ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8562fd10-660c-11dc-9e7a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 40, person 51, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
VNÁRODNĚLISTNa
3 masthead
5. května 190
4 masthead
Císla 423.
5 article
Tytotři německé pokusy, urvati nám v se- verovýchodní Moravě kus české půdy, jsou dů- kazem, jak na místech těchto musíme stále býti na stráži, neboť nepřitel nikdy nespí.
Morava
6 title
Politické zprávy zahraničné.
7 article
V Praze, 4. května.
Praha
8 article
Memorandum nověho předsedy Makedonského komitétu. Některí členové Makedonského komitélu mezi nimi i jeho nový předseda, podali bulhar- ské vládě pamětný spis o položení Makedonie. jmenovitě o tom, jak se velmoci mají k make- donské otázce. Praví se tam: Rakousko- Uher sko a Německo všemi sílami pracují o zacho vání tureckého panství nad Makedonií, jakož aby co nejúplněji odtud byl vytlačen politický a obehodní vliy bulharský. Také balkánské stály protivi se převaze Bulharska v Makedonii, chtějíce, aby Makedonie, kdyby přestala být tureckou, byla rozdělena mezi všecky národn státy balkánské, jejichž soukmenovei v Make- donii žijou. Rusko ngujímá se bulhurského zájmu v Makedonii tak, jak by mohlo, protože se během posledních let přesvědčilo rozličnými fakty, že Bulhaři nejsou upřímni ke své Osvo- boditelce. Bulharsko prožívá těžké dni — pra se dále v pamělném spise — nejen protg, že národ je rozhárán politiekými vášnémi, nejen proto, že zchudl následkem velikých hospodář- ských nezdarů, nýbrž i proto, že položení Bal- harska jakožto samostatného státu naskrze je kompromilováno. vVatO 30lé S Dále se v pamětnémi spise ukazuje na to že Rakousko-Uhersko vždycky se protivilo všeli kým sreformám vá Makedonii, jdouč zzáobl svým vlastními politickými a obchodními cili na Bal kánském polobstrově. Bulharsko uvázlol u mez odvěma žernovy, které jedrtí; západní Evropa lvidí v něm předvoj Ruskatna proto se proliv jeho rozvoji, a Ruskosnevěří votidanost Bul harska. »Nenávidí násswe Vídni, Pešti, Rerlíně Bělehradě, Bukureštu, b Gařihradé i zAtbenách.
Bulhar Makedonie Rakousko Uhry Německo Bulharsko Rusko Bala Uhersko Evropa Vídeň Pešť Rerlín Bělehrad Bukurešt
9 article
Logika a politická zkušenost učí nás, že zodpo vědnosta v obecných otázkách spadá na ovšecky nási a že je zajisté tím větší, čím kdo z ná výše je postaven. «bživ ěnsenisn lol ni iale Jednou Bulhar Bulharům pověděl „pravdu Doufejme, že to nezůstane bez dobrého vlivu aa politjcký život bulharského národa, ž aed uobud odoolloa seodi mlým e bnl e Resoluce bělehradského student- nd ado ostva,v ee l 01 Stadentstvo vysoké školy bělehradské roko valo o jednání sjezdu slovanských novinůrů v Pübrovníce a usneslo se na následujie 1sob a resoluci- Připojujeme se k protestu bpsensko-herce govských akademiků ve Vídní a přijímáme je, qe01q v za svůj. vá 2. Litujeme, že chorvatští účastníci sjezdu vnesli nesvár a zmatek mezi slovanské národy vůbec a mezi Srby a Chorvaty zvlást. 3. Jsme přesvědčeni, že otázka bosensko bercegovská rozřešena bude podle zásady národ- nosti, jak si toho žádá ohromná většina obýva telstva okupovaných zemí. 4. Litujeme, že sjezd přijal návrh, aby bosensko-hercegovští novináři pozváni byli n příští sjezd, neboť se to protiví státoprávnímu postavení Bosny a Hercegoviny.
Bulhar Srba Chorvat Vídeň Bosna a Hercegovina
10 article
Ruský list o projevu areivévody Františka Ferdinanda. »HoBocTu« praví v úvodním článku V Rakousko-Uhersku přidružila se nyní k otázce národní otázka náboženská. Řeč arcivévodova spůsobila ohromný dojem hlavně proto, že byla namířena proti agitaci, pangermánů, a takového odporu proti ní už nikdo se nenadál. R. 1879, když Bismark přijel do Vídně nabídnouti alli- anci, byl to arcivévoda Albrecht, tehdy hlava rakouské vojenské strany, kdo se spolku s Ně- meckem stavěl na odpor. Po více než 20 letech vystupuje druhý arcivěvoda, aby zažehnal ducha Bismarkova od Rakouska. Do pangermánův Rakousku i Německu udeřil hrom. Projev arci- vévody Františka Ferdinanda úplně se srovnává s tradicionálnou politikou Rakousko- Uherska. Německý tisk prorokuje, že Rakousko pokusí se přervati svůj spolek s Německem, jako již r. 1897 uzavřelo s Ruskem dohodu o Balkáně. To se bezpochyby ještě nestane. Ale co již je faktem, jest, že v Rakousko-Uhersku dospívají k přesvědčení, že monarchii jejich nehrozí ne- bezpečí od Ruska, nýbrž od Německa. To zna- mená, že Rakousko-Uhersko počíná opět nabý vati uvědomění a že tam bude zahájen vnitřní boj proti těm živlům, které již otevřeně hlásnjí, že chtějí Rakousko-Uhersko zbaviti politick samostatnosti a slíti je s Německem.
František Ferdinand HoBocTu Bismark Albrecht Rakousko Uhersko Vídeň Německo RakouskoUhersko Rusko Balkán
11 article
Poláci pode jhem němeekým. Akademický senát university grifijské vy- loučil z university dva Poláky, posluchače lé- kařství, Alexandra Majkovského a J. Doman- ského, »že se dopustili polské agitacea propagandy«. Ministr osvěty vyloučení potvrdil Provinění řečené spáchali tím, že společněs některými dělníky a řemeslníky polské národno- sti chtěli utvořiti čtenářský spolek polský. Svo- lali za tou příčinou před nějakou dobou veřej- nou schůzi, která byla policii ohlášena a na které policie i universita měly svého zástupce Policie ve schůzi nenašla nic závadného — rokování musilo se díti německy — ale aka- demický senát dopátral se v něm z brusu no- vého zločinu: polské agitace a propagandy. Doporučujeme pozornosti těch studentských kruhů v universitních městéch rakousko-uher ských, které si obraly za úkol zavěsti pořádek na všech universitách evropských.
Polák Majkovský Doman
12 article
Biskup proti jezovitu. Poslední veliká pouť lourdská se stala je vištěm zvláštní události. Známý kazatel, kněz řádu Ježíšova, P. Coubé, proslovil před ohrom- ným davem ve přítomnosti biskupa z Tarbes řeč, ve které co nejprudčeji napadal vládua republiku. Tu se za všeobecné pozornosti zvedl biskup a kázal P. Coubéovi, aby ve své řeč ustal. Než tento neuposlechl a dále pokračoval, Biskup potom demonstrativně odešel. Afféra tato bude předmětem dalších kroko Waldeck-Rousseau. Oznamuje se, že ministerský předseda pan Waldeek-Roussenu se vráti dne 11? května do Paříže a že ihned přovezme od p. Loygesa zá ležitosti portefeuillu svého.
Ježíšův Biskup Rousseau Waldeek Roussena Tarbes Waldeck Paříž
13 article
Krise v Prusku. K parlamentní krisi v Prusku připojila se i krise ministerská. Jest sice ve přičině obět její i ve příčině mužů nových i depeších i pro- jevech officiálních samý rozpor a samé zastírání (tak že na př. Wolffova kancelář včera ještě popírala záměr na přetvoření ministerstva, dne ale již někleré demisse připouští !), nieméně není přece již pochyby, že někteři ministři jsou na odchodu. Kteří ministři to jsou a kdy nahražen budou jinými osobnostmi, o tom jistoty do- víme se teprve v hodinách přištích, po případě z dnešních již nočních depeší berlínských. Polo- officiosní Wolffova kancelář sama pokládá vedle Miquela zvláště ministra obchodu Brefelda za oběť nových poměrův a dokládá, že nahražen bude velkoprůmyslníkem Möllerem, poslancem národně-liberální strany, kteráž opíral a so až dotud silně zvýšení obilních cel. Tato změna by tedy, byla namířena zvláště proti agrárnikům a též jako hrozba do bu- doucnosti a jako skutečný odpor proti poža davkům jejich. Jest tedy nynější krise v Prusku mimo některé, ovšem závažné momenty politické jež jsme včera již vyložili ve článku úvodním, povahy přece jen převážně hospodářské. O této stránce její,kteráž zvláště hospodářský svět náš přímo interessovati musí, promlouváme proto také dnes v příslušné rubrice. Vláda prostě ne- přistoupila ani na kompromis, nabízený agrá- ními konservativci a středem v fen rozump aby nejprve ve východních zemědělských krajích
Prusek Wolffův Möller Prusko
14 article
Pruska regulovaly se nákladem 130 mill. marek řeky k účelům zvláště hospodářským a pak teprve, aby zřízen byl průplav středoněmecký. a to nikoli napříč průmyslovým krajem west- fálským, nýbrž směrem severnějším, krajem, více potřebujícím zvelebení hospodářskéhe — nýbržuzavřela (jednoduše vzdorné pruské sně- movny a hrozl dokonce agrárníkům odvetou i n poli celním. Že přiíitomto obratu rozhodovala do jisté míry také strach před hrozicí celnín válkou s Ruskem, jest ovšem zřejmo. Do t jaké dmíry obrat ten bude proveden ajak dlo uho bude při něm setrváno, jest při známém temperamenl německého elsaře ovšem neznámo ai zcela ne- jisto. Cesty Viléma II. ejsou nevyzpylatelny« vale sa šdoa o zižee z o d oi Včerejší společná sehůze sněmoven dole dopruských,odot as inl v níž vyhlášeno bylo náhlé uzavření sněmu, vzbu- díla v občanstvu nevidánou pozornost. Již před 6. hod. byly galerie tak naplněny, že sluhové nesměli již nikoho do vnitř vpouštěti! Ve dvorn loži zasedlo několik dvořanů v občanském oděvu i v uniformách. V síni zasedací promísili se po- slanci s členy horní sněmovny a všude rozlé- haly se rozčileně jich hovory. Na místě zane- prázdněného předsedy panské sněmovny, Man- leuffla, jenž v první řadě společným schůzím předsedati má, předsedal president poslanecké sněmovny šl. Kröcher. Několik minut po 6. hod. vstoupilo celé ministerstvo. Jisté vzrušení způ- sobilo, že byl mezi nim ještě i finanční ministn Miuel, jenž předsedu sněmovny mávnutím ruky srdečně« pozdravil. Hrabě Bülow, jenž měl vzezření velmi vážné, pokynem ruky vyžádav si ticho, předčital na to známě již prohlášenl.
Prusek Vilém II Kröcher Bülow Rusko horní sněmovna panská sněmovna poslanecký sněmovna
15 article
Přijato bylo úplně mlčky. Ve čtvrt hodině bylo po sehůzi. Na ulici před budovou shromáždéno bylo hojně zvědavcův, politický projev neudál se ale žádný. Z odstupujíeích ministrů poutá pozornost zvláště ministr Miquel pro svou politickou minulost. Bývalť jako student (narodil se v r. 1829 v Hanoversku) republikánem, později usi- loval ale o sjednocení Německa pod pruskou hegemonií. Zvolen byl, oddav se právnictv v Osnabrücku za starostu, později ve Frank- furtě za vrchního purkmistra. Dovedl si z tamního pobytu nového mladistvého císaře Vi- léma II. získati přízeň jeho tak, že byl povolán již 24. června 1890 v úřad ministra finančního. Pozdraven byl jásotem bursy, ale seznav záhy, že zájmy státu jsou jinde nežli na bursea v její spekulacích, dovedl uložiti brzy burse jho výdatné daně bursovní a připustil později i zákaz terminového obchodu, Provedl na to obsáhlou berní reformu, kdež zvláště značně progressivní daní z příjmů přitížil velkokapita- listům, ale značně rozmnožil příjmy. státu.
Miquel Hanoversko Německo Zvolen Osnabrück Franca
16 article
Úpravou berní komunálních přispěl i k spořá- dání a ke zkonsolidování ſinancí obecních. V této příčině zůstane dílu jeho i dle uznání jeho odpůrcův v dějinách Pruska trvalá paměť. Měltě v nich ohdobný do jisté míry úkol jako v Cislajtanii finanční ministr Dunajewski, který ovšem provedl jej s menší šetrností ku slabým a byl jako tento dlouho také politickým mluvčím ministerstva. V politickém směru ale nesplnil nadějí, jež do bývalého demokrata a li- berála, jenž od r. 1867 zasedal v obou lido- vých sněmech berlínských, mohly býti kladeny a rozmrzel nad to i vlastní stranu svou, národní liberály, hospodářskou politikou svou. Chýlilť se v posledních letech silně k agrárně-politickým směrům i praví se o něm také, že, ač oficiálně předlohu průplavní hájil, potají proti ní i proti hr. Bülowu mezi konservativci pletky kul, ba že je na konec k neústupnosti v otázce prů- plavní tajnými informacemi o vrikavosti vlády v otázce celní podnítil. Kladl tak dlouho ná strahy jiným, až nyní přes ně sám klopýtl.
Dunajewski
17 article
»Berliner Tageblat!« charakterisuje Miquela odstupujícího slovy: »Talent, ale žádný charaktér.« Jinak z berlínského tisku dnes nelze vy- jmouti mnoho momentů pozoruhodných. Opa- kují listy celkem jen v nových variacích, co byli včera již o situaci pověděly a co jsme již v de- peších byli zaznamenali. Bezpečného výhledu do budoucnosti ani v tisku tom, jenž přece stojí při kolébce nových událostí, nenalezáme. »Freiss. Zlg.« obává so, že Bülow půjde ve skromnosti tak daleko, že nepodá sně- movnám průplavní předlohy vů- bec již před vyřízením otáz ky celní, tedy nikoli před r. 1903. Agrární »Deutsche Tages Zei- tung« spoléhá také, aspoň pokud o průplavní předlohu jde, v toto rozřešení čili v tento od- klad. Chválí aspoň dnes silně hr. Bülowa z jeho rozhodnutí. Není ovšem vyloučeno,že zejtra nebo pozejtři bude ho chvála tato — mrzeti. enn »Voss. Ztg.« praví prostě. »Krise po čala, ale není ješté skončena.« Ještě případněj charakterisuje nejistotu poměrů v Prusku i při štího vývoje jejich svobodomyslný list závěrken svých výpočtů a úsudkův. Shrnul jej ve slova »Was gewisses weiss man nichte Výrok trochu banální, ale — trefný.
Bülow Voss Deutsche Tage Zei Berliner Tageblat
18 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Letošhí sjezd Svazu českoslovanskéhol So- kolstva na poslední dny měsíce června t. r. do Prahy ustanovený celkovýma přůběhom svým bude míti ráz velkého národníhor svátku, činí cího jej přístupným všem vrstváma lidul a pou- tajícího účastníky poncelou dohun jichr přilom- nostinv Praze. Rozsáhlý ž pořad čtyřdenní slav nosti, rozvržený na několik míst, owábitio bude obecenstvo netoliko b k veřejnému cvičení So- kolstva českého, slovanského is gymnastů nrůz- ných národnosti na pláň letenskou s shromažní nejširší veřejnost při právodu Ku,oVinohrady a Prahou k pamálnés radnicim staroměstskéj « ale i k pstatním tpodnikům, jichž uspořádání svš- řeno zvláště zábavnímu vodboru sletovémuma kleré konány budou ivorůzných částech města. Pořad sletový opírá se všaka ve svém o rozsahu o některé body podstatné, které evtiskují nchy stanému slétu známkní sokolskou ans bv ánichž zračí se jeho význam sr dčel, 1i Sokolstvo, dru- žicí se v 600 jednotách se 60.000 členy, ne- provádí sletem svým toliko přehlídku vlastních řad, ono směřuje dále a snaží se projevem mužné zdatnosti působiti na celou, veřejnos českou a ve spoustě nejrůznějších hesel, v nichž tříšti národ náš své síly, proniknouti heslem které mu napsali tvůrcové jeho na štít V myslivi ast, vosndci sm ě l o s v pažich sailul
Praha Letošhí sjezd svaz českoslovanskéhol so
19 article
Sletem svým předkládá Šokolstvo ohraze vnitřního živata a podává doklad, že plní úkoly jež vzalo si zapcil a které směřují k tělesnému a mravnímu, povznosení, lidu českého. Uplat- něním své vyspělostina cvičišti, připravuje dobrou půdu k dalšímu šiření idejí sokolských. společným vystoupením všeho členstva při prů- vodu manifestujena venek, vzpružuje duch ná- rodní i ruch společenský. Chystaným přichodem zástupeů velkých evropských svazů tělpovičných k sletu lelošnímu, nabývají slavnosti sokolské tím většího významu a ukládají Sokolstvu po- xinnost uhájili dosgvadní dobré své jméno a podati důkaz, že jjemu ponstránge tělocvične právem přináleží jedno z předních míst mez svazy tělocvičnými Pečiivé leho dbal teelhieký o d bo přihlížeje, aby, slet letošní nezůstal, za slety v r. 1891 a 1895, nýbrž aby překonal je jak rozaahem, tak obsahem. Pořadu slavnostnímu věnována píle do nejmenších podrobnosti a při jeho sestavování dháno všech požadavků, kter se ukládají podniku podobnému. V eřej né evičení neomezuje se toliko na člens t vo ale přibírá i dorost a odbory ženské.
Uplat svaz tělocvičný Pečiivý
20 article
Vzat též zřelel na cvičence starší, totiž od 35 let a vykázáno jim zvláštní číslo v pořadu, robsv K evičení Svaz u č ejs koslov a ského Sokolstva přistupuje dále cvičení hostí. Zvláště pamatováno ovšem i tentokrále na prostná cvičení Sokolstva, které vzbudilo při slelech posledních obdiv a úžas. Cvičení tato, zvláště, pro letošní slet sestavená budou kinematograficky zobrazena. K prostným cvíčením všeho členstva druží se v zorná prostná a vzorná cvičení s ku želij. jež provedou nejvyspělejší borci z pražskýcha okolních jednot. Úmyslem zde jest podati ukázku bezvadně provedených cvičení prostných vyš- šího stupně. Číslo to slibuje býti cennou ukázkou našeho tělocviku a upoulá dozajista živý zájem obecenstva. Pro kruhy odborné bude zajímavou novinkou. vb
21 article
Z dalšího pořadu uvésti dlužno hromadné cvičení na nářadích a vystoupení mo- ravskoslezské Obce sokolské. Ne- méně zajímavým číslem bude cvičení na čtyřiceti koních, při němž vždy 40 cvi- čenců současně provede k účelu tomu vybranou sestavu. Brán tu bude zřetel na nejsecvičenější sily a lze proto očekávati, že i tento krok setk se s dobrým výsledkem. Jizda sokolská při veřejným vystou pení svém v ponděli dne 1. července provede tato čísla: 1. Rej jízdeckou. 2. Volližování 3. Hry jezdecké a zacházení se zbraní. 4. Pře- kroky a skok. 5. Cvičení pořadová. Závo d.y svazové vyššího a nižšího oddělení mají pře- devším cenu vnitřní a vzbudí, širší zájem jen pokud jich výsledku se bude týkati. Totéžse vztahuje na závody prosté a zvláštní. K závodům svazovým pojí se, z áv o dy hostí. Závody konány budou v sobotu 29. června a v neděli 30. června dopoledne. Veřejné cvi čení pořádá se na slavnostním cvičišli na Lelne v sobotu a v neděli odpoledne. Předsedou od boru technického jest dr. Jindřich Vaníček, ná čelník České Obce sokolské. Na stavbě slavnostního cv čiště bylo již započato se zvedáním konstrukeo tribun, šaten a hostinců. Na hlavní tribuně zří- zeny budou lože representační, lože pro žurna- listy a obecenstvo. Hlavní tribuna 172 metrů dlouhá poslavena bude na západní straně cvi čiště a pojme 8000 diváků. Tribuny k stání n severní a jižní straně pojmou 6000 osob. K umí stění praporečníků a Sokolů necvičících zařízeny budou dvě galerie praporové, každá 80 metro dlouhá. Prapory jednot sokolských slonžiti budou k triumfální výzdobě hlavního průčeli areny slavnostní. V jich stínu a pod jich vlajkami označena budou jmena jednot v ohroženém území jako symbolické vyjádření ochrany, které jednoly tyto požívají od ostatních jednot sokolských.
doktor Vaníček Sokol
22 article
Cvičiště ozdobeno bude různými znaky a hesly. Hudba umístěna bude v pavilonu 12 metrů dlou- hém a 7 metrů širokém, Hostince zanjmou plochu 1134 čtver. metrů, buffety 216 čtver, metrů. Ke cvičišti přilehají kryté šatny a seřadiště. Na za- dání prací čalounických, malířských, natěrač- ských, na výzdobu cvičiště chvojí a na vsa- zení kamených desek vypsána byla omezená soutěž. Odborem jednatelským sestaven »Pokyny«, jež sloužiti mají zvláště potřebám členstva sokolského. U příležitosti sletu vydán bude pro účastníky jako příruční kniha »Sl av nostní spiseks redakcí dra. Jos. E. Sehei- nera s obrázky z Prahy, ze života sokolskéh a ke IV. sletu všesokolskému se vztahujíe s krátkým obsahem. Cena jeho bude obnášeti as 1 K. Slavnostní návěští dle návrhu akad. maliře p. Bedř. Wachsmanna bude pro- vedeno »Uniís v Praze ve 4 barvách a dvojích rozměrech. Větší v rozměru 160X 110 cm. budou vyvěšeny ve veřejných místnostech menší v rozměru 40 X55 em.ssloužiti mají k účelům reklamním v hostineích, kavárnách, obchodech a za velíce případnou ozdobu sou- kromých míslností. Návěští menší se budou prodávativza 1 K.Dolpdsnice s nálep ky s betové,jež vydány byly vv různých druzích a l barvách, těší se velice čilému odbytu. Do- pisnice prodávají se po 100 kusech za 2 K. poštou 2 K 20 h, snálepky po 10 arších (ar h se 16 nálepkami) za 1 K, —poštnu 1 K 10 h.
E Sehei Wachsmann Praha centimetr
23 article
Objednávky přijímá Eda Waraus, s pokladník slavobstního výboru v Praze I., ve Star rychtě. a lmax otteo po ontosůo uon Provlýstav ku so kols ko u, jež ole vřena bude o slelu na dobu 14 dní, najaty byly výstavní sály »u Štajgrů«. Výstavní odbor rozdělivá se k uryehlení praci připravnýchve více pododborů, sestavila již plán, vystavování Uspořádání výstavky založeno na moderních zá kladechn Na diagramových tabulkách znázorněn bude přehledně stav celého sdružení sokolského jeho činnostd tělocvičná, vzdělávací, i drobná práce národní v území uzavřeném. Vystaveny tu budou dále nejrůznější předměty Sokolstv se dotýkající. V oddělení nářadí, krojů, pomůcek sokolských, cliteratury a pod. budou vystaveny předměly přihlásivších se podnikatelů. K pohodl obecenstva pořízen bude seznam vystavených předmětů, Vstupné stanoveno 20 hal. za osobu se Žádosti finaněního odboru za pod poru k umožnění uspořádání sletu v rozměrech jak tohovyžaduje všeohecná zúčast, Sokolstva Slovanstva i ciziny, setkala so s příznivým vý sledkem.i Uvedli jsme již, že rada král. hla města Prahy, přijavši protektorát sletu, věnovala k úhradě nákladů sletových obnos 20.000 k Dlužno zaznamenati, že město Král. Vinohrady osvěděilo rovněž svoji přízeň kočeskému Sokol- stvu a obdařilo jej v těchto dnech o příspěvkem 4000 K. Dlužno si jen přáti, aby příkladyp ty e nalezly následovniků. Slavnostní kancelářísleto vá nalezá se v Praze II., na Pořiči vhotelu Šebkově »u černéboo rlae čii s. 13.
Waraus Král Šebkův Praha Vinohrady slavobstní výbor v Praga I
24 article Bazar Ženského výrobního spolku
Bazar Ženského výrobního spolku sq esl Eesken a idbans oOpět jedna z půvabných oněch slavnost domácích, jichž zdar z valné části předem již jest zarůčen tím, že úkolu podjaly se přičinlivé a obětavéruce dam, kterým naše čelné národní instituace obranné děkují tolik za zosvěžování povzbuzování veřejného pro ně zájmu, že, jak neváháme vzhledem k mnohaletému sledování vývoje oněch jednot napsati dnes vlastně z veli- kého dilu sjest píle žen onou vzpružinou, která ofevíráa zachovává jim zdroje příjmu. 1 V případu dnešním ovšem jdeí o podnik, damskému světu našemu obzvláště milý a blízký. Na Žofíně, v prostorně velké dvoraně, do níž výsokými okny právě svlti tak příjemně jarn slunko, v němž obráží se svěži zeleň stromoví, uspořádáno včera a dnes bazar ve sprospěch Ženského výrobniho spolku če ské ho, jenž tímto způsobem, zajisté, nejpři- měřenějším oslavuje své třicetileté působení Netřeba šířiti se o tomto působení; jestiť známo naší veřejnosti, a tato dojista nedá si ujíti pří- ležitosti, aby neosvědčila nejčetnější návštěvou spolku své sympatie. Bazar založen jest ve velkých rozměrec a přebohatě obdařen. Dopoledne včera byl za- hájen slavnostním způsobem. Za přítomnost dam, jež nalezají se v čele Výrobního spolku. paní a slečen bazarového komitétu, mnohýcl vděčných žakyň spolku a hostí promluveny byly zahajovaci řeči. Shromáždění vřele uvitala před- sedkyně komitétu paní Bož. Jahnová, načež promluvila delší řeč o cilech, osudech a vy hlídkách spolku paní. Kamila Hrušková. Z obsažného tohoto proslovení pokládáme za potřebné uvěsti následující podstatnou čásť.
Bož Jahnová Hrušková Žofín
25 article
Vzpomenuvši vlastní příchylnosti ke spolku. praví řečnice: Doba povstání Ž V. S. byla příznivou k vzpružení snab, vířících ve vřelé mladé hlavě zapáloné pro zájmy všeužitečné a národu pro spěšné; byla to doba zrození organisovaného vlasteneckého dobročinění paní českých v ná rodě našem. Nebyloť vskutku v Praze před třicíti lety mimo spolek sv. Ludmily jiného sdružení žen- ského pro práce humanní; nebylo vůbec žád- ného pravého porozumění pro systematicky spo- řádané lidumilství, jakéž se již téměř u všech ostatních vzdělaných národův utěšeně jevilo. — Že v drahé vlasti naší, sídle to lidu slovan- ského, povždy dobrodušností a vlídností se vy značujícího, organisovaná činnosť lidumilná z nedbávána byla, toho jest želeti, avšak nena- plňuje to podivem.
Praha spolek svatý . Ludmila Ž V . S
26 article
Kde stále zuří krutý boj, kde v neko- nečných zápasech sráží se přemoc útočníka se zoufalou houževnatou obranou napadaného, tam stranou odstupuje genius milosrdenství, čekaje trpělivě, aby blahodárnou svou činnosť zahájil, až horký zápas poustane. A tak i pole lidu- milstvi českého stále ještě ladem leželo, když i v národních a politických zápasech nadšenía osvícení buditelé-vlastenci veškero své úsilí na lo obraceti musili, aby národ z dvoustoletě smrtelné mrákoty se vzpamatoval a především existence své uhájil. Když však zdravá pod- stata lidu českého omamujicí spánek překonala, duch národa zmohutněl a osvěženými silami se vzchopil, aby účastným byl pěstění vzdělanosti ve všech směrech: tu také lidumilství, dosud nepovšímnuté, dosud zanedbávané, dočkalo se nadšených i osvícených pěstitelů, jichž sporý počet nahrazen byl silou zápalu apoštolského s vysokým stupněm vytrvalosti, kterou ruky k dílu přikládali, s velkou měrou sebezapřen a příkladným řešením praktických úloh filan- tropie. Rok 1870 jest již mezníkem nové epochy soustavné práce lidumilné na naší české půdě
27 article
Marie Riegrová Palacká provádí tu již úsi- lovně v srdci vlasti naší, v hlavním našem městě, zakládání českých opatroven a školek mateřských, předstihujíe tak převážný úkol obranný o 10 let později založené Ústřední Matice školské; Věnceslava Lužická-Srbová za- vádí systematické učeníručních prací na školy divčí: a slavná již té doby spisovatelka česká, Karplina Světlá, buduje bezpočný útulek pro snaživě dívčiny české, povinnosti návštěvy škol národních odrostlě, Ženský výrobní spolek český a přičiňuje tím nejvyššl stupeň k stupnjci účelné, promyšlené dobročinnosti, počinající téměř přiskolébceditěte a dosahující již k za- kládání samostatně dívči existonce. Rozvinulí této a činnosti plnilo neskonale radostným uspokojením vsscbny mladě duse divčí, kteréž času onoho ideálhími tužbami se povznášely, a které prolo s hlubokou vděčnosti připoutávalý se k těmto šlechetným původkyním, energickým vůdkyním na dráze vlastenecké práce hnmanní: Vlivem této činnosti ocelily be stly mnolé průkopnice ženské samostatné pš- sobnosti, zejmena na drázě učitelské pro dolu budoucího, často trpkého apoštolování.
Marie Riegrová Palacká Věnceslav lužický Světlá
28 article
Ucitelký tyto navzájem stávaly se zase ne- upřimnějšími siřitelkami téchto snah. Přirozeným způsobem utvářeř ee zvlášté poměr učitelek škol méštanských k Ženskému výrobnímu spolku velice prátelsky, any učjtelky pol nejlepším svěm presyědcení žačkám svým vlídné učebný Ž. V.S. doporučovaly, aby zde z bohatého pramene různých nauk dle schopností a náklonností svých takový obor si voly, kterýmž by se bud zdo- konafily pro působení v domácnosti aneb kterýz by jim byl připravou k uocilení samostatnost. Nabízit Ž. V. S. Č. snaživé hlavičce dívěi hojnou zásobu prospěšných vědomosti a umělosů, tak zejmena: zběltost v ručních pracích v nejrůz- nějších jejich zjevech, v kreslení, malování, modelování, v obchodních naukách, obzvláště v účetnictví, znalost řečí moderních i ostatnílo učení literniho. Vůbec jest v Ž. V. S. Č. nej- důmyslněji a nejprakličtěji rozluštěna pejpalči- vější podslata otázky ženské: prací, poctivon prací, dle schopností a sil jednollivce volené, domáhati se práva k životu samostatnému a počestnému, 1 jest zajisté pochopitelno, že důsledkem loho vypučel že základní a podstatné této idey Z. V. S. Č., z tolioto bujného a v zdravé půdě kolyícího stromu snažení ženského, směřujíeſhg k dobytí samostatnosti, i pupen nejvzácnějšl, nejmladší a nejůjlejší naše »Mingryas.. Po dvacitilgtým vyspěnl vydal zdravý tento pen haluznejušlechtilejší, jejíž zjev symptomatický jest pro naši dobü, která proudem neodolatelným nutí všechny vrstvy k činnosti, vírem vitězným v před unáší duchy pohyblivé a čilě a na dně rmutným kalem zanáší povahy nehybnéa jalové.
29 article
Eliška Krásnohorská, dědička poslání Kare- liny Světlé, léž jako milovaná starostka Ž. V. S. Č. to jest, klerá silou geniálního svého duchaa energické své vůle byla šťastnou vypěstitelkou puku tohoto nejnádhernějšího. Ona to jest, která povznesla nejvýse ducha ženy v národě našem, vzbudlyši v něm víru v rovnocennost jeho s duchem mužův a tak i ve schopnost k přísně práci na poli vzdělanosti, ke studiu gymnasijnímu a universitnímu. Eliška. Krásnohorská činem límto prvá v říši naší projevila plnost poch- pení učení Jana Amosa Komenského, tohoto učitele učitelů, kterýž přesvědčivě hlásal stejnost schopností ducha obou pohlaví a tak i slejnost práva k využitkování těchto schopnosti. Jméno její jako tvůrkyně »Minervy« zachová se u vděčně paměti žen českých v neodlučném spojenství s jménem zakladatelky Ž. V. S. Č. Karoliny Světlé, s niž ji život spjal přátelstvím a stejno- rodými zásluhami.
Krásnohorská Eliška Jan Ámos Komenský Minerva Karolina Světlá
30 article
Velké úkoly »Minervy« vyvolaly sice nutnost, že ústav tento hned od počátku samostatně, mimo Ž. V. S. Č. se žařídil, a vlastní dráhou se ubírá; avšak slejně cíle, vrcholící ve snaze, aby veškeré schopnosti ducha ženského uplatnily se na prospěch jednotlivce i celého národa, budou vždy vnitřním poutem pevným, vížicím je k sobě neodlučitelně a trvale. — — Vždyť tak namnoze se toužívá v národním našem životě, že národ náš nemá dcer, nemá matek, jež by, vědomy jsouce povinností svých k národu, ku povznesení a rozkvětu jeho pra- covaly Nuž hle! Ženský výrobní spolek český odchovává již po 30 let na základě principu práce, rázem národním proniknuté a posvěcené, co nejsvědomitěji četný voj uvědomělých dcer českých, a to ze všech krajův, ze všech koutů drahé naší země! Dle poslední výroční zprávy spolkové dovršuje již počet žakyň, na ústavě vzdělávaných, číslo 16.000. Šestnáct tisíc dívek vypěstěno jest již tedy spolkem tímto v duchu nejryzejšího vlastenectví ku praktické dráze budoucí; šestnáct tisíc dívek, zde vychovaných, buď založilo již svou vlastní domácnost a řídí ji ve smyslu ryze národním po zářném vzoru osvědčených, vlastenek, bývalých i nynějších členů výborů, jakož i horlivého shoru učitel- ského, anebo v postavení samostatných pra- covnic šíří intence, Výrobním spolkem pěstované.
Minerva
31 article
Jaké to požehnání vylévá se z velebného tohoto chrámu národního na lid naší drahé vlasti, jakým to důležitým sloupem pevnosti sily naší národní, jakým množitelem naší národní obrany jevi se býti Výrobní spolek český A vědomi tohoto předůležitého, apoštcl- ského povolání v národě našem jest to, kteréž pruží snahy, jak svědomitého sboru učitelského a správy ústavu, tak i ušlechtilých dam, sto- jících ve sdružení výborovém v čele spolku tohoto, kteréž je povzbuzuje k neúnavné obě- tovné borlivosti. Vřelými, ohnivými slovy vzdává pak panl řečnice diky starostce spolku, dále nepřítomné ředitelce, předsedkyni komitětu i všem přátelům a příznivcům spolku za účastenství v podnik- nutém díle. Slova ujala se pak za všeobecného napjell sl. Eliška Krásnohorská. Promluvila stručně, avšak s oným vzácným tonem ryzího vlastenectví i hlubokého přesvědčení o významu žený, který všem projevům této vzácné dámy a umělkyně dodává neobyčejné účinnosti a síly. Promluvila o úkolech ženy ve společnosti vůbee a ženy jakožio matky, sestry, manželky a de- vedla ve vroueím akkordu spojiti oba ty prin- cipy, lásku k vlasti a význam ženy ve společ- nosti. Slova její vyvolala bouřlivý potlesk.
Krásnohorská