1
masthead
5. května 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listůl
5
article
Školská- hlídka.
Školská- hlídka.
Studie o našem školství obecněm
VIII. Vzděláváni vkusu.
Výchova aesthetická stáván se také
jedním z hesel novodobé výchovy. Jako druhds
za renaisance obrací se naše společnost ke
zdrojům krásy, by z nich čerpala zapomenut
a útěchu v trudech zápasu životního a povzbu-
zení k nové práci výrobné. Dnes nejedná se již
jen o zprostonárodnění vědy, ale také o zli
dovění uměn, a školy nezůstávají ne-
tknuty timto ruchem. Již není vychovatelstv
v tomto oboru v plénkách a namnoze již se
jedná, »jak by se přirozeného postupu dějin-
ného vhodně mohlo užiti ve prospěch prvního
uměleckého vychování«, jak přál si svou dobou
jeden z předních aesthetiků našich (O. Hostin-
ský r. 1873).
Stále bedlivěji zkoumá se s amorostl
umění dětí, zejmena v jeho hravém zaměst
nání, kde tvoří s amo, oddávajíc se jenom své
neobyčejně živé a plodné fantasii. Pozorovatelům
dětí neuniká, jak v hudbě záhy nejenom ná-
pěvy si osvojují, ale krátké, málostupňové ná
pěvy samy tvoří, byť ještě dlouho pro souzvuk
nebo nesouzvuk smyslu neprojevovaly; pokusy
dětské v umění výtvarné m, především
kresby, stále pečlivěji se shromažďují a k šir
šímu poučení tiskem zmnohonásobňují; o bás-
nickém tvoření může se přesvědčiti, kdo při
slouchá rozmluvám dítek s jejich loutkami, je
jich pohádkám, hrám s loutkovým divadlem,
jejich — lžím, ve kterých, jak známo, vyský
tají se mezi dětmi opravdoví »umělci«, kteř
druhdy i soudy v omyl uvádějíl
Umělecká přiro zenost dětská byla
našemu Komenskému podnětem, aby také
školním vyučováním jí hověl. A jak o pro-
středky k umělecké výchově mládeže všestranně
dbal, vytkli jsme již v úvodě k VII. řadě těchto
výkladů (viz Školskou hlídku t. č. z 31. března).
6
article
Nejzřetelněji jeví se jeho starost o učivo aesthe-
tické ve škole latinské, jejíž nejrozšířenější
učebnice, Brána jazykův a Svět v obrazech
obsahují více článkův o uměnách, než čílanky
nynější, z nichž některé uměn vůbec míjí!
Brána jazykův jedná o řečnictví a básnířství,
malířství a hudbě; Svět v obrazech hned za
článek o škole a studovně klade stati o umění
řečníekém, hudebních nástrojích, maliřství
divadle.
Umění nalehá však na školy nejenoms
slanoviska výchovy přirozené, ale také se sta-
noviska výchovy společenské, byť by dle
slovutného positivisly Herberta Spencer
mělo míti místo teprve poslední, k vyplňování
prázdní po vykonané práci výrobné, rodinné
společenské.
Zajisté během práce dostavuje se úna va,
která vyžaduje odpočinku a jinakého zaměst-
nání, zábavy. »A je to snad úplně lhostejno,
jak se lidé bavi? Stačí snad, když přísnost
zákona o to dbá, aby nikdo zábavou svou ne
ubližoval jinému nebo nečinil pohoršení? Nen
možno stanoviti zábavu, která by měla posi-
tivní hodnotu, která by kromě pouhého
vyražení mysli a osvěžení sil duševních zane-
chala v účastníku i jinou ještě, hlubší, vážnějš
stopu? Zábavou takovou jest umění.« (O
Hostinský 1883.)
Avšak aesthetický živel u výchově lidov
vůbec a školní zvláště jest na místě ise
stanoviska mravního, jak již r. 1795 do
vozoval Schiller v Listech o aesthetickém
vychování člověka, jehož přislušné vývody takto
shrnul Lindner: »Osvěta ukázala cestu, p
níž jest člověku putovati, avšak nedostává se
nám odhodlanosti, energie mysli, abychom pu
stili se v zápas s náklonnostmi a předsudky,
abychom na ony dráhy nové skutečně se dali
Herbertus Spencer
Schiller
Lindner
Nen
7
article
Osvěta sama nestačí, neboť » veškoré osvícen
rozumové smí činiti nárok na naši vážnost,
pokud zpětně na charakter účinkuje«. Osvěta
musí také zahřáti srdce a naplniti je mravní
odhodlaností. »Rozvoj mohutnosti citové je
tedy nalehavější potřebou časovou.« Věděnía
umění, rozum a smyslnost musí svorně
spojiti se ke společnému působení soulad-
nému. Avšak tohoto poměru shody a souladu
může dosaženo býti jen po cestách umění,
které nám prokazuje nejvyšší smír mezi ideou
a skutečností. Rozumu musí býti přenechán
obor skutečného, avšak ze svazku toho, co jest
možno, s tím, co je nutno, musí vzcházeti
ideál.« (1868.)
Ovšem nesmíme přeháněti a tvrditi, že
umění přímo účinkuje na mravnost, že
činí člověka lepším, že je školou etnosti;
avšak jest nepochybno, že aspoň mra vy
zušlechťuje, vnější formy života uhlazuje a
zjemňuje, nadání vyvíjí a stupňuje, jednotlivce
a národy výše vede. Proto právem praví Ho-
stinský: »Snahy umělecké jsou podstatným
znakem lidskosti, a národ, který by v roz-
voji svém snah těch nedbal, rozvíjel by se
jednostranně, uskutečňoval by ideál svůj obra-
zem kusým.«
Pro vývoj produktivních talentů uměleckýeh
děje se nyní ve vlasti naší více, než bývalo;
o vývoj talentů receptivních, o umění milovné
obecenstvo, o tříbení vkusu jeho již za mládl,
o pozvolnou výchovu aesthetickou musí —a
mohou — také školy obecné a měšťanské
činiti více než jindy. Veliký a nepopiratelný
pokrok veřejného školství nesmí přestati na
methedách a formách vyučovacích,
musí konečně zabrati také učivo, ponořiti se
do věcí, a to netoliko v říši přírody a vži
votě společnosti, ale také v oboru u m ěn.
uměný
8
article
(Pokračování)
Dne 2. »Školský obzor« učit. poměrům hmot-
ným věnuje feuilleton »Epištola B.« a besedu »Po
dobenství o bohat m národu«; »Moravská hlídka«
jeho kritisuje zadržování kvinkventálek v čl. »0 § 10.
z. z. ze dne 5 července 1899.-
Dne 3. »Posel z Budče« přináší o trudných po
měrech učitelakých čl. »Ráno třelího dne«, k dot-
čeným návrhům Pražákovým »V posledním záchvěvu
trpělivosti« a »Kůň a školac; dále čl. J. Gmacha
»Umění kreslířské a maliřské«.
Dne 4. výbor Jednoty učitelstva měšťanských
škol českých prohlašuje autonomii této Jednoty u vě-
cech tohoto učitelstva. — »Učitelské Noviny« v čl.
»Město a venkov« objasňují hmotné poměry učitel
v Čechách. — »Beseda učitelská« přináší přisvěděu-
jící čl. K. Malého k otázce »Jsou li učilelé oprávněni
ve školních kursech napravovati odchylky mluvy ?
Dne 5. »Komenský« přináší ze života učitelského
Besedník »Idealista na rozcestí«; v »Přiloze« opa-
kuje z t. č. zprávy »Učitelé sociální demokraté«a
»Slovo o docházce školníe
Dne 8. výbor českého Ústř. spolku jednot uči.
klade sjezd učitelstva českoslovanského na dny 7.
8. a 9. do Prahy s jednáním o školském programmu
a svazu učitelstva českoslovanského; konstatuje ne-
zdar dohodování se s Jednotou učitelstva škol mě-
šťanských; snáší se na instrukci zástupeům učit. vc
k. okresních radách školních. — Asylní spolek če
skoslovanských učitelek o valné hromadě konstatuje
členů 141 a jmění přes 8170 K. — Manifestační
sjezd jihočeského živnostnictva v Č. Budějovicíchs
vyslovuje: »Obecné školy buďtež ve svém složení
průpravou pro živnostenské neb zemědělské povo-
lání, a zvláště poslední roky ať upraví se více méně
k praktickému, životu.«
Dne 9. Ústř. spolek jednot učit. v Čechách
valné hromadě vrací se k návrhu posl. Anýže
o platech učitelských.
Pražáková
J Gmach
K Malý
Komenský
Anýž
den 5 červenec
Budeč
Čechy
Praha
Č . Budějovicíchs
9
article
Dne 10. »Posel z Budče« přináší báseň jub
lanta V. Kredby »Návrat do vlasti« bobatýrů če-
ských, ze školního života úvahu »Ve třídě« a pozo-
ruhodné povzbuzení B. Šplichala »Zařizujme čitárny
pro školní mládež«. — »Učitel« přináší přednášku
F. Kouby »Kreslení s hlediska psychologickolfysiolo-
gického«. — Zemský výbor král. českého přijímá
návrh většiny příslušného subkomitétu o celkové
postupné úpravé učitelského služného, zrušení míst
podučitelských a aktivních přídavcích z prostředků
zemských.
Dne 11. »Školský obzor« přináší učitelské »Pi
lulky« a poměrům v učitelstvě českém věnuje v
feuilletonu »Dopis venkovského učitele« a v Bese
dách čl. »Za mrtvou ženou učitele !« — »Učitelské
noviny« pokračují v líčení nepříznivé siluace služ
ného učitelstva českého v čl. »Jak se o nás hraje«
— »Beseda učitelská« v čl. »K obsazování učitel
ských míst srovnává poměry na Moravě a v Če
chách; v »Metodické příloze« čl. J. Harapata »Ska-
lice« a F. Rataje »Rolník«.
Dne 14. na osmém mezinárodním sjezdu prot
alkoholismu ve Vídni u projednávání otázky »Škola
a alkohol« žádá se, by čítanky poučovaly o alko-
holu: aby lihoviny nepily se při výletech školních
by vůbec děti vedly se k nepití lihovin.
Dne 15. »Život« přináší čl. K. Šmídka »Příspě
vek k psychologickému pozorování školní mládeže«
— »Škola měšťanská a živnostenská uvažuje, jaká
má býti »Reforma měšťanských škol« dle požadavků
učitelů vídeňských a přináší čl. »Měřictví a měření
ve škole a v praxi«. — »Časopis učitelek« počíná
uveřejáovati sociologický čl. B. Fiedlerové »Žen-
ská otázka« a A. Lašmanové »Zřízení Ženského
klubu«; ve »Škole mateřské« povídka M. Branišov
»Zajíček — Mazlíček«.
V Kredba
F Kouba
Bes
J Harapat
F Rataj
K Šmídek
Příspa
B Fiedler
A Lašman
Zajíček
Budeč
Morava
Vídeň
Branišov
10
article
Dne 16. »Národ a škola« přináší přednášku pro
lid »O pověrách s podkladem astronomickým«.-
»Školský obzor« o sebevraždě z bídy říd. uč.
Housky uvažuje v čl. »Kdo tím vinen?« a přínáší
čl. »Učitelský poslanec, jaký nemá být«.
Dne 17. výborová schůze Jubilejní jednoly
lidumilů v Brně snáší se na smlouvě o nájmu zámku
v Dřevohosticích pro budoucí ústav jednoty. — »Če
ský učitel« přináší povzbuzující úvahu K. V. Tučka
»Výchova k autonomii«. — »Posel z Budče« dopo-
rouči Říhovu »Školu českého jazyka«.
Dne 18. »Beseda učitelská« přináší přednášku
J. V. Bláhy o nemocech, těkavosti, nepříznivém soudu
dětí, indisposici a střídání učitelův a úlevě v návštěvě
školní jako »O některých okolnostech, které nepří-
znivě na prospěch žactva působí«; v »Metodické při-
loze« čl. »Cukr a jeho cena jako potraviny.«
Dne 19. »Komenský« přináší výklad Č. Broučk
»Co tísní okresní konference učitelské« a navrhuje pří-
slušné opravy.
Houska
K V Tuček
Říhův
J V Bláha
Komenský
Brno
Dřevohostice
Budeč
11
article
Dne 20. »Učitel« přináší čl. »Kresby dítek při
vyučování názorném.« —— »Škola našeho venkovae
přináší čl. »Učitelé venkovští nesmějí stonati«, » P'roli
pěstování hře na housle za plate a »Vytápění bytův
učitelskýcha; doporoučí »Fysikální modolly Václava
Machka«.
Dne 23. »Školský obzor« přináší příspěvek
»K poměrům matičního učitelstva« a čl. » Nadpoža
davky pražského učitelstva« o lichosti tohioto výrazu
ve feuilletonu kulturní studie »Visitační hostina«,
Dne 24. »Posel z Budče« ve čl. »Škola aulo
nomní neb státní« dovozuje potřebu a možnost jen
autonomní a líči vnitřní poměry učitelstva » V spolku«.
doporučuje díl II. Šmídova »Pravopisu pro obecné
školy.«
Dne 25. »Beseda učitelská« přináší hlas ven-
kovského učitele »K našim poměrům« o nepříznivých
důsledcích platův učitelských a rozpravu A. Veselého
»Důležitost poznámek v učbě přírodozpytné na mě-
šťanských školách; v »Melodické příloze« F. Rataje
»Rozpravy z rostlinopisu« a soubor zpěvů J. Vlkaa
G. Pelze »Pouť po vlasti«. — »Učitelské noviny« od-
suzují zbytečnou učebnici Vackovu »Měřictví pro mě-
šťanské školy chlapecké«, zhoršený snímek učebnice
Bendovy také starého způsobu.
Machek
Šmídův
A Veselý
F Rataj
J Vlkaa
G Pelz
Bendův
Budeč
Vackov
12
article
Dne 26 Příloha »Komenského« přináší »Přán
učitelstva v příčině změny zákonných ustanovení
disciplinárním řízení proti osobám, vyučujícím na ve
řejných nebo práva veřejnosti požívajících školách
obecných a měšťanských, pak na učilištích jim na
roveň postavených na Moravě.«
Česká obec sokolská zahajuje jednání o společ
nost přátel vzdělání lidu. — Česká grafická spole
nost Unie přejímá především české učebnice z na-
kladatelství B. Tempského v Praze. — Nakladatelství
učebných pomůcek tiskem prováděných Janského
v Taboře rozšiřuje svůj starý závod, znamenitý na
veškeré pomůcky učebné. — Časopisy učitelské
posuzují situaci služného učitelstva českého po valné
hromadě delegátů v Ústř. spolku učit. — Casopisy
paedagogické přinášejí zprávu o sjezdě učitelů mě-
šťanských škol v Německém Brodě 25. března, jen
mimo jiné žádá rozšíření školy měšťanské o 4. třídu.
— Pražská jednota učit. »Komenský« vydává pře-
svědčivou, srovnavacími čísly hojně doloženou bro-
žuru »Čeho dožaduje se učitelstvo král. hlav. města
Prahy, měst a obcí sousedních, aby vyhověno bylo
§ 55. říšského zákona z r. 1869.« — Některé čase-
pisy učitelské polemisují proti přední části zprávy
t. č. »Učitelé — sociální demokrati.« — Učitelstv
v Hlinsku vystupuje ze svazku českého Ústředníh
spolku učit.
Komenský
B Tempský
Morava
Praha
Tabora
německý Brod
Hlinsko
17
article
Národní divadlo
Odpoledne o 3. hoe
V neděli 5. května
Dafnis a Chloe.
Komická opereta o 1 dějstvi. Složil J. Offenbach
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent : Moric Anger.
Režisér: Adolf Krössing.
Terpsichora.
Balet o osmi obrazech od Ad. Thalassa. Hudbe
složil Leo Pouget. Baletní mistr Achille Viscusi
Dirigent : Moric Anger.
202. hra v předplacení
Začátek o 7. hod.
2. čtvrtka.
Dafnis
Chloé
Složil
J Offenbach
V J Novotná
Krössing
Ada
Pouget
Achilles
národní divadlo
Moric Angra
Moric Angra
22
article
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prýním dějství přestávka.
Konec po 1/210. hod.
V historii literatury je ojedinělým případem
tento spisek, v němž se syn slnvného ro-
manciera obraci proti theoriím a
filosofii otcově. „Kreutzerova sonata“ vy-
volala mnoho polemik, nikde však není myšlen-
kové její jádro potíráno tak radikálné, jako
„Chopinové Preludiu“. V tom je příčina veli-
kého rozšíření, jehož se „Preludiu“ všuče v ci-
zině dostalo.
Lze obdržeti v každém knihkupectví, jme
novitě v nakladatelstv
V pondělí 6. května.
203. hra v předp
3. čtvrtka.
Kovařovic
Robert Polák
Kreutzerův
Chopin
23
article
Červený talár.
Červený talár.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 1/44. hod
V neděli 5. května
Muž z měsice.
Velká fraška se zpěvy o 5 jedn. Dle E. Jakobson
volně vzdělala El. Pešková. Rež. p. J. Kubík.
ě Začátek o 7. hod.:
Novinka! Dva erby.
Novinka!
Veselohra o 4 jedn. od Blumenthala a Kadelburga
Přel. L.. Chmelenský
Denní prodej lístků u divadelní pokladny od 9d
12 hodin.
Jakobson
Pešková
J Kubík
Blumenthal
Kadelburg
Smichov
Švandův divadlo
33
article
Bibliotéka lekařských splsů populárních.
Bibliotéka lekařských splsů populárních.
O sluchu, jeho chorobácha
Svazek I.
kterak je předcházeti. Siršímu
obecenstvu nastínil MUDr. J. Císler,
ušní, krční a nosní lékař. Se 2 vy-
obrazeními, 104 str. 1 K. 10 h.
Otylost, dna, cukrovka. Na-
psal MUDr. V. Mladějovský, s. docent
na české universitě v Praze a lázeň.
lékař v Mar. Lázních. 72 str. 80h.
Do dalších svazků připojeny jsou práce:
Pp. dra. Baíka, dra. Bulíře, dra. Franty, doc. dra.
Heverochá, doc. dra. Chalupeckého, prof. dra.
Chodounského, dra. Janke, dra. Jesenského, dra.
Krounského, dra. Lense, dra. Mladějovského, dra.
Mrázka, dra. Panýrka, prof. dra, Reinsbergu, dra.
Sylaby, doc. dra. Švehly, prof. dra. Thomayera,
dra. Waltra, dra. Velicha, dra. Výmoly, dra. Za-
hradnického, dra. Zuny a j. v.
MUDr
J Císler
V Mladějovská
Bulíř
Franta
doktor
docent
Chalupecký
profesor
Janke
Jesenský
Mrázek
Panýrek
Reinsberg
Švehla
Thomayer
Waltr
Velich
Výmola
Zuna
K . 10 h
Praha
Mar
Lens
52
article
Jan Malát: NAŠÍM ŽE-
NÁMM. Sbor pro 3 ženské hlasy
s průvodem klavíru nebo maléh
orchestru. Partitura 1 K, hlasy
po 20 h. Orch. průvod v opise
V. Říhovský: MISSA
LORETTA. Pro smíšený
sbor s prův. varhan nebo malého
orchestru.
Partitura 2 K, zpěvné hlasy po
40 h, orch. hlasy kompl. 3 K.
V. J. Novotný: PÍSNĚ
LÁSK Y. (B. Kamínský.) 1
Svou hlavu ke mné skloň. 2. Při-
šla ke mně láska. 1 K 20 h.
Jan Malát: HRAA NA
HONENOU z op. „Stáňa“
pro klavr na 4 ruce v snadném
slohu. 1 K.
Boh. Vendler, Op. 3.: PĚT
PISNÍ pro střední hlas.1
Sny z prsou se mi vyrojily. 2.
Co tobě, ditě, psát? 3. Má milá
pojď a poklekní. 4. Kdy láska
přilétá. 5. Přilítlo jaro. 1 K 60h.
Vít. Novák, Op. 23. I.:
VRAŽEDNÝ MHÝ.
Ballada na slova lidové mor.
poesie. S prův. klavíru na 4 ruce
nebo orchestru. Partitura 3 k.
hlasy po 20 h. Orch. průvodv
Malát
V Říhovský
K V J Novotná
Stáňa
K Boh
Vendler
Vít
Novák
Misso Loretta
píseň LÁSK Y
HRAA NA HONENA
66
article
Právě
Právě
Odborný list, věnovaný zájmům
pošt. úřadníctva a rozhledům
po moderním pokroku po-
štovnictví
Vychází 5. a 20. každého měsíce
Předplatné i s poštovným na půl roku 3 K.
OBSAH I. ČÍSLA
Revue. ST. ROGALSKI: O studiu poštov-
ním a všeobecném postátnění pošt. ARS: Otázka
aktivn. přídavku. — Otázky úřadnické. Feuil-
ležon. Různé zprávy. Z odborných spolků. Osobní
věstník. Literatura. Hlídka výnosů a nařízení
c. k. minist. obch. Konkursy. Inserty
St
79
article
MUDru. Arnoštu Drchkovskému,
MUDru. Arnoštu Drchkovskému,
býv. sek. lékaři c. k. všeob. nemocnice a ope-
ratéru kliniky pro nemoci ženské a porodnictví
prof. dra. K. Pavlíka
v Praze, nár. Žitné a Táborské ul.
Za obezřetné a neunavné ošetřování mojí
choti po čas její těžké nemoci vyslovuji Vám,
slovutný pane, svůj nejsrdečnější dík a doporu-
čuji Vás vřele všem trpícím.
1127
Hynek Vrba.
3900000000000000000000000000000
Mudra
Drchkovský
doktor
K Pavlík
Vrba
Praha
Táborský ulice
90
article
Dne 1. časopisy přinášejí zprávu o jubilejní
(dvacetileté) valné hromadě Ústř. Matice školské, která
v této době 93 obcím postarala se o 52 opatrovny,
70 škol obecných, 7 středních a 1 vyšší obchodní. —
»Život« přináší rozhledy »Povinnost otcova« a sla-
tistiku z češké školy měšťanské. »Které předmětya
barvy mají děli nejraději.« — »Časopis učitetek-
posuzuje nynější spory o školu »Na starém šimln-
a žádá reformu školy svobodným, pokrokovým uči-
telstvem; ve »Škole ženských ručních praci« pole-
mika L. Grossmannové Brodské »O působení učitelek
industriálních« s časopisem pro veř. zdravolnictví. —
»Pnedagogické rozhledy« doporučují Prombergrů
»Přírodopis pro měšťanské školy« chlapecké«, Krát-
kého »Zeměpisné obrazy pro školu i dům« a Brou-
čkovu pozůstalost«; výtky činí Tisovského »Černémi
kohoutku.e
V neděli 5. kvělna
Začátek o 1/24. hod
Pražští šviháci.
Fraška se zpěvy o 4 jednáních od J. Kühnla.
Začátek o 347. hod.
Poprvé: Hlídal mou ženu.
Veselohra o 3 jednáních od Decourcellesa.
Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/29, do
10 hod. v divadle u pokladny.
1113
L Grossmann Brodská
Prombergr
Fraško
J Kühnl
91
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
Ředitel V. Suk
V neděli 5. května
Začátek o 4. hod
Poprvé: Ples v opeř
Veselohra o 3 jedn. od Henequina, přel. F. .
Režii má p. Šípek
Začátek o půl 7. hod.;
Poprvé: Narcis, šílenec Francie.
Drama o 5 jedn. od Brachvogla. Rež. p. Fr. Šípek
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti Špinkům
do 12. hod. v neděli a do 4 hod. všedního dne.
V Suk
Šípek
Špinka
Králové
Francie
103
article
Okresní výbor v Karlíně vypisuje konkurs na ob-
sazení místa okresního cestmistra. Povinnosti jeho
jsou obsaženy v instrukci, kterou mu okresní výbor
vydá. Služební požitky jsou tyto: služné 1500 K, pří-
bytečné 20% a cestovné úhrnečné 200 K. Uchazeči,
kteří mají přiměřenou znalost kancelářských prací, v
věku do 35 let, zkoušení absolventi státní průmyslové
školy, s přiměřenou praxí nebo zedničti mistři, z nichž
přednost dána bude tomu, kdo státní průmyslovou
školu absolvoval, podejte (kolkované) žádosti vlastno-
ručně psané a vysvědčením doložené v úřadovně
okresního výboru nejdéle slo 19. května 1901-
Doba nastoupení služby bude zvolenému později
oznámena.
okresní výbor v Karlín
státní průmyslový škola