2
masthead
V Praze, vineděli dne 5. května 1901.
Praha
4
article
Na ránní a odpol. lint
předplácí set
v Praze v administraei
na měsía
na čtvrt leta. . . . 6 K —h
s dvojí donáškonk K 50h
na měs
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve slíalkácht
za něstc . . . . . . 2 K 30h
Foštout
měsíe
na čtrrt lela . . . . 9 K soh
s dvejí zásilkou
měsle
n tvr lts. . . . k
Praha
5
article
Dnsšní čísle pro Prahu je o 22 stranách.
Dnsšní čísle pro Prahu je o 22 stranách.
Nechtějí přispět na upravení
českých řek !
Tou chvílí, kde vláda pruská se svou
předlohou průplavní uvázla na skalisku od
poru tak tvrdého, že raději honem s pří-
slušným »politováním« přibouchla dvéře ne-
poslušného sněmu král. pruského: tou chvílí
houpe a kymácí se také loďka páně
Körbrovy »vodní předlohy« v prvních
peřejích a vírech rozvlněné kritiky věřejného
mínění mezi úskalím sporných interessův,
nedohodnutých, žárlících národův, strana
stavův této různorodé a hmotně tak zubo-
žené říše. — Ano, houpe a kymáci se tak
povážlivě, že již dnešní vídeňský tisk po-
hlíží na situaci v parlamentě vídeňském dost
skepticky a hněvivě našim poslancům vytýká.
že prý svým »krutým« návrhem,
na němž se byl klub náš usnesl, pře
kvapili všechny ostatní strany a způsobili
Němcům i vládě nesmírnou nesnáz, o kterou
celá velká myšlenka vodních staveb může se
ztroskotat.
Nuže, aby každý mohl sám posoudit,
je-li v návrhu našem cos překvapujícího
ukrutného, stůjž zde v plném obsahu.
Körbrův
Němec
Praha
6
article
Návrh české delegace zní:
Článek I. vládní předlohy budiž změněn
a formulován takto:
§ 1. »Stavba vodních dráh,
totiž: a) lodního průplavu od Dunaje
k Odře; b) lodního průplavu od Du-
naje k Vltavě blíže Budějovic; c) splav-
ného průplavu, spojujícího kanál dunajsko-
oderský s horním Labem, jakož i d) splav-
ného průplavu ku poříčí Visly a Dněstru —
provedena bude státem v ten
způsob, že se předně a nejdříve
na útraty státní podniknou:
I. Kanalisace Vltavy od Budě-
jovic do Prahy, čítaje v to přestavbu
přístavu holešovického a spojení s kanali-
sačními pracemi již rozdělanými, rozpočteným
nákladem 70 millionů K;
dále: kanalisace středního
Labe od Mělníka po Jaroměř, p
případě zřízení průplavu na Dvůr Krá
lové, rozpočteným nákladem 80 míl
lionů k
II. Regulace horního Labe od
Jaroměře po Vrchlabí, dále Ohře, Be-
rounky, Moravy a Dyje, jakož i ně-
kterých řek v Haliči, úhrnným nákl adlem
34 millionů K.
III. Ostatní vodní stavby budou pro-
vedeny státem za podmínkou, uvolf- li se
příslušná království a země, jakož i města
Vídeň a Praha ku přiměřeným přispěvkům.
§ 5. vládního návrhu budiž změněn tak.
aby první odstavec jeho zněl
»Práce uvedené v § 1. pod čís. 1., I.a
II. buďtež zahájeny ihned po vypraco-
vání a dodání projektů, nejpozdějiv
r. 1903, a buďtež dokončeny nejdéle
v desíti letech.«
§ 6. budiž doplněn tímto dodatkem
»Vláda se zmocňuje, aby k uhraženi
potřebného nákladu na stavby v § 1.
čís. I. uvedené pro stavební období od roku
1903—1912 vydala nejvýše 185 mil-
lionů K a tolikéž na stavby v § 1. pod
čís. II. uvedené v témž prvním období sta-
vebním (od r. 1904—1912) nejvýše obnos
125 millionů K, půjčkou státní opa-
třených.
Dunaj
Odra
Vltava
Budějovice
horní Labe
Visla
Dněstr
Buda
Praha
Mělník
Jaroměř
Dvůr
Vrchlabí
Ohře
Be
Halič
Vídeň
Morava a Dyje
7
article
Konečně nový § 13.: »Na regulace
přítokův a spojené s tím práce melio-
rační určuje se pro království české
obnos 10 millionů, pro Moravu
Slezsko 4 millionů a pro Halič
6 millionů K, jehož použiti se má dle
předpisů melioračního zákona ze dne 30.
tolán s
června 1884.« —
Nuže, to prý je neslýchané »přepínání
luku«, volá německo-centralistický tisk; jak
prý můžeme od ostatních zemí a národů
Rakouska žádat, aby oni přispěli tak ohrom-
nou kontribucí na úpravu našich českých
a moravských řek? »Těmito požadavky Če-
chův — vyslovili se předsedové německých
stran (levice) — byla by vládní předloha
proměněna v nemožné monstrum« —
němečti nacionálové pak nám již vy-
hrožují nejprudším odporem svým: »Proti
postulátům českým musí prý býti zcela roz-
hodně vystoupeno, poněvadž prý v zemích
alpských upraveny byly řeky z největší
části (?) nákladem zemským; stát přispěl
prý jim toliko z melioračního fondu.« —
Páni němečtí velkostatkář
pak nás napomínají v »N. W. Tagblattu«
»Češi vědí, že německé strany jsou ochotny
jim vyhovět, ale jenom po jlisté meze
Čechové by neměli tudíž tetivy s tak
přespříliš přepínaťi. Navrhnou-i
tak velikou regulaci svých řek
nákladem státním, vzbudí tím nevoli
mezi německými poslanci alpskými a věc
může být zmařena. Konečně jistý německý
poslanec si ještě zavtipkoval« České poža-
davky dlužno prý zkoumat jako expensní
notu a soudně je přistřihat, ale —
podle »nového advokátního tarifu !« . . .
Páňa
N W
Čech
Halič
Rakousko
Morava Slezsko 4 million
8
article
Zapamatujme si tyto líbezné ohlasy ně
mecké přízně a — noblessy k zemím ko-
runy české! Nepřekvapovaly by nás, kdyby
šlo o národní neb politické požadavky, práva
a prospěch našeho národa. Tu jsme
již zvykli dávno ušlechtilosti a spravedlnost
— Mommsenovských. Aletu jde o regulo-
vání, kanalisování a splavnění našich hříšně
zanedbaných řek, nuž a to bude přece pa-
trně nejen ku prospěchu s pouze nás Čechů
a našich krajů ryze českých, nýbrž prospěje
stejně také těm 3 millionům. Němeů
v zemích koruny české osedlým, bude z něho
bráti užitek a zisk stejně německý prů-
mys tovární jako zemědělský, stejně ně-
mecký obchod a německé živnostni-
ctvo: slovem, stejně veškeré obyvatel-
stvo, veškeren lidnašich vla stí,
které svou poplatní silou od sta-
letí přispěly ne milliony, ale
milliardami ku zvelebení ostat-
ních passivních zemí rakou-
ských, což se každoročními rozpočty stát-
ními prokázati může. A přec ani tu ne-
zdřimne saň německo-nacionálního — záští
Jak prý alpští Němci k tomu přijdou.
aby svým obolem musili přispěti na regulae
našich zanedbaných řek? Aj, a jak my
k tomu přijdeme, abychom deset-
kráte větším sobolem« přispívali na stavbu
jejich alpských dráh? Budelli regu-
lace našich řek státi 180 neb 200 millionů
korun, budou ty nové železnice jižní státi
také tolik, nuž a jakým procentem budéme
my na ně musit přispět proti procentíčku
jejich na regulaci našich řek? Ať se páni
chrání vzájemného účtování, dopadlo by
pro ně zpropadeně zle. Neprosíme se ni
koho a nejméně jich o nějaké milosti, chceme
jen, co nám po právu patří a nálezí. O
Čecho
Němec
Aj
9
article
půl století domaháme se toho, aby Rakou-
sko zřídilo se federativně, aby každá jeho
země požívala svézákonnosti a svéprávnosti,
by sobě z vlastního a po vlastním rozumu
opatřila své potřeby, neobtěžujíc jiných.
Proč nechtějí páni Němci o tom slyšet?
Poněvadž mají strach, že by jim pak
vyschlo to centralistické koryto, jímž tekly
až dokud české peníze do jejích passivních
zemí; nuže a když konečně přijdeme a žá-
dáme: přispějte také jednou vy na vzájem
svou troškou nám — ejhle l tu se vzpouzejí
a zdráhají lakomci neuznalí, tu jsou oka-
mžitě »autonomisty«, tu hned vědí, že s
má každá země své řeky upravit z vlast-
ního. Kdyby nás nebyl vídeňský centralism
po 300 let vyssával ve prospěch jich, kdyby
nám byl nechal aspoň důchod z našich pří-
mých daní, věru, že bychom si byli své řeky
dávno znamenitě upravili.
Jsme tedy v právu, žádáme-li od tohoto
státu, aby konečně konal také svou povin-
nost vůči zuboženým našim vlastem, a od-
mítáme co nejrozhodněji všecky ty boeotické
křiky německo-nacionální z Alp i z Vídně
o přílišnosti a monstrositě našich požadavků
Návrh české delegace je právě tak slušný
jako nutný a odůvodněný. Hrozí-li pak ně-
meckážzlost, že jej zmaří, nuž, pak veta za
vetu: pak zmaří česká delegace projednání
zákona o investicích, pak nebudeme sice miti
regulaci řek, ale pání Němci v Alpách ne-
dostanou také nových železnic. Tu
přirážku lihovou věru už nějak oželíme, bez
té již také živi budeme. Ukaže se však brzy,
na čí straně bude utrpěná škoda většía
rána bolestnější! Proto nechť jen delegáti
naši zůstanou pevni a nesleví se svých po-
žadavků ani jediné řeky, ani jediné koruny.
Budouli chtít návrh náš podle nového advo
kátního tarifu přistřihat, máme my teprv
v rukou nůzky na jejich » palmare« in
vestiční a refundační l
Němec
Raka
Vídeň
Alpy
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
v Praze. 4. května. (Pracovní pro-
gram řísské rady a zemské sněmy.)
Orgán haličského místodržitele »Gaz. Nar.« do-
vídá se z Vídně, že řišská rada bude tentokráte
zasedati až do 15. června, načež budou svolány
zemské sněmy. Sněm haličský má se sejíti
20. června a pracovati do 10. července. To by
znamenalo, že zemským sněmům na vyřízení
nutných samosprávných věci vyměřena lhůt
celých tři neděl, a to proto, aby říšská rada
mohla klidně pokračovati v započaté plodné
práci. Neškodí všimnouti si opětné této plodné
práce. Vedle několika drobných předloh a roz-
počtu podány sněmovně dosud čtyři velké ná-
vrhy — o kořaleční přirážce, o investicích, vod-
ních dráhách a místních dráhách — a v nej-
bližších dnech předloži vláda návrh, aby se
zatímný rozpočet, vydaný pomocí § 14., pro-
dloužil až do konce tohoto roku. Když počátkem
března nastal obrat v taktice české delegace,
tvrdilo se, že kořaleční předloha, na niž zálež
zejmena severním korunním zemím, bude sně-
movnou vyřízena do velkonoci. Výbor skulečno
předlohu projednal, ale do plena se před svátky
nedostala. Nebylo prý času. Ale hned se ozna-
movalo, že na tuto předlohu dojde hned pe
svátcích. Minuly opět dvě neděle, co se sešla
řišská rada a kořaleční předloha dosud se do
plena nedostala a se strany levice činí se vše
možně, aby její projednání bylo odloženo na
tak dlouho, dokud nebude ve výboru skonco
váno jednání o železničnich investičích. Dne
Praha
Nara
Vídeň
11
article
1. dubna stanoven byl pořad jednání pro nej-
blížší schůze říšské rady. V pořadu byly: po-
platková novella, margarin, deklarace areiknižete
Františka Ferdinanda z Este, kořalečn
předloha, volbá Klofáčova, rozpočet a immu-
nita Voglova. Předloha margärinová se právě
projednává; po ni přijde na řadu deklaraee
arciknížecí a po ní by přišla předloha o kořa-
leční přirážce. To se však pánům na levici ne-
líbi a proto si přejí, aby rozpočtové plro-
visorilum bylo vsunuto hned za arciknížecí
deklaraci a tedy před kořaleční předlohu, jen
aby se tato nemohla vyřídíti dříve, než budou
investice hotovy ve výboru. Němci stojí tedy
dosud na junctim mezi investicemi a kořa-
leční předlohou. Že by však investiční předloha
mohla býti úplně projednána v tomto sněmov-
ním období, jest více než pochybno, a mluví
se již o tom, že může býti vyřízéna až na
podzim. Má i kořaleční předloha čekati až do
podzima, aby severní korunní země byly opětně
zkráceny o dávno očekávaný důchod, jenž má
zejmena v Čechách posloužiti za základ k úpravě
platů učitelských? Rozpočtové provisorium se
vyřídí za tři dni a platiti má teprve od 1. čer-
vence. Bude-li říšská rada zasedati až do polo-
víny června, není proč spěchati s tímto provi-
soriem a proto bylo by známkou slabostí, kdyby
česká delegace připustila takovou změnu jedna-
cího pořadu, jež by vyřízení kořaleční předlohy
posunula opět do neurčité vzdálenosti.
František Ferdinand
Klofáčův
Voglův
Němec
Est
Čechy
severní korunní země
12
article
V Praze, 4. května. (Dr. Kramář o
situaci.) »Pester Lloyd« otiskuje listi dra. Kra-
máře, jenž obsahuje pozoruhodná mínění tohoto
poslance o dělnosti říšské rady, o průplavech.
o sbližení česko-německém a hospodářském vy
rovnání s Uhrami. Řišskou radu dle mínění dra.
Kramáře nelze ani z daleka pokládati za uzdra
venou. Ta okolnost, že si vláda netroufá před-
stoupiti před parlament s jinými otázkami než
s hospodářskými svědčí sama o sobě, že stav
parlamentu je dosud na pováženou. Poslanci
uvolili se rokovati o hospodářských předlohách
proto, že jsou jednak na prospěch obyvatelstv
a jednak jsou i populární. Dokud běži o schva-
lování millionových vydajů na investice, není
proti nim námitky. Jest však otázka, vytrvají-li
tyto příznivé disposice i potom, až přijde s tá
se svými nároky a bude na poslancích žádati
oběti. Také v otázce průplavové po-
číná znenáhla nabývati vrchu názor pessimi-
stický. »Já pro svou osobu,« — píše dr-
Kramář — »nevidím v průplavech nijakého
Kramář
doktor
Praha
Uhry
Pester Lloyd
13
article
štěstí pro svou zemi a pro svůj národ, nebot
se nemohu zbaviti předtuchy, že průplav
budou spíš užítečny Německu než
nám, poněvadž usnadní Němcům
konkurrenci s Rakouskem na Bal-
káně a v zemích východních. Dokud
nebude tato obava odstraněna, byl bych jen pro
kanalisování Vltavy a Labe bez připojení k Du-
naji a pro regulaci menších českých řek. T
musí býti prvým cilem české politiky, neboť oo
něho bude záviseti, podaří-li se vzbuditi český
jih k životu průmyslovému, povzněsti jej ho
spodářsky a zabezpečiti národně, aby nám byl
náhradou za ztráty, jichž jsme utrpěli na
severu.«
Přecházeje ke sblížen! česko- ně-
meckému, dr. Kramář nemíní, že by nynější
společná hospoděřská práce Čechů i Něme
mohla míti v zápětí mír; avšak ze součinnost
zástupců obou národních kmenů na poli hospo-
dářském jest prý patrno, co by Čechově
Němci mohli provésti, kdyby nestáli prot
sobě. Skutečné sbližení mohlo by dle domněnky
dra. Kramaře nastati. teprve tehdy, kdyby se
Němec
doktor
Kramář
Čecho
Čechův
Německo
Rakousko
Bala
Vltava
14
article
V drobném prodejl:
raaní číslo o sobě . . . rat
odpoledni
. . . aa zh
Ve flialkách na venkově
ranní čísla. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserňtv
platí se hotově kapře.
Předplarení a insarty pěijímá rdmini-
strace v Marlanské ulici č.3
Tam naelázejí ze tež rndske
tiskárns a eapedice „ Narodušeh Litts
Rukorisy ze nevrucvji.
Litts
Rukorisa
Marlanský ulice
15
article
rakouským Všeněmcům dostalo z Německa urči-
tého pokynu, že se odtamtud nemohou nadii
nijaké pomoci. V té věci mohl by zakročiti br.
Goluchovský, neboť situace jest pro něho pří-
zniva, ježto Německo bez Rakouska bylo by
nyní úplně osamoceno. Teprve potom, kdyby
Všeněmci v soverních Čechách vystřízlivěli, na-
stala by možnost česko-německého sblížení,
které by dopomohlo Rakousku také k definitiv-
nímu vyrovnání s Uhrami, na něž jinak nen
pomyšlení.
Zmíniv se ještě o příští umělecké galleri
v Praze, kterou pokládá za velmi cenný
dar a poznamenav, že příjezd císařův do Prahy
závisí od toho, jak se utváří poměry v par-
lamentě, pisatel končí míněním, že »do pod-
zima potrvá příměří; co však nastane
dále, jest nejisto. Nynější soumrak rakouské
řišské rady může býti vystřídán jasným jitrem,
ale také snad nocí.
Z Mor. Ostravy, 2. května. (Dopis »Ná-
rodních Listů«.) (Pokusy germani sač ní.)
Loni v říjnu, byly v Moravské Ostravě volby.
při nichž česká strana, která zúčastnila se volby
pouze ve III. sboru, byla poražena a to jediné
zásluhou vítkovických závodů. Proti volbě této,
proti čirému násili, které veřejně bylo pšcháno
na voličích českých vítkovickými závody, byl
českou stranou podán protest.
Německo
Rakousko
Čechy
Uhry
Praha
Morava
Ostrava
16
article
Jak nyní oznamuje se ze zdejší německé
strany, zamítlo místodržitelství protest české
strany na celé čáře a tak ustaví se brzy obecní
zastupítelstvo moravsko-ostravské ve svém no-
vém složení a čtvrtinová menšina německá bude
další tři léta nerušeně vládnouti na radnici.
Na Příborsku začíná se jeviti značná ger-
manisační činnost. Má padnouti jí za oběť česká
obec Klokočov, která spojena jest takrka
úplně s městem Přiborem. Za nedlouho budou
v Klokočově volby obecní a tu Němci příboršu
chtějí zmocniti se vedení této české obce. Pří-
borská »Vorschusscassa« s drem. Schneeweisem,
advokátem a rolníkem Goldem v Klokočově sku-
pují pozemky v obci této a doufají tak nabýti
moci při volbách a dociliti většiny pro své kan-
didáty tím, že přiměli by voliče místní, kteří
nějak »Vorschusscasse« zavázáni jsou, aby ode-
vzdali své hlasy ve prospěch kandidátů této
»kasy«. Příborská německá menšina neustává
douřati, že zmocní se opět nadvlády v městěa
činí ve směru tomto stále pokusy, nelení, pra-
cuje po tichu, jak dokazuje to také výsledek mi-
nulých voleb do obecního zastupitelstva příbor-
ského v I. sboru.
Klokočův
Němec
Schneeweis
Gold
Klokočov
Přibor
17
article
Když Němci příborští byli odražení dostiv
městě a netroufají si v dozirné době přímo do-
cíliti kýžených úspěchů, chtějí tak učiniti z venčí.
z českých vesnic, které oby poněmčili. Okren
přiborský má německou menšinu, na severu
okresu jest více německých osad, které souvisl
a jsou také části německého poloostrova novo-
jičínského. V německém tomto jazykovém polo-
ostrové jsou osady, které poněmčeny byly te-
prve v prvé polovici minulého století. Jazyková
hranice dotýká se tak dosti blizko Příbora, a
kdyby podařilo se poněmčiti Klokočov, byl by
Přibor vydán nebezpéčí přímému.
Pokusy poněmčovácí nedějí se v kraji
tomto na jednom místě. V minulém svém do-
pise poukázali jsme na činnost továrních Němeů
v české veliké osadě Kopřivnici, která jesť také
soudním okrese přiborském, a na severu okresu
tohoto, avšak už v opavském Slezsku, v osadě
Studěnce, také pozorovati lze nějaké podezřelé
přípravy Němců na nádraží severní dráhy k t-
mějším obecním volbám. I tam mají přivan-
drovall Němci chuť zmocniti se vedení obce.
Němec
Přibor
Příbor
Klokočov
Kopřivnice
Slezsko
Studěnce
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 4. května.
6— (Kronika.) Jsou takové drobty ho-
vorů! Všechen stav společnosti se v ních
obrazí.
— To jsme my Čechové na jinším stupn
vzdělanosti, než ti Maďaři! liboval si onehdy
v soukromém kroužku vás známý.
Afféra berlínského divadla v Pešti zavdal
podnět k řeči. Ta opposice v městské radě
hlavního města Uher proti německým předsta-
vením! Je li či není taková citlivost ve věceeh
národních na místě?
— U nás, bohudíky, takový »šovinisme
přece jen není možný! znělo to refrénem
u blahostné sobělibosti. Jsme také národovci
ale tak šílený strach o svoji národnost, takovou
nervósu z trochy němčiny přece jen ne
máme ! . ..
Vskutku nápadně! Maďaři proti nám mají
přec položení tak výhodné! Mají moc v rukou,
mají svůj stát, jsou pány ve své domácnosti —
a při šustu sebe nepatrnějším hned takový oheň
na střeše! Pro několik německých představení
Nevídáno! A jaký hned hluk! Jaká strašidl
na stěně! My v Praze máme němeché di-
vadlo po celý rok, máme plná nároží vyhlášek
německých podniků divadelních i nedivadelních,
domácích i kočovných! A jak jsme při tom
klidni! Žádné germanisace se nebojíme! An
nám nenapadá se pro ni rozčilovat!
Nápadný rozdil, ne-li?
A přece nemáme svoji moc, nemáme stát.
který by se s naší ideou stotožňoval, nejsme
pány ani ve vlastní domácnosti. A přece jsme
tak shovívavi! Kolik je Němců v Praze proti
budapeštským? Hrstka. A jakou roli hraje
němčina zde a jakou tam? Tam na veřejnosli
vůbec neplatí.
— Kdo chce s námi být, mezi námi žít
ať se vyzná v našem jazyce! — hlásaj
Madaři.
A zásadu provozují s podivuhodnou dů
slednosti. U nás konečně najdeš na rohu ulice,
na plakátu, na firmě také nápis třeba výhradné
Čecho
Maďar
Němec
Hrstka
Praha
Pešť
Uhry
19
article
český. Ale to není než chlubná přetvářka.
Uvnitř je všecko přece úzkostlivě dvojjazyčně.
Bez znalosti druhého zemského jazyka ne-
obsadíme ani místo ponocného. Bojíme se, že
by nám jinak Němci naposled utekli někam d
světa. Madaři se nebojí. Za veřejně zřízen
vybírají schválně lidi neznalé druhého jazyka
Strážníci, konduktoři u tramwaye, portýři v úřa-
dech, samý kovaný Maďár. Jinak než po ma
darsku s nimi nepořídíš.
— Jen žádnou dvojjazyčnost ! plati.
Jsí-li cizinec, pomoz si jak pomoz! Snad
se soused některý nad tebou ustrne. Jsi-li do-
mácí, uč se hezky, nebude ti škodit! A jde
to! Němci a židé vskutku se pílně učí ma-
ďarsky. A přece to není žádná světová řeč
A při tom je Büdapešt, podle počtu německ
mluvícího obyvatelstva, vlastně — německé
městol
Není pochyby, proti nám jsou báčové Ar-
pádovci — zuřiví šovini.
Teď je otázka, na které straně je vlastně
intelligence vyšší: při naší české shovivavost
anebo v maďarském — šovinismu?
Všickni jsme od přírody národovci: Němci
Maďaři, Čechové. Všiekni máme od přírody snahu,
zachovati národnost, přivésti ji k onomu roz-
květu, jakého je schopna. Je to pud, přírodní
sila, živel.
Ale »rozkvět národa«! Co to jiného, ne-l
jeho vzdělanost? Duch národa vyjádřený všemi
obory práce a snahy, proniklý do všech odvětv
veřejného i soukromého života. Tedy dva pojmy
ktoré se kryjí: vzdělanost národa a jeho rozkvět-
U našich sousedů se oba vskutku kryjí. Něme
a Maďaři se o to postarali.
A u nás?
Tu se odlišujeme. U nás oba pojmy se roz
cházejí. Rozeznáváme národnost a vzdělanost
Máme svoji národnost, ale nemáme svoji vzděla
nost. Nesnažíme se ji míti. Vycházíme s cizí
Ta nám stačí. Byli jsme tak vychováni.
— Národnost je pěkná věc! říkali nám
Važte si své národnosti, milujte si ji a pěstujte.
ale nezapomínejte při tom — na vzdělanost!..
Němec
Němec Maďar
Čecho
Maďar
20
article
V tom rozlišování jsme vyrostli a utkvěli.
A to je naše kletba. Nedovedeme se zbavit po-
chybnosti:
— Kdybychom věnovali všecky síly roz-
květu své národnosti, zdali pak by se při tom
nepoděla někam naše — vzdělanost? . ..
Pěstujeme tedy každé zvlášť, národnos
zde, vzdělanost tam. A protože od přírody
patří obě k sobě a do sebe, je výsledek takový
nejaký. Máme pocit divně nesrovnalosti. Ná
rodnost jakoby stále visela někde ve vzduchu
a naše vzdělanost není naše. Necitíme se svými
Stojíme v cizích službách, nosime cizí idev, ko
náme cizou práci. Tak to už chodi od našeho
probuzenl.
A nejnověji nová pochybnost přibyla. Novo
dobé heslo: humanism! Pojem národnosti prý
se nesrovnává s humanismem! Dřive náa
mátla mechanika státu setrvačnoslí svých tradie,
nám nepřejných, teď nás demoralisuje moderní
filosofie svými hesly. Jsme pomateni, desorien
tování.
— Seberte svůj rozum, lidičky! slyšíme
volati hraběte Tolstého ve známé brošuře prot
patriotismu, pochopte, lidičky, nepřátelé vašt
nejsou ani Burové ani Angličané, ani Francouz
ani Němci, nejsou Čechové, Finové ani Rusové.
ale jedinými nepřáteli jste si sami, pomáháte-li
svým vlastenectvím udržovati vlády, které vás
vrhají do neštěstí ..
Tolstý
Burová
Angličan
Francouz
Němec
Čecho
Fina
Rus
21
article
Podle autora brožury všecko neštěstí ná
rodů zavinily vlády. Konečně, slovo jako slovo
Je sice známo, že ani národové, kteři se zb
vili svých vlád, nepřivedli to k velikému štěsti
ale mudřec jasnopoljanský je aulorita světová
Jeho učením nebudou se sice říditi ani Angli
čané ani Němci, ani Američané ani Japonci.
aniž vůbec kteří národové zabezpečení ve svém
národním bytu, ale neméně jisto je, že vlivem
toho učení trpíme my. Matou se naše hlavy
unavují se naše ruce. Úmysl byl snad opačný
ale učení prospívá silným a podlamuje slabé
A my jsme slabi, neboť jsme neměli dosu
času dopracovati se své vzdélanosti, zabezpečit
svoji bytost . .
Původce tolika velikých myšlenek a zname
nitých podnětů má jístě plné právo v k té kter
myšlence se jednou také mýlit. Syn velikého
národa, který svůj rodný kraj nikdy neopusti
a sídle hluboko v ruské gubernii, podstatu ná-
rodního boje z vlastní zkušenosti nikdy ne
poznal, má jistě plně právo pronášeti o něm
své idealistické názory. Ale v jakém položen
se to ocitáme my? Podáváme se autoritě
Chceme humanism bez nacionalismu. Ale co je
naeionalism, ne-li individualism vzdělanosti
A vzdělanost dá-liž se mysliti bez individualismu
A dá se snad mysliti humanism — bez vzděla-
nosti? Ale my to všecko tak chceme ! Chceme
jedno bez druhého! Chceme humanism bez
nacionalismu, chceme vzdělanost mímo národ-
nost, chceme domáci rozkvět bez ohrad pro
svoji vlastní vzdělanost, ehceme velebit Tolsté
a nechceme se bránit Wurmbrandům
Wolfům. Chceme všechno, jak o tom v kni
pke
hách čteme. . .
Němec
Američan
Japonec
Wolf
Angl
22
article
Či vskutku ještě víme, co vlastně chceme
tl
m9
A odtud onen klid a ona rovnodušnost
kterou na sobě tak obdivujeme! Národnostj.
věkovitá bytost, kotvíci v dlouhé řadě generaci
A my se stavíme na špíčky, měříme ji obzorem
jediné generace a všecko nám tak dokonal
88lq t
v poře dkul
— Co chcete? Vždyt nám odnikud ne
bezpečí nehrozi! Nikdo nám národnost ne
bere ! . .
Spokojenost nevědomosti! Slatečnost sle
poty, která nepostřehuje nebezpečí. Naměř ji
zbraň do tváře, ani očíma nemrkne! A zatin
jsme před půl stolelím mslem — nebyli. A po
půl stoleti ? Co bude ? Kdo vidí tam za obzor
Není povinnost trochu za něj nahližet ? V živote
do budoucna národů, jako venku v přírodě,
tiché síly bez ustání jsou v činnosti, chystaji
změny a převraly.
Četli jste onehdy zprávu výbojného spolku
německého na pomezi národnostním. Agitátor dr.
Titta hlášá, jak jsou Třebenice, němebká bašla,
už opevněny. Německá spořilelna v posledních le-
tech docilila obratu až půl millionu zlalých
založen Turnverein, dvojjazyčné dříve spolk
vysloužilců, hasičský, hudební proměněny v ně
doktor
Titt
Třebenice
SF
23
article
mečké, podařilo se otevříti německé školy . ..
Český postüp je zaražen
Vitězoslavná zpráva ! Jaký úspěchl
Ukázka z přírody útvarů kulturních
Pomoci malého apparátu venkovské spořilelny
v několi a letech dvojjazyčná obec převrácena
v jednojazýčnou. Kolik desetiletí stačí, aby
mocí obrovského apparátu státního převrácena
byla jazykově — dvojjazyčná zem ? Čistě
otázka proporcí, Geologie vykládá veliké děje
a převraty v kůře zemské pomocí drobných dějů,
pozorovaných ve žlabince silničné, kam dešťové
vody napršelo. Tytéž síly tu i tam přivodí
účinky. Zde kapka vody, tam hmota nedbsáhlého
moře.
Veliké převraty v životě národů a drobné
děje pozorované na okrsku pohraničných obei
jdou podle jednoho zákona. Dvojjazyčnost v ná-
rodní vzdělanosti je přechodní stav. Je nebez-
pečná chvile před sklonem buď ve stranu jednu
či druhou. Malý nátlak vnějších sil a poměr
se nachýli k převratu. Dvojjazyčnost je první
krok ke ztrátě individuslity, ke služebnému
podruží, je nebezpečí, je nepřitel.
24
article
Kulturní celek prozřetelně spravovaný je
ostražit, odstraňuje nebezpečí, obklopuje hradhou
svoji oblast.
Hradbou vlastní vzdělanosti je národní
jazyk. A zajištění je v pozorné bdělosti. Bdělos
je citlivost. A citlivost organismu je v jeho —
intelligenci. Čím vyšší stupeň vzdělanosti, tím
větší prozíravost v hájení jeho prospěchů, tím
netýkavější sféra jeho zájmů. U Maďarů vidíme
svrchovaně vyvinutou onu proziravost a ne-
týkavost.
A u nás?
Naše intelligence stačovala dosud na práce
leda podružné, na úkoly přijímané odjinud,
z cizího okrsku a návodu, na šíření a přemilání
cizích podnětů, na podávání cizích cihel. Nějaké
půlstoletičko zdánlivé národní existence to dalo.
Však dale ? . .
Porovnáme-li oba malé národní celky prů-
měrně stejných sil, maďarský a český, nene
pochyby, na které straně výraz intelligenceje
vyšší: zda-li v naší shovívavé nedbě anebo v
známém maďarském — kovinismu?
Maďar