ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 770b6910-8f13-11dd-aaa9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 24, place 14, work 4, org 2
1 masthead
20. července 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k čísla 190.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH- Jos. Pelcl: Zájem o dělníka a o jeho vědění. Školství. Em. Lippert: Péče o mládež v Anglii. l Lékařství. Doc. dr. Eiselt: Léčení tuberkulosy světlem slunečním. Ženské hnutí. Olga Stránská: Ochrana matek Literatura. Bibliografie. Zájem o dělníka a o jeho vědění. Dělnické hnutí a dělnické strany probu- dily v dělníku mnohostranné schopnosti duševní i mravní síly. Třídní uvědomění a nutnost organisací jsou positivním, hospodář- ská závislost a nejistota existenční jsou ne- gativním pólem onoho elektrického napětí jež prolíná masami lidu pracovného a oplod- ňuje jejich vnitřní bytost. Že touha po vědění mocně se v této atmosféře projevuje, jest pří- mým, bezprostředním jeho účinkem, neboť ne- hledě k známému heslu: „Vědění jest moc“, jež pro dnešní horní vrstvy společenské toho absolutního významu sice pozbylo nejen z pří- čin hospodářských, ale také kulturních, totiž z kulturní přesyceností, zachvacující právě nejjemnější inteligence, ale pro dychtivou ne- vyčerpanou duši dělníkovu nic ještě na svém kouzlu nepozbylo, jest vědění právě dělníku jednou z nejúčinnějších zbraní v zápase soci- álním, jehož účastní se v prvních řadách bo- jovných. Jest proto otázka, po jakém oboru vědění dělník nejvíce touží, jaké otázky nej- živěji se tknou jeho nitra a k jakým instink- tivně nejvíce tíhne, problémem, jehož ozřej- mění by k poznání dnešního směřování dušev- ního vůbec i ku poznání hnutí dělnického platně přispělo. Takové zjištění nelze si ovšem mysliti jako exaktní výkon statistický.
Pelcl Lippert docent doktor Eiselt Stránská Anglie
7 article
Statistické vyšetření by sice poskytlo jakýs půdorys, jakous kostru, ale těžko bylo by říci, je-li půdorys pravdivý a je-li ta kostra přesná. Ani obsáhlé vyšetřování anketou by spolehlivého výtěžku nedalo, neboť sama an- keta jest již do jisté míry apriorním stano- viskem vyšetřujícího vymezena a nepodává bezpečně jistoty ani o správnosti methody. ani o rozsahu šetření. Přes to však zjednán by byl cenný materiál zkumný a kdyby byl zpracován s opatrností, jíž si nutně ukládá vědecká empirie, přispěl by podstatně k vy- šetření duchovních směrů a proudů dnešn společnosti. Takové šetření měla by provésti společ- nost z vlastního podnětu i zájmu. Ale dnešní rtát nemá ku podobnému činu ani chuti, ani objektivní způsobilosti. Jest sotva ochoten konati nejnutnější povinnosti sociální. Nemá prostředků ani na nejzákladnější požadavky jež mu dnes ukládají samy nedělnické, ale o řešení sociálních otázek z vlastního zájmu usilující třídy podnikatelů. A není snad po- chyby, že i kdyby se stát k něčemu takovému rozhoupal, výsledek byl by jen do té míry uspokojující, pokud by se odhodlal zapome- nouti vyjelých kolejí byrokratismu a k še- tření pozval a přibral osoby, jež by schopny byly duchem pronikati za okraje předloh tiskopisů a pod vnější povrch věcí.
8 article
Jest to tedy úkol, se kterým sám stát dnes není. Nemůže jej provésti ani jiná spo- lečnost ve státě sama. Nezbývá než vyzvati k součinnosti strany dělnické, jež by za dneš- ních poměrů svojí pomocí nejvíce zaručovaly relativně správný výsledek šetření a podnik- nouti je buď nějakou učenou společností. anebo sociální organisací. Máme ovšem při tom stále na paměti, že jde o empirické zji- šťování, o sebrání látky a o analysu toho ma- teriálu. Na synthetický celkový obraz přímo tímto způsobem není ovšem pomyšlení
9 article
Nejsnáze bylo by vyšetřiti vztahy děl- níka k vědění v oborech reálně-praktických a technických. Svými zkušenostmi a pozoro- váními mohl by dělník leckdy platně obohatiti i theorii. Netvrdím, že by snad jakousi zvlášt- ní divinací dovedl vykázati vědě nové dráhy. ač jest mezi těmi, kdož nové vědecké poznání přípravili, veliké procento dělníků. Legie jmen dělnických jest na př. mezi objeviteli v pří- rodních vědách a mezi zakladateli nových jejich odvětví. Ale svými zkušenostmi o vý- sledcích užití vědecké theorie v praxi, by dělník nepřímo i přímo přispěl k theoretické- mu pokroku. Chemie, fysika, inženýrství jsou obory, kdež by šetření bylo poměrně nej- snazší a kdež by i výtěžky jeho byly nejvděě- nější. Neboť tu by bezprostředně bylo lze užiti poznaných skutečností všeobecněji. Ja- kých praktik užívá dělník při své práci, ne- bylo ještě soustavně zkoumáno. Byl by to však materiál velmi cenný nejen pro nějaké museum práce. Na železnicích, na poštách stačí konati práci přesně podle předpisů, aby se pravidelný výkon zvrátil v nevýkon a do- prava aby uvázla na celé čáře. Předpisy byly sdělány u zeleného stolu — výkonné orgány vdechly do nich teprve ducha a cvikema tradicí osvojily si praktiky, jimiž teprve lze úkol zmoci v čas. Praktiky ty však bývají v odporu nejen s předpisy úřadními, ale
10 article
mnohdy i s názory theoretiků, a přece jen prohřešováním se jak na těchto tak na oněch může pošta dodati včas dopisy a dráha vypra- vovati včas vlaky. A čím bývají ty praktiky „kacířštější“, tím bývají originálnější. Není to totéž, co lze vůbec říci o zločinnosti, že jest mocnou pružinou pokroku? A přece jsou ty „nezákonnosti“ trpěny, alespoň úřadně se chodí kolem nich se zavřenýma očíma a ni- komu ze strážců instrukcí nenapadne, aby na jevo dal, že „úřadně“ o nich ví. Mnoho-li zkušenosti, dovednosti a úspěšnosti úsilí zů- stává zakleto do určitého okruhu, nemohouce posloužiti všeobecněji? Kterak však dospěl dělník k takovým zručnostem? Nestojí to za to, aby bylo vyšetřeno, studováno a vyjas- něno? S druhé strany lze říci: dělník i společ- nost přichází o mnoho, že se nikdo nestará. aby dělník seznamoval se s novými výtěžky svého oboru theoreticky. Dělník zápasí s pra- covním materiálem na vlastní pěst, instink- tivně a podvědomě chápe se jistých method práce, poznává vlastnosti materiálu i vlast- nosti svého těla, ale souvislosti vzájemného působení neumí si vysvětliti. A přece bývá dělník dobrým pozorovatelem, neumí však postihovati souvislosti hlubší a zákona obec- nějšího.
11 article
Jsou-li praktické obory do té míry neutrální půdou, že dělník svých zkušenosti neskrývá před spoludělníkem a nadřízenými ale naopak a to mnohdy ve vlastním zájmu s nimi svoje druhy i nadřízené seznamuje, jak mile nových zkušeností a fortelů nabyl, jsou jeho sociální a mravní pozorování, jeho úsud- ky i pohotovosti, jimiž duševně reaguje na vnější podněty, pevninou nám ostatním ne- známou. Třídní zápasy a sociální rozpory na- bývají proto tak hrozivé tvářnosti, že stávají proti sobě vrstvy nitrně sobě neznámé a sebe nechápající. V rozhodčích soudech a podob- ných institucích zjednán jakýs takýs hromo- svod pro vybíjející se napětí, ale jsou to zku- šenosti, byť cenné, přece jen částečné, skora zlomkovité, jichž nabýváme ad hoc v určitém případě. Pro sociální musea zjednává se jimi mnoho poznatků, ale bývá to vždy jen, jakoby objevováním stop, kudy duše dělníkova krá- čela, aniž co víme o vnitřní jeho bytosti
12 article
Názory dělníkovy o státě, jeho institucích o otázkách mravnosti a svědomí, o nábožen- ství a světě jsou nám neznámy. Horní vrstvy tuší, že jest mezi nimi a dělnictvem rozdvo- jenost, snad propast, ale přesného pojmuo tom nemají. S druhé strany jest i dělník od- kázán věděti o duchové bytosti ostatních vrstev společnosti jen to, co jemu povědí jeho osobní dojmy a poznatky, zcela subjektivního zbarvení, a čeho se dočte v tisku. Neznalost vzájemná jest jen na úkor celku. Jestližev pracovním a výrobním procesu jest do jisté míry souběžný zájem dělníka a podnikatele i zaměstnavatele, na poli duchovním protivy zejí mnohem příkřejší a neusmířeny a na obou stranách jest patrna snaha odmítati ne- jen kmopromis, ale i dorozumění a vyjasnění stanovisek. Pro kulturu značí dělnické hnuti mnohem více než rozšíření její oblasti, pro ni jest v něm možnost obrození anebo alespoň zdravá reakce na krajní výstřelky.
13 article
Přestaňme zatím jen na tomto úryvkovém obrysu. Bylo by lze ještě podrobněji rozvésti thema a rozšířiti pozorování na ostatní obory činnosti v průmyslu, řemesle, stavitelství, ze- mědělství, obchodě, v kanceláři, nemocnicích atd. Všude jest panenská, nevzdělaná půda pro myslící a cítící, hledající a usilující o po- krok a dobro. Pokusy různými extensemi do- brovolných pionýrů, ať ve formě anglických extensí studentských v dělnických koloniích a v zapadlých čtvrtích londýnských, ať ve formě ruského apoštolování mezi mužiky na vsích, jsou nesoustavností a malými prostřed- ky těch, kdož je z nejčistšího zápalu podni- kali, celkem jen málo plodnými pokusy. Více pověděli nám ti, kdož se dobrovolně stalí děl- níky — na čas — aby dělníka v samém pro- středí jeho studovali a poznali. Jest to me- thoda převážně německá a máme v německé literatuře hojně knih, spisů a článků, v nichž jest mnoho cenného uloženo. Němci nastoupil po mém mínění velmi dobrou cestu: alespoh co nám vypravují, jest cennějši, než co nám mohou říci seciální musea; dávajít nám na- hlédati v duši a nitro, v životní dynamiku dělníkovy duše. Takových dobrovolných chotných a přesvědčivých pozorovatelů ne- může ani vyšetřování naše postrádati, nebot jsou nejlepšími průkopníky sociálního poznán a sblížení. Problém tedy jest, jak upraviti součin nost státu, a jeho instituci, stran a jednotlivců aby bylo pracováno soustavně a podle jistých jednotných hledisek ku poznání dělníkovy duchovní bytostí a k užití nabytých poznatk pro sociální pokrok. Jos. Pelel
Němec
14 article Školství. Péče o mládež v Anglii.
Školství. Péče o mládež v Anglii. Nynější století nazváno bylo „stoletín dítěte“. A skutečně viděti ve všech kulturních státech, zejména západoevropských, od počát- ku tohoto století neobyčejný dříve ruch v péč o mládež. Na prvém místě nutno jmenovati Anglii kde ve všech oborech péče o mládež dosaženo již největších úspěchů. Hlavní zásluha nálež eugenikům anglickým, pracujícím od války burské, za níž se objevily tělesné nedostatky dobrovolníků.
Anglie
15 article
Ochranu zdraví šk. mládeže nejnověji upravila Education Act z r. 1907, jež zavedla povinné lékařské prohlídky šk. mládeže. Po- drobně pak tuto otázku upravily předpisy mi- nisterstva Board of Education, téhož roku vy- dané. Loňského roku ustanoveno bylo již v Londýně 88 šk. lékařů pod vedením vrchního šk. lékaře. Prohlédnuto bylo 201.999 dětí. Kaž- dý lékař věnoval prohlídce dětí průměrně 199 půldná. Choroby shledané v 49.734 případech (21.350 případů chorob očních 27.110 případů chorob uší, nosu a hrtanu, 1274 případů lišeje) léčeny byly v nemocnicích a klinikách tak, že žádné dítko nemělo k místu, kde se mu lé- čení dostávalo, dále než 2 km. Léčení vyžado- valo sumu 15.264 lib. šterl. Tyto prohlídky lékařské ošetřování mládeže má ovšem za ná- sledek zvýšení zájmu domova o školu. Pro oše- třování chudých dítek churavých ustanoveno jest 63 ošetřovatelek, jež navštěvují dítky ve škole neb i v bytech, aby jim lék předepsaný správně udělily. Pro čištění zanedbaných dět od hmyzu ustanoveny jsou 23 ošetřovatelky (Na tato místa podáno bylo 95 žádostí.) I sou- kromé spolky starají se o zdraví mládeže. Tak národní liga pro tělesnou výchovu, jež pečuje hlavně o hry, tělocvik a sporty, vydala peč- livě odborníky sestavené stručné poučení šetření chrupu, které se mládeži rozdává. Opa- třuje chudým dětem kartáčky i křídu k čištění zubů. Jiný spolek opatřuje krátkozrakým chudým dětem brejle dle doporučení šk. lé- kaře. Že i o následcích alkoholismu i o po- hlavní hygieně mládež v čas se poučuje, známo jest ze hnutí u nás dle vzoru anglického vzniklého.
Education Acta Londýn board of Education km
16 article
Pro děti slabé, neduživé zřizují se školy pod širým nebem. školy tyto v zahradách, par- cích neb i na šk. hřištích vedené vykazují znač- ný úspěch ve zdravotním stavu i lepší pro- spěch dětí. V Londýně měly loni tyto školy dle 4 různých typů zřízené 75 tříd. Vedle feriálních osad zřizují se pro děti, jež o prázdninách nemají příležitosti jeti n venek, školy prázdninové. Tam zaměstnávají se děti ručními pracemi, zpěvem, tělocvikem. I hry míčem, kopaná a plování se pěstuje. Ruční práce u hochů zahrnují: modelování z lepenky, hliny, kreslení a různé obratnosti,u děvčat pak se jimi rozumí vedle obyčejných ženských ručních prací i modelování z hlíny hotovení papírových květin, pletení košíčků proutěných. Děvčata i tancem se baví. Vět- šina vyučování a zaměstnání se děje na vol- ném vzduchu. Větší žácí podnikají občas s uči- teli vycházky na místa s pedagogického stano- viska zajímavá. Učitelstvo školy tyto vedouc jest ovšem náležitě odměňováno. Letos bylc 40 tříd prázdninových v Londýně. (Učitelé do- stávali 2 libr. šterl. týdně.) Za levnou cenu možno rodičům svěřit hochy i spolku, jenž pořádá chlapecké tábory na pobřeží mořském pod pečlivým dozorem.
Londýn
17 article
Jiný spolek opatřuje dětem možnost hrát na prázdninových hřištích, hojným nářadím lehkými stany s odpočívadly pro menší déti opatřených. O hry mládeže v době šk. roku postarán je tím, že každá škola má hřiště, jež mnohdy. zejména v Londýně, velikým nákladem bylo opatřeno. Kde není možno místa dosti veli- kého opatřiti, užívá se, zvláště při dívčich školách, plochých střech na šk. budovách za hřiště. Nejrozsáhlejší hřiště travnatá věnována jsou šk. mládeži v nových městech i před- městích zahradních. K otužování šk. mládeže slouží kromě tělocviku i vyučování v plování, jež v letní době zavedeno jest nyní v Londýně v 1143 chlapeckých a 566 dívčích, celkem tedy v 1709 třídách. V loňské sezoně účastnilo se toholo vyučování 113.966 hochů a 32.234 děvčat. Ze všech 146.200 dětí 112.350 na počátku sezony neumělo plovati. Za léto se jich naučilo 327 plovati. Několikrát za léto pořádají se pla- vecké závody dětí, jež se těší pozorností nej- vyšší i nejširší společnosti londýnské. Ceny rozdílí lordmayor londýnský. I vycházky a delší cesty přispivají k otužo- vání i vzdělání mládeže. Cesty tyto jsou ve- lice podporovány úřady. Příslušné jízdné sle- vuje se dětským výpravám na nejmenší míru a učitelům dostává se placených pomocníků k dozoru. Letošního roku podniklo 1000 an- glických dětí z obecných škol výpravu přes moře k pěveckým závodům do Paříže. Dět svěřeny péči a dozoru učitelů, byli všaks nimi i ošetřovatelky a šk. lékaři. Vše dělose na útraty města. Zájezď, jenž se potkal s vi- tězstvím malých pěvců v Paříži, trval 5 dnů
Zájezď Londýn Paříž
18 article
Učitelstvu dostalo se uznání ve všech časo- pisech londýnských za obezřetné proveden celé výpravy. že jest v Londýně hojnost veřejných soukromých útulků, chříváren i polévkových ústavů pro šk. mládež, není nutno dokládati Zejména „domy dra. Barnarda“ zachránily již 76.500 dětí opuštěných do let. roku. Ve mno- hých školách spojuje se stravování šk. mlá- deže se šk. kuchyněmi, kde se děvčata po- sledních 3 roků učí vaření a vedení domác nosti. Dozor při stravování vedou za zvláštní odměnu učitelé pensisté, bývalé šk. ošetřova- telky neb jiné oscby. Stravovány jsou zdarma jen děti skutečně chudé neb děti rodičů ne- zaměstnaných. Kontrola jest přísná. Jest však možno rodičům méně majetným (vdovcům neb vdovám, jimž zaměstnání zabraňuje v poledne býti doma) přihlásiti děti ke stravování za plat. Za 1 oběd čítá se 22 h v naší měně.
Barnard Londýn
19 article
Kromě polévek dostává se dětem výživného příkrmu. Ani ovoce (pomoranče, jablka neb banány) neschází. Děti slabé dostávají rybí tuk V některých okresech dostává se dětem vý- živné přesnídávky před vyučováním místo obědu, ježto se shledalo, že rodinnému životu prospívá, aby děti v poledne přicházely domů, kde i v nejchudších rodinách potravy nějaké se jim dostane, ježto do poledne přece matka nějaký obnos na stravu sežene, kdežto ráno množství dětí chodilo do školy o hladu. Chudým dětem dostává se oděvu i obuv od místních komitétů pro péči o mládež. V příčině obuvi v některých okresích spojeno jest vyučování ručním pracím chlapeckým touto péčí. Zařízeny totiž vedle tříd pro mo- delování z hlíny, pro práce z lepenky, ze dřev i kovu v nejchudších okresech i třídy pro hochy, kde se tito učí opravovati chatrnou obuv pro sebe i menší děti téže školy. Třídy se osvědčují a mají stále dosti žactva. V ně- kolika okresech komitéty pro péči o mláde dětem obuv pouze půjčují, vyhražujíce si, ž boty mají býti vždy v čas přineseny k opravě kterou komitét na svůj účet opatřuje. Tím má se zabrániti zastavování neb prodej obuvi ne- svědomitými rodiči a zároveň se pojišťuje, aby obuv co nejdéle vytrvala.
20 article
Naproti tomu přílišné využitkování práce výdělečné šk. dětí omezeno jest zákonem r. 1908 (Children Act.) Dodatky pro Londýn platící stanoví, že dítky, jež nedosáhly dosu 14. roku věku a jsou povinny šk. docházkou nesmějí býti zaměstnávány ve dnech, kdy jest šk. vyučování, po delší dobu než 31/2 hodiny denně. Smí to však býti jen v době mezi 6.3 ráno do 8.30 večer, ale nikoli mezi 8. hod. rann a 5. hod. odpolední (doba vyučování a poledn pausa). Ve dnech prázdných smí zaměstnán dítek trvati nejdéle 8 hodin denně, nesmí všal to býti práce v čistírnách, prádelnách, holič- ských neb vlásenkářských závodech ani v ob- chodě pouličním. Děvčat nesmí se užívati při prodejí pouličním před dokončeným 16. rokem věku. Užívání hochů od 14 do 16 let vázáno jest v pouličním prodeji na dobu od 6. hod ranní do 9. hod. večerní. Mohou to býti hoši kteří již úplně povinnostem školním dostáli každý si musí opatřiti odznak rady lond. hrab- ství (Councilu). Odznak nosí hoch stále na pravém rameni a obdrží jej hoch, jenž nebyl usvědčen ze žádného přečinu. Kdyby se však dopustil některého přečinu v zákoně vyjmeno- vaného, znak i povolení se mu odejme. Do- datek zákona hornického, 1. června 1912 vy- šlý, zakazuje veškerou práci ne 14letých hochů venkovských (třeba ze školy dříve propuště- ných) a děvčat i žen kteréhokoli věku v do- Em. Lippert. lech vůbec.
Lippert Londýn Council Childr Acta
21 title
Lékařství.
22 article Léčení tuberkulosy světlem slunečním.
Léčení tuberkulosy světlem slunečním. Slunce je dárcem vší energie, která na zemi byla vznikla; přítažlivostí jeho udržuje se běh naší země, světlem jeho, které je nej- pohyblivější ze všech sil, udržují se rostliny a vykonávají pomocí jeho práci v tom směru, že asimilují látky ze země a vzduchu a jimi rostou, kvetou a se množí. V rostlinách fixují se tedy paprsky sluneční a mění se v energi potentiálnou, která zase použita býti může v organismu zvířat i lidí. Teplem slunečním vznikají výpary z vod, které stoupají do výše a pak v podobě mraků, z kterých blahodárný dešť vzniká, udržují život rostlinný a zvířecí. Bez energie sluneční nebyl by možný ži- vot. Světlo sluneční není samo jednotkoua můžeme pomocí hranolu je rozložiti v jedno- tlivé paprsky sedmi barev duhových, ve spektrum, červenou barvou počínající a mo- drou končící. Vyjma tyto obsaženy jsou ve spektru ještě jiné paprsky, které nepůsobí na sítnici našeho oka; leč přes to je účinnost je- jich značná a můžeme se o existenci jich lehce přesvědčiti pomocí fotografie nebo článků elektrotechnických.
23 article
Léčení sluncem — heliotherapie — je pů- vodu velmi starého, upotřebení v moderním lékařství však doznalo teprve v době nej- novější. Upotřebení lázně sluneční v lékař- ství je zmíněno již u Herodota a Římané vše- obecně jich užívali a to nejen v nemoci, než i k utužení zdraví. Tyto lázně při každém do- mě pořízené, pravidelně na ploché střeše do- mu zřízené, nazývaly se solariemi. Již Galen ve 2. století po Kristu zmiňuje se o léčení vzduchem a světlem slunečním při tuberku- lose, a léčení toto doporučuje. Na tyto antické léčebné methody zapo- menuto úplně a teprve v 18. století lékař počínají si jich více všímati. Tak opět Loretti koncem předminulého století doporučuje svět- lo sluneční jako účinný prostředek proti tu- berkulose plicní. V polovici minulého stoleti Bonnet, Ollier a Poncet doporučují heliothera- pii zvláště u tuberkulosních onemocnění kostí. kloubů a kožních. V novější době, kdy léčení následkem přečetných výzkumů na reelní basi založeno. jest potvrzena úplně účinnost jeho.
Říman Krist Bonnet Ollier Poncet
24 article
Účinky světla slunečního na organismus lidský stručně uvedeny jsou tyto: výměna lá- tek se zvýšuje; zvláště v periodě vzrůstu je světla slunečního k vývinu tělesnému zapo- třebí. Následkem zvýšené výměny látek chut k jídlu stoupá, kůže se překrví, následkem čehož i koloběh krve se stane živějším. Zvět- šení výměny látek stává se i jiným způsobem zjevným: Vzrůst dětí v létě je větší než v mě- sících zimních, u dospělého vzrůstají vlasy a nehty mnohem rychleji než v zimě. Na ner- vový systém a schopnosti duševní má také světlo sluneční velký vliv, lepší nálada, lepší chut ku práci se jeví ve slunečných dnech, než ve dnech zamračených. Vliv slunečního světla na kůži byl studo- ván Charcotem, Hammerem. Unnou, Wildmar- kem. Na kůži slunečním paprskům vystavené dochází k pigmentacím, které lidově „opále- nou kůži“ nazýváme a která zmnožením se pigmentu v kůži je charakterisována. Tohoto pigmentu v kůži přibývá v přímém poměru s dobou, po kterou paprsky sluneční byly působily. Bývá obyčejně zbarvení foto, které velmi různé intensity dosáhnouti může a při kterém i individuální vlivy mají velký vliv, hnědé barvy všech odstínů až do barvy téměř černé. Význam těchto pigmentací spočívá tom, že skýtají ochranu proti paprskům slu- nečním, tím že některé paprsky se v těchto pigmentacích absorbují — hlavně modréa fialové.
Charcot Hammer
25 article
Vystaví-lí se tělo náhle po delší dobu paprskům slunečním, nastane úžeh kožní, kte- rý zčervenáním a pálením kůže je provázen a v podstaté jest vlastně zánětem kůže,a který bývá nepřijemnou komplikací, vzniklou po slunečních lázních. Leč paprsky sluneční působí nejen na povrch kůže, ale i do ní vni- kají a to do hloubek velmi značných. Právě výše zmíněným pigmentacím přísluší ta vlast- nost, že paprsky krátkovlné pigmentem se přeměňují v dlouhovlné (v červené a žluté). které do větší hloubky vnikati jsou schopny a jimž v prvé řadě přísluší hojivý účinek. Proto též lidé s hojnou pigmentací všeobecně helotherapii snášejí lehčeji, než oni, u kterých pigmentace je jen skrovná a málo ochrany poskyluje. Též pigmentovaná kůže nebýv k vyrážkám jakéhokoliv druhu náchylná. Dlouhovlnné paprsky ultračervené, čer- vené a žluté pronikají do hloubky 8—10 cm. jak fotografickými plotnami stanoveno býti mohlo, ba dokonce jak pokusy Malgatovy aj nás poučují, i skrze tloušku celého hrudníka Právě paprskům těmto přísluší způsobi- lost bacily ve tkani usmrcovati a na tomto faktu spočívá oprávněnost této léčby u chro- nicky probíhajících chorob bakteriálních, zvlá- ště u tuberkulosy. Mohutnost tuto možno do- kázati experimentálně tím způsobem, že kul- tury bakteriální vystavíme paprskům sluneč- ním buď přímo, nebo necháme paprsky slu- neční procházeti roztoky, které některé pa- prsky absorbují a jen některé procházeti ne- chají. Pokusy těmito zjištěno, že vzrůst kultur bakteriálních osvětlením přestává a bakterie po delší době zmírají. Dříve připisován nejsil- nější účinek baktericidní paprskům ultrafialo- vým a teprve novějšími pokusy zjištěno, že paprsky od červeného konce spektra počínaje působí nejvíce baktericidně.
Malgatův centimetr
26 article
Ale nejen světelné paprsky jsou příčinou hojení se, nýbrž i zánětlivá reakce v okolí lo- žisek je pro hojení velmi důležitou. U tuber- kulosy pliení podobně pozorovány dobré vý- sledky, jak z prací Malgatových, Burnando- vých a Peyrových vysvítá, nutno však přihlí- žeti k individualitě a pokročilosti nemoci. Přehlédneme-li léčebné výsledky sana- torií, které se s touto léčbou zabývají, jako na příklad sanatorií švýcarských, vidíme, že možno je nazvati přímo skvělými v těch pří- padech, kde účinek jich možno přímo zrakem kontrolovati a kde chorobné ložisko nalézá se blízko povrchu kůže. V mnohých přípa- dech, kde pro pokročilé onemocnění kostní nebo kloubové by nebylo zbylo než úd ode- jmouti, byl tento zachován a schopen i po- hybů, což žádnou jinou methodou posud v tak skvělé míře nebylo se poštěstilo. V prvém českém sanatoriu toho druhu na Pleši bude v rozsáhlé míře postaráno o tuto léčbu a nepochybujeme nikterak, že výsled- ky budou uspokojovati ve stejné míře obecen- stvo i lékaře. Sanatorium toto, zbudované do- bročinnými příspěvky, položené uprostřed lesnaté krajiny na Dobříšsku, svou polohou zaručuje již předem tuto léčbu, která vedle jiných method léčebných fam bude prováděna při léčení nemoci, která hraje velkou úlohuv sociálním životě, protože postihuje lidi mladé právě v tom stáří, kdy naděje na ně kladené mají se vyplniti. Nepochybujeme, že otevřením tohoto sa- natoria bude vyplněna mezera v nejširších kruzích tak těžce posud pociťovaná, protože i méně majetným poskytnuta bude možnost léčiti tuto chorobu, která při vší své houžev- natosti přece je schopna vyléčení. Docent dr. Eiselt.
Malgatový Peyrový doktor Eiselt Dobříšsko Burnando
27 title
Ženské hnutí.
28 article Ochrana matek.
Ochrana matek. V předešlé hlídce uvedla jsem, že ochrana ma- teřství má dvojí úkol. Kromě uvědomování a po- učování o všech sexuálních otázkách, od jichž ře- šení očekává se reforma ethíky, pozvednutí mateř- ství a správné hodnocení jeho vůbec, je úkolem o- chrany mateřství: rozvířiti praktickou působnost zřizováním útulků mateřských a dětských a ochra- nou matek, zejména hmotnou podporou — pojiště- ním, tedy přímou ochranou. Ochrana matek, která vyplývá nezbytně z ochrany mateřství, a jíž toto urovnává cestu, jest jednou z nejdůležitějších o- tázek dnešních. Jest to velká a přímá otázka žen- ská, neboť béře v ochranu ženu v jejím nejpřiroze- nějším poslání, v kterém právě pro jeho přírozenou zákonnost měla by býti nejen chráněna, ale na vrchol veškeré lidské ochrany a úcty postavena. To mělo by býti přední záležitostí ženského hnutí a dokladem vyspělosti lidstva. Nic nerovná se v celé přirodě lidskému otci, který opouští své dítě a jeho matku v době, kdy tato pomoci nejvíce po- třebuje a nic není méně důstojno lidské společno- sti, než když tato zavrhuje ženu-matku a novo- rozeného lidského tvora v době, kdy oba nejvíce ochrany potřebují. Tato nesrovnalost mezi názory. které přivoďují takové možnosti a mezi přirozenými zákony, mstí se na lidském plemení krutě. A dnes, kdy začináme to postřehovat a uvědomovat si ne- přirozenost dosavadního jednání člověka, domýšlí- me si mnoho na naši pokročilost kulturní, a zatím činíme jen první kroky k tomu, abychom jednali prostě a píirozoně, jsouce k tomu donucení aehla- hými následky staletých omylů.
29 article
První, čím nás příroda sama učí ochraně matek, je úmrinost kojenců. V Rakousku je větší, nežli téměř ve všech jiných kulturních státech, takže předčí ji toliko Rusko. Toto zmírání malých dětí nutno hledati v přepracování a nedostatečné vý- živě těhotných, v nedostatečné péči o matku v době po porodu, v zkrácení šestinedělí, jakož i v ne- dostatečné péči o kojence a v jich umělé výživě. Druhé, čím nás příroda učí ochraně matek, jest zmenšená zdatnost potomstva, jež jeví se i ve věku pozdějším. Děti, které přes nedostatečnou ochranu matky v šestinedělí zůstanou na živu, jsou tělesně slabé a bývají vydány četným chorobám, jež oslabují dále jejich tělesný organismus. Třetí, čím nás příroda učí ochraně matek, jest přibývání invalidity matek. Četné matky i mimo ženy výdělkově činné získávají následkem nedo- statečné ochrany v době těhotenství a šestinedělí nejen těžké choroby, jež ničí štěstí rodinné, připra- vují ženě-matce předčasný hrob, ale ukládají též často značná břemena státním i zemským ústavůmt nemocnicím, sirotčincům atd. Že následkem nedo- statečné ochrany matek vzniká plémě méně cenné. jež ohrožuje budoucnost národa, vyplývá ze všeho, co bylo uvedeno a je trestem přírody a zároveň ne- odvolatelným důsledkem zákona o příčinnosti všeho dění v životě.
Rakousko Rusko
30 article
Zde jest velká pomoc v ochraně matky v době, v níž dává životu nové lidi, na nichž zakládá se dalši bytí lidstva, členy národa a občany, na nichž zakládá se bytí státu. O nutnosti ochrany matek začínají býti témě všechny státy přesvědčeny. Ve všech bylo docíleno jakési sjednocení zákazem práce šestinedělkám. Všude musí býti dělnicím, pokud jsou v továrnách a dílnách zaměstnány, poskytnyt zákonně ustano- vený odpočinek. Avšak zákaz práce může býti tehdy v celém rozsahu uplatňován, není-li s ním spojena ztráta výdělku, je-li matce, která je zákonem nucena, v zájmu svém a svého dítěte dopřáti si ochrany. zabezpečena peněžitá náhrada ušlého výďělku, často nezbytného. Bez tohoto zajištění může se ta- ková ochrana mateřství státi spíše kletbou než po- žehnáním. Proto nejnovějším požadavkem ochrany matek je mateřské pojišťování takové, aby každé chudé matce dostalo se podpory, ošetření a od- počinku. Požadavky, které životní potřeba diktuje o jichž dosažení hnutí na ochranu matek usiluje, jsou: 1. Podpora v těhotenství nejméně 4 týdny, dle potřeby i více a podpora šestinedělce 6— týdnů v obnosu denní mzdy.
31 article
2. Ošetření ústavní: a) pro všechny mimoman- želské matky: b) pro všechny pojištěné, poprvé rodící: c) pro ty ženy, o nichž lze předpokládati případ těžší: d) pro všechny, jichž poměry jsou zdravotně i jinak tak závadné, že setrvání matky v nich stalo by se jí nebo novorozeněti nebez- pečným. 3. Bezplatné domácí ošetření pro provdané. 4. Volné poskytnutí pomoci babické, lékařské i léků. 5. Prémie za kojení. Z těchto požadavků uskutečněny jsou některé státním sociálním všeobecným pojištěním, jiné sou- kromou lidumilnou péčí neb svépomocí. Některá z těchto zřízení soukromých jsou pozoruhodna. Tak v Anglii, kde do poslední doby byly nemocenské pokladny svépomocí dělnickou, přijímaly též pří- spěvky matek, takže 10% veškerých podpor, jedné z největších pokladen „Hearts of Oak“, připadlo matkám. Posledním zákonem z letožního roku usta- novena podpora matkám, ať svobodným neb vda- ným, 36 K po čtyři týdny, která vyplácí se i ženám dělníků, i když nejsou samy pojištěny. Krásné výsledky má soukromá péče ve Francii. Zde „Mutualités maternelles“, pokladny mateřské pro ženy a dívky dělnické, které zřízeny jsou po celé Francii, poskytují matkám 12 fr. po čtyří týdny, prémie za kojení, zdravé mléko pro dětia rady i pomoc matkám ve zvláštní poradně. Podnik
maternelles Anglie Francie Hearts of Oak