1
masthead
20. července 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k čísla 190.
6
article
OBSAH-
Jos. Pelcl: Zájem o dělníka a o jeho vědění.
Školství. Em. Lippert: Péče o mládež v Anglii. l
Lékařství. Doc. dr. Eiselt: Léčení tuberkulosy
světlem slunečním.
Ženské hnutí. Olga Stránská: Ochrana matek
Literatura.
Bibliografie.
Zájem o dělníka a o jeho
vědění.
Dělnické hnutí a dělnické strany probu-
dily v dělníku mnohostranné schopnosti
duševní i mravní síly. Třídní uvědomění a
nutnost organisací jsou positivním, hospodář-
ská závislost a nejistota existenční jsou ne-
gativním pólem onoho elektrického napětí
jež prolíná masami lidu pracovného a oplod-
ňuje jejich vnitřní bytost. Že touha po vědění
mocně se v této atmosféře projevuje, jest pří-
mým, bezprostředním jeho účinkem, neboť ne-
hledě k známému heslu: „Vědění jest moc“,
jež pro dnešní horní vrstvy společenské toho
absolutního významu sice pozbylo nejen z pří-
čin hospodářských, ale také kulturních, totiž
z kulturní přesyceností, zachvacující právě
nejjemnější inteligence, ale pro dychtivou ne-
vyčerpanou duši dělníkovu nic ještě na svém
kouzlu nepozbylo, jest vědění právě dělníku
jednou z nejúčinnějších zbraní v zápase soci-
álním, jehož účastní se v prvních řadách bo-
jovných. Jest proto otázka, po jakém oboru
vědění dělník nejvíce touží, jaké otázky nej-
živěji se tknou jeho nitra a k jakým instink-
tivně nejvíce tíhne, problémem, jehož ozřej-
mění by k poznání dnešního směřování dušev-
ního vůbec i ku poznání hnutí dělnického
platně přispělo. Takové zjištění nelze si
ovšem mysliti jako exaktní výkon statistický.
Pelcl
Lippert
docent
doktor
Eiselt
Stránská
Anglie
7
article
Statistické vyšetření by sice poskytlo jakýs
půdorys, jakous kostru, ale těžko bylo by
říci, je-li půdorys pravdivý a je-li ta kostra
přesná. Ani obsáhlé vyšetřování anketou by
spolehlivého výtěžku nedalo, neboť sama an-
keta jest již do jisté míry apriorním stano-
viskem vyšetřujícího vymezena a nepodává
bezpečně jistoty ani o správnosti methody.
ani o rozsahu šetření. Přes to však zjednán
by byl cenný materiál zkumný a kdyby byl
zpracován s opatrností, jíž si nutně ukládá
vědecká empirie, přispěl by podstatně k vy-
šetření duchovních směrů a proudů dnešn
společnosti.
Takové šetření měla by provésti společ-
nost z vlastního podnětu i zájmu. Ale dnešní
rtát nemá ku podobnému činu ani chuti, ani
objektivní způsobilosti. Jest sotva ochoten
konati nejnutnější povinnosti sociální. Nemá
prostředků ani na nejzákladnější požadavky
jež mu dnes ukládají samy nedělnické, ale
o řešení sociálních otázek z vlastního zájmu
usilující třídy podnikatelů. A není snad po-
chyby, že i kdyby se stát k něčemu takovému
rozhoupal, výsledek byl by jen do té míry
uspokojující, pokud by se odhodlal zapome-
nouti vyjelých kolejí byrokratismu a k še-
tření pozval a přibral osoby, jež by schopny
byly duchem pronikati za okraje předloh
tiskopisů a pod vnější povrch věcí.
8
article
Jest to tedy úkol, se kterým sám stát
dnes není. Nemůže jej provésti ani jiná spo-
lečnost ve státě sama. Nezbývá než vyzvati
k součinnosti strany dělnické, jež by za dneš-
ních poměrů svojí pomocí nejvíce zaručovaly
relativně správný výsledek šetření a podnik-
nouti je buď nějakou učenou společností.
anebo sociální organisací. Máme ovšem při
tom stále na paměti, že jde o empirické zji-
šťování, o sebrání látky a o analysu toho ma-
teriálu. Na synthetický celkový obraz přímo
tímto způsobem není ovšem pomyšlení
9
article
Nejsnáze bylo by vyšetřiti vztahy děl-
níka k vědění v oborech reálně-praktických
a technických. Svými zkušenostmi a pozoro-
váními mohl by dělník leckdy platně obohatiti
i theorii. Netvrdím, že by snad jakousi zvlášt-
ní divinací dovedl vykázati vědě nové dráhy.
ač jest mezi těmi, kdož nové vědecké poznání
přípravili, veliké procento dělníků. Legie jmen
dělnických jest na př. mezi objeviteli v pří-
rodních vědách a mezi zakladateli nových
jejich odvětví. Ale svými zkušenostmi o vý-
sledcích užití vědecké theorie v praxi, by
dělník nepřímo i přímo přispěl k theoretické-
mu pokroku. Chemie, fysika, inženýrství jsou
obory, kdež by šetření bylo poměrně nej-
snazší a kdež by i výtěžky jeho byly nejvděě-
nější. Neboť tu by bezprostředně bylo lze
užiti poznaných skutečností všeobecněji. Ja-
kých praktik užívá dělník při své práci, ne-
bylo ještě soustavně zkoumáno. Byl by to
však materiál velmi cenný nejen pro nějaké
museum práce. Na železnicích, na poštách
stačí konati práci přesně podle předpisů, aby
se pravidelný výkon zvrátil v nevýkon a do-
prava aby uvázla na celé čáře. Předpisy byly
sdělány u zeleného stolu — výkonné orgány
vdechly do nich teprve ducha a cvikema
tradicí osvojily si praktiky, jimiž teprve lze
úkol zmoci v čas. Praktiky ty však bývají
v odporu nejen s předpisy úřadními, ale
10
article
mnohdy i s názory theoretiků, a přece jen
prohřešováním se jak na těchto tak na oněch
může pošta dodati včas dopisy a dráha vypra-
vovati včas vlaky. A čím bývají ty praktiky
„kacířštější“, tím bývají originálnější. Není
to totéž, co lze vůbec říci o zločinnosti, že
jest mocnou pružinou pokroku? A přece jsou
ty „nezákonnosti“ trpěny, alespoň úřadně se
chodí kolem nich se zavřenýma očíma a ni-
komu ze strážců instrukcí nenapadne, aby
na jevo dal, že „úřadně“ o nich ví. Mnoho-li
zkušenosti, dovednosti a úspěšnosti úsilí zů-
stává zakleto do určitého okruhu, nemohouce
posloužiti všeobecněji? Kterak však dospěl
dělník k takovým zručnostem? Nestojí to za
to, aby bylo vyšetřeno, studováno a vyjas-
něno?
S druhé strany lze říci: dělník i společ-
nost přichází o mnoho, že se nikdo nestará.
aby dělník seznamoval se s novými výtěžky
svého oboru theoreticky. Dělník zápasí s pra-
covním materiálem na vlastní pěst, instink-
tivně a podvědomě chápe se jistých method
práce, poznává vlastnosti materiálu i vlast-
nosti svého těla, ale souvislosti vzájemného
působení neumí si vysvětliti. A přece bývá
dělník dobrým pozorovatelem, neumí však
postihovati souvislosti hlubší a zákona obec-
nějšího.
11
article
Jsou-li praktické obory do té míry
neutrální půdou, že dělník svých zkušenosti
neskrývá před spoludělníkem a nadřízenými
ale naopak a to mnohdy ve vlastním zájmu
s nimi svoje druhy i nadřízené seznamuje, jak
mile nových zkušeností a fortelů nabyl, jsou
jeho sociální a mravní pozorování, jeho úsud-
ky i pohotovosti, jimiž duševně reaguje na
vnější podněty, pevninou nám ostatním ne-
známou. Třídní zápasy a sociální rozpory na-
bývají proto tak hrozivé tvářnosti, že stávají
proti sobě vrstvy nitrně sobě neznámé a sebe
nechápající. V rozhodčích soudech a podob-
ných institucích zjednán jakýs takýs hromo-
svod pro vybíjející se napětí, ale jsou to zku-
šenosti, byť cenné, přece jen částečné, skora
zlomkovité, jichž nabýváme ad hoc v určitém
případě. Pro sociální musea zjednává se jimi
mnoho poznatků, ale bývá to vždy jen, jakoby
objevováním stop, kudy duše dělníkova krá-
čela, aniž co víme o vnitřní jeho bytosti
12
article
Názory dělníkovy o státě, jeho institucích
o otázkách mravnosti a svědomí, o nábožen-
ství a světě jsou nám neznámy. Horní vrstvy
tuší, že jest mezi nimi a dělnictvem rozdvo-
jenost, snad propast, ale přesného pojmuo
tom nemají. S druhé strany jest i dělník od-
kázán věděti o duchové bytosti ostatních
vrstev společnosti jen to, co jemu povědí jeho
osobní dojmy a poznatky, zcela subjektivního
zbarvení, a čeho se dočte v tisku. Neznalost
vzájemná jest jen na úkor celku. Jestližev
pracovním a výrobním procesu jest do jisté
míry souběžný zájem dělníka a podnikatele
i zaměstnavatele, na poli duchovním protivy
zejí mnohem příkřejší a neusmířeny a na
obou stranách jest patrna snaha odmítati ne-
jen kmopromis, ale i dorozumění a vyjasnění
stanovisek. Pro kulturu značí dělnické hnuti
mnohem více než rozšíření její oblasti, pro ni
jest v něm možnost obrození anebo alespoň
zdravá reakce na krajní výstřelky.
13
article
Přestaňme zatím jen na tomto úryvkovém
obrysu. Bylo by lze ještě podrobněji rozvésti
thema a rozšířiti pozorování na ostatní obory
činnosti v průmyslu, řemesle, stavitelství, ze-
mědělství, obchodě, v kanceláři, nemocnicích
atd. Všude jest panenská, nevzdělaná půda
pro myslící a cítící, hledající a usilující o po-
krok a dobro. Pokusy různými extensemi do-
brovolných pionýrů, ať ve formě anglických
extensí studentských v dělnických koloniích
a v zapadlých čtvrtích londýnských, ať ve
formě ruského apoštolování mezi mužiky na
vsích, jsou nesoustavností a malými prostřed-
ky těch, kdož je z nejčistšího zápalu podni-
kali, celkem jen málo plodnými pokusy. Více
pověděli nám ti, kdož se dobrovolně stalí děl-
níky — na čas — aby dělníka v samém pro-
středí jeho studovali a poznali. Jest to me-
thoda převážně německá a máme v německé
literatuře hojně knih, spisů a článků, v nichž
jest mnoho cenného uloženo. Němci nastoupil
po mém mínění velmi dobrou cestu: alespoh
co nám vypravují, jest cennějši, než co nám
mohou říci seciální musea; dávajít nám na-
hlédati v duši a nitro, v životní dynamiku
dělníkovy duše. Takových dobrovolných
chotných a přesvědčivých pozorovatelů ne-
může ani vyšetřování naše postrádati, nebot
jsou nejlepšími průkopníky sociálního poznán
a sblížení.
Problém tedy jest, jak upraviti součin
nost státu, a jeho instituci, stran a jednotlivců
aby bylo pracováno soustavně a podle jistých
jednotných hledisek ku poznání dělníkovy
duchovní bytostí a k užití nabytých poznatk
pro sociální pokrok.
Jos. Pelel
Němec
14
article
Školství.
Péče o mládež v Anglii.
Školství.
Péče o mládež v Anglii.
Nynější století nazváno bylo „stoletín
dítěte“. A skutečně viděti ve všech kulturních
státech, zejména západoevropských, od počát-
ku tohoto století neobyčejný dříve ruch v péč
o mládež.
Na prvém místě nutno jmenovati Anglii
kde ve všech oborech péče o mládež dosaženo
již největších úspěchů. Hlavní zásluha nálež
eugenikům anglickým, pracujícím od války
burské, za níž se objevily tělesné nedostatky
dobrovolníků.
Anglie
15
article
Ochranu zdraví šk. mládeže nejnověji
upravila Education Act z r. 1907, jež zavedla
povinné lékařské prohlídky šk. mládeže. Po-
drobně pak tuto otázku upravily předpisy mi-
nisterstva Board of Education, téhož roku vy-
dané. Loňského roku ustanoveno bylo již v
Londýně 88 šk. lékařů pod vedením vrchního
šk. lékaře. Prohlédnuto bylo 201.999 dětí. Kaž-
dý lékař věnoval prohlídce dětí průměrně 199
půldná. Choroby shledané v 49.734 případech
(21.350 případů chorob očních 27.110 případů
chorob uší, nosu a hrtanu, 1274 případů lišeje)
léčeny byly v nemocnicích a klinikách tak, že
žádné dítko nemělo k místu, kde se mu lé-
čení dostávalo, dále než 2 km. Léčení vyžado-
valo sumu 15.264 lib. šterl. Tyto prohlídky
lékařské ošetřování mládeže má ovšem za ná-
sledek zvýšení zájmu domova o školu. Pro oše-
třování chudých dítek churavých ustanoveno
jest 63 ošetřovatelek, jež navštěvují dítky ve
škole neb i v bytech, aby jim lék předepsaný
správně udělily. Pro čištění zanedbaných dět
od hmyzu ustanoveny jsou 23 ošetřovatelky
(Na tato místa podáno bylo 95 žádostí.) I sou-
kromé spolky starají se o zdraví mládeže. Tak
národní liga pro tělesnou výchovu, jež pečuje
hlavně o hry, tělocvik a sporty, vydala peč-
livě odborníky sestavené stručné poučení
šetření chrupu, které se mládeži rozdává. Opa-
třuje chudým dětem kartáčky i křídu k čištění
zubů. Jiný spolek opatřuje krátkozrakým
chudým dětem brejle dle doporučení šk. lé-
kaře. Že i o následcích alkoholismu i o po-
hlavní hygieně mládež v čas se poučuje, známo
jest ze hnutí u nás dle vzoru anglického
vzniklého.
Education Acta
Londýn
board of Education
km
16
article
Pro děti slabé, neduživé zřizují se školy
pod širým nebem. školy tyto v zahradách, par-
cích neb i na šk. hřištích vedené vykazují znač-
ný úspěch ve zdravotním stavu i lepší pro-
spěch dětí. V Londýně měly loni tyto školy
dle 4 různých typů zřízené 75 tříd.
Vedle feriálních osad zřizují se pro děti,
jež o prázdninách nemají příležitosti jeti n
venek, školy prázdninové. Tam zaměstnávají
se děti ručními pracemi, zpěvem, tělocvikem.
I hry míčem, kopaná a plování se pěstuje.
Ruční práce u hochů zahrnují: modelování z
lepenky, hliny, kreslení a různé obratnosti,u
děvčat pak se jimi rozumí vedle obyčejných
ženských ručních prací i modelování z hlíny
hotovení papírových květin, pletení košíčků
proutěných. Děvčata i tancem se baví. Vět-
šina vyučování a zaměstnání se děje na vol-
ném vzduchu. Větší žácí podnikají občas s uči-
teli vycházky na místa s pedagogického stano-
viska zajímavá. Učitelstvo školy tyto vedouc
jest ovšem náležitě odměňováno. Letos bylc
40 tříd prázdninových v Londýně. (Učitelé do-
stávali 2 libr. šterl. týdně.)
Za levnou cenu možno rodičům svěřit
hochy i spolku, jenž pořádá chlapecké tábory
na pobřeží mořském pod pečlivým dozorem.
Londýn
17
article
Jiný spolek opatřuje dětem možnost hrát
na prázdninových hřištích, hojným nářadím
lehkými stany s odpočívadly pro menší déti
opatřených.
O hry mládeže v době šk. roku postarán
je tím, že každá škola má hřiště, jež mnohdy.
zejména v Londýně, velikým nákladem bylo
opatřeno. Kde není možno místa dosti veli-
kého opatřiti, užívá se, zvláště při dívčich
školách, plochých střech na šk. budovách za
hřiště. Nejrozsáhlejší hřiště travnatá věnována
jsou šk. mládeži v nových městech i před-
městích zahradních.
K otužování šk. mládeže slouží kromě
tělocviku i vyučování v plování, jež v letní
době zavedeno jest nyní v Londýně v 1143
chlapeckých a 566 dívčích, celkem tedy v 1709
třídách. V loňské sezoně účastnilo se toholo
vyučování 113.966 hochů a 32.234 děvčat. Ze
všech 146.200 dětí 112.350 na počátku sezony
neumělo plovati. Za léto se jich naučilo 327
plovati. Několikrát za léto pořádají se pla-
vecké závody dětí, jež se těší pozorností nej-
vyšší i nejširší společnosti londýnské. Ceny
rozdílí lordmayor londýnský.
I vycházky a delší cesty přispivají k otužo-
vání i vzdělání mládeže. Cesty tyto jsou ve-
lice podporovány úřady. Příslušné jízdné sle-
vuje se dětským výpravám na nejmenší míru
a učitelům dostává se placených pomocníků
k dozoru. Letošního roku podniklo 1000 an-
glických dětí z obecných škol výpravu přes
moře k pěveckým závodům do Paříže. Dět
svěřeny péči a dozoru učitelů, byli všaks
nimi i ošetřovatelky a šk. lékaři. Vše dělose
na útraty města. Zájezď, jenž se potkal s vi-
tězstvím malých pěvců v Paříži, trval 5 dnů
Zájezď
Londýn
Paříž
18
article
Učitelstvu dostalo se uznání ve všech časo-
pisech londýnských za obezřetné proveden
celé výpravy.
že jest v Londýně hojnost veřejných
soukromých útulků, chříváren i polévkových
ústavů pro šk. mládež, není nutno dokládati
Zejména „domy dra. Barnarda“ zachránily již
76.500 dětí opuštěných do let. roku. Ve mno-
hých školách spojuje se stravování šk. mlá-
deže se šk. kuchyněmi, kde se děvčata po-
sledních 3 roků učí vaření a vedení domác
nosti. Dozor při stravování vedou za zvláštní
odměnu učitelé pensisté, bývalé šk. ošetřova-
telky neb jiné oscby. Stravovány jsou zdarma
jen děti skutečně chudé neb děti rodičů ne-
zaměstnaných. Kontrola jest přísná. Jest však
možno rodičům méně majetným (vdovcům neb
vdovám, jimž zaměstnání zabraňuje v poledne
býti doma) přihlásiti děti ke stravování za
plat. Za 1 oběd čítá se 22 h v naší měně.
Barnard
Londýn
19
article
Kromě polévek dostává se dětem výživného
příkrmu. Ani ovoce (pomoranče, jablka neb
banány) neschází. Děti slabé dostávají rybí tuk
V některých okresech dostává se dětem vý-
živné přesnídávky před vyučováním místo
obědu, ježto se shledalo, že rodinnému životu
prospívá, aby děti v poledne přicházely domů,
kde i v nejchudších rodinách potravy nějaké
se jim dostane, ježto do poledne přece matka
nějaký obnos na stravu sežene, kdežto ráno
množství dětí chodilo do školy o hladu.
Chudým dětem dostává se oděvu i obuv
od místních komitétů pro péči o mládež. V
příčině obuvi v některých okresích spojeno
jest vyučování ručním pracím chlapeckým
touto péčí. Zařízeny totiž vedle tříd pro mo-
delování z hlíny, pro práce z lepenky, ze dřev
i kovu v nejchudších okresech i třídy pro
hochy, kde se tito učí opravovati chatrnou
obuv pro sebe i menší děti téže školy. Třídy
se osvědčují a mají stále dosti žactva. V ně-
kolika okresech komitéty pro péči o mláde
dětem obuv pouze půjčují, vyhražujíce si, ž
boty mají býti vždy v čas přineseny k opravě
kterou komitét na svůj účet opatřuje. Tím má
se zabrániti zastavování neb prodej obuvi ne-
svědomitými rodiči a zároveň se pojišťuje, aby
obuv co nejdéle vytrvala.
20
article
Naproti tomu přílišné využitkování práce
výdělečné šk. dětí omezeno jest zákonem
r. 1908 (Children Act.) Dodatky pro Londýn
platící stanoví, že dítky, jež nedosáhly dosu
14. roku věku a jsou povinny šk. docházkou
nesmějí býti zaměstnávány ve dnech, kdy jest
šk. vyučování, po delší dobu než 31/2 hodiny
denně. Smí to však býti jen v době mezi 6.3
ráno do 8.30 večer, ale nikoli mezi 8. hod. rann
a 5. hod. odpolední (doba vyučování a poledn
pausa). Ve dnech prázdných smí zaměstnán
dítek trvati nejdéle 8 hodin denně, nesmí všal
to býti práce v čistírnách, prádelnách, holič-
ských neb vlásenkářských závodech ani v ob-
chodě pouličním. Děvčat nesmí se užívati při
prodejí pouličním před dokončeným 16. rokem
věku. Užívání hochů od 14 do 16 let vázáno
jest v pouličním prodeji na dobu od 6. hod
ranní do 9. hod. večerní. Mohou to býti hoši
kteří již úplně povinnostem školním dostáli
každý si musí opatřiti odznak rady lond. hrab-
ství (Councilu). Odznak nosí hoch stále na
pravém rameni a obdrží jej hoch, jenž nebyl
usvědčen ze žádného přečinu. Kdyby se však
dopustil některého přečinu v zákoně vyjmeno-
vaného, znak i povolení se mu odejme. Do-
datek zákona hornického, 1. června 1912 vy-
šlý, zakazuje veškerou práci ne 14letých hochů
venkovských (třeba ze školy dříve propuště-
ných) a děvčat i žen kteréhokoli věku v do-
Em. Lippert.
lech vůbec.
Lippert
Londýn
Council
Childr Acta
22
article
Léčení tuberkulosy světlem slunečním.
Léčení tuberkulosy světlem slunečním.
Slunce je dárcem vší energie, která na
zemi byla vznikla; přítažlivostí jeho udržuje
se běh naší země, světlem jeho, které je nej-
pohyblivější ze všech sil, udržují se rostliny
a vykonávají pomocí jeho práci v tom směru,
že asimilují látky ze země a vzduchu a jimi
rostou, kvetou a se množí. V rostlinách fixují
se tedy paprsky sluneční a mění se v energi
potentiálnou, která zase použita býti může
v organismu zvířat i lidí. Teplem slunečním
vznikají výpary z vod, které stoupají do výše
a pak v podobě mraků, z kterých blahodárný
dešť vzniká, udržují život rostlinný a zvířecí.
Bez energie sluneční nebyl by možný ži-
vot. Světlo sluneční není samo jednotkoua
můžeme pomocí hranolu je rozložiti v jedno-
tlivé paprsky sedmi barev duhových, ve
spektrum, červenou barvou počínající a mo-
drou končící. Vyjma tyto obsaženy jsou ve
spektru ještě jiné paprsky, které nepůsobí na
sítnici našeho oka; leč přes to je účinnost je-
jich značná a můžeme se o existenci jich lehce
přesvědčiti pomocí fotografie nebo článků
elektrotechnických.
23
article
Léčení sluncem — heliotherapie — je pů-
vodu velmi starého, upotřebení v moderním
lékařství však doznalo teprve v době nej-
novější. Upotřebení lázně sluneční v lékař-
ství je zmíněno již u Herodota a Římané vše-
obecně jich užívali a to nejen v nemoci, než
i k utužení zdraví. Tyto lázně při každém do-
mě pořízené, pravidelně na ploché střeše do-
mu zřízené, nazývaly se solariemi. Již Galen
ve 2. století po Kristu zmiňuje se o léčení
vzduchem a světlem slunečním při tuberku-
lose, a léčení toto doporučuje.
Na tyto antické léčebné methody zapo-
menuto úplně a teprve v 18. století lékař
počínají si jich více všímati. Tak opět Loretti
koncem předminulého století doporučuje svět-
lo sluneční jako účinný prostředek proti tu-
berkulose plicní. V polovici minulého stoleti
Bonnet, Ollier a Poncet doporučují heliothera-
pii zvláště u tuberkulosních onemocnění kostí.
kloubů a kožních.
V novější době, kdy léčení následkem
přečetných výzkumů na reelní basi založeno.
jest potvrzena úplně účinnost jeho.
Říman
Krist
Bonnet
Ollier
Poncet
24
article
Účinky světla slunečního na organismus
lidský stručně uvedeny jsou tyto: výměna lá-
tek se zvýšuje; zvláště v periodě vzrůstu je
světla slunečního k vývinu tělesnému zapo-
třebí. Následkem zvýšené výměny látek chut
k jídlu stoupá, kůže se překrví, následkem
čehož i koloběh krve se stane živějším. Zvět-
šení výměny látek stává se i jiným způsobem
zjevným: Vzrůst dětí v létě je větší než v mě-
sících zimních, u dospělého vzrůstají vlasy a
nehty mnohem rychleji než v zimě. Na ner-
vový systém a schopnosti duševní má také
světlo sluneční velký vliv, lepší nálada, lepší
chut ku práci se jeví ve slunečných dnech,
než ve dnech zamračených.
Vliv slunečního světla na kůži byl studo-
ván Charcotem, Hammerem. Unnou, Wildmar-
kem. Na kůži slunečním paprskům vystavené
dochází k pigmentacím, které lidově „opále-
nou kůži“ nazýváme a která zmnožením se
pigmentu v kůži je charakterisována. Tohoto
pigmentu v kůži přibývá v přímém poměru
s dobou, po kterou paprsky sluneční byly
působily. Bývá obyčejně zbarvení foto, které
velmi různé intensity dosáhnouti může a při
kterém i individuální vlivy mají velký vliv,
hnědé barvy všech odstínů až do barvy téměř
černé. Význam těchto pigmentací spočívá
tom, že skýtají ochranu proti paprskům slu-
nečním, tím že některé paprsky se v těchto
pigmentacích absorbují — hlavně modréa
fialové.
Charcot
Hammer
25
article
Vystaví-lí se tělo náhle po delší dobu
paprskům slunečním, nastane úžeh kožní, kte-
rý zčervenáním a pálením kůže je provázen
a v podstaté jest vlastně zánětem kůže,a
který bývá nepřijemnou komplikací, vzniklou
po slunečních lázních. Leč paprsky sluneční
působí nejen na povrch kůže, ale i do ní vni-
kají a to do hloubek velmi značných. Právě
výše zmíněným pigmentacím přísluší ta vlast-
nost, že paprsky krátkovlné pigmentem se
přeměňují v dlouhovlné (v červené a žluté).
které do větší hloubky vnikati jsou schopny
a jimž v prvé řadě přísluší hojivý účinek.
Proto též lidé s hojnou pigmentací všeobecně
helotherapii snášejí lehčeji, než oni, u kterých
pigmentace je jen skrovná a málo ochrany
poskyluje. Též pigmentovaná kůže nebýv
k vyrážkám jakéhokoliv druhu náchylná.
Dlouhovlnné paprsky ultračervené, čer-
vené a žluté pronikají do hloubky 8—10 cm.
jak fotografickými plotnami stanoveno býti
mohlo, ba dokonce jak pokusy Malgatovy aj
nás poučují, i skrze tloušku celého hrudníka
Právě paprskům těmto přísluší způsobi-
lost bacily ve tkani usmrcovati a na tomto
faktu spočívá oprávněnost této léčby u chro-
nicky probíhajících chorob bakteriálních, zvlá-
ště u tuberkulosy. Mohutnost tuto možno do-
kázati experimentálně tím způsobem, že kul-
tury bakteriální vystavíme paprskům sluneč-
ním buď přímo, nebo necháme paprsky slu-
neční procházeti roztoky, které některé pa-
prsky absorbují a jen některé procházeti ne-
chají. Pokusy těmito zjištěno, že vzrůst kultur
bakteriálních osvětlením přestává a bakterie
po delší době zmírají. Dříve připisován nejsil-
nější účinek baktericidní paprskům ultrafialo-
vým a teprve novějšími pokusy zjištěno, že
paprsky od červeného konce spektra počínaje
působí nejvíce baktericidně.
Malgatův
centimetr
26
article
Ale nejen světelné paprsky jsou příčinou
hojení se, nýbrž i zánětlivá reakce v okolí lo-
žisek je pro hojení velmi důležitou. U tuber-
kulosy pliení podobně pozorovány dobré vý-
sledky, jak z prací Malgatových, Burnando-
vých a Peyrových vysvítá, nutno však přihlí-
žeti k individualitě a pokročilosti nemoci.
Přehlédneme-li léčebné výsledky sana-
torií, které se s touto léčbou zabývají, jako
na příklad sanatorií švýcarských, vidíme, že
možno je nazvati přímo skvělými v těch pří-
padech, kde účinek jich možno přímo zrakem
kontrolovati a kde chorobné ložisko nalézá
se blízko povrchu kůže. V mnohých přípa-
dech, kde pro pokročilé onemocnění kostní
nebo kloubové by nebylo zbylo než úd ode-
jmouti, byl tento zachován a schopen i po-
hybů, což žádnou jinou methodou posud v tak
skvělé míře nebylo se poštěstilo.
V prvém českém sanatoriu toho druhu
na Pleši bude v rozsáhlé míře postaráno o tuto
léčbu a nepochybujeme nikterak, že výsled-
ky budou uspokojovati ve stejné míře obecen-
stvo i lékaře. Sanatorium toto, zbudované do-
bročinnými příspěvky, položené uprostřed
lesnaté krajiny na Dobříšsku, svou polohou
zaručuje již předem tuto léčbu, která vedle
jiných method léčebných fam bude prováděna
při léčení nemoci, která hraje velkou úlohuv
sociálním životě, protože postihuje lidi mladé
právě v tom stáří, kdy naděje na ně kladené
mají se vyplniti.
Nepochybujeme, že otevřením tohoto sa-
natoria bude vyplněna mezera v nejširších
kruzích tak těžce posud pociťovaná, protože
i méně majetným poskytnuta bude možnost
léčiti tuto chorobu, která při vší své houžev-
natosti přece je schopna vyléčení.
Docent dr. Eiselt.
Malgatový
Peyrový
doktor
Eiselt
Dobříšsko
Burnando
28
article
Ochrana matek.
Ochrana matek.
V předešlé hlídce uvedla jsem, že ochrana ma-
teřství má dvojí úkol. Kromě uvědomování a po-
učování o všech sexuálních otázkách, od jichž ře-
šení očekává se reforma ethíky, pozvednutí mateř-
ství a správné hodnocení jeho vůbec, je úkolem o-
chrany mateřství: rozvířiti praktickou působnost
zřizováním útulků mateřských a dětských a ochra-
nou matek, zejména hmotnou podporou — pojiště-
ním, tedy přímou ochranou. Ochrana matek, která
vyplývá nezbytně z ochrany mateřství, a jíž toto
urovnává cestu, jest jednou z nejdůležitějších o-
tázek dnešních. Jest to velká a přímá otázka žen-
ská, neboť béře v ochranu ženu v jejím nejpřiroze-
nějším poslání, v kterém právě pro jeho přírozenou
zákonnost měla by býti nejen chráněna, ale na
vrchol veškeré lidské ochrany a úcty postavena.
To mělo by býti přední záležitostí ženského hnutí
a dokladem vyspělosti lidstva. Nic nerovná se v
celé přirodě lidskému otci, který opouští své dítě
a jeho matku v době, kdy tato pomoci nejvíce po-
třebuje a nic není méně důstojno lidské společno-
sti, než když tato zavrhuje ženu-matku a novo-
rozeného lidského tvora v době, kdy oba nejvíce
ochrany potřebují. Tato nesrovnalost mezi názory.
které přivoďují takové možnosti a mezi přirozenými
zákony, mstí se na lidském plemení krutě. A dnes,
kdy začináme to postřehovat a uvědomovat si ne-
přirozenost dosavadního jednání člověka, domýšlí-
me si mnoho na naši pokročilost kulturní, a zatím
činíme jen první kroky k tomu, abychom jednali
prostě a píirozoně, jsouce k tomu donucení aehla-
hými následky staletých omylů.
29
article
První, čím nás příroda sama učí ochraně matek,
je úmrinost kojenců. V Rakousku je větší, nežli
téměř ve všech jiných kulturních státech, takže
předčí ji toliko Rusko. Toto zmírání malých dětí
nutno hledati v přepracování a nedostatečné vý-
živě těhotných, v nedostatečné péči o matku v době
po porodu, v zkrácení šestinedělí, jakož i v ne-
dostatečné péči o kojence a v jich umělé výživě.
Druhé, čím nás příroda učí ochraně matek, jest
zmenšená zdatnost potomstva, jež jeví se i ve věku
pozdějším. Děti, které přes nedostatečnou ochranu
matky v šestinedělí zůstanou na živu, jsou tělesně
slabé a bývají vydány četným chorobám, jež oslabují
dále jejich tělesný organismus.
Třetí, čím nás příroda učí ochraně matek, jest
přibývání invalidity matek. Četné matky i mimo
ženy výdělkově činné získávají následkem nedo-
statečné ochrany v době těhotenství a šestinedělí
nejen těžké choroby, jež ničí štěstí rodinné, připra-
vují ženě-matce předčasný hrob, ale ukládají též
často značná břemena státním i zemským ústavůmt
nemocnicím, sirotčincům atd. Že následkem nedo-
statečné ochrany matek vzniká plémě méně cenné.
jež ohrožuje budoucnost národa, vyplývá ze všeho,
co bylo uvedeno a je trestem přírody a zároveň ne-
odvolatelným důsledkem zákona o příčinnosti
všeho dění v životě.
Rakousko
Rusko
30
article
Zde jest velká pomoc v ochraně matky v době,
v níž dává životu nové lidi, na nichž zakládá se
dalši bytí lidstva, členy národa a občany, na nichž
zakládá se bytí státu.
O nutnosti ochrany matek začínají býti témě
všechny státy přesvědčeny. Ve všech bylo docíleno
jakési sjednocení zákazem práce šestinedělkám.
Všude musí býti dělnicím, pokud jsou v továrnách
a dílnách zaměstnány, poskytnyt zákonně ustano-
vený odpočinek.
Avšak zákaz práce může býti tehdy v celém
rozsahu uplatňován, není-li s ním spojena ztráta
výdělku, je-li matce, která je zákonem nucena,
v zájmu svém a svého dítěte dopřáti si ochrany.
zabezpečena peněžitá náhrada ušlého výďělku,
často nezbytného. Bez tohoto zajištění může se ta-
ková ochrana mateřství státi spíše kletbou než po-
žehnáním. Proto nejnovějším požadavkem ochrany
matek je mateřské pojišťování takové, aby každé
chudé matce dostalo se podpory, ošetření a od-
počinku.
Požadavky, které životní potřeba diktuje
o jichž dosažení hnutí na ochranu matek usiluje,
jsou: 1. Podpora v těhotenství nejméně 4 týdny,
dle potřeby i více a podpora šestinedělce 6—
týdnů v obnosu denní mzdy.
31
article
2. Ošetření ústavní: a) pro všechny mimoman-
želské matky: b) pro všechny pojištěné, poprvé
rodící: c) pro ty ženy, o nichž lze předpokládati
případ těžší: d) pro všechny, jichž poměry jsou
zdravotně i jinak tak závadné, že setrvání matky
v nich stalo by se jí nebo novorozeněti nebez-
pečným.
3. Bezplatné domácí ošetření pro provdané.
4. Volné poskytnutí pomoci babické, lékařské
i léků.
5. Prémie za kojení.
Z těchto požadavků uskutečněny jsou některé
státním sociálním všeobecným pojištěním, jiné sou-
kromou lidumilnou péčí neb svépomocí. Některá
z těchto zřízení soukromých jsou pozoruhodna. Tak
v Anglii, kde do poslední doby byly nemocenské
pokladny svépomocí dělnickou, přijímaly též pří-
spěvky matek, takže 10% veškerých podpor, jedné
z největších pokladen „Hearts of Oak“, připadlo
matkám. Posledním zákonem z letožního roku usta-
novena podpora matkám, ať svobodným neb vda-
ným, 36 K po čtyři týdny, která vyplácí se i ženám
dělníků, i když nejsou samy pojištěny.
Krásné výsledky má soukromá péče ve Francii.
Zde „Mutualités maternelles“, pokladny mateřské
pro ženy a dívky dělnické, které zřízeny jsou po
celé Francii, poskytují matkám 12 fr. po čtyří
týdny, prémie za kojení, zdravé mléko pro dětia
rady i pomoc matkám ve zvláštní poradně. Podnik
maternelles
Anglie
Francie
Hearts of Oak