ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e76c5e0-8f08-11dd-9981-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 68 celkem · entity: place 67, person 21, org 5, work 14
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 5. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 5.
4 article
V drobném prodejiu ranní disle o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za d k Ve fliálkách na venkově ranní člalo . . . . . . . in večerni . . . . . . . . 5 lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimo zdministrace v Marianské ul, u Tam nachánejí se taž redakce, tiskárna a expedie Národních Listů“ Rukopisy se novracell. Dnešní číslo pro Prahu jest o 22 sranách, s přílohou pro venkov o 26 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 7. ledna v ob vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Krise východní a budoucí po- měr srbsko-rakouský.
Krise východní a budoucí po- měr srbsko-rakouský. Poslední slovo poraženého Turecka, na něž čeká u svrchovaném napjetí se zbra- ní v rukou, u svých baterií na bojišti ča- taldžském čtvrt milionu junáků slovan- ských — dosud nepadlo! Čekalo se dle podrážděné předpovědi osmanských jednatelů v Londýně již dnes, v sobotu, ae vítězové dali Turkům k němu lhůtu do pondělka do 4. hod. odpolední. Však v ho- rečně rozčileném Cařihradě patrně ještě není rozhodnut vášnivý zápas pýchy a zou- falství mezi stranou válečnou a vládou sultánovou, strachující se o hrdla vlastní. Strana válečná zuří, že sultán již zašelv chabosti příliš daleko, když obětuje balkánským národům všechno bal- kánské území na západ od vilajetu drinopolského, t. j. 125.000 čtverečních ki- lometrů s 3,870.000 obyvateli, a nevyhra- žuje Turecku na pevnině evropské nežli území Thracie s pevnostmi drinopolskou lozengradskou, Rodostem, Gallipolim, Dar- danelami a Cařihradem, pak veškeré egej- ské ostrovy až na Krétu, již zůstavuje sprá- vě velmocí evropských. To prý jest ampu- tace říše v dějínách neslýchaná a nevída- ná. Turecku nezbude po ní v Evropě než území 44.000 čtver. kilometrů s 2 miliony obyvatelů. Naproti tomu odpovídají Turkům ví- tězové balkánští: „Neoceňujete vždy ještě správně výsledky války. Nemáte po všech porážkách svých ještě dosti na tom. že vám ponecháváme Cařihrad a Darda- nely? Chcete nás donutit k dalším bitvám?
Turek Turecko Londýn Cařihrad Thracie Kréta Evropa
6 article
Jak můžete očekávat, že lze nám uzavřít mír bez Drinopole a Lozengradu, bez Kréty a ostatních egejských, většinou Ře- ky osídlených ostrovů? Vyzýváme vás. byste do pondělka 6. ledna do 4. hod. od- polední dali nám určitou, neklamnou od- pověd: 1. Chce-li Turecko postoupit všechna svá práva na Krétu spojeným státům balkánským? 2. Chce-li jim postoupit ostro vy egejské? 3. Ať navrhne Turecko takové ohra ničení Thrácie, aby Drinopol připadla spojencům balkánským. Kterak se Turecko přes dnešek roz- hodne? Sebralo a sehnalo do tábora svého před branami cařihradskými opravdu ta- kové spousty čerstvého vojska z Asie, že by si troufalo vážiti poslední rozhodný boj, dávajíc v sázku sám Cařihrad? Anebo mají pravdu zpravodajové cařihradští, kte- ří líči stav armády turecké jako sotva obstojný, ale stav financí tureckých již krajně bídný, takže obnovení války by velmi brzy vedlo k děsnému bankrotu státnímu, při němž by na vydržování voj- ska v poli nemohlo se pomýšlet. Tomu-li vskutku tak, potom pravděpodobně Ture- cko skloní se k oběti vyhladověné Drino- pole i neudržitelného svého panství nad Krétou a řeckými ostrovy v moři Egejském. Ale kdož ručí za vítězství chladného ro- zumu ve chvíli, kde propadá soudu dějin stará, sveřepá tyranie plemene válečni- ckého? Zda právě v předvečer osudného rozhodnutí v takovém dramatu světo- významném nerozbouří se pološílená vá- šeň v podrážděném živlu osmanském ak smrti zraněný tigr nevzpruží se k posled- nímu skoku útočnému? . .. Jsme přesvědčeni, že by se mu zle vyplatil. Bulharští a srbští junáci jsou na něj úplně připraveni, jak viděti z poslední- ho proslovu samého krále bulharského.
Drinopol Kréta Turecko spojený stát Asie Cařihrad
7 article
Jiná ovšem jest otázka, co řeknou vel- moci evropské. Zda zůstanou i při obnově války opět neutrálními diváky, či vkročí, mezi obě bojující strany a zvolají. „Dosti krveprolití. Nechte nás samých roz- soudití váš krutý spor!“ Zřejmě vyčkávají též ony napjatě pondělního osudného rozhodnutí se Osmanstva a dotud trvající nejistota si- tuace byla asi též příčinou bezvýslednosti včerejší „besedy velevyslanců“ v Londýně jichž starost soustředěna jest nyní na ohraničení tě krásné Albánie, která má býti z posavadního divokého brigantažia proměněna stůjco stůj v neodvislý mo- derní stát! „Dnes platíme za neodvislost Albánie cenu přes 700 milionů korun, k níž při- čísti dlužno ještě veliké ztráty, jichž utrpěl obchod a průmysl za prošlé krise,“ — vy- početla dnes (4. ledna) sama „Bohemie“ Bohdejž by jen tím byl účet skončen! Jedinou útěchou za přestálé ztrátya strasti teskné může býti počínajíci zlepšo- vání sousedského poměru našeho k Srb- sku a vítězný postup poznání onaléha- vé potřebě brzkého a trvalého přátel- ství politického a národohospodářského mezi námi pro všechen budoucí zdar a roz- květ našeho vývozního průmyslu do no- vého Balkánska. Vůčihledě příbývá i v tá- boře Němectva zdejšího hlasů, prožehnáva- jících dosavadní Srbsku nepřátelskou poli- tiku Goluchowského, jakož i Aehrenthala kteráž Srby krajně rozhořčovala, nás ale řezala do vlastní hrudi; hlasů, naléhajících na úplně jiný kurs, na politiku blahovolnou jihoslovanským státům, aby ony navzájem přály pak nám a našim tovarům, otvírajíce jim trhy své po všem Balkánsku. Či nemlu- vili v ten smysl na poslední schůzi pan- ské sněmovny i politikové, u Němců tak na slovo vzatí, jako dr. Baerenreite a dr. Arnošt Plener?
Srb Goluchowský Srba Němec Baerenreite doktor Plener Londýn Albánie Bohemia Bohdejž
8 article
Nemusila stejné přímluvě německého průmyslníka i sama „Bohemie“ včera do- přáti místa? Ze všech těch projevů, nasvědčujících potěšlivému obratu v názorech a úsudcích myslících kruhů německých však nejdů- razněji mluví úvodní článek „Reichenber- ger Zeitungu“, jenž dospívá posléze k té- muž poznáníoprospěšnosti srb- ského přístavu v Jaderském moři pro náš rakouský prů- mysl, jakéž jsme byli my hne za nejtužšího sporu o přístav srbský první pronesli a pevn zastávali. Liberecký německo-nacio- nální orgán dnes opětuje po nás téměř do- slova: „Nenahlížíme, čeho by Rakousko mohlo proti obchodnímu přístavu Srbska na moři jaderském namítati. Naopak náš hospodářský interes zrov- na vymáhá takového přístavu srbského (Drače), kterýmbychom bezprostředně mohli z Terstu s obejitím Uher obchodovatis Balkánskem. Jest leda jen zájmem Maďarů. aby Srbům odpírali toho srdečného přání a není to věru ani německá, an rakouská politika, která nutí ve- škeren náš obchod s Balkánskem k cestě přes Maďarii. V málo letech (r. 1917) bu- deme státi před obnovou vyrovnání s Uhry. Pak asi ochladne to nadšení pro spolek německo-maďarský a pak by se ukázalo, jakou výbornou podporou bylo by nám v našem emancipačním zápa- su proti Uhrám, kdybychom měli přímou cestu, mimo Uhersko na Balkán a tuto cestu otevře nám srbský přístav na Adrii.
Uher Maďar Srba Adrie Rakousko Srbsko Drač Terst Uhry Uhersko Balkán Bohemia ger Zeitung německý
9 article Malý finanční plán.
Malý finanční plán. V malém finančním plánu má býti, jak zřejmo, docíleno toho, aby země dostávaly skutečné podily na určitých daních, neob- mezené ani nahoru, ani dolů, vzrůstající se vzrůstem, klesající s klesáním daní. Tyto po- díly nemají býti ani dotacemi plynoucími vše- obecně z pokladny státní, ani nemá býti při nich uveden účel, k němuž jich má země po- užiti. Tyto podíly musí tvořiti část výnosu tak, jakoby země smluvily se státem, že pro zjednodušení ukládání i vybírání bude obsta- rávati obojí stát a podíl dávati zemím. Při tom ovšem velmi důležitým zůstává klíč, podle kterého rozdělení mezi země se provádí. Při berní reformě z roku 1896 objevil se první úděl zemím a to z osobních daní, ja- kožto náhrada za to, že země vzdaly se při- rážek k osobní dani z příjmů, aby progresivní její ráz nebyl setřen. Až do r. 1909 dostávaly země dle čl. X zák. o osobních daních z r. 1896 úděl dle vý- nosu osobních daní (osobní daně z příjmů, da-
10 article
ně z vyššího služného, všeobecné výdělkové. daně výdělkové podniků k veřejnému účto- vání povinných, daně důchodové) a rozdělo- ván byl tento úděl dle klíče realních daní v jednotlivých zemích zaplacených. Po r. 1909 dle čl. XII. cit. zák. měly země z osobní daně z příjmů dostávati to pevné procento, které r. 1909 obdržely dle výnosu osobních daní, dle výnosu daní realních vskutku zaplace- ných. Klíč zůstal týž. Tato změna často bývá prohlašována za nevýhodnou pro země. Ve skutečnosti však tomu tak není. Konjunktura obchodní byla r. 1909 přízniva (a od ní zá- visí výnos osobní daně z příjmů i daně pod- niků k veř. účtování povinných), takže pro- cento údělové dosáhlo cifry 12.81. Kdyby země dostávaly úděl dle čl. X (osobní daně), dostaly by r. 1910 K 19,657.765. r. 1911 K 21,592.574: dle čl. XII. (realní daněh dostaly však r. 1900 K 21,112.567, r. 191i K 21,779.389. Příčina spočívá v tom, že procento údělu na výnosu v r. 1909 na 12 812% stabilisované dostává se z celého vzrůstu daní realních ihned, kdežto při dělení dle čl. X. připočítá se při osobních daních k tomu, co má dostat stát nejprve tak zv. přirozený přírostek 2.59 daňové sumy roku předehozího a teprve na dalším vzrůstu participují země polovicía stát polovicí dle čl. IX. odst. 4., takže země participovaly na polovici nadnormál- ního vzrůstu těchto dani.
11 article
Tento úděl není však pružný, neposky- tuje náhradu za vzdání se přirážek, poně- vadž daně realní jsou nehybné a jen daň čin- žovní má stoupající výnos, kdežto ostatní mají spíše tendenci klesající. Při tom daň činžovní potřebuje reforem, které zmenší její výnos. Již zákon o přístavbách, malých bytech, o- počítávání zvýšených přirážek bude míti z následek snížení výnosu této daně a k tomu přistoupí ještě další úlevy jak v činžovní, tak třídní domovní dani. Kdežto výnos osobní daně z příjmu bude stoupati a tím zároveň újma zemím způ- sobená osvobozením osobní daně z příjmů od přirážek poroste, zů- stává náhrada za to jim dávaná stejná nebo dokonce menší. Je proto naprosto nutno a spravedlivo, aby zemím dostal se podíl na větších výnosech osobní daně z příjmů (z to- ho, co nad 108 mil. výnosu, zemím polovice), poněvadž jejich přirážkový výnos k daní té by rostl s její vzrůstem a nelze dávati jim jako aekvivalent téměřtabilisovaný nebo klosajíci úděl dle výnbsu daní realních. Klíč pro rozdělení toho výnosu není dle výnosu osobní daně z příjmů, nýbrž dle daní reálních zaplacených. Uvádím v tabulce klič
16 article
Dolní Rakonsy Horní Rakousy . . . Solnohrady. . . .. Štvrsko . . . . . . Korutany . . . . Krajina . . . . . . Terst. . . . . . . Istrie . . . . . . . Gorice Gradiška . . Tyrolsko . . . . . Vorarlberg. . . .. Čechy . . . . .. Morava . . . . . . Slezsko . . . . .. Halič. . . . . . . Bukovina . . . . .
Gradiška Dolní Rakonsa Horní Rakousy Korutany Terst Istria Tyrolsko Čechy Morava Slezsko Halič Bukovina
21 article
dle výnosu osobní daně z příjmů a na první pohled je viděti příčinu, proč nebyl tento klíč přijat. Dolní Rakousy mají 48% výnosu osobní daně z příjmu. Ne však svým přičiněním. nýbrž proto, že Vídeň jest sídlem nejvyšších úřadů, nejlépe placených pluků úřadnických. že ve Vídni jest kde co zcentralisováno, že do Vídně stěhují se z celého Rakouska zbo- hatlí lidé všech náboženství, do Vídně dávají svoje centrály veliké akciové společnosti (na- ši Němci tyto skutečnosti těžce cíti), zkrátka Vídeň odsává bohatství ve všech zemích na- hromaděné. Pro Dolní Rakousy, které jsou aktivní zemí, která dokonce Vídni dává podíl z údělu, není vzdání se přirážky obětí takovou. jako u zemí ostatních. Klíč dle daní reálních přijat proto jako kompromis. Při tom má však tento klíč nevýhodu tom, že stanoví se dle daní vskutku vybra- ných. Při tom Čechy i Morava trpí značně od- písy daně pozemkové při pohromách živl- ních. Země dostane nejen méně přirážek nýbrž méně údělu a procento D. Rakous, u nichž hlavní roli hraje činžovní daň vídeňská a odpisy gruntovní daně nepadají na váhu, se tím zvyšuje. Z odpisů jednotlivci (vyjma velko- statkáře) mají prospěch nepatrný, ale celkové finanční hospodářství okresní i zemské těžce trpí. To uznává se i na agrární straně; ale pokud není reforma zákona o elementárkách provedena, dalo by se aspoň této škodě odpo- moci tím, že by pro stanovení klíče rozdělo- vacího počítala se pozemko vá daň dle předpisu, ostatní daně reální dle výnosu.
Němec Čecho Dolní Rakousy Vídeň Rakousko Morava Rakousy
22 article
Pokud jde o daň lihovou, značí nový stav skutečný podíl na dani lihové, poněvadž ze- mě participují trvale na vzrůstu daně, stejně jako stát. Při dosavadním údělu platil klíč komumní rektifikovaný v zákoně z r. 1901. Ke klíči to- muto došlo se tím způsobem, že v letech 1896 až 1899 byl zjišťován konsum lihu v jednotli- vých zemích. Pomůcky byly nedostatečné a všude nepostupovalo se dle stejných pravidel. někde — v jižních zemích a v zemích, kde ne- ní výroby — dokonce konsum jen odhadnut. Proto provedeny opravy v tom směru, žev oněch zemích (H. Rakousích, Solnohradsku. Štyrsku, Korutanech, Krajině, Tyrolsku, Vor- arlberku, Istrii, Gorici, Gradišce, Terstu) při- dáno 5% konsumu a to tím spíše, že v ostat- ních zemích za základ klíče vzal se nejvyš- ší konsum v letech 1896-99, z toho vznikl klíč v tabulce jako „konsumní klíč s 59% opravou uvedený, který nazývá se pravidelně č i s tým klíčem konsumním. Poněvadž však současně inkarmerována byla tehdy zemská dávka z lihu v některých
Rakousy Solnohradsko Štyrsko Korutany Tyrolsko Istria Gorica Gradiška Terst
50 article
Na ranní a večerní listy předpláci sn V Praze v administraci na čbvrt leta . . . . — p s dvoji donáškont na měsíc. . . . . . 2 K 54 h na čtvrt leta . . . . 7 K eah ve filiálkách na měslo . . . . . 2 K 30 Poštoni na měsin. . . . . . B K 20h na čtvrt leta . . . . 9 K 60b a dvojí zásilkou Ba měsle B K 80 na čtvrt lota : . . I K d0
Praha
51 article
zemích zavedená a ukázalo se, že by Krajině výnesl úděl o 545.318 K, Korutanům o 66.128 kor. a štyrsku o 240.903 K méně než jejich dosavadní dávka, bonifikovalo se těmto ze- mím úhrnem 852.349 K na účetostatní ch zemí a tím vznikl klič z r. 1901, dle něhož se rozděloval podíl 20 h z konsumovaného li- tru lihu. V předloze min. Korytowského z roku 1908 byl za základ položen klíč čistý (s 5 0 opravou) a dala se jistá náhrada jižním zemím Gorici-Gradišce, Istrii a Dalmacii. Tím vznikl klíč Korytowského, který také posl. Stein- wender položil za základ pro rozdělení při- rážky 50 h nyní navrhované. Jisto jest, že všecka snaha má směřovati k tomu, aby bylo provedeno rozdělení dle skutečného konsumu v zemích a tím docíleno přiblížení se k tomu, aby byl podí skutečnou náhradou za samostatně vybíranou konsumní dávku zemskou. Není pochyby, že by nyní při kartelu lihovém se dal konsum bez- pečněji zjistiti než v r. 1896—99. Avšak na toto zjišťování lze těžko pomýšleti nyní a ne- zbude, než spokojiti se nějakou kombinací. Je zajisté závadou systému podílu zemí na daních konsumních, že lze těžko přizpůsobiti klíč skutečným konsumním poměrům a jejich vý- voji, poněvadž konsum sebe lépe zjištěný není stabilní, v různých zemích různě roste resp. klesá. Jisto však jest, že důvod pro bonifikace, způsobené inkamerací dávky ve Štyrsku, Kra- jině a Korutanech při tomto zvýšení pominul.
Korytowský Stein Gorica Gradiška Istria Dalmacie Štyrsko Korutany
52 article
Mnozí zastávají názor, že populace má býti vzata za základ, aneb aspoň tvořiti regulativ při konsumním klíči a navrhují aritmetický střed mezi klíčem dle obyvatelstva a klíčem konsumním. Pro zajímavost klíč ten uvádím, ačkoli po mém názoru mohl by zde míti vý- znam jen přírůstek obyvatelstva v jedno- tlivých zemích a klíč dle toho kombinovaný, nikoli mechanicky aritmetický střed mezi počtem obyvatelstva a konsumem, poněvadž přece v zrůstáním populace roste konsum, poklesem klesá konsum. Jisto ovšem jest, že to nemusí platiti právě u kořalky. Pro zajímavost uvádím, mnoho-li litrů lihu případá na hlavu obyvatelstva dle konsumu z let 1896—99: Slezsko 7.55; Štyrsko 7.54: Ko- rutany 6.51: Morava 6.47; Bukovina 4.23; Halič 3.80; Dolní Rakousy 3.28; Krajína 3.12; Čechy 2.99; Solnohradsko 2.71; Tyrolsko 2.29; Terst 2.09; Vorarlberg 1.45; Gorice Gradiška 1.27; Dalmacie 0.83: Istrie 0.81: Horní Rakousy 0.11. Při tom ovšem předpokládám, že konsum se nezměnil. Pro přehlednost uvádím dále klíč spotřeby Klič pro úděl z daně lihové
Krajín Čecho Solnohradsko Štyrsko Bukovina Halič Dolní Rakousy Terst Vorarlberg Dalmacie Istria Horní Rakousy ko Gorica Gradiška
65 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. ledna. — (Kronika.) Jsou tvrdé oříšky života, a není hračka, je luštit. Naši germa- nisté nám takový předložili. Má-li být něm- čina povinným předmětem na našich školách či nemá? Dosud nebyla povinna. Co není povinno, rádo se zanedbává. Mnohý žák prošel školu a německy se nenaučil. — Divná věc! Ve škole se nenaučil. ale později jste ho někde potkali a tu ně- mecky — uměl. — Jak to možno? — Tak! Někde v životě se naučil. Je to známá věc. Je u nás všude tolik němčiny! Nalehá se všech stran. Každý vzdě- lanec, jak říkají, zná německy. A nevzdě- lanec, jak by smet. Aspoň každý druhý. Ne- učil se, ale zná. Čert ví, kde k tomu přišel. — Důkaz veliké potřeby! A čeho má v životě potřebí, k tomu má být člověk školou připraven. — Čemu ho život sám naučí, nač tím žáka týrat také ještě ve škole? — škola dává základ, usnadňuje úkol . .. Po stránce čistě školské nebylo by ko- nečně pochyb. Co člověk zná, je lépe, aby znal řádně. A má-li se žák něčemu naučit. ať je povinnován se naučit! Však tu teprv začínají obtížel Až dosud němčina na školách nebyla povinna, ale všude jí bylo plno, vládla všude, překážela našemu národnímu vývoji, jen s těží jsme se ubránili jejímu panství. Jak bude teprv, jest-li si ji sami ještě po- vinně zavedeme? Až dosud bylo co dělat. abychom co možná obmezili potřebu pro nás tak vražednou. A příště máme jí sami ještě významu přičiňovat? To už není otázka jen školského předmětu! Mluvíme o svém věko- vitém zápase. Nikdo nám nesáhá na hrdlo, na statky, nikdo neprolévá naši krev a přece
Praha
66 article
úporně zápasíme. Běží o naši bylost! Zápas čistě idejný, vzdělanostní. Máme zachránit, zabezpečit, k rozvoji přívést svou vlastní kulturnou podstatu, svou národnost, svůj jazyk. Nebojujeme proti Němcům, kteří jsou nám lhostejni, ale bráníme se proti němčině která nás ohrožuje svým panstvím. — Jsme obklopení útočným živlemí Dare se nám do vnitř všemi skulinami Třeba se mu ze všech sil bránit. Co si počnem? — Víte, co? Otevřete do kořán dvéře a sjednejte živlu nejsnadnější přístup! radí naši rádci. Návrh dost překvapný. Není divu, jsme-li trochu zaraženi. Hledíme, přisunout si otázku trochu k světlu. Známý zjev z oboru životných úkolů Zájmy se křižují! Drobné zájmy jedinecké s velkými idejnými. Národ, věkovitá bytost. Mít o něj péči? Což to jiného, než myslit vídět do dálky, zaměřovat kroky, upravovat poměry třeba na léta, na desítileti napřed Jedinec? Bytost krátkodechá. Jemu dostačí. těžit z okamžiku, zařídit se co nejlépe pro chvíli, která právě platí. A poměry jsou právě takové, němčina u nás ještě mnoho platí. Je výhodno jedinci, nezapomínat toho. A ak se oba zájmy spolu příčí, velký ná- rodní a drobný jedinecký! V zájmu národ- ním by bylo, obcházet se bez němčiny, pů- sobit na poměry, aby se přizpůsobily po- třebě národa a jeho jazyk v jeho obvodu aby jak náleží byl uplatněn a do svého práv uveden. Zájem jedince však je opačný, káže. přizpůsobit se raději poměrům a těžit pro- sebe z nich, co se vytěžit dá. Obtíže idejného postupuí — Marná řeč! Němčina bude u nás vždy nutna! Už v zeměpisné poloze to vězí Jsme se všech stran obklopeni . .. — Čím hrozivější poloha, tím více ostra- žitosti ukládá. Dvojjazyčnost, pro národ ne- bezpečný stav! . ..
Němec
67 article
— Jaké pak nebezpečil — Nebezpečný, protože mimořádný přechodný. Dvojiazyčná společnost je vždy hotova, při nejbližším obratu přiklonit se na stranu svého drobného prospěchu. Hi- storie měla by nás poučit. Jsme na nejisté půdě, panuje tu neustálý komih živlů, stálý přeliv vln, tu sem, tu tam . .. — Právě proto třeba půdu chránit, stavět pevné hráze proti přiboji. — Nemožno přec odlučovat vzdělaný národ čínskou zdí od ostatního světa! — Ochranný pás není ještě čínská zedl Každý celek chrání svou bytost, jak může a umí. Ani moderní vzdělaný národ nesmí nic zanedbat tím směrem. — Zůstává přec potřeba živých styků s vůkolním světem. Jazyk malého národa není světovýl — Třeba pěstovat styky, ale tak, aby z toho nevyšla vlastní škoda. V tom je osobitost úkolu, v tom důmysl opatření! . . Uvažujeme o svých potřebách, o svém úkolu. Stran svých styků se světem až posud dávali jsme jaksi přednost frančině. Nebylo nic plně vysloveno, ale prostý pud nás tak vedl. Frančina je světový jazyk, koná vý- bornou službu po stránce styků, je nám zeměpisně vzdálena a národně nijak nebez- pečna. Potichu bylo uznáno, frančina bud naším pojitkem. Jen nic soustavně prove- deno nebylo. — Máme nejbližší sousedy v zemi S těmi přec nebudeme se dorozumívat ně- jakým — třetím jazykeml — Kdo s námi chce trvalejí pobýt, ae se po našem přiučí. Je to jediný způsob. aby domácí živel zůstal pánem ve své do- movině. Až dosud platil opak. Sami ve svém území jsme nadbíhali svým krajanům — je- jich jazykem. Neklamný příznak poroby. — A zřízení veřejné? Má své před- pisy, klade požadavky . .. — Zřizení, dílo lidské! Je schopno úpravy Třeba je přízpůsobř potřebáml
68 article
Nezáleží jen na násl — Máme však svůj obvod a úděl, kde sami rozhodujeme. Třeba obrátit všechen důmysl, vynaložit všechnu energii, napnout všecky síly, aby zde bylo, jak káže potřeba národního života, jeho rozvoje a budoucno- stil... Překáželo tomu rozvoji, že bylo v na- šem životě na všech stranách příliš mnoho němčiny. Třeba se starat, aby jí bylo po- třeba čím dále méně, pořád méně . .. Ejhle! Kulturný úkol! A zcela osobitýí Cesta za úkoly života vede začarova- rovaným lesem. V levo, v pravo stále miho- tají světélka, svádějí a lákají stranou do houští. — Co chcete! Naši krajané druhého ja- zyka jsou ve stejné poloze, na rozhraní živlů jako my. A už se rozhodli! Zavedou prý si povinnou češtinu na školy. Stejná poloha, úkoly různé! — Naší kra- jané mají svou bytost národní plně zabezpe- čenu. Zdědili šťastné zřízení, jsou po stránce národní plně zabezpečeni. Nám ta velká sta- rost teprve zbývá. Jaká různosti — Ať jen se učí pilně češtině naši kra- jané! Přiidou-li mezi nás, bude jim slušet, aby se oháněli po nasku. My jistě nebudeme méně obezřelí při své návštěvě u nich. Kdo z nás chce do Teheranu, učí se pilně persky. Je to normálný stav. Aby také u nás byl za- veden, vymáhá zvláštního postupu. Nelze tu nic napodobit, třeba o svém úkolu samostatně řešit! . . — A potom, výhody němčiny, považtel Světovost jazyka, bohatství literatury! Jaké poklady vědomostí všech oborů tu nahroma- děny! Vše to je našinci na ráz otevřeno, nejsnadněji přístupno! . .. Zrádná výhoda! Právě v té snadné pří- stupnosti cizích pokladů je nebezpečí. Na- šinec, chtěje konat svůj »kulturný úkol«, spolehl se prostě na snadnou přistupnost a při své práci odpustil si — vlastní ná- mahu. Devět desetin všeho, co nazývám
Teheran