2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. ledna 1913. Číslo 5.
4
article
piva dle vládní předlohy z r. 1911 a klíč kon
sumu cukru dle sestavení při volební reformě.
Dedukce hospodářské i politické z tabul-
ky prováděti nechci. Zajímavým však zajisté
je klíč daní reálních u srovnání s klíčem oby
vatelským, v němž velká města a jejich po-
platnost na dani činžovní hrají tak velikou
úlohu a klíč osobní daně z příjmu u srovnání
s klíčem obyvatelským, z něhož nahromadění
jmění a příjmů ve Vídni je zjevem až zaráže-
jícím. Fakt, že mimo Terst ve všech zemích
i průmyslových jest procento výnosu osobní
daně z příjmů pod procentem obyvatelským
a někde velmi hluboko (Halič!), ukazuje, že prů-
měrný blahobyt není doma v celé řadě zemí
Jsem si plně vědom toho, že při tomto
finančním plánu jde jen a jen o jakousi nou-
zovou výpomoc, že nebudou tím ozdraveny
ani finance státní, ani finance zemské. Avšak
k provedení velkého plánu, při němž by jak
hospodářství státní, tak zemské bylo položeno
na základy skutečně pevné, bylo by potřeb
usilovné práce všech činitelů politických všech
národů a především pevné, cílevědomé vlády
Do r. 1917 nemáme již tak daleko, abychon
o budoucím uspořádání neměli vážně pře
Dr. Alois Rašín.
mýšlet.
doktor
Rašín
Vídeň
Terst
Halič
5
title
Politický přehled.
6
article
Země české.
Země české.
Starost „Prag. Tagblattu“ o čestné občany
v Dubíkově.
Nápadným písmem na nápadném místě
přináší včerejší večerník „Prag. Tagblattu
pod záhlavím „Národnostní boj o českobudě.
jovický jazykový ostrov“, dopis z Čes. Budě-
jovic, se steskem, který věští novou německou
pohromu blízkými již volbami v Dubíkově. Po-
sledními obecními volbami v této obci byl
zjednán v obecním zastupitelstvu průchod pří-
rozené většině obyvatelstva a ta je česká, což
velice trápí českobudějovického dopisovatele.
Právě vyložené volební seznamy znovu prý
ukazují, jakých prostředků používá se, aby
prý „převážně němečti poplatníci a staro-
usedlé německé obyvatelstvo bylo potlačeno“
V prvním sboru jest patnáct voličů a z těch
jest neméně než deset čestných občanů če-
ských, před několika týdny zvolených, aby
prý první sbor dubíkovský „počeštili“. Dopi-
sovatel „Prag. Tagblattu“ domnívá se, bůhví
jak nekompromituje tyto čestné občany, když
je i s adresou jednoho po druhém jmenuje.
Jsou to: dr. Jan Bartoš, dr. V. Bendík, dr. Aug.
Zátka, advokáti v Čes. Budějovicích, dr. Fr.
Hromada, tajemník obchodní komory v Čes.
Budějovicích, Vojt. Krž, říš. poslanec z Hlin-
covy (tedy osady, k Dubíkovu náležité), Boh.
Dop
Praga
doktor
Bartoš
V Bendík
Aug
Hromada
Dubíkův
Boh
Dubíkov
Čes . Buda
Čes . Budějovice
Praga
obchodní komora
7
article
Francko, majitel realit v Č. Budějovicích, okr.
inspektor škol Jos. Dyrych, Fr. Prášil, učitel
rol. školy v Kutné Hoře, Lud. Špička, ředitel
rol. školy v č. Budějovicích, Fr. Vodňanský,
říšský poslanec v Č. Budějovicích, tedy ve-
směs mužové, kteří slouží ke cti české obci.
jež — zjednavši ve svém zastupitelstvu ko-
nečně pořádek — projevila jich jmenováním
jenom čin vděčnosti za jich zásluhy o českou
věc na českém jihu vůbec a v obci zvláště. v
každém případě bylo by urážkou pro Dubí-
kov i jeho čestné občany, kdyby měli býti
srovnáváni s čestnými občany neblahé paměti
českobudějovickými anebo dokonce s pověst-
nými „morčaty“, poslední to výzvou a nadějí
druhdy německého karakteru německé kdysi
bašty v jižních Čechách a pisatel dopisu „Pr.
Tagblattu“ neprokazuje pamětihodné té repa-
ratuře volebního štěsti německého v Českých
Budějovicích valné služby, když ji přece při-
pomíná. Rozumí se, že německé štvaní proti
českému Dubíkovu, jehož počátek ohlašuje
celou serii, zůstaví naše pracovníky naprosto
chladnými a neoslabí jich snahu za opevněním
a zabezpečením dobyté državy. Němci v Če-
chách jsou vůbec nejšpatnějšími učiteli každé
politické, především pak volební morálkya
to právě v obzoru — českobudějovickéml
Prášil
Vodňanský
Němec
Č . Budějovice
Francie
Kutná hoře
Dubí
Čechy
Český Budějovice
škola Jos
8
article
Německé pospěcby s dělením soudního okres
kralovédvorského.
„Reichenberger Ztg.“ obvyklým svým perem
torickým tónem vyzývá zemský výbor, aby co nej-
dříve předložil dobrozdání o národnostním rozdé-
lení soudního okresu královédvorského, i počiná
si nejinak než jakoby se Němcům jednalo o to, roz-
dělení řečeného okresu provésti samostatně a o-
děleně od celého projektu nového rozhraničen
okrasů v království Českém.
Pošetilost takového úmyslu leží na bíledni
pouhé naznačení takového chtiče může míti půvo
jedině v touze, kaziti vyrovnací náladu v Čechácl
až do zošklivění. Rozumí se, že „Reichenb. Zlg.
kteráž se specialisovala jakožto orgán pro zma
nového počinu vyrovnacího, stojí na dekretu ně-
mecké většlny okresního zastupitelstva o tom
které obce okresu mají býti novému německému
okresu přáděleny spolu s německými obcemi okre
su hořického, aniž by bylo dbáno hlasu těchto
obcí, anebo okresu, k němuž dosud přináležejí.
Otázka tohoto nového okresu německého vů-
bec patří mezi nejchuravější z celého úhrnu a nen
bez významu, že se stala Němcům tak aktualnou
právě od loňského srpna, kdy došlo ku pronájmu
sporckovského nadačního panství v Hradišti, jak
známo, vyblédnutému za sídlo příštího německého
okresního soudu, českému konsorciu. „Deutsch-
nationale Korrespondena“ spustila do celé říše
nesmírný poprask nad lím, že pronájem tento ohro-
žuje — německý karakter řady obci, které mají
spolutvořiti nový okres a sice především samo jeho
sídlo Hradiště, dále Kuks, Stanovice a Šlotov, po-
něvadž prý panují obavy, že najímáním četných če
ských dělnických rodina obce tyto budou poče-
štěny.
Reichenberger Ztg
Němec
Kuks
Stanovice
Deutschnationale Korresponden
9
article
Chtit zříditi německý soudní okres z obeí
jichž němectví závisí od národnosti nájemců míst-
ního panství v sidle okresu, jest ovšem plán hodný
našich Němců a ukazuje v pronikavém osvětlen
podstaty a základy jich požadavků v drobném
velkém. Při tom celá tato dedukce jejich s novým
německým okresem jest naprosto falešná, nebo
uměle nadouvaná německost příslušenství příštíh
německého okresu byla doložena, pokud se týče
německých obcí královédvorského okresu posled-
ním sčitáním přímo drasticky. Za celkového při-
bytku obyvatelstva okresu o 4377 duší přibylo Če-
chům o 5056 a Němců ubylo 896. Je tedy patrno
že bylo právě naopak úkolem německého nájemce
hradištského panství, zaraziti tento proces a zahá-
jili intensivní poněmčování methodou, kterou Něm-
ci připisují českým nájemcům v očekávanís prý
počešťování jmenovaných obcí. Jen odtud pochár
nejnovější pokus německých poslanců, vyvrátiti po-
sici místodržitelovu demonstrací proti jeho novo-
ročnímu scirée, nájem hradištského panství by
mezi důvody německé žehravosti jmenován na
prvním místě.
Němec
Německo
10
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
11
article
Nový uherský mínistr spravedlnosti.
Nový uherský mínistr spravedlnosti.
Po demisi dra. Székele uváděna v novi-
nách jména růžných uherských politiků jak
kandidátů na uprázdněný ministerský porte-
feuille. Dnes uvádí se jméno státního tajem-
níka v ministerstvě osvěty, dra. Eugena Ba-
logha, jehož jmenování bude prý provedeno
v nejbližší době. Dr. Balogh má za sebou
dlouholetou vědeckou činnost v oboru trest-
ního práva. Vykonav přípravná studia
Uhrách a pak na universitách v Německu, ha-
bilitoval se na pešťské universitě jako do-
cent trestního práva A trestního řádu. By
po čase povolán do ministerstva spravedlno-
sti, vypracoval s tehdejším ministrem Alex-
andrem Plószem osnovu nového trestního zá-
kona. Z ministerstva vrátil se opět na univer-
situ, v níž jako řádný profesor přednášel a
do r. 1911. Toho roku stal se státním tajem-
níkem v ministerstvě osvěty, kdež je dosud
Haličská volební oprava.
Povede-li k cíli dnešní konference před-
sednictva Kola polského a ukrajinského klubu
s ministrem Hussarkem ve příčině maloruské
university, bude také asi urovnána cesta příští
poradě o haličský volební řád, která je svo-
lána na 10. ledna do Lvova. Jednotlivé pol-
ské kluby dohodly se prý už v prosinci o
svých požadavcích, takže by šlo nyní jen o do-
hodu s Ukrajinci, kterou asi schválí také po-
slanci strany staroruské.
Dle orgánu polské strany lidové, „Przyja-
ciela ludu“, nový sněm má míti 228 poslanců
a virilistů, z nichž 61 až 62 má se nabídnouti
Malorusům. Polským lidovcům jde hlavně o
kurii venkovských obcí a tu žádají, aby této
kurii bylo zabezpečeno 100 poslanců, 55 pol-
ských a 45 ruských. Z 55 polských mandátů
má se dostati západní Haliči 36, východní 19.
kdežto velkostatkáři si přejí, aby polských
Székele
Eugen
doktor
Balogh
Ukrajinec
Malorus
Uhry
Německo
Lvov
Halič
Alex
12
article
mandátů z východní Haliče bylo 21. Lidovci
proto si přeji rozmnožiti zastoupení západní
Haliče, protože jsou tam lépe zorganisováni
a mají selské mandáty zabezpečeny, kdežto
ve východní Haliči lid je více odvislý od šlech-
ty a velká část polských mandátů může se
tam dostati do rukou šlechty. Z 19 východních
okresů 10 má býti jednomandátových a9
dvoumandátových, v nichž by Polák mohl zí-
skati jen mandát menšinový (většinový by
dostal kandidát maloruský). Lidovci doufaj
ve vítězství v okresech jednomandátových
v menšinových okresech by asi zvítězili velko
statkáři. Hlasování má býti všeobecné, příme
a tajné, ale připouští se pluralita pro voliče
platící nějakou přímou daň. Takový volič měl
by dva hlasy, volič neplatící nijaké daně jeden
hlas. Volebním místem má býti každá obec
ostatní volební formality mají býti tytéž, jak
při volbách do říšské rady.
Polák
Halič
13
article
Nepěkný zjev v táboře ukrajinském.
Nepěkný zjev v táboře ukrajinském.
Jest známo, že přívrženci haličské strany
ukrajinské nenávidí více než Poláky a Velko-
rusy své vlastní krajsny, kteří se hlásí ke
straně staroruské. Vyhlašují je v parlamentě
i ve svých orgánech přímo za velezrádce
poněvadž se jim patrně nedostává schopností
aby se Starorusy vstoupili v poctivý zápas
volají na ně policii, což je sice pohodlnější.
ale málo čestné. Nejtruchlivější při tom je, že
v této nenávisti k Starorusům a hledání po-
moci u policie předčí studující mládež ukra-
jinská nad své méně vzdělané starší krajany
neboť se ani neštití posílati školním úřadům
proti staroruským studentům denunciace.
Těmto budoucím vůdcům „ukrajinského“ ná-
roda je líto, že školní rada nezavírá dosti
rychle zbylé ještě staroruské „bursy“ (kon-
vikty) a že zůstalo v Haliči ještě několik
útulků chudé studující mládeže, v nichž se
může naučiti také spisovnému jazyku ruské-
mu a seznámiti se s velkoruskou knihou.
Proto sepsali pamětní spis, jejž odevzdali
školní radě a v něm si stěžují, že staroruští stu-
denti jsou dosud přijímáni na státní gymnasi
(na akademickém lvovském tvoří dokonce
27% všech žáků!) a tam svým ruským smý-
šlením prý urážejí národní cit Ukrajinců; že
i doma mezi lidem šíří smýšlení staroruské
a rozdávají knížky, tištěné v Rusku; že na-
vštěvují také pravoslavný chrám, čímž urážeji
katolickou církev; konečně že prý jsou ne-
bezpečni státu a dynastii, poněvadž by v pří-
padě války s Ruskem mohli ohrožovati že-
lezné dráhy a mosty.
Kdyby jednání ukrajínské mládeže bylo
jen hloupé, snesli bychom je, neboť hloupost
bývá vlastností mládí; ale tato denunciace je
podlá a to je na pováženou, poněvadž všude
jinde v mládeží bývá silně vyvinut cit pro
spravedlnost a poctivost.
Polák
Starorus
Halič
Rusko
15
article
Srbsko a Rakousko.
Srbsko a Rakousko.
Pražské obchodní komoře náleží uznání
že rozumně, mužně a věcně promluvila do způ-
sobu, jakým vídeňšti státníci upravují mapu
Balkánu i příští stýky habsburského mocnář-
ství s balkánskými státy, hlavně se Srbskem
Učinila tak dvakrát. Jednou rozkladem vládě
že obchod Rakousko-Uherska ničeho neutrpí
naopak získá, nabude-li Srbsko přístavu drač
ského, a po druhé onehdejším prohlášením své-
ho presidenta p. Václava Němce.
Podobné názory projevil v panské sně-
movně dr. Bärenreiter a sporadicky se s nimi
setkáváme v německém tísku. Na článku prof
A. Sobolevského v orgánu Slovanského spol-
ku petrohradského jsme ukázali, že by i
Ruska bylo podporováno, kdyby se Rakousko-
Uhersko na Balkáně věnovalo výhradně ob-
chodní politice. Rusko má na Balkáně pouze
zájmy ideálné a reálné by úplně ponechale
Rakousku, když by na nich přestalo a nevsaho-
valo do zájmů ideálných balkánských národů
jež mají společně s Ruskem a jichž ochranu
Rusko pokládá za své poslání.
Ale mýlily by se rakouské kruhy obchodní
a průmyslové, pokud chovají zmíněné správ-
né názory, že je něco dokázáno pouhým jieh
Václav Němec
Bärenreiter
Sobolevský
Srbsko
Rakousko
Balkán
Uhersko
Rusko
RakouskoUhersko
profesor A
16
article
pronesením. Dokud jich Srbové čísti nebudou
v „Reichspostu“, pořád je budou míti za dobré
mínění jednotlivců a za nie víc. Proto třebs
zvláště varovati, aby se nikdo nedal unášet
horkokrevnými kombinátory, kteří už už víd
uskutečněnu celní a dokonce vojenskou jednotu
Srbska s Rakouskem. O vojenské jednotě vů-
bec nelze mluvit; ale že by se byly daly ob
chodní styky Rakouska se Srbskem krásné
upravit k obapolnému prospěchu, o tom nen
pochybnosti. Bylo pouze třeba, aby Rakousk
uznalo právo Srbska na celé dobyté na Tu
recku území. Ale tu ministerstvo zahranično
vedlo politiku proti ministerstvu obchodu
Úspěch onoho je porážkou tohoto.
V Rakousku vůbec nepočítají s city srb-
ského národa a zdá se nám, že příliš krotke
výroky pana Pašíče „podávané z Bělehradu do
Rakousko-Uherska, neodpovídají zcela pravdě
Podle těch výroků náčelníka srbské vlády
Srbsko by úplně resignovalo a přijímalo vše-
cko, čím bude z Vidně obmyšleno. To sotv
bude věrné.
Srba
Rakousk
Pašíč
Srbsko
Rakousko
Bělehrad
Uhersko
17
article
Spíše za pravý máme výlev citů, který par
Pašič učinil před ruským zpravodajem Dmi-
trijem Jančeveckým. Pašič jej zmocnil uveřej
niti následující vzkaz všem Rusům: „Můžet
vyříditi Rusům, že my Srbové jsme hluboce
rozhořčení, zdrceni a uražení tím, že nám Ra-
kousko vyrvalo trofeje, dobyté naší krví
nesmírným úsilím. Nám vytrhují z rukou zemi
které jsme silou a zbraněmi dobyli na Albán
cích, bojovavších proti nám společně s Turky
Všichni podle mezinárodního práva mají zákon-
né právo na to, čeho zbraněmi dobyli, a my
toho práva míti nemáme, naše krev, chrabros
a síla našich vojsk méně váží.“
Ruský dopisovatel zaznamenává ještě vý
rok jiného politika srbského. Ten pravil, že-
po záboru Bosny a Hercegoviny zůstala v Srb
sku slabá strana austrofilů, ale nyní není
celé zemi ani jednoho.
A přece je nevyhnutelně potřebno, ab
se tento poměr napravil, mají-li se uskutečnit
naděje zdejších obchodních a průmyslovýcl
kruhů a jednotlivých dále vidoucích politiků
Generál Konstantín Vísarionovíč Komarov
zemřel.
Pašič
Rus
Srba
Srb
Konstantín
Vísarionovíč Komarov
Bosna a Hercegovina
18
article
Dne 31. prosince tiše sešlostí věku zemře
velitel petrohradské pevnosti generál pobočníl
K. V. Komarov, jeden z nejosvědčenějších ru
ských válečníků naší doby. Narodil se 5. říjn
1832. Věnoval se stavu vojenskému jako všich
ni jeho bratři. Také otec byl voják — za na-
poleonských válek byl husarským plukovní
kem. Konstantin Visarionovič vyznamenal se
již r. 1854 při hájení Sevastopolu. Od cara Mi
kuláše II. byl za to vyznamenán řádem sv. Sta-
nislava 2. stup., což se tehdy považovalo z
něco neobyčejného. R. 1857 byl komandován
na Kavkaz proti povstalcům. Na Kavkaze zů
stal 12 let, posléze jako velitel pluku. R. 187
za války s Tureckem byl už velitelem brigády
s níž dobyl pevnosti Ardaganu na Kavkaze. Pr
útoku na Kavkaz byl vůdcem jedné za tř
kolon, s níž dobyl tvrze, která byla klíčem k
pevnosti. Tvrz dostala po něm jméno a sluje
odtud Komarovskou. Po připojení Karsu a jehc
oblasti K. V. byl prvým jejím gubernátorem
R. 1887 byl jmenován velitelem pevnosti No
vogeorgievska, potom Ivangorodu a poslé
Varšavy. R. 1903 byl jmenován členem váleč
né rady a brzy na to velitelem Petropavlovské
pevnosti. Od r. 1910 byl generálem poboč
níkem.
Volba presídenta republiky francouzské.
Zájem o blížící se volbu presidenta zvy-
šuje se každým dnem a v parlamentních
kruzích se horlivě agituje. Kromě obou ofi-
ciálních kandidátů Poincaréa a Ribota vy-
stupuje do popředí také předseda sněmovny
Deschanel.
Pokud lze souditi z jednotlivých projev
veřejného mínění, má nyní největší naděje
na úspěch Poincaré, ač Řibot je velmi váž-
ným odpůrcem, ježto je pro něj značná čáse
senátu a také skupina Clemenceauova pro
něj horlivě agituje. K dohodě obou soupeř
pro druhou volbu nedošlo a dle všeho již
nedojde.
K V Komarov
Visarionovič
svatý . sto
Komarovská
Ivangoroda
Poincaré
Ribot
Clemenceauův
Sevastopol
Kavkaz
Turecko
Kars
Varšava
presídento republika
19
article
Deschanel vyčkává s oficiálním ohláše-
ním své kandidatury, až bude-li opětně zvo-
len předsedou sněmovoy, takže by ji ohlásil
v poslední chvili, ježto volba předsedy sně-
movny se koná 24. ledna a volba presidenta
republiky 17. ledna. Zatím ovšem přátelé
jeho pro něj pracují, ale jeho vyhlídky ne-
jsou valné. Zná se, že se mu stane osudným
jeho přilišné opatrnictví, pro něž odmítal
vždycky vstoupiti do vlády, aby si nezpůso-
bil nepřátel, nyní však se mu to vykládá za
nedostatek a uvádi se, že chef státu měl
také seznati osobně službu v ministerstvu.
Není vyloučeno, že nesouhlas s jeho kandi-
daturou se projevi již při volbě předsedy
sněmovny, ježto mnozí stoupenci poměrného
zastoupení chtějí odevzdati prázdné listky,
a kdyby socialisté postavili sčítacího kandi-
dáta, mohl by se Deschanel octnoutiv
menšině.
20
article
Krise v Portugalsku
Již 23. prosince bylo oficiosně sděleno, že
ministerstvo Duarte Leite požádalo za propuštěnou,
ale posud neodstoupilo, poněvadž sestavení nového
kabinetu setkalo se s velkými obtížemi. Snahy
presidenta republiky Ariagy zjednati smír mezi
politickými stranamí, neměly výsledku. VTak vůdee
demokratů Costa, tak i vůdce konservativců All-
meida odmítli utvořiti nový kabinet a odůvodnili
své odmítnutí tím, že dané podmínky jsou nepři-
jatelny a že by nenalezli ve sněmovně dostatečné
většiny. Proto odhodlal se president přiměti vládu
Duarte Leite, aby zatím setrvala v úřadě, ač mu
to bylo zajisté těžkým, neboť vláda zatím pro-
vedla čin, kterým ho před veřejností přímo po-
nížila.
President Ariaga chtěl totiž o vánocích po-
užíti svého práva a uděliti milost potrestaným du-
chovním a biskupům i změniti osobám pro spik-
nutí odsouzeným trest žaláře v trest vězení. Nešlo
tudíž o amnestii, nýbrž o prominutí a zmírnění
trestu, což je dle ústavy právem presidentovým.
Ministerská rada však odepřela provésti toto
přání hlavy státu a záležitost vzrostla na skandál.
když byly uveřejněny listy, vyměněné v této věci
mezi presidentem a ministerstvem.
Jediné východisko spatřuje se v možnosti, že
asi 30 doplňovacími volbami, které mají nyní býti
provedeny, utvoří se ve sněmovně dostatečná de-
mokratická nebo konservativní většína, která by
učinila konec nynějším zmatkům. Mluví se však
také o možném odstoupení presidenta Ariagy.
Costa
All
Duart Leite
Ariaga
Vánoce
Portugalsko
21
article
Demonstrace konservativců ve Španělsku.
Situace, způsobená hromadným složením man-
dátů konservativních poslanců a senátorů, hrozí
ochromiti veškerou parlamentní práci, kdyby došlo
k trvalé passivní resistenci konservativců a libe-
rální vládě záleží na tom, aby politická krise byla
co nejdříve urovnána, ježto liberální a konserva-
tivní strana ve Španělsku posud udržovaly ve sně-
movně rovnováhu a liberální vláda nemůže praco-
vati s republikánskými živly.
Jisté vyjasnění nastane zajisté po valném
sjezdu konservativní strany, jenž byl zvolán na
příští středu a výsledek bude míti zajisté vliv n
další rozhodnutí vlády.
Očekává se, že buď dojde k rekonstrukci kon-
servativní strany pod umírněným vůdcem, jakým
jest Dato, nebo že dojde k rozštěpení na dvě sku-
piny navzájem nezávislé. Reakcionářské živly by
šly s Maurovým adjutantem Laciervou, kdežto po-
krokovější konservativci by utvořili skupinu za
vedení ostatních bývalých ministrů strany, zejména
Data, bývalého presidenta kongresu a Gonzalesa
Besady, bývalého ministra financí, kteří s někte-
rými jinými poslanci konservativní strany se ne-
zúčastníli demonstrace a nesložili mandáty
Výtky, které Maura a jeho físk liberálnímu
režimu činí, nemají velké váhy. Jsou-li financ
nyní ve špatném stavu, poukazuje se na to, že
to zavinily z největší části výlohy války na Řifu,
kterou počala právě konservativní vláda, I na to
že velké požadavky na loďstvo, jež má konserva-
tivní strana na programu, by finančí nesnáze Ještě
zvýšily. Shovívavou politiku liberální— vlády vůči
republikánům vytýkají zvláště konservativně-kleri-
kální listy, jež se neostýchají přímo napadatí krále
že prý se přiklonil k liberálům ze strachu před
attentáty.
Maurová
Laciervá
Besady
Maur
Španělsko
kongres
22
article
Zákon o právu spolčovacím
Zákon o právu spolčovacím
byl v poslední schůzi poslanecké sněmovnv
v noci z 28. na 29. prosince m. r. pozměněn v
znění, které usneseno bylo ústavním výborem
o němž podána byla zpráva poslanecké sně-
movně dne 25. října. Původní zákon o právu
spolčovacím byl dán dne 15. listopadu 1867č
134 ř. z a je přirozeno, že brzo nedostačoval
novým poměrům. Již r. 1874 podal posl. Krona-
wetter návrh na revisi zákonů o právu spolčova-
cím a shromažďovacím a od té doby ještě 21 kráte
byly podány na říšské radě návrhy na změnu
tohoto zákona. Návrhy ty byly vesměs bez
prvého čtení odkázány do ústavního výboru,
odkudž se již do sněmovny nevrátily. Teprve
Kron
Zákon o práv
zákon o práv spolčův
23
article
svým »kulturným dilem«, byl až dosud nej-
lacinější překlad, byla kompilace, bylo ho-
spodářství — na cizí vrub. To je konečně
dovoleno pro dobu přechodnou prvních těž-
kých počátků, ale zařídit si existenci trvale
na cizí vrub ať v hospodářství osobnímči
kulturném? Kam jinam může vésti než —v
Jen vlastní prací a námahou žije jedine
i — kulturný celek!
— A praktická potřeba němčiny?
Až dosud jsme jí hověli víc, než bylo
zdrávo národní potřebě. Máme lidičky, prošli
české školy a vyjadřují se lépe a snadněji
německy než svým vlastním jazykem. Mocí
dané praxe života stali se chtěj nechtěj no-
siteli, šířiteli, nástroji cizího a tím už zá-
roveň kaziteli a rušiteli našeho vlastního
díla kulturného. Prostý pud sebezachovací
káže, vybavit svůj život z tak záškodné
praxe.
— Jak, vybavit?
— Tak! Náš úkol! Třeba o něm pře-
mýšlet. Třeba hledat cesty a prostředky. Na
všechen způsob samostatný úkol, z vlastní
poloby vyplývající. Nelze tu se ohlížet po
žádném cizím vzoru a příkladu. Nelze spo-
léhat na cizí důmysl a podnět! Samostatně
třeba postupovat . ..
— Tvrdý oříšek!
Není snadno celku probít se vřavou spor-
ných zájmůl Nelze docela přehližet drobnou
potřebu jedince. Je na sobectví jedince za-
ložena společnost. Ale je to živel slepý
dravý, nebezpečný idejnému postupu. Sám
sobě ponechán bez rozpaků podemele, protože
zdemoralisuje ideu. Třebá proti němu chránie
velký zájem idejný. V něm teprve vězí kul-
prná hodnota díla. Někde v pravém poměru
mezi oběma zájmy je závaží úkolu. Třeb
přáti místa drobnému osobnímu prospěchu.
ale vždy tak, aby velký prospěch idey —
podržel vrch.
Ejhle, úkoll
chtít no
24
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Záplava pozvánek do plesů, věnečků
šibřinek snesla se na stůl drahého přítele Hen-
ryho, který vzhledem k tomu, že tanec u nás
čím dále tím více se kope, přibral si bálový
referát ještě ke své kopané a jiným sportům
A včera poprvé objevil se ve fraku a bíle
vestě v redakci, ubíraje se na nějaký bál.
„Víš, Zevloune — až jednou budu pensio-
novaným bálovým referentem jako ty, tak na-
píšu něco děsného o bálech, poněvadž už se
nebudu musit bát, že mě druhého dne výboř
zlynchují, až přijdu na ples. Teď to ovšem ne
jde, ale jednou to udělám . ..
„A co tě tak, Henry, zlobí na těch bá-
lech?“ ptal jsem se soustrastně.
Henry dostal se do ohně: „Moc věcí! Tře
ba hned to předtančení. To je něco tak před-
potopního, že si vždycky vzpomenu na Saula
jak ho tanečnice vyrážely, když byl trudno
myslný. Velké bály s tím začly a teď se to fk
rozmohlo, že se předtančí i u Vonásků. A to
si můžeš myslet, jak to obyčejně dopadá. Páry
mají trému, každý tanečník má obě nohy levé.
ženské skáčou jako gazely — a ke všemu to
dělá mrzutosti, poněvadž ti, co nepředtančí, se
cítí odstrčenými. Nebo estráda! Však kdyby
na ni vybírali vstupné dvacetikorunu, to bys
koukal, jak by byla prázdná!
Zevloun
Henry
Vonásek
drahý přítel hena
25
article
Zděsil jsem se nad tou revoluční řečí. Ale
Henry resoníroval dál: „A víš — nejvíc je mi
líto těch plesových novicek! Tys' to už napsal.
já to už taky napsal, že bály dávno nejsou mi-
stem, kde se z laciných mužů dělají drazí man-
želé, ale to nic není platné, pořád se věří, že
je to předsíň do manželství. Ti dnešní mlá-
denci jsou strašliví — oni se dají bavit! A když
otevrou ústa, je to častěji k zívání než k roz-
hovoru. Nebo, jak není to dáma známá a nemí
na půl roku předem objednaný tucet taneč-
níků, do půlnoci hačá a od půlnoci sedí. Koli-
krát mám na mou duši chuť, když to vidím
sám se pro některou rozběhnout a —“
„ .. . tancovat s ní celý život, viď? Vsal
máš beztoho už na časel
Na tu poznámku už Henry neodpověděl
mezi dveřmi jenom prohodil, že o těch bálech
nebude radě psáti nic... Tak napsal jsemto
za něho a myslím, že bude tuze rád . ..
Henry
26
article
Jsem jist, že Nobelova cena za vynálezy
pro rok 1913 Prahu nemine. Nemůže ji na ce-
lém světě dostat nikdo jiný nežli pražské elek-
trické podniky, které svými brilantními nápady
z posledních dnů zřejmě o ni závodí. Hned jal
jsem četl ten novoroční výnos o zákazu při-
pojení mimopražských motorů na elektrovod
nou síť, vyslovil jsem svůj obdiv nad tou maza-
ností, která teprve jak se patří vynikne, když
si člověk uvědomí, že v elektrické centrále
bude nutno několik motorů vyhodit, aby s
předcházelo dobrým příkladem. To byl jeden
z geniálních nápadů.
Druhý spatřilo obecenstvo na Nový rok
při svých procházkách Prahou. Reklamní geni
pražských elektrických podniků umástil po
celé dělce střechy jednoho motorového vozu
tabuli se jménem jisté kyselky — a docílil tím
takového effektu, že kde kdo byl přesvědčen
že tento vůz není určen pro dopravu P. T. obe-
censtva, nýbrž k rozvážení kyselky. Šosácká
Praha, nezvyklá ještě kumštům elektrické re-
klamy, byla pohoršena — ale to nesmí v elek-
trických podnicích nikoho mást. Takové ta-
bule přes celý vůz jsou velmi malebné a ob-
jeví-li se na nich časem „Dnes u Mrkvičků
do rána“ — budou míti podníky i zásluhu
cizinecký ruch v Praze.
P T obe
Mrkvička
Praha
Nobelův cena
27
article
Nejvtipnější je vynález třetí a možno ho
nazvati: „Jak se nejlépe docílí rekordu ve
srážkách?“ Až dosud totiž, kdykoliv ke srážce
došlo, ať to byla ona na Tylově náměstí nebo
nedávná u Flory, vždy to byly jen dva vozy.
které se šlehly. To ovšem nic není a za ta-
kový vynález Nobelova cena by udělena ne-
byla. I přemýšlelo se o tom, jak by snadno
rychle dalo se docíliti karambolu aspoň tř
vagonů a došlo se k tomu elegantním způso
bem řešení u musea na Václavském náměstí
Tam tvoří koleje trati číslo 12, 3 a 9 trojúhel-
ník, jehož jedna strana je tak malá, že se nan
jen tak tak vejde motorový vůz dvanáctky. A
jednou budou trošku skluzké koleje a všech-
ny tři vozy se sjedou, jak se často stává na
tomto trojuhelníčku, drene 9 do vlečňáku 3
tato do 12 nebo naopak a rekord tu bude hned
A Nobelova cena ovšem také — —
Nobelův
Tylův náměstí
Flor
Václavský náměstí
Nobelův cena
28
article
Mohlo by se snad zase jednou uvažova
trochu o změně názvů některých pražských
ulic. Právě ty nejširší a nejhezčí mají takové
neslané — nemastné pojmenování, kdežto n
poctu vynikajících mužů a žen dostávají jmén
jejich uličky zastrčené a nehezké. Stará Po-
štovská ulice přezvána jménem Karoliny Svě-
tlé, ačkoliv právě kolem domu, kde zesnul
žena bydlela, běží ulice Ječná, spíše hodná
slouti dle ní.
Máme dále ulici Žitnou, Mezibranskou
Štěpánskou, Mariánskou a jiné, opravdu ulice
a ne uličky. O původu jejich názvů netřeba s
šířiti, ale nikdo nebude tvrditi, že jsou tak vý-
znamné, aby nemohly býti zaměněny za jména
vynikajících našich lidí, kteří v Praze žili a
působili a zaslouží této vzpomínky.
Námitka, že obecenstvo by se mýlilo, je
lichá. Obecenstvo si uvyklo říkat místo Široká
ul. Junýmannova, místo Pasířská Palackého
místo Senovážné náměstí Havlíčkovo .. . a
uvykne si zase v brzku novým názvům, zvlášta
budou-li to jména osobností v pravdě populár
Zevloun.
ních.
Karolina Sv
Havlíčkův
Zevloun
Mezibranská
Praha
senovážný náměstí
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
—Rudolf M. Rohrer ml., vydavatel »Tages-
bote aus Mähren u. Schlesien« a majitel brněnské
tiskárny, zemřel včera odpoledne náhle mrtvici
ve věku 49 roků.
= Kouření opia v Lyoně. Z Lyonu, 4. ledn
Policie objevila zde velký počet opiových kuřá-
ren a to od nejprostších do nejnádherněji zaří-
zených. Osoby všech druhů holdovaly tomuto zlu
Nejvíce zaráží okolnost, že opium dopraveno bylo
podloudně z Německa.
= Nehoda německých letců - poddůstojníků.
Z Lipska, 4. ledna. [K. k.) Německé továrny
létadel sdělují, že poranění letců-poddůstojníků,
kteří se včera sřítili v Lindenthale, je zcela lehé k
Aparát se nerozbi, nýbrž byl jen porouchán.
— Nechtějí úřadní noviny. Z Mnichova
4. ledna. Bavorská vláda udělila důtku starostům.
kteří nepředplatili »Staatszeitung«. Také faráři a
správcové církevního jmění, kteří tento úřadní
list nepředplatili, obdrželi pohrůžku.
= Vzteklý pes na ulici. Z Vídně, 4. ledna.
V Nussdoriu udála se dnes vzrušující pouliční
scéna. Na ulici objevil se pojednou vzteklý pes,
který napadal lidí a pokousal 5 osob. Také od-
poledne napadl několik osob. Konečně vrhla s
na psa jistá Terezie Waldburgerová, jejihož muže
pes také pokousal, povalila ho a dopravila na
policejní strážnici, kdež byl zastřelen. Pokousané
osoby dopraveny byly do Pasteurova ústavu.
Rudolf
Rohrer
Nehoda
Waldburgerová
Lyon
Německo
Lipsko
Mnichov
Vídeň
Pasteurův ústav
30
article
= Ve spaní zavraždila své ditě. Z Terstu,
4. ledna. Velké vzrušení způsobil zde strašný čin
ženy, jež ve spaní zavraždila své jediné dítě, po
kterém léta toužila. Manželé Belelli z Korfu, jež
se vzali před šesti léty, dlouho marně toužili po
dítěti. V září dala žena život hošiku, kterého
oba manželé zbožňovalí. Včera v noci pravila
žena ze spaní muži, že dítě je nemocné. Ač man-
žel viděl, že mluví ze spaní, šel se přece na dítě
podívat, leč viděl, že leží klidně ve své postý ce.
Přes to však zavolsl k dítěti švakrovou. Když
tato vzala dítě na ruku, viděli oba ke svému vel-
kému zděšení, že je dítě mrtvo a že má pro-
řiznutý krček. Budili ženu a tu zpozorovali, že
má v ruce břitvu. Ve snu vstala, vzalkae skříně
břítvu a prořízl svému ditěti krček. Když pro-
budila se ze spánku a slyšela, co sp chala, byla
zoufalstvím blizka šilenství. Nešťastná žena byla
dopravena k soudu. Lékařští znalci podají o pří-
padu své dobrozdání.
— Papírové ústřižky místo 70.000 marek
Z Vratislavi, 4. lednv. Bývalý ředitel ply-
párny Podolski stáhl veškeré své jmění, čihící
70.000 mk, chtěje je uložiti v Berlině; navázal
proto také styky s jednou velkou berlinskou
bankou, Dne 31. prosince poslal domněle, oněch
70.000 banee v peněžním dopise řádné zapnče-
těném, s cenou správně deklarovanou; dne 2.
ledna došel dopis do banky kde však v něm při
otevření našli místo 70.000 mk. jen papírové
ústřižky. Z počátku se soudilo na zpronevěru.
nyní však vyšlo na jevo, že Podolski sám dal do
dopisu místo peněz ústřižky. Příznal se ke svému
činu a tvrdí, že jednal v záchvatu šílenství. Pře
10 lety prý utrpěl úraz a od té doby se jevily
u něho známky choromyslnosti,
Korf
Podolski
Terst
Vratislav
Berlín