ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 84af7de0-8f1d-11dd-8d8d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 54 celkem · entity: person 156, place 58, org 24, work 42
1 masthead
Strana 18
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. ledna 1913. číslo 5.
4 article
co by konečně osvobodilo těžce strádající učí- telstvo od příšerné bídy .. Posl. dr. Kramář ve své uchvacující řeč právem zdůrazňoval zvýšenou povinnost mo- derního učitele v lidovýchově, zvláště ve vý- chově dorostu. Jeť to krásný obor ideové čin- nosti učitelské, jeť to působnost, jež sepne učitelstvo pevně s kulturní politikou národa, je to pole, na němž sice až dosud učitelé vy- konali velmi mnoho práce, ale které musí býti ještě hlouběji a šířeji vzděláno. Avšak i tu hmotné zabezpečení učitelstva je samozřejmě podmínkou, bez níž úspěchu nebude. A tak i politikové i učitelé odnášejí si ze sjezdu silné popudy. Politikové znovu byli utvrzeni v přesvědčení, že učitelům pomoci je nutno v zájmu obecném, a učitelé znovu se přesvědčili, že trvalých a zvýšených úspě- chů stavovských nabudou nejen prací ve ško- le, ale i prací mezi lidem, jak výtečně nazna- čil prof. dr. Němec případným srovnáním sta- vovských akcí učitelských s dobýváním hra- du, kdy pravil, že hradu jen těžce, ba ne- možno dobýti lze útokem zevně, ale snadno vytrvalým úsilím a prací uvnitř. Učitelé dobýti mají a k záchraně své exi- stence a svých rodin dobýti musi tolik přízně, porozumění a uznání politiků, kolik třeba, by učitelský stav konečně vysvobozen byl z bídy sociální a zrovnoprávněn s funkcionáří ve- řejné správy jiných oborů. A tu doufejme, že pilně budou uvažována slova dra. Němce a že politika učitelská nebude řízena jako ne- spořádaný, vášnivý, zbytečně dráždivý, vysl- lujíci a na konec — marný útok, ale jako sil- ná, působivá práce uvnitř rozhodujících poli- tických stran, a rovněž doufejme, že politi- kové ve spryslu význačných slov dra. Me- telky pochopí, že brzkým hmotným zabezpe- čením učitelstva zabezpečují svým akcím — nejvlivnějšího spolupracovníka a předbojníka F. V. Moravec.
Posl doktor Kramář profesor Němec F V Moravec
5 article Česká hudba v roce 1912.
Česká hudba v roce 1912. Mimo Prahu obrátilo k sobě pozornost zvlášte městské divadlo v Plzni, v němž s novým ředitelem panem Veverkou nastoupilo nové řízení i v opeře. První kapelník tohoto divadla, V. Talich, známje nám již z dřívější činnosti v Praze jako dirigent nejen velmi schopný, nýbrž vedený nejvážnějšími uměleckým lintencemi. Tyto intence projevil i plzeňském divadle hned provedením „Radúza Mahuleny“ s hudbou Sukovou, a zprávy o dalších jeho dirigentských činech („Prodaná nevěsta“ „Samson a Dalila“) zněly vesměs velmi příznivě. takže možno čekati za Talichova řízení rozkvět české opery v Plzni. Jaký prospěch vzešel by tím našemu umění, netřeba doličovati. I naše první scéna měla by z toho prospěch, majic v plzeňském divadle vážně umělecky řízenou průpravnu, odku by mohla své členstvo přijimati, a kam by se mohla v případě okamžité potřeby o výpomoc obraceii Ovšem stejnou ochotu bylo by povinno i Národní divadlo plzeňskému prokazovati. Ale opera české- ho západu není jedinou, jejíž rozvoj a umělecký zdar leží nám na srdci. Zbývá tu ještě české dli- vadlo brněnské. Až nalezne po dlouholetém strá- dání a útisku v dosavadním nedostatečném a ne- důstojném stánku, v nové budově konečně svů vytoužený útulek, budeme oprávnění i od něho žádat vydatnou činnost ve prospěch naší drama- dické hudby.
Veverka V Talich Radúz Mahulena Sukův Samson Dalila Talichův Praha Plzeň městský divadlo v Plzeň národní divadlo
6 article
Koncertní život náš skytal v minulém roce v podstatě stejný obraz, jako v obou letech minu- lých. V koncertech České filharmonie Spolku pro komorní hudbu a Spolku pro pěstování písně, Hla- holu, konservatoře a v hudebních večerech Umě- lecké besedy měli jsme i minulého roku pevný kmen nejvýznačnějších hudebních produkcí. Česká filharmonie přenesla svoje ne- dělní koncerty ze sálu Plodinové bursy do Sme- tanovy sině obecního domu, a tu byla na snadě obava, zda zvýšená režie nového působiště bude kryta zvýšenou návštěvou koncertů. Dostatečně stoupnuvší účast obecenstva v koncertech těchto od Nového roku hluboko do jara obavy tyto pro první dobu zaplašila. Ale po opětném zahájení koncertů na podzim nastal nepříznivý obrat. Vli- vem veřejných událostí a spojené s nimi tísně ho- spodářské klesla účast veřejnosti na uměleckých podnicích vůbec. Nejen u nás, ale i jinde.. U nás neblahý tento vliv byl a je dosud pociťován v di- vadlech i v koncertech. Česká filharmonie delší dobu trvající neúčastí obecenstva mohla by býti
Hla Sme vel Český filharmonie spolek pro komorní hudba Uma
7 article
vůbec ohrožena na své existenci, která ani z dale- ka není ještě do budoucna pojištěna subvencemi a podporami, kterých se dnes Fälharmonickému družstvu dostává. Co by zánik jediného našeho koncertního orchestru znamenal, jak by celý nát hudební život byl vržen zas o dvacet let nazpět toho netřeba připominat. Na koho třeba ber ustá- ní apelovat, jsou majetnější kruhy pražské společ- nosti. Levnější místa jsou při nedělních koncertec vždycky aspoň slušně obsazena. Za to nejdražš místa — i utěch konečně nelze mluviti o drahotě stojit celé 3 koruny — zejí z pravídla prázdnotou a ukazují, v kterých našich kruzích o umční nej- méně je zájmu. V bohatém programu dvaceti symfonických koncertů, jež všechny řídil obdívuhodně pilnýa produktivní dirigent dr. Zemánek, uvítali jame ja- ko nejvýznačnější české novinky Novákovu „Bou- ři“, která tu za spoluúčinkování „Hlaholu“ měla svoji pražskou premiéru, a Sukovu suitu „Pod jabloní“, kteroužto svoji hudbu skladatel takto uchránil od zapomenutí, kterému ve spojení se Zeyerovou hrou poznenáhlu propadala.
Fälharmonický doktor Zemánek Novákův Sukův Zeyerův Hlahol Boř
8 article
Spolek pro komorní hudbu uspořá- dal cyklus Dvořákovy komorní hudby, který byl nejslavnější událostí saisony a který ovšem umož- něn byl jedině účastí Českého kvarteta, jež s di- lem Dvořákovým také úzce srostlo. (Mimochodem připomínáme, že České kvarteto slavilo na pod- zim loňského roku 20 let své umělecké činnásti K této významné události co nejdřive ještě se vrátím.) Českou novinkou, která ve večerech spol- ku uvedena byla do světa, byl Sukův druhý smyč- cový kvartet, dílo stejně velké jako smělé, které všude v cízíně, kde dosud bylo slyšáno, vyvolal veliký rozruch. V řádných a zvláště v mimořádných koncertech spolku tu a tam dochází v programech i na reprodukce písní. Ale až dosud byly tyto písnové programy sice hodně pestré, a většinou zajímavé, ale chyběla jim stylová ucelenost a sy. stematičnost, kterou se vyznamenávají jinak všech- ny ostatní podniky zdárně řízeného našeho spolk pro komorní hudbu. Spolek pro pěstování pisně rozže- hnal se, jak se zdá, už nadobro s dřívějšími di- letantskými pokusy, čímž průmhěrná úroveň výkoní proti létům minulým znatelně stoupla, s čímž přímé souvislosti byla i značnější účast posluchač- stva v posledních písňových večerech. Umělecká váha podniků spolku ještě dále značně se zvýší až dovoli mu prostředky získávat k účinkování cizí umělce.
Dvořákův Sukův
9 article
Obě naše výborná pěvecká sdružení učitel — moravské i pražské — dobyla si v minulém roce dalších úspěchů: Moravané na místech, kde mají již od dřívějška skvělé jméno, pražští získal ceny vitězů v Paříži a v Plzni. Působení obou těch- to sborů nezůstalo bez vlivu na naše starší pě vecké spolky. Na všech stranách vídíme v posled ní době pod jich vlivem růsti a vzmáhati se snahy o zdokonalení sborového zpěvu, všude vidíme klá- sti si vyšší cíle, než byly dosavadní. Existenci obou učitelských sborů pěveckých děkujeme také četno sborové skladby moderního rázu a vysokých po- žadavků reprodukčních. Rozvoj takovéto sborov tvorby bez těles, která by ji mohla provádět, nen ani myslitelný. Největší náš pěvecký spolek, praž- ský Hlahol, který až dosud hojně zabírán by účastí při nejrůznějších událostech národních společenských, zdůraznil v posledním roce více svoje poslání umělecké, správně usuzuje do bu doucnosti, že jen sledováním uměleckých cílů mů- že si v hojné soutěži dneška uhájiti svoje vynikajíe postavení. Morava má dnes i smíšený sbor učitel- ský, který objevil se do budoucnosti velmi slibným I v Praze mělo by se k ustavení podobného smí- šeného sboru pracovati. Pak mohla by i u nás pravidelně býti provozována velká díla chorická která až dosud spočívala na bedrách jediného Hla- holu, lterý ovšem nemohl tu při bohaté tvorb tohoto oboru všem přáním vyhovětí. Pak měl bychom i pravidelné koncerty oratorní, kterýcl po řadu let již v Praze těžce postrádáme.
Moravan Paříž Plzeň Morava Praha Hlahol
10 article
Význačných publikaci hudebních nevyšlo roce minulém mnoho a jen z části byly to kom- posice nejnovějšího data. V poslednějším směru zaznamenávám: Sukův druhý smyčcový kvartei (vydal Simrock v Berlině) a Novákův cyklus písní „Eroticon“ fvyd. Universální edice ve Vídnij. Dvořákovy bohaté pozůstalosti publikovány byly Simrockem: 2. symíonie, Rhapsodie. Dramatick ouvertura, Píseň z „Lešetínského kováře“ az skladby klavirní. Otakar Ostrčil objevil se n knihkupeckém trhu se svoji „Baladou o mrtvén ševci a krásné tanečníci“ v klavírní transkripe melodramatické hudby (vydal M. Urbánek). Hu- dební matice Umělecké besedy publikovala: kla vírní výtahy Dvořákova „Dimitrije“ (II. vyd.) Sukova melodramatu „Radůz a Mahulena“. — Jak jsem svrchu již řekl, nebyl závěr loňského roku v našem hudebním životě utěšený. Politické a hospodářské poměry vrhly svoje stíny i do di- vadol a síní koncertních, v nichž náš hudebn ruch se projevuje. Než doufcjme, že byl to jen přechodný stav, že s uklidněním myslí nastane tu obrat k lepšímu a že ono bodré „který pal Čech by hudbu neměl rád?“ — prakticky se projev opět v účasti všech dobrých našinců na českýck hudebních podnicích, které byly až dosud našeh mladého života národního vždy chloubou a ra- Ant. Šilhan
Sukův Novákův Eroticon Dvořákův Ostrčil M Urbánek Dimitrij Radůza Mahulena Antonín Šilhan Berlín Hu Čechy
11 article Hudba.
Hudba. (Dokončení.)
13 article Literatura.
Literatura. * živá slova Lva Nikolajeviče Toistého za p - sledních 25 let jeho života. Napsal J. Teneromo z ruštiny přeložil Karel Frypés, dva díly, náll J. R. Vilimka. — Čienářům Tolstého, které nedáv- no firma Vilímkova postavíla před závěreční ka- pitolu spisovatelské čianosti velikého ruského my- slitele vydáním tří objemných svazků jeho „P - smrtných děl“, byla právě poskytnuta možnost, vy- rovnati se se zjevem Tolstého definilivně poznáním jeho intimit. „Živá slova L. N. Tolstého“, která z posledních 25 let jeho života sebral a zaznamena někdejšíučitel jasnopolianské školy. Tolstého spo- lečník a spolupracovník, Izák Borisovič Fainer- mann, píšící pod pseudonymem Teneromo, uzavírai naše dojmy z četby děl světového básníka hlubo- kým pohledem do jeho osobního života, který te- prve může nám odhaliti osobnost Tolstého v cele její kladné podstatě. Osobní život tohoto ruského Homéra, jak jei nazývá Volynskij, vytvořil tragedii ducha, zanice- ného posvátným ohném víry v nejvyšší poslání lid- ského bytí, tragedii snad málo důstojného boje, ale proto přece neméně hluboce dojímající, Úřeba s odehrávala na úzké scéně rodinné. Koho z kruhů nejširšího čtenářstva by nedojal hlavní moment to- hoto citového utrpení velikého myslitele, kdy man- želka spojí se s nepřátelskou mocí a sama vede jeji útoky, nasazujíc zbraň na srdce manželovo, jež hlásalo poselství lásky po celém světě. V řadě pestře se řadicích kapitcl spojují se obrysy této kruté hry, žající svou proposici, zápletku a vy- vrcholení, nad něž neznám bezohlednějšího. Ovšem.
J Teneromo Frypés Vilimek Tolstý Borisovič Vilímkův Lev Nikolajevič Toistý
14 article
odpůrci Tolstého naleznou tu holou passtvitu, kte- rou duše hrdinova vystavila na odiv v učiní stejně jako v životě. Avšak uvažme, že Tolstoj setrvával tak dlouho až do vyčerpání lidských sil. jako sku- tečný hrdina, neboť právě únik z tísnivé situace pokládal za zbabělost, uvažme, že na tomto úniku padl důstojně hrdina v masce churavého starce který však vytrval na svém místě do konce. Dědi- cové Tolstého autorských práv, tak nehodní Tol- stého slávy, zastydí se snad dnes do duše za sve jednání, až celý svět bude je souditi na základ zápisků Teneromových. Ano, celý světí Projev Te- neromův, volající na soud tyto nestydaté lupiče ničitele všech krásných chvil a úmyslů v naplňují- cím se životě Tolstého, chráněné toliko po všem světě proslaveným jménem, zdá se jistě tak úzce vlastenecký, tak rusky uzavřený, jak vyhlíží, toliko duším obmezeným. Cítíme s tímto sympatickým následovatelem idejí jasnopoljanského proroka. když líčí nám, kterak nakládá se s půdou, kterou Tolstci vlastním potem skrápěl v zádruze svých poddaných, jak dokonce hrob Tolstého v lese u Jasné Poljany je nejdříve ohrožen vyděračnou luzou, chvějeme se vášnivým pocitem, zrovna tak. jako by bezpráví bylo pácháno na našich vlastních nářodních zájmech. Zájmy celého vzdělaného světa jsou uráženy těmito fakty a existují-li kde upřímní ctitelé ruského myslitele — existují jistě aspoň v Německu, v Anglii a zvláště v Americe — je jejich povinností, aby vystoupili proti takovým parasitům jeho památky.
Tolstý Tolstoj Děd Teneromový Tolo Německo Anglie Amerika
15 article
A s osobní tragedií vybavuje se nám v této knize zároveň celá oblast osobního cítění Tolstého V tomto nejširším smyslu je bohatství Teneromova spisu téměř nevyčerpatelné. Téměř sto dvacet ka- pitol nejpestřejších titulů a námětů může jistě po- dati vydatnou stravu lačnícímu duchu čtenářovu Obrázky, v nichž charakteristidká hlava Tolstého s dlouhým bílým vousem je zarámována do přírod- ních nálad, jsou nnejčastější. V nejprostších úkonecl mužické práce shledává Tolstoj veliký jinotajný smysl, který vrhá své světlo na život lidský. Vi- díme velikého učitele národů týčiti se na pozadí jasnopoljanském jako velebného patrlarchu a na- sloucháme zbožnému evandelistovi, který si vral za úkol, zaznamenali každý jeho výrok. Není roz- porů mezi učením a životem Tolstého. Jediný po- ciťovaný rozpor, jenž stále se tu přiostřuje, stává se předmětem tragického boje a hrdina, jenž ne- může ho vyrovnati bez naprostého roztrpčení svých
Tolstý Teneromův Tolstoj
16 article
svazků se světem, roste jím, vytrvávale zmužile na vvém místě. Jinak vystupuje tu pokorný duch svět- ce, jenž každým okamžškem nepřestává mysliti na boha a jenž je přirozený a hluboce poctivý ve svém náboženském cítění, takže podezříván z fari- sejství svými nejbližšími přáteli často zastkví se ším bohatší zdobou svých ciností. Ano, světec, ten dojem nás neopouští, když čteme tuto knihu, a dále, když se nad ní zamyslíme. „Nové přikázání a „Modlitba“ určují jeho prorocky vzňatý postoj. v němž jakoby otevřelo se nebe a seslalo božské požehnání na jeho vyvolenou hlavu. A tu vše po- zemské jakoby spatřoval s výše tohoto nebe, celý šivot lidský jako by nabýval jiného, vyššího vý- znamu. Mluví v podobenstvích a obrazech, jako celý svět kolem mluví k němu utajenou, obraznou řečí. Největší počet těchto kapitol je naplněn legen- dami, velmi často ani nezasazenými do rámce roz hovoru. Malé ty improvisace, často tak mistrné. na základě četby či prostě na základě určitého do- jmu, dodávají naší četbě biblíckého vzmachu. Hlu- boká moudrost, z níž jsou váženy, nepřestává na nás působiti ani v ostatním komplexu zodpovída- aých otázek společenských. Kritik společenský, jen patří na poměry nejen ruské, ale i světové s hle- diska široké logiky, vyplývající z nadživotní prav dy, strhuje nás mocí svého unesení, takže nepoci- tujeme takřka ani odporu tam, kde v jeho dílee byl nám běžný. Vycházíme-li z nejužšího okruhu společenského řízení, z otázky rodinného života která se stala Tolstému nejpalčivější, neboť zn prýštilo jeho nejbolestnější utrpení, nacházíme tu mnoho vznešených myslenek o kráse rodinného joužití, o heroicky obětavé lásce manželské, jichž vřelé procítění nás velmi mile překvapuje u autorn
Hla Tolstý
17 article
„Kreutzerovy sonaty“, jenž hlásá naprostou askeei v pohlavních stycích a tím i rodinný život zavrhuje Tolstoj ukázal se tu nejednou výborným ženským osychologem, kteréžto přednosti zmíněný romár postrádal. Tak opravuje se nejednou náš dojemo který jsme si odnesli z četby jeho děl. Vidime, ž podkladem všech nám nesympatických ideálů, vy- bočujících z mezí lidské přirozenosti, byl jeden krutý tragický rozpor, s nímž se setkáváme často u geniů, štvaných ven z kruhu, do něhož současně celým svým srdcem tíhnou. Tolstoj, tento zasně- tený vrchol v duchovním horstvu Evropy, přiro- zeně nebyl stvořen pro život v uzavřeném údol rodinného života, chráněného před vichry veleb- ných vášní. S bolestnou tíhou je tu zdůrazněna tale myšlenka, vyslovená v jednom rozhovoru, kter otvírá nám smysl pro hrdinství těch, kdož vyku oují dobro všelidské za cenu svého pozemskéh štěstí. A přece tento duch, odsouzený dle nejvyš šího rozhodnutí k samotě, nemůže přemoci srdce překypující láskou k celému světu a neméně k nej- užší formaci tohoto světa, k rodině. Nedovedem si aspoň jinak vysvěiliti, oné vřelosti, která nám
Kreutzerův Tolstoj Evropa
18 article
dýchne do tváře z Tolstého rozhovorů, v nichž lá ska manželská a harmonic rodinného života jsou tak velebony, jakoby po nich nepřestávalo toužit srdce velikého básníka. V tom smyslu pojatý jeho projev proti rozvodům nemůže vycházeti ze zájmů úzkoprsého moralisty, nýbrž z krvavě drásané tou hy po rovnocenném opětování lásky, kterou rodin- nému krbu přináší. A takový vášnivě proživaný vztah nalézáme v projevech Tolstého, i když vy- cházíme ze středu jeho bolestí k širším okruhůn společenských otázek. Pamatuji se na obraz Tol- stého, obklopeného hrůzami své vlasti. Zde vidín lento obraz, malovaný mnohem působivějšími bar- vami. Zde prolévá Tolstoj slzy při pouhém po- myšlení na všechny ukrutnosti a bezpráví, kterýc se neustává dopouštěti rucká vláda, a jeho k pláč stažený obličej vtiskuje sa čtenáři do duše při všecl protestech, jimiž zachmuřený myslitel reaguje nejer proti ruským poměrům, ale i proti poměrům, spa- dajicím v zájmy záležitosti celého světa. Ach, ne chceme se vmýšleti v stav duše Tolstého, kdyby se byl dožil dnešních dnů on, jenž jako jeho du sevní syn, nedávno u nás se vynořivší. Langerův
Tolstý Langerův Tolo
19 article
Svatý Václav“, citil hrůzy války přímo fvšicku doléhati na své tělo. Zdá se nám, že Tolstej musi býtí v čas odvolán, aby míra jeho utrpení aepře- kypěla. Máme-li krátee nhčrinouti obsah díla Tene romova, pokud vystupuje tu Tolsioi jako bystrý pozorovatel společenského života a jako umělee je nám především zminiti se hlavně o třech spole- čenských otázkách, v jichž řešení padlo vznešene rozhodující slovo tohoto myslitele. Specielně ru- ských poměrů týká se otázka židovská, která i z hlavních bodů Tolstého rozhovorů. Tolstoj cíti tolik s tímto nešťastným národem, jehož osud v ru- ském státě stále visí na nitce rozmaru luzy, kterou dle potřeby poštve sám gubernátor. Spisovatel, jen rád měřil svou moudrost s učenými rabíny, jen osvojil si tolik nevšedních znalosti z četby staro- židovské literatury, odvděčuje se za vše, čím by těmto stykům povinován, obětavým přátelstvím které zazní i na struně krificky napiatého poměru Tolstého k státní moci. Druhá otázka kotví sioe v ruských poměrech, avšak svým dosahem překro- čila již hranice určité země, aby dotkla se poměrů obecných. Je to zajímavý projev „O lékařích“. C- tíme v něm stejné východisko jako v projevu lásce mateřské v „Kreutzerově sonatě“. Přílišn starost o tělo ubílí duši. Zde stupňuje se ostrosí projevu tím více, čím prudčeji podráždil známý protest tékařů autora dohoto světoznámého ro- mánu. Zde mluví již zásadní zášť, kterou pocifuie vznešený přehodnocovatel nejvyšších kulturnich hodnot vůči augurskému nadýmání tohoto pyžného stavu na venek. Mnoho tu padá na účet ruských poměrů, ale ještě více výtek padá na účet poměrů všeobecných. A ještě jeden — tentokráte nikoli stav, ale přímo celý svět myšlenkový je napaden
Václav Tolstý Tolstoj Kreutzerův
20 article
Tolstým v knize Teneromové: socialism. I tu ja- koby mluvil umělec. strachující se barbarství davu v případě, že by plebejská myšlenka zmocnila se vlády nad celým světem. A skutečného umělee konečně seznáváme tu na jeho nejvlastnějším poli když Teneromovy zápisky uvádějí nás do Tolstého umnělecké dílny, dávají před našima očima vznikati světovým veledilům, ukazuji na neslýchané zevní překážky při tvoření a odhalují kouzlo lidových povidek nesmrtelného vyprávěče, nebo když za- znamenávají některé význačné Tolstého soudy esthetické. V duši každého čtenáře utkví tu jistě velkolepý dojem spolupráce ruského lidu na tvůrči činnosti geniálního ducha, dojem, jenž přerůstá chaty jasnopoljanských vesničanů, zastupujícíc v okamžiku, kdy na zkoušku jim Tolstoj své práce předčital. celý ruský národ. Spolupráce celého ná- roda na díle geniově — není-liž to splnění velikého ideálu práce umělecké! Tak opouštíme „Živá slova L. N. Tolstého v okamžiku nejvyššího povznesení, odnášejíce v duši dojem svrchovaného osvětlení Tolstého vý Antonín Veselý. znamu.
Tolstá Teneromův Tolstý L N Veselá Teneromová : socialismus
21 article Bibliografie.
Bibliografie. MUDr. B. Bouček: Mezi raněnými Černohorcí 1875-6. Tiskl a vydal V. Hoblík v Poděbradech. 1912 Autor byl prvním českým lékařem na Černé Hoře který pomáhal raněným. Bylo to za hercegovskéh povstání r. 1875, za něhož Černá Hora Hercegovcům poskylla tak nevidané pohostinství, že přijala, dle svědectví autora, padesát tisíc jejich rodin — více než jich má sama. Autor měl stanici v Šavníku na hranicích hercegovských. Zkušenosti, kterých tam nabyl asi za tři čtvrti leta, jakož i svá pozorován lidu, jeho obyčejů a krajiny v této knížečce vypisuje ve formě prostých soukromých dopisů, které ne- byly pro veřejnost určeny, jinak by byly literár- něji vypracovány. Je tu řada charakteristických podrobností. Vypisuje na př., jak se měli. „Chutní mi dobře zdejší kuchyně; máme dosti hovězího, jež zde velmi levné jest (orodává se oka = 21/2 libry za 20 kr.), máme chutné pstruhy, dosti rýže, chléh však není dobře pečený, pak mi nechutná víno pivo však nemůžeme dostati a také je léne, poně- vadůž by bylo velmi drahé (láhev za 50 kkor.) a tak páju jen výbornou vodu, již je zde hojnost. a kávu. večer pak čaj.“ — Jinde jsou zaznamenány ceny některých jiných předmětů. Kovář si počítal za hřeb osm pnlců dlouhý 40 kr., za podkovu tak 40 kr. Láhvička inkcustu, která doma stála 10 kr.- v Šavniku byla za 60 kr. Vlčura, 11 stop dlouhá stála 2 zl. žila vláda zakoupila v Terstu pro celou zem hojnost a rozdávala je v Kotoru; kdo měl koně. mohl si ho z darm a navozit; ale kdo nemál svého
Bouček V Hoblík Hercegovec Kovář Poděbrady Terst Kotor
22 article
koně a musel si ho najmout, tomu se již jízda pro darované obilí sotva vyplatila. — V knižce zůstaln také některá nedopatření, která snadno mohla býti odstraněna. Kněžna (nyní královna) nejmenuje se Milica, nýbrž Milena. Tajemníkem knížecím by tehdy Gavro Vukovič a nikoli Vukotič a nepochá- zel tedy ze stejného rodu s kněžnou. Les nejme- auje se srbsky „šum“, nýbrž „šuma“, srv. Šumava a pod. Knížka má několik obrázků, mezi nimi prav- divou podobiznu slavného turkobijce Peka Pavto- váče, jež je vzácností. Józef Chociszewski: Sybilla Lechwa. Pozna ksiegarni W. Wilak. Cena 50 fen. J. Chociszewski: Božena szyli Córka kmiecí czeskím tronie. Igra w 2 odslonach na fle dziejáw czeskich. Gniezno. J. Chociszewskiego. Cena 85 fen. [1 Kl. J. Chocisewski: Elementarzyk Historyczny Polski. Gniezno. Nakladem J. Chociszewskiego. d'Ancona A.: Scritti danteschi. Firen- ze 1912. 5 1.
Milica Milena Gavro Vukovič Vukotič Peka Pavto Chociszewski W Wilak J Chociszewski Božena Córka J Chociszewskiego Klement J Chocisewski d ' Ancona Scritti Šumava Hnězdno della Lechw Elementarzyk Historyczny Polski Fire
23 article Bertrand L: Gustave Flanbert. Pari
Bertrand L: Gustave Flanbert. Pari 1912. 3 fr. 50c. Cairns W. B.: A History ol America Literature. Now York 1912. Doll. 1.75. Descharmes R. at R. Dusnesnil: Autour de Flaubert. Eiude historiques et documentaires Paris 1912. 7 fr. Farinelli A.: Hebbel e i suoi dram m Bari, 1912, 41
Gustav Cairns Farinelli Hebbel Bari Histor ol Amerika Literature Now York Autour jít Flaubert
24 article Field C.: Persian Literature. Londor
Field C.: Persian Literature. Londor 1912. 3 sh. 6d. Filomusi G. Lr.: Novissimi studii st Oante. Cittá di Castello 1912. 4 1 Lam St.: Polska literatura wspo czesna. Warszawa 1913. 1 Kr Mayne E. C.: Byron. London 1912. 21 sh. Mever Rch. M.: Die deutsche Liter tur des 19. Jahrhunderts. Volksausgabe Berlin 1912, M. 4.50, Elsenhans Thdr. Lehrbuch der Psycho- (ogie. Tübingen 1912. 15 M. Frehn Jul.: Nitzsche und das Pro- blem der Moral. Neubabelsberg-Berlin 1912 M. 2.50. Gran Gh.: Jean Jacques Roussesu London 1912. 12 sh. 6 d
Castello E C Byron London M Frehn Jula St Polsko Varšava Berlín Tübingen Field C Lehrbuch der Psycho Grana gh Persian Literature sh Novissim studie st Oante Elsenhan Thdr Jean Jacques Rousses London
25 article Renouvier Ch. Traité de logique fo
Renouvier Ch. Traité de logique fo male. Paris 1912, 8 fr. Renouvier Ch. Traité de logique ge- něrale. Paris 1912. 8 fr. Bittermann, Schmidt u. Weitz: Lehrbuch des Automobilrechts. Berlin 1912. 5 M- Corbin P.: Histoire de la politigu extérieure de la France. Tome I. Pari 1912. 7 fr. 50c. Granger F. Historical Sociolo gy New York 1912. Doll. 1.25. Hasbach W. Die moderne Demokra- tie. Jena 1912. 16 M. Ogg F. A.: Social Progress in co- temporary Europe. New York 1912. Doll Rehm Hm.: Deutschlands politisch Parteien. Ein Grundriss der Parteienlehre und der Wahlsysteme. Jena 1912. 4 M. Sokolov K. N.: Parlamentariz m. Opyt pravovoj tcorii parlamentarnago stroja. SPb. 1912 3 Rb. Steffen Gst. F.: Die Grundlage der Soziologie. Ein Programm zu der Methode der Gesellschaftwissenschaft und Naturforschun Jena 1912, 3 M.- Petre F. L.: Napoleonís last Campaig in Germany, 1813. London 1912. 12 sh. 6 d Albu Alb.: Grundzůge für díe Er- nahrung von Zuckerkranken nebs praktischen Anweisungen für die Diabetesküiche (nach weil. Dr. Gilberts Diahetesküche). Halle, 1912, 4 M.
Renouvier Ch Renouvier Bittermann Schmidt Weitz M Corbin Franc Granger M Ogg Grundriss K N Steffen Gst Eina Napoleonís London doktor Gilberts Diahetesküch Paris Berlín New York Jena Halle Doll Rehm hm Traitý jít logique Traitý jít logique ge Lehrbuch desátník Automobilrechts Histoire jít le Tom I Historical Sociolo Social Progress Deutschland politisch Parteien Parteienlehre und der Wahlsystout Parlamentariz m . Opyt die Grundlag der Soziologie Gesellschaftwissenschaft und Naturforschun Jena Campaig in German sh die Diabetesküiche
26 article
Auvray et Mouchet: Maladies du ra- chis et de la moelle. Paris 1912. 12 fr. Bischoff E.: Lehrbuch der gerichtli- chen Psychiatric für Mediziner und Juristen. Wien 1912. 8 M. Boydstun J. F.: The Science of human Nature. Boston 1912. Doll. 2.— Markov N. N.: Patologija i terapija uregrita v mužčin. SPb. 1912. 1 R Mayrhofer B.: Lehrbuch der Zahn- krankheiten. Jena 1912. 9 M. Ramírez Garcia M.: Tuberculinodia- dnóstico v tuberlinoterapia. Logrono 1912, 12 pes. 50 Akers C. Edm.: A History of South America, 1854—1904. London 1912. 21 sb. Bapst Edm.: Les origines de la guerre de Crimée. La France et la Russie de 1848 1854. Paris 1912. 7 fr. 50 c. Hermann H.: Chinesische Geschichte Stuttgart 1912, 10 M. Člédat L.: Dictionnaire étymologi que de la langue frangnise. Paris 1912 4 fr.
Bischoff Psychiatric M Boydstun Markov N N M Ramírez Garcia Tuberculinodium London Hermann H Paris Wien Boston Jena Le Franca Mayrhofer B Lehrbuch der Zahn Histor of South Amerika Maladies jít ra Lehrbuch der gerichtnout Mediziner und Juristen the Science of human Nature Akers C Les origine jít le guerre jít Crimée Chinesische Geschichte Stuttgart
27 article
Daydot A: Histoire générale de 1 peinture. Vol. I. Paris 1912. 25 fr Farag6 8.. Wohnungskunst. Budapest und Leipzig 1912, 60 M. Rogers A. and A. B. Aubert: Industri al Chemistry. London 1912. 1 E 4 sh. Zubrzycki S. J.: Nauka wstepna do zna- jomošci stylow architektonicznych. Cz. I. Kraków 1912. Josef Müller: Sloh v nových proudech vyučovacích. V Praze. Zemský ústřední spolek jednot učitolských v král. Českém. V komisi knih- kupectví Josefa Rašína v Praze VII. Cena K 4.80. váz. K 6..— R. Špillar-J. Šprinar: Kompendium »raktické fotosrafie pro amatéry. v Praze. Zem. ústř. spolek jednot uěitelských v král českém. V komisi knihkupectví Josefa Rašína Pnaze VII. Cena K 4.20, váz. K 6.20. Ela Volfová: Když chodila světem po- hádka. V Praze, I. L. Kober Učitelský kalendář na r. 1912-13. v Praze. Zem. ústř. spolek jednot učitelských v král Českém. V komisi knihkupectví Josefa Rašína Praze VII. K 2.20. Kalendář českých obchodaích ce- stujících na r. 1913. V Praze, Spolek českých obchodních cestujících. K 1.50. Zprávy komise pro soupis staveb ních a historických památek král. hl města Prahy. Pořádají: prof. dr. K. Chytil jnž. Jan Herain, dr. Luboš Jeřábek a kan. Eduar šittler. V Praze, nákladem vlastním. Nová korespondence Václava Bu- dovce z Budova z let 1580—1616. Shledal a k vydání upravil dr. Julius Glücklich. V Praze. Česká akademie cís. Frant. Josefa pro vědy, slo- vesnosl a umění František Šimek: Cestopis T. Z. Mande- vílla. V Praze, Česká akademie cís. Frant. Jos. pro vědy, slovesnost a umění. Emanuel Leminger: Královská mincov- na v Kutné Hoře. V Praze. Česká akademie cis. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění Dr. Ferd. Hrejsa: Česká konícse, jeií vznik, podstata a dějiny. V Praze. Česká akademie cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění. 1.25.
M Rogers A A Aubert London Müller Rašín R Špillar J Šprinar Volfová profesor doktor K Chytil Herain Jeřábek Václav bu Julius Glücklich František Josef Šimek Leminger Ferd E 4 sh Krakov Praha Jos Kutná hoře Daydot A knihkupectví Josef Rašín Praga Český akademie cís Hrejsa Histoire générale jít 1 peinture Faraga 6 8 Budapest und Leipzig 1912 Industri al Chemistr cestopis T . Z . Mand královský mincov Český konícs
36 article PRAŽSKÉ PÍSNIČKY
PRAŽSKÉ PÍSNIČKY Pro zpěv a klavír (nebo kytara)- 3 sešity po K 1.60. Pro orchestr nebo dech. hudbu: I. a II. sešit po K 3.60. Texty s nápěvy k písním jednotlivým po 20h. Sešit I. 1. Po starých zámeckých schodech. 2 . Ty petřinské stráně. 3. Zvoncčky v Loretě.4 Když šel pan Johannes. Sešit II. 1. Když nad Prahou se večer uklání. 2. Kdybys tys mi chtěla dát. 3. Není lepší jako z jara. 4. Vdávala se jedna panna, 5. Panna Veronika. Sešit III. 1. Než jahloň odkvete. 2. Na velko- převorském náměstí. 3. Píseň o kocourovi. 4. Ztracená láska. 5. Vojenská.
Johannes Veronika Praha
38 article Sbírka zpěvů s prův. piana
Sbírka zpěvů s prův. piana Č. 20. Diskrétní romance. (Vyskočil-Vašata) S prův neoblig, cella, K 1.80 21. Ballada o smutné princezně o panciři s trojím zámkem. (Růž- Nasková) K 1.50 22. Svatební cesta. (Růž. Nasková) K 1.50. 28. Balladia o chudé pradleně a jeji dceři švadleně. (Hašler-Vašata) K 1.50 29. Vyšebradská skála. Jedna „novo- pražská“ (Hašler-Vašata) K 1.50
Vyskočil Vašata Nasková Hašler Č . 20 diskrétní romance
44 article PRAHY
PRAHY pro 1 hlas s prův. pian napsali Balák a Provazník. Cena K 1.60. Texty s nápěvy po 20 hal. 1. V Malvazinkách. 2. Na Kohoutku svatovít- ském. 3. Pan Anton. 4. V zlaté studni. 5 Hi- storie o znuděném mládenci. Starý, Vítězství Slovanů. Hymnický pocho Pro piano 80 hal., pro orchestr 2 k Vašnta, Písně o mé milé, pro 1 hlas s prův. piana. 1. Má milá, co to v tváři máš. 2. Na té vaší zahrádečce. 3. Když tě vedli ku oltáři. Cena K 2.40. Seznamy zdarma. - Zásilky na ukázku i n 29996 splátky.
Balák Provazník Anton Praha Slovan