ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89832730-8f37-11dd-bc99-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 38, place 68, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. července 1913. Číslo 197.
4 article
teristickým jeho znamením je že vydání nekryjí příjmy a že nejlepší snahy na získání nových zdrojů se setká- vají se stálým nezdarem. Je proto vy- světlitelno, že sněm nekryté potřeby kryl stálými řádnými výpůjčkami, které dostou- pily obnosu okrouhle 140 milíonů korun. Mimo to jsou dluhy nezaložené, povstalé jed- nak tím, že zemský výbor od vypuknutí ně- mecké obstrukce r. 1908 půjčky uzavírati mu- sil k udržení hospodářství zemského, jednak tím, že zemský výbor stáku různé platy musi zůstati dlužen. Tyto nezaložené dluhy činí ny- ní přes 90 mil. a kdyby další úvěrové operace k udržení hospodářství zemského do konce tohoto roku se zdařily, stouply by nezaložené dluhy na 114 mil. K. Všecky dluhy zemské či- nily by pak koncem r. 1913 dohromady 254 milionů K a až dluh 114 mil. se přemění na řádný, bude činiti kursovní ztráta as 11 mil.. o něž se opět celkový dluh zvýší.
5 article
Zubožené poměry ty nemohou býti jiné při stávajících příjmech; jediné vydatné příjmy jsou 55 zemská přirážka, která vynese 46 milionů, ale ta nestačí ani na školn potřebu, která činí 50 milionů: pivní dávka. která vynesla 131/4 milionu, odpadla rokem 1909 a zbyly z větších příjmů pouze státní úděly ve výši 9 milonů, hudebné půl milionu a příspěvky z pozůstalostí 11/4 milionu, tedy dohromady vydatnějších příjmů 11 milionů s nimiž zemský výbor má vésti zemské hospo- dářství a jež ani nestačí na zúrokování amortisaci dluhu zemského! Toť stav křiklavý — naprosto neudržitelný. Náprava je možnou, ale předpokládá dělný sněm; výborné návrhy vypracovala v ohledu tom permanentní komise fi- nanční na sněmu, která žádá: aby stát převzal na se mnohá břemena, jež nyní země nese; navrhuje nové zavedení pivní dávky 4 K z 1 hl: novou dávku z honebních lístků aj. při čemž řečník zevrubněji rozvádí návrhy permanentní komise sněmovní.
6 article
Dle malého finančního plánu by obdržela země na údělích plus, jež by čini- lo z daně kořaleční 6.7 mil. a z osobní daně z příjmů 1.8 mil., dohromady o 81/2 mil. více ale ovšem teprve, až říšská rada schválí fi- nanční plán. Řečník při převzetí finančního referátu v zemském výboru před 2 měsíci shledal, že do konce roku 1913 potřebuje země 24 mil. K; naskytla se otázka: odkud je vzíti? Naši nepřátelé se již těšil na dobu, až ten nenáviděný zem- ský výbor bude hotov a až mu ne- zbude nic jiného, než zavříti po- kladny a prohlásiti se insolvent- ním, což by znamenalo vítězství německé obstrukce. Nezbylo než hle- dati a nalézti peníze a dokázati tak, že byti neb nebytí zemského hospo- dářství není odvislým na vůli Němct. Věc nebyla snadnou. Dřívější věřitelé odmítli hned při početí vyjednávání, až po delším jednání se podařilo získati 8 mil. K o Městské spořitelny: tento obnos stačí na kryt výloh do 1. srpna 1913 a zbude asi 60.000 K z toho se musí zaplatiti na úrocích 45.000 K 2. srpna zbude v pokladně zemske 15.000 K. V kruzích vládních vyskytly se tu plány na zavedení správní zemské komi- se pro ten případ, že by zemský výbor re- signoval, aniž by se však vláda zem- ského výboru neb poslanců če- skýchptala, zda splány jejími sou- hlasí; ale poněvadž se muselo počíta- tismožností, že zemský výbor dal- ších prostředků nenalezne a že snad, aby se zemský výbor vyvaro- valkatastrofálních poměrů v Če- chách, bude nucen celou zodpo- vědnost dalších osudů král. Če- ského přenésti na vládu, bylo přímo jeho povinností, aby informoval se o plánech vládních, nežli by k re- signaci se odhodlal.
7 article
Dr. Pinkas obširně na to projednává slo- žení navržené zemské správní komise a její působnosti a prohlásil, že dle jeho náhle- du byla by kombinace ta vlastně porážkou německé obstrukce, po- něvadž by jí zbraň byla vyražena z rukou, když finance zemské by zároveň byly opatřeny. Příznává, že řešení správní komisí není ústavníma že je skutečným zlem, ale ovšem menším, nežlijiné zlo, ježnám hro- ziti může. Většina poslanců naší strany rozhodla, aby se přísedící nevzdávali; naše veřejné m- nění perhoreskuje každé sáhnut na ústavu, byťby to byla i Schmer- lingovská, o níž kdysi tvrdil, a, jak se zdá. do jisté míry právem, kn. Karel Schwar- zenberg, „že se již vžila“. Dr. Pinkas prohlásil, že byl pro to, aby se přise- dicí poděkovali, poněvadž je toho názoru, žezástupcelidumá seříditi tím, co uzná na prospěch národa za nejsprávnější, byť by to i ne- bylo populárním. Hlasování poslanců klubu našeho bylo sice intimní, ale octlo se v novinách; řečník hlásí se k těm. kteří zůstali v menšině; podrobii se většině, nevzdalse a hledá nyn další prostředky jakofinanění re- ferent. Navrhl v zemském výboru zvýšení zemských přirážek o 10 proc. a zavedení piv- ní dávky. Jak se vláda nyní k návrhům těm zachová, není známo; pro svou osobu a z známých antecedencií vlád minulých v otáz- kách těch pochybuje, že vláda návrhy ty schválí; pochybujetéž ižeby se zem- skému výboru podařilo přes nej- úsilovnější hledání další nezaru- čené půjčky docíliti, a co pak na stane, nebudeli peně z?
doktor Pinkas Schwar
8 article
Což může dojíti k tomu, a by úřadníci a zřízenci nedostali služné, blázni, kojenci v nalezin- cícha trestanciv donucovací pra- covně jídlo, dodavatelé vyplace- né účty atd.? Z důvodů veřejného po- řádku musí pak zasáhnouti vláda, nechť jest jakákoli. Není-liž pak nebezpečí, že by mohlo pak dojíti k úplné suspensi zem- ské ústavy a k dosazení nějakého vládního komisaře, tedy k opatřením mnohem borším, nežli byla zamýšlená komise správní? Řečník nemá toužebnějšího přání, než aby se v této věci mýlil. Jasná, přesvědčující slova p. dra. Pinkas zanechala ve všech hluboký dojema dlouhý potlesk svědčíl o souhlasu přítomných s jeho stanoviskem, jak i vysvitlo z řečí pp Hrubého, Rysa a železného, kteří také odsoudili jednání t. zv. oposičních stran českých, které jednosvorně vrhli se n naší stranu nikoli z důvodů věcných, ale jen z ohledů agitačních, strannických, poněvadž očekávají nové volby do zemského sněmua připravují si pro ně v Praze i po venkově půdu schůzemi, tábory lídu a resolucemi, šla- pajíce při tom pravdu do bláta. Předsedající p. stav. rada Matějov- ský před ukončením schůze poděkoval p. dru. Pinkasovi za podrobný referát, z něhož pří- tomní nabyli jasného názoru o obtížném posta- vení poslanců naší strany a zejména dra. Pin- kasa jako člena zem. výboru a jako finanč- ního referenta zvlášť, jemuž se dostalo pří- tomnými jeho voliči skvělého zadostučiněn za ty útoky, které naň učinili spojené české oposiční strany. Výzvou k vytrvalé práci a od- rážení nepravdivých a nesprávných tvrzení o těchto stran za všeobecného potlesku ukon- čil schůzi.
Pinkas Hrubý Praha Matějov Pino
9 title
Politický přehled.
10 article Země české.
Země české. Bouřlivý sjezd německého učitelstva v Jabloncí. Včera, v sobotu, konala se v Jablone valná hromada zemského spolku německého
11 article
učitelstva z Čech, které předcházela důvěrná porada delegátů učitelských spolků a sjezd německého učitelstva měšťanských škol v Chomutově. Jak jsme z průběhu těchto dvou posledních schůzí odvozovali, tak se stalo Sjezd učitelstva německého sta se jevištěm bouřlivých výstupů nespokojeného německého uči- telstva proti německým poslan- cům, a došlo na něm k tak prudkým sráž- kám mezi německo-nacionálním a soc. demo- kratickým učitelstvem, že sjezd musi býti předčasně skončen, neabsolvo- vav ani svého programu. Sjezd projednal vlastně pouze první Bo svého programu: Záležitost úpravy platů uči- telských. A zrovna pro tuto záležitost došlo k bouřím a ku předčasnému skončení jeho Včerejší večerníky „Tagblattu“ a „Bohemie“ mají obšírné zprávy z Jablonce o jeho prů- běhu a je zajímavo, že, kdežto „Prager Tag- blatt“ píše o bouřích, během jichž litaly vzá- jemné nadávky, „Bohemia“ potlačuje úplně tyto skandální scény a píše tak, jakoby sjezd byl měl průběh nejklidnější. Na sjezd dosta- vilo se 13 německo-nacionálních poslanců s posl. Pacherem a Leglerem v čele, jablonecký purkmistr posl. Posselt a zástupce rakou- ského spolku německých učitelů; sjezdu před- sedal předseda zem. spolku posl. Legler, za jehož řeči ozývaly se již z řad nespokojenců ironické poznámky, doprovázené smíchem.
Prager Pacher Legler Posselt Čechy Chomutov Jablonec Bohemia
12 article
Plnou silou však bouře vypukla, když se jal mluviti posl. Pacher, který vypočítával. co vše němečtí poslanci pro učitelstvo učinili. Jeho řeč byla přerušována smíchem, lomozem a poznámkami: žvást, nesmysl, povídání ap. Když na konec ujišťoval učitelstvo podporou německo-nacionálního svazu a německé radi- kální strany, byl zahrnut posměchem. Klidně byl vyslechnut referát hlavního řečníka učitele Wanky o novém zákoněo úpravě učitelských platů; řečník nejprve líčil hospodářskou tíseň učitelstva a neblahý jei vliv v celém životě učitelském, načež přešed na politickou stránku celé otázky, vyslovil se- Vyrovnání od národa k národu Čechách je nemožné, ani rozpuštění sněmu nepřineslo by pomoc, pročež je prý třeba, aby zasáhl třetí a dal oběm národům nový základ pro posta- veníjichk sobč. K tomu cíli je prý nut- no oktrojovat opravu zemského zřízení návrh zákona o jazykové praxi u samospráv- ných úřadů, mezi zástupci obou národů smlu- vených. To prý bude „osvobozující čin“, který umožní dělnost českého sněmu, který dá uči- telstvu, co mu patří. Ve smyslu své řeči navrh referent ke schválení tuto resoluci, která byla zaslána vládě do Vídně: „Na základě jednomyslného usnesení
Pacher Wanek Čechy Vídeň
13 article
Jablonci dne 19. července konané valné hro- mady německého zemského spolku učitel ského v Čechách, předstupuji nejoddaněj podepsaní vzhledem na prokázanou nemož- nost trvání nynějších bezútěšných poměrů v Čechách a při naprosté bezvýslednosti snah o to, hledati za nynějších poměrů Čechách pro učitelstvo pomoci v zemi, před vysokou vládu saléhavou prosbu: Vysoká vládo, račiž zaříditi energické a vydatné kroky pro to, aby otázka úpravy platů uči- telských v Čechách byla zákonitě upravena a při tom uspokojujícím způsobem vyřízena.“ Resoluce tato liší se, jak zřejmo, od reso- luce chomutovské tím, že výslovně vol poúpravě platů cestou zákonitou. Snad nebudeme daleko od pravdy, když se domníváme, že zásluhou oposice padla re- soluce, volající po oktroji. Aspoň je nápadný rozdíl mezi řídícími motivy řeči hlavn. referenta, volajícího po oktroji, a mezi resolucí, která oktroj vylučuje. I ta okolnost, že resoluce byla přijata jednomysl- ně, dosvědčovala by, že resoluce pro oktro byla zamítnuta. Je-li tento náš přirozený do- had věcně správný, odnesli si němečtí ob- strukční poslanci ze sjezdu jabloneckého po- rážku a projev nedůvěry pro svou oktrojovou politiku v Čechách.
Jablonec Čechy
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Záměry rakouské diplomacie. „N. W. Tagbl.“ otiskuje článek, buď in- spirovaný nebo přímo dodaný z rakouského zahraničního ministerstva, v němž se hájí ra- kouská diplomacie proti některým útokům tisku ruského a francouzského. My nemáme příčiny, abychom brali pod ochranu rakouské diplomaty, o jichž schopnostech nejsme přízni- vého mínění. Proto vybíráme z článku „N. W Tagbl.“ pouze dvě fakta. Vládní pisatel vy- vrací tvrzení některých ruských listů, že Ra kousko zamýšlí opět obsaditi novopazar- ský sandžak, který se nachází již více než půl leta v rukou srbských a černohor- ských. Proti listům francouzským popírá, ž Rakousko má na Balkáně nějaké „o s o bn zájmy“. Naopak francouzská a ruská vláda jsou prý s rakousko-uherským kabinetem svorny v tom, že na Balkáně nesmí se utvořiti žádné definitivum bez souhlasu Evropy. Tento „spuhlas Evropy“ znamená novou evropskou konferenci, o níž se mluví už ně- kolik dní, a jejíž účelem má býti zrevidovati smlouvu o míru mezi balkánskými státya upraviti definitivně hranice nových balkán- ských států.
N W Tagbl RakouskoUhersko Rakousko Balkán Evropa
15 article
Z polského tábora.
16 article
Ohlášené již spojení strany všepolské s klerikální skupinou křesťansko-lidovou stalo se skutkem na schůzi poslanců obou těchto stran, konané dne 17. července ve Lvově. Obo strany utvořily společnou sněmovní stranu „ná- rodně-lidovou“, ke které se přihlásilo 18 po- slanců. Do předsednictva zvoleni prof. Gla- biňski, hr. Skarbek a Zamorski. V- pracován a uveřejněn také program nové stra- ny, v němž na prvém místě se uznává potřeb reformy zemského zřízení na širokém pod- kladu demokratickém, volby sněmovní mají se konati na základě národního katastru (stará myšlenka strany všepolské!) a pro re- formu volebního řádu žádá se předběžné do- rozumění všech polských stran. Malorusech není v programu zmínky: Vše- poláci byli vždy proti všem požadavkům malo- ruským, hájíce bezohledně polské nadvlády ve východní Haliči. Program hr. Pejačeviče. Hr. Pejačevič, jenž bude asi již příšti týden jmenován uherským ministrem pro Chor- vatsko, odpověděl na dotaz novinářů, jaký jest jeho program, takto: „Můj program jest kaž- dému znám a dá se vyjádřiti několika slovy Obnoviti normální poměry v Chorvatsku a pě- stovati přátelský poměr mezi Uhrami a Chor- vatskem.“ nne Program stručný a jasný; ale za vlády Tiszovy bude cesta k jeho provedení delší než si hrabě Pejačevič myslí.
Gl Pejačevič Lvov Halič Hradec Chorvatsko Uhry Chor
17 article Za hranicemi.
Za hranicemi. S kým jde vlastně Rumunsko? Nelze posud určitě mluviti o poměru Ru- munska k trojspolku a trojdohodě. Nedávno jsme citovali mínění srbského politika, který řekl, že Rumunsko nechce se odtrhnouti ani od trojspolku, ani přikloniti se výslovně k troj- dohodě, pokud jeho věc na Balkáně není roz- hodnuta. Jinými slovy. Rumunsko chce hrát si na Bismarkovskou politiku, který vždy míval dvě železa v ohní. Chování Rumunska a rakouské diploma- cie k Rumunsku vzbuzuje obavy v „Novém Vremeni“. „Novoje Vremja“ poukazuje na to že rumunské zakročení proti Bulharsku, které zdánlivě překřižovalo plány rakouské diplo- macie, ve Vídni v celku potkává se s málo energickým odsouzením. Rumunsko vtrhlo za Dunaj ne k vůlí diplomacii trojdohody. Troj- dohoda řekla svoje mínění o rumunských po- žadavcích, když uznala za dostatečné uspo- kojit Rumuny jen Silistrií. Ale Rumunsko ne- dbalo na usnesení trojdohody a dělalo, co sa- mo chtělo. Rumunsko počítá, že jeho plány
Rumun Rumunsko Balkán Nový Vremit Bulharsko Vídeň Dunaj Silistrie Novoj Vremja
18 article
v podstatě jsou ve shodě s plány rakousko- uherské diplomacie, protože Rumunsko vtrže- ním za Dunaj oslabilo jeden slovanský státa podnitilo Srby a Řeky proti Bulharsku, čím sesílilo odpor proti balkánskému spolku. V těchto úvahách jest sice mnoho pravdy. ale ne všechna. Vystoupení Rumunska byl Vídni velmi nemilé, hlavně proto, že zde Vídeň cítila se nevinnou a měla pykati za násilni- ckou politiku maďarskou v Sedmihradsku. Proto Vídeň se snaží jak nejvíce uhladiti poměr k Rumunsku. Jak dalece se to podaří, co v tom směru udělá takový šovinista maďarský, jako je hr. Tisza, dnes ještě nelze předvídati. Ale ve Vídni se nemohou klamati tím, že v prvý den mobilisace vojácí a lid myslili, že potáhnou proti — Rakousku IHlas lidu nebývá vždy hlasem rozhodujících činitelů, ale konec konců — lid také někdy přichází k rozhodujícímu slovu. A to by nebylo prospěšno rakousko- madarské monarchli. 30 Na dva fronty. e Zdá se někdy záhadným proč ruská diplomacie vystupuje tak opatrně. Je toho příčinou jen vědomí. že vojensky Rusko dosud není dosti silné, či mluví zde hlavně hospodářské důvody, aby příznivý vývoj ruských financí nebyl násilně porušen, či vyplývá ruská opatrnost z lhostejnosti ruské diplomacie k záležitostem slovanských „bratříčků“? Nedávné oliciální sdělení o diplomatické akci ruské mezi Činou a Mongolskem svědčí o tom, že ruská opatrnost kotví v širokých mezinárodních úvahách. 1 o ot
Srba Řek Tisza Rumunsko Dunaj Bulharsko Vídeň Sedmihradsko Rakousko Rusko Mongolsko
19 article
Nejen na blizkém východě čekají ruskou diplomacii důležité úkoly, ale i na východě da- lekém. Rusko musí býti hotovo zakročiti na dvou fronlech. Ruská diplomacie vede úporný boj s vychytra- lými politiky čínskými, kterým jen nynější finanční a politická tíseň republiky Středu nedovoluje, aby vystoupili ostřeji proti Mongolsku a je podporují- címu Rusku. Rusko však nechce se zříci protekto- rátu nad Mongolskem, protože jen tak doufáv Mongolsku zříditi si nárazníkový stát protí probou- zejícímu se čínskému obru. Rusko pomáhá Mon- golsku k autonomii jen pro strach čínský: přiznalo aspoň tolik, aby Mongolsko bylo jen suzerenním státem, ale další omezování samostatnosti mongol- ské nechce připustiti. Jmenovitě záleží Rusku na tom, aby poušť Golie zůstala nepřekročitelnou hranicí mezi Mongolskem a Činou. Tato poušt. táhnoucí se v délce 3330 km a v šířce do 600 km. mající v mongolské části na 1000 km délky a 300 až 500 km šířky, jest přírodní dopravní překážkou, kterou velké oddíly vojenské nemohou zdolati. Jen tak byla by tato závada zmenšena, kdyby Čína mohla přes poušť Gobi postaviti železnici od Kal- gana do Urgy. Taková železnice dala Rusům mož- nost upevniti se v zakaspickém kraji a Číně byla by ovšem stejně výhodnou. Proto v ruské veřej- nosti ozývají se hlasy aby Rusko působilo k ome- zení úvěru Číně, jehož by mohla Čína využitkovat ke zřízení dopravních prostředků proti Mongolsku.
Středa Rus Rusko Mongolsko Mona Čína Kala Urga km
20 article
Anglie a Rusko v Persií. „Deutsche Orient-Korresp.“ sděluje se z Oděssyi Z anglického pramene, jenž se pokládá za spolehlivě informovaný, dochází zpráva o nastávající rusko- anglické akci v Persii. V perském oddělení ruského zahraničního úřadu chystá prý se nyní pronikavý plán, aby se použitím ruského a anglického vojska obnovily v Teheranu spořádané poměry. Jakého rázu asi tato opatření budou, vysvítá dosti zřejmě z odůvodnění, kterým se nastávající krok ospra- vedlňuje. Dovozuje se, že poměry v Iranu se nyní velmi podobají poměrům, jaké před 30 lety pano- valy v Egyptě a které tehdy učinily nutným zasa- žení Anglie a Francie, při čemž Anglie převzal vůdčí úlohu. V Persti jsou Anglie a Rusko ochran- nými státy, ale Rusko hraje zde přední úlohu, především v severní Persií. Při tom však jsou zájmy Anglie v jižní Persii tak značné, že o jednostran- ném postupu Ruska nemůže býti řečí. Posavadní snahy obou států nemohly zjednati v zemi pokoja pořádek, proto musí býti použito ostřejších pro- středků. V Oděsse udržují se zprávy, že bývalý šach Mohamed Ali použije nynější anarchie v Persii, aby opět nabyl ztraceného trůnu. Tyto pověsti jsou sesílovány trvalou nepřítomností bývalého šacha, jehož návrat do Oděssy se sice několik neděl ohla- šuje, ale nedochází k němu. Že dlí posud v přísném inkognitu v Karlových. Varech, se zde nevěří.
Anglie Rusko Persie Egypt Francie Karlová Korresp Deutsche Orient
21 article
Úřadní kruhy ruské však pokládají pověsti o chy- staném zasažení Mohameda Aliho do perských zmatků za nanejvýš pravdě nepodobné. Ne právě skvělá pense, kterou bývalý šach za záruky Ruska a Anglie dostává ve výši 300.000 K, by při prvním pokusu o návrat do Teheranu odpadla. A třeba že Mohamed Ali není obdařen zvláštní inteligencí, přece asi po dřívějších zkušenostech dospěl k pře- svědčení, že je příliš odvážným podníkem dáti ji- stou pensi v sázku beznadějnými pokusy o převrat ve vlasti.
Mohamed Ali Mohamed Al Rusko Anglie
22 article
Divý vzkřek. Útok vázne. Nový pozdrav kartáčem s protější strany. Útok obrácen ve zmatený útěk. »Vodní muži« zanechavše žebříky a háky, prchají směrem, kde kyne pevná půda pod nohama. Začátek byl slibný. Těžší zkoušky ovšem čekaly. Radost z prvního odraženého útoku byla však velká. Důstojníci jiných zbraní i měšťáci z města přicházeli na hradby blaho- přát. Příště každý dělostřelecký výkon sle- dován je pestrým obecenstvem. Zvláště dů- stojníci španělské pěchoty jsou plni obdivu ra ie pro palbu z kusů. Tak po dva měsíce odehrávaly se vá- lečné episody na hradbách vera-cruzských, vážné i komické. Ne bez ironie pisatel líčí různé silácké výkony svých krajanů dělo- střelců. Ovšem jen samých Rakušanů. Na jediném místě dovídá se čtenář, že Rakušané mluví také jinými ještě jazyky. než po německu. Objeven sběh z nepřátelských řad. Při- veden do města. Nějaký cizinec. Nikdo se s ním nedovede smluvit. Rakouský důstojník musí na výpomoc! A hle! Muž zná jen dva jazyky, německy a — česky. Jmenuje se Holub. Sloužil zprvu v rakouském dobro- volném sboru, pak přešel k insurgentům Tak tedy daleko v zámoří pod nebem rov- nikovým zmatky válečné postavily proti sobě do různých táborů Rakušany i Čechy. Ostatně přinášel muž podivnou zprávu. Nikdo ji zprvu nechtěl přikládat víry. Po- vstalcům se všech stran přibývá prý posil. A císař? Je prý zajat a bude — zastřelen. Brzo se zpráva potvrdila. Pro po sádku vera-cruzskou bylo po vojně. Jak jednáno o vzdání pevnosti, jak se cizinci v čas za- chránili na lodi, jak bez kapitána a jiných potřeb se pustilí na moře, nevidouce, kam je osud zanese, jakých dobrodružství a pře- kvapů milých i nemilých při tom zažili a na konec — někteří aspoň — zase do milé domoviny šťastně se navrátili, vzpomíná pisatel velmi zábavně a vděčně.
Rakušan Čecho
23 article Hudba.
Hudba. Jubileum moravských učitelů-pěvců. Pozornost nejen hudebních kruhů, nýbrž ce- lého českého kulturního světa nechť dnes obrá- cena je k sesterské Moravě. Tam dnes Pěvecké sdružení moravských učitelů oslavuje první desíti- letí své záslužné, dnes ještě v důsledcích svých plně nedocenitelné umělecké činnosti. Každé ta- kové jubileum je chvílí vzpomínek, je pohledem do minulosti, která měla svoje jasné i temnější chvíle, ale které dnes ve své výslednici působí ra- dostným, povznášejícím dojmem. I nám, kteří jsme v centru českého kulturního života byli svědky uměleckého vzrůstu Pěveckého sdružení morav- ského, kteří jsme naplněni nevýslovnou radostí sle- dovali jeho úspěchy, dobyté doma i v cizině,je radostnou tato chvíle vzpomínek na vznik a vzrůst pěveckého sdružení, které znamená pro nás novou epochu sborového zpěvu a které současně přineslo nám i netušený rozkvět a umělecký vzestup obo- rové tvorby.
Morava pěvecký sdružený moravský učitel
24 article
Malé příčiny rodí často velké věcí. Dotvrzuje to i vznik Pěveckého sdružení moravských učitelů jak o tom poučuje kronika Sdružení! Roku 1903 pořádal učitelský ústav v Kroměříži koncert, p němž zvláště provedení zpěvních čísel zanechal velký dojem. Z toho vzníkla v dirigentu Ferd Vachovi, který byl profesorem zpěvu při kro- měřížském paedagogiu, myšlenka utvořiti z abitu- rientů ústavu mužský pěvecký sbor. Tento sbor neobmezoval se brzy jen na žáky pnedagogia nýbrž přijal ve svůj střed i učitele jiné z celé Mo- ravy, maje zřetel jen k jejich hlasové kvalitě a pě- vecké způsobilosti. Tak vzniklo moravské Sdru- žení, které záhy se stalo naší chloubou. Svým složením bylo a je Sdružení u nás a jisti i v ostatním kulturním světě něčím zcela novým nezvyklým. Jeho členy jsou učitelé, roztroušeni svým povoláním téměř po celé Moravě. Morav. Krumlov. Ivančice a Brno na západě, Kyjov Uherčíce na jihu, Hranice a Zábřeh na východě Litovel na severu ohraničují oblast, v níž morav- ští pěvci jsou domovem. A z těchto tak vzdálených míst sjíždějí se tito pěvci nadšení pro svoje poslání ke zkouškám i k produkcím již po celé desítiletí. nešetřice aní osobní námahy ani dákladů, k jich
Ferd Vach Kroměříž Morava Krumlov Ivančice Brno západ Kyjov Hranice Zábřeh Litovel pěvecký sdružený moravský učitel
25 article
krytí stále ještě nestačí výtěžky koncertů. A ne- zapomeňme, že ke cvíčením týdně se sjížděli uči- telé, z nichž mnozí se shromaždištěm Sdružení, kte- rým byla původně Kroměříž a později Přerov, ne- měli přímého železničního spojení a z nichž mnoz proto musili vážiti často několikahodinovou cestu pěšky i za nejhoršího nečasu. Co nadšení pro věc co nejryzejšího idealismu bylo a je dosud potřeh k takovýmto obětem, skoro bezpříkladnýml Vedle toho nadšení a ideálního zápalu pro umění dostalo Sdružení hned do kolébky prvního vzácného, nedocenitelného daru. Tím byl jeho diri- gent, prof. F. Vach. U něho k hudebnímu vzdělání získanému na pražské varhanické škole a k bohaté sbormistrovské praxi družil se i vrozený dirigent- ský talent a vzácné, hluboké a vážné pojímání di rigentského úkolu. Jeho dílem je všeobecně obdl- vovaná intonační čistota sboru, nad pomyšlení do- konalá zvuková scelenost a vyrovnanost jednotli- vých skupin hlasových i celku, výsledkem jeho práce je uchvacující přednes Sdružení, jehož své- ráznost a neodolatelná působivost nadobro nepře- konatelnou zůstává ve sborech, textem i hudbou vypučelých z rodné půdy pěvců. Ale všechny tyto vynikající dirigentské přednosti Vachovy sotva by byly stačily k vykonání tak velikého díla, jakým je rozvoj a dnešní umělecká potence Sdružení kdyby i v něm nebylo té ohromné lásky k umě- lecké práci, toho ryzze českého idealismu, který je s jeho družinou spojoval. S tím heslem lásky k umění a nednavné práci dirigent i jeho sbor do- byli svých vítězství.
profesor F Vach Vachův Kroměříž Přerov
26 article
Hned první veřejná vystoupení, pro která s Sdružení v prvém roce vyvolila některá města česká i moravská, přinesla pěvcům rozhodné úspě- chy a uznání. A úspěchy ty v letech následujících stále se stupňovaly, umělecký význam Sdruženi rostl a popularita jeho se šířila. „Památník“, který sdružení k svému jubileu vydalo, nepovídá, jak mrazivě na pěvce působila malá pozornost, které se jim dostalo při prvých jich koncertech v Praze. Ano, vzpomínáme, jak trapně na nás působila malá účast Prahy, když poprvé přispěchali sem morav- ští pěvci, aby svým uměním se pochlubili. Jistě tu působila ona neblahá nedůvěra a lhostejnost ke všemu, co nepřináší si vílězné trofeje z ciziny. Vi- děli jsme stejný zjev i v případech jiných. Ale při- čina prvotní lhostejnosti pražského obecenstva moravským pěvcům bujela ještě jinde. Sborový zpěv v Praze v době prvního jejich vystoupen co do umělecké svojí hodnoty v celku značně po- klesl, nebo aspoň neodpovídal požadavkům doby.
Praha
27 article
V létech devadesátých vzniklo množství pěveckých spolků a sdružení, pěvecké kroužky zařizovány při spolcích, které měly vlastní cíle zcela jiné než pěvecké. Síly se tříštily, sdružovali se k sboro- vým úkolům jednotlivci nekvalifikovaní. Sborového zpěvu bylo nadbytek, ale úroveň jeho většinou velmi nízká. Tím nastoupilo jeho značné diskre- ditování. Nebylo k výtvorům pěveckých sborů důvěry a širší vrstvy, jimž v domácích spolcích poskytován až nadbytek sborového zpěvu, necí- lily v tomto směru další potřebu. Bylo třeba zpráv a sensačních vítězství Moravanů v cizině, aby tyto širší kruhy nahlédly, že sborový zpěv může a má vypadat jinak, než jak jim presentován byl bliz- kými jim spolky a sdruženími. Toto rozjasnění v hlavách širokých vrstev obecenstva pražského je dílem znamenitých pěvců moravských. Jich zá- sluhou nabyl sborový zpěv opět u ná náležité vážnosti a respektování ja- kožto výkon umělecký.
Moravan
28 article
Ale to už přicházeli moravětí učitelé-pěvci. ověnčení vavříny, získanými na cizí půdě: ve Vídni v říšskorněmeckých kulturních centrech a ve Francil, vždy nadšené pro vše krásné. Tyto úspě- chy, kterými provázeny byly zájezdy Sdružení do ciziny, nebyly jen jeho úspěchy. Ty reklamujeme pro naši hudbu, pro naši kulturu vůbec. Zásl u houmoravských pěvců upozorněn by cizí svět na naši hudbu, na naše kul- turní síly. Oni šli za vítězstvím českého duch touže cestou, kterou před nimi české kultuře ve světě razili Smetana a Dvořák, České kvarteto naši houslisté a pěvci. Tak stali se moravští pěvei nositeli naší kulturní politiky zahraniční. Zatím co moravské pěvecké sdružení obracik nám pozornost ciziny, jeho vliv i v naši českou do- mácnost hluboko zasahá. Pod dojmem jeho umě- leckých výkonů i české přední pěvecké spolky počínají si klásti vyšší cíle. Vidíme to již z pro- gramů jich koncertů a poznáváme to na jich vlast- ních výkonech. Všude, kde mysli se to se sboro- vým zpěvem vážně, proniká snaha přiblížiti se to- mu stupni, na který vyšinuli se naši bratři Mora- vané. My, kteří z referentské povinnosti sledujeme produkce našich zpěváckých spolků, cítíme nejlépe, jak blahodárně Sdružení zde působilo a jak na všech stranách proniká dobrá vůle ku pěvecké do- konalosti. I tam, kde síly nestačí. Po vzoru mo- ravských učitelů-pěvců vzniká Pěv. sdružení praž- ských učitelů, stejně sdružují se učitelé z Plzeň- ska a z jižních Čech. Loňské pěvecké zápasy v Plzni ukázaly nám nejlépe, jaký obrozující a po- vznášející vliv moravští učitelé na sborový zpěv český vykonali.
Smetan Dvořák Vídeň Francil Plzeň Čechy
29 article
Existence umělecky prvořadého sborového tělesa, jakým je P. S. U. M., nezůstala bez účinku ani tam, kde původně nejméně byl by se takový účinek očekával: v hudebni tvorbě. Ukázalo se tu opělně, jak ve vývoji svém umělecké pro- dukce i reprodukce úzce jsou spiaty, jak rozvoi tvůrčího umění a zmnožení jeho prostředků výrazo- vých podmíněno je možností provedení výtvoru tohoto nového, ve svých cílech a prostředcích smělého umění. Tím okamžikem, kdy bylo zde P. S. U. M., otevřely se naším skladatelům nové dráhy a možnosti ve sborové komposici. Bylo tu umělecké těleso, kterému žádný úkol nebyl nepře- konatelným. Odtud nebylo již třeba našim sklada- telům klásti si v cílech a prostředcích meze s ohle- dem na stávající sbory pěvecké. Odtud, mohli naši skladatelé jíti v komposici mužského sboru smě- lým krokem za onou bohatou výrazností, krerá byla až dosud výhradnou doménou orchestrálního tělesa. Tak vznjká naše nejmodernější tvorba sbo- rová, kterou již před tím svými mužskými sbory avisoval O. Nebuška, a mezi jejímiž pěstiteli ted nacházíme Suka, Nováka, Janáčka, Foerstra, Kunce, Ostrčila a j. Těch všech zásluh. toho všeho vysoce zásluž- ného působení Pěveckého sdružení moravských učitelů vděčně vzpomínáme zvláště dnes v. den jeho jubilea. A nás všechny, pro něž česko-morav- ská vysočina v žádném ohledu není hranicí, na- plňuje oxistence Sdružení i všechna jeho dosavadní práce tím radostnějšími pocity, že v něm přidru- žila se k našim prvořadým uměleckým orgánůmi sesterská Morava činitelem rovnocenným, v jehož umění nad to plně rozkvétá svéráz této panenské půdy . . snre
O Nebuška Suk Novák Janáček Foerstr Kunc Ostrčil Morava pěvecký sdružený moravský učitel
30 article
dal al.