A toho dosud nedovedem Právě zase byla rozházena dlažba po celé délce nové Mikulášské třídy, parádní uhice mě- sta, sotva teprv dostavěné. Bylo třeba položit koleje k novému mostu. Nedá se snad před- vídati, že tudy půjde olektrická dráha? — Nu! Nedopatření! Zcela nahodilé ! . . . — A koleje na druhém břehu pod Letnou, proti mostu? Neví-li se tu předem, že tu bude jednou křižovatka? Neví-li se, že tu dráha do průkopu přetne dráhu nábřežní? svoha val — Nu, to se konečně ví ! .. — A přece zas položeny koleje — bez křižovatky! Zase nepředvídáno! A zase bude třeba po čase koleje i dlažbu — vytrhávat . .. — Snad se stalo právě — z předvída- vosti! — Jak to? — Snad přece jen není jisto, půjde-li dráha příště mostem od středu dále, bude-li zřízen průkop a nastane-li vůbec potřeba, klásti nové koleje . .. Achich, co všecko — není ještě jistol os1a5 ( b v zne ouse aabot n ti al diomo J soza pr tn v znro es lere
Letná