ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 84ce0260-8f1d-11dd-ae69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 43 celkem · entity: place 89, org 19, person 21, work 34
1 masthead
Stranso
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. ledna 1913. číslo 5.
4 title
Národní hospodář.
5 article Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního V Praze, dne 4. ledna 1913. Nebyl by úplným obraz našich úvah ho- spodářských, které počátkem roku více měne se přihlašují, kdybychom nevzpomnéli vývoje těch, kdož jsou důležitou součástí našeho ná- roda, s naším hospodářským životem přímo nepřímo souvisí a v poslední době po roz- tržkách předchozích desítiletí počínají spon- tanně zdůrazňovati své příslušenství k národu našemu. Slovensko v uplynulém roce prošlo žadou těžkých hospodářských zkoušek, které mu uložily ne jedno strádání, ale které také prokázaly, že jsou základy tamějšího hospo- dářského života z drá vy. Po ekonomické stránce učinilo Slovensk v posledních desíti letech veliký pokrok. Ma- ďarské vlády mnohé podlomily, co je charak- teristikou slovenského lidu. A jest konečně pochopitelno, že v ovzduší útisků jak politi- ckých, tak kulturních, nemůže povaha národa vyžívati se do všech oněch mezí, dobrých špatných, jak by tomu bylo, kdyby slovanské větví českého národa v Uhrách byla přána svoboda. Zbaveno škol, zbaveno možnosti u- platniti v plné šíří své schopnosti po kulturní stránce, ochuzeno o značnou část své inteli- gence, která vlivem poměrů a také z egoismu i důvodů jiných se hlásí k vládnoucímu mada- rismu, odkázáno jest Slovensko v plném slova smyslu na svůj lid. Budoucnost jeho v tom tkví, jak zdaří se tento lid uvědomiti a pro- buditi k silnému, sebevědomému životu. Proto byla správnou politika těch, kdož na hospo- dářské obrození Slovenska kladli váhu tak ve- likou. Pevná základna hospodářská jesti pod- kladem rostoucího sebevědomí národního hospodářská neodvislost poskytuje i možnost čerpati stále více a vícé z oněch kulturních pramenů, které podává blízkost českých škol na Moravě.
Praha Slovensko Ma Uhry český škola na Morava
6 article
Na Slováky dolehl útisk maďarský nej- více. Uherští Sasíci těší se ještě nyní některým výhodám, Srbové alespoň z části žijí volněji proto, poněvadž mají oporu v kulturním životě Chorvatsko-Slavonska i zčásti Dalmacie a po- něvadž jim školství alespoň tak bezohledne nebylo vyrváno jako Slovákům. Také Rumuni propracovali se k lepší celkové situaci, než jaké nalézá se větev českého národa v Uher- sku. Na odnárodňování zámožnějších vrstev na Slovensku kladly uherské vlády vždy váhu značnou a nejedna z nejslavnějších hlav ma- darských pochází ze slovenské pomaďarštěné rodiny. Na Slovensku vždy býval reservoir pro maďarism a odtud bylo bezohledně čerpáno bráno, co jen vzíti bylo lze. Jest známa ještě historie gymnasií, které byly postaveny ze sbírek lidu slovenského a českého, a jsou známy osudy těch, kdož snažili se kulturně buditi svůj národ a za tento krásný čin pykali žalářem.
Slovák Srba Rumun Chorvatsko Dalmacie Uhry Slovensko
7 article
Ale jednoho maďarští násilníci zabrániti nemohli: Nedovedli zničiti pracovitosti sloven- ského lidu a jeho smyslu pro úspornost. Opou- štěje následkem těžkých poměrů vnitřních svoji vlast, zůstává ji Slovák ve svém srde věren a miliony úspor, které zasílá slovenský dělník z dálné ciziny do rodných krajů, jaou nejlepším toho dokladem, jak pevné je pouto mezi tímto lidem a půdou, na které po sta- letí žije a trpí. Zatím co pamaďarštěná šlechta slovenská více a více propadá hospodářskén u rozkladu a zatím co hledá budoucnost svoji v maďarských úřadech a v nich slouží proti vlastnímu lidu, tvoří si slovenský člověk svou prací pevnou basi hospodářskou. Jsou velmí poučny statistiky o tom, jak dosti značné pro- cento bývalé zemanské půdy přvdlo v držení selského lidu slovenského a jest velmi zají- mavo sledovati, jaké technické pokroky činí obdělávání půdy u našeho lidu nad Váhem Dunajem.
Slovák Váh Dunaj
8 article
Hnutí rovněž správně pochopené, nesoucí se k zakládání spotřebních spolků, v poslední době rovněž činí nadějné pokroky. Kdo pro- šel slovenskou vesnicí a kdo opětně a opětně viděl týž obraz, jak uherská vláda soustavné k tomu pracuje, aby krčmář, jenž jest hlavní oporou maďarisace, ovládal hospodářsky své okolí, kdo zřel, jakými nečestnými zbraněmi tato nadvláda se provádí a udržuje, zajisté chápe, jak velikým činem jest idea spotřeb- ních spolků na Slovensku a co znamená pro emancipaci našeho lidu. Sluší jenom litovati. že se na slovenské vesnici i ve městečkách k hospodářské práci proti slovenskému lidu propůjčují živly, které samy kdysi na svém těle zkusily tlak pronásledování a které by mohly ze své minulosti se učiti tomu, jak boll křivda a jak pálí útisk. Ale konečně počítati se sentimentalitou vzpomínek a tradic v ži- votě národů nebylo by správno. Maďaři proti slovanskému lidu na Slovensku nikdy neznali slitování a každý prostředek byl jim dobrý.
Maďar Slovensko
9 article
aby přerušili vědomí jednoty národní s lidem českým v zemích staré koruny. Dráha k lepší budoucnosti lidu slovenského vede za daných poměrů pouze hospodářským jeho obrozením a možností, aby právě následkem lepšího ho- spodářského stavu vyplněny bylyrmezery kul- turní, jež vznikly nedostatkemi' školství n Slovensku. České školy ostatně nejsou daleky Zdálo se, že uherská vláda alespoň potu vyhoví potřebě, že povolí odborné školy slo- venské, když již chová naprosto zásadní od- por proti zřízení slovenských gymnasií. Ale i v tom naděje zklamány, byť v posledních dnech počíná se znovu pracovati k tomu, zda by snad přece mezi Maďary nenašli se lidé. kteří by alespoň lidsky myslili a cítili. Dou- fati v politické zázraky bylo by nesprávno právě vydaná nová volební osnova pro Uhy jest novým toho dokladem, jak na staré křivdě nemá se ničeho změniti. leda to, že má býti o celou řadu lidí více znásilněno. Konstatuje-li statistika vládní, že Slovensko poměrně má taková zastoupení, kolik národnostně Slováci v Uhrách činí (ve vládní statistice mluví se o tom, že slovenského lidu v celých Uhrácl jest asi 10.79% a že jim téměř tolikéž má při- padnouti poslanců), jest to jen dokladem, jak vláda si troufá postupovati oproti Slovensku a jak se neleká i pro budoucnost zbraní nej hnusnějších.
Maďar Slovák Slovensko Uhry
10 article
Svépomocné hnutí hospodářské, které se zde projevilo ve spotřebních spolcích, ještě silnějšího došlo výrazu ve slovenském peněž- nictví. Není tomu dávno, co při jiné příleži tosti jsme o něm psali a co uvedli někter data jeho. Proto není třeba vraceti se k oněm číselným podkladům a jest možno spokojit se stručným obrazem toho, co překonati mo bylo v roku právě skončeném. Hospodářskt krise zasáhla v plném slova smyslu Sloven sko také teprve s podzimem. Přípravy, kter tou dobou prováděny byly u nás z t. zv. dů- vodů bezpečnostních, rozestřely se i na Slo- vensko a jest zajímavo, že rovnoměrně s po- stupem těchto opatření vybírány byly vklady z tamních ústavů peněžních. Tento fakt stal se zdrojem řady těžkých chvil. Slovenské ústavy peněžní ve své podstatě jsou odkázány na vklady. Jejich vlastní kapitál není tal značným, jak by snad bylo třeba. Dáno to i hospodářskými poměry. Slovenský člověl ještě nemá smyslu pro ukládání peněz v pa- pírech tak zv. dividendových, byť byly to papíry, které vydává blízký peněžní ústav jehožto správu zná a jehožto lidé vedoucí jsou známi nejširšímu okolí. Ostatně jest nepoměr mezi prostředky vlastními a vypůjčenými typickým pro celé maďarské hospodářství peněžní a speciálně pro jeho drobnější ústavy i spořitelny, které vesměs vybudovány jsou zde na podkladu akciovém. Při situaci těchto místních peněž- ních ústavů nemůže překvapiti, že jejich tě- žisko obchodů leží v poskytování hypotečníc zápůjček. Vznikajíce z potřeby lidu zeměděl- ského, jsou také potřebě jeho přizpůsobeny.
11 article
Intensivní styk se Spojenými státy následkem vystěhovalectví dodává jim hojně prostředků které arci zase v poslední řadě ukládány jsou v majetku pozemkovém. Události, vyplynuvší z toho fakta v bance Tatře, včasným zasaže- ním ve svých důsledcích krajních odvráceny. Slovenské ústavy měly a mají dosud živý styk s českými podniky peněžními. Vzájemný poměr až na několik výjimek vybudován by na spojení reeskontním. Jenom v několika má- lo případech účastní se český kapitál přímo n zakládání ústavů a přejímá část jeho akcií, jak tomu jest u největší té doby slovenské banky v Ružomberku. Vznikly ovšem rozpory mezi českými a slovenskými ústavy, poněvadž se tu a tam očekávalo, že bude možno českým ústa vům poskytovati slovenským podnikům peněž- ním zvláště výhodné podmínky a také set I žádalo. O otázce této speciálně neobyčejně zevrubně mluveno bylo na letošních luhačo- víckých porádách a k vůli ní svolán byl i ještě zvláštní sjezd peněžních ústavů slovenských koncem podzimu. Ukázalo se arci, že i české peněžní ústavy jsou nuceny počítati se svou situací domácí a že nemohou tedy v tak plně míře podřizovati se přáním slovenským, jal každý na Slovensku by si přál a jak konee konců bychom si přáli i my sami. Vědomí ná- rodní jednoty jest na obou stranách již tal silno, že vůle jest na straně jedné i druhé. Ale konečně: dny zkoušek a nesplněných zcela nadějí neškodí sílícímu organismu peněžnímu na Slovensku, poněvadž nutí ke spoléhán na vlastní síly.
spojený stát Ružomberok Slovensko Tatra slovenský ústav
12 article
Tato škola prospěla neobyčejně nám prospěje zajisté i Slovensku. Není v tomto konstatování prostého fakta nepřízeň k Slo- vensku, naopak přejeme si zajisté, aby ti, kdož jsou našemu srdci nejblíže, životem sílili i rostli a nelekáme se zkoušek, když víme, že jestv hospodářském životě Slovenska tolik zdraví že se může i těžkými dny probíti. Slovenské peněžní ústavy byly za těchto poměrů pocho- pitelně nuceny, aby omezovaly své obchody v celku, ale nepřízeň doby jinak znatelněji se neprojevila. Byly sice místně houfně vybírány vklady, tu a tam napiaté poměry stížily správě ústavů postupovati v rámci dosavadního pro- gramu, tu a tam vedly poměry k tomu, že na- vázáno spojení s ústavy maďarskými, ale celel osvědčil v těžkých dobách takovou resistene a takovou sílu životní, že se možno z toho jen s upřímností a srdečně těšiti. Posílání úspor ze Spojených států severo- amerických ani tento rok neustalo a výsledky úrody byly v něm na Slovensku velmi dobré Slovenský průmysl ovšem postižen byl danou sítuací, při čemž však konstatovati nutno, že typický pro určité oblastí Slovenska průmysl koželužský netrpěl poměry tak, jak by se snad za to míti mohlo.
Slovensko spojený stát severo
13 article
Hospodářsky na Slovensku rosteme. Rok o roku onou pilnou prací, za kterou jde slovenský člověk od rána do noci. Také kulturní světlo se šíří a spotřebu kořalky podařilo se v některých oblastech podstatně omeziti. Souvisí to ovšem s uvědomováním lidu a bez něho nebude možno to- ho neblahého zjevu překonati. Doufejme však, že i tu podaří se dílo těch, kdož svůj život a své síly věnovali cele svému národu. Slovenská inteli- gence, která zůstala věrna svému národu a pra- cuje mezi ním onou drobnou buditelskou prací, která zraku uniká v ruchu dne, ale která zane- chává nejhlubší stopy v životě národa, tvoří tak dílo, za které bude jí budoucnost vděčna. Stejně jako neslyšna byla práce našich křísitelů, tak jest i na Slovensku. A jest radostno konstatovati, že toto dílo obrození děje se u vědomí jednoty ná- rodní v celku jeho a že i u nás dávno zmlkly námitky proti tomu, aby slovenský člověk užíval svého nářečí v prácí kulturní. Zdálo se kdysi, že rozdělení, proti kterému bylo tolik odporu i na
Slovensko
14 article
Slovensku, i v Čechách, a které přece jen konec konců zvítězilo, povede k rozluce trvalé. Z Pešti také činilo se vše a zdánlivě vědecké spisy Czam- belovy nebyly posledním pokusem, vybudovati na rozluce jazykové mezi Čechy a Slováky bu- doucí politiku slovenskou vůbec. Toto dílo se ale nepodařilo a rozdělením sílila myšlenka kulturi jednoty. Poučení posledními desítiletímí na obou stranách, béřeme stav tak, jak jest. A konečně: kdo zná krásy slovenského nářečí, kdo měl při- ležitost se jim obdivovati ve slovenské literatuře, nemůže se neradovati, že konečně intensivněji také i literárně využito bude onoho zdroje, který jes jazykově čistší a zvukově krásnější, nežli tak mrohé nářečí, kterým se mluví v Čechách anebe na Moravě. Hospodářsky ze zkoušek mlnulého to- ku vyšlo Slovensko silno a zdrávo. A to jest fakt který musí vyvolati nejradostnější pocity v kaž- dém, kdo věří v kulturní i hospodářské poslán celého českého národa a tedy i jeho slovensk větve.
Slovák Slovensko Čechy Pešť Morava
15 article
Na peněžních trzích nový rok přinesl opětné zpevnění. Vyplynulo z přiznivého posuzování po- litické situace a podporováno bylo nadějemi, že se přece jen podaří co n jdříve dokončiti dílo míru, na kterém se již po několik neděl pracuje v Londýně. Že tím ale nejsou odklizeny nebez- pečné otázky, které stále a stále se vracejí které ohrožují klid mezí velmocemi, zdůvodňovali jsme již opětně. Otázka pozemní hranice albánské ještě ani z daleka není řešena a pronikla-li tu tam zpráva, že snad v poslední době o tom s uvažovalo, jak odstraniti přípravy, činěné za t- čelem pohotovosti, ukázalo se, že zvěsti tyto vy- slovovaly sice naděje, ale nekonstatovaly faktů. Na stavu výzbroje nezměnilo se ničeho, poněvadž nezmizely příčiny její, pro které kladena nani váha. Proto nelze ještě zlepšení vykládati jako de- finitivní obrat k lepšímu vůbec, nýbrž nutno even- tuálně připraviti se ještě na otřesy, které mohou nastati důsledkem různých a různých stadii jed- nání, ale které nemohou býti tak prudkými, aby snad vyvolaly události nečekané, anebo aby do- konce snad vedly k zakročení válečnému. Úplně vyjasněna situace ještě není, ale možno věřiti, že obrat k lepšímu přece jen nastal. Zlepšení, které se projevilo na peněžních trzích, bylo více méně všestranné a v prvé řadě ovšem prospělo papí- rům, které vždy byly u nás spekulací favoriso- vány a ke kterým zvyklo si obecenstvo hleděti lakožto k výrazu celkového smýšlení a celkověho stavu.
Londýn
16 article
Důležitější kursové varlace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledua 4./I. 28. XII. živnostenská banka . . . . . 269.— 268.— Česká průmyslová banka . . . 446.— 446.— 673.— Pražská úvěrní banka . . .. 613.— Zál. úvěr. dstav v Hradci Král. 443.50 440.— Pozemková banka . . . . .. 430.— 428.— Česká zajišťovací banka . .. 253.— 250.50 Kolínská chemická továrna .. 365.— 305.— Alpská montanní společnost .. 1040.— 1040-50 195.— Podolská cementárna . . .. 196.— Česká cukerní společnost . . 370-50 367.— 441.— Elektrotechnická dříve Kolben 435.— Daňkova strojirna . . . . . 448.— Českomoravská strojírna . . . 1900.— 1900.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 190.— 206.— Západočeské kaol. a šamotárny 91.75 Zástavní listy Hypot. banky 4 %
Daňkův Maršner Hradec Královský živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot . banka
17 title
91.85 Kom. úp. Zem. banky (v K) 4% 88.80
18 article Hospodářské zájmy Německa
Hospodářské zájmy Německa na Balkáně.
Německo Balkán
19 article Německo úsilovně se zapracovává na Balkáně
Německo úsilovně se zapracovává na Balkáně vytlačujíc odtud i svého politického spojence: Ra- kousko-Uhersko. Obraz rozvoje těchto snah jest následujícín Turecko. Německo snažilo se zejména v Malé Asii stvořiti si kolonii. Za tím účelem umísťovalo tam své kapitály, ba i s kolonisací začalo. Ačkoli mu v tom ohledu Anglie činí veliké překážky. Ně- mecko přece jen s úspěchem pokračuje. Nejsoue pánem Štředozemního moře. Německo své spojení s Malou Asií hledí udržeti po souši, přes Balkán. Jak vyscké jsou investice Německa v Turecku. nezná ze přesně. Dle jedné statistiky činí přes 1 mi- liardu franků. Z tohoto obnosu nejvíce jest ulo- ženo v tureckých státních papírech a v bagdadské železnici. Obchodní styky Německa s Tureckem ukazujt tyto číslice: Vývoz Německa z Turecka činil roku 1910 úhrnem 89.7 mil franků, z čebož připadalo na asijské. Turecko 30.5 mil. fr., evropské Turecko 59.2 mil. fr. Dovoz Německa do Turecka činíl téhož roku úhrnem 131.3 mil. kr., z čehož připadlo na asijské Turecko 40 mil. fr., evropské Turecko 91 mil. fr. Úhrnný obrat činí tedy 150.5 mil. franků. Z Turecka do Německa se vyváží: tabák, koberce. syrové kůže, vejce, opium, cinkové rudy a J. Ně- mecko vyváží do Turecka vlněné látky, bavlněné tkaniny, stroje a k Srbsko. Investice Německa v Srbsku mají dvojí formu: investice ve státních papírech a v hospo- dářských podnicích. Ve státních papírech uloženo jest nejvíce. Německo umístilo ve státních papí- rech přibližně 185 mil franků. V soukromých ho- spodářských podnicích asi 10 mil. franků. Větnt podniky, založené říšskoněmeckým kapitálem, jsou cukrovar v Bělehradě, továrna na kůže, jatky Pláně, bankovní závod Andrejevíč a spol. v Běle- hradě aj.
Německo Balkán Turecko Asie Anglie Štředozemní moře Srbsko Bělehrad Běla Andrejevíč a společenský RakouskýUhersko
20 article
Obchodní styky Srbska s Německem vykazují dvojí období: prvélobdobí do celní války s Rakou- sko-Uherskem, kdy Némecko jen malým procen- tem bylo zúčastněno v zahraničním obchodě Srb- ska, a druhé období od celní války, kdy Německo se stává vážným soupeřem Rakousko-Uherska. O r. 1906 do r. 1910 včetně Německo bylo na prvém místě v obchodním styku ciziny se Srbskem. Hlavní vývozní předměty Srbska do Německa jsou: ce- realie, svěží a suché ovoce, vejce, 1ůj a 1. Z Na- mecka se zejména dovážejí: vlněné a bavlněné tka- niny, papír, železné zboží a j. Minulého roku do- vezeno mnoho železného materiálu. Bulharsko. Počítá se, že v bulharských papí- rech jest uloženo asi 140 mil, fr. německého ka- pitálu. Vývoz Německa do Bulharska činil r. 1910 24.2 mil. fr. Jsou to ponejvíce tytéž předměty jako ve vývozu do Srbska. Svým obchodním obratem s Bulharskem Německo zaujímá třetí místo. Řecko. Německo investovalo nepatrné kapitály v Řecku. Platí to zejména o řeckých státních pa- pírech. Avšak obchodní obrat činí 46 mil. franků, z čehož 19 mil. fr. vývoz do Řecka. Německo stojí hodnotou svého obchodního obratu s Řeckem n čtvrtém místě. Černá Hora. Teprve v roce 1908 ustanoveno že černohorské zboží při dovozu do Německa pod- léhá smluvním sazbám. Do té doby vyclívání dělo se na základě všeobecného farifu. Dle „Ekonomista““ č. S.
Srb Srbsko Německo Raka skoUhersko RakouskoUhersko Bulharsko Řecko
21 article Přípravy Německa
Přípravy Německa k hospodářskému využitkování kon- fliktu rakousko-srbského. S. Z Bělehradu, 4. ledna. (Pův. tel „Národních Listů“.) Pozoruhodno je, ž zdejší německý konsulát už nyní horlivě agituje protí obchodním zájmům naší monarchie jako v době poslední celní války. Tato skutečnost vzbudila pozor- nost již i rakousko-uherského konsulátu
Německo Bělehrad
22 title
Americké hursovnía tržní zprávy
23 title
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
24 article Peněžní bursa.
Peněžní bursa. 3.50 nom. 485.92 486. 40 78.25 78.87 72 12 43 25 43 75 40.12 39 97 106. — 105.75 105 75 105. 75 263.— 263 25 112 50 114 62 31 8
25 article
eníze poslední . . . (abel. transí. . . . Amalgamated. . .. American Smelting. American Lokomotive Anaconda . . . .. Atchison Baltimore a Ohio . . Canadian Pacifie . Chicago, Milwauke . Great Northern . . Erie
Baltimore Ohio Chicago Milwauke Erie American Smelting American Lokomotiv Anaconda Great Northern Canadian Pacifie
26 title
130.62
27 title
130.37
28 article
Louisville a Nashville . 141.— 141.— 142 — Missouri Kansas .. 27.75 New-York Central . . 108.75 108 25 109 —
Louisville Nashville Missouri Kansas NewYork Central
29 article Northern Pacitic . .
Northern Pacitic . . 121 50 121 37 120 87 122 87 122 50 Pennsylvania . . .. 122 52 Readiný 167.12 166.62 24. 12. 23.87 Rock island . . . . Southern Railway . . 21.— 28 30 105 37 105.1 Souihern Pacilic . . 105 62 Steel Comon . . . . 68 12 67. 37 68 8- Union Pacific . . . 160.15 159 75 161 37 Wabash. pref. . . . 13.12 13.12 Steel pret. 110 — 110 110 — Southern Pacil. Bd 4 92 75 92. 50. 92.7
Pennsylvanie 28 30 105 Souihern Pacilice Southern Railway Union Pacifik Northern Pacitic Steel pret . 110 Southern Pacil
31 article
Z Chicaga, 4. prosince. Přeníce. Trh měl pevný průběh na vyšší liverpoolské záznamy menší vývoz na severozápad. Kukuřice. Na dobrou poptávku a menší nabídku farem byl ob- chod pevný. Z Chicnga, 4. ledna. P'šenice pohotová . . 110.— 110.— 110— 110.50 109— — 57.25 86 na prosinec . na květen . . 91.62 91.25 91.50 91.50 91.37 na červenec . 89.25 89.12 89.12 88.8? 88.70 na září . . . 88.25 88.12 88.12 Kukuřice č.2 pohotová . . 56.50 56.50 56.25 56. 75 56.5 —.— 45.50 47.25 na prosinec . —.— na květen . . 48.87 48 50 48 37 48.25 48.1 na červenec . 49.87 49.50 49.12 43.25 49.— na září . . . 50.75 50.25 50.12 Dves č. 2 pohot. 33.75 33.75 33.75 33.50 335 33.25 32.8 na prosinec . — na květen . . 33.— 32.37 32.87 Z Nového Yorku, 4. ledna. Pšenice zimní. 31. 30. pohotová . . 108.— 108 87 108.— 108.— 108.- —— 95.50 95,2 na prosinec . — na květen. . 97.62 97.25 97.37 97.50 97.37 na červenec . 95.25 95.— 95.12 —.— —— Kukuřice pohot. 55.75 54.87 55.50 55.— 54.2 Oves č. 2 pohot. 38.40 38.50 39.— 39.25 392
Chicago Nový York
33 article
Z Nového Yorku. 4. ledna. Termíny se o ně- kolik bodů zlepšily na vyšší liverpoolské záznamy Také dobrá poptávka po hotovém zboží povzbuzo- vala. Později ziskové prodeje měly za následel chabé smýšlení. Pohotová . . 13.30 13.30 13.40 13.20 13.20 13.10 12.73 12.59 na prosinec. .- na leden . . . 13.01 12.95 13.10 12.74 12.73 12.6 na březen . . 12.71 12.72 12.80 12.64 12.64 12.5 na květen . . 12.72 12 72 12.83 12.66 12.67 12.5 na červenec. . 12.67 1268 1280 12.60 12.60 12.5 na srpen . . . 12.50 12.55 12..68 12.43 12.48 12.3 na říjen . . . 11.80 11.80 12.83 Z Nového Orleanu, 4. ledna. Pohotová. . . 1294 1287 12.87 12.57 12e Různé výrobky. Z Nového Yorku, 4. ledna. Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25 3. 2. 31. Olovo. . . . . . . 4.25 4.25 4.30 3.6 Měď elektr. . . . . 16.87 16.87° 16.87 16,87 » stand. pohotová. 17.18 17.18 17.25 17.10 Zinek . . . . . . . 7.30 7.30 7.30 7.30 Cín. . . . . . . . 50 70 50.70 50.67° 50.70 9.85 9.85 9.80 9.80 Sádlo prim. vest. . . Vepřové maso . . . 19.25 19.25 19.25 19.25 22.50 22.50 22.50 22.50 Hovězí maso . . . . 4.65 4.65 4.65 4.65 Cukr gran. . . . . . 8.50 8.50 8.50 8.50 Petrolej crude . .. 42.— 41.— 42.— 42.— Terpentin novoyorský . 13.62 13.75 13.87 13.g7 Káva pohotová . . . 13. 0 13.10 13 52 13 53 na březen . . . 13.54 13.58 13.75 13.20 na květen . . . 14.05 14.08 13.81 13.88 na říjen . . .
Nový York Nový Orlean 13.30 13.10 12.95 12.74 12.73 na květen 12.55 4.25 měď elektrum 17.18 Zinek 7.30 cín ° 50.70 9.80 Sádlo prim 19.25 22.50 Hovězí masa Cukr gran 8.50 petrolej crude 13.58 14.08
34 article
18.25—18.50 18.25—18.50 Železo sur. č. 2 Foundry 18.50—19.— 18.50—19.— » South. Foun. č. 1. 18.75—19.25 16.75—19.25 měkké 18 00—18.50 18.00—18.50 sur. jižní č. 2. . Z Chicnga, 4. ledna. 4. 3. 2. 31. 0.— 0.— —.— 9.65 Sádlo na prosinec . . 9.678 9.52° 9.52 —.— na leden . . . . . 9.75 9.52 9.52° 9.55 Žebírka na leden . . Vepř. maso na leden . 17.72° 17.42° 17.42° 17.47 Průmyslová krise v severovýchodních Če- chách. Z Náchoda, 4. ledna. (Zvl. telef. zpr.
Sádlo South Náchod železo sur Foundra 16.75 měkký 18 00 sur
35 article
„Nár. Listů“.) Zástupcové městských rad průmyslových obcí českého severovýchodu na poradě v Náchodě dne 4. ledna shro- máždění uvažovali o nynější hospodářské si- tuaci, tísni průmyslové a živnostenské, mno- žící se nezaměstnanosti dělnictva a zodpověd- nosti obcí a usnesli se na projevu, aby půso- beno bylo na zaměstnavatele, zejména velko- průnyslníky, aby při redukcí výroby nepro- pouštěli dělnictva, aby obce ao- kresy urychlily práce projektované jako práce z nouze. Protože však získání úvěru jest téměř znemožněno, zejména obcím, žádají od státu, aby sám přikročil ku provádění staveb z nouze a postaral se o uvolnění úvěru, aby opatřil vývoz v náhradu za ušlý vývoz do zemí balkánských a aby sám o odpomoci, po případě o předejití neza- městnanosti uvažoval. Schůze byla navštívena velmi hojně, zejména téměř všemi městy če- ského severovýchodu: Náchodem. Král Dvorem, Jaroměří, Dobruškou, No- vým Městemnad Metují, Opočnem Hronovem, Policí atd. Obmezení výroby v textílních továrnách v H - řicích. Vzhledem ke zprávě pod tímto názvem č. 3. ze dne 3. t. m. uveřejněné potvrzuje se nám z místa naprosto věrohodného, že pět hořic- kých závodů a sice velkých mechanických tkal. coven firem Em. Feuerstein a spol., Bratr Goldschmidt, Goldschmidt a spol. Hirsch synové a Karel A. Tuček, s cel- kovým počtem 4000 mechanických stavů, se na oznámené redukci skutečně dohodlo, kdežto firma Josef Mülfer, jež v citované notiece jaksi opravu podává, nepadá v tomto případě na váhu, jeliko tkalcovnu teprve postavila a její výroba nalézá se pouze v začátcích. Vývoz cukru po Labí do Hamburku činil v prosinci 1912 v zaokrouhlených elfrách 315.000 q. t. j. o 200.000 q více než v prosinci 1911. Za ce- 1ý rok 1912 činil vývoz cukru z Čech po Labi úhrnem 2,150.000 g. t. j. o 50.000 q více než vr.
Feuerstein Goldschmidt Hirsch Karel Tuček Mülfer Náchod Jaroměř Dobruška vý Městemnad Metuje Opočno Hronov Hřice Hamburk Čechy městský rada průmyslový obec český severovýchod em Král Dvůr
36 article 1911.
1911. Z trhu cukerního. V Praze, 4. ledna. Sur- vina. Včerejší mírné zotavení večerních trhů za- hraničních nepřeneslo se na dnešní dopolední trh neboť záznamy americké doznaly opětného sní- žení. Oddrobené záznamy prvních depeší hlavních trhů německých nezůstavily vlivu na náš trh, kde dopoledne i na polední burse opět zůstala v plat- nosti za pohotové zboží cena K 21.75 v parite ústecké. Londýn i odpolední Hamburk zněly klidn a záznamy poslednějšího o dalších 21/2 fen ustoupily.
Praha Sura Londýn Hamburk
37 article
48640 80 12 73 5 41 27 105 75 105.75 264 87 113 12 32 25
38 article 131.50
131.50 Na trhu s rafinádamí se základní cena K 76.— ze stanic továrních nemění. Do Terstu přívezeno v posledním týdnu 5590 t, vyvezeno 7990 t. Zásoby činí 8720 t protl 11.120 t před týdnem a 10.990 t před rokem. Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pro obchod se zbožím ze dne 4. t. m. Včerejší závěrek mirně ustálený. Dnešní za- hájení chabé na slabší zprávy americké a obno- vené prodeje z Kuby do Anglie. Po dalším pře- chodném oslabení převládala odpoledne nálada mirně ustálená. Z trhů peněžních, 4. ledna. (Zvl. zpr. „N. L. Vídeň. Ultimatum, podané balkánskými delegáty. neminulo se dojmem a přimělo bursu k zdrželi- vosti. V jednotlivých oborech jevily se snahy o realisace. Alpinky trpěly mimo to pověstmi o na- bízení nižších cen za železo v Německu. Později změnila bursa své názory o vyhlídkách mirového jednání v Londýně, jež byly opět příznivěji posu- zovány a vedly k úhradným koupím. V popředí byly hodnoty muniční na pověsti o žádaných no- vých vojenských úvěrech. Závěrek byl však opět slabší, poněvadž se proslýchalo, že bulharsko-ru- munské styky nabudou, jak lze se obávati, kriti- ckého rázu. Ve šraňku byly favorisovány hodnoty železářské a muniční. Renty stouply částečněo 30 h. Devisy ani valuty se podstatně nezměnilv. Z našich papírů obchodovány akcie Živnostenské banky za 269.—, v českých cukerních došlo k ob- chodům za 374.90. v chorvatských za 1527. Daň- kovky placeny 450.25, Kolbenky 439.50, Západo- české kaolinky 887.50. Na eskomptním trhu byi stav peněz nezměněný. Sazby za první bankovní akcepty činily 51/% proc.
N L Terst Hamburk Kuba Anglie Vídeň Německo Londýn živnostenský banka Kolbenka 439.50
39 article
Petrohrad. Na dnešní burse bez podpory cizihy prováděny drobné prodeje za lehce oslabe- ných kursů. Z Hypoteční banky král. Českého. Dle usne- sení ředitelstva hypoteční banky království Če- ského ze dne 13. prosince 1912 počnou se dne 2. ledna 1913 slosované zástavní listy vypláceti. resp. eskomptovati a za jiné neslosované vyměňo- vati již dnem 10. ledna 1913. Hypoteční bank prodává neslosované zástavní listy — pokud zá- soba stačí — za výbodný kurs a jest ochotna při- jati je do bezplatné úschovy a správy. Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu ke dni 29. prosince m. r. činil zlatý poklad statní banky celkem 1553.0 mil, rublů proti 1558.4 mil. rublů týden před tím; z toho bylo 225.6 mil. (pro- ti 233.9 mil.) rublů v cizině. Také tentokráte po- kles zlatého pokladu šel výhradně na vrub po- hledávek zlata v cizině. Oběh bankovek v řeče- ném týdnu zmenšil se s 1502.9 mil. na 1499 mil. rublů. Výkaz poštovní spořitelny. V prosinci 1912 uloženo bylo u poštovní spořitelny v obchodě spo- řitelním 8.196.794 K, vyplaceno bylo 20,226.188 K. takže výplaty byly o 12,029.394 K větší, než vklady. V obchodě chekovém vloženo 1468,279.370 K. vy- placeno bylo 1464.578.651 K. takže vklady bylv o 3.700.719 K větší. Počet účastníků rozmnožil se v obchodě spořitelním o 16.767, v obchodě che- kovém o 336 a v obchodě odůčtovacím o 319 osob.
Petrohrad hypoteční banka král
40 article
Obrat dosáhl obnosu 2961.281.003 K. Celkové saldo ústavu činí 634.288.335 K a sice v obchodě spoři- telním 197.205.516 korun a v obchodě chekovém 437.082.818 K. Počet účastníků činí v obchodě spo- řitelním 2,267.810 a v obchodě chekovém 116.904. Z majitelů chekových kont 115.144 účastníli se obchodu odúčtovacího. Pro 35.542 majitele rento- vých knížek uloženo státních papírů v obnosu 332,288.833 K nom. Na účet vkladatelů bylo na základě jejich vkladů do konce prosince 1912 kou- peno a jim zasláno cenných papírů v nominálním obnose 312,552.230 K. — Vkladateli z Čech ulo- ženo bylo u poštovní spořitelny v prosinci m. r. celkem v 1.454.745 případech 198,586.295 K, a sice v obchodě spořitelním 3479 vkladateli v 33.814 pří- padech 829.229 K a v obchodě chekov. v 1.420.931 případě 197,757.065 K. Vyplaceno bylo vkladate- lům z Čech celkem ve 261 867 případech 106.251.277 kor., a sice v 33.836 případech 3.282.111 K a ve 228.031 případě 102.969.166 K. Odúčtovacího ob- chodu zúčastnili se 83 majitelé chekových kont. Pozor na čeky! Pan Josef Jiroušek nám píše: Dostal se mi do ruky ček jedné velké banky ve Vídni s tímto tištěným textem: „Za plaťte na řad firmy . . . . . anebo „doručiteli“, při tom byla dole vytištěna obligátní poznámkaí škrtne-li se slovo „doručitelí“, nebude ček vypla- cen. — Věc patří spíše do „Humorů“. Slovičko „na řad“ znamená totiž: Banko, dbej, komu ček zní, čí a jak její řad (podpis) právoplatně vypadá a druhé sluvko „doručiteli“ znamená zase: Banko.
Jiroušek Humorů Čechy Vídeň
41 article
nestarej se o to, kdo šek přinese a smíš ho vyplatit třeba ševcovskému učedníku, neboť ten ho může najít někde na podlaze, udělat si žert z kasíra banky a presentovat mu ho a — kdyby se to stalo tak musí slůvko „doručiteli“ vytáhnout banku z „šlamasliky“ a vystavitel čeku to „odněst“ — proto ta dolení poznámka a vyhrůžka! V praxi (ci- zozemské, u nás jsme nejdříve začli učenou hádkou, potom jeden začal nápravou a nyní již začínáme se zaučovati) vypadá přísný předpis pro čeky „na řad“ velmi prostě: abych se legitimoval u banky. mám u ní účet a banka (aby se honem tak ně- kterým z těchto papírků nenapálila) píše čeky na účtě k dobru (neplatí je hotově), to jest nepřizná ihned, zdalí jim věří či nic. Teprve když by ko- mítent okamžitě disponoval obnosem napsaným, nastane olázka „úvěrová“ pro komitenta i ček.
42 article
neni-li úvěr, pomáhá telefon, telegraf, anebo čas (až ček bude zaplacen), aby se otázka bonity čeku rozluštila. Přiznávám milerád, že nám překážel starý, chybný zvyk, jakmile kdo ček dostal, že bě- žel k okénku té banky, jež tam byla vytištěna,a chtěl hotové peníze (proto také zavedly banky ček „doručiteli“j. Dosud pomáhali jsme si tím způ- sobem, že slovo udoručiteli“ na čekách jsme škr- talí a vykládali předpis dole na okrají čeku lištěný: „ček nebude vyplacen“, takto: hotově nikoli, ale na účtě bez závady přijat k dobru, a skutečně obě strany na této formě navzájem se dohodly. Posled- ní dny staly se však dva záhadné případy: dvě banky (německé) dostaly takto opravené čekya vnitily je zpět, aniž se banky na čeku tištěné ze- ptaly, zdali tu krytí je, čili nic, s výmluvou, že je následkem škrtu slůvka „doručiteli“ považují za neplatné. Nevím, zda je v tom hledati nevědomost či úmysl, když dvě neb tři předchozí banky svým žrem nejprve ček podepřely a potom dostanou jej zpět neplacený (!) a tak vzbudí se nedůvěra ve schopnost placení, a varuji proto, aby se na příště na čeku slovíčko „doručitelí“ neškrtalo, nýbrž čeky opatřovaly se (dole nebo vzadu) poznámkou „pouze k súčtování“, tím se vnucování čeků „do- ručiteli“ stane opět neškodným a mine se účelu.
43 article
Dále jsou již banky (v Praze i ve Vídni), které vydávají správné čeky „na řad“ (pošle-li se s ta- kovým sluha pro peníze, ku př. na výplatu, vy- plní se „na řad doručitele“, neboť ček „na řad“ je pravídlem a „doručiteli“ pouze výjimkoul) a po- něvadž „lepší je nepřitelem dobrého“, není pochy- by, že zamýšlené vnucování čeků doručltelských během času úplně pomine — následkem soutěže poučování obecenstva. Zakladatelský ruch a emíse v Uhrách v r. 1912. R. 1912 nebyl pro emise a zakladatelský ruchv Uhrách ani zdaleka tak úrodný jako r. 1911, což vysvětluje se nedostatkem a drahotou peněz a po- litickými komplikacemi. Vzdor tomu zvláště v prv- ním pololetí 1912 bylo ještě mnoho vykonáno, v Pešti byly založeny 133 akciové společnosti s kapitálem 125.55 mil. K a sice 17 bank s 14.6 mil. kor., 19 obchodních společností s 2.58 mil. K. j8 báňských a strojnických podniků s 8.57, 5 teztil- ních továren s 3.1, 8 dřevařských podniků s 4.6 14 stavebních a pozemkových společností s 4.2, 21 továrna na lučebniny a potraviny se 17.3,9 ústavů rozmnožovacích s 5.93, 10 vicinálek a do- pravních společností s 53.41, 2 pojišťovny s 4 mil. kor. a 10 různých podniků se 7.22 mil. K. Naproti tomu zahájilo likvidaci 9 peněžních ústavů a 48 jinakých akciových společností, jichž kapitál činil 36.7 mil. K a 22 společnosti snížily kapitál o 16.4 mil. K, takže vlastní přírůstek činí jen 72.3 mil. K. K tomu přistupuje zvýšení kapitálu o 185 mil. K. předsevzaté 87 ústavy, takže celková
Praha Vídeň Uhry Pešť