1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 20. července 1913.
Praha
4
article
a rannt a vederní listy
přodplání se
v Prane v administrac
na paásta.
na čsvrt ieta
sk=
s dvoji donáškon
n měsíe.
na čtvrt lota .
ika
ve Mllálkách
na měsio . .. . 9 K 30
Poštone
a měsjo
na čtvrt ista . . . S K a0
s dvojí zásilkou
na měsle
na čtvrt ieta : . . uk.s
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16
s přílohou pro venkov o 20 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16
s přílohou pro venkov o 20 stranách
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 21. července v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Zemskému výboru pomoc
odepřena!
Zemskému výboru pomoc
odepřena!
V nezaviněné národem českým těžké
krisi financí království Českého nadešel
včerejškem nový osudný obrat! Čeho jsme
se dle všech antecendencí z minulých vlád
obávali, stalo se: Vláda rozhodla se —
nedoporučit koruně ke sankci
návrh zemského výboru o zvý-
šení zemských přirážek na 65
procent, ani návrh na vybírání
4korunové dávky pivní, ale vymohla toli-
ko sankci pro další vybírání zemské při-
rážky v posavadní výši 55 procent.
Tak se znovu poctivé snahy zemské-
ho výboru, aby získal v největší nouzi zů-
stavené zemi nové zdroje příjmů, maří
odporem Vídně, přes to, že mi-
nisterský předseda, hr. Stürgkh, v pan-
ské sněmovně dne 27. m. m. plně uznával
včasné přispění království Českému
v jeho neobyčejně povážlivé tísni finanční.
za samozřejmou povinnost vlá-
dy vůčí všemu obyvatelstvu to-
hoto království, „a také se sta-
noviska dojmu na venek, jaký by
z eventuality takové události (jakou by by-
la insolvence země České), mohl býti od-
vozován.
Co však znamená toto zamítnutí návrhů
zemského výboru, než odepření pomoci
včasné v hodině jedenácté?
Stürgkh
Vídeň
7
article
Jediný pohled na dočasnou finanční
situaci království Českého to jasně dokáže
vděk schmerlingovskému zřízení zemskému
z 26. února 1861, proti němuž otcové naši
bojovali až do těch žalářů, jest země česká
zbavena své starobylé samosprávy bernía
odkázána na pouhé paběrkování přirážkové
ku přímým daním říšským. Tato pouta
centralistická musila postupem doby nutně
vésti k zadlužování země a ke krisi ho-
spodářství zemského.
Neboť, kam že stačil ten výnos při-
rážek zemských, třebas jich 55tiprocentní
výše byla poplatnictvem dosti těžce pocifo-
vána, na stále rostoucí kulturní potřeby
země, tak pokročilé jako jsou Čechy. Nesta-
čilo těch 46 mil., jež vynesly všechny při-
rážky zemské, ani na uhražení nákladu n
školství närodní, jež vyžaduje roč-
ně 50 milionů.
Jíž v letech osmdesátých musila se
tedy země počít dlužit, aby hradila
nikoliv snad jen mimořádné, nýbrž řád-
né své potřeby běžné.
Marně zemský výbor náš již tehdy se
domáhal u vlád vídeňských, aby nebránily
zemi vyhledávat si nové zdroje příjmův.
Ve Vídní zůstávali hluši. Tak desítiletími
vzrůstal zemský založený dluh, k jehož
podnikání byl sněm donucen stále pováž-
livěji, až dosáhl výše 140 mil. kor.
Potom teprv po veliké námaze povolila zemi
pro sanaci financí její vybírati zemskou
dávku z piva v Čechách vyčepovaného, avšak
pouze 1 K 70 h z každého hektolitru. Tato
zemská dávka vynášela zemi české 131
milionů korun ročně. Bylo to málo, ale
Nesta
Čechy
Vídeň
8
article
přece lepší než nic. Však tu zaskočena
ochromen sněm království Českého r. 1908
nejsvévolnější revoluční obstrukcí něme-
ckou, následkem které nemohl dále obno-
viti platnost zákona o vybírání pívní dáv-
ky. Tak oloupena jest země česká od r.
1909 o roční svůj důchod 13—14 milionů
korun, čili do dneška o 56 milionů. Zbyly
ji pouze státní úděly ročních 9 milionů,
příspěvky z pozůstalostí ročně 11/2 milionu
a hudebné 11/2, který to žebrácký důcho-
dek nestačí ani na hražení úroků a umořo-
vání dluhů, vzrostlých zatím během let
pohromy německé obstrukce o dalších
90 mili onů K.
Tak jeví se dnes země česká zatížen
břemenem 130 milionů dluhů, které do kon-
ce tohoto roku ještě vzroste o dalších 24
milionů. Nicméně byla vždy ještě pomoc
náprava možna, kdyby se bylo státnicky
moudře a blahovolně dbalo návrhů per-
manentní finanční komise sněmu českého,
nesoucích se k tomu, aby stát slušně pře-
vzal mnohá těžká břemena s pře-
tížených ramen země české, aby dovolil
království Českému z piva v Čechách vaře-
ného a konsumovaného vybírati daň 4 Kz
každého hektolitru, jakož i zvýšiti daňz
lístků honebních. Kdyby k těmto důchodům
vlastním a žádnou jinou zemi nepoškozu-
jícím bylo se království Českému pak ještě
dle projektovaného malého plánu finanční-
ho dostalo na údělech ze státních daní plus.
asi půl deváta milionu ročně, a sice z daně
kořaleční plus 6.7 milionu, z osobní daněz
příjmů plus 1.8 milionu, byla finanční krise
přemožena, bylo království České, z něhož
vyčerpává stát na daních pří-
mých a nepřímých přes 360 milionů
ročně, — zachráněno.
Čechy
milión
9
article
Jak vážné, pevné a nezvratné jsou te-
dy důvody právní, z nichž vláda nicméně
v jedenácté hodině nouze schvrchované
odepřela výboru zemskému právo ke své-
pomoci i jen nejnutnější: právo, zvýšit
zemskou přírážku o 10 procent a vybírat
daň 4korunovou z hektolitru piva v Če-
chách vyčepovaného?
Veškeré ty důvody vládní známe již
let předešlých.
Ve sporné otázce, smí-li zemský výbor
usnesením svým zaváděti dávky, může-l
zákon s určitou časovou platností — ja-
ko byl zákon o pivní dávce, prodloužit —
postavila se vláda na stanovisko zhola ne-
Sporná tato otázka není výslovně ře-
šena v našem zemském zřízení. Jsou spiso-
vatelé právničtí (nejnověji prof. T eznl e
v „N. Fr. Pr.“), kteří tvrdí, že nezasedá-
li sněm, lzenutná opatření uči-
nití se strany říšské vlády para-
grafem 14tým. Prof. Pražák uvádí, že
zemský výbor nemůže zajisté usnášeti zá-
kony s provisorní platností do svolání
sněmu, alemůže usnášeti sprovi-
sorní platností to, co také sněm jen
usnesením (ne zákonem) zavést
může A tu jest jisto, že rozpočet
zemský na rozdíl od říšského usnáš
se jen sněmem, aniž potřebí císařem
sankcionovaného zákona, rovněž opři-
rážkách usnáší jen sněm a jest potřebí
pro přirážky teprv, přesahují-li 10 procene
daně státní, císařské sankce. Ze všeobec-
ného znění § 22. z. zř. plyne, že také dáv-
ky sněm jen usnáší, není k nim třeba zá-
kona. Vlády na toto stanovisko — že z em-
gativní.
profesor
Pražák
T eznl e
Francie
10
article
ský výbor může supplovat
sněm, pokud jde o jeho usnesení
(ne, pokud jde o zákon), uznávají jen do té
míry, že zemský výbor může prodlou-
žiti platnost usnesení zemského sně-
mu (ovšem ne platnost zákona), tedy pro-
dloužiti platnost 55tiprocentní přirážky
zemské sněmem usnesené na další dobu.
Poněvadž pivní dávka nebyla sněmovním
usnesením zavedena, nýbrž záko-
nem zemským, odmítá vláda pro-
dloužitiji! Není-liž však zřejmo a jisto,
usnesl-li se zemský sněm na zákoně.
že v tomto usnesení zákona je obsaženo
také obyčejné usnesení sněmovn
a že tato námitka vlády naprosto správnou
není.
Zbývala by leda otevřená otázka mů-
že-li zemský výbor pivní dávku zvýšiti
na 4 K; tu ovšem má vláda stejné ná-
mitky jako při zvýšení přírážek.
Další námitka vlády jest, že prý na
pivní dávku neobmezenou časově muší
býti zákon, poněvadž nemůže pivní dáv-
ku vzhledem k ostatním zemím a k Uhrám
„bez inkamerační klausule po-
voliti“. V inkamerační klausuli prohlašuje
země, že svoluje, aby stát po případě
vtělil dávku do státní daně
pivní a vyplácel ji pak ve formě údělů.
Uhry
11
article
Tím se vzdává zemský sněm jisté právo-
moci své a té vzdáti se může jen v zákoně.
Tyto sporné názory právní byly známy.
Mohlo se však přece očekávat, že vláda
vzhledem k tomu, kam zavedla něme-
cká obstrukce království České, vzdá
se těchto svých byrokratických námitek
právnických a opře se raději o dobrá zdání
právních znalců autonomii příznivýcha
vyhoví žádosti zemského výboru, aby po-
skytla zemi české povinnou ochotu a pomoc.
Nestalo se tak. Zemský výbor vyčerpal
všecky možnosti, zemský výbor ukázal, že
stará se o králóvství České jeho péči svě-
řené, na něj vina nepadá.
Vláda převzala zodpověd-
nost za budoucí věci v Čechách,
zodpovědnost velikoul Její řešen
musí býti nejen takové, aby zemi dostalo
se finančních prostředků, nýbrž také, a b
nebyly navaleny překážky pro
dohodnutí mezi oběma národy v zemi, po-
něvadž od spravedlivého narovnání závisí
budoucí klidný a zdárný rozvoj nejen
tohoto království, a lescelého státul
Čechy
12
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Z Vídně, 19. července. Na místech kom-
petentních dostalo se nám o zahraniční si-
tuaci této informace: Dávno již nebylv
zahraniční politice takový zmatek, jako
právě teď. Dostoupil takového stupně, že
není viditelný tou chvílí žádný východ. Ru-
munský postup trvá dále, poněvadž nebylo
dosaženo dosud žádné bulharsko-rumun-
ské dohody a potíže záleží hlavně v tom,
že Rumunsko současně žádá zastavení ne-
přátelství na všech bojištích. Po té stránce
nemohlo Bulharsko dát žádných záruk
prostě proto, že Bulharsko se Srbskem a
Řeckem přímé vyjednávání ještě nezačalo,
na kterém oba státy neústupně trvají.
Turecká armáda postupuje dále proti Dri-
nopoli. Všechna ujištění, která dal velko-
vezír, že turecké vojsko nepřekročí hranici
vymezenou a smluvenou na londýnské kon-
ferenci, ukázala se úplně lichými. Velmi
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
13
article
rozhodné zakročení vykonané všemi vel-
vyslanci v Cařihradě zůstalo marno, poně-
vadž vyváženo byla akcí vojenské ligyv
Cařihradě. Mezi velmocemi koná se neu-
stále sice výměna názorů stran opatření.
jež by se státi měla, jednání tato nedospěla
však dosud k žádnému positivnímu výsled-
ku, poněvadž nebylo docíleno nezbytné do-
hody stran nových hranic na Balkáně. Jak-
koli mezi Ruskem a Rakouskem je shoda
v ten rozum, že ani Rusko ani Rakousko
nechtějí dopustit příliš velké oslabení Bul-
harska, nemohlo dosud být o jednotlivostech
a podrobnostech otázky té smluveno žádné
dorozumění.
Autonomní Makedonie a mezinárodní
kongres.
Myšlenka mezinárodního sjezdu, který by
rozřešil balkánské spory v tom smyslu, aby
Makedonie se stala autonomní provin-
cif, stojící pod dozorem nebo nad-
vládou velmocí a balkánských
států, nedává asi spáti naší diplomacii. Podle
zprávy „Budapesti Hirlapu“, pocházející patr-
ně z pramene dobře zpraveného, diplomacie
rakousko-uherská za podpory berlínské a řím-
ské vlády velmi se ujímá myšlenky makedon-
ské autonomie, která bude prý na příštím me-
zinárodním sjezdě navržena Rumunskem
pod titulem osamostatnění solunského a bitol-
ského vilajetu. Bulharský požadavek, aby bi-
toliský a solunský vilajet dostal se pod bul-
harskou vládu, setkal se s nezdarem, proto
ani Bulharsko nebude proti tomu. Rumunsko
vystupuje v této péči zřejmě po dohoděs
vídeňským zahraničním úřadem, a žádá
kromě teritoriální náhrady, aby konečné roz-
dělení na Balkáně nedálo se bez jeho souhla-
su. Rumunsko prý je odhodláno v zájmu svých
Cincarů třeba silou i protí Srbsku a Řecku
vynutiti si toto rozhodnutí; tak aspoň tvrdi
informátor „Budap. Hirlapu“.
Cařihrad
Balkán
Rusko
Rakousko
Makedonie
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Budapest Hirlap
14
article
Kromě diplomatů z povolání požadavel
autonomní Makedonie má velkou podporuv
důležitém mezinárodním činiteli, v židech
Pro židy, kteří v Solunu tvoří ohromnou vět-
šinu, byl pád tureckého režimu pohromou.
Proto již po měsíce po celé Evropě posílají
poselství, která tiše, ale úspěšně pracovala
od Vídně po Londýn a od Říma po Berlín zi-
skala si rozhodující finanční a politické či-
nitele. Ve Spojených státech našli mocného
podpůrce jmenovitě v bývalém cařihradském
vyslanci Spojen. států, Strauszovi, velmi od-
daném židovi. Uskuteční-li se autonomie Ma-
kedonie, podle mínění „B. H.“ bude zásluhou
rakousko-uherské monarchie a židů. K tomu
třeba především, aby došlo k mezinárodnímu
sjezdu.
Rumuni v Bulharsku.
Z Bukureští, 19. července. Rumunská ar-
máda stále postupuje na Sofiji, kam dle
zdejších novin dorazí počátkem přištího týdne
Z Bukurešti, 19. července. (K. k.) Úřadně
oznamují: Lehký jízdní oddíl s jezdeckým dě-
lostřelectvem narazil včera u Ferdinandova
mezi Lom Palankou a Sofijí na brigádu bulhar-
ské divize, jež měla zabezpečiti ústup divize
generála Kutinčeva. Po krátkém boji byla
bulharská brigada zajata. Gene-
rál se vzdal. Bylo ukořistěno 1
děl.
Rumunské vojsko východní armády obsa-
dilo čáru Turtukaj-Balčík a vyslalo na
jih a jihovýchod výzvědné oddíly.
Strausz
Rumun
Kutinčev
Balčík
Makedonie
Evropa
Vídeň
Londýn
Řím
Berlín
spojený stát
Ma
Bulharsko
Bukurešť
Ferdinandov
Lom Palanka
Genus
15
article
V drobném prodejie
za 8h
večerní
.. . . za 4 k
Va fliálkách na venkově:
ranní čislo
večerní . . . . . . . . sa
ranní čísle o sobě
lnseráty
plati se hovové napřed.
Předplacení a inzerty přijíma
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táž-
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevracejl.
Ruský návrh.
Virginie
16
article
Z Athén, 19. července. („Ag. d'Athěnes“.)
Řecká vláda neodpověděla dosud k návrhu
Ruska.
Turecké drahoty.
Z Cařihradu, 19. července. Nový návrh
Načovičův, aby řeka Ergenz považována
byla za hranici mezi Tureckem a Bul-
harskem, nebyl přijat. Řeklo se mu, že
Turecko takový návrh rozhodně nemůže
přijmout.
Z Caříhradu, 19. července. (»Matin“.)
Francouzský diplomatický jednatel Boppe
dostavil se dnes k velkovezírovi jménem své
vlády vyzvati Portu, aby respektovala hra-
nice Enos-Midija, stanovené londýn-
skou smlouvou. Podobný krok učinili také
ostatní zdejší velvyslanci. Velkovezír jim
odvětil, že po jeho vědomí turecké vojsko po-
hraniční čáru nepřekročilo a turecké vládě je
těžko převzíti v tomto ohledu určité závazky.
Velvyslanci nepochybují, že velkovezír se sna-
ží vyhnouti se přímé odpovědi.
Z Cařihradu, 19. července. (K. k.) Jak se
ujišťuje, neměl krok zástupců trojdohodyu
velvezíra ráz intervence proti postupu vojska
tureckého.
Z Caříhradu, 19. července. (K. k.) Včerejší
ministerská rada trvala do půlnoci. „Tasvir-i-
Eíkiar“ oznamuje, že pokud se týče zásady
dalšího postupu Turecka, není mezi ministry
žádných neshod v názorech, ale v některých
podrobnostech. Usnesení nebylo ještě učiněno.
Athěnes
Atény
Rusko
Cařihrad
Turecko
EnoMidija
17
article
Turci k Odrinu.
Turek
Odrin
18
article
Z Caříhradu, 19. července. Na zdejších
dobře zpravených místech prohlašují, že nej-
později zejtra přibude také dělostřelectvoa
pěchota k Odrinu a zaujmou tam určité posice,
jež budou opevněny, aby jakýkoli útok byl
znemožněn.
(Viz poslední zprávy.)
Přísedící zemského výboru
dr. Ladislav Pinkas
o zemské finanční krisl.
V pátek večer konala se v restauraci
sv. Tomáše důvěrná členská schůze
místní organisace národní strany
svobodomyslné v Praze na Malé
straně, na jejímž pořadu byl referát přísedí-
cího zemského výboru pana dra, Ladislava
Pinkasa „O stavu financí zem-
ských“
Schůzi zahájil místopředseda organisace p.
stavební rada Matějovský přivítáním pří-
tomných a po krátkém proslovu požádal pří-
sedícího a poslance pana dra. Pinkas a, aby
se ujal slova. Referát dra. Pinkasa, 11/2 hodiny
trvající, byl vyslechnut s napiatou pozorností
a přes tu chvili byl projevován souhlas s jeho
vývody.
Posl. dr. Pinkas v úvodě své řeči ukázal
na to, že doba nynější jest náramně vážnou,
jednáť se o bytí či nebytí ústavy zemské; zá-
ležitosti projednávané poskytly ostatním če-
ským politickým stranám příčinu ke štvaní
proti naší straně i proti jednotlivým příslušní-
kům a ani řečník nebyl ušetřen. Nebylo by
při těchto agitacích ani divno, kdyby i mínění
věrných příslušníků naší strany přišlo na sce-
stí, pročež řečník milerád vyhověl žádostio
svolání schůze, byť i doba nebyla příznivou
pro pokročilé leto.
Pojednávaje dále o hospodářství
zemském pravil dr. Pinkas, že toto hospo-
dářství jest vzorem, jakým býti nemá; charak-
doktor
Pinkas
Tomáš důvěrný
Pinkasa
Matějovský
Posl
Praha
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 19. července.
—š. (Kronika.) Čerstvé události vy-
bavují starou otázku. Je-li nezbytna jednota
jazyková pro zdatnost výkonu vojenského
stroje? Na Balkáně čtvero různých vojsk.
o různých jazycích povelu a služby, postu-
povalo proti velmoci, zřízené na základe
zevní jazykové jednoty. Netřeba už dokládat
jak věci dopadly. Dějiny válek všech časů
skytaji ostatně látky nadbytek, která doka-
zuje: ne jazyk, ale jiné zřetele a kvality roz-
bodují o zdatnosti vojskově. Napoleon nikdy
se neptal, kolik povelných jazyků se ozývá
řadami vojsk, které vede. Spoléhal na své
dispošice, na svého ducha, jejž dovedl vdech-
noutí lělesům podřízeným. A kolik spojene-
ckých válek vedeno vítězně ve znamení
různojazyčnosti!
Mexická výprava v šedesátých letech
minulého roku z nich ovšem nebyla. Byly tu
spojeny domorodé sbory se zámořskými, byli
Francouzi a Rakušané vedle Mezikánů, ve-
lelo se spanělsky, francouzsky, německy
jedni spojence druhým nerozuměli. V té čistě
technické stránce však dokonce nebyla
příčina, že výprava Maxova skončila tak
smutné. Nedávnými událostmi v zámoří Ka-
rnibů staly se znovu časovými vzpomínky
zajímavých dějů, před půl stoletím odehra-
ných.
Jak tehdy stály věci v obležené pří-
mořské pevnosti Verá-Cruzu za těžké krise
roku 1867, vypravuje očitý svědek.
— Není neslýcháno, že malý, dobře ško-
lený oddil dovede s úspěchem vzdorovat pře-
mocnému nepříteli a třeba ho i zahnat, také
není výjimečno, aby početně slabá posádka,
chráněná hradbou pevnosti a dobrou dělo-
střelbou, pevně vedena, šťastně vzdorovala
i mocnějšímu oblehateli, co však je vskutku
ojedinělo v dějinách novějšího válečnictva
aby slabá posádka, be z vlastní odborné
Napoleon
Francouz
Rakušan
Mezikán
Praha
Balkán
Ka
VerýCruza
20
article
dělostřelby podnikla zápas s nepřítelem mnoho-
krát silnějším, aby mu nejen půltřetího mě-
síce odolávala, jeho útoky a oblehací práce
rušila, jeho přibližovací hradby rozmetávala,
jeho baterie umlčovala a vše bez pravého
jednotného vedení a bez jednotného po-
velu .. . )
dle
Takový byl výkon tehdejší posádky
vera-oruzské. Bojovali tu dobrovolníci růz-
ných národností, různého výcviku a povelu.
Bojovali v tomtéž tělese vedle sebe, ač sobě
navzájem nerozuměli. Povely zněly trojím
různým jazykem, ba ani vyšší důstojnícia
velitelé oddílů bez tlumače neuměli se spolu
dorozumět.
Ale duch vojska byl jednotný, výkony
obdivuhodné, postup vítězný. Že konce přece
jen nebyly slavné, nebylo dokonce vinou
strakatého sboru obhájců vera-eruzských.
Na sklonku roku 1866 byly už vyčer-
pány zdroje sil mladého mexického císařství
Také prosebný zájezd císařovny Charlotty
do Evropy k Napoleonu III. selhal. Max byl
rozhodnut, že odstoupí. V poslední chvili
vládní strana znovu se sebrala. Pronesena
žádost, aby císař zůstal. Slíbena pomoc.
značné prostředky opatřeny. Císař dalsi
říci. Aby vyhověl přání Spojených států,
rozpustil oba cizinecké sbory, rakouský
belgický. Vojáci sproštěni své přísahy, mají
volnost, vrátit se do Evropy. Vysloveno však
přání, kdo by zůstat chtěl, aby se dal vřadit
do mexického národního vojska.
Ze tří tisic bývalých dobrovolníků jen
dvanáct set Rakušanů se přihlásilo, že zú-
stanou. Z těch byl i pisatel vzpomínek. Byl
té chvíle tlumočníkem rakouského velitelství
arsenálu v Pueble. Právě sem byl přibyl nově
jmenovaný generál Perez Gomez, aby pře-
* Die letzten Kämpfe um die Mexikani-
schen Kaiserkrone. (Z posledních bojů
mexické císařství.) Erinnerungen von dr. Konrad
Jarz.
Charlotta
Napoleon
Max
Rakušan
Perez Gomez
doktor
Konrád Jarz
Evropa
spojený stát
Pueblo
21
article
vzal velení. Tlumočník se hlásí generálovi
— Jak se jmenujete? Jste-li také na
útěku s ostatními Rakušáky?
Tázaný vysvětluje svůj případ. Přihlásil
se do nové služby, Neví ještě, kam bude
přidělen. Do Mexika či do Puebly?
— Zůstanete u mnel zněl rozkaz.-
— Jako voják? táže se nesměle oslo-
vený.
— Si seňor! Como secretario y ayutante
(pobočník) personal. Jste Rakušan, budete
mým tlumočníkem . ..
Pisatel nevypravuje, jaké byly původní
jeho funkce za první výpravy. Jisto je, za
druhého období pouhým tlumočníkem na
dlouho nezůstal. Především ustanoven dů-
stojníkem verbířem. Uloženo mu, aby mezi
svými krajany co možná největší počet pro
novou službu získal. Nově získaným platilo
se po 10—25 pesos ( 5 korun) na ruku. Vý-
sledek byl dosti chabý. Od vánoc 1866 do
konce února 1867 přihlášeno Francouzů 350
mužů, z rakouských pak 150 pěšáků a 90
jízdných. Celkem, žádná armáda.
Oddíl určen do Vera-Cruzu. Výprava
z města do města tou dobou byl podnik
dost dobrodružný. Od stanice ke stanici
ubývá mužstva. Přes noc ztrácejí se celé
oddíly. Nepřítel (domácí strana protivládni)
sleduje operace krok za krokem. Konečně
dosažen Veru-Cruz. Dobrovolný sbor neroz-
utekl se aspoň celý. Jaké štěstí!
Na místě čekalo pisatele nové avance-
ment. Jmenován tu velitelem pevnostní —
artillerie. Sám nikdy dělostřelcem nebyl. Ale
Rakušáci tam za mořem měli pověst »roze-
ných dělostřelců«. Nesměl se tedy vzpírat.
Pevnost měla všeho 58 děl a k obsluze
50 mužů, domácích vysloužilých dělostřelců.
Nepřátel před branami stále přibývalo. Pev-
nost měla úkol se hájit. Zásob střeliva bylo
dost, jenom potřebných dovedných rukou se
nedostávalo. Vůbec, vojska málo. Za to byl
nadbytek — generálů. Každá zbraň měla
svého. Všichni dohromady však neměli ani
Rakušák
Rakušan
Vánoce
Francouz
Cruz
Mexiko
Pueblo
Como
Vero
22
article
tolik vojska, co ho náleží zpravidla pouhému
plukovníkovi.
Generál dělostřelby Cueva měl co dě-
lat, aby jakž takž se vyrovnal s potřebou.
Sestaven sbor asi 240—250 mužů všech ná-
rodností, Francouzů, Španělů, Rakušanů
Měli být na rychlo vycvikováni na dělo-
střelce. Skutečných kanonýrů mezi nimi byla
hrstka. Z Rakušanů byl jeden důstojníka
několik mužů. Ti stali se evíčiteli svých
krajanů. Tak vznikly v pevnosti tři různé
národní — artillerie, každá o svém cvičeb-
ném řádu a jazyku služby. Rakouská, roz-
umí se, měla velení německé. Kolik a jakých
tu bylo zastoupeno říšských národností, pi-
satel neuvádi. Kdo není zřízen, neplatí. Říše
v Evropě zřízena je německy, jsou tedy Ra-
kušané — Němci. Čechové, pravda, z nej-
dávnějších dob měli ve vojště pověst do-
brých dělostřelců. Po tom však, co bývalo.
ve světě nikdo se neptá. Autor sám s če-
ským svým jménem (Jař!), rodák ze Štyr-
ského Hradce, sebe i ostatní předvádí z
Němce.
Drželi se ostatně všickni znamenitě.
Generál Cueva měl radost. Rozuměl leda
něco francouzsky, po německu docela nic
Nejraději však se zdržoval právě v baterii.
kde veleno neznámým mu jazykem.
Jednou cvičícímu důstoiníkovi potřásl
ruku, obraceje se k tlumočníkovi:
— Pane, jsem starý muž, mnoho jsem
slýchal o rakouské dělostřelbě, ale leď teprve
isem se přesvědčil. Co Rakušan, to rozený
délostřelec.
Španěl tak bned druhému národu ne-
zalichotí.
— V tom případě, generále, naposle
sám ještě se stanu dělostřelcem! na to tlu-
močník.
— Torque no, Seňor? Ne-li dnes, třeb
zítra! . ..
Cueva
Francouz
Španěl
Rakušan
Němec
Čecho
Evropa
Hradec
Torque no
23
article
A tak to příšlo. Přihody válečné na-
lehly a doktor tlumočník, jednoho dne, jme-
nován velitelem — pevnostní bašty. Napře
se pocvičil u svých kamarádů a pak se stal
cvičitelem sám. Po několika dnech velitel
tvrze Conception odbyl si svůj »pekelný
křest«.
Ovšem, prozatím, za palby míru.
Denní rozkaz generála Cuevy ze dne
16. března zněl následovně:
— Poslední francouzští legionáři opust
zítra o čtvrté odpoledne zdejší přístav. Na
tvrzi Conception budiž císařská francouzská
vlajka pozdravena 21 výstřely z námořního
boku . . .
Palba na počest dopadla znamenitě.
Novému řediteli dělostřelby blahopřáno se
všech stran. Mezí kamarády zasvěcencí padl
při tom ovšem i mnohý řízný vtip
Ani opravdovská zkouška obněm nedala
na sebe dlouho čekat. Poslední loď s dobro-
volníky odjela, nepřátelský kruh kolem pev-
nosti se sevřel. I s mořské strany chystán
útok. Jednou za ranního šera velitel na
hradbě zaslechne nápadný šumot od strany
vodni.
— Letím na horní plošinu, v příšeří
rozeznávám mělčinou brodit se tlupu, pro-
vázenou čluny. Už se přiblížili ke zdi, pří-
stavují žebříky, háky . . .
Pěchota na hradbách zahájila palbu.
Hluk a lomoz s obou stran. Mexikáni nebo-
jují jinak, než za řevu, křiku a láteření.
Nepřátel jakoby ze hlubin moře rostlo.
— Los chinacos ya son arríba! Činá-
kové jsou tu! . . .
Proticísařským přezdívali »čináků«. Ne-
přítel už dobyl spojovací hradby mezí dvěma
baštami. Ještě chvíle a bašta bude s po-
zemní strany dobyta.
— Náš rakouský kamarád K. — zase jen
Rakušani — uhodnuv nebezpečí, chvátá na
protější baštu. Herkulskou silou obrací kus
proti nepříteli a v nejbližší chvíli vpálí ná-
bojem kartáče do boku nepřítele . ..
Cueva
Rakušan
Los chinacos
Conception