2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. července 1913. Číslo 197.
4
article
teristickým jeho znamením je že vydání
nekryjí příjmy a že nejlepší snahy
na získání nových zdrojů se setká-
vají se stálým nezdarem. Je proto vy-
světlitelno, že sněm nekryté potřeby kryl
stálými řádnými výpůjčkami, které dostou-
pily obnosu okrouhle 140 milíonů korun. Mimo
to jsou dluhy nezaložené, povstalé jed-
nak tím, že zemský výbor od vypuknutí ně-
mecké obstrukce r. 1908 půjčky uzavírati mu-
sil k udržení hospodářství zemského, jednak
tím, že zemský výbor stáku různé platy musi
zůstati dlužen. Tyto nezaložené dluhy činí ny-
ní přes 90 mil. a kdyby další úvěrové operace
k udržení hospodářství zemského do konce
tohoto roku se zdařily, stouply by nezaložené
dluhy na 114 mil. K. Všecky dluhy zemské či-
nily by pak koncem r. 1913 dohromady 254
milionů K a až dluh 114 mil. se přemění na
řádný, bude činiti kursovní ztráta as 11 mil..
o něž se opět celkový dluh zvýší.
5
article
Zubožené poměry ty nemohou býti jiné
při stávajících příjmech; jediné vydatné příjmy
jsou 55 zemská přirážka, která vynese 46
milionů, ale ta nestačí ani na školn
potřebu, která činí 50 milionů: pivní dávka.
která vynesla 131/4 milionu, odpadla rokem
1909 a zbyly z větších příjmů pouze státní
úděly ve výši 9 milonů, hudebné půl milionu
a příspěvky z pozůstalostí 11/4 milionu, tedy
dohromady vydatnějších příjmů 11 milionů
s nimiž zemský výbor má vésti zemské hospo-
dářství a jež ani nestačí na zúrokování
amortisaci dluhu zemského! Toť stav křiklavý
— naprosto neudržitelný.
Náprava je možnou, ale předpokládá
dělný sněm; výborné návrhy vypracovala
v ohledu tom permanentní komise fi-
nanční na sněmu, která žádá: aby stát
převzal na se mnohá břemena, jež nyní země
nese; navrhuje nové zavedení pivní dávky 4 K
z 1 hl: novou dávku z honebních lístků aj.
při čemž řečník zevrubněji rozvádí návrhy
permanentní komise sněmovní.
6
article
Dle malého finančního plánu
by obdržela země na údělích plus, jež by čini-
lo z daně kořaleční 6.7 mil. a z osobní daně
z příjmů 1.8 mil., dohromady o 81/2 mil. více
ale ovšem teprve, až říšská rada schválí fi-
nanční plán. Řečník při převzetí finančního
referátu v zemském výboru před 2 měsíci
shledal, že do konce roku 1913 potřebuje země
24 mil. K; naskytla se otázka: odkud je
vzíti? Naši nepřátelé se již těšil
na dobu, až ten nenáviděný zem-
ský výbor bude hotov a až mu ne-
zbude nic jiného, než zavříti po-
kladny a prohlásiti se insolvent-
ním, což by znamenalo vítězství
německé obstrukce. Nezbylo než hle-
dati a nalézti peníze a dokázati tak, že
byti neb nebytí zemského hospo-
dářství není odvislým na vůli
Němct.
Věc nebyla snadnou. Dřívější věřitelé
odmítli hned při početí vyjednávání, až po
delším jednání se podařilo získati 8 mil. K o
Městské spořitelny: tento obnos stačí na kryt
výloh do 1. srpna 1913 a zbude asi 60.000 K
z toho se musí zaplatiti na úrocích 45.000 K
2. srpna zbude v pokladně zemske
15.000 K.
V kruzích vládních vyskytly se tu plány
na zavedení správní zemské komi-
se pro ten případ, že by zemský výbor re-
signoval, aniž by se však vláda zem-
ského výboru neb poslanců če-
skýchptala, zda splány jejími sou-
hlasí; ale poněvadž se muselo počíta-
tismožností, že zemský výbor dal-
ších prostředků nenalezne a že
snad, aby se zemský výbor vyvaro-
valkatastrofálních poměrů v Če-
chách, bude nucen celou zodpo-
vědnost dalších osudů král. Če-
ského přenésti na vládu, bylo přímo
jeho povinností, aby informoval se o
plánech vládních, nežli by k re-
signaci se odhodlal.
7
article
Dr. Pinkas obširně na to projednává slo-
žení navržené zemské správní komise a její
působnosti a prohlásil, že dle jeho náhle-
du byla by kombinace ta vlastně
porážkou německé obstrukce, po-
něvadž by jí zbraň byla vyražena
z rukou, když finance zemské by
zároveň byly opatřeny. Příznává, že
řešení správní komisí není ústavníma
že je skutečným zlem, ale ovšem
menším, nežlijiné zlo, ježnám hro-
ziti může.
Většina poslanců naší strany rozhodla, aby
se přísedící nevzdávali; naše veřejné m-
nění perhoreskuje každé sáhnut
na ústavu, byťby to byla i Schmer-
lingovská, o níž kdysi tvrdil, a, jak se zdá.
do jisté míry právem, kn. Karel Schwar-
zenberg, „že se již vžila“. Dr. Pinkas
prohlásil, že byl pro to, aby se přise-
dicí poděkovali, poněvadž je toho
názoru, žezástupcelidumá seříditi
tím, co uzná na prospěch národa
za nejsprávnější, byť by to i ne-
bylo populárním. Hlasování poslanců
klubu našeho bylo sice intimní, ale octlo se
v novinách; řečník hlásí se k těm.
kteří zůstali v menšině; podrobii
se většině, nevzdalse a hledá nyn
další prostředky jakofinanění re-
ferent. Navrhl v zemském výboru zvýšení
zemských přirážek o 10 proc. a zavedení piv-
ní dávky. Jak se vláda nyní k návrhům těm
zachová, není známo; pro svou osobu a z
známých antecedencií vlád minulých v otáz-
kách těch pochybuje, že vláda návrhy ty
schválí; pochybujetéž ižeby se zem-
skému výboru podařilo přes nej-
úsilovnější hledání další nezaru-
čené půjčky docíliti, a co pak na
stane, nebudeli peně z?
doktor
Pinkas
Schwar
8
article
Což může dojíti k tomu, a by
úřadníci a zřízenci nedostali
služné, blázni, kojenci v nalezin-
cícha trestanciv donucovací pra-
covně jídlo, dodavatelé vyplace-
né účty atd.? Z důvodů veřejného po-
řádku musí pak zasáhnouti vláda,
nechť jest jakákoli. Není-liž pak nebezpečí, že
by mohlo pak dojíti k úplné suspensi zem-
ské ústavy a k dosazení nějakého
vládního komisaře, tedy k opatřením
mnohem borším, nežli byla zamýšlená komise
správní? Řečník nemá toužebnějšího přání, než
aby se v této věci mýlil.
Jasná, přesvědčující slova p. dra. Pinkas
zanechala ve všech hluboký dojema
dlouhý potlesk svědčíl o souhlasu přítomných
s jeho stanoviskem, jak i vysvitlo z řečí pp
Hrubého, Rysa a železného, kteří
také odsoudili jednání t. zv. oposičních
stran českých, které jednosvorně vrhli se n
naší stranu nikoli z důvodů věcných, ale jen
z ohledů agitačních, strannických, poněvadž
očekávají nové volby do zemského sněmua
připravují si pro ně v Praze i po venkově
půdu schůzemi, tábory lídu a resolucemi, šla-
pajíce při tom pravdu do bláta.
Předsedající p. stav. rada Matějov-
ský před ukončením schůze poděkoval p. dru.
Pinkasovi za podrobný referát, z něhož pří-
tomní nabyli jasného názoru o obtížném posta-
vení poslanců naší strany a zejména dra. Pin-
kasa jako člena zem. výboru a jako finanč-
ního referenta zvlášť, jemuž se dostalo pří-
tomnými jeho voliči skvělého zadostučiněn
za ty útoky, které naň učinili spojené české
oposiční strany. Výzvou k vytrvalé práci a od-
rážení nepravdivých a nesprávných tvrzení o
těchto stran za všeobecného potlesku ukon-
čil schůzi.
Pinkas
Hrubý
Praha
Matějov
Pino
9
title
Politický přehled.
10
article
Země české.
Země české.
Bouřlivý sjezd německého učitelstva
v Jabloncí.
Včera, v sobotu, konala se v Jablone
valná hromada zemského spolku německého
11
article
učitelstva z Čech, které předcházela důvěrná
porada delegátů učitelských spolků a sjezd
německého učitelstva měšťanských škol
v Chomutově. Jak jsme z průběhu těchto dvou
posledních schůzí odvozovali, tak se stalo
Sjezd učitelstva německého sta
se jevištěm bouřlivých výstupů
nespokojeného německého uči-
telstva proti německým poslan-
cům, a došlo na něm k tak prudkým sráž-
kám mezi německo-nacionálním a soc. demo-
kratickým učitelstvem, že sjezd musi
býti předčasně skončen, neabsolvo-
vav ani svého programu.
Sjezd projednal vlastně pouze první Bo
svého programu: Záležitost úpravy platů uči-
telských. A zrovna pro tuto záležitost došlo
k bouřím a ku předčasnému skončení jeho
Včerejší večerníky „Tagblattu“ a „Bohemie“
mají obšírné zprávy z Jablonce o jeho prů-
běhu a je zajímavo, že, kdežto „Prager Tag-
blatt“ píše o bouřích, během jichž litaly vzá-
jemné nadávky, „Bohemia“ potlačuje úplně
tyto skandální scény a píše tak, jakoby sjezd
byl měl průběh nejklidnější. Na sjezd dosta-
vilo se 13 německo-nacionálních poslanců s
posl. Pacherem a Leglerem v čele, jablonecký
purkmistr posl. Posselt a zástupce rakou-
ského spolku německých učitelů; sjezdu před-
sedal předseda zem. spolku posl. Legler, za
jehož řeči ozývaly se již z řad nespokojenců
ironické poznámky, doprovázené smíchem.
Prager
Pacher
Legler
Posselt
Čechy
Chomutov
Jablonec
Bohemia
12
article
Plnou silou však bouře vypukla, když se
jal mluviti posl. Pacher, který vypočítával.
co vše němečtí poslanci pro učitelstvo učinili.
Jeho řeč byla přerušována smíchem, lomozem
a poznámkami: žvást, nesmysl, povídání ap.
Když na konec ujišťoval učitelstvo podporou
německo-nacionálního svazu a německé radi-
kální strany, byl zahrnut posměchem.
Klidně byl vyslechnut referát hlavního
řečníka učitele Wanky o novém zákoněo
úpravě učitelských platů; řečník nejprve líčil
hospodářskou tíseň učitelstva a neblahý jei
vliv v celém životě učitelském, načež přešed
na politickou stránku celé otázky, vyslovil se-
Vyrovnání od národa k národu
Čechách je nemožné, ani rozpuštění
sněmu nepřineslo by pomoc, pročež je prý
třeba, aby zasáhl třetí a dal oběm
národům nový základ pro posta-
veníjichk sobč. K tomu cíli je prý nut-
no oktrojovat opravu zemského zřízení
návrh zákona o jazykové praxi u samospráv-
ných úřadů, mezi zástupci obou národů smlu-
vených. To prý bude „osvobozující čin“, který
umožní dělnost českého sněmu, který dá uči-
telstvu, co mu patří. Ve smyslu své řeči navrh
referent ke schválení tuto resoluci, která
byla zaslána vládě do Vídně:
„Na základě jednomyslného usnesení
Pacher
Wanek
Čechy
Vídeň
13
article
Jablonci dne 19. července konané valné hro-
mady německého zemského spolku učitel
ského v Čechách, předstupuji nejoddaněj
podepsaní vzhledem na prokázanou nemož-
nost trvání nynějších bezútěšných poměrů
v Čechách a při naprosté bezvýslednosti
snah o to, hledati za nynějších poměrů
Čechách pro učitelstvo pomoci v zemi, před
vysokou vládu saléhavou prosbu: Vysoká
vládo, račiž zaříditi energické a vydatné
kroky pro to, aby otázka úpravy platů uči-
telských v Čechách byla zákonitě upravena
a při tom uspokojujícím způsobem vyřízena.“
Resoluce tato liší se, jak zřejmo, od reso-
luce chomutovské tím, že výslovně vol
poúpravě platů cestou zákonitou.
Snad nebudeme daleko od pravdy, když se
domníváme, že zásluhou oposice padla re-
soluce, volající po oktroji. Aspoň
je nápadný rozdíl mezi řídícími motivy řeči
hlavn. referenta, volajícího po oktroji, a mezi
resolucí, která oktroj vylučuje. I ta
okolnost, že resoluce byla přijata jednomysl-
ně, dosvědčovala by, že resoluce pro oktro
byla zamítnuta. Je-li tento náš přirozený do-
had věcně správný, odnesli si němečtí ob-
strukční poslanci ze sjezdu jabloneckého po-
rážku a projev nedůvěry pro svou
oktrojovou politiku v Čechách.
Jablonec
Čechy
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Záměry rakouské diplomacie.
„N. W. Tagbl.“ otiskuje článek, buď in-
spirovaný nebo přímo dodaný z rakouského
zahraničního ministerstva, v němž se hájí ra-
kouská diplomacie proti některým útokům
tisku ruského a francouzského. My nemáme
příčiny, abychom brali pod ochranu rakouské
diplomaty, o jichž schopnostech nejsme přízni-
vého mínění. Proto vybíráme z článku „N. W
Tagbl.“ pouze dvě fakta. Vládní pisatel vy-
vrací tvrzení některých ruských listů, že Ra
kousko zamýšlí opět obsaditi novopazar-
ský sandžak, který se nachází již více
než půl leta v rukou srbských a černohor-
ských. Proti listům francouzským popírá, ž
Rakousko má na Balkáně nějaké „o s o bn
zájmy“. Naopak francouzská a ruská vláda
jsou prý s rakousko-uherským kabinetem
svorny v tom, že na Balkáně nesmí se
utvořiti žádné definitivum bez
souhlasu Evropy.
Tento „spuhlas Evropy“ znamená novou
evropskou konferenci, o níž se mluví už ně-
kolik dní, a jejíž účelem má býti zrevidovati
smlouvu o míru mezi balkánskými státya
upraviti definitivně hranice nových balkán-
ských států.
N W Tagbl
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Evropa
15
article
Z polského tábora.
16
article
Ohlášené již spojení strany všepolské
s klerikální skupinou křesťansko-lidovou stalo
se skutkem na schůzi poslanců obou těchto
stran, konané dne 17. července ve Lvově. Obo
strany utvořily společnou sněmovní stranu „ná-
rodně-lidovou“, ke které se přihlásilo 18 po-
slanců. Do předsednictva zvoleni prof. Gla-
biňski, hr. Skarbek a Zamorski. V-
pracován a uveřejněn také program nové stra-
ny, v němž na prvém místě se uznává potřeb
reformy zemského zřízení na širokém pod-
kladu demokratickém, volby sněmovní mají se
konati na základě národního katastru
(stará myšlenka strany všepolské!) a pro re-
formu volebního řádu žádá se předběžné do-
rozumění všech polských stran.
Malorusech není v programu zmínky: Vše-
poláci byli vždy proti všem požadavkům malo-
ruským, hájíce bezohledně polské nadvlády
ve východní Haliči.
Program hr. Pejačeviče.
Hr. Pejačevič, jenž bude asi již příšti
týden jmenován uherským ministrem pro Chor-
vatsko, odpověděl na dotaz novinářů, jaký jest
jeho program, takto: „Můj program jest kaž-
dému znám a dá se vyjádřiti několika slovy
Obnoviti normální poměry v Chorvatsku a pě-
stovati přátelský poměr mezi Uhrami a Chor-
vatskem.“ nne
Program stručný a jasný; ale za vlády
Tiszovy bude cesta k jeho provedení delší
než si hrabě Pejačevič myslí.
Gl
Pejačevič
Lvov
Halič
Hradec
Chorvatsko
Uhry
Chor
17
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
S kým jde vlastně Rumunsko?
Nelze posud určitě mluviti o poměru Ru-
munska k trojspolku a trojdohodě. Nedávno
jsme citovali mínění srbského politika, který
řekl, že Rumunsko nechce se odtrhnouti ani
od trojspolku, ani přikloniti se výslovně k troj-
dohodě, pokud jeho věc na Balkáně není roz-
hodnuta. Jinými slovy. Rumunsko chce hrát si
na Bismarkovskou politiku, který vždy míval
dvě železa v ohní.
Chování Rumunska a rakouské diploma-
cie k Rumunsku vzbuzuje obavy v „Novém
Vremeni“. „Novoje Vremja“ poukazuje na to
že rumunské zakročení proti Bulharsku, které
zdánlivě překřižovalo plány rakouské diplo-
macie, ve Vídni v celku potkává se s málo
energickým odsouzením. Rumunsko vtrhlo za
Dunaj ne k vůlí diplomacii trojdohody. Troj-
dohoda řekla svoje mínění o rumunských po-
žadavcích, když uznala za dostatečné uspo-
kojit Rumuny jen Silistrií. Ale Rumunsko ne-
dbalo na usnesení trojdohody a dělalo, co sa-
mo chtělo. Rumunsko počítá, že jeho plány
Rumun
Rumunsko
Balkán
Nový Vremit
Bulharsko
Vídeň
Dunaj
Silistrie
Novoj Vremja
18
article
v podstatě jsou ve shodě s plány rakousko-
uherské diplomacie, protože Rumunsko vtrže-
ním za Dunaj oslabilo jeden slovanský státa
podnitilo Srby a Řeky proti Bulharsku, čím
sesílilo odpor proti balkánskému spolku.
V těchto úvahách jest sice mnoho pravdy.
ale ne všechna. Vystoupení Rumunska byl
Vídni velmi nemilé, hlavně proto, že zde Vídeň
cítila se nevinnou a měla pykati za násilni-
ckou politiku maďarskou v Sedmihradsku.
Proto Vídeň se snaží jak nejvíce uhladiti poměr
k Rumunsku. Jak dalece se to podaří, co v tom
směru udělá takový šovinista maďarský, jako
je hr. Tisza, dnes ještě nelze předvídati. Ale
ve Vídni se nemohou klamati tím, že v prvý
den mobilisace vojácí a lid myslili, že potáhnou
proti — Rakousku IHlas lidu nebývá vždy
hlasem rozhodujících činitelů, ale konec konců
— lid také někdy přichází k rozhodujícímu
slovu. A to by nebylo prospěšno rakousko-
madarské monarchli.
30 Na dva fronty. e
Zdá se někdy záhadným proč ruská diplomacie
vystupuje tak opatrně. Je toho příčinou jen vědomí.
že vojensky Rusko dosud není dosti silné, či mluví
zde hlavně hospodářské důvody, aby příznivý vývoj
ruských financí nebyl násilně porušen, či vyplývá
ruská opatrnost z lhostejnosti ruské diplomacie
k záležitostem slovanských „bratříčků“?
Nedávné oliciální sdělení o diplomatické akci
ruské mezi Činou a Mongolskem svědčí o tom, že
ruská opatrnost kotví v širokých mezinárodních
úvahách. 1 o
ot
Srba
Řek
Tisza
Rumunsko
Dunaj
Bulharsko
Vídeň
Sedmihradsko
Rakousko
Rusko
Mongolsko
19
article
Nejen na blizkém východě čekají ruskou
diplomacii důležité úkoly, ale i na východě da-
lekém. Rusko musí býti hotovo zakročiti na
dvou fronlech.
Ruská diplomacie vede úporný boj s vychytra-
lými politiky čínskými, kterým jen nynější finanční
a politická tíseň republiky Středu nedovoluje, aby
vystoupili ostřeji proti Mongolsku a je podporují-
címu Rusku. Rusko však nechce se zříci protekto-
rátu nad Mongolskem, protože jen tak doufáv
Mongolsku zříditi si nárazníkový stát protí probou-
zejícímu se čínskému obru. Rusko pomáhá Mon-
golsku k autonomii jen pro strach čínský: přiznalo
aspoň tolik, aby Mongolsko bylo jen suzerenním
státem, ale další omezování samostatnosti mongol-
ské nechce připustiti. Jmenovitě záleží Rusku na
tom, aby poušť Golie zůstala nepřekročitelnou
hranicí mezi Mongolskem a Činou. Tato poušt.
táhnoucí se v délce 3330 km a v šířce do 600 km.
mající v mongolské části na 1000 km délky a 300
až 500 km šířky, jest přírodní dopravní překážkou,
kterou velké oddíly vojenské nemohou zdolati. Jen
tak byla by tato závada zmenšena, kdyby Čína
mohla přes poušť Gobi postaviti železnici od Kal-
gana do Urgy. Taková železnice dala Rusům mož-
nost upevniti se v zakaspickém kraji a Číně byla
by ovšem stejně výhodnou. Proto v ruské veřej-
nosti ozývají se hlasy aby Rusko působilo k ome-
zení úvěru Číně, jehož by mohla Čína využitkovat
ke zřízení dopravních prostředků proti Mongolsku.
Středa
Rus
Rusko
Mongolsko
Mona
Čína
Kala
Urga
km
20
article
Anglie a Rusko v Persií.
„Deutsche Orient-Korresp.“ sděluje se z Oděssyi
Z anglického pramene, jenž se pokládá za spolehlivě
informovaný, dochází zpráva o nastávající rusko-
anglické akci v Persii. V perském oddělení ruského
zahraničního úřadu chystá prý se nyní pronikavý
plán, aby se použitím ruského a anglického vojska
obnovily v Teheranu spořádané poměry. Jakého
rázu asi tato opatření budou, vysvítá dosti zřejmě
z odůvodnění, kterým se nastávající krok ospra-
vedlňuje. Dovozuje se, že poměry v Iranu se nyní
velmi podobají poměrům, jaké před 30 lety pano-
valy v Egyptě a které tehdy učinily nutným zasa-
žení Anglie a Francie, při čemž Anglie převzal
vůdčí úlohu. V Persti jsou Anglie a Rusko ochran-
nými státy, ale Rusko hraje zde přední úlohu,
především v severní Persií. Při tom však jsou zájmy
Anglie v jižní Persii tak značné, že o jednostran-
ném postupu Ruska nemůže býti řečí. Posavadní
snahy obou států nemohly zjednati v zemi pokoja
pořádek, proto musí býti použito ostřejších pro-
středků.
V Oděsse udržují se zprávy, že bývalý šach
Mohamed Ali použije nynější anarchie v Persii, aby
opět nabyl ztraceného trůnu. Tyto pověsti jsou
sesílovány trvalou nepřítomností bývalého šacha,
jehož návrat do Oděssy se sice několik neděl ohla-
šuje, ale nedochází k němu. Že dlí posud v přísném
inkognitu v Karlových. Varech, se zde nevěří.
Anglie
Rusko
Persie
Egypt
Francie
Karlová
Korresp
Deutsche Orient
21
article
Úřadní kruhy ruské však pokládají pověsti o chy-
staném zasažení Mohameda Aliho do perských
zmatků za nanejvýš pravdě nepodobné. Ne právě
skvělá pense, kterou bývalý šach za záruky Ruska
a Anglie dostává ve výši 300.000 K, by při prvním
pokusu o návrat do Teheranu odpadla. A třeba že
Mohamed Ali není obdařen zvláštní inteligencí,
přece asi po dřívějších zkušenostech dospěl k pře-
svědčení, že je příliš odvážným podníkem dáti ji-
stou pensi v sázku beznadějnými pokusy o převrat
ve vlasti.
Mohamed Ali
Mohamed Al
Rusko
Anglie
22
article
Divý vzkřek. Útok vázne. Nový pozdrav
kartáčem s protější strany. Útok obrácen
ve zmatený útěk. »Vodní muži« zanechavše
žebříky a háky, prchají směrem, kde kyne
pevná půda pod nohama.
Začátek byl slibný. Těžší zkoušky ovšem
čekaly. Radost z prvního odraženého útoku
byla však velká. Důstojníci jiných zbraní i
měšťáci z města přicházeli na hradby blaho-
přát. Příště každý dělostřelecký výkon sle-
dován je pestrým obecenstvem. Zvláště dů-
stojníci španělské pěchoty jsou plni obdivu
ra ie
pro palbu z kusů.
Tak po dva měsíce odehrávaly se vá-
lečné episody na hradbách vera-cruzských,
vážné i komické. Ne bez ironie pisatel líčí
různé silácké výkony svých krajanů dělo-
střelců. Ovšem jen samých Rakušanů.
Na jediném místě dovídá se čtenář, že
Rakušané mluví také jinými ještě jazyky.
než po německu.
Objeven sběh z nepřátelských řad. Při-
veden do města. Nějaký cizinec. Nikdo se
s ním nedovede smluvit. Rakouský důstojník
musí na výpomoc! A hle! Muž zná jen dva
jazyky, německy a — česky. Jmenuje se
Holub. Sloužil zprvu v rakouském dobro-
volném sboru, pak přešel k insurgentům
Tak tedy daleko v zámoří pod nebem rov-
nikovým zmatky válečné postavily proti sobě
do různých táborů Rakušany i Čechy.
Ostatně přinášel muž podivnou zprávu.
Nikdo ji zprvu nechtěl přikládat víry. Po-
vstalcům se všech stran přibývá prý posil.
A císař? Je prý zajat a bude — zastřelen.
Brzo se zpráva potvrdila. Pro po sádku
vera-cruzskou bylo po vojně. Jak jednáno
o vzdání pevnosti, jak se cizinci v čas za-
chránili na lodi, jak bez kapitána a jiných
potřeb se pustilí na moře, nevidouce, kam je
osud zanese, jakých dobrodružství a pře-
kvapů milých i nemilých při tom zažili a
na konec — někteří aspoň — zase do milé
domoviny šťastně se navrátili, vzpomíná
pisatel velmi zábavně a vděčně.
Rakušan
Čecho
23
article
Hudba.
Hudba.
Jubileum moravských učitelů-pěvců.
Pozornost nejen hudebních kruhů, nýbrž ce-
lého českého kulturního světa nechť dnes obrá-
cena je k sesterské Moravě. Tam dnes Pěvecké
sdružení moravských učitelů oslavuje první desíti-
letí své záslužné, dnes ještě v důsledcích svých
plně nedocenitelné umělecké činnosti. Každé ta-
kové jubileum je chvílí vzpomínek, je pohledem
do minulosti, která měla svoje jasné i temnější
chvíle, ale které dnes ve své výslednici působí ra-
dostným, povznášejícím dojmem. I nám, kteří jsme
v centru českého kulturního života byli svědky
uměleckého vzrůstu Pěveckého sdružení morav-
ského, kteří jsme naplněni nevýslovnou radostí sle-
dovali jeho úspěchy, dobyté doma i v cizině,je
radostnou tato chvíle vzpomínek na vznik a vzrůst
pěveckého sdružení, které znamená pro nás novou
epochu sborového zpěvu a které současně přineslo
nám i netušený rozkvět a umělecký vzestup obo-
rové tvorby.
Morava
pěvecký sdružený moravský učitel
24
article
Malé příčiny rodí často velké věcí. Dotvrzuje
to i vznik Pěveckého sdružení moravských učitelů
jak o tom poučuje kronika Sdružení! Roku 1903
pořádal učitelský ústav v Kroměříži koncert, p
němž zvláště provedení zpěvních čísel zanechal
velký dojem. Z toho vzníkla v dirigentu Ferd
Vachovi, který byl profesorem zpěvu při kro-
měřížském paedagogiu, myšlenka utvořiti z abitu-
rientů ústavu mužský pěvecký sbor. Tento sbor
neobmezoval se brzy jen na žáky pnedagogia
nýbrž přijal ve svůj střed i učitele jiné z celé Mo-
ravy, maje zřetel jen k jejich hlasové kvalitě a pě-
vecké způsobilosti. Tak vzniklo moravské Sdru-
žení, které záhy se stalo naší chloubou.
Svým složením bylo a je Sdružení u nás a jisti
i v ostatním kulturním světě něčím zcela novým
nezvyklým. Jeho členy jsou učitelé, roztroušeni
svým povoláním téměř po celé Moravě. Morav.
Krumlov. Ivančice a Brno na západě, Kyjov
Uherčíce na jihu, Hranice a Zábřeh na východě
Litovel na severu ohraničují oblast, v níž morav-
ští pěvci jsou domovem. A z těchto tak vzdálených
míst sjíždějí se tito pěvci nadšení pro svoje poslání
ke zkouškám i k produkcím již po celé desítiletí.
nešetřice aní osobní námahy ani dákladů, k jich
Ferd Vach
Kroměříž
Morava
Krumlov
Ivančice
Brno
západ
Kyjov
Hranice
Zábřeh
Litovel
pěvecký sdružený moravský učitel
25
article
krytí stále ještě nestačí výtěžky koncertů. A ne-
zapomeňme, že ke cvíčením týdně se sjížděli uči-
telé, z nichž mnozí se shromaždištěm Sdružení, kte-
rým byla původně Kroměříž a později Přerov, ne-
měli přímého železničního spojení a z nichž mnoz
proto musili vážiti často několikahodinovou cestu
pěšky i za nejhoršího nečasu. Co nadšení pro věc
co nejryzejšího idealismu bylo a je dosud potřeh
k takovýmto obětem, skoro bezpříkladnýml
Vedle toho nadšení a ideálního zápalu pro
umění dostalo Sdružení hned do kolébky prvního
vzácného, nedocenitelného daru. Tím byl jeho diri-
gent, prof. F. Vach. U něho k hudebnímu vzdělání
získanému na pražské varhanické škole a k bohaté
sbormistrovské praxi družil se i vrozený dirigent-
ský talent a vzácné, hluboké a vážné pojímání di
rigentského úkolu. Jeho dílem je všeobecně obdl-
vovaná intonační čistota sboru, nad pomyšlení do-
konalá zvuková scelenost a vyrovnanost jednotli-
vých skupin hlasových i celku, výsledkem jeho
práce je uchvacující přednes Sdružení, jehož své-
ráznost a neodolatelná působivost nadobro nepře-
konatelnou zůstává ve sborech, textem i hudbou
vypučelých z rodné půdy pěvců. Ale všechny tyto
vynikající dirigentské přednosti Vachovy sotva by
byly stačily k vykonání tak velikého díla, jakým
je rozvoj a dnešní umělecká potence Sdružení
kdyby i v něm nebylo té ohromné lásky k umě-
lecké práci, toho ryzze českého idealismu, který je
s jeho družinou spojoval. S tím heslem lásky k
umění a nednavné práci dirigent i jeho sbor do-
byli svých vítězství.
profesor
F Vach
Vachův
Kroměříž
Přerov
26
article
Hned první veřejná vystoupení, pro která s
Sdružení v prvém roce vyvolila některá města
česká i moravská, přinesla pěvcům rozhodné úspě-
chy a uznání. A úspěchy ty v letech následujících
stále se stupňovaly, umělecký význam Sdruženi
rostl a popularita jeho se šířila. „Památník“, který
sdružení k svému jubileu vydalo, nepovídá, jak
mrazivě na pěvce působila malá pozornost, které
se jim dostalo při prvých jich koncertech v Praze.
Ano, vzpomínáme, jak trapně na nás působila malá
účast Prahy, když poprvé přispěchali sem morav-
ští pěvci, aby svým uměním se pochlubili. Jistě tu
působila ona neblahá nedůvěra a lhostejnost ke
všemu, co nepřináší si vílězné trofeje z ciziny. Vi-
děli jsme stejný zjev i v případech jiných. Ale při-
čina prvotní lhostejnosti pražského obecenstva
moravským pěvcům bujela ještě jinde. Sborový
zpěv v Praze v době prvního jejich vystoupen
co do umělecké svojí hodnoty v celku značně po-
klesl, nebo aspoň neodpovídal požadavkům doby.
Praha
27
article
V létech devadesátých vzniklo množství pěveckých
spolků a sdružení, pěvecké kroužky zařizovány
při spolcích, které měly vlastní cíle zcela jiné
než pěvecké. Síly se tříštily, sdružovali se k sboro-
vým úkolům jednotlivci nekvalifikovaní. Sborového
zpěvu bylo nadbytek, ale úroveň jeho většinou
velmi nízká. Tím nastoupilo jeho značné diskre-
ditování. Nebylo k výtvorům pěveckých sborů
důvěry a širší vrstvy, jimž v domácích spolcích
poskytován až nadbytek sborového zpěvu, necí-
lily v tomto směru další potřebu. Bylo třeba zpráv
a sensačních vítězství Moravanů v cizině, aby tyto
širší kruhy nahlédly, že sborový zpěv může a má
vypadat jinak, než jak jim presentován byl bliz-
kými jim spolky a sdruženími. Toto rozjasnění v
hlavách širokých vrstev obecenstva pražského je
dílem znamenitých pěvců moravských. Jich zá-
sluhou nabyl sborový zpěv opět u ná
náležité vážnosti a respektování ja-
kožto výkon umělecký.
Moravan
28
article
Ale to už přicházeli moravětí učitelé-pěvci.
ověnčení vavříny, získanými na cizí půdě: ve Vídni
v říšskorněmeckých kulturních centrech a ve
Francil, vždy nadšené pro vše krásné. Tyto úspě-
chy, kterými provázeny byly zájezdy Sdružení do
ciziny, nebyly jen jeho úspěchy. Ty reklamujeme
pro naši hudbu, pro naši kulturu vůbec. Zásl u
houmoravských pěvců upozorněn by
cizí svět na naši hudbu, na naše kul-
turní síly. Oni šli za vítězstvím českého duch
touže cestou, kterou před nimi české kultuře ve
světě razili Smetana a Dvořák, České kvarteto
naši houslisté a pěvci. Tak stali se moravští pěvei
nositeli naší kulturní politiky zahraniční.
Zatím co moravské pěvecké sdružení obracik
nám pozornost ciziny, jeho vliv i v naši českou do-
mácnost hluboko zasahá. Pod dojmem jeho umě-
leckých výkonů i české přední pěvecké spolky
počínají si klásti vyšší cíle. Vidíme to již z pro-
gramů jich koncertů a poznáváme to na jich vlast-
ních výkonech. Všude, kde mysli se to se sboro-
vým zpěvem vážně, proniká snaha přiblížiti se to-
mu stupni, na který vyšinuli se naši bratři Mora-
vané. My, kteří z referentské povinnosti sledujeme
produkce našich zpěváckých spolků, cítíme nejlépe,
jak blahodárně Sdružení zde působilo a jak na
všech stranách proniká dobrá vůle ku pěvecké do-
konalosti. I tam, kde síly nestačí. Po vzoru mo-
ravských učitelů-pěvců vzniká Pěv. sdružení praž-
ských učitelů, stejně sdružují se učitelé z Plzeň-
ska a z jižních Čech. Loňské pěvecké zápasy v
Plzni ukázaly nám nejlépe, jaký obrozující a po-
vznášející vliv moravští učitelé na sborový zpěv
český vykonali.
Smetan
Dvořák
Vídeň
Francil
Plzeň
Čechy
29
article
Existence umělecky prvořadého sborového
tělesa, jakým je P. S. U. M., nezůstala bez účinku
ani tam, kde původně nejméně byl by se takový
účinek očekával: v hudebni tvorbě. Ukázalo
se tu opělně, jak ve vývoji svém umělecké pro-
dukce i reprodukce úzce jsou spiaty, jak rozvoi
tvůrčího umění a zmnožení jeho prostředků výrazo-
vých podmíněno je možností provedení výtvoru
tohoto nového, ve svých cílech a prostředcích
smělého umění. Tím okamžikem, kdy bylo zde
P. S. U. M., otevřely se naším skladatelům nové
dráhy a možnosti ve sborové komposici. Bylo tu
umělecké těleso, kterému žádný úkol nebyl nepře-
konatelným. Odtud nebylo již třeba našim sklada-
telům klásti si v cílech a prostředcích meze s ohle-
dem na stávající sbory pěvecké. Odtud, mohli naši
skladatelé jíti v komposici mužského sboru smě-
lým krokem za onou bohatou výrazností, krerá
byla až dosud výhradnou doménou orchestrálního
tělesa. Tak vznjká naše nejmodernější tvorba sbo-
rová, kterou již před tím svými mužskými sbory
avisoval O. Nebuška, a mezi jejímiž pěstiteli ted
nacházíme Suka, Nováka, Janáčka, Foerstra,
Kunce, Ostrčila a j.
Těch všech zásluh. toho všeho vysoce zásluž-
ného působení Pěveckého sdružení moravských
učitelů vděčně vzpomínáme zvláště dnes v. den
jeho jubilea. A nás všechny, pro něž česko-morav-
ská vysočina v žádném ohledu není hranicí, na-
plňuje oxistence Sdružení i všechna jeho dosavadní
práce tím radostnějšími pocity, že v něm přidru-
žila se k našim prvořadým uměleckým orgánůmi
sesterská Morava činitelem rovnocenným, v jehož
umění nad to plně rozkvétá svéráz této panenské
půdy . . snre
O Nebuška
Suk
Novák
Janáček
Foerstr
Kunc
Ostrčil
Morava
pěvecký sdružený moravský učitel