1
masthead
5. května 1901.
2
masthead
III. Příloha „Narodnich Listů“ k čislu 123.
4
title
Národní hospodář.
5
title
Z domácího peněžního trhu.
7
article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Hospodářská krise na Moravě. — V
povídánl úvěru českým fírmám. — Pyrr
hovo vítězství. — Poslední výzva a první
— Pražská bursa. — Papíry průmy slov
a bankovní. — Trh s papíry k uložen
kapilálu.) bod ol——e b
Dříve přes vrchy pomezní vanula k nám
pouze »vůně Moravy«, dnes cílíme již, jak síla
té země naklání také na jednom místě rovnováhu
hospodářskou. Okolo pevného bodu zájmů ná
rodnostních se krýstalisují prvký hospodářské
a také tu utrpení jest poučením. Malhémata —
ti en —
kathemata. a
Zdá se, že nesvorná svornost německá po
příměři říšské rady svou práci vybije na jiné
pole nežli na udupanou arénu politickou. Téhož
účelu, jako zde, bude se hleděti docíliti pra í
hospodářskou. K té jednostrannosti, jejíž pro-
gram jest časový, se nachyluje program něme-
cký, který zřetelně již mluvil z prospektu ústřední
banky německých spořitelen. A již také strategie
onoho programu jest stanovena. Tak prý nej-
bližší povinnosti německou bude, aby něme
cké ústavy vypovidaly úvěr če-
ským firmá m.
Morava
8
article
Teprve se prokáže, zda německá disciplina
přenáší takové hory, jáko jest účast finančních
činitelů na boji národnostním. Dřive nestrannost
směny, nestrannost úvěru, nutnost obchodního
styku, činila z jejich míst asylý, kam nedoléhaly
křiky rozbouřených snah plným hukotem. Ně-
mecké finanční ústavy neostýchajíce se býti stran
nickým, když veřejná akce z toho učinila udá
lost, střehly zdání nestrannosti před českým obe
censtvem, které silou tak výdatnou jest jejich
klientem. Poskytují-li pak českým firmám úvěru
zajisté toho nečiní z poubé ochoty k těmto
nýbrž z jasného ohledu obchodního a při své
obratnosti komerční jen firmám »prima«, nejlépe
spolehlivým.
Již tato okolnost pak podlamuje pointu ho-
spodářské hrozby německé. Vypovědění úvěru
českým firmám od německých ústavů by mělo
tudíž především důsledek jen jednostranný. Ústavy
německé by se zříkaly svého zisku a české flrmy
nepřátelským tlakem by byly přisunuty k českým
ústavům, které za vylíčených okolností by jim
neodepřely ani úvěru ani úlev, kterými by jim
mohly projeviti ochotu. Neboť jako boháči každý
rád půjčí, tak jest každému ústavu vítěno za-
hájení obchodního styku s dobrou firmou;
a mnohé závody české nejlepší stále zůstávají
klienty ústavů německých jen z konservativnosti,
ze zvyku a mnohdy také z nepochopení. Bylo by
Pyrrhovým vitězstvím hospodářské myšlenky ne-
mecké, kdyby německé ústavy na národní diktát
se musily proskribovatí akci vypovidací.
Pyrrhův
9
article
Prozatím ještě nejsme u toho eíle, aby po-
vodeň cizích vod náš majetek snášela dobro-
mady. Prozatím ještě český obchodník jest ví-
taným cizím živlem v asylech němackých ústav
a záplava nabídek mu ještě stále doporučuje
jeho služby. Heslo o vypovídání úvěru jest
tudiž dosud frasí, a nemyslíme, že by nabylo
platnosti am ve přičině české klientely slabší
ač předpokládáme, že této poskytováním úvéru
se ochota neposkytuje. Tyto jsou nuceny se
odvolávati na heslo »Svůj k svěmu«. Český
ústav musí přece podporovati českého obchod-
níka. Oproti tomu pro českou »prima« firmu
plati jen opportunita obchodní. Ale i kdyb
německé ústavy vystoupily s boykotem jen prot
těmto drobným lidem, nevíme, zda by se utajil.
Tlak by vzbudil protitlak a dle psychologle
davu odpověď na vypovidání malých by byl
dána vystupováním velkých.
Suad ale německé ústavy dojdou přasvěd
čení, že věci, jak jsou, jsou rozumné
Zvláště již prolo, že ještě jiné finale by vyznělo
z toho vyzvání k tanci vypovídáním úvěru
Voláli se po organisaci a konsolidování hospo-
dářského postupu a politice na této práci zalo-
žené, dříve nežli k peněžním ústavům, které
mají býti hrází proti onomu útoku, se obrafme
proti krokům německých peněžních ústavů,
z valně části k českým vkladatelům. Tol jest
poslední výzva, která by se měla státi první
České penize ať plynou toliko
do ústředí českých. Neboť úvěr če-
ským firmám od německých ústavů se obyčejně
poskytuje z českých peněz. Bude-li heslo: vy-
povědění úvěru provoláno s druhé strany, se
strany naší ať zavzní odveta: Vypovídáme
vklady!
Tolo
10
article
Tak jsou věci nyní na Moravě.
Na pražské burse zaznamenáváme opět
týden bez zvláštního vzpružení a bez elanu.
Zejmena od průmyslových papírů se štěstí od-
vrací. V tomto směru byla význačna pesimisti
čtější nálada pro Daňkovky, o nichž z kruhů
které »slyší trávu růsti«, byla rozšiřována po
věst, že letošní objednávky, které tohoto závodu
došly, jsou u srovnání s Rustonkou slabší
Ale spíše ta malá episoda oddech u jest úrovní
na niž konstellace příšti bude moci stavěti své
posudky a kursy. Vedle Daňkovek byly na poli
titrů průmyslových jednány lještě cukerní
českomoravské.
Zájem bursovní se ale spíše klonil ku pa-
pírům bankovním. První místo si tu dále uha
jovaly Živnostenské a Unionky a zbožím, kter
bylo hledáno, zůstávaly Hospodářské.
Na trhu s papíry k uložení kapilálu byl pa-
trným směr pevný a tento byl asi světlou před-
zvěsti bohatého kuponu květnového. Dividendy
bank již oplodnily ono pole, nyní se tam vlév
splatnost kuponová a také sumy splacené činže
jsou tu finančním činitelem. Pro trh s paplry
k uložení kapitálu však směrodatnou výslednie
kreslí směr klesající úrokové míry. Po snížen
úrokové sazby německé byla tu situace praeci-
sována a s úlevou na trhu peněžním bude čím
dále tím více zřejmějším, že nižší cena peněz
zúročení cenných papírů učiní nejen výhodným
nýbrž i žádouejm.
Koupěchtivost pro ukládací papíry rosle
s klesáním úrokové míry na volném trhu, at
nejůspěšněji vystihnou obyčejně poměry, kdo je
vystihnou nejdříve. Neboť získávají cenné papíry
takové ještě za kursu, na nějž nižší úroková
sažba dosud nepůsobila, uzpůsobují si jej po
měrným vzestupem.
Morava
Rustonka
Daňkovka
Unionka
11
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 4. května.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Obchod na zdejší burse přišel opět do těch
kolejí, jako býval v nejklidnějších dnech na
konci předešlého roku. Aékoliv zprávy z parla-
mentu nejsou pro bursu špatné a ač se dá
očekávati brzké ukončení války transvaalské,
nemůže se bursa zmoci na takový obchod, jaký
byl v březnu a ještě na začálku dubna. Stagnace
trvá od okamžiku přijmuti známého protektorátu,
avšak klid nynější nemnůže se udržeti, nebot
pevnost veškerých burs zahraničních, jakož
i levné peníze přivedou zajisté buď dříve nebo
později nové kupce, investiční předloha bude
přijata a nemůže se přáto jednatí o to, stane-
se tak o 2 měsíce dřive neb pozdějí.
slog Tolike kapovšechnés (situaci. Co se b jedno-
tlivých trhů týče, musí se říci, že nejslabší c byl
tentokráte trh dopravní. Byly to v první řadě
lombardky, jež na podrobnosti bilance za rok
1900 klesly na nejnižší kurs, který kdy měly,
a i za tento jsou ještě drahé. Akcie obou
pouličních dráh vídeňských na začátku týdne
se ještě držely, ke konci však značně klesly
neboť valná hromada této společnosti musila
deprimovati každého akcionáře, když uviděl, jak
velkým výdajům jde tento podnik vstříc, když
nepašel nikde podpory, aby nynější správu níchl
odstraniti. Obě severo-žápádní prodávány za úče-
lem zajištění zisku, ježto olázka sestálnění ne-
může se bráti — jak aspoň se věci nyní maj
— vážně. ennea c 10 n
Jedinou výminkou na tomto trhu byl
státní dráha, která na zprávu, že řešické žele-
zárny obdržely větší objednávký pro tureck
dráhy, dosti pevně se držela. za
Na trhu bankovním byla nálada špatná.
Vídeň
12
article
Kreditky prodávány na zprávu o udánlivém falli-
mentu v odboru eukérním, zlepšily se všal
brzo, ježto zpráva ta se dosud nepotvrdilu
Hlavní důvod, proč byl tento papír prodáván
sluší hledatí jinde. Ti, kteří jsou mínění,že
investiční předloha dojde“ až na podzimo ke
schválení, zbavovali se engagementu, nechtějíee
přes léto platiti úroků. Ostatní papíry baňkovl
byly vesměs slabšíni teltal
sNaptrhu báňském byly větší variace pouz
v alpinkách, kdežto záznamy ostatních báňských
papírů byly velmi často jenom nomi ná li ní.
České báňské a alpinky smlouvány byly bez
kuponu. Z průmyslových hodnot zlepšily se
přechodně akcie wienerberské cihlářské a sta-
vební spol.; za důvod uváděno bylo pojednání
poplatkové novelly a usnesení, přeložiti vše-
obecnou nemocnici do Ottakrinku. Sehodniea
jedinou uzávěrkou stlačena byla o 40 korun
kterážto okolnost nejlépe karakterisuje nynějš
nie
poměry na burse.
Trh ukládací byl pevný; stále levnější a
levnější penize byly příčinou, že věnovánu byl
větší pozornost rentám, zejmena uherské koru
nové.
Turecké hodnoty pevné na jednání ve příčině
sjednocení všech dluhů turecké říše; plán ten
posuzuje se přiznivě.
ze Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
27. dubna 4. května
9840 98.55
Květnová renta . . . .
Rak. zlatá renta . . . . .117.90 117.90
117.55 117.50
Uherská zlatá renta . ..
92 85 0 93 15
Uherská korunová renta .
108.50 110.25
Turecké losy
693— 687 25
Rak. kreditay
Banka pro země rakouské
419.50 418.75
Uherské kreditky . . . . 694.— 692.—
Bankovní jednota . . . . 492.— 487.—
Pozemkový úvěrní ústav . . 931.—
926.—
270.50
Živnoslenská banka. . . . 270 50
691.75
690 50.
Ottakrinka
Živnoslenský banka
13
article
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
100. —
95.50
Polabská dráhaa esl.. 511.50 508.—
Buštěhradská dráha lit. B.. 1135.—
1130.—
Stavební a doprávní A. — . .
279.—
271 —
, 1 B. .
5276.—
267.—
848. —
842.—
Dunajská paroplavební spol..
299 —
Tur tábaková režie . . . .
297.50
300.—
309.—
Rakouská továrna na zbroj
472.—-
461.50
5033.—
501.—
Rým.-muráňská společnosť
1800.—
1770.—
Pražská žejezařska společuost
1225.—
1300.—
Česká báňská společnost . .
824.—
831.—
Mostecká uhlářská společnost
693.—
686.—
Wienerberger. . . . . .
1366.— 1325.—
Schodnica ... . . .
240.30
Londýnská devisa — . . . .
240. 20
117.55
117 50
Říšské marky .
Alpinky
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
14
article
V Praze, 4. května.
Praha
15
article
* Ex kupon
Berlínská bursa.
Z Berlína, 4. května.
ao
(Zvláštní zpráva » Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
or seo o
Na burse ustálil se klid. Spekulace s jistou
obavou pohlížela na haussu, jež novoyorskou
bursu v tomto týdnu opět zachvátila. Zprávy
z domácího trhu železářského neposkylují ješte
jasný obraz; zdá se, že v Horním Slezsku uči
nilo zlepšení další pokroky, naproti tomu však
zprávy z jiných okrésů znějí dosti smutné
spečifikace docházejí jen zvolna a trpí zejmena
válcovny nepřiznivými cenami. Také odborné
listy americké ohlašovaly klesání tamějšího
konsumu. Není tedy nie divného, že z téchto
důvodů byla na trhu železářském nálada st-
sněná a že i v uhlářských hodnotách byly
skrovnější obraty.
Berlín
Slezsko
16
article
Jedině živý obchod byl v bodnotách ame-
riekých, zejmena v akciích dráhy kanadské, jež
ve velkých položkách brány byly z trhu, po-
něvadž kurs jejich zdál se býti proti ostatnim
dráhám americkým pozadu. Northern commons
udržovaly paritu novoyorskou, kdežto Northern
pref. časem ji ještě překročily. Po delším čase
vyvinnl se zase jednou živější obchod v hodno-
tách paroplavebních. Zvláštních důvodů pro t
nebylo.
Z bankovních hodnot zajímala se speku
lace trochu více pro kreditky a diskonto-koman
ditní. Prvnější byly s dostatek videňskou spe
kulaci nabízeny, kdežto druhé realisovány byl
spekuluci mistní, ježto pověsti o zvýšení kapi
tálu neutuchaly
Kasovní trh byl zrovna tak klidný, jak
ostatní hodnoty báňské ve volném obchodě
Chabě držely se pouze cementárny, ježto chance
kanálové předlohy jsou slabé.
Na trhu peněžním zaznamenati sluší dalš
úlevy, takže prolongace, která na toto zpravo-
dajské ohdobí připádla, odbyla se velice hladce.
Témto okolnostem sluší v první řadě přičist
pevnost, jež na trhu ukládacím zavládla
soudí se, že další zlepšení zejmena u rentse
ještě dostaví. Velký obchod byl v nové Bpro
centní půjčce, jejíž cena dosti patrně se zdvihla.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
17
article
27. dubna 4. května
Rakoušké kreditky . . . . 217.62
215.50
191.87
Diskonto
191.25
Německá banka . .... 205.37
205.75
Obchodní společnost . . . 154.62 154. 25
Drážďanská banka . . . . 149. 75
150.25
72.87
72.90
Španělské exterieury . .
Bochumské hutě. . . . 200.—
198.75
Lauřina huť . . . . . . 215.75 215.62
Dortmund Union lit. C..
181.50
Harpenské doly .
180.90
180.36
180.75
Gelsenkirchenské doly . .
183.50 182.75
Hibernia .. . . . . .
345.75
Consolidace. . . . . 343.75
11830
Severoněmecký Lloýd. . .
120.20
123 87
122.75
Hamb. amer. dopravní spol..
95.90
96 .62
Kanada
225.10 226.—
Transvaal . .. . . . .
113.90 114.50
Turecké losy. . . . .
pe
ns
Z kasovních papírůz
286.—
286.25
Concordia . e b
222.50
223.25
Eschweiler . . . . . ..
191.75
187.50
Geisweider . . . . .
Hochdahí., . n. o .
163.25
163.80
194.—
0 192.75
Katovické doly al železárny
183.75.
179.50
Wilhalm . . . . . . .
159. 80
160-10
Phönix
370.25
368.30
Schalker Gruben . . ..
185.00
180.—
Westfalia .. . 1 .
Transvaal
Westfalius
Dortmund
Kanada
Concordia . e b
německý banka
drážďanský banka
Lauřin huť
Phönix 370.25
Harpenský dol
Schalker Gruben
18
article
147.50
147.—
Orenstein Koppel. . ..
191.—
490. 25
Hasper . .. .. . . ..
201.75
201.50
Donnemark . . . . . .
126.—
125.—
Huldschinský. . . . .
o1 209 —
Stettiner Vulcan . . onč. 207.—
234.50
Bismark... . . O 231.90
Hoesch . . . . . . . . 172.75
170.—
167.50
Königsborn
122.50
Boenpeřde n. . 14 123. 75
220 70
223. 75
Nordsstern . . . . . . .
lubslene
nekuv
Orenstein Koppel
Huldschinský
Stettiner Vulcan
Boenpeřde můj
Bismark
19
article
* Bez kuponu.
0dll
K vládní předloze vodních dráh pronáší
dr. Russ v dnešní »Neue Freie Presse« určité po-
chybnosti. Jest vřelým stoupencem stavby průplav
a jen proto, že sr přeje, aby stavba talo byla c
nejdříve provedena, navrhuje několik změn vl osnově
vládní. Tak měl by 8 1. rozeznávati mezi kanaliso
váním řeky a mezi umělými vodními dráhamí. Od-
kládací podmínka »příměřených« přispěvků zemských
může snadno způsobiti úplné opuštění předloh
programu. Třeba v zásadě nutno se zemskými pří-
spěvky souhlasití, přece jest jen nebezpečnou styli-
sace osnovní, která mluví o příspěvcích, jež předem
určiti nelze. Hlavně forma naturálních prací budii
zahrnuta v přesně slanovené příspěvky zemské. Zá-
roveň s výslavbou kanálů doporučovalo by se zřídit
zvláštní průplavní komisi na způsob komise pro r
gulaci Vltavy a Labe. Konečně postráda dr. Russ
návrhu vládním stánovení prostředků na předběžné
práce v letech 1901. 1902 a 1903, které budou jist
vyžadovati obnosu 1,400.000 K.
doktor
Russ
Vltava
Neue Frei Presse
20
article
B. Česká společenská továrna na klo
bouky. V staré smíchovské kartounce, z valné část
opuštěné a opředené řadou vzpomínek, připravuje se
a sílí k životu nová česká výroba. Byla k nám pře-
nesena a jistě neobyčejně šťastně. Špolečník jedne
z velikých pražských vývozních firem trávíval svo
volné letní chvile na moravském Valašsků. Úplně na
národnostním rózhraní. Život liducho zajímal a jeho
práce ho poutala. Dělalic tam pro německé podnikatele
pletiva k slaměným kloboukům. Primitivní a dosti
hrubá pletiva, ale s neobvčejnou zručností a s mno-
bými pokusy o zlepšení kvality jich. Pokusy byly
ovšem hodně obmezeny, protože zaměslnavatel
platili jan určitý typ pletiv. Poměry výdělkové byly
hrozně a stejné poměry pracovní. Nebylo by možno
starati se o to, aby se zaměstnavatelem těchto ma-
lých, prostých lidí stal český člověk nebo podnik,
Dělalic
21
article
který by jim nejen lépe platil, ale který by také s
staral o ziepšení jakosti jich výroby? Náš pražský
podnikatel měl ještě své určité pochybnosti. Výrob
klobouků naléza se dosud z valné časti v rukou ně-
meckých. Jsou to staré, silně financované podnik
s dlouholetými štyky a zkušenostmi. S nimi bud
nutno soutěžiti. Perspektiva za hesla »svůj k svému
byla by přes to dosti lákava, kdyby náš podníkat
nebyl uvažoval stejně věcně. Nejde o to, dosíci po-
mocí hesla nějakých chvilkových úspěchů, ale o to
aby stejně dobrou a stejně lacinou výrobou býl za-
jištěn český trh českému tovaru. Předem musíme
vyrovnati soutěžníku a pak nám odběratelská ochota
česká bude dobrým pomocníkem. A vzbudíme důvěru
k českě práci! To byly základy a počátky česko
továrny na klobouky, kdy se pro ni zařízovaly opu-
štěne slně kartounky. Útulně a mile dnes vypadají
Zeleň stromů směje se okny do dílen, kda při stro-
jich pracuje Slovinka vedle Češky z Moravy a Prahy
a vedle Belgičanů, kteří sem povoláni, aby vychov-
vali české děnictvo k neznámé mu dosud práci
Projdete vzorkárnou pletiv, síní pro šití klobouků
pro zdobení jich, pro jich lisování, vlhčení, apreturu
skladišt, výpravnami a několika ještě, jichž bližs
určení vám vymizelo z paměti. A ani se vám neche
pryč. Ukazovali vám tam s takovou milou radostí
jak se jim zdařilo zdokonalit moravská pletiva, jak
se jim podařilo výhodné provésti nákup cizích pletiv
zahraničních (hned snesou skutečně překvapujíeh
vzory), jak se výrobky líbí, jak nalézají odbytu, že
na přišti rok bude nutno výrobu značně rozšířiti,
že to, co jim zvláště pomábá, jest snaha o dobrý
výrobek. Tedy již moderně pojalé heslo »sv
k svému«. Ne pouhý vlastenecký appeli, ale předem
dobré zboží a pak poukaz na český jeho původ.
Slovinka
Češka
Belgičan
Morava
Praha
22
article
A jest správnou ta cesta. Másli náš hospodářský
ruch dostáti svému emancipačnímu úkolu, pak jes
reelnost a solidnost jeho nutným základem. České
továrně na klobouky bude jednou příslušeti zásluha,
že s úspěchem dokazuje správnost tohoto principu
Kongres průmyslníků skla. Spolek ra-
kouských průmystníků svolali sjezd průmyslníků skla
na němž má býti jednáne o jich požadavcích a po-
třebách. Jsou to hlavně otázky celního tarifu
a dopravních sazeb, jež jsou v popředí dis-
kusse. Úprava celních sažeb pro sklo a výrobky
skelné jest jednou z nejohtížnějších. Mezi továrníky
skla jsou totiž dvě veliké skupiny, stojící na úplně
na různých stanoviskách. Výrobci skla lahvového
labulového, jakož i tlačeného skla volají po zacho
vání ochrany celní, které se jim v plné míře dostává.
Zdá se však, že se tato skupina výrobců bude do
máhati ještě účinnější celní záštity. Dává alespon
prohlašovati, že v poslední době nastalo v soutě-
žících státech takové zlacinění všech výrobních pro-
středků, že jest veliké nebezpečí, že proniknou cizí
výrobky na náš trh. Zvyšovací tužby budou s
zvláště jeviti u skelné masy, u skla Hlačeného ap.
Hlačený
23
article
Naproti tomu nepotřebuje skupina druhá — výrobci
čistěného skleněného zboží — vlastně žádné ochrany
celní. K ní náležejí veliké vývozní podniky, kterým
hlavní oblíží jsou dovozní cla cizí, která jsou vlastně
zase jen důsledkem našich cel skupiny prvé. Řešení
této otázky bude tedy prvním bodem programovým
Dopravní sazby tísní průmvsl tento jako káždý jiný
Zde tedy vyzní požadavky souhlasně s přáními ji-
ných průmyslů
Hospodařská politika německá stojí v
znamení obratu. Není to ovšem obrat, způsobený
zásadnými změnami mezinárodního postavení obchod-
ního a výrobního — jeho příčina tkvi v domäcích
poměrech německé říše. Našim čtenářům jest známo.
že agilace pro zvýšení německých obilních cel v po-
slední době značně a mohutně stoupla. Hlavní svou
oporu měla v pruských junkérech, kteří by z nich měli
nejvíce výhod. Populární a neobyčejně účinnou agi
tací dovedli junkéři pro své stanovisko získati širokt
vrstvy malých i větších rolníků. Jim líčí se zlaté
časy, které budou vykouzleny novými obilními cly
jim opakuje se stále a stále, že bez nich jest něme-
cký zemědělec vydán ve psí. V hr. Bülowovi nalezla
agitace svého pomocníka. Kázala mu tak — jak vý-
slovně pravil — potřeba jeho srdce. Srdce ovšem
hodně praktického, poněvadž dárek svých sympati
pro celní akci zemědělskou dovedl spojovati s pod
Jim
Bülow
24
article
mínkou agrární podpory novému projektovanému
vnitrozemskému kanálu německému. Kalkuloval, že
podpora severoněmeckých agrárníků zamilovanému
projektu Vílěmovu skýtaná, nakloní císaře agrárním
požadavkům. Ale agrárníci chtěli svoji ochotu míti
zaplacenu hotovými: provédeným návrhem celního
tarifu. A tak nastala v poslední chvíli, kdy považo-
valo se vše za připraveno, změna a naprostý obrat
Střed vyslovil se přičiněním junkérů proti průplavní
předloze. Důsledkem viditelným bylo uzavření pru-
ského sněmu a dosud neviditelným bude snad změna
vládního smýšlení o přiští hospodářské a celní poti-
tice německé. Ovšem: snad. protože může celá po-
slední akce vlády pruské proti kouservativcům byti
pouhým manévrem a brozbou, která má vynutiti n
konservativní straně souhlas k průplavům. Prot
nutno zatím vyčkatí. Že ale hrozicí celní válka
rusko-německá a odpor jiných států proti agrärnímu
kursu německému budou v řešení krise padati n
váhu, rozumí se samo sebon
Vílěmův
Prot nutný
25
article
K sjezdu všeho českého obchodnictv
v Prostějově. Ústřední jednota českých obchodník
pro Moravu v Přerově, pořádá v Prostějově o svát-
cích svatodušních manifestační sjezd všebo českéh
obchodnictva s tímto programem. V neděli: zahajen
a uvítání hostí. Referáty: 1. O volbách do obchodn
komory; 2. o obchodech kolonialních ; 3. o obchodech
textilních; 4. o čestach vodních. Na to prohlídka ko-
línské továrny na cíkorií v Prostějově. Večer banket
s koncertem. V pondětí: návštěva První moravské
továrny na cukrovinky a čokoládu v Olomouci. Podně
k uspořádání sjezdu toho dán byl při manifestačnín
sjezdu českého kupectva z Čech, Moravy a Šlezska.
r. 1900 v Turnově pořádaném. Aby to byl skutečn
sjezd manifestační, jest žádoucno, aby se ho zúčant-
nilo též obchodnictvo z krállovství če-
skélo v h ojném počtu. Jednota obchodníe
gremií v král. českém vstoupila proto do spolupořada-
telství sjezdu a žádá veškerá česká obchodní gremia,
aby zástupce své na sjezd v sesterské Moravě pořa
daný vyslala. Nové obchodní gremium král. hla
města Prahy vyzvání to již jmenováním zástupu
sledovalo, nicméně obraci se na kollegy ostatní s přá
ním, aby družnost svoji bratřím moravským v nej
četnější míře osvědčili a o svatodušních svátcich
společně do Prostějova zavítali.
mlektrické dráhy, poháněné proudem
točlvým. Firma Fr. Křížík zabývá se právě pro
jeklem na elektrický pohon místní dráhy, jež v brzku
provedena býti má, při které zvláštní zajem způso
buje okolnosta že bezpochyby poprvé bude použito
nárazníkové batterie akkumulatorů ve spojení s ge
neratorem pro střídavé proudy, zatizení to
jež se při dráhách elektrických pro stejno
směrný proud zařízených výborně osvědčilo.
Prostějov
Morava
Přerov
Olomouc
Čechy
Turnov
Praha
Francie
26
article
K tomu účelu budou stroje dynampelektrické po
způsobu transformatorů z točivých na slejnoměrn
proudy opatřeny nejen kolektorem, ale 1 kroužky
dotykovými, při čemž s výhodou jest, že počet perio
pro pohon dráh z pravidia nevelký bývá, tak ž
konstrukce strojů dynamoelektrických pro stejnoměrny
i střídavý proud stavěných nebude činiti žádných
obtíží. Proud strojem vyvozovaný bude přímo do
vedení dodáván, kdežto proudu stejnoměrného k na-
bíjení batterie se použije; výkon tohoto zařízení
jeví se pak v následovním: Štroj pracuje stále při
rovnoměrném zatížení a sice proudem, který se
rovná slřední spotřebě síly na trati; klesne-li potře-
bovaná síla pod tuto míru, bude se nabíjeti nárazová
batterie, a obráceně dodává nárazová batterie prou
do sítě rozvodné, podporujíc stroje, jakmile spotřeb
síly motorů nad tento střed výkonnosti vystoupí
Tím se dosáhne toho, že nejen výkonnost vstupu,
ale také velkost strojů vypadne menší a tedy cena
nižší. »Těchto výbodilze douíci zejmena ve všech
takových případech, kde vodní síly použiti lze, kde
však talo síla nestačí sama o sobě, kdežto při použití
batterie nárazové téměř dvojnásobné výkonnosti se
docíí.
Štroj
27
article
Porada o tarifech petrolejových. V mii
sterstvu železnic konala se mezi zástupci minister
stev financí, železnic, obchodu a orby a mezi zá-
stupcí čelných petrolejových firem porada o žádosti
petrolejových čistíren, aby opětně zavedeny byly
snížené dopravní sazby pro petrolej, které platily do
1. června 1900. Zúčastnění zůstupci petrolejových
čistíren proneslí různá přání: žádaliť haličtí za
svrchu uvedené snížení, čeští za ponechání platných
sázeb pro rafinádu a za snížení dopravních sazeh
pro surovinu. Své stanovisko opírali lito zvláště tím
důvodem, že ze 100 kg suroviny jen asi 50 k
čistého petroleje vyrobiti lze a že by bylo tedy ne-
srovnalostí, aby pro surovinu a rafinádu platily tytěž
dopravní sazby. Zástupci ministerstva železnic ne-
vyslovili se nikterak. Z resumé předsedova (sekčního
chefa ministerstva železnic) dá se však souditi, že
prozatím nebude povoleno žádné snížení sazeb, ježto
by vedlo jen k tím ostřejší soutěži mezi jednotlivými
firmamí.
kg
28
article
Valná hromada »Sdružení českých země-
dělců pro král. české« konati se bude dne
16. května o 101/2 hod. dopol. »U bílé labutěe
na Pořičí v Praze. Pořad: 1. Zabájení valně hro-
mady. 2. Jednatelská zpřáva, přednese Emn. J
Hrubý. 3. Účetní zpráva. 4. Olázka pojišťování
v zemědělství, pojedná dr. Cyrill Horáček, ta
jemník městské spořitelny v Praze a docent c. k.
české university.
Buštěhradská dráha vykazuje za měsíc du-
ben t. r.: Dopraveno bylo osob 246 475 (proti dubnu
m. r. + 22.225) a tun zboží 541.987 (+ 6006). —
Příjmy za dopravu tu obnášely K 1.587.803 (— 31.600
Od 1. ledna do 30. dubna t. r. dopraveno bylo osob
772.885 (proti soudobí m. r. + 42.994) a tun zbož
2,316354 (+ 750.617) a příjmy dopravní obnášely
K 6,332.621 (+ 1,404 100.
Severoněmecký Lloyd v Brémách. Paro
loď »Lahn« vyplula 2. května ze Southamptonu; pa-
roloď »Hohenzollern« připlula 2. května do Neapole
paroloď »Mark« připlula 3. května do Antverp; paro
loď »Aller« minula 3. května o 4. hod. odpol. Azory
paroloď »Weimar« vyplula 4. května ze Sydneye.
Správní rada Akclové společnosti stro-
jírny dřive Breitfeld, Daněk i spol. usneslas
ve své schůzi, konané dne 2. května t. r. svého
technického ředitele pana Josefa Janatku pro jeho
zásluhy cooptovati do správní rady
Osobní zastávka Wieticzka, odbočka n
trati Krakov-Rzeszów (Podwoloczyska) mezí stani-
cemi Podgorze-Plaszow a Bierzanów byla dnem1.
května t. r. uzavřena.
J Hrubá
doktor
Cyrill Horáček
Lloyd
Hohenzollern
Mark
Azor
Breitfeld
Daněk
Janatka
Podgorz
Plaszow
Praha
Brémy
Lahn
Southampton
Neapol
Antverpy
Aller
Weimar
Sydney
Wieticzek
Krakov
Rzeszów
sdružený český země
29
article
Všeobecný zaopatřovací ústav. Admini-
strace Všeobecného zaopatřovacího ústavu o svolal
řádnou valnou hromadu na středu dne 15. května t.r
na 4. hod, odpol, do plesového sálu závodu Ronache-
rova, I., Scheilingg. 4 ve Vídní. Dotyčná vyhlášk
o svolání uveřejněna jest v úřadníin listě » Wiene
Zeitung a v »Budapešti Közlöny« ze dne 7. dobna.
Tomuto valnému shromáždění předloženy budou k
schválení návrhy administraeu na zmenu stanov
v příčině rozdělení 1. a 2. oddělení. Legitimační
lístky vydají se jen na vykázání se důcnodovými
listy nebo zaslání jich. V návrhy stanov, o kterých
se jednati bude, možno v ústavě ve Vídni nebo
v kterékoliv comanditě nablédnouti.
Banky, záložny a spořitelny.
Úvěrni ústav majitelů domů v král, če
ském. Stav vkladů koncem dubna 1901: Vloženo
K 1,429.830.61, vybráno K 411. 883 .76.
Česká průmyslova banka. Knížecí arcibi
skupské železárny v Rožmitále předaly ústřední
prodej svých výrobků železářskému oddělení České
průmyslové banky v Praze.
Prémiové sazby Živnostenské banky pre
Čechy a Moravu.
Ultimo kvělen červen červene
Kreditky . . na kup K
na prodej K 5
Stádní dráhy na kup K 5
na prodej K5
na kup
Alpinky ..
na prodej K
Disconto
Něm. bank.
Čecho
admin
Vídeň
Budapešť
Rožmitál
Praha
Morava
Německo
všeobecný zaopatřovací ústav
Ronacherov
Český průmyslov banka
Český průmyslový banka
živnostenský banka
32
article
Trhy peněžní
Trhy peněžní
kae
Bursa
V Praže, 4. května. (Pův. zpr. »N. L.. «)
Při dosti pevém trhu uskutečněny závěrky akcil
České banky-Union na K 268.50, akcií České
společnosti pro průmýsl cukerní K 224.—, akcii
strojírny Daňkovy za K 500.—. Dále podáváno
za akcie: Živnostenské banky K 270..50 peněz,
akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv
v Kolíně K 430.— peněz, První česko-moravské
strojírny K 615.— peněz. Ostatní papíry zů-
snj
staly nepovšimnuty.
Bursa
Kolín
Český banka
34
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 ..
Teplice r. 1887
Smichova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
abo losronra n
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
,, , » kom. dl. úp
,,l » mel. úpisy
»» »» želez. úpisy
Ceská prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
dto.
Em. 1871
dto.
1872
Místní dráha N. Brod- Humpole
Duchc.-Podm, dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto
1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo západní dráha
Ocol dto. ato- lit. B
dto, Em. 1874
Česká eskomplní banka .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Muravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
dto,
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vítavě a Lab
Jihorsev. německa spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojnv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíe
První česká všeob. zajišt. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražska železařská společnost
stroj. spol. (úř. Ruston
„akc. spol. retěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 4. května. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 98.45
společná » květ. 98.55
» stříb. 9s .20
rakouská » zlatá 117 90
» ot » ( kor. 97.50
uherská » zlatá 117. 50
» » kor.
93 15
181.—
Smichův
Čecho
Muravská
Ferdinandův
Jihorsev
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Kolín
Modřany
Vídeň
Ceský průmyslový
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomplní banka
Český průmyslový banka
eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
Ruston „ akciový . společenský
37
article
dunaj. paroplaveb.
885.—
rakouský Lloýd .
1770.—
pražská želez. sp
1225.—
česká montan. sp.
461.50
alpská montan. sp
501.—
rým.-muráň. spol.
rak. zbrojovka
vídeň, stavební sp
peštská vagonka
severočeská uhlář
západočeská ubl
824.—
moštecká uhl. sp.
1325. —
Schodnica . .
299 —
turecká tabák. rež.
devisa německá
117.50
, londýnská 240 30
» pařižská . 95.55
» curyšská . 95..25
dvacetifrank . . 1909
marka papírová . 117.50
» . 253 75
rub
38
article
» » 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl.
státní losy 1864
losy tisské
399.—
„ úvěrního ús.
390.—
vídeň. l. komun.
110.25
turecké losy.
280 —
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
926.—
r. úst. pro ův poz.
687.25
rak. úvěrní ústav
692.—
uh. úvěrní banka
418.75
b. pro země rak.
559.—
vídeňská unionka
268. 50
česká b. Union
Živnost. banka
3098.—
buštěhradská A .
úvěrní banka
buštěhradský A
42
article
Přes pevné zprávy zahraniční bylo
klidem obchodním surýslení stísnéno
Eskontní sazby 34/4, 4 procenta.
Z Vídně, 4. května. (Zvl. telefonogr. »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Zpráva o průběhu
dnešního dne byla by vlastně výčerpána, kdy-
bychom řekli, že od počátku až do konce polr-
vala nepřerušeně stagnace. — Obchod vázl chví-
lemi i v nejběžnějších spekulačních hodnolách
kulisy. Přičinou dnešní apalhie byly obavy, že
parlamentní práce budou spozděny, jakož i zdr-
ženlivost obvyklá koncem týdne. Pevné zprávy
berlinské, jakož i haussa zlatodolných v Lon-
dýně neměly účinku. Jenom na trhu ukládacím
působilo příznivě usnadnění poměrů peněžních,
což se jevilo tím, že některé renty, jako zvlašté
uherské koruny byly favorisovány a že také po
celé řadě priorit byla značnější poptávka. Také
losy byly čileji kupovány. U dividendových pa-
pírů se smýslení téměř ani nedalo konstatovati.
Kursy hlavních spekulačních papírů byly z po-
čátku dosti pevné, naposledy však ochably. Do-
vise a valuty jen nepatrně změněny. Na eskompt-
ním trhu peněžní poměry snadnější.
První bankovní akcept 34% pet
x Z Vídně, 4 května. (Telef. »N. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 687.25 (po —. —
uherské kreditky 693.—, anglobanka 280.—,
bankovní jednota 486.50, unionka 560.—,
länderbanka 419.—, státní dráha 691.50, jižní
dráha 95.50, polabská dráha 509.—, severo-
západní dráha 488.—, turecké tabákové 299. 50,
rýmavsko-muráňské 501.—, alpinky 461 50,
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 93.15, turecké losy 110.50, marky za
hotové 117.57, na ultimo 117.58. Smýšlen
bez obchodu.
Vídeň
Lon
4 květen