ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 855e6930-660c-11dc-9de9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 56, person 51, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, vineděli dne 5. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 123.
4 article
Na ránní a odpol. lint předplácí set v Praze v administraei na měsía na čtvrt leta. . . . 6 K —h s dvojí donáškonk K 50h na měs na čtvit leta . . . . 7 K 50h ve slíalkácht za něstc . . . . . . 2 K 30h Foštout měsíe na čtrrt lela . . . . 9 K soh s dvejí zásilkou měsle n tvr lts. . . . k
Praha
5 article Dnsšní čísle pro Prahu je o 22 stranách.
Dnsšní čísle pro Prahu je o 22 stranách. Nechtějí přispět na upravení českých řek ! Tou chvílí, kde vláda pruská se svou předlohou průplavní uvázla na skalisku od poru tak tvrdého, že raději honem s pří- slušným »politováním« přibouchla dvéře ne- poslušného sněmu král. pruského: tou chvílí houpe a kymácí se také loďka páně Körbrovy »vodní předlohy« v prvních peřejích a vírech rozvlněné kritiky věřejného mínění mezi úskalím sporných interessův, nedohodnutých, žárlících národův, strana stavův této různorodé a hmotně tak zubo- žené říše. — Ano, houpe a kymáci se tak povážlivě, že již dnešní vídeňský tisk po- hlíží na situaci v parlamentě vídeňském dost skepticky a hněvivě našim poslancům vytýká. že prý svým »krutým« návrhem, na němž se byl klub náš usnesl, pře kvapili všechny ostatní strany a způsobili Němcům i vládě nesmírnou nesnáz, o kterou celá velká myšlenka vodních staveb může se ztroskotat. Nuže, aby každý mohl sám posoudit, je-li v návrhu našem cos překvapujícího ukrutného, stůjž zde v plném obsahu.
Körbrův Němec Praha
6 article
Návrh české delegace zní: Článek I. vládní předlohy budiž změněn a formulován takto: § 1. »Stavba vodních dráh, totiž: a) lodního průplavu od Dunaje k Odře; b) lodního průplavu od Du- naje k Vltavě blíže Budějovic; c) splav- ného průplavu, spojujícího kanál dunajsko- oderský s horním Labem, jakož i d) splav- ného průplavu ku poříčí Visly a Dněstru — provedena bude státem v ten způsob, že se předně a nejdříve na útraty státní podniknou: I. Kanalisace Vltavy od Budě- jovic do Prahy, čítaje v to přestavbu přístavu holešovického a spojení s kanali- sačními pracemi již rozdělanými, rozpočteným nákladem 70 millionů K; dále: kanalisace středního Labe od Mělníka po Jaroměř, p případě zřízení průplavu na Dvůr Krá lové, rozpočteným nákladem 80 míl lionů k II. Regulace horního Labe od Jaroměře po Vrchlabí, dále Ohře, Be- rounky, Moravy a Dyje, jakož i ně- kterých řek v Haliči, úhrnným nákl adlem 34 millionů K. III. Ostatní vodní stavby budou pro- vedeny státem za podmínkou, uvolf- li se příslušná království a země, jakož i města Vídeň a Praha ku přiměřeným přispěvkům. § 5. vládního návrhu budiž změněn tak. aby první odstavec jeho zněl »Práce uvedené v § 1. pod čís. 1., I.a II. buďtež zahájeny ihned po vypraco- vání a dodání projektů, nejpozdějiv r. 1903, a buďtež dokončeny nejdéle v desíti letech.« § 6. budiž doplněn tímto dodatkem »Vláda se zmocňuje, aby k uhraženi potřebného nákladu na stavby v § 1. čís. I. uvedené pro stavební období od roku 1903—1912 vydala nejvýše 185 mil- lionů K a tolikéž na stavby v § 1. pod čís. II. uvedené v témž prvním období sta- vebním (od r. 1904—1912) nejvýše obnos 125 millionů K, půjčkou státní opa- třených.
Dunaj Odra Vltava Budějovice horní Labe Visla Dněstr Buda Praha Mělník Jaroměř Dvůr Vrchlabí Ohře Be Halič Vídeň Morava a Dyje
7 article
Konečně nový § 13.: »Na regulace přítokův a spojené s tím práce melio- rační určuje se pro království české obnos 10 millionů, pro Moravu Slezsko 4 millionů a pro Halič 6 millionů K, jehož použiti se má dle předpisů melioračního zákona ze dne 30. tolán s června 1884.« — Nuže, to prý je neslýchané »přepínání luku«, volá německo-centralistický tisk; jak prý můžeme od ostatních zemí a národů Rakouska žádat, aby oni přispěli tak ohrom- nou kontribucí na úpravu našich českých a moravských řek? »Těmito požadavky Če- chův — vyslovili se předsedové německých stran (levice) — byla by vládní předloha proměněna v nemožné monstrum« — němečti nacionálové pak nám již vy- hrožují nejprudším odporem svým: »Proti postulátům českým musí prý býti zcela roz- hodně vystoupeno, poněvadž prý v zemích alpských upraveny byly řeky z největší části (?) nákladem zemským; stát přispěl prý jim toliko z melioračního fondu.« — Páni němečtí velkostatkář pak nás napomínají v »N. W. Tagblattu« »Češi vědí, že německé strany jsou ochotny jim vyhovět, ale jenom po jlisté meze Čechové by neměli tudíž tetivy s tak přespříliš přepínaťi. Navrhnou-i tak velikou regulaci svých řek nákladem státním, vzbudí tím nevoli mezi německými poslanci alpskými a věc může být zmařena. Konečně jistý německý poslanec si ještě zavtipkoval« České poža- davky dlužno prý zkoumat jako expensní notu a soudně je přistřihat, ale — podle »nového advokátního tarifu !« . . .
Páňa N W Čech Halič Rakousko Morava Slezsko 4 million
8 article
Zapamatujme si tyto líbezné ohlasy ně mecké přízně a — noblessy k zemím ko- runy české! Nepřekvapovaly by nás, kdyby šlo o národní neb politické požadavky, práva a prospěch našeho národa. Tu jsme již zvykli dávno ušlechtilosti a spravedlnost — Mommsenovských. Aletu jde o regulo- vání, kanalisování a splavnění našich hříšně zanedbaných řek, nuž a to bude přece pa- trně nejen ku prospěchu s pouze nás Čechů a našich krajů ryze českých, nýbrž prospěje stejně také těm 3 millionům. Němeů v zemích koruny české osedlým, bude z něho bráti užitek a zisk stejně německý prů- mys tovární jako zemědělský, stejně ně- mecký obchod a německé živnostni- ctvo: slovem, stejně veškeré obyvatel- stvo, veškeren lidnašich vla stí, které svou poplatní silou od sta- letí přispěly ne milliony, ale milliardami ku zvelebení ostat- ních passivních zemí rakou- ských, což se každoročními rozpočty stát- ními prokázati může. A přec ani tu ne- zdřimne saň německo-nacionálního — záští Jak prý alpští Němci k tomu přijdou. aby svým obolem musili přispěti na regulae našich zanedbaných řek? Aj, a jak my k tomu přijdeme, abychom deset- kráte větším sobolem« přispívali na stavbu jejich alpských dráh? Budelli regu- lace našich řek státi 180 neb 200 millionů korun, budou ty nové železnice jižní státi také tolik, nuž a jakým procentem budéme my na ně musit přispět proti procentíčku jejich na regulaci našich řek? Ať se páni chrání vzájemného účtování, dopadlo by pro ně zpropadeně zle. Neprosíme se ni koho a nejméně jich o nějaké milosti, chceme jen, co nám po právu patří a nálezí. O
Čecho Němec Aj
9 article
půl století domaháme se toho, aby Rakou- sko zřídilo se federativně, aby každá jeho země požívala svézákonnosti a svéprávnosti, by sobě z vlastního a po vlastním rozumu opatřila své potřeby, neobtěžujíc jiných. Proč nechtějí páni Němci o tom slyšet? Poněvadž mají strach, že by jim pak vyschlo to centralistické koryto, jímž tekly až dokud české peníze do jejích passivních zemí; nuže a když konečně přijdeme a žá- dáme: přispějte také jednou vy na vzájem svou troškou nám — ejhle l tu se vzpouzejí a zdráhají lakomci neuznalí, tu jsou oka- mžitě »autonomisty«, tu hned vědí, že s má každá země své řeky upravit z vlast- ního. Kdyby nás nebyl vídeňský centralism po 300 let vyssával ve prospěch jich, kdyby nám byl nechal aspoň důchod z našich pří- mých daní, věru, že bychom si byli své řeky dávno znamenitě upravili. Jsme tedy v právu, žádáme-li od tohoto státu, aby konečně konal také svou povin- nost vůči zuboženým našim vlastem, a od- mítáme co nejrozhodněji všecky ty boeotické křiky německo-nacionální z Alp i z Vídně o přílišnosti a monstrositě našich požadavků Návrh české delegace je právě tak slušný jako nutný a odůvodněný. Hrozí-li pak ně- meckážzlost, že jej zmaří, nuž, pak veta za vetu: pak zmaří česká delegace projednání zákona o investicích, pak nebudeme sice miti regulaci řek, ale pání Němci v Alpách ne- dostanou také nových železnic. Tu přirážku lihovou věru už nějak oželíme, bez té již také živi budeme. Ukaže se však brzy, na čí straně bude utrpěná škoda většía rána bolestnější! Proto nechť jen delegáti naši zůstanou pevni a nesleví se svých po- žadavků ani jediné řeky, ani jediné koruny. Budouli chtít návrh náš podle nového advo kátního tarifu přistřihat, máme my teprv v rukou nůzky na jejich » palmare« in vestiční a refundační l
Němec Raka Vídeň Alpy
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. v Praze. 4. května. (Pracovní pro- gram řísské rady a zemské sněmy.) Orgán haličského místodržitele »Gaz. Nar.« do- vídá se z Vídně, že řišská rada bude tentokráte zasedati až do 15. června, načež budou svolány zemské sněmy. Sněm haličský má se sejíti 20. června a pracovati do 10. července. To by znamenalo, že zemským sněmům na vyřízení nutných samosprávných věci vyměřena lhůt celých tři neděl, a to proto, aby říšská rada mohla klidně pokračovati v započaté plodné práci. Neškodí všimnouti si opětné této plodné práce. Vedle několika drobných předloh a roz- počtu podány sněmovně dosud čtyři velké ná- vrhy — o kořaleční přirážce, o investicích, vod- ních dráhách a místních dráhách — a v nej- bližších dnech předloži vláda návrh, aby se zatímný rozpočet, vydaný pomocí § 14., pro- dloužil až do konce tohoto roku. Když počátkem března nastal obrat v taktice české delegace, tvrdilo se, že kořaleční předloha, na niž zálež zejmena severním korunním zemím, bude sně- movnou vyřízena do velkonoci. Výbor skulečno předlohu projednal, ale do plena se před svátky nedostala. Nebylo prý času. Ale hned se ozna- movalo, že na tuto předlohu dojde hned pe svátcích. Minuly opět dvě neděle, co se sešla řišská rada a kořaleční předloha dosud se do plena nedostala a se strany levice činí se vše možně, aby její projednání bylo odloženo na tak dlouho, dokud nebude ve výboru skonco váno jednání o železničnich investičích. Dne
Praha Nara Vídeň
11 article
1. dubna stanoven byl pořad jednání pro nej- blížší schůze říšské rady. V pořadu byly: po- platková novella, margarin, deklarace areiknižete Františka Ferdinanda z Este, kořalečn předloha, volbá Klofáčova, rozpočet a immu- nita Voglova. Předloha margärinová se právě projednává; po ni přijde na řadu deklaraee arciknížecí a po ní by přišla předloha o kořa- leční přirážce. To se však pánům na levici ne- líbi a proto si přejí, aby rozpočtové plro- visorilum bylo vsunuto hned za arciknížecí deklaraci a tedy před kořaleční předlohu, jen aby se tato nemohla vyřídíti dříve, než budou investice hotovy ve výboru. Němci stojí tedy dosud na junctim mezi investicemi a kořa- leční předlohou. Že by však investiční předloha mohla býti úplně projednána v tomto sněmov- ním období, jest více než pochybno, a mluví se již o tom, že může býti vyřízéna až na podzim. Má i kořaleční předloha čekati až do podzima, aby severní korunní země byly opětně zkráceny o dávno očekávaný důchod, jenž má zejmena v Čechách posloužiti za základ k úpravě platů učitelských? Rozpočtové provisorium se vyřídí za tři dni a platiti má teprve od 1. čer- vence. Bude-li říšská rada zasedati až do polo- víny června, není proč spěchati s tímto provi- soriem a proto bylo by známkou slabostí, kdyby česká delegace připustila takovou změnu jedna- cího pořadu, jež by vyřízení kořaleční předlohy posunula opět do neurčité vzdálenosti.
František Ferdinand Klofáčův Voglův Němec Est Čechy severní korunní země
12 article
V Praze, 4. května. (Dr. Kramář o situaci.) »Pester Lloyd« otiskuje listi dra. Kra- máře, jenž obsahuje pozoruhodná mínění tohoto poslance o dělnosti říšské rady, o průplavech. o sbližení česko-německém a hospodářském vy rovnání s Uhrami. Řišskou radu dle mínění dra. Kramáře nelze ani z daleka pokládati za uzdra venou. Ta okolnost, že si vláda netroufá před- stoupiti před parlament s jinými otázkami než s hospodářskými svědčí sama o sobě, že stav parlamentu je dosud na pováženou. Poslanci uvolili se rokovati o hospodářských předlohách proto, že jsou jednak na prospěch obyvatelstv a jednak jsou i populární. Dokud běži o schva- lování millionových vydajů na investice, není proti nim námitky. Jest však otázka, vytrvají-li tyto příznivé disposice i potom, až přijde s tá se svými nároky a bude na poslancích žádati oběti. Také v otázce průplavové po- číná znenáhla nabývati vrchu názor pessimi- stický. »Já pro svou osobu,« — píše dr- Kramář — »nevidím v průplavech nijakého
Kramář doktor Praha Uhry Pester Lloyd
13 article
štěstí pro svou zemi a pro svůj národ, nebot se nemohu zbaviti předtuchy, že průplav budou spíš užítečny Německu než nám, poněvadž usnadní Němcům konkurrenci s Rakouskem na Bal- káně a v zemích východních. Dokud nebude tato obava odstraněna, byl bych jen pro kanalisování Vltavy a Labe bez připojení k Du- naji a pro regulaci menších českých řek. T musí býti prvým cilem české politiky, neboť oo něho bude záviseti, podaří-li se vzbuditi český jih k životu průmyslovému, povzněsti jej ho spodářsky a zabezpečiti národně, aby nám byl náhradou za ztráty, jichž jsme utrpěli na severu.« Přecházeje ke sblížen! česko- ně- meckému, dr. Kramář nemíní, že by nynější společná hospoděřská práce Čechů i Něme mohla míti v zápětí mír; avšak ze součinnost zástupců obou národních kmenů na poli hospo- dářském jest prý patrno, co by Čechově Němci mohli provésti, kdyby nestáli prot sobě. Skutečné sbližení mohlo by dle domněnky dra. Kramaře nastati. teprve tehdy, kdyby se
Němec doktor Kramář Čecho Čechův Německo Rakousko Bala Vltava
14 article
V drobném prodejl: raaní číslo o sobě . . . rat odpoledni . . . aa zh Ve flialkách na venkově ranní čísla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inserňtv platí se hotově kapře. Předplarení a insarty pěijímá rdmini- strace v Marlanské ulici č.3 Tam naelázejí ze tež rndske tiskárns a eapedice „ Narodušeh Litts Rukorisy ze nevrucvji.
Litts Rukorisa Marlanský ulice
15 article
rakouským Všeněmcům dostalo z Německa urči- tého pokynu, že se odtamtud nemohou nadii nijaké pomoci. V té věci mohl by zakročiti br. Goluchovský, neboť situace jest pro něho pří- zniva, ježto Německo bez Rakouska bylo by nyní úplně osamoceno. Teprve potom, kdyby Všeněmci v soverních Čechách vystřízlivěli, na- stala by možnost česko-německého sblížení, které by dopomohlo Rakousku také k definitiv- nímu vyrovnání s Uhrami, na něž jinak nen pomyšlení. Zmíniv se ještě o příští umělecké galleri v Praze, kterou pokládá za velmi cenný dar a poznamenav, že příjezd císařův do Prahy závisí od toho, jak se utváří poměry v par- lamentě, pisatel končí míněním, že »do pod- zima potrvá příměří; co však nastane dále, jest nejisto. Nynější soumrak rakouské řišské rady může býti vystřídán jasným jitrem, ale také snad nocí. Z Mor. Ostravy, 2. května. (Dopis »Ná- rodních Listů«.) (Pokusy germani sač ní.) Loni v říjnu, byly v Moravské Ostravě volby. při nichž česká strana, která zúčastnila se volby pouze ve III. sboru, byla poražena a to jediné zásluhou vítkovických závodů. Proti volbě této, proti čirému násili, které veřejně bylo pšcháno na voličích českých vítkovickými závody, byl českou stranou podán protest.
Německo Rakousko Čechy Uhry Praha Morava Ostrava
16 article
Jak nyní oznamuje se ze zdejší německé strany, zamítlo místodržitelství protest české strany na celé čáře a tak ustaví se brzy obecní zastupítelstvo moravsko-ostravské ve svém no- vém složení a čtvrtinová menšina německá bude další tři léta nerušeně vládnouti na radnici. Na Příborsku začíná se jeviti značná ger- manisační činnost. Má padnouti jí za oběť česká obec Klokočov, která spojena jest takrka úplně s městem Přiborem. Za nedlouho budou v Klokočově volby obecní a tu Němci příboršu chtějí zmocniti se vedení této české obce. Pří- borská »Vorschusscassa« s drem. Schneeweisem, advokátem a rolníkem Goldem v Klokočově sku- pují pozemky v obci této a doufají tak nabýti moci při volbách a dociliti většiny pro své kan- didáty tím, že přiměli by voliče místní, kteří nějak »Vorschusscasse« zavázáni jsou, aby ode- vzdali své hlasy ve prospěch kandidátů této »kasy«. Příborská německá menšina neustává douřati, že zmocní se opět nadvlády v městěa činí ve směru tomto stále pokusy, nelení, pra- cuje po tichu, jak dokazuje to také výsledek mi- nulých voleb do obecního zastupitelstva příbor- ského v I. sboru.
Klokočův Němec Schneeweis Gold Klokočov Přibor
17 article
Když Němci příborští byli odražení dostiv městě a netroufají si v dozirné době přímo do- cíliti kýžených úspěchů, chtějí tak učiniti z venčí. z českých vesnic, které oby poněmčili. Okren přiborský má německou menšinu, na severu okresu jest více německých osad, které souvisl a jsou také části německého poloostrova novo- jičínského. V německém tomto jazykovém polo- ostrové jsou osady, které poněmčeny byly te- prve v prvé polovici minulého století. Jazyková hranice dotýká se tak dosti blizko Příbora, a kdyby podařilo se poněmčiti Klokočov, byl by Přibor vydán nebezpéčí přímému. Pokusy poněmčovácí nedějí se v kraji tomto na jednom místě. V minulém svém do- pise poukázali jsme na činnost továrních Němeů v české veliké osadě Kopřivnici, která jesť také soudním okrese přiborském, a na severu okresu tohoto, avšak už v opavském Slezsku, v osadě Studěnce, také pozorovati lze nějaké podezřelé přípravy Němců na nádraží severní dráhy k t- mějším obecním volbám. I tam mají přivan- drovall Němci chuť zmocniti se vedení obce.
Němec Přibor Příbor Klokočov Kopřivnice Slezsko Studěnce
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. května. 6— (Kronika.) Jsou takové drobty ho- vorů! Všechen stav společnosti se v ních obrazí. — To jsme my Čechové na jinším stupn vzdělanosti, než ti Maďaři! liboval si onehdy v soukromém kroužku vás známý. Afféra berlínského divadla v Pešti zavdal podnět k řeči. Ta opposice v městské radě hlavního města Uher proti německým předsta- vením! Je li či není taková citlivost ve věceeh národních na místě? — U nás, bohudíky, takový »šovinisme přece jen není možný! znělo to refrénem u blahostné sobělibosti. Jsme také národovci ale tak šílený strach o svoji národnost, takovou nervósu z trochy němčiny přece jen ne máme ! . .. Vskutku nápadně! Maďaři proti nám mají přec položení tak výhodné! Mají moc v rukou, mají svůj stát, jsou pány ve své domácnosti — a při šustu sebe nepatrnějším hned takový oheň na střeše! Pro několik německých představení Nevídáno! A jaký hned hluk! Jaká strašidl na stěně! My v Praze máme němeché di- vadlo po celý rok, máme plná nároží vyhlášek německých podniků divadelních i nedivadelních, domácích i kočovných! A jak jsme při tom klidni! Žádné germanisace se nebojíme! An nám nenapadá se pro ni rozčilovat! Nápadný rozdil, ne-li? A přece nemáme svoji moc, nemáme stát. který by se s naší ideou stotožňoval, nejsme pány ani ve vlastní domácnosti. A přece jsme tak shovívavi! Kolik je Němců v Praze proti budapeštským? Hrstka. A jakou roli hraje němčina zde a jakou tam? Tam na veřejnosli vůbec neplatí. — Kdo chce s námi být, mezi námi žít ať se vyzná v našem jazyce! — hlásaj Madaři. A zásadu provozují s podivuhodnou dů slednosti. U nás konečně najdeš na rohu ulice, na plakátu, na firmě také nápis třeba výhradné
Čecho Maďar Němec Hrstka Praha Pešť Uhry
19 article
český. Ale to není než chlubná přetvářka. Uvnitř je všecko přece úzkostlivě dvojjazyčně. Bez znalosti druhého zemského jazyka ne- obsadíme ani místo ponocného. Bojíme se, že by nám jinak Němci naposled utekli někam d světa. Madaři se nebojí. Za veřejně zřízen vybírají schválně lidi neznalé druhého jazyka Strážníci, konduktoři u tramwaye, portýři v úřa- dech, samý kovaný Maďár. Jinak než po ma darsku s nimi nepořídíš. — Jen žádnou dvojjazyčnost ! plati. Jsí-li cizinec, pomoz si jak pomoz! Snad se soused některý nad tebou ustrne. Jsi-li do- mácí, uč se hezky, nebude ti škodit! A jde to! Němci a židé vskutku se pílně učí ma- ďarsky. A přece to není žádná světová řeč A při tom je Büdapešt, podle počtu německ mluvícího obyvatelstva, vlastně — německé městol Není pochyby, proti nám jsou báčové Ar- pádovci — zuřiví šovini. Teď je otázka, na které straně je vlastně intelligence vyšší: při naší české shovivavost anebo v maďarském — šovinismu? Všickni jsme od přírody národovci: Němci Maďaři, Čechové. Všiekni máme od přírody snahu, zachovati národnost, přivésti ji k onomu roz- květu, jakého je schopna. Je to pud, přírodní sila, živel. Ale »rozkvět národa«! Co to jiného, ne-l jeho vzdělanost? Duch národa vyjádřený všemi obory práce a snahy, proniklý do všech odvětv veřejného i soukromého života. Tedy dva pojmy ktoré se kryjí: vzdělanost národa a jeho rozkvět- U našich sousedů se oba vskutku kryjí. Něme a Maďaři se o to postarali. A u nás? Tu se odlišujeme. U nás oba pojmy se roz cházejí. Rozeznáváme národnost a vzdělanost Máme svoji národnost, ale nemáme svoji vzděla nost. Nesnažíme se ji míti. Vycházíme s cizí Ta nám stačí. Byli jsme tak vychováni. — Národnost je pěkná věc! říkali nám Važte si své národnosti, milujte si ji a pěstujte. ale nezapomínejte při tom — na vzdělanost!..
Němec Němec Maďar Čecho Maďar
20 article
V tom rozlišování jsme vyrostli a utkvěli. A to je naše kletba. Nedovedeme se zbavit po- chybnosti: — Kdybychom věnovali všecky síly roz- květu své národnosti, zdali pak by se při tom nepoděla někam naše — vzdělanost? . .. Pěstujeme tedy každé zvlášť, národnos zde, vzdělanost tam. A protože od přírody patří obě k sobě a do sebe, je výsledek takový nejaký. Máme pocit divně nesrovnalosti. Ná rodnost jakoby stále visela někde ve vzduchu a naše vzdělanost není naše. Necitíme se svými Stojíme v cizích službách, nosime cizí idev, ko náme cizou práci. Tak to už chodi od našeho probuzenl. A nejnověji nová pochybnost přibyla. Novo dobé heslo: humanism! Pojem národnosti prý se nesrovnává s humanismem! Dřive náa mátla mechanika státu setrvačnoslí svých tradie, nám nepřejných, teď nás demoralisuje moderní filosofie svými hesly. Jsme pomateni, desorien tování. — Seberte svůj rozum, lidičky! slyšíme volati hraběte Tolstého ve známé brošuře prot patriotismu, pochopte, lidičky, nepřátelé vašt nejsou ani Burové ani Angličané, ani Francouz ani Němci, nejsou Čechové, Finové ani Rusové. ale jedinými nepřáteli jste si sami, pomáháte-li svým vlastenectvím udržovati vlády, které vás vrhají do neštěstí ..
Tolstý Burová Angličan Francouz Němec Čecho Fina Rus
21 article
Podle autora brožury všecko neštěstí ná rodů zavinily vlády. Konečně, slovo jako slovo Je sice známo, že ani národové, kteři se zb vili svých vlád, nepřivedli to k velikému štěsti ale mudřec jasnopoljanský je aulorita světová Jeho učením nebudou se sice říditi ani Angli čané ani Němci, ani Američané ani Japonci. aniž vůbec kteří národové zabezpečení ve svém národním bytu, ale neméně jisto je, že vlivem toho učení trpíme my. Matou se naše hlavy unavují se naše ruce. Úmysl byl snad opačný ale učení prospívá silným a podlamuje slabé A my jsme slabi, neboť jsme neměli dosu času dopracovati se své vzdélanosti, zabezpečit svoji bytost . . Původce tolika velikých myšlenek a zname nitých podnětů má jístě plné právo v k té kter myšlence se jednou také mýlit. Syn velikého národa, který svůj rodný kraj nikdy neopusti a sídle hluboko v ruské gubernii, podstatu ná- rodního boje z vlastní zkušenosti nikdy ne poznal, má jistě plně právo pronášeti o něm své idealistické názory. Ale v jakém položen se to ocitáme my? Podáváme se autoritě Chceme humanism bez nacionalismu. Ale co je naeionalism, ne-li individualism vzdělanosti A vzdělanost dá-liž se mysliti bez individualismu A dá se snad mysliti humanism — bez vzděla- nosti? Ale my to všecko tak chceme ! Chceme jedno bez druhého! Chceme humanism bez nacionalismu, chceme vzdělanost mímo národ- nost, chceme domáci rozkvět bez ohrad pro svoji vlastní vzdělanost, ehceme velebit Tolsté a nechceme se bránit Wurmbrandům Wolfům. Chceme všechno, jak o tom v kni pke hách čteme. . .
Němec Američan Japonec Wolf Angl
22 article
Či vskutku ještě víme, co vlastně chceme tl m9 A odtud onen klid a ona rovnodušnost kterou na sobě tak obdivujeme! Národnostj. věkovitá bytost, kotvíci v dlouhé řadě generaci A my se stavíme na špíčky, měříme ji obzorem jediné generace a všecko nám tak dokonal 88lq t v poře dkul — Co chcete? Vždyt nám odnikud ne bezpečí nehrozi! Nikdo nám národnost ne bere ! . . Spokojenost nevědomosti! Slatečnost sle poty, která nepostřehuje nebezpečí. Naměř ji zbraň do tváře, ani očíma nemrkne! A zatin jsme před půl stolelím mslem — nebyli. A po půl stoleti ? Co bude ? Kdo vidí tam za obzor Není povinnost trochu za něj nahližet ? V živote do budoucna národů, jako venku v přírodě, tiché síly bez ustání jsou v činnosti, chystaji změny a převraly. Četli jste onehdy zprávu výbojného spolku německého na pomezi národnostním. Agitátor dr. Titta hlášá, jak jsou Třebenice, němebká bašla, už opevněny. Německá spořilelna v posledních le- tech docilila obratu až půl millionu zlalých založen Turnverein, dvojjazyčné dříve spolk vysloužilců, hasičský, hudební proměněny v ně
doktor Titt Třebenice SF
23 article
mečké, podařilo se otevříti německé školy . .. Český postüp je zaražen Vitězoslavná zpráva ! Jaký úspěchl Ukázka z přírody útvarů kulturních Pomoci malého apparátu venkovské spořilelny v několi a letech dvojjazyčná obec převrácena v jednojazýčnou. Kolik desetiletí stačí, aby mocí obrovského apparátu státního převrácena byla jazykově — dvojjazyčná zem ? Čistě otázka proporcí, Geologie vykládá veliké děje a převraty v kůře zemské pomocí drobných dějů, pozorovaných ve žlabince silničné, kam dešťové vody napršelo. Tytéž síly tu i tam přivodí účinky. Zde kapka vody, tam hmota nedbsáhlého moře. Veliké převraty v životě národů a drobné děje pozorované na okrsku pohraničných obei jdou podle jednoho zákona. Dvojjazyčnost v ná- rodní vzdělanosti je přechodní stav. Je nebez- pečná chvile před sklonem buď ve stranu jednu či druhou. Malý nátlak vnějších sil a poměr se nachýli k převratu. Dvojjazyčnost je první krok ke ztrátě individuslity, ke služebnému podruží, je nebezpečí, je nepřitel.
24 article
Kulturní celek prozřetelně spravovaný je ostražit, odstraňuje nebezpečí, obklopuje hradhou svoji oblast. Hradbou vlastní vzdělanosti je národní jazyk. A zajištění je v pozorné bdělosti. Bdělos je citlivost. A citlivost organismu je v jeho — intelligenci. Čím vyšší stupeň vzdělanosti, tím větší prozíravost v hájení jeho prospěchů, tím netýkavější sféra jeho zájmů. U Maďarů vidíme svrchovaně vyvinutou onu proziravost a ne- týkavost. A u nás? Naše intelligence stačovala dosud na práce leda podružné, na úkoly přijímané odjinud, z cizího okrsku a návodu, na šíření a přemilání cizích podnětů, na podávání cizích cihel. Nějaké půlstoletičko zdánlivé národní existence to dalo. Však dale ? . . Porovnáme-li oba malé národní celky prů- měrně stejných sil, maďarský a český, nene pochyby, na které straně výraz intelligenceje vyšší: zda-li v naší shovívavé nedbě anebo v známém maďarském — kovinismu?
Maďar