ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 76f17870-8f13-11dd-88b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 53, person 41, work 5, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 20. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 197.
4 article
a rannt a vederní listy přodplání se v Prane v administrac na paásta. na čsvrt ieta sk= s dvoji donáškon n měsíe. na čtvrt lota . ika ve Mllálkách na měsio . .. . 9 K 30 Poštone a měsjo na čtvrt ista . . . S K a0 s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt ieta : . . uk.s
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 16 s přílohou pro venkov o 20 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16 s přílohou pro venkov o 20 stranách Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 21. července v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Zemskému výboru pomoc odepřena!
Zemskému výboru pomoc odepřena! V nezaviněné národem českým těžké krisi financí království Českého nadešel včerejškem nový osudný obrat! Čeho jsme se dle všech antecendencí z minulých vlád obávali, stalo se: Vláda rozhodla se — nedoporučit koruně ke sankci návrh zemského výboru o zvý- šení zemských přirážek na 65 procent, ani návrh na vybírání 4korunové dávky pivní, ale vymohla toli- ko sankci pro další vybírání zemské při- rážky v posavadní výši 55 procent. Tak se znovu poctivé snahy zemské- ho výboru, aby získal v největší nouzi zů- stavené zemi nové zdroje příjmů, maří odporem Vídně, přes to, že mi- nisterský předseda, hr. Stürgkh, v pan- ské sněmovně dne 27. m. m. plně uznával včasné přispění království Českému v jeho neobyčejně povážlivé tísni finanční. za samozřejmou povinnost vlá- dy vůčí všemu obyvatelstvu to- hoto království, „a také se sta- noviska dojmu na venek, jaký by z eventuality takové události (jakou by by- la insolvence země České), mohl býti od- vozován. Co však znamená toto zamítnutí návrhů zemského výboru, než odepření pomoci včasné v hodině jedenácté?
Stürgkh Vídeň
7 article
Jediný pohled na dočasnou finanční situaci království Českého to jasně dokáže vděk schmerlingovskému zřízení zemskému z 26. února 1861, proti němuž otcové naši bojovali až do těch žalářů, jest země česká zbavena své starobylé samosprávy bernía odkázána na pouhé paběrkování přirážkové ku přímým daním říšským. Tato pouta centralistická musila postupem doby nutně vésti k zadlužování země a ke krisi ho- spodářství zemského. Neboť, kam že stačil ten výnos při- rážek zemských, třebas jich 55tiprocentní výše byla poplatnictvem dosti těžce pocifo- vána, na stále rostoucí kulturní potřeby země, tak pokročilé jako jsou Čechy. Nesta- čilo těch 46 mil., jež vynesly všechny při- rážky zemské, ani na uhražení nákladu n školství närodní, jež vyžaduje roč- ně 50 milionů. Jíž v letech osmdesátých musila se tedy země počít dlužit, aby hradila nikoliv snad jen mimořádné, nýbrž řád- né své potřeby běžné. Marně zemský výbor náš již tehdy se domáhal u vlád vídeňských, aby nebránily zemi vyhledávat si nové zdroje příjmův. Ve Vídní zůstávali hluši. Tak desítiletími vzrůstal zemský založený dluh, k jehož podnikání byl sněm donucen stále pováž- livěji, až dosáhl výše 140 mil. kor. Potom teprv po veliké námaze povolila zemi pro sanaci financí její vybírati zemskou dávku z piva v Čechách vyčepovaného, avšak pouze 1 K 70 h z každého hektolitru. Tato zemská dávka vynášela zemi české 131 milionů korun ročně. Bylo to málo, ale
Nesta Čechy Vídeň
8 article
přece lepší než nic. Však tu zaskočena ochromen sněm království Českého r. 1908 nejsvévolnější revoluční obstrukcí něme- ckou, následkem které nemohl dále obno- viti platnost zákona o vybírání pívní dáv- ky. Tak oloupena jest země česká od r. 1909 o roční svůj důchod 13—14 milionů korun, čili do dneška o 56 milionů. Zbyly ji pouze státní úděly ročních 9 milionů, příspěvky z pozůstalostí ročně 11/2 milionu a hudebné 11/2, který to žebrácký důcho- dek nestačí ani na hražení úroků a umořo- vání dluhů, vzrostlých zatím během let pohromy německé obstrukce o dalších 90 mili onů K. Tak jeví se dnes země česká zatížen břemenem 130 milionů dluhů, které do kon- ce tohoto roku ještě vzroste o dalších 24 milionů. Nicméně byla vždy ještě pomoc náprava možna, kdyby se bylo státnicky moudře a blahovolně dbalo návrhů per- manentní finanční komise sněmu českého, nesoucích se k tomu, aby stát slušně pře- vzal mnohá těžká břemena s pře- tížených ramen země české, aby dovolil království Českému z piva v Čechách vaře- ného a konsumovaného vybírati daň 4 Kz každého hektolitru, jakož i zvýšiti daňz lístků honebních. Kdyby k těmto důchodům vlastním a žádnou jinou zemi nepoškozu- jícím bylo se království Českému pak ještě dle projektovaného malého plánu finanční- ho dostalo na údělech ze státních daní plus. asi půl deváta milionu ročně, a sice z daně kořaleční plus 6.7 milionu, z osobní daněz příjmů plus 1.8 milionu, byla finanční krise přemožena, bylo království České, z něhož vyčerpává stát na daních pří- mých a nepřímých přes 360 milionů ročně, — zachráněno.
Čechy milión
9 article
Jak vážné, pevné a nezvratné jsou te- dy důvody právní, z nichž vláda nicméně v jedenácté hodině nouze schvrchované odepřela výboru zemskému právo ke své- pomoci i jen nejnutnější: právo, zvýšit zemskou přírážku o 10 procent a vybírat daň 4korunovou z hektolitru piva v Če- chách vyčepovaného? Veškeré ty důvody vládní známe již let předešlých. Ve sporné otázce, smí-li zemský výbor usnesením svým zaváděti dávky, může-l zákon s určitou časovou platností — ja- ko byl zákon o pivní dávce, prodloužit — postavila se vláda na stanovisko zhola ne- Sporná tato otázka není výslovně ře- šena v našem zemském zřízení. Jsou spiso- vatelé právničtí (nejnověji prof. T eznl e v „N. Fr. Pr.“), kteří tvrdí, že nezasedá- li sněm, lzenutná opatření uči- nití se strany říšské vlády para- grafem 14tým. Prof. Pražák uvádí, že zemský výbor nemůže zajisté usnášeti zá- kony s provisorní platností do svolání sněmu, alemůže usnášeti sprovi- sorní platností to, co také sněm jen usnesením (ne zákonem) zavést může A tu jest jisto, že rozpočet zemský na rozdíl od říšského usnáš se jen sněmem, aniž potřebí císařem sankcionovaného zákona, rovněž opři- rážkách usnáší jen sněm a jest potřebí pro přirážky teprv, přesahují-li 10 procene daně státní, císařské sankce. Ze všeobec- ného znění § 22. z. zř. plyne, že také dáv- ky sněm jen usnáší, není k nim třeba zá- kona. Vlády na toto stanovisko — že z em- gativní.
profesor Pražák T eznl e Francie
10 article
ský výbor může supplovat sněm, pokud jde o jeho usnesení (ne, pokud jde o zákon), uznávají jen do té míry, že zemský výbor může prodlou- žiti platnost usnesení zemského sně- mu (ovšem ne platnost zákona), tedy pro- dloužiti platnost 55tiprocentní přirážky zemské sněmem usnesené na další dobu. Poněvadž pivní dávka nebyla sněmovním usnesením zavedena, nýbrž záko- nem zemským, odmítá vláda pro- dloužitiji! Není-liž však zřejmo a jisto, usnesl-li se zemský sněm na zákoně. že v tomto usnesení zákona je obsaženo také obyčejné usnesení sněmovn a že tato námitka vlády naprosto správnou není. Zbývala by leda otevřená otázka mů- že-li zemský výbor pivní dávku zvýšiti na 4 K; tu ovšem má vláda stejné ná- mitky jako při zvýšení přírážek. Další námitka vlády jest, že prý na pivní dávku neobmezenou časově muší býti zákon, poněvadž nemůže pivní dáv- ku vzhledem k ostatním zemím a k Uhrám „bez inkamerační klausule po- voliti“. V inkamerační klausuli prohlašuje země, že svoluje, aby stát po případě vtělil dávku do státní daně pivní a vyplácel ji pak ve formě údělů.
Uhry
11 article
Tím se vzdává zemský sněm jisté právo- moci své a té vzdáti se může jen v zákoně. Tyto sporné názory právní byly známy. Mohlo se však přece očekávat, že vláda vzhledem k tomu, kam zavedla něme- cká obstrukce království České, vzdá se těchto svých byrokratických námitek právnických a opře se raději o dobrá zdání právních znalců autonomii příznivýcha vyhoví žádosti zemského výboru, aby po- skytla zemi české povinnou ochotu a pomoc. Nestalo se tak. Zemský výbor vyčerpal všecky možnosti, zemský výbor ukázal, že stará se o králóvství České jeho péči svě- řené, na něj vina nepadá. Vláda převzala zodpověd- nost za budoucí věci v Čechách, zodpovědnost velikoul Její řešen musí býti nejen takové, aby zemi dostalo se finančních prostředků, nýbrž také, a b nebyly navaleny překážky pro dohodnutí mezi oběma národy v zemi, po- něvadž od spravedlivého narovnání závisí budoucí klidný a zdárný rozvoj nejen tohoto království, a lescelého státul
Čechy
12 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Z Vídně, 19. července. Na místech kom- petentních dostalo se nám o zahraniční si- tuaci této informace: Dávno již nebylv zahraniční politice takový zmatek, jako právě teď. Dostoupil takového stupně, že není viditelný tou chvílí žádný východ. Ru- munský postup trvá dále, poněvadž nebylo dosaženo dosud žádné bulharsko-rumun- ské dohody a potíže záleží hlavně v tom, že Rumunsko současně žádá zastavení ne- přátelství na všech bojištích. Po té stránce nemohlo Bulharsko dát žádných záruk prostě proto, že Bulharsko se Srbskem a Řeckem přímé vyjednávání ještě nezačalo, na kterém oba státy neústupně trvají. Turecká armáda postupuje dále proti Dri- nopoli. Všechna ujištění, která dal velko- vezír, že turecké vojsko nepřekročí hranici vymezenou a smluvenou na londýnské kon- ferenci, ukázala se úplně lichými. Velmi
Vídeň Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko
13 article
rozhodné zakročení vykonané všemi vel- vyslanci v Cařihradě zůstalo marno, poně- vadž vyváženo byla akcí vojenské ligyv Cařihradě. Mezi velmocemi koná se neu- stále sice výměna názorů stran opatření. jež by se státi měla, jednání tato nedospěla však dosud k žádnému positivnímu výsled- ku, poněvadž nebylo docíleno nezbytné do- hody stran nových hranic na Balkáně. Jak- koli mezi Ruskem a Rakouskem je shoda v ten rozum, že ani Rusko ani Rakousko nechtějí dopustit příliš velké oslabení Bul- harska, nemohlo dosud být o jednotlivostech a podrobnostech otázky té smluveno žádné dorozumění. Autonomní Makedonie a mezinárodní kongres. Myšlenka mezinárodního sjezdu, který by rozřešil balkánské spory v tom smyslu, aby Makedonie se stala autonomní provin- cif, stojící pod dozorem nebo nad- vládou velmocí a balkánských států, nedává asi spáti naší diplomacii. Podle zprávy „Budapesti Hirlapu“, pocházející patr- ně z pramene dobře zpraveného, diplomacie rakousko-uherská za podpory berlínské a řím- ské vlády velmi se ujímá myšlenky makedon- ské autonomie, která bude prý na příštím me- zinárodním sjezdě navržena Rumunskem pod titulem osamostatnění solunského a bitol- ského vilajetu. Bulharský požadavek, aby bi- toliský a solunský vilajet dostal se pod bul- harskou vládu, setkal se s nezdarem, proto ani Bulharsko nebude proti tomu. Rumunsko vystupuje v této péči zřejmě po dohoděs vídeňským zahraničním úřadem, a žádá kromě teritoriální náhrady, aby konečné roz- dělení na Balkáně nedálo se bez jeho souhla- su. Rumunsko prý je odhodláno v zájmu svých Cincarů třeba silou i protí Srbsku a Řecku vynutiti si toto rozhodnutí; tak aspoň tvrdi informátor „Budap. Hirlapu“.
Cařihrad Balkán Rusko Rakousko Makedonie Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko Budapest Hirlap
14 article
Kromě diplomatů z povolání požadavel autonomní Makedonie má velkou podporuv důležitém mezinárodním činiteli, v židech Pro židy, kteří v Solunu tvoří ohromnou vět- šinu, byl pád tureckého režimu pohromou. Proto již po měsíce po celé Evropě posílají poselství, která tiše, ale úspěšně pracovala od Vídně po Londýn a od Říma po Berlín zi- skala si rozhodující finanční a politické či- nitele. Ve Spojených státech našli mocného podpůrce jmenovitě v bývalém cařihradském vyslanci Spojen. států, Strauszovi, velmi od- daném židovi. Uskuteční-li se autonomie Ma- kedonie, podle mínění „B. H.“ bude zásluhou rakousko-uherské monarchie a židů. K tomu třeba především, aby došlo k mezinárodnímu sjezdu. Rumuni v Bulharsku. Z Bukureští, 19. července. Rumunská ar- máda stále postupuje na Sofiji, kam dle zdejších novin dorazí počátkem přištího týdne Z Bukurešti, 19. července. (K. k.) Úřadně oznamují: Lehký jízdní oddíl s jezdeckým dě- lostřelectvem narazil včera u Ferdinandova mezi Lom Palankou a Sofijí na brigádu bulhar- ské divize, jež měla zabezpečiti ústup divize generála Kutinčeva. Po krátkém boji byla bulharská brigada zajata. Gene- rál se vzdal. Bylo ukořistěno 1 děl. Rumunské vojsko východní armády obsa- dilo čáru Turtukaj-Balčík a vyslalo na jih a jihovýchod výzvědné oddíly.
Strausz Rumun Kutinčev Balčík Makedonie Evropa Vídeň Londýn Řím Berlín spojený stát Ma Bulharsko Bukurešť Ferdinandov Lom Palanka Genus
15 article
V drobném prodejie za 8h večerní .. . . za 4 k Va fliálkách na venkově: ranní čislo večerní . . . . . . . . sa ranní čísle o sobě lnseráty plati se hovové napřed. Předplacení a inzerty přijíma administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž- redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“. Rukopisy se nevracejl. Ruský návrh.
Virginie
16 article
Z Athén, 19. července. („Ag. d'Athěnes“.) Řecká vláda neodpověděla dosud k návrhu Ruska. Turecké drahoty. Z Cařihradu, 19. července. Nový návrh Načovičův, aby řeka Ergenz považována byla za hranici mezi Tureckem a Bul- harskem, nebyl přijat. Řeklo se mu, že Turecko takový návrh rozhodně nemůže přijmout. Z Caříhradu, 19. července. (»Matin“.) Francouzský diplomatický jednatel Boppe dostavil se dnes k velkovezírovi jménem své vlády vyzvati Portu, aby respektovala hra- nice Enos-Midija, stanovené londýn- skou smlouvou. Podobný krok učinili také ostatní zdejší velvyslanci. Velkovezír jim odvětil, že po jeho vědomí turecké vojsko po- hraniční čáru nepřekročilo a turecké vládě je těžko převzíti v tomto ohledu určité závazky. Velvyslanci nepochybují, že velkovezír se sna- ží vyhnouti se přímé odpovědi. Z Cařihradu, 19. července. (K. k.) Jak se ujišťuje, neměl krok zástupců trojdohodyu velvezíra ráz intervence proti postupu vojska tureckého. Z Caříhradu, 19. července. (K. k.) Včerejší ministerská rada trvala do půlnoci. „Tasvir-i- Eíkiar“ oznamuje, že pokud se týče zásady dalšího postupu Turecka, není mezi ministry žádných neshod v názorech, ale v některých podrobnostech. Usnesení nebylo ještě učiněno.
Athěnes Atény Rusko Cařihrad Turecko EnoMidija
17 article
Turci k Odrinu.
Turek Odrin
18 article
Z Caříhradu, 19. července. Na zdejších dobře zpravených místech prohlašují, že nej- později zejtra přibude také dělostřelectvoa pěchota k Odrinu a zaujmou tam určité posice, jež budou opevněny, aby jakýkoli útok byl znemožněn. (Viz poslední zprávy.) Přísedící zemského výboru dr. Ladislav Pinkas o zemské finanční krisl. V pátek večer konala se v restauraci sv. Tomáše důvěrná členská schůze místní organisace národní strany svobodomyslné v Praze na Malé straně, na jejímž pořadu byl referát přísedí- cího zemského výboru pana dra, Ladislava Pinkasa „O stavu financí zem- ských“ Schůzi zahájil místopředseda organisace p. stavební rada Matějovský přivítáním pří- tomných a po krátkém proslovu požádal pří- sedícího a poslance pana dra. Pinkas a, aby se ujal slova. Referát dra. Pinkasa, 11/2 hodiny trvající, byl vyslechnut s napiatou pozorností a přes tu chvili byl projevován souhlas s jeho vývody. Posl. dr. Pinkas v úvodě své řeči ukázal na to, že doba nynější jest náramně vážnou, jednáť se o bytí či nebytí ústavy zemské; zá- ležitosti projednávané poskytly ostatním če- ským politickým stranám příčinu ke štvaní proti naší straně i proti jednotlivým příslušní- kům a ani řečník nebyl ušetřen. Nebylo by při těchto agitacích ani divno, kdyby i mínění věrných příslušníků naší strany přišlo na sce- stí, pročež řečník milerád vyhověl žádostio svolání schůze, byť i doba nebyla příznivou pro pokročilé leto. Pojednávaje dále o hospodářství zemském pravil dr. Pinkas, že toto hospo- dářství jest vzorem, jakým býti nemá; charak-
doktor Pinkas Tomáš důvěrný Pinkasa Matějovský Posl Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 19. července. —š. (Kronika.) Čerstvé události vy- bavují starou otázku. Je-li nezbytna jednota jazyková pro zdatnost výkonu vojenského stroje? Na Balkáně čtvero různých vojsk. o různých jazycích povelu a služby, postu- povalo proti velmoci, zřízené na základe zevní jazykové jednoty. Netřeba už dokládat jak věci dopadly. Dějiny válek všech časů skytaji ostatně látky nadbytek, která doka- zuje: ne jazyk, ale jiné zřetele a kvality roz- bodují o zdatnosti vojskově. Napoleon nikdy se neptal, kolik povelných jazyků se ozývá řadami vojsk, které vede. Spoléhal na své dispošice, na svého ducha, jejž dovedl vdech- noutí lělesům podřízeným. A kolik spojene- ckých válek vedeno vítězně ve znamení různojazyčnosti! Mexická výprava v šedesátých letech minulého roku z nich ovšem nebyla. Byly tu spojeny domorodé sbory se zámořskými, byli Francouzi a Rakušané vedle Mezikánů, ve- lelo se spanělsky, francouzsky, německy jedni spojence druhým nerozuměli. V té čistě technické stránce však dokonce nebyla příčina, že výprava Maxova skončila tak smutné. Nedávnými událostmi v zámoří Ka- rnibů staly se znovu časovými vzpomínky zajímavých dějů, před půl stoletím odehra- ných. Jak tehdy stály věci v obležené pří- mořské pevnosti Verá-Cruzu za těžké krise roku 1867, vypravuje očitý svědek. — Není neslýcháno, že malý, dobře ško- lený oddil dovede s úspěchem vzdorovat pře- mocnému nepříteli a třeba ho i zahnat, také není výjimečno, aby početně slabá posádka, chráněná hradbou pevnosti a dobrou dělo- střelbou, pevně vedena, šťastně vzdorovala i mocnějšímu oblehateli, co však je vskutku ojedinělo v dějinách novějšího válečnictva aby slabá posádka, be z vlastní odborné
Napoleon Francouz Rakušan Mezikán Praha Balkán Ka VerýCruza
20 article
dělostřelby podnikla zápas s nepřítelem mnoho- krát silnějším, aby mu nejen půltřetího mě- síce odolávala, jeho útoky a oblehací práce rušila, jeho přibližovací hradby rozmetávala, jeho baterie umlčovala a vše bez pravého jednotného vedení a bez jednotného po- velu .. . ) dle Takový byl výkon tehdejší posádky vera-oruzské. Bojovali tu dobrovolníci růz- ných národností, různého výcviku a povelu. Bojovali v tomtéž tělese vedle sebe, ač sobě navzájem nerozuměli. Povely zněly trojím různým jazykem, ba ani vyšší důstojnícia velitelé oddílů bez tlumače neuměli se spolu dorozumět. Ale duch vojska byl jednotný, výkony obdivuhodné, postup vítězný. Že konce přece jen nebyly slavné, nebylo dokonce vinou strakatého sboru obhájců vera-eruzských. Na sklonku roku 1866 byly už vyčer- pány zdroje sil mladého mexického císařství Také prosebný zájezd císařovny Charlotty do Evropy k Napoleonu III. selhal. Max byl rozhodnut, že odstoupí. V poslední chvili vládní strana znovu se sebrala. Pronesena žádost, aby císař zůstal. Slíbena pomoc. značné prostředky opatřeny. Císař dalsi říci. Aby vyhověl přání Spojených států, rozpustil oba cizinecké sbory, rakouský belgický. Vojáci sproštěni své přísahy, mají volnost, vrátit se do Evropy. Vysloveno však přání, kdo by zůstat chtěl, aby se dal vřadit do mexického národního vojska. Ze tří tisic bývalých dobrovolníků jen dvanáct set Rakušanů se přihlásilo, že zú- stanou. Z těch byl i pisatel vzpomínek. Byl té chvíle tlumočníkem rakouského velitelství arsenálu v Pueble. Právě sem byl přibyl nově jmenovaný generál Perez Gomez, aby pře- * Die letzten Kämpfe um die Mexikani- schen Kaiserkrone. (Z posledních bojů mexické císařství.) Erinnerungen von dr. Konrad Jarz.
Charlotta Napoleon Max Rakušan Perez Gomez doktor Konrád Jarz Evropa spojený stát Pueblo
21 article
vzal velení. Tlumočník se hlásí generálovi — Jak se jmenujete? Jste-li také na útěku s ostatními Rakušáky? Tázaný vysvětluje svůj případ. Přihlásil se do nové služby, Neví ještě, kam bude přidělen. Do Mexika či do Puebly? — Zůstanete u mnel zněl rozkaz.- — Jako voják? táže se nesměle oslo- vený. — Si seňor! Como secretario y ayutante (pobočník) personal. Jste Rakušan, budete mým tlumočníkem . .. Pisatel nevypravuje, jaké byly původní jeho funkce za první výpravy. Jisto je, za druhého období pouhým tlumočníkem na dlouho nezůstal. Především ustanoven dů- stojníkem verbířem. Uloženo mu, aby mezi svými krajany co možná největší počet pro novou službu získal. Nově získaným platilo se po 10—25 pesos ( 5 korun) na ruku. Vý- sledek byl dosti chabý. Od vánoc 1866 do konce února 1867 přihlášeno Francouzů 350 mužů, z rakouských pak 150 pěšáků a 90 jízdných. Celkem, žádná armáda. Oddíl určen do Vera-Cruzu. Výprava z města do města tou dobou byl podnik dost dobrodružný. Od stanice ke stanici ubývá mužstva. Přes noc ztrácejí se celé oddíly. Nepřítel (domácí strana protivládni) sleduje operace krok za krokem. Konečně dosažen Veru-Cruz. Dobrovolný sbor neroz- utekl se aspoň celý. Jaké štěstí! Na místě čekalo pisatele nové avance- ment. Jmenován tu velitelem pevnostní — artillerie. Sám nikdy dělostřelcem nebyl. Ale Rakušáci tam za mořem měli pověst »roze- ných dělostřelců«. Nesměl se tedy vzpírat. Pevnost měla všeho 58 děl a k obsluze 50 mužů, domácích vysloužilých dělostřelců. Nepřátel před branami stále přibývalo. Pev- nost měla úkol se hájit. Zásob střeliva bylo dost, jenom potřebných dovedných rukou se nedostávalo. Vůbec, vojska málo. Za to byl nadbytek — generálů. Každá zbraň měla svého. Všichni dohromady však neměli ani
Rakušák Rakušan Vánoce Francouz Cruz Mexiko Pueblo Como Vero
22 article
tolik vojska, co ho náleží zpravidla pouhému plukovníkovi. Generál dělostřelby Cueva měl co dě- lat, aby jakž takž se vyrovnal s potřebou. Sestaven sbor asi 240—250 mužů všech ná- rodností, Francouzů, Španělů, Rakušanů Měli být na rychlo vycvikováni na dělo- střelce. Skutečných kanonýrů mezi nimi byla hrstka. Z Rakušanů byl jeden důstojníka několik mužů. Ti stali se evíčiteli svých krajanů. Tak vznikly v pevnosti tři různé národní — artillerie, každá o svém cvičeb- ném řádu a jazyku služby. Rakouská, roz- umí se, měla velení německé. Kolik a jakých tu bylo zastoupeno říšských národností, pi- satel neuvádi. Kdo není zřízen, neplatí. Říše v Evropě zřízena je německy, jsou tedy Ra- kušané — Němci. Čechové, pravda, z nej- dávnějších dob měli ve vojště pověst do- brých dělostřelců. Po tom však, co bývalo. ve světě nikdo se neptá. Autor sám s če- ským svým jménem (Jař!), rodák ze Štyr- ského Hradce, sebe i ostatní předvádí z Němce. Drželi se ostatně všickni znamenitě. Generál Cueva měl radost. Rozuměl leda něco francouzsky, po německu docela nic Nejraději však se zdržoval právě v baterii. kde veleno neznámým mu jazykem. Jednou cvičícímu důstoiníkovi potřásl ruku, obraceje se k tlumočníkovi: — Pane, jsem starý muž, mnoho jsem slýchal o rakouské dělostřelbě, ale leď teprve isem se přesvědčil. Co Rakušan, to rozený délostřelec. Španěl tak bned druhému národu ne- zalichotí. — V tom případě, generále, naposle sám ještě se stanu dělostřelcem! na to tlu- močník. — Torque no, Seňor? Ne-li dnes, třeb zítra! . ..
Cueva Francouz Španěl Rakušan Němec Čecho Evropa Hradec Torque no
23 article
A tak to příšlo. Přihody válečné na- lehly a doktor tlumočník, jednoho dne, jme- nován velitelem — pevnostní bašty. Napře se pocvičil u svých kamarádů a pak se stal cvičitelem sám. Po několika dnech velitel tvrze Conception odbyl si svůj »pekelný křest«. Ovšem, prozatím, za palby míru. Denní rozkaz generála Cuevy ze dne 16. března zněl následovně: — Poslední francouzští legionáři opust zítra o čtvrté odpoledne zdejší přístav. Na tvrzi Conception budiž císařská francouzská vlajka pozdravena 21 výstřely z námořního boku . . . Palba na počest dopadla znamenitě. Novému řediteli dělostřelby blahopřáno se všech stran. Mezí kamarády zasvěcencí padl při tom ovšem i mnohý řízný vtip Ani opravdovská zkouška obněm nedala na sebe dlouho čekat. Poslední loď s dobro- volníky odjela, nepřátelský kruh kolem pev- nosti se sevřel. I s mořské strany chystán útok. Jednou za ranního šera velitel na hradbě zaslechne nápadný šumot od strany vodni. — Letím na horní plošinu, v příšeří rozeznávám mělčinou brodit se tlupu, pro- vázenou čluny. Už se přiblížili ke zdi, pří- stavují žebříky, háky . . . Pěchota na hradbách zahájila palbu. Hluk a lomoz s obou stran. Mexikáni nebo- jují jinak, než za řevu, křiku a láteření. Nepřátel jakoby ze hlubin moře rostlo. — Los chinacos ya son arríba! Činá- kové jsou tu! . . . Proticísařským přezdívali »čináků«. Ne- přítel už dobyl spojovací hradby mezí dvěma baštami. Ještě chvíle a bašta bude s po- zemní strany dobyta. — Náš rakouský kamarád K. — zase jen Rakušani — uhodnuv nebezpečí, chvátá na protější baštu. Herkulskou silou obrací kus proti nepříteli a v nejbližší chvíli vpálí ná- bojem kartáče do boku nepřítele . ..
Cueva Rakušan Los chinacos Conception