2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. ledna 1913. číslo 5.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního
V Praze, dne 4. ledna 1913.
Nebyl by úplným obraz našich úvah ho-
spodářských, které počátkem roku více měne
se přihlašují, kdybychom nevzpomnéli vývoje
těch, kdož jsou důležitou součástí našeho ná-
roda, s naším hospodářským životem přímo
nepřímo souvisí a v poslední době po roz-
tržkách předchozích desítiletí počínají spon-
tanně zdůrazňovati své příslušenství k národu
našemu. Slovensko v uplynulém roce prošlo
žadou těžkých hospodářských zkoušek, které
mu uložily ne jedno strádání, ale které také
prokázaly, že jsou základy tamějšího hospo-
dářského života z drá vy.
Po ekonomické stránce učinilo Slovensk
v posledních desíti letech veliký pokrok. Ma-
ďarské vlády mnohé podlomily, co je charak-
teristikou slovenského lidu. A jest konečně
pochopitelno, že v ovzduší útisků jak politi-
ckých, tak kulturních, nemůže povaha národa
vyžívati se do všech oněch mezí, dobrých
špatných, jak by tomu bylo, kdyby slovanské
větví českého národa v Uhrách byla přána
svoboda. Zbaveno škol, zbaveno možnosti u-
platniti v plné šíří své schopnosti po kulturní
stránce, ochuzeno o značnou část své inteli-
gence, která vlivem poměrů a také z egoismu
i důvodů jiných se hlásí k vládnoucímu mada-
rismu, odkázáno jest Slovensko v plném slova
smyslu na svůj lid. Budoucnost jeho v tom
tkví, jak zdaří se tento lid uvědomiti a pro-
buditi k silnému, sebevědomému životu. Proto
byla správnou politika těch, kdož na hospo-
dářské obrození Slovenska kladli váhu tak ve-
likou. Pevná základna hospodářská jesti pod-
kladem rostoucího sebevědomí národního
hospodářská neodvislost poskytuje i možnost
čerpati stále více a vícé z oněch kulturních
pramenů, které podává blízkost českých škol
na Moravě.
Praha
Slovensko
Ma
Uhry
český škola na Morava
6
article
Na Slováky dolehl útisk maďarský nej-
více. Uherští Sasíci těší se ještě nyní některým
výhodám, Srbové alespoň z části žijí volněji
proto, poněvadž mají oporu v kulturním životě
Chorvatsko-Slavonska i zčásti Dalmacie a po-
něvadž jim školství alespoň tak bezohledne
nebylo vyrváno jako Slovákům. Také Rumuni
propracovali se k lepší celkové situaci, než
jaké nalézá se větev českého národa v Uher-
sku. Na odnárodňování zámožnějších vrstev
na Slovensku kladly uherské vlády vždy váhu
značnou a nejedna z nejslavnějších hlav ma-
darských pochází ze slovenské pomaďarštěné
rodiny. Na Slovensku vždy býval reservoir pro
maďarism a odtud bylo bezohledně čerpáno
bráno, co jen vzíti bylo lze. Jest známa ještě
historie gymnasií, které byly postaveny ze
sbírek lidu slovenského a českého, a jsou
známy osudy těch, kdož snažili se kulturně
buditi svůj národ a za tento krásný čin pykali
žalářem.
Slovák
Srba
Rumun
Chorvatsko
Dalmacie
Uhry
Slovensko
7
article
Ale jednoho maďarští násilníci zabrániti
nemohli: Nedovedli zničiti pracovitosti sloven-
ského lidu a jeho smyslu pro úspornost. Opou-
štěje následkem těžkých poměrů vnitřních
svoji vlast, zůstává ji Slovák ve svém srde
věren a miliony úspor, které zasílá slovenský
dělník z dálné ciziny do rodných krajů, jaou
nejlepším toho dokladem, jak pevné je pouto
mezi tímto lidem a půdou, na které po sta-
letí žije a trpí. Zatím co pamaďarštěná šlechta
slovenská více a více propadá hospodářskén u
rozkladu a zatím co hledá budoucnost svoji
v maďarských úřadech a v nich slouží proti
vlastnímu lidu, tvoří si slovenský člověk svou
prací pevnou basi hospodářskou. Jsou velmí
poučny statistiky o tom, jak dosti značné pro-
cento bývalé zemanské půdy přvdlo v držení
selského lidu slovenského a jest velmi zají-
mavo sledovati, jaké technické pokroky činí
obdělávání půdy u našeho lidu nad Váhem
Dunajem.
Slovák
Váh Dunaj
8
article
Hnutí rovněž správně pochopené, nesoucí
se k zakládání spotřebních spolků, v poslední
době rovněž činí nadějné pokroky. Kdo pro-
šel slovenskou vesnicí a kdo opětně a opětně
viděl týž obraz, jak uherská vláda soustavné
k tomu pracuje, aby krčmář, jenž jest hlavní
oporou maďarisace, ovládal hospodářsky své
okolí, kdo zřel, jakými nečestnými zbraněmi
tato nadvláda se provádí a udržuje, zajisté
chápe, jak velikým činem jest idea spotřeb-
ních spolků na Slovensku a co znamená pro
emancipaci našeho lidu. Sluší jenom litovati.
že se na slovenské vesnici i ve městečkách
k hospodářské práci proti slovenskému lidu
propůjčují živly, které samy kdysi na svém
těle zkusily tlak pronásledování a které by
mohly ze své minulosti se učiti tomu, jak boll
křivda a jak pálí útisk. Ale konečně počítati
se sentimentalitou vzpomínek a tradic v ži-
votě národů nebylo by správno. Maďaři proti
slovanskému lidu na Slovensku nikdy neznali
slitování a každý prostředek byl jim dobrý.
Maďar
Slovensko
9
article
aby přerušili vědomí jednoty národní s lidem
českým v zemích staré koruny. Dráha k lepší
budoucnosti lidu slovenského vede za daných
poměrů pouze hospodářským jeho obrozením
a možností, aby právě následkem lepšího ho-
spodářského stavu vyplněny bylyrmezery kul-
turní, jež vznikly nedostatkemi' školství n
Slovensku. České školy ostatně nejsou daleky
Zdálo se, že uherská vláda alespoň potu
vyhoví potřebě, že povolí odborné školy slo-
venské, když již chová naprosto zásadní od-
por proti zřízení slovenských gymnasií. Ale
i v tom naděje zklamány, byť v posledních
dnech počíná se znovu pracovati k tomu, zda
by snad přece mezi Maďary nenašli se lidé.
kteří by alespoň lidsky myslili a cítili. Dou-
fati v politické zázraky bylo by nesprávno
právě vydaná nová volební osnova pro Uhy
jest novým toho dokladem, jak na staré křivdě
nemá se ničeho změniti. leda to, že má býti
o celou řadu lidí více znásilněno. Konstatuje-li
statistika vládní, že Slovensko poměrně má
taková zastoupení, kolik národnostně Slováci
v Uhrách činí (ve vládní statistice mluví se
o tom, že slovenského lidu v celých Uhrácl
jest asi 10.79% a že jim téměř tolikéž má při-
padnouti poslanců), jest to jen dokladem, jak
vláda si troufá postupovati oproti Slovensku
a jak se neleká i pro budoucnost zbraní nej
hnusnějších.
Maďar
Slovák
Slovensko
Uhry
10
article
Svépomocné hnutí hospodářské, které se
zde projevilo ve spotřebních spolcích, ještě
silnějšího došlo výrazu ve slovenském peněž-
nictví. Není tomu dávno, co při jiné příleži
tosti jsme o něm psali a co uvedli někter
data jeho. Proto není třeba vraceti se k oněm
číselným podkladům a jest možno spokojit
se stručným obrazem toho, co překonati mo
bylo v roku právě skončeném. Hospodářskt
krise zasáhla v plném slova smyslu Sloven
sko také teprve s podzimem. Přípravy, kter
tou dobou prováděny byly u nás z t. zv. dů-
vodů bezpečnostních, rozestřely se i na Slo-
vensko a jest zajímavo, že rovnoměrně s po-
stupem těchto opatření vybírány byly vklady
z tamních ústavů peněžních. Tento fakt stal
se zdrojem řady těžkých chvil. Slovenské
ústavy peněžní ve své podstatě jsou odkázány
na vklady. Jejich vlastní kapitál není tal
značným, jak by snad bylo třeba. Dáno to
i hospodářskými poměry. Slovenský člověl
ještě nemá smyslu pro ukládání peněz v pa-
pírech tak zv. dividendových, byť byly to
papíry, které vydává blízký peněžní ústav
jehožto správu zná a jehožto lidé vedoucí jsou
známi nejširšímu okolí.
Ostatně jest nepoměr mezi prostředky
vlastními a vypůjčenými typickým pro celé
maďarské hospodářství peněžní a speciálně
pro jeho drobnější ústavy i spořitelny, které
vesměs vybudovány jsou zde na podkladu
akciovém. Při situaci těchto místních peněž-
ních ústavů nemůže překvapiti, že jejich tě-
žisko obchodů leží v poskytování hypotečníc
zápůjček. Vznikajíce z potřeby lidu zeměděl-
ského, jsou také potřebě jeho přizpůsobeny.
11
article
Intensivní styk se Spojenými státy následkem
vystěhovalectví dodává jim hojně prostředků
které arci zase v poslední řadě ukládány jsou
v majetku pozemkovém. Události, vyplynuvší
z toho fakta v bance Tatře, včasným zasaže-
ním ve svých důsledcích krajních odvráceny.
Slovenské ústavy měly a mají dosud živý
styk s českými podniky peněžními. Vzájemný
poměr až na několik výjimek vybudován by
na spojení reeskontním. Jenom v několika má-
lo případech účastní se český kapitál přímo n
zakládání ústavů a přejímá část jeho akcií, jak
tomu jest u největší té doby slovenské banky
v Ružomberku. Vznikly ovšem rozpory mezi
českými a slovenskými ústavy, poněvadž se tu
a tam očekávalo, že bude možno českým ústa
vům poskytovati slovenským podnikům peněž-
ním zvláště výhodné podmínky a také set
I žádalo. O otázce této speciálně neobyčejně
zevrubně mluveno bylo na letošních luhačo-
víckých porádách a k vůli ní svolán byl i ještě
zvláštní sjezd peněžních ústavů slovenských
koncem podzimu. Ukázalo se arci, že i české
peněžní ústavy jsou nuceny počítati se svou
situací domácí a že nemohou tedy v tak plně
míře podřizovati se přáním slovenským, jal
každý na Slovensku by si přál a jak konee
konců bychom si přáli i my sami. Vědomí ná-
rodní jednoty jest na obou stranách již tal
silno, že vůle jest na straně jedné i druhé. Ale
konečně: dny zkoušek a nesplněných zcela
nadějí neškodí sílícímu organismu peněžnímu
na Slovensku, poněvadž nutí ke spoléhán
na vlastní síly.
spojený stát
Ružomberok
Slovensko
Tatra
slovenský ústav
12
article
Tato škola prospěla neobyčejně nám
prospěje zajisté i Slovensku. Není v tomto
konstatování prostého fakta nepřízeň k Slo-
vensku, naopak přejeme si zajisté, aby ti, kdož
jsou našemu srdci nejblíže, životem sílili i rostli
a nelekáme se zkoušek, když víme, že jestv
hospodářském životě Slovenska tolik zdraví
že se může i těžkými dny probíti. Slovenské
peněžní ústavy byly za těchto poměrů pocho-
pitelně nuceny, aby omezovaly své obchody
v celku, ale nepřízeň doby jinak znatelněji se
neprojevila. Byly sice místně houfně vybírány
vklady, tu a tam napiaté poměry stížily správě
ústavů postupovati v rámci dosavadního pro-
gramu, tu a tam vedly poměry k tomu, že na-
vázáno spojení s ústavy maďarskými, ale celel
osvědčil v těžkých dobách takovou resistene
a takovou sílu životní, že se možno z toho jen
s upřímností a srdečně těšiti.
Posílání úspor ze Spojených států severo-
amerických ani tento rok neustalo a výsledky
úrody byly v něm na Slovensku velmi dobré
Slovenský průmysl ovšem postižen byl danou
sítuací, při čemž však konstatovati nutno, že
typický pro určité oblastí Slovenska průmysl
koželužský netrpěl poměry tak, jak by se snad
za to míti mohlo.
Slovensko
spojený stát severo
13
article
Hospodářsky na Slovensku rosteme. Rok o
roku onou pilnou prací, za kterou jde slovenský
člověk od rána do noci. Také kulturní světlo se
šíří a spotřebu kořalky podařilo se v některých
oblastech podstatně omeziti. Souvisí to ovšem s
uvědomováním lidu a bez něho nebude možno to-
ho neblahého zjevu překonati. Doufejme však, že
i tu podaří se dílo těch, kdož svůj život a své
síly věnovali cele svému národu. Slovenská inteli-
gence, která zůstala věrna svému národu a pra-
cuje mezi ním onou drobnou buditelskou prací,
která zraku uniká v ruchu dne, ale která zane-
chává nejhlubší stopy v životě národa, tvoří tak
dílo, za které bude jí budoucnost vděčna. Stejně
jako neslyšna byla práce našich křísitelů, tak jest
i na Slovensku. A jest radostno konstatovati, že
toto dílo obrození děje se u vědomí jednoty ná-
rodní v celku jeho a že i u nás dávno zmlkly
námitky proti tomu, aby slovenský člověk užíval
svého nářečí v prácí kulturní. Zdálo se kdysi, že
rozdělení, proti kterému bylo tolik odporu i na
Slovensko
14
article
Slovensku, i v Čechách, a které přece jen konec
konců zvítězilo, povede k rozluce trvalé. Z Pešti
také činilo se vše a zdánlivě vědecké spisy Czam-
belovy nebyly posledním pokusem, vybudovati
na rozluce jazykové mezi Čechy a Slováky bu-
doucí politiku slovenskou vůbec. Toto dílo se ale
nepodařilo a rozdělením sílila myšlenka kulturi
jednoty. Poučení posledními desítiletímí na obou
stranách, béřeme stav tak, jak jest. A konečně:
kdo zná krásy slovenského nářečí, kdo měl při-
ležitost se jim obdivovati ve slovenské literatuře,
nemůže se neradovati, že konečně intensivněji také
i literárně využito bude onoho zdroje, který jes
jazykově čistší a zvukově krásnější, nežli tak
mrohé nářečí, kterým se mluví v Čechách anebe
na Moravě. Hospodářsky ze zkoušek mlnulého to-
ku vyšlo Slovensko silno a zdrávo. A to jest fakt
který musí vyvolati nejradostnější pocity v kaž-
dém, kdo věří v kulturní i hospodářské poslán
celého českého národa a tedy i jeho slovensk
větve.
Slovák
Slovensko
Čechy
Pešť
Morava
15
article
Na peněžních trzích nový rok přinesl opětné
zpevnění. Vyplynulo z přiznivého posuzování po-
litické situace a podporováno bylo nadějemi, že
se přece jen podaří co n jdříve dokončiti dílo
míru, na kterém se již po několik neděl pracuje
v Londýně. Že tím ale nejsou odklizeny nebez-
pečné otázky, které stále a stále se vracejí
které ohrožují klid mezí velmocemi, zdůvodňovali
jsme již opětně. Otázka pozemní hranice albánské
ještě ani z daleka není řešena a pronikla-li tu
tam zpráva, že snad v poslední době o tom s
uvažovalo, jak odstraniti přípravy, činěné za t-
čelem pohotovosti, ukázalo se, že zvěsti tyto vy-
slovovaly sice naděje, ale nekonstatovaly faktů.
Na stavu výzbroje nezměnilo se ničeho, poněvadž
nezmizely příčiny její, pro které kladena nani
váha. Proto nelze ještě zlepšení vykládati jako de-
finitivní obrat k lepšímu vůbec, nýbrž nutno even-
tuálně připraviti se ještě na otřesy, které mohou
nastati důsledkem různých a různých stadii jed-
nání, ale které nemohou býti tak prudkými, aby
snad vyvolaly události nečekané, anebo aby do-
konce snad vedly k zakročení válečnému. Úplně
vyjasněna situace ještě není, ale možno věřiti, že
obrat k lepšímu přece jen nastal. Zlepšení, které
se projevilo na peněžních trzích, bylo více méně
všestranné a v prvé řadě ovšem prospělo papí-
rům, které vždy byly u nás spekulací favoriso-
vány a ke kterým zvyklo si obecenstvo hleděti
lakožto k výrazu celkového smýšlení a celkověho
stavu.
Londýn
16
article
Důležitější kursové varlace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledua
4./I. 28. XII.
živnostenská banka . . . . . 269.— 268.—
Česká průmyslová banka . . . 446.— 446.—
673.—
Pražská úvěrní banka . . ..
613.—
Zál. úvěr. dstav v Hradci Král.
443.50
440.—
Pozemková banka . . . . ..
430.—
428.—
Česká zajišťovací banka . ..
253.—
250.50
Kolínská chemická továrna ..
365.—
305.—
Alpská montanní společnost ..
1040.—
1040-50
195.—
Podolská cementárna . . ..
196.—
Česká cukerní společnost . .
370-50
367.—
441.—
Elektrotechnická dříve Kolben
435.—
Daňkova strojirna . . . . .
448.—
Českomoravská strojírna . . .
1900.—
1900.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner
190.—
206.—
Západočeské kaol. a šamotárny
91.75
Zástavní listy Hypot. banky 4 %
Daňkův
Maršner
Hradec Královský
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
17
title
91.85
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4%
88.80
18
article
Hospodářské zájmy Německa
Hospodářské zájmy Německa
na Balkáně.
Německo
Balkán
19
article
Německo úsilovně se zapracovává na Balkáně
Německo úsilovně se zapracovává na Balkáně
vytlačujíc odtud i svého politického spojence: Ra-
kousko-Uhersko. Obraz rozvoje těchto snah jest
následujícín
Turecko. Německo snažilo se zejména v Malé
Asii stvořiti si kolonii. Za tím účelem umísťovalo
tam své kapitály, ba i s kolonisací začalo. Ačkoli
mu v tom ohledu Anglie činí veliké překážky. Ně-
mecko přece jen s úspěchem pokračuje. Nejsoue
pánem Štředozemního moře. Německo své spojení
s Malou Asií hledí udržeti po souši, přes Balkán.
Jak vyscké jsou investice Německa v Turecku.
nezná ze přesně. Dle jedné statistiky činí přes 1 mi-
liardu franků. Z tohoto obnosu nejvíce jest ulo-
ženo v tureckých státních papírech a v bagdadské
železnici.
Obchodní styky Německa s Tureckem ukazujt
tyto číslice: Vývoz Německa z Turecka činil roku
1910 úhrnem 89.7 mil franků, z čebož připadalo na
asijské. Turecko 30.5 mil. fr., evropské Turecko
59.2 mil. fr. Dovoz Německa do Turecka činíl
téhož roku úhrnem 131.3 mil. kr., z čehož připadlo
na asijské Turecko 40 mil. fr., evropské Turecko
91 mil. fr. Úhrnný obrat činí tedy 150.5 mil. franků.
Z Turecka do Německa se vyváží: tabák, koberce.
syrové kůže, vejce, opium, cinkové rudy a J. Ně-
mecko vyváží do Turecka vlněné látky, bavlněné
tkaniny, stroje a k
Srbsko. Investice Německa v Srbsku mají dvojí
formu: investice ve státních papírech a v hospo-
dářských podnicích. Ve státních papírech uloženo
jest nejvíce. Německo umístilo ve státních papí-
rech přibližně 185 mil franků. V soukromých ho-
spodářských podnicích asi 10 mil. franků. Větnt
podniky, založené říšskoněmeckým kapitálem, jsou
cukrovar v Bělehradě, továrna na kůže, jatky
Pláně, bankovní závod Andrejevíč a spol. v Běle-
hradě aj.
Německo
Balkán
Turecko
Asie
Anglie
Štředozemní moře
Srbsko
Bělehrad
Běla
Andrejevíč a společenský
RakouskýUhersko
20
article
Obchodní styky Srbska s Německem vykazují
dvojí období: prvélobdobí do celní války s Rakou-
sko-Uherskem, kdy Némecko jen malým procen-
tem bylo zúčastněno v zahraničním obchodě Srb-
ska, a druhé období od celní války, kdy Německo
se stává vážným soupeřem Rakousko-Uherska. O
r. 1906 do r. 1910 včetně Německo bylo na prvém
místě v obchodním styku ciziny se Srbskem. Hlavní
vývozní předměty Srbska do Německa jsou: ce-
realie, svěží a suché ovoce, vejce, 1ůj a 1. Z Na-
mecka se zejména dovážejí: vlněné a bavlněné tka-
niny, papír, železné zboží a j. Minulého roku do-
vezeno mnoho železného materiálu.
Bulharsko. Počítá se, že v bulharských papí-
rech jest uloženo asi 140 mil, fr. německého ka-
pitálu. Vývoz Německa do Bulharska činil r. 1910
24.2 mil. fr. Jsou to ponejvíce tytéž předměty jako
ve vývozu do Srbska. Svým obchodním obratem
s Bulharskem Německo zaujímá třetí místo.
Řecko. Německo investovalo nepatrné kapitály
v Řecku. Platí to zejména o řeckých státních pa-
pírech. Avšak obchodní obrat činí 46 mil. franků,
z čehož 19 mil. fr. vývoz do Řecka. Německo stojí
hodnotou svého obchodního obratu s Řeckem n
čtvrtém místě.
Černá Hora. Teprve v roce 1908 ustanoveno
že černohorské zboží při dovozu do Německa pod-
léhá smluvním sazbám. Do té doby vyclívání dělo
se na základě všeobecného farifu.
Dle „Ekonomista““ č. S.
Srb
Srbsko
Německo
Raka
skoUhersko
RakouskoUhersko
Bulharsko
Řecko
21
article
Přípravy Německa
Přípravy Německa
k hospodářskému využitkování kon-
fliktu rakousko-srbského.
S. Z Bělehradu, 4. ledna. (Pův. tel
„Národních Listů“.) Pozoruhodno je, ž
zdejší německý konsulát už nyní horlivě
agituje protí obchodním zájmům naší
monarchie jako v době poslední celní
války. Tato skutečnost vzbudila pozor-
nost již i rakousko-uherského konsulátu
Německo
Bělehrad
22
title
Americké hursovnía tržní zprávy
23
title
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
24
article
Peněžní bursa.
Peněžní bursa.
3.50
nom.
485.92 486. 40
78.25
78.87
72 12
43 25
43 75
40.12 39 97
106. —
105.75
105 75
105. 75
263.—
263 25
112 50
114 62
31 8
25
article
eníze poslední . . .
(abel. transí. . . .
Amalgamated. . ..
American Smelting.
American Lokomotive
Anaconda . . . ..
Atchison
Baltimore a Ohio . .
Canadian Pacifie .
Chicago, Milwauke .
Great Northern . .
Erie
Baltimore
Ohio
Chicago
Milwauke
Erie
American Smelting
American Lokomotiv Anaconda
Great Northern
Canadian Pacifie
28
article
Louisville a Nashville .
141.—
141.—
142 —
Missouri Kansas ..
27.75
New-York Central . .
108.75
108 25
109 —
Louisville
Nashville
Missouri Kansas
NewYork Central
29
article
Northern Pacitic . .
Northern Pacitic . .
121 50
121 37
120 87
122 87
122 50
Pennsylvania . . ..
122 52
Readiný
167.12
166.62
24. 12.
23.87
Rock island . . . .
Southern Railway . . 21.—
28 30
105 37 105.1
Souihern Pacilic . . 105 62
Steel Comon . . . . 68 12 67. 37
68 8-
Union Pacific . . . 160.15 159 75 161 37
Wabash. pref. . . . 13.12 13.12
Steel pret.
110 — 110
110 —
Southern Pacil. Bd 4 92 75 92. 50.
92.7
Pennsylvanie
28 30 105
Souihern Pacilice
Southern Railway
Union Pacifik
Northern Pacitic
Steel pret . 110
Southern Pacil
31
article
Z Chicaga, 4. prosince. Přeníce. Trh měl
pevný průběh na vyšší liverpoolské záznamy
menší vývoz na severozápad. Kukuřice. Na
dobrou poptávku a menší nabídku farem byl ob-
chod pevný.
Z Chicnga, 4. ledna.
P'šenice
pohotová . . 110.— 110.— 110— 110.50 109—
— 57.25 86
na prosinec .
na květen . . 91.62 91.25 91.50 91.50 91.37
na červenec . 89.25 89.12 89.12 88.8? 88.70
na září . . . 88.25 88.12 88.12
Kukuřice č.2
pohotová . . 56.50 56.50 56.25 56. 75 56.5
—.— 45.50 47.25
na prosinec . —.—
na květen . . 48.87 48 50 48 37 48.25 48.1
na červenec . 49.87 49.50 49.12 43.25 49.—
na září . . . 50.75 50.25 50.12
Dves č. 2 pohot. 33.75 33.75 33.75 33.50 335
33.25 32.8
na prosinec . —
na květen . . 33.— 32.37 32.87
Z Nového Yorku, 4. ledna.
Pšenice zimní.
31. 30.
pohotová . . 108.— 108 87 108.— 108.— 108.-
—— 95.50 95,2
na prosinec . —
na květen. . 97.62 97.25 97.37 97.50 97.37
na červenec . 95.25 95.— 95.12 —.— ——
Kukuřice pohot. 55.75 54.87 55.50 55.— 54.2
Oves č. 2 pohot. 38.40 38.50 39.— 39.25 392
Chicago
Nový York
33
article
Z Nového Yorku. 4. ledna. Termíny se o ně-
kolik bodů zlepšily na vyšší liverpoolské záznamy
Také dobrá poptávka po hotovém zboží povzbuzo-
vala. Později ziskové prodeje měly za následel
chabé smýšlení.
Pohotová . . 13.30 13.30 13.40 13.20 13.20 13.10
12.73 12.59
na prosinec. .-
na leden . . . 13.01 12.95 13.10 12.74 12.73 12.6
na březen . . 12.71 12.72 12.80 12.64 12.64 12.5
na květen . . 12.72 12 72 12.83 12.66 12.67 12.5
na červenec. . 12.67 1268 1280 12.60 12.60 12.5
na srpen . . . 12.50 12.55 12..68 12.43 12.48 12.3
na říjen . . . 11.80 11.80 12.83
Z Nového Orleanu, 4. ledna.
Pohotová. . . 1294 1287 12.87 12.57 12e
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 4. ledna.
Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25
3. 2. 31.
Olovo. . . . . . . 4.25 4.25 4.30 3.6
Měď elektr. . . . . 16.87 16.87° 16.87 16,87
» stand. pohotová. 17.18 17.18 17.25 17.10
Zinek . . . . . . . 7.30 7.30 7.30 7.30
Cín. . . . . . . . 50 70 50.70 50.67° 50.70
9.85 9.85 9.80 9.80
Sádlo prim. vest. . .
Vepřové maso . . . 19.25 19.25 19.25 19.25
22.50 22.50 22.50 22.50
Hovězí maso . . . .
4.65 4.65
4.65 4.65
Cukr gran. . . . . .
8.50 8.50 8.50 8.50
Petrolej crude . ..
42.— 41.—
42.— 42.—
Terpentin novoyorský .
13.62 13.75 13.87 13.g7
Káva pohotová . . .
13. 0 13.10
13 52 13 53
na březen . . .
13.54 13.58
13.75 13.20
na květen . . .
14.05 14.08
13.81 13.88
na říjen . . .
Nový York
Nový Orlean
13.30
13.10
12.95
12.74 12.73
na květen
12.55
4.25
měď elektrum
17.18
Zinek
7.30
cín
° 50.70
9.80 Sádlo prim
19.25
22.50
Hovězí masa
Cukr gran
8.50
petrolej crude
13.58
14.08
34
article
18.25—18.50 18.25—18.50
Železo sur. č. 2 Foundry
18.50—19.—
18.50—19.—
» South. Foun. č. 1.
18.75—19.25 16.75—19.25
měkké
18 00—18.50
18.00—18.50
sur. jižní č. 2. .
Z Chicnga, 4. ledna.
4. 3. 2. 31.
0.— 0.— —.— 9.65
Sádlo na prosinec . .
9.678 9.52° 9.52 —.—
na leden . . . . .
9.75 9.52 9.52° 9.55
Žebírka na leden . .
Vepř. maso na leden . 17.72° 17.42° 17.42° 17.47
Průmyslová krise v severovýchodních Če-
chách. Z Náchoda, 4. ledna. (Zvl. telef. zpr.
Sádlo
South
Náchod
železo sur
Foundra
16.75
měkký 18 00
sur
35
article
„Nár. Listů“.) Zástupcové městských rad
průmyslových obcí českého severovýchodu na
poradě v Náchodě dne 4. ledna shro-
máždění uvažovali o nynější hospodářské si-
tuaci, tísni průmyslové a živnostenské, mno-
žící se nezaměstnanosti dělnictva a zodpověd-
nosti obcí a usnesli se na projevu, aby půso-
beno bylo na zaměstnavatele, zejména velko-
průnyslníky, aby při redukcí výroby nepro-
pouštěli dělnictva, aby obce ao-
kresy urychlily práce projektované jako
práce z nouze. Protože však získání úvěru
jest téměř znemožněno, zejména obcím, žádají
od státu, aby sám přikročil ku provádění
staveb z nouze a postaral se o uvolnění
úvěru, aby opatřil vývoz v náhradu za ušlý
vývoz do zemí balkánských a aby
sám o odpomoci, po případě o předejití neza-
městnanosti uvažoval. Schůze byla navštívena
velmi hojně, zejména téměř všemi městy če-
ského severovýchodu: Náchodem. Král
Dvorem, Jaroměří, Dobruškou, No-
vým Městemnad Metují, Opočnem
Hronovem, Policí atd.
Obmezení výroby v textílních továrnách v H -
řicích. Vzhledem ke zprávě pod tímto názvem
č. 3. ze dne 3. t. m. uveřejněné potvrzuje se nám
z místa naprosto věrohodného, že pět hořic-
kých závodů a sice velkých mechanických tkal.
coven firem Em. Feuerstein a spol., Bratr
Goldschmidt, Goldschmidt a spol.
Hirsch synové a Karel A. Tuček, s cel-
kovým počtem 4000 mechanických stavů, se na
oznámené redukci skutečně dohodlo, kdežto firma
Josef Mülfer, jež v citované notiece jaksi opravu
podává, nepadá v tomto případě na váhu, jeliko
tkalcovnu teprve postavila a její výroba nalézá se
pouze v začátcích.
Vývoz cukru po Labí do Hamburku činil v
prosinci 1912 v zaokrouhlených elfrách 315.000
q. t. j. o 200.000 q více než v prosinci 1911. Za ce-
1ý rok 1912 činil vývoz cukru z Čech po Labi
úhrnem 2,150.000 g. t. j. o 50.000 q více než vr.
Feuerstein
Goldschmidt
Hirsch
Karel
Tuček
Mülfer
Náchod
Jaroměř
Dobruška
vý Městemnad Metuje
Opočno
Hronov
Hřice
Hamburk
Čechy
městský rada průmyslový obec český severovýchod
em
Král Dvůr
36
article
1911.
1911.
Z trhu cukerního. V Praze, 4. ledna. Sur-
vina. Včerejší mírné zotavení večerních trhů za-
hraničních nepřeneslo se na dnešní dopolední trh
neboť záznamy americké doznaly opětného sní-
žení. Oddrobené záznamy prvních depeší hlavních
trhů německých nezůstavily vlivu na náš trh, kde
dopoledne i na polední burse opět zůstala v plat-
nosti za pohotové zboží cena K 21.75 v parite
ústecké. Londýn i odpolední Hamburk zněly klidn
a záznamy poslednějšího o dalších 21/2 fen
ustoupily.
Praha
Sura
Londýn
Hamburk
37
article
48640
80 12
73 5
41 27
105 75
105.75
264 87
113 12
32 25
38
article
131.50
131.50
Na trhu s rafinádamí se základní cena
K 76.— ze stanic továrních nemění.
Do Terstu přívezeno v posledním týdnu
5590 t, vyvezeno 7990 t. Zásoby činí 8720 t protl
11.120 t před týdnem a 10.990 t před rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pro
obchod se zbožím ze dne 4. t. m.
Včerejší závěrek mirně ustálený. Dnešní za-
hájení chabé na slabší zprávy americké a obno-
vené prodeje z Kuby do Anglie. Po dalším pře-
chodném oslabení převládala odpoledne nálada
mirně ustálená.
Z trhů peněžních, 4. ledna. (Zvl. zpr. „N. L.
Vídeň. Ultimatum, podané balkánskými delegáty.
neminulo se dojmem a přimělo bursu k zdrželi-
vosti. V jednotlivých oborech jevily se snahy o
realisace. Alpinky trpěly mimo to pověstmi o na-
bízení nižších cen za železo v Německu. Později
změnila bursa své názory o vyhlídkách mirového
jednání v Londýně, jež byly opět příznivěji posu-
zovány a vedly k úhradným koupím. V popředí
byly hodnoty muniční na pověsti o žádaných no-
vých vojenských úvěrech. Závěrek byl však opět
slabší, poněvadž se proslýchalo, že bulharsko-ru-
munské styky nabudou, jak lze se obávati, kriti-
ckého rázu. Ve šraňku byly favorisovány hodnoty
železářské a muniční. Renty stouply částečněo
30 h. Devisy ani valuty se podstatně nezměnilv.
Z našich papírů obchodovány akcie Živnostenské
banky za 269.—, v českých cukerních došlo k ob-
chodům za 374.90. v chorvatských za 1527. Daň-
kovky placeny 450.25, Kolbenky 439.50, Západo-
české kaolinky 887.50. Na eskomptním trhu byi
stav peněz nezměněný. Sazby za první bankovní
akcepty činily 51/% proc.
N L
Terst
Hamburk
Kuba
Anglie
Vídeň
Německo
Londýn
živnostenský banka
Kolbenka 439.50
39
article
Petrohrad. Na dnešní burse bez podpory
cizihy prováděny drobné prodeje za lehce oslabe-
ných kursů.
Z Hypoteční banky král. Českého. Dle usne-
sení ředitelstva hypoteční banky království Če-
ského ze dne 13. prosince 1912 počnou se dne 2.
ledna 1913 slosované zástavní listy vypláceti.
resp. eskomptovati a za jiné neslosované vyměňo-
vati již dnem 10. ledna 1913. Hypoteční bank
prodává neslosované zástavní listy — pokud zá-
soba stačí — za výbodný kurs a jest ochotna při-
jati je do bezplatné úschovy a správy.
Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu ke
dni 29. prosince m. r. činil zlatý poklad statní
banky celkem 1553.0 mil, rublů proti 1558.4 mil.
rublů týden před tím; z toho bylo 225.6 mil. (pro-
ti 233.9 mil.) rublů v cizině. Také tentokráte po-
kles zlatého pokladu šel výhradně na vrub po-
hledávek zlata v cizině. Oběh bankovek v řeče-
ném týdnu zmenšil se s 1502.9 mil. na 1499 mil.
rublů.
Výkaz poštovní spořitelny. V prosinci 1912
uloženo bylo u poštovní spořitelny v obchodě spo-
řitelním 8.196.794 K, vyplaceno bylo 20,226.188 K.
takže výplaty byly o 12,029.394 K větší, než vklady.
V obchodě chekovém vloženo 1468,279.370 K. vy-
placeno bylo 1464.578.651 K. takže vklady bylv
o 3.700.719 K větší. Počet účastníků rozmnožil se
v obchodě spořitelním o 16.767, v obchodě che-
kovém o 336 a v obchodě odůčtovacím o 319 osob.
Petrohrad
hypoteční banka král
40
article
Obrat dosáhl obnosu 2961.281.003 K. Celkové saldo
ústavu činí 634.288.335 K a sice v obchodě spoři-
telním 197.205.516 korun a v obchodě chekovém
437.082.818 K. Počet účastníků činí v obchodě spo-
řitelním 2,267.810 a v obchodě chekovém 116.904.
Z majitelů chekových kont 115.144 účastníli se
obchodu odúčtovacího. Pro 35.542 majitele rento-
vých knížek uloženo státních papírů v obnosu
332,288.833 K nom. Na účet vkladatelů bylo na
základě jejich vkladů do konce prosince 1912 kou-
peno a jim zasláno cenných papírů v nominálním
obnose 312,552.230 K. — Vkladateli z Čech ulo-
ženo bylo u poštovní spořitelny v prosinci m. r.
celkem v 1.454.745 případech 198,586.295 K, a sice
v obchodě spořitelním 3479 vkladateli v 33.814 pří-
padech 829.229 K a v obchodě chekov. v 1.420.931
případě 197,757.065 K. Vyplaceno bylo vkladate-
lům z Čech celkem ve 261 867 případech 106.251.277
kor., a sice v 33.836 případech 3.282.111 K a ve
228.031 případě 102.969.166 K. Odúčtovacího ob-
chodu zúčastnili se 83 majitelé chekových kont.
Pozor na čeky! Pan Josef Jiroušek nám
píše: Dostal se mi do ruky ček jedné velké banky
ve Vídni s tímto tištěným textem: „Za plaťte na
řad firmy . . . . . anebo „doručiteli“, při
tom byla dole vytištěna obligátní poznámkaí
škrtne-li se slovo „doručitelí“, nebude ček vypla-
cen. — Věc patří spíše do „Humorů“. Slovičko
„na řad“ znamená totiž: Banko, dbej, komu ček
zní, čí a jak její řad (podpis) právoplatně vypadá
a druhé sluvko „doručiteli“ znamená zase: Banko.
Jiroušek
Humorů
Čechy
Vídeň
41
article
nestarej se o to, kdo šek přinese a smíš ho vyplatit
třeba ševcovskému učedníku, neboť ten ho může
najít někde na podlaze, udělat si žert z kasíra
banky a presentovat mu ho a — kdyby se to stalo
tak musí slůvko „doručiteli“ vytáhnout banku z
„šlamasliky“ a vystavitel čeku to „odněst“ —
proto ta dolení poznámka a vyhrůžka! V praxi (ci-
zozemské, u nás jsme nejdříve začli učenou hádkou,
potom jeden začal nápravou a nyní již začínáme
se zaučovati) vypadá přísný předpis pro čeky „na
řad“ velmi prostě: abych se legitimoval u banky.
mám u ní účet a banka (aby se honem tak ně-
kterým z těchto papírků nenapálila) píše čeky na
účtě k dobru (neplatí je hotově), to jest nepřizná
ihned, zdalí jim věří či nic. Teprve když by ko-
mítent okamžitě disponoval obnosem napsaným,
nastane olázka „úvěrová“ pro komitenta i ček.
42
article
neni-li úvěr, pomáhá telefon, telegraf, anebo čas
(až ček bude zaplacen), aby se otázka bonity čeku
rozluštila. Přiznávám milerád, že nám překážel
starý, chybný zvyk, jakmile kdo ček dostal, že bě-
žel k okénku té banky, jež tam byla vytištěna,a
chtěl hotové peníze (proto také zavedly banky
ček „doručiteli“j. Dosud pomáhali jsme si tím způ-
sobem, že slovo udoručiteli“ na čekách jsme škr-
talí a vykládali předpis dole na okrají čeku lištěný:
„ček nebude vyplacen“, takto: hotově nikoli, ale
na účtě bez závady přijat k dobru, a skutečně obě
strany na této formě navzájem se dohodly. Posled-
ní dny staly se však dva záhadné případy: dvě
banky (německé) dostaly takto opravené čekya
vnitily je zpět, aniž se banky na čeku tištěné ze-
ptaly, zdali tu krytí je, čili nic, s výmluvou, že je
následkem škrtu slůvka „doručiteli“ považují za
neplatné. Nevím, zda je v tom hledati nevědomost
či úmysl, když dvě neb tři předchozí banky svým
žrem nejprve ček podepřely a potom dostanou jej
zpět neplacený (!) a tak vzbudí se nedůvěra ve
schopnost placení, a varuji proto, aby se na příště
na čeku slovíčko „doručitelí“ neškrtalo, nýbrž
čeky opatřovaly se (dole nebo vzadu) poznámkou
„pouze k súčtování“, tím se vnucování čeků „do-
ručiteli“ stane opět neškodným a mine se účelu.
43
article
Dále jsou již banky (v Praze i ve Vídni), které
vydávají správné čeky „na řad“ (pošle-li se s ta-
kovým sluha pro peníze, ku př. na výplatu, vy-
plní se „na řad doručitele“, neboť ček „na řad“
je pravídlem a „doručiteli“ pouze výjimkoul) a po-
něvadž „lepší je nepřitelem dobrého“, není pochy-
by, že zamýšlené vnucování čeků doručltelských
během času úplně pomine — následkem soutěže
poučování obecenstva.
Zakladatelský ruch a emíse v Uhrách v r. 1912.
R. 1912 nebyl pro emise a zakladatelský ruchv
Uhrách ani zdaleka tak úrodný jako r. 1911, což
vysvětluje se nedostatkem a drahotou peněz a po-
litickými komplikacemi. Vzdor tomu zvláště v prv-
ním pololetí 1912 bylo ještě mnoho vykonáno, v
Pešti byly založeny 133 akciové společnosti s
kapitálem 125.55 mil. K a sice 17 bank s 14.6 mil.
kor., 19 obchodních společností s 2.58 mil. K. j8
báňských a strojnických podniků s 8.57, 5 teztil-
ních továren s 3.1, 8 dřevařských podniků s 4.6
14 stavebních a pozemkových společností s 4.2,
21 továrna na lučebniny a potraviny se 17.3,9
ústavů rozmnožovacích s 5.93, 10 vicinálek a do-
pravních společností s 53.41, 2 pojišťovny s 4 mil.
kor. a 10 různých podniků se 7.22 mil. K. Naproti
tomu zahájilo likvidaci 9 peněžních ústavů a 48
jinakých akciových společností, jichž kapitál činil
36.7 mil. K a 22 společnosti snížily kapitál o 16.4
mil. K, takže vlastní přírůstek činí jen
72.3 mil. K. K tomu přistupuje zvýšení kapitálu
o 185 mil. K. předsevzaté 87 ústavy, takže celková
Praha
Vídeň
Uhry
Pešť