2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
20. července 1913. Číslo 197.
4
article
Bohémský svět, který se pohybuje mezi
kulisami, spisovatelé, herci, herečky, skoro
všichni jsou poloviční blázni, a večer na prvém
představení v premierové horečce ztrácejí
druhou polovici rozumu. Jen když spustí se
opona a pod dojmem od výjevu k výjevu se
stupňujícím dospějí na konci jednání k bouři
potlesku, tehdy každému vrátí se celý rozum.
Je to říše snů, jejíž obyvatelé jsou šťastni jen
těch několik minut, pokud se houpají n
vlnách potlesku.
Autor nervosně běhal po jeviští a po
chodbách garderob, každému překážel. Každy
do něho vrazil. Dekoratér, kadeřník, a někdy
i některý herec. Třeba je věděti, že ve světě
kulis autor jest ještě nenáviděnější než ředite
anebo kritik. Autor je totiž ten, kdo nikdy
není spokojen hercovou hnou: do všeho mluv
a když propadne, nadává pro to na personál
ale úspěch si připíše docela na svůj účet. Re-
žisér chodil vzhůru dolů přede dveřmi garde
roby primadony dramatu. A inspektor naslou-
chal u dveří. Bylo slyšet odtud křík, hádku.
— Ještě nikdy se tak nehádali — šepta
inspektor režisérovi.
— Zapálím svíčku svatému Antonínovi
odpověděl režisér — skončí-li šťastně tatc
premiera.
V té chvíli přišel autor.
— Proč se nazačíná představeni?-
ptal se.
— Jenom vy jděte pryč — zakřičel
něj režisér — vy jste příčinou všeho. Jak mu
žete napsat takový skandální kus?
— Prosím, prosím — konejšil ho autor.-
Proč je můj kus skandální
— Protože z něho bude skandál. A ješt
štěstí, neskončí-li tragicky. Slyšíte, jak se tan
hádají?
Várady a jeho žena? Vždyť ti se vždy
cky hádají.
— Ale teď hrají svoje drama v garderoh
a ne na jevišti. Už by bylo třeba začít
Leona posud není hotova s oblékáním.
Antonín
Re
5
article
— Tedy zaklepejte.
— Aby mi ukousli hlavu. To by ješt
scházelo! Jděte si tam, pane autore. Beztoh
jste ztratil hlavu, když jste ten kus napsal
— Pěkně zacházíte se slavným spisov
telem!
— Ovšem, budete-li mít úspěch, přivlast
níte si jej, třeba že ta ubohá paní stvořila je
svými slzami, jimiž hrála svoje drama.
— Vždyť to právě je sensace.
— Ovšem, vám třeba jen sensace a ne
literaturu. Jak by bylo možno dostati živo
na jevistě.
— Co pak i to je chyba, že uvádějí živo-
na jeviště? Dodáváme obecenstvu to, co s
objedná a co nejlépe kupuje. I my spisovatelo
jsme jen obchodníci. Na papír klademe svoj
krvácející srdce. Krvavé útržky svého ducha
balíme do papíru svých románů, nebo je vy-
kládáme na jeviště za peníze, za vstupné
Proč bychom tedy nemohli jednou napsat pro
herečku takovou úlohu, kterou opravdu za-
hraje ze své duše?
— Ale obecenstvo podle fabule pozná
Leonu.
— Tím větší bude jeji úspěch. Jen po-
čkejte na finale posledního jednání, na po-
slední výstup, kde žena zastřelí nevěrného
muže. Bude to ohromný úspěch. A potom ne-
naříkejte. Idealisoval jsem je oba. Leona hraje
mladou vévodkyni, která při svých milionec
přinesla si do manželství i nevinnost mládí
Z Váradiho jsem udělal také věvodu, kavalír-
skou postavu, která sice oklame ženu, ale jmé-
no své milenky neprozrádí ani tehdy, když mu
žena hrozí revolverem. Jen počkejte na kone
dramatu a potom mluvte, pane režisére, až
Leona namíří revolver na svého muže a ten
raději zemře, než by prozradil jméno té dámy
Vždyť je to opravdová romantika.
— Ano, ale to je reálná hádka, co se děj
v garderobě. Zaktepejte — řekl režisér in-
spektorovi.
Leon
6
article
Režisér bázlivě zaklepal a chvějícíms
hlasem promluvil do dveři:
— Mohli bychom už začít, milostivá paní?
— Jdi k čertu! — zazněl zevnitř hrubý
hlas.
— No vidíte — řekl režisér autorovi, kte-
rý polekaně utíkal zas kulisy.
Na konec se i režisér odhodlal vstoupi
do lví klece.
— Ruku líbám, milá Leono. Jsi krásná
— řekl režisér hlasem krotitelů zvěře.
Ženské ly totiž možno nejlépe tím zkro
tit, když chválíme jejich, krásu.
U Leony ani to nepomáhalo. Držela v ru-
kou briliantgvou jehlici a tou mávala.
— Podívej se na toho darebáka, čím mn
dráždí v premierový večer. Ani tolik cti ne-
má, aby šetřil ve mně umělkyni, když už ha-
nobí manželku.
— Co jsi zase udělal? — obrátil se režisér
k herci.
— Nic! — odpověděl heree.
— Nic? Tedy to není nic? — křičela
žena. — Briliantová jehlice, která má cenu ti-
sic korun, a on mi lže, že ji dostal od jistého
pána darem jako uznání za své umění. C ž
pak tenhle hlupák je vůbec nějský umčle í
Má jen mladistvou tvář, ale to jen tehdy
když se naličí. To se líbí bohatým paním
zá to mu dávají klenoty. Ja jsem, jednom
hraběti vrátila klenot za tisíc korun. Ano, hra
bětil Ani kytici nepřijmu. Jsem mu věrna
tento panák nejen že mne klame, ale ještě mno
dělá směšnou.
Režisér a muž společně pokoušeli se ko-
nejšit rozhněvanou primadonu, ale ta nepovo-
lovala.
— Nebudu hrát dotud, dokud neřekne
od koho jsi ji dostali
—Už jsem řekl, že od přítele bankéře -
vymlouval se heree.
—Ano, od ženy bankéřovy — repliko
vala žena. — Řekni, jak se jmenuje, protože
já pošlu jehlici jejímu mužovi, aby té zpolí-
čkoval, sice já zpolíčkuji tu pořádnou ženu
která posilá hercům briliantové jehlice. Jsou
to pěkné paničky!
Leon
7
article
Konečně režisér udělal zprostředkujíc
Konečně režisér udělal zprostředkujíc
návrh, aby otázku původu klehotu ujasnili a
po třetím jednání a nejprve dohráli kus.
Leona se zase dala do oblékáni, ale ješt
několik něžných slov poslala svému pánu.
— Počkej. darebáku, dovim se já ještě
dnes, jak se ta paní jmenuje, a potom zemřeš.
Herec vyřítil se z garderoby své ženy a
běžel přímo k autorovi a spolu s režisérem
dali se do něho, proč napsal takové neprozře-
telné drama, které tolik rozčililo jeho ženu.
Ubohý autor pořád jen poukazoval na te,
jaký úspěch přinese konee dramatu. Úspěch
je taková náplasť, která zahojí každou ránu.
Začátek představení opozdil se o čtvrt
hodiny, ale potom tím rychleji šla hra. Ob-
chodnická kalkulace autorova skutečně se
osvědčila. Obecenstvo také vědělo dobře, že
muž slavné dramatické hrdinky je známy
Don Juan a že se proto mezi nimi odehrává
mnoho výjevů žárlivosti.
Fabule hry točila se právě kolem tako-
vého dramatu žárlivosti. V posledním jednán
byl nejsilnější výjev hry
Vévodkyně stůj co stůj chce zvěděti jmé-
no mužovy milenky, aby se s ní vypořádala
Ale vévoda zapírá do poslední chvíle, protože
jeho milenka je vdaná paní a on nechce ji zni
čit. A když vévodkyně vytáhne na něj revol
ver, i tehdy zapírá, načež žena svého muž
zastřelí.
První a druhé jednání člo s rostoucín
úspěchem.
Leon
Juan
Fabul
Ob
8
article
Leona hrála tak, jako nikdy. Obratn;
autor vložil ji do úst taková slova, že každy
dramatický projev šel jí přímo z duše
Ale všechen zájem soustředil se na po
sledním jednání. Na konec dramatu bylo zvě
davo nejen obecenstvo, ale i herci
V očích Leoniných plál tak divoký ohen.
že zvláště autor a režisér se obávali, dove-
de-li dohráti tu trapnou komedii, ve kter
opravdu vynášela před obecenstvo svou vlast-
ní bolest.
Nejvíce se chvěl muž, kterému žena p
celý večer neřekla ani slova. Bázlivě přiblíží
se k ženě:
— Dnes opravdu skvostně hraješ — lí
chotil jí.
— Jen počkej na konec — odpověděl-
žena s tak tajemným přízvukem, že by toho
sama nedovedla na jevišti napodobit.
Už zvonili k poslednímu představení
každý herec stál na svém místě, aby na po
slední slovo vstoupil na jeviště.
Leona oslovila sluhu:
— Kde je pistol?
— Až v posledním výjevu bude ji třeb
milostivá paní — odpověděl sluha.
— Jen mi ji podejte hned.
Sluha podal ji malý revolver, který podl
divadelního zvyku byl nabit jen koudelí, ab
to bouchlo, ale nikomu neuškodilo.
— Zkusil jste, vystřelí-li? — ptala se
— Jistě vystřelí — odpověděl sluha.
Na to Leona schovala revolver za ňadr
odběhla do garderoby.
— Nemohli bychom už začit? — volal z
pí režisér.
— Počkejte chvilku — odvětila mu.
Po několika vteřinách vrátila se z garde
Leon
Leonin
10
article
roby. Začalo poslední jednání. Děj dramat
kvapně se vyvijel k poslední katastrofě. V
hře vévodkyně přesvědčí se o nevěře svého
muže a potom přijde veliký výjev mezi mužen
a ženou, v němž vévodkyně nejprve plačk,
prosí a potom s hrozbami žádá vévodu, abyi
jmenoval svou milenku, sice že se s ním vy-
pořádá.
Autor nafoukl tento výstup prázdným
bombasty, ale vášeň umělkyně vnesla do hry
tryskajíci sílu. Každé její slovo znělo jako prá-
skání karabáče, kterým šlehala nevěrnéh
muže v tvář.
— Prvou lásku své čisté duše přinesl
jsem ke krbu tvého domu, a velkým jměním
které novým leskem ozářilo tvůj zrezavělý
erb, doplnila jsem poklad, který jsem ti ve
svých citech obětovala. A ty, duševně prázd
ný, tělesně schátralý, klameš mne s lehkomysl
nými ženami. Ještě se opovažuješ dále zapí
rat, že mne klameš?
Na to muž drze odvětil:
— Nuže, tedy ano, oklamal jsem tě.
— Řekni, kdo je ta žena! — zvolala paní
— Nikdy! — odpověděl se smíchem muž
Tento smích do krajnosti podráždil vášeř
žárlivé ženy. Ze záňadří vytrhne revolver.
11
article
Nepovíš-li její jméno, abych se mohl
vypořádati s ní, tedy je veta po tobě.
Na to podle textu hry muž měl by se opě
posměšně zachechtat, a napověda šeptá větu
v níž herec, měl odseknout: — Neberu tvé
hrozbyi vážněl i
V té chvíli však Leona zašeptala mužov
do ucha:
— Nabila jsem revolver na ostrol Zemřeš
neprozradíš-li jil
Herci rázem uvázlo slovo v hrdle. Jen
několik neartikulovaných zvuků vyšlo z je-
ho úst.
S hlediště všecka kukátka zamířila n
jeviště. Každý obdivoval, jakého bravurníhe
výrazu tváře použil Várady, slavný tragéd.
Nikdo nevěděl, že tam na jevišti nyní ne-
hrají komedij, ale strašné životní drama. Jer
režisér mezi kulisami zaslechl, co Leona řell
mužovi. Kývl napovědovi, aby spustil oponu
Ten však se zmátl, když viděl, že hrdina
hrdinka na jevišti zapomínají svou úlohu
každý mluví něco jiného, než co je napsán
v kuse. Ustavičně jim napovídal věty autor
vy, ale na prknech již začalo se opravdové
drama.
Ze ženy přimo křičela vášen:
— To je tvá poslední hodina! Tvou krv
setřu stopy svých slz — zvolala na muže.
A ten, chvěje se, sklesl na židli a jen tolil
znsipal
Leon
12
article
— Odpusri o po
— Odpusri o po
To už ovšem nebylo v úloze, ale úi
upřímněji to zahrál. Na to se zdvihla nad nin
žena a pohrdavě si ho prohlédla
—Mizerný panáku, jak jsi zbabělý. Kdyby
tě nyní viděl tvůj ideál, i ten by tebou p
hrdal, jako jál Snad dokonce je tu, v té tmavé
prostoře
Ukázala rukou do hlediště.
Ať má z tebe radost, ty ozdoben
loutko. Ty mizero, tý vydržovaný muži! Ted
řekni jmého své milenky
—JJenom teď se neptej! — úpel skomir
vým hlasem heree
— Jen teď se nemám ptát? Tedy tu je
Ted
13
article
A na to s revolverem v ruce vyřítila s
před napovědovu budku a zakřičela do hle-
diště:
— Krásná dámo, kde jsi? Ty dámo s kle-
noty! Paní s miliony, která si za peníze vy-
držuješ milence herce. Za peníze tvého muže.
Od tebe chci účty za všechny trampoty svých
bezesných nocí. Každá moje vyplakaná slza
ať padne jako kletba na tebe! Ty, paní, která
pohrdáš herečkou. Teď zúčtujeme. Já po-
hrdaná komediantka volám k tobě, ty panská
..., že ty jsi komediantka, ty jsi pod-
vodnice, ty klameš svého pána i svět svou, vy-
lhanou počestností. A já jsem opravdová paní.
která dosud plakala, ale nyní trestám!
V hlediští strašné vzrušení. Hra na jevišti
plyne tak reálně, že nedovedou rozeznat, je-li
to pravda či umění. A herečka, když svou bo-
lest vykřikovala do hlediště, pátravým zrakem
prohlížela lože.
Při posledních slovech rázem ze sedadl
lože v prosceniu zdvihla se krásná, vznešená,
brilianty ověšená paní.
Leona v té chvíli pohlédla na muže, vte-
řinu na to již namířila nevolver do lože.
— Tedy ty jsi to?
Třeskla rána a v loží zazněl úzkostlivý
výkřik. Zároveň jako v mdlobách sklesl muž
herec.
Leona v té chvíli se zachechtala a hodila
revolverem po omdlelém muži.
V tom okamžiku, když žena vysmívá se
muži, zmizela láska.
Leona byla vyléčena.
Opona spadla a obecenstvo bouřlivým
potleskem vyvolalo umělkyni i autora.
Z lože v prosceniu dámu, která vykřikla,
vynesl její muž. Nestalo se jí nic, neboť revol-
ver nebyl na ostro nabit. Jen muž ji vyhnal
Leon
14
title
Obrázky
z balkánské války.
Puse Vl. Sts.
15
article
Boj o juchtu.
Boj o juchtu.
Bylo to uprostřed nejživějšího boje, když
se šikovatel Božil Rusev rozhodl zouti levou
botu, třebas že útočící v přesile Turci byli už
jen několik set kroků vzdálení. Ale něco ho
tlačilo, snad kamínek nějaký, nebo shrnutá
ponožka a šikovatel nedbal, sedl a zouval
botu.
— Co to děláš? — divili se vojáci.
— Turci ženou útokeml
— Ať ženou! Ale zbláznil bych se už.
Ani pořádně stoupnout nemohu. I zul vyso-
kou botu z juchtové kůže a vyklepával jí. Ka-
ménka nenalezl. Počal upravovati ponožku.
— Rychle — ustoupiti musíme! — přibah
jeden poddůstojník. Vojáků bylo jen asi sto
už a nepřátel půl praporu. Posice pak nebyly
nejlepší.
— Musíme tam na onen kopec za námi
Rusev už ani neměl času obouti botu.
Koule hvízdaly mu kolem uší a jedna ho škrá-
bla po ruce, právě když ji vztahoval po juchtě
Musíl s ostatními. Juchta zůstala na návrší.
Obsadili kopec v pozadí a poslali pro po-
silu. Přišla celá setnina, vedená nějakým
starším podporučíkem reservním. A jen přišla.
ipodporučík padl střelen do prsou. Velení
převzal opět Rusev.
— Vidite-li juchta? Ještě tam stojí a ko-
lem ní Turků jak much. E. bratří, raději bych
si dal ruku useknouti. Takových bot na světě
nenajdete: měkké, poddajné a při tom nepro-
noknou, i kdybyste v nich Maricu pětkrát za
den přebrodili. A teď mám jen jednu. Co s ní?
Uvažoval: podniknouti protiútok, zatla-
čiti Turky, dostati se k botě, obouti se a pak
už uvidí!
Spočítal vojáky, měl jich asi tři sta a Tu-
ků bylo dvakráte tolik. Bylo to na uváženou
— Ostatně, kolikráte se naši bili i proti
desateronásobné přesile a vyhráli to. Proč by-
chom se tedy neměli pokusiti o to my?.
Božil Rusev
Turek
Rusev
Ka
16
article
Pohlédl ještě jednou na opuštěnou juchtu
a obrátil se k vojákům klidně střílejícím na
nepřitele:
— Hoši, jak vidíte, v rukou nepřátel
kých zůstal tam onen kopeček (Rusev se za-
íkl. neboť nevěděl, má-li dodati: „a na tom
kopečku má jedna juchta!“) Našemu plukov-
níku to rozhodně není milé. V zájmu cti náa
i našeho pluku je, abychom odtud Turky opět
vypudili a zmocnili se starých posicí (v duchu
Rusev dodal: „.: a mé juchty!“) Poženeme
útokem. Nasadit bodáky! Svatý Georgie, po-
mozl
Vojákům bylo lhostejné, na kterém jso
kopci, zda na tom, nebo na onom v předu.
Koule dopadály všude. Ale když jako před-
stavení myslí, že je ono lepší, tak proč bys
„ono“ nemělo uskutečniti?
Pérka cvakla, bodáky byly nasazeny.
— Můj ještě ani pořádně neuschlí
— A můj má špičku zakřivenoul
— Svatý Ivane, pomozl
— Svatý Georgie, pomozl
Rusey vytasil šavli — starou, kozáckou
šavli, již dostal od některého Rusa v rusko-
turecké válce — a hnal se první ku předu
upíraje oči na ono místo, kde tušil, že stojí
jeho zapomenutá juchta.
— Jestli ji některý ten pes odnesl, tak je
budu honit až do Cařihradu. Ale juchtu mít
musíml
Turci byli překvapeni a ustrašeni. N
bodák ani nedošlo. Dali se na útěk.
Rusev přiletěl na návrší první. Juchta
stála netknuta a jakoby vražená do hromady
mrtvých těl. Byl by radostí zaplakal. Rychle
ji obul a rozhlédl se:
— Což. hoši, abychom šli ještě dále, ne
se ti psi vzpamatují! Uz jen ještě tam z toho
třetího návrší je zahnati a musejí do rovin.
A tam už nás nezdrží nikde!
V několika minutách přihnali se i n
třetí návrší. Turci zmateně prchali do ergel-
ského údolí, strhujíce za sebou celou armádu
i s reservou.
Když velitel divise připínal Rusevu kříž
za statečnost, šikovatel rozpačitě švihl prout-
kem po levé botě a zabručel,
Turek
Svatá
Svatá Georgias
Rus
Rusev
Cařihrad
Turec
ský údolí
Svatá Georgia
17
article
— Nebýt tebe, neměl bych kříže. Tyl' s to
vlastně vyhrála.
— Nebýt tebe, neměl bych kříže. Tyl' s to
vlastně vyhrála.
Nikdo však nepochopil, co tím myslil
Chválili ho, obdivovali, důstojníci mu na ra
meno klepali a vojáci si hrdě na něho ukaso
vel
— Bratře, to ti je hrdina! Všude první
přece ho ani jedna neklepla!
Čís. 502.
193°/, 13
achy.
Všechny dopisy šachové rubriky se týkající, buďte
adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II.
Marianská ulice, s poznámkou: „Šachy“.
Úloha čís. 972.
Dr. O. Bernstein, Petrohrad.
(Der Schachfreund 1912.)
Bernstein
Praha
Petrohrad
der Schachfreund
18
article
Mat ve 3 tazíc
Úloha čís. 973.
X. Patzak, Víden
(Arbeiterztg. 1913.)
Patzak
Víden
Arbeiterztg
19
article
Otevření pěšcem dámy.
Hráno dne 7. června 1913 v I. utkání národníh
mistrovského turnaje v Debrecíně.
Bílý: Asztalo s.
Černý: Breyer.
d7—d5
15. f4x2g5
De7xg5
1. d2—d4
Vh8 — g8 .
2. c2—c4
e7—e6
16. Vf1—12
Kf8—e7
17. Ví2—g2
3. e2—e3
Jg8—f6
4. Jg1— f3.
18. Sh5—e2
b7—b
c7—c6
a7— 5
Jf6—e
19. a2—at
5. Jb1—c3
b6xc5
6. Je3xe4
d5xkKkcl e4
20. d4xKe5
Jd2es
7. Jí3—d2
17—f5
21. Dd1—el
8. 12—f3
Vas—a
22. Jb3x a5
Sf8—d6
9. 13—f41
c6—es
23. Del a5
Des—hs
10. Jd2—b3 Jb8—d7
24. Kgi2ht
11. Sí1—e2 Dd8—h4-
25. Da5—i
26. Se2xts
e4
12. g2—g3 Dh4—7
13—f2i
13. 20—
g7— g5
27. Vz23
vzdal.
Bn
14. Se2—h5+ Ke8—
1 Lépe Ddt— z
2Neboť na 28. DXÍ2 Ddí-, 29. Kg2 SbT-
30. Kh3 Dh5 mat.
Breyer
sh
Vasa
Debrecín
5 1
Asztat s . Černá
Jg 8
d 4 vh 8
c 7
c 6
Jd 2 eso 7
e 2 Dd
g 5 27
DXÍ 2 Ddit
SbT
20
article
Zprávy šachové.
Zprávy šachové.
Na výborové schůzi »Ústřední jednoty
českých šachistůs, konané dne 9. červenee
1913 tlumočen byl stesk, že řada starých a síl-
ných sdružení šachových neučinila dosud zadost
své povinnosti členské k »Jednotěc. Rovněž s po-
litováním bylo konstatováno, že voletošním roce
nepřihlásil se dosud ani jediný člen přímý (roční
příspěvek 3 K). Výbor »Jednoty« upozorňuje, že
jen tehdy bude moci provésti veškeré úkoly, jež
cílem si vytkl, bude-li dostatečně podporován
šachisty českými, žádá znovu vešker á sdružení
šachová, by přihlásila všechny své členy z
nepřímé členy »Jednoty« s ročním příspěvkem
50 h, a apeluje na jednotlivce, nečleny klubů
kroužků, by stali se členy přímými s ročním pří-
spěvkem 3 K. Složní listek zašle na požádání po-
kladník K. Unger, Praha VII. 839. — Na téže
schůzi výboru bylo usneseno, že za členy »Ústř.
jednoty českých šachistů« budou pokládání jen ti
členové, kteří budou míti nejdéle do 10. srpna
1913 své přispěvky na rok 1913 vyrovnány. Ne-
členové »Jednoty« nebudou oprávněni činně zu-
častniti se letošního mezinárodního sjezdu »Jed-
noty« v Ml. Boleslavi ve dnech 28. srpna až 8.
září, a vůbec podniků »Jednotou« pořádaných.
K Unger
Praha
Boleslav
21
article
Dla zmíněného usnesení soustřeďuje v sobě
»Jednota« tato sdružení:
š. K. Dobruský. Praba, 110 členů: š. K. D-
ras, Praha, 48 členů; §. K. Dobruský, Plzeň, 25
členů; š. odbor S. K. Polaban, 27 členů; §. K.
Charousek, Ml. Boleslav, 26 členů: Dělnický K. š.
Ml. Boleslav, 9 členů: Š. K. Důras, Č. Třebová,
12 členů: Kroužek š. Červený, Kostelec, 10 členů;
Š. K. Nusle. 20 členů; Š. K. Smíchov, 30 členů
Š. K. Vyšehrad, 17 členů: Sp. Š. Plzeň, 40 členůa
š. odbor S. K. Podolí, 10 členů; celkem tedy t3
sdružení se 384 členy nepřímými.
»Ústřední jednota českých šachistů« opatřila
vkusné diplomy pro své mistry. Diplomů těch lze
použiti i pro championy, čestné členy a pod. jed-
noflivých klubů. Cena 3 K. Objednávky vyřizuje
F. Gróssl, Král. Vinohrady, Moravská 40.
Příští měsíc bude vydán tiskem nový turna-
jový a hrací řád a vzorné stanovy pro zakládající
se kluby.
šachový turnajv České Třebo v
pořádá mistní 8. K. Důras ve dnech od 27. čer-
vence do 2. srpna 1913. Podmínky: Nejvýše 12
hráčů, ceny 100, 50, 30, 20 a 10 K. Čas na roz-
myšlenou 36 tahů za prvé dvě hodiny, 18 tahů z
každou další hodinu: Hraje se dle turnajového
hracího řádu Ústřední jednoty českých šachistů.
K Dobruský
K D
S K
K Charousek
Š K Důras
F Gróssl
Král
K Důras
Praha
Plzeň
Boleslav
Č . Třebová
Červená
Kostelec
Nusle
Podolí
Český Třebo
22
article
Přihlášky s vkladem 5 K a zárukou 5 K, která
se po sehrání celého turnaje vráti, přijímá p. Ol-
ořich Tykač, pokladník záložny v České Tře-
bové do 24. t. m. O přijetí se ještě téhož dne
rozhodne a každý bude ihned zpraven. Klub ob-
stará pro všechny účastníky bezplatné noclehy.
Turnaj bude výbornou přípravou pro všechny.
kteří se hodlají zúčastniti sjezdu Ú. J. Č. Š. v M
Boleslavi
Scheveningen. K mezinárodníme
smíšenému turnaji přijati: A. Aljechin, C.
Breyer. F. Englund, D. Janovski, J. Mieses,A
Němcovíč a F. D. Yates, z hollandských hráčů
pak: Dr. Esser. A. E. van Foreest. J. W. te Kol-
sté, R. J.Loman, Dr. A. G. Olland a A. Speyer
Petrohrad. Přípravy k mezinárodn-
mu mistrovskému turnaji jsou v plném
proudu. Turnaj bude dvoukolový o 12 účastnících.
Před tímto turnajem bude sehrán národ
turnaj mistrovský o 16-18 účastnících, jehož vítěe
bude se pak moci zdčastniti mezinárodního tur-
naje. (K tomu z ruských hráčů byli pozvání D
Bernstein a Rubinstein)
Nový York. American Chess Bulle-
oznamuje v červencovém čísle, že turnaje
v Rice Chess Clubu zúčastní se tuké Cepa-
blane a. Srúčastí mistra O. Dlůra s a. jenž dne
9. t. m. vyplul z Hamburku na lodi »lmperator
dle sdělení téhož lista již se nepočítá.
SLUNEČNÍ LÁZNĚ n
Bledu 248. Krajina, nejkr
horská pol. při jere
vzduch., diet. a vod. Kvet
-řijen. Výb. lečeb. výsled
Tykač
A Aljechin
Breyer
F Englund
D Janovský
J Mieses
Němcovíč
Yates
Esser
A E Foreest
doktor
A G Olland
Bernstein
Rubinstein
O Dlůr
Ola
M Boleslav Scheveningen
Petrohrad
Nová York
Hamburk
Bled
American Ness Bulla
Rika Ness klub
Cepablane
23
title
LAKY, SMALTY, BARVY, FERMEŽ
Barva
Laka
25
article
„OREBON
„OREBON
jsou nejlepší. Imérno m. Šunbai
27
article
Český bezvadný a dokonalý výrobek
na cídění obuvi. Udržuje kůži měkkou, jemnon
pružnou a trvanlivou. Nešpiní šat, nepropoušti
vlhko. — Výrobci: Beneš a Lakomý, Brno.
je pravý jen ne soko-
SOKDISK) Kreli lem ptákem! 32947
Krémy nabízené bez jména výrobce - nejsou české
eeéteh e
Beneš
Lakomá
Brno
28
title
Členářin thoo list
34
article
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přiné spojení od všee
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy-amatéry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna
„Podsvětí“. Denně kon-
cert. Emil Ročák.
32s3
Nejmodorněji
restar RESTAURANT ŠROUBEK
Václavské nám. 55. — Středisko intelli gence.
Plzeňský prazdroj. Kulmbašské exportní. 32824
J. H. BRANDEIS, mor oavat
nobsa nopěknějšim vběra syá české hry a hračky.
příkopě
RESTAURANT PISRACEK ojrei
restaurant I. řádu, ve střodu Prahy. Pleensl
prazdroj. Mnichovšké Pschorrovo.
3282
Restaurace Stareměstská tržnicg.
Menu K 1.—, v předpl. 90 hal., večeře vo velkém
výběru. Znam. ležák. Plz. prazdroj. O hojnou
přízeň prosí Jan Mikula, rest. Telet. 818. 32827
Telefon
HOTEL LABUT na Poříčí 21. č sser
40 elogantné zařížených pokojů, vko v I. patke
— Elektrické osvětlení, parní topení, lázně. —
Hotel nachází se několik kroků od Příkopu,
blízko státního a severozápadního nádraží.
Příjemné bydlení. Pokoje od 2 K výše. Výbor-
ná kuchyně. Plzeňský prazdroj a nuselský
ležák. — Výhradní prodej villáňských vín ze
sklepů arcivévody Bedřicha.
32820
Adrie
Emil ročák
Šroubek
Brandeis
Mikul
Bedřich
Václavský já
Praha
Mena
Mnichovšký Pschorrovo
35
article
HOTEL LIBUŠE, Praha-Kr. Vinohrady
Havlíčkova tř. 10. Doporuč, levné, čisté pokoje.
Elektrické osvětlení. Stanice elektr. dráhy č. a.
Teleton 2991. — J. Heřman, hotelier. 329s0
Vídeňská pojišťovací společnost
Uřadovny seneráluího jednatolstv nalézaj se
nyní v Marianské nlici c. 9, I. poschodí. 32892
4 Václavské ná-
RESTAURACE
„HEZUR méstí čís. e.
tlns aahráoka
Koncerey
Výtečné večeře. - Prazdroj. . Prelát. — Ležák
s290
Buffet. — Karel Vostrovský, rest.
Kombin. obedv.
Prano - da.
Solnický vzálem. pojlštovaci ústav vact am
rně, Nádr. nám.
r plistt ás prat čkodám;, požárnim, ron:
slek. tlek. drazá a záž povin. ručuliodne
Praha-II., Jun-
ESRUH BRNiUR, mannova tř. v-
tečná kuch., menu 80 h. Plzeh. prazdroj, branl-
cký ležák. Pro pp. úřadniky obědy do 3h. 32834
„iEL GhaF eoePnno
restaur. I. ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz.
pokoje K 2a K3- Svat. hostiny v L. patře. 293
HTEL PENSION „NEPTU
Praha, Celakovského ady, u na sea
Host. pokoje na 1 den i na delši pobyt, se stra-
vováními bezněho. Pokoje od k 1 60 výka. 2 t5r
Volkorestaurace :U Marianského ohrazu:
naproti odjezdu nádraží společnosti státní dráh
Výtečná domácí kuchyně, plzeňský prazdroj, smichovské
píro, černý ležák.
32014 Josef Sašek, restauratén.
Havlíčkův
J Heřman
Ležák
Vostrovský
Sašek
Praha
Prano
Juna
Celakovský
Libuš
Králové . Vinohrady
Uřadovna
ESRUH BRNiUR
NEPTU Praha
Buffet
t 5 r