2
masthead
VNÁRODNĚLISTNa
5
article
Tytotři německé pokusy, urvati nám v se-
verovýchodní Moravě kus české půdy, jsou dů-
kazem, jak na místech těchto musíme stále
býti na stráži, neboť nepřitel nikdy nespí.
Morava
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 4. května.
Praha
8
article
Memorandum nověho předsedy
Makedonského komitétu.
Některí členové Makedonského komitélu
mezi nimi i jeho nový předseda, podali bulhar-
ské vládě pamětný spis o položení Makedonie.
jmenovitě o tom, jak se velmoci mají k make-
donské otázce. Praví se tam: Rakousko- Uher
sko a Německo všemi sílami pracují o zacho
vání tureckého panství nad Makedonií, jakož
aby co nejúplněji odtud byl vytlačen politický
a obehodní vliy bulharský. Také balkánské stály
protivi se převaze Bulharska v Makedonii,
chtějíce, aby Makedonie, kdyby přestala být
tureckou, byla rozdělena mezi všecky národn
státy balkánské, jejichž soukmenovei v Make-
donii žijou. Rusko ngujímá se bulhurského
zájmu v Makedonii tak, jak by mohlo, protože
se během posledních let přesvědčilo rozličnými
fakty, že Bulhaři nejsou upřímni ke své Osvo-
boditelce. Bulharsko prožívá těžké dni — pra
se dále v pamělném spise — nejen protg, že
národ je rozhárán politiekými vášnémi, nejen
proto, že zchudl následkem velikých hospodář-
ských nezdarů, nýbrž i proto, že položení Bal-
harska jakožto samostatného státu naskrze je
kompromilováno. vVatO 30lé S
Dále se v pamětnémi spise ukazuje na to
že Rakousko-Uhersko vždycky se protivilo všeli
kým sreformám vá Makedonii, jdouč zzáobl svým
vlastními politickými a obchodními cili na Bal
kánském polobstrově. Bulharsko uvázlol u mez
odvěma žernovy, které jedrtí; západní Evropa
lvidí v něm předvoj Ruskatna proto se proliv
jeho rozvoji, a Ruskosnevěří votidanost Bul
harska. »Nenávidí násswe Vídni, Pešti, Rerlíně
Bělehradě, Bukureštu, b Gařihradé i zAtbenách.
Bulhar
Makedonie
Rakousko
Uhry
Německo
Bulharsko
Rusko
Bala
Uhersko
Evropa
Vídeň
Pešť
Rerlín Bělehrad
Bukurešt
9
article
Logika a politická zkušenost učí nás, že zodpo
vědnosta v obecných otázkách spadá na ovšecky
nási a že je zajisté tím větší, čím kdo z ná
výše je postaven. «bživ ěnsenisn lol ni iale
Jednou Bulhar Bulharům pověděl „pravdu
Doufejme, že to nezůstane bez dobrého vlivu
aa politjcký život bulharského národa, ž aed
uobud odoolloa seodi mlým e bnl e
Resoluce bělehradského student-
nd ado ostva,v ee l
01 Stadentstvo vysoké školy bělehradské roko
valo o jednání sjezdu slovanských novinůrů
v Pübrovníce a usneslo se na následujie
1sob a
resoluci-
Připojujeme se k protestu bpsensko-herce
govských akademiků ve Vídní a přijímáme je,
qe01q v
za svůj.
vá 2. Litujeme, že chorvatští účastníci sjezdu
vnesli nesvár a zmatek mezi slovanské národy
vůbec a mezi Srby a Chorvaty zvlást.
3. Jsme přesvědčeni, že otázka bosensko
bercegovská rozřešena bude podle zásady národ-
nosti, jak si toho žádá ohromná většina obýva
telstva okupovaných zemí.
4. Litujeme, že sjezd přijal návrh, aby
bosensko-hercegovští novináři pozváni byli n
příští sjezd, neboť se to protiví státoprávnímu
postavení Bosny a Hercegoviny.
Bulhar
Srba
Chorvat
Vídeň
Bosna a Hercegovina
10
article
Ruský list o projevu areivévody
Františka Ferdinanda.
»HoBocTu« praví v úvodním článku
V Rakousko-Uhersku přidružila se nyní k otázce
národní otázka náboženská. Řeč arcivévodova
spůsobila ohromný dojem hlavně proto, že byla
namířena proti agitaci, pangermánů, a takového
odporu proti ní už nikdo se nenadál. R. 1879,
když Bismark přijel do Vídně nabídnouti alli-
anci, byl to arcivévoda Albrecht, tehdy hlava
rakouské vojenské strany, kdo se spolku s Ně-
meckem stavěl na odpor. Po více než 20 letech
vystupuje druhý arcivěvoda, aby zažehnal ducha
Bismarkova od Rakouska. Do pangermánův
Rakousku i Německu udeřil hrom. Projev arci-
vévody Františka Ferdinanda úplně se srovnává
s tradicionálnou politikou Rakousko- Uherska.
Německý tisk prorokuje, že Rakousko pokusí
se přervati svůj spolek s Německem, jako již
r. 1897 uzavřelo s Ruskem dohodu o Balkáně.
To se bezpochyby ještě nestane. Ale co již je
faktem, jest, že v Rakousko-Uhersku dospívají
k přesvědčení, že monarchii jejich nehrozí ne-
bezpečí od Ruska, nýbrž od Německa. To zna-
mená, že Rakousko-Uhersko počíná opět nabý
vati uvědomění a že tam bude zahájen vnitřní
boj proti těm živlům, které již otevřeně hlásnjí,
že chtějí Rakousko-Uhersko zbaviti politick
samostatnosti a slíti je s Německem.
František Ferdinand
HoBocTu
Bismark
Albrecht
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
Balkán
11
article
Poláci pode jhem němeekým.
Akademický senát university grifijské vy-
loučil z university dva Poláky, posluchače lé-
kařství, Alexandra Majkovského a J. Doman-
ského, »že se dopustili polské agitacea
propagandy«. Ministr osvěty vyloučení potvrdil
Provinění řečené spáchali tím, že společněs
některými dělníky a řemeslníky polské národno-
sti chtěli utvořiti čtenářský spolek polský. Svo-
lali za tou příčinou před nějakou dobou veřej-
nou schůzi, která byla policii ohlášena a na
které policie i universita měly svého zástupce
Policie ve schůzi nenašla nic závadného —
rokování musilo se díti německy — ale aka-
demický senát dopátral se v něm z brusu no-
vého zločinu: polské agitace a propagandy.
Doporučujeme pozornosti těch studentských
kruhů v universitních městéch rakousko-uher
ských, které si obraly za úkol zavěsti pořádek
na všech universitách evropských.
Polák
Majkovský
Doman
12
article
Biskup proti jezovitu.
Poslední veliká pouť lourdská se stala je
vištěm zvláštní události. Známý kazatel, kněz
řádu Ježíšova, P. Coubé, proslovil před ohrom-
ným davem ve přítomnosti biskupa z Tarbes
řeč, ve které co nejprudčeji napadal vládua
republiku. Tu se za všeobecné pozornosti zvedl
biskup a kázal P. Coubéovi, aby ve své řeč
ustal. Než tento neuposlechl a dále pokračoval,
Biskup potom demonstrativně odešel.
Afféra tato bude předmětem dalších kroko
Waldeck-Rousseau.
Oznamuje se, že ministerský předseda pan
Waldeek-Roussenu se vráti dne 11? května do
Paříže a že ihned přovezme od p. Loygesa zá
ležitosti portefeuillu svého.
Ježíšův
Biskup
Rousseau
Waldeek
Roussena
Tarbes
Waldeck
Paříž
13
article
Krise v Prusku.
K parlamentní krisi v Prusku připojila se
i krise ministerská. Jest sice ve přičině obět
její i ve příčině mužů nových i depeších i pro-
jevech officiálních samý rozpor a samé zastírání
(tak že na př. Wolffova kancelář včera ještě
popírala záměr na přetvoření ministerstva, dne
ale již někleré demisse připouští !), nieméně není
přece již pochyby, že někteři ministři jsou na
odchodu. Kteří ministři to jsou a kdy nahražen
budou jinými osobnostmi, o tom jistoty do-
víme se teprve v hodinách přištích, po případě
z dnešních již nočních depeší berlínských. Polo-
officiosní Wolffova kancelář sama pokládá vedle
Miquela zvláště ministra obchodu Brefelda za
oběť nových poměrův a dokládá, že nahražen
bude velkoprůmyslníkem Möllerem, poslancem
národně-liberální strany, kteráž opíral a so
až dotud silně zvýšení obilních
cel. Tato změna by tedy, byla namířena zvláště
proti agrárnikům a též jako hrozba do bu-
doucnosti a jako skutečný odpor proti poža
davkům jejich. Jest tedy nynější krise v Prusku
mimo některé, ovšem závažné momenty politické
jež jsme včera již vyložili ve článku úvodním,
povahy přece jen převážně hospodářské. O této
stránce její,kteráž zvláště hospodářský svět náš
přímo interessovati musí, promlouváme proto
také dnes v příslušné rubrice. Vláda prostě ne-
přistoupila ani na kompromis, nabízený agrá-
ními konservativci a středem v fen rozump aby
nejprve ve východních zemědělských krajích
Prusek
Wolffův
Möller
Prusko
14
article
Pruska regulovaly se nákladem 130 mill. marek
řeky k účelům zvláště hospodářským a pak
teprve, aby zřízen byl průplav středoněmecký.
a to nikoli napříč průmyslovým krajem west-
fálským, nýbrž směrem severnějším, krajem,
více potřebujícím zvelebení hospodářskéhe —
nýbržuzavřela (jednoduše vzdorné pruské sně-
movny a hrozl dokonce agrárníkům odvetou i n
poli celním. Že přiíitomto obratu rozhodovala do
jisté míry také strach před hrozicí celnín válkou
s Ruskem, jest ovšem zřejmo. Do t jaké dmíry
obrat ten bude proveden ajak dlo uho bude
při něm setrváno, jest při známém temperamenl
německého elsaře ovšem neznámo ai zcela ne-
jisto. Cesty Viléma II. ejsou nevyzpylatelny«
vale sa šdoa o zižee z o d
oi
Včerejší společná sehůze sněmoven
dole dopruských,odot as inl
v níž vyhlášeno bylo náhlé uzavření sněmu, vzbu-
díla v občanstvu nevidánou pozornost. Již před
6. hod. byly galerie tak naplněny, že sluhové
nesměli již nikoho do vnitř vpouštěti! Ve dvorn
loži zasedlo několik dvořanů v občanském oděvu
i v uniformách. V síni zasedací promísili se po-
slanci s členy horní sněmovny a všude rozlé-
haly se rozčileně jich hovory. Na místě zane-
prázdněného předsedy panské sněmovny, Man-
leuffla, jenž v první řadě společným schůzím
předsedati má, předsedal president poslanecké
sněmovny šl. Kröcher. Několik minut po 6. hod.
vstoupilo celé ministerstvo. Jisté vzrušení způ-
sobilo, že byl mezi nim ještě i finanční ministn
Miuel, jenž předsedu sněmovny mávnutím ruky
srdečně« pozdravil. Hrabě Bülow, jenž měl
vzezření velmi vážné, pokynem ruky vyžádav
si ticho, předčital na to známě již prohlášenl.
Prusek
Vilém II
Kröcher
Bülow
Rusko
horní sněmovna
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
15
article
Přijato bylo úplně mlčky. Ve čtvrt hodině bylo
po sehůzi. Na ulici před budovou shromáždéno
bylo hojně zvědavcův, politický projev neudál se
ale žádný.
Z odstupujíeích ministrů poutá pozornost
zvláště ministr Miquel pro svou politickou
minulost. Bývalť jako student (narodil se v r.
1829 v Hanoversku) republikánem, později usi-
loval ale o sjednocení Německa pod pruskou
hegemonií. Zvolen byl, oddav se právnictv
v Osnabrücku za starostu, později ve Frank-
furtě za vrchního purkmistra. Dovedl si z
tamního pobytu nového mladistvého císaře Vi-
léma II. získati přízeň jeho tak, že byl povolán
již 24. června 1890 v úřad ministra finančního.
Pozdraven byl jásotem bursy, ale seznav záhy,
že zájmy státu jsou jinde nežli na bursea
v její spekulacích, dovedl uložiti brzy burse
jho výdatné daně bursovní a připustil později
i zákaz terminového obchodu, Provedl na to
obsáhlou berní reformu, kdež zvláště značně
progressivní daní z příjmů přitížil velkokapita-
listům, ale značně rozmnožil příjmy. státu.
Miquel
Hanoversko
Německo
Zvolen
Osnabrück
Franca
16
article
Úpravou berní komunálních přispěl i k spořá-
dání a ke zkonsolidování ſinancí obecních.
V této příčině zůstane dílu jeho i dle
uznání jeho odpůrcův v dějinách Pruska trvalá
paměť. Měltě v nich ohdobný do jisté míry úkol
jako v Cislajtanii finanční ministr Dunajewski,
který ovšem provedl jej s menší šetrností ku
slabým a byl jako tento dlouho také politickým
mluvčím ministerstva. V politickém směru ale
nesplnil nadějí, jež do bývalého demokrata a li-
berála, jenž od r. 1867 zasedal v obou lido-
vých sněmech berlínských, mohly býti kladeny
a rozmrzel nad to i vlastní stranu svou, národní
liberály, hospodářskou politikou svou. Chýlilť se
v posledních letech silně k agrárně-politickým
směrům i praví se o něm také, že, ač oficiálně
předlohu průplavní hájil, potají proti ní i proti
hr. Bülowu mezi konservativci pletky kul, ba
že je na konec k neústupnosti v otázce prů-
plavní tajnými informacemi o vrikavosti vlády
v otázce celní podnítil. Kladl tak dlouho ná
strahy jiným, až nyní přes ně sám klopýtl.
Dunajewski
17
article
»Berliner Tageblat!« charakterisuje
Miquela odstupujícího slovy: »Talent, ale žádný
charaktér.«
Jinak z berlínského tisku dnes nelze vy-
jmouti mnoho momentů pozoruhodných. Opa-
kují listy celkem jen v nových variacích, co byli
včera již o situaci pověděly a co jsme již v de-
peších byli zaznamenali. Bezpečného výhledu do
budoucnosti ani v tisku tom, jenž přece stojí
při kolébce nových událostí, nenalezáme.
»Freiss. Zlg.« obává so, že Bülow půjde
ve skromnosti tak daleko, že nepodá sně-
movnám průplavní předlohy vů-
bec již před vyřízením otáz ky
celní, tedy nikoli před r. 1903.
Agrární »Deutsche Tages Zei-
tung« spoléhá také, aspoň pokud o průplavní
předlohu jde, v toto rozřešení čili v tento od-
klad. Chválí aspoň dnes silně hr. Bülowa z
jeho rozhodnutí. Není ovšem vyloučeno,že
zejtra nebo pozejtři bude ho chvála tato —
mrzeti.
enn
»Voss. Ztg.« praví prostě. »Krise po
čala, ale není ješté skončena.« Ještě případněj
charakterisuje nejistotu poměrů v Prusku i při
štího vývoje jejich svobodomyslný list závěrken
svých výpočtů a úsudkův. Shrnul jej ve slova
»Was gewisses weiss man nichte
Výrok trochu banální, ale — trefný.
Bülow
Voss
Deutsche Tage Zei
Berliner Tageblat
18
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Letošhí sjezd Svazu českoslovanskéhol So-
kolstva na poslední dny měsíce června t. r. do
Prahy ustanovený celkovýma přůběhom svým
bude míti ráz velkého národníhor svátku, činí
cího jej přístupným všem vrstváma lidul a pou-
tajícího účastníky poncelou dohun jichr přilom-
nostinv Praze. Rozsáhlý ž pořad čtyřdenní slav
nosti, rozvržený na několik míst, owábitio bude
obecenstvo netoliko b k veřejnému cvičení So-
kolstva českého, slovanského is gymnastů nrůz-
ných národnosti na pláň letenskou s shromažní
nejširší veřejnost při právodu Ku,oVinohrady a
Prahou k pamálnés radnicim staroměstskéj « ale
i k pstatním tpodnikům, jichž uspořádání svš-
řeno zvláště zábavnímu vodboru sletovémuma
kleré konány budou ivorůzných částech města.
Pořad sletový opírá se všaka ve svém o rozsahu
o některé body podstatné, které evtiskují nchy
stanému slétu známkní sokolskou ans bv ánichž
zračí se jeho význam sr dčel, 1i Sokolstvo, dru-
žicí se v 600 jednotách se 60.000 členy, ne-
provádí sletem svým toliko přehlídku vlastních
řad, ono směřuje dále a snaží se projevem
mužné zdatnosti působiti na celou, veřejnos
českou a ve spoustě nejrůznějších hesel, v nichž
tříšti národ náš své síly, proniknouti heslem
které mu napsali tvůrcové jeho na štít
V myslivi ast, vosndci sm ě l o s
v pažich sailul
Praha
Letošhí sjezd svaz českoslovanskéhol so
19
article
Sletem svým předkládá Šokolstvo ohraze
vnitřního živata a podává doklad, že plní úkoly
jež vzalo si zapcil a které směřují k tělesnému
a mravnímu, povznosení, lidu českého. Uplat-
něním své vyspělostina cvičišti, připravuje
dobrou půdu k dalšímu šiření idejí sokolských.
společným vystoupením všeho členstva při prů-
vodu manifestujena venek, vzpružuje duch ná-
rodní i ruch společenský. Chystaným přichodem
zástupeů velkých evropských svazů tělpovičných
k sletu lelošnímu, nabývají slavnosti sokolské
tím většího významu a ukládají Sokolstvu po-
xinnost uhájili dosgvadní dobré své jméno a
podati důkaz, že jjemu ponstránge tělocvične
právem přináleží jedno z předních míst mez
svazy tělocvičnými
Pečiivé leho dbal teelhieký o d bo
přihlížeje, aby, slet letošní nezůstal, za slety
v r. 1891 a 1895, nýbrž aby překonal je jak
rozaahem, tak obsahem. Pořadu slavnostnímu
věnována píle do nejmenších podrobnosti a při
jeho sestavování dháno všech požadavků, kter
se ukládají podniku podobnému. V eřej né
evičení neomezuje se toliko na člens t vo
ale přibírá i dorost a odbory ženské.
Uplat
svaz tělocvičný Pečiivý
20
article
Vzat též zřelel na cvičence starší, totiž
od 35 let a vykázáno jim zvláštní číslo
v pořadu,
robsv
K evičení Svaz u č ejs koslov a
ského Sokolstva přistupuje dále cvičení
hostí. Zvláště pamatováno ovšem i tentokrále
na prostná cvičení Sokolstva, které
vzbudilo při slelech posledních obdiv a úžas.
Cvičení tato, zvláště, pro letošní slet sestavená
budou kinematograficky zobrazena. K prostným
cvíčením všeho členstva druží se v zorná
prostná a vzorná cvičení s ku želij.
jež provedou nejvyspělejší borci z pražskýcha
okolních jednot. Úmyslem zde jest podati ukázku
bezvadně provedených cvičení prostných vyš-
šího stupně. Číslo to slibuje býti cennou ukázkou
našeho tělocviku a upoulá dozajista živý zájem
obecenstva. Pro kruhy odborné bude zajímavou
novinkou.
vb
21
article
Z dalšího pořadu uvésti dlužno hromadné
cvičení na nářadích a vystoupení mo-
ravskoslezské Obce sokolské. Ne-
méně zajímavým číslem bude cvičení na
čtyřiceti koních, při němž vždy 40 cvi-
čenců současně provede k účelu tomu vybranou
sestavu. Brán tu bude zřetel na nejsecvičenější
sily a lze proto očekávati, že i tento krok setk
se s dobrým výsledkem.
Jizda sokolská při veřejným vystou
pení svém v ponděli dne 1. července provede
tato čísla: 1. Rej jízdeckou. 2. Volližování
3. Hry jezdecké a zacházení se zbraní. 4. Pře-
kroky a skok. 5. Cvičení pořadová. Závo d.y
svazové vyššího a nižšího oddělení mají pře-
devším cenu vnitřní a vzbudí, širší zájem jen
pokud jich výsledku se bude týkati. Totéžse
vztahuje na závody prosté a zvláštní.
K závodům svazovým pojí se, z áv o dy
hostí.
Závody konány budou v sobotu 29. června
a v neděli 30. června dopoledne. Veřejné cvi
čení pořádá se na slavnostním cvičišli na Lelne
v sobotu a v neděli odpoledne. Předsedou od
boru technického jest dr. Jindřich Vaníček, ná
čelník České Obce sokolské.
Na stavbě slavnostního cv
čiště bylo již započato se zvedáním konstrukeo
tribun, šaten a hostinců. Na hlavní tribuně zří-
zeny budou lože representační, lože pro žurna-
listy a obecenstvo. Hlavní tribuna 172 metrů
dlouhá poslavena bude na západní straně cvi
čiště a pojme 8000 diváků. Tribuny k stání n
severní a jižní straně pojmou 6000 osob. K umí
stění praporečníků a Sokolů necvičících zařízeny
budou dvě galerie praporové, každá 80 metro
dlouhá. Prapory jednot sokolských slonžiti budou
k triumfální výzdobě hlavního průčeli areny
slavnostní. V jich stínu a pod jich vlajkami
označena budou jmena jednot v ohroženém území
jako symbolické vyjádření ochrany, které jednoly
tyto požívají od ostatních jednot sokolských.
doktor
Vaníček
Sokol
22
article
Cvičiště ozdobeno bude různými znaky a hesly.
Hudba umístěna bude v pavilonu 12 metrů dlou-
hém a 7 metrů širokém, Hostince zanjmou plochu
1134 čtver. metrů, buffety 216 čtver, metrů. Ke
cvičišti přilehají kryté šatny a seřadiště. Na za-
dání prací čalounických, malířských, natěrač-
ských, na výzdobu cvičiště chvojí a na vsa-
zení kamených desek vypsána byla omezená
soutěž.
Odborem jednatelským sestaven
»Pokyny«, jež sloužiti mají zvláště potřebám
členstva sokolského. U příležitosti sletu vydán
bude pro účastníky jako příruční kniha »Sl av
nostní spiseks redakcí dra. Jos. E. Sehei-
nera s obrázky z Prahy, ze života sokolskéh
a ke IV. sletu všesokolskému se vztahujíe
s krátkým obsahem. Cena jeho bude obnášeti
as 1 K. Slavnostní návěští dle návrhu
akad. maliře p. Bedř. Wachsmanna bude pro-
vedeno »Uniís v Praze ve 4 barvách a dvojích
rozměrech. Větší v rozměru 160X 110 cm.
budou vyvěšeny ve veřejných místnostech
menší v rozměru 40 X55 em.ssloužiti mají
k účelům reklamním v hostineích, kavárnách,
obchodech a za velíce případnou ozdobu sou-
kromých míslností. Návěští menší se budou
prodávativza 1 K.Dolpdsnice s nálep ky
s betové,jež vydány byly vv různých druzích
a l barvách, těší se velice čilému odbytu. Do-
pisnice prodávají se po 100 kusech za 2 K.
poštou 2 K 20 h, snálepky po 10 arších (ar h
se 16 nálepkami) za 1 K, —poštnu 1 K 10 h.
E Sehei
Wachsmann
Praha
centimetr
23
article
Objednávky přijímá Eda Waraus, s pokladník
slavobstního výboru v Praze I., ve Star
rychtě. a lmax otteo po ontosůo
uon Provlýstav ku so kols ko u, jež ole
vřena bude o slelu na dobu 14 dní, najaty
byly výstavní sály »u Štajgrů«. Výstavní odbor
rozdělivá se k uryehlení praci připravnýchve
více pododborů, sestavila již plán, vystavování
Uspořádání výstavky založeno na moderních zá
kladechn Na diagramových tabulkách znázorněn
bude přehledně stav celého sdružení sokolského
jeho činnostd tělocvičná, vzdělávací, i drobná
práce národní v území uzavřeném. Vystaveny
tu budou dále nejrůznější předměty Sokolstv
se dotýkající. V oddělení nářadí, krojů, pomůcek
sokolských, cliteratury a pod. budou vystaveny
předměly přihlásivších se podnikatelů. K pohodl
obecenstva pořízen bude seznam vystavených
předmětů, Vstupné stanoveno 20 hal. za osobu
se Žádosti finaněního odboru za pod
poru k umožnění uspořádání sletu v rozměrech
jak tohovyžaduje všeohecná zúčast, Sokolstva
Slovanstva i ciziny, setkala so s příznivým vý
sledkem.i Uvedli jsme již, že rada král. hla
města Prahy, přijavši protektorát sletu, věnovala
k úhradě nákladů sletových obnos 20.000 k
Dlužno zaznamenati, že město Král. Vinohrady
osvěděilo rovněž svoji přízeň kočeskému Sokol-
stvu a obdařilo jej v těchto dnech o příspěvkem
4000 K. Dlužno si jen přáti, aby příkladyp ty e
nalezly následovniků.
Slavnostní kancelářísleto vá
nalezá se v Praze II., na Pořiči
vhotelu Šebkově »u černéboo rlae
čii s. 13.
Waraus
Král
Šebkův
Praha
Vinohrady
slavobstní výbor v Praga I
24
article
Bazar Ženského výrobního spolku
Bazar Ženského výrobního spolku
sq esl Eesken a idbans
oOpět jedna z půvabných oněch slavnost
domácích, jichž zdar z valné části předem již
jest zarůčen tím, že úkolu podjaly se přičinlivé
a obětavéruce dam, kterým naše čelné národní
instituace obranné děkují tolik za zosvěžování
povzbuzování veřejného pro ně zájmu, že, jak
neváháme vzhledem k mnohaletému sledování
vývoje oněch jednot napsati dnes vlastně z veli-
kého dilu sjest píle žen onou vzpružinou, která
ofevíráa zachovává jim zdroje příjmu.
1 V případu dnešním ovšem jdeí o podnik,
damskému světu našemu obzvláště milý a blízký.
Na Žofíně, v prostorně velké dvoraně, do níž
výsokými okny právě svlti tak příjemně jarn
slunko, v němž obráží se svěži zeleň stromoví,
uspořádáno včera a dnes bazar ve sprospěch
Ženského výrobniho spolku če
ské ho, jenž tímto způsobem, zajisté, nejpři-
měřenějším oslavuje své třicetileté působení
Netřeba šířiti se o tomto působení; jestiť známo
naší veřejnosti, a tato dojista nedá si ujíti pří-
ležitosti, aby neosvědčila nejčetnější návštěvou
spolku své sympatie.
Bazar založen jest ve velkých rozměrec
a přebohatě obdařen. Dopoledne včera byl za-
hájen slavnostním způsobem. Za přítomnost
dam, jež nalezají se v čele Výrobního spolku.
paní a slečen bazarového komitétu, mnohýcl
vděčných žakyň spolku a hostí promluveny byly
zahajovaci řeči. Shromáždění vřele uvitala před-
sedkyně komitétu paní Bož. Jahnová, načež
promluvila delší řeč o cilech, osudech a vy
hlídkách spolku paní. Kamila Hrušková.
Z obsažného tohoto proslovení pokládáme za
potřebné uvěsti následující podstatnou čásť.
Bož
Jahnová
Hrušková
Žofín
25
article
Vzpomenuvši vlastní příchylnosti ke spolku.
praví řečnice:
Doba povstání Ž V. S. byla příznivou k
vzpružení snab, vířících ve vřelé mladé hlavě
zapáloné pro zájmy všeužitečné a národu pro
spěšné; byla to doba zrození organisovaného
vlasteneckého dobročinění paní českých v ná
rodě našem.
Nebyloť vskutku v Praze před třicíti lety
mimo spolek sv. Ludmily jiného sdružení žen-
ského pro práce humanní; nebylo vůbec žád-
ného pravého porozumění pro systematicky spo-
řádané lidumilství, jakéž se již téměř u všech
ostatních vzdělaných národův utěšeně jevilo. —
Že v drahé vlasti naší, sídle to lidu slovan-
ského, povždy dobrodušností a vlídností se vy
značujícího, organisovaná činnosť lidumilná z
nedbávána byla, toho jest želeti, avšak nena-
plňuje to podivem.
Praha
spolek svatý . Ludmila
Ž V . S
26
article
Kde stále zuří krutý boj, kde v neko-
nečných zápasech sráží se přemoc útočníka se
zoufalou houževnatou obranou napadaného, tam
stranou odstupuje genius milosrdenství, čekaje
trpělivě, aby blahodárnou svou činnosť zahájil,
až horký zápas poustane. A tak i pole lidu-
milstvi českého stále ještě ladem leželo, když
i v národních a politických zápasech nadšenía
osvícení buditelé-vlastenci veškero své úsilí na
lo obraceti musili, aby národ z dvoustoletě
smrtelné mrákoty se vzpamatoval a především
existence své uhájil. Když však zdravá pod-
stata lidu českého omamujicí spánek překonala,
duch národa zmohutněl a osvěženými silami se
vzchopil, aby účastným byl pěstění vzdělanosti
ve všech směrech: tu také lidumilství, dosud
nepovšímnuté, dosud zanedbávané, dočkalo se
nadšených i osvícených pěstitelů, jichž sporý
počet nahrazen byl silou zápalu apoštolského
s vysokým stupněm vytrvalosti, kterou ruky
k dílu přikládali, s velkou měrou sebezapřen
a příkladným řešením praktických úloh filan-
tropie.
Rok 1870 jest již mezníkem nové epochy
soustavné práce lidumilné na naší české půdě
27
article
Marie Riegrová Palacká provádí tu již úsi-
lovně v srdci vlasti naší, v hlavním našem
městě, zakládání českých opatroven a školek
mateřských, předstihujíe tak převážný úkol
obranný o 10 let později založené Ústřední
Matice školské; Věnceslava Lužická-Srbová za-
vádí systematické učeníručních prací na školy
divčí: a slavná již té doby spisovatelka česká,
Karplina Světlá, buduje bezpočný útulek pro
snaživě dívčiny české, povinnosti návštěvy škol
národních odrostlě, Ženský výrobní spolek
český a přičiňuje tím nejvyššl stupeň k stupnjci
účelné, promyšlené dobročinnosti, počinající
téměř přiskolébceditěte a dosahující již k za-
kládání samostatně dívči existonce.
Rozvinulí této a činnosti plnilo neskonale
radostným uspokojením vsscbny mladě duse
divčí, kteréž času onoho ideálhími tužbami se
povznášely, a které prolo s hlubokou vděčnosti
připoutávalý se k těmto šlechetným původkyním,
energickým vůdkyním na dráze vlastenecké
práce hnmanní: Vlivem této činnosti ocelily be
stly mnolé průkopnice ženské samostatné pš-
sobnosti, zejmena na drázě učitelské pro dolu
budoucího, často trpkého apoštolování.
Marie
Riegrová
Palacká
Věnceslav lužický
Světlá
28
article
Ucitelký tyto navzájem stávaly se zase ne-
upřimnějšími siřitelkami téchto snah. Přirozeným
způsobem utvářeř ee zvlášté poměr učitelek škol
méštanských k Ženskému výrobnímu spolku
velice prátelsky, any učjtelky pol nejlepším svěm
presyědcení žačkám svým vlídné učebný Ž. V.S.
doporučovaly, aby zde z bohatého pramene
různých nauk dle schopností a náklonností svých
takový obor si voly, kterýmž by se bud zdo-
konafily pro působení v domácnosti aneb kterýz
by jim byl připravou k uocilení samostatnost.
Nabízit Ž. V. S. Č. snaživé hlavičce dívěi
hojnou zásobu prospěšných vědomosti a umělosů,
tak zejmena: zběltost v ručních pracích v nejrůz-
nějších jejich zjevech, v kreslení, malování,
modelování, v obchodních naukách, obzvláště
v účetnictví, znalost řečí moderních i ostatnílo
učení literniho. Vůbec jest v Ž. V. S. Č. nej-
důmyslněji a nejprakličtěji rozluštěna pejpalči-
vější podslata otázky ženské: prací, poctivon
prací, dle schopností a sil jednollivce volené,
domáhati se práva k životu samostatnému a
počestnému,
1 jest zajisté pochopitelno, že důsledkem
loho vypučel že základní a podstatné této idey
Z. V. S. Č., z tolioto bujného a v zdravé půdě
kolyícího stromu snažení ženského, směřujíeſhg
k dobytí samostatnosti, i pupen nejvzácnějšl,
nejmladší a nejůjlejší naše »Mingryas.. Po
dvacitilgtým vyspěnl vydal zdravý tento pen
haluznejušlechtilejší, jejíž zjev symptomatický
jest pro naši dobü, která proudem neodolatelným
nutí všechny vrstvy k činnosti, vírem vitězným
v před unáší duchy pohyblivé a čilě a na dně
rmutným kalem zanáší povahy nehybnéa
jalové.
29
article
Eliška Krásnohorská, dědička poslání Kare-
liny Světlé, léž jako milovaná starostka Ž. V. S. Č.
to jest, klerá silou geniálního svého duchaa
energické své vůle byla šťastnou vypěstitelkou
puku tohoto nejnádhernějšího. Ona to jest, která
povznesla nejvýse ducha ženy v národě našem,
vzbudlyši v něm víru v rovnocennost jeho
s duchem mužův a tak i ve schopnost k přísně
práci na poli vzdělanosti, ke studiu gymnasijnímu
a universitnímu. Eliška. Krásnohorská činem
límto prvá v říši naší projevila plnost poch-
pení učení Jana Amosa Komenského, tohoto
učitele učitelů, kterýž přesvědčivě hlásal stejnost
schopností ducha obou pohlaví a tak i slejnost
práva k využitkování těchto schopnosti. Jméno
její jako tvůrkyně »Minervy« zachová se u vděčně
paměti žen českých v neodlučném spojenství
s jménem zakladatelky Ž. V. S. Č. Karoliny
Světlé, s niž ji život spjal přátelstvím a stejno-
rodými zásluhami.
Krásnohorská
Eliška
Jan
Ámos
Komenský
Minerva
Karolina Světlá
30
article
Velké úkoly »Minervy« vyvolaly sice nutnost,
že ústav tento hned od počátku samostatně,
mimo Ž. V. S. Č. se žařídil, a vlastní dráhou
se ubírá; avšak slejně cíle, vrcholící ve snaze,
aby veškeré schopnosti ducha ženského uplatnily
se na prospěch jednotlivce i celého národa,
budou vždy vnitřním poutem pevným, vížicím
je k sobě neodlučitelně a trvale. — —
Vždyť tak namnoze se toužívá v národním
našem životě, že národ náš nemá dcer, nemá
matek, jež by, vědomy jsouce povinností svých
k národu, ku povznesení a rozkvětu jeho pra-
covaly
Nuž hle! Ženský výrobní spolek český
odchovává již po 30 let na základě principu
práce, rázem národním proniknuté a posvěcené,
co nejsvědomitěji četný voj uvědomělých dcer
českých, a to ze všech krajův, ze všech koutů
drahé naší země! Dle poslední výroční zprávy
spolkové dovršuje již počet žakyň, na ústavě
vzdělávaných, číslo 16.000. Šestnáct tisíc dívek
vypěstěno jest již tedy spolkem tímto v duchu
nejryzejšího vlastenectví ku praktické dráze
budoucí; šestnáct tisíc dívek, zde vychovaných,
buď založilo již svou vlastní domácnost a řídí
ji ve smyslu ryze národním po zářném vzoru
osvědčených, vlastenek, bývalých i nynějších
členů výborů, jakož i horlivého shoru učitel-
ského, anebo v postavení samostatných pra-
covnic šíří intence, Výrobním spolkem pěstované.
Minerva
31
article
Jaké to požehnání vylévá se z velebného tohoto
chrámu národního na lid naší drahé vlasti,
jakým to důležitým sloupem pevnosti sily naší
národní, jakým množitelem naší národní obrany
jevi se býti Výrobní spolek český
A vědomi tohoto předůležitého, apoštcl-
ského povolání v národě našem jest to, kteréž
pruží snahy, jak svědomitého sboru učitelského
a správy ústavu, tak i ušlechtilých dam, sto-
jících ve sdružení výborovém v čele spolku
tohoto, kteréž je povzbuzuje k neúnavné obě-
tovné borlivosti.
Vřelými, ohnivými slovy vzdává pak panl
řečnice diky starostce spolku, dále nepřítomné
ředitelce, předsedkyni komitětu i všem přátelům
a příznivcům spolku za účastenství v podnik-
nutém díle.
Slova ujala se pak za všeobecného napjell
sl. Eliška Krásnohorská. Promluvila
stručně, avšak s oným vzácným tonem ryzího
vlastenectví i hlubokého přesvědčení o významu
žený, který všem projevům této vzácné dámy a
umělkyně dodává neobyčejné účinnosti a síly.
Promluvila o úkolech ženy ve společnosti vůbee
a ženy jakožio matky, sestry, manželky a de-
vedla ve vroueím akkordu spojiti oba ty prin-
cipy, lásku k vlasti a význam ženy ve společ-
nosti. Slova její vyvolala bouřlivý potlesk.
Krásnohorská