ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 80ee5970-75a5-11dc-8883-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 40 celkem · entity: person 41, place 32, org 14, work 8
1 masthead
12. července 1908. Číslo 190
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 15.
4 title
Výtvarně uměnl.
5 article Různé.
Různé. = Na cestě z výstavy do musea zastavil jsem se v parku. Nebylo možno jím projít toho dne jen jako nějakou ulicí. Všechno zářilo ko- lem. Rovné pažily koupaly se v slunci a ná- dherné koruny, podobny smaragdovým skaláma útesům, zdály se plouti vzduchem, jenž voněl letem. V některém koutě rděly se záhonky květů jak vyřinulá teple dychající krev. Hebké stíny lehaly si na plochy a měkce modelovaly hmoly, někde, na cestách, probodány lesklými šípy slu- nečnými a slunce, jež jsem neviděl, někde vy- soko na obzoru, hlásilo se všady, svoji zářivost na zelené zemi i na pobledlém azuru nebes. Krásná čistotnost letního dne, ne ještě unaveného žárem, stále ještě svěžího ve stoupavé linii ži- vota. Tu onde kmitá se postava lidská, světle pestrá skvrna a pozoruji, jak barvy na slová- cké dívčici, jež v úzkých shrnovačkách náho- dou jde strunkovitě kolem po písčité cestě, brzo měknou a přišeřují se a hned zasel se roz- žehují a rozpalují v podivuhodné hře motýlové, podle toho jak maková sukně a bílá kordulka procházejí střídavě pruhy světla a stínů v aleji Nevídím a nerozeznávám drobných tvarů, ma lých součástí, z nichž jsou složeny tyto zjevy rostlinné a lidské. Nechci. jich viděti. Oko, vnitřní vůli se podrobující, vnímá jen hmoly. tóny, skvrny v jejich odstupňované kráse, v ne- skonalé stupnici odstínů a v harmonickém skladu přírodního obrazu, přede mnou rozprostřeného.
Rovná
6 article
Sedím chvíli a cítím, že mne tento obraz obji- má kolem do kola i když jenom zpříma před sebe hledím. V té chvili víc cllím nežli vidím Zrakové dojmy se nějakým podivně milým způ- sobem v mém nitru přeměňují v pocit vlaha, klidu, radosti. Zdá se mi, jako bych sám splýval s touto souladností barevných zvuků a světel- ných kadencí. V tom okamžiku si představuji, že kdybych měl šiětec v ruce, jistě bych nenu- maloval žádný portrét tohofo pohledu, nýbrž něco, co by nosilo v sobě viditelnou zpověd mou o tom, jak nějaké eterické dechnuti napl- nilo mi celé vnitro sladkým trnutím. Na krátko. sch tak na krátko. Malir maluje podobiznu kraje; umělee svoje vnitřní s ním souznění. Oba nemají k složení obrazu a vytvoření díla jiných složek, nežli těch, jež jsou v konkretním stavu a vzhledu kraje a přírody obsaženy a zahrnuty. První je přijímá stejnoměrně, bez výběru takořka, s péčí o úplnost a zřetelnost. Zaujat jejich věcnosti, zachovává si objektivnost vnitra, aby neporušil plnost optického pohledu. Druhý však je jedno- stranný v nějakém směru. Jeho subjektivnosl bezděky vyřaďuje z vidu, co se ho vniterně ne- dotýká, seslabuje celé řady jevů, aby mohl směl vyzvednouti řady jiných, jichž pohled jej rozechvívá: dramatičnost formy, tragika linie, idylika světla, vášnivost barvy. Než nie z toho neezistuje pro sebe a co příroda spojila, ani umění není s to rozloučiti. V uměleckém vý tvoru, jehož jméno jest obraz, malba, převy- šuje jeden prvek ostatní, ale nevyřaďuje je. Po- drobuje a podřízuje je prvnímu a vládnoucímu, v organickém spjetí s, co hlavního a nevylu- čitelného, svádí je v novou, ústrojnou a uměle subjektivní harmonii. Co vumění sem nedo- spěje, zůstává rozběhem, fragmentem anebo je shroucením. e
převa
7 article
Myslím na to vše prostřed tohoto záření, maje v paměti výstavu malé družiny, kterou jsem před čtvrt hodinou opustil. Výstavu »Osmi«, nč jich je jen sedm. Nepovažují se, jak jsem ještě loni myslil, za bojujíci revolucionáře, nýbrž za vítěze, kol nichž leží jenom poražení. Porazili všechno. Zákony, konvenci, tradici, pojmya představy umělecké. Ovšem že ne sami, jak jsem při jejich lonské výstavě zde pověděl. Je- jich snahy se jmenují studie, záliší, podobizny, někdy Cirkus a jindy Přístav. Také každý jejich maliř má svoje vlastní jméno, ale stíží rozpo- znáte, že by pochodily z různých rukou a nej- méně z různého cítění. Není v nich formy ai tónu. Jenom barvy. Beztvárně, surové barevné skvrny. Nelze pochopiti, odkud je vzali. Pro jejich divoké spřežení mají po ruce výklady s vědeckou terminologií a laickým nepochope- ním. Střízlivý optický diagram je stokrát roz- umnější nežli tyto námahy. Nejde tu anio portret čife realistní aniž o sdělení citového stavu rozvlněného nitra uměleckého. Myslím, že ani ne o barevnou recepci zjevů, byť by se tak autoři tvářili, nýbrž pouze o spekulaci v bar- vách. Negace formy, přírodnosti a přirozenosti jde tak daleko, že se seéna v cirkusu na vlas skoro podobá zátiší. Má to být naivní a primi- tivní? Kterak to možno dnes, nejsem-li už děckem? Jaký by v tom byl smysl, kdyby vzrostlý, řečí schopný muž blekotal jsko dílě. zápasící s pojmy, představami a zvuky?
8 article
Ne, těchto sedm z Osmi sotva kdy zažilo chvíle, jakou jsem právě byl prožil; nemaji vnitřní potřeby a nutnosti zpěvu, nýbrž pouze křiku a místo aby vyjadřovali své umělecké spojení z divadla světového, z jeho krás, tísně a tragiky, přemýšlejí o tom, jak by se měli tvá- řit, aby je lidé brali za cosi neobyčejného a tak malují modré děti a zelené muže, malují cosi, co není ani malbou ani obrazem. Před nedávnem by cosi takového vůbec zůstalo nepovšimnuto. ani díletantstvím by to nenazvali, a hle, dne- se zabýváme tím s vážností, jež se rovná oprav- dovosti, s níž skupina Osmi »svoje umění tvoří« a vymahá si uznání a oslavy. Možná, ž se jim jieh dostane s některé strany, poněvadž našim dnům je příznačný strach, že byl vyhlá- šen za šosáka a zpátečníka, kdo nejmiodnější střeštěnosti nemá za výrony překypující geniál- nosti; jiní žijí v stálých obavách, aby jen ne- propásli příští nějakého »nového umění« a rov- něž náleží našim dnům, že největší výtvarné rozbáranosti stávají se oblíbeným předmětem nejhlubších literárních spekulací a meditacl. Známe také příliš dobře nedávnou historii umění a z ní případy, že co bylo dnes, pro nezvyklost zjevu a formy, vysmíváno a vyhlašováno za střeštěnost, zejtra se objevilo jako nebývalá ge- niálnost. Z toho vzniká strach před možnou blamáží v budouenosti, která by se snad vy smála dnešní neprozíravosti. A přece jsme s to chápati silně a zdravě přítomnost a nie nevíme, jaká bude budoucnost, ač ji připravujeme. Tre seme se před ní ve starosti, jak v ní bude vy padat naše ubohé jé.
9 article
Vešel jsem do Národopisného musea, kde nejnověji vyložili krásnou sbírku, paní A. Jedličko- vé, blatských a kozáckých, jihočeských vyšívek, vlastně ženských krojů a jich součástí. Tiše lež a bělá se vila hraběte Kinského v libé nádheře léta v parku. Sama jest odlesk cizího umění, anglické mody před sto lety a tak zcela proti- myslně slouží za sehránku domorodého umění českoslovanského kmene. Její jistotná, ale ne- hlučně aristokratická elegance portiků, vestibulů, schodišť a sálů divně kontrastuje s musealnou snůškou lidových, selských výrobků a potřeb, jež mluví od plic, hlasitě i hlučně, jako jsou zvyklí lidé prožívající více svých dnů venku pod širým nebem nežli v omezeném prostoru Tyto dny věnoval »Styl« objemné číslo tomuto museu a hned v úvodu vyložil, co před dva- ceti, ano už dvaceti lety bylo řečeno: Lidové umění nelze v lidu udržet aniž prostě přesadit do města. Tam jsou podmínky, ne-li tvoření, tož aspoň práce změněny a zde nelze mu jich poskytnouti. Opakování a mechanické napodobo- vání není s to mu prodloužiti život, aniž je lze považovati za převedení do uměleckých proudů dneška. Je však možno uměleckou podstatnost lidového citu vssáti do sebe a zavésti kmenovou barvu do krve, internacionalismem přes míru porušené. Výborně. Jen české Talaškino, které za nedlouho uvidíte v Praze v originále, založit v Čechách! Což ale je třeba k tomu zvláštní organisace v době, kdy i Osm u Topiče má plnou volnost a svobodu přesvědčení a projevu? A snad, nejsou-li to obrazy, co malují, jsou to dekorativné výtvory, rythmiky linie, harmonisace barev ?
A Jedlička Kinský Praha Čechy národopisný muzeum
10 article
Blatské pleny a fěrtochy, jihočeské vymí rajíci kroje v museu vedou jinou řeč. I ony jsou daleky vší realistiky tvaru, vytvářejí naivní. to jest prostodušné a neumělé parafrase úlomko nejbližší přírody, pracují se zásobou motivů do- jemně nepatrnou, ale umělecký řád, s jakým je kladou vedle, je přidružují k sobě a spojuj s objektem, po němž je rozvíjejí a s jich no- sitelem, člověkem, i s časem a okolnostmi, pro něž jsou určeny, mají stejný takt případné při- rozenosti jako nás, rafinované a přesycené, na- plňují obdivem nad harmonisací pestrosti bare i materiálu. Všude pevný, bezpečný chod, dlou- hými tradicemi ujištěný, který vede jenom na cesty uměleckého rozmaru a ne křečovité násil nosti. Zde na těchto bristkových a cetkových třpytech vedle matné měkkosti barevné nitě bělosti pavučinového mřížení, vrací se mi v umě lecké tvářnosti dojem před chvilí venku v pří- rodě zažitý. Lid nemaluje obrazů a přece nutká jej pud projeviti ustálenou, vykrystalisovanou náladu kmenového karakteru v nějakém zvlášt- ním, tedy umělém a uměleckém výkonu. Nezná hesla l'art pour Tart. Jeho umění odjakživa je účelné. Jím kterýkoli účel vykrasluje a z pro- sté hmotnosti vyvýšuje na hlasatele své smavé křeposti a tuhou prací vydobyté jarosti. To je vnitřní činitel a pošinovatel ruky, vyzdobujíeí sebo a své okoli ve svěžím tempu a neličen a nehledané radosti z pestřivé hry barev a sklad Karel B. Mádl. nosti tvarů.
Mádl Lido blízký příroda
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Menšinové školy měšťanské. Zahajujíce řadu úvah o nutné legislativní recrganisaci a reformě měšťanských škol, které téměř po dlouhou dobu člyřiceti let zůstaly ne- dotčeny podstatných zákonoďárných opráv. které tudíž nutně vyžadují revise zákonodárně. chceme dnes věnovati pozornost otázce z ři zo vání a vydržování měšťanský ch škol pro národnostní menšiny. otázce, která zvláště pro nás Čechy je vysoee důležitou. i Jest tomu dest roků, kdy nešťastným výkla- dem školních zákonů na základě výroku správ ního soudu uzavřena byla první česká mněšťan ská škola menšinová, která byla roku 189 v Duchcově zvláště přičiněním tohdejších auto nomních českých členů zemské školní rady po mnohém a deset let trvajícím úsilí otevřena. A všechny kroky další, aby pro tisíce českých dítek zněmčelého území zřízena byla měšťanská škola, vyšly na marno a dosud nesplněn poža- davek, přednesený učitelstvem škol menšinových na památném sjezdě r. 1905, aby totiž pro če- ské menšiny byl veřejným nákladem zřízen po- třebný počet českých měšťanských škol chlape- ckých i dívčích, škol té doby pro vzdě- lání širokých vrstev lidu niejdůl - žitějších a dosud neuzákoněna osnova z kona, kterou by § 5. zák. zemského ze dne 19. února 1870 doplněn byl ustanovením, „jež by stanovila podmínky zřizování měšťanských ško též pro národní menšiny, jež v některých škol- ských obeích četně jsou zastoupeny“, jak přála si školská komise sněmu českého po zrušení če- ské měšťanské školy duchcovské.
Čecho Duchcov
12 article
Obtíže se zařízením měšťanských škol pre menšiny vězí v nedokonalé, nebo spíše řečeno nodokonané legislativě škol měšťanských, které sice jsou svým charakterem a posláním de faeto školami obecnými, ale které organisovány jsou po některých stránkách, jmenovitě po strán ce nákladu věcného poněkud odlišně anebo ne dosti určitě, takže mohl vůbec vynesen být judikát správního soudu, dle něhož prý měšťan ská škola je jakousi vyšší školou, nikoli školou obecnou, z čehož prý plyne, že obec nemůže býti donucena, aby na měšťanskou školu náklad vedla, když nečiní tak dobrovolně. A kdyby ani tento podivný názor, obracející pravý význam účel měšťanských škol na ruby, nebyl tu roz- hodujícím, překáží zřizování minoritních škol měšťanských neúplnost § 5. zem. zák. ze dne 19. února 1870, vedle něhož sice „v obvodě každého politického úřadu alespoň jedn škola měšťanská býti má“, ale v němz není příslušného dodatku o výslovně povinnosti dbáti při zřizováni měšťanských škol také mino- rit. A tak ovšem okresy převahou německé mě- šťanskými školami se vykázati mohou, ovšem že jen německými, a českým menšinám nezbývá pak než odvolávati se k čl. XIX. základníh státního zákona, nebo nanejvýše vynesení zem- ské školní rady ze dne 20. června 1870, kte- rým zřizování měšťanských škol se upravuje t nařizuje hodně ze široka, jen jaksi principiálně „V okresích obyvatelstva různojazyčného budiž potřobám obou národností plnou měrou vyho- věno. Pokud odvolávání se k těmto dvěma jedině pevným bodům v neurčitosti příslušného zá
13 article
kenodárství o zřizování měšťanských škol bylo nám co platno, ukazuje tragika školy duchcov- ské a marně vybíjené úsilí po zřízení aspoň je- diné české měšťanské školy minoritní. Pokud zůstane nezměněno ustanovení zem- ského zákona ze dne 18. srpna 1880, dle něhož školní obcí, povinnou opatřiti věcné náklady školy měšťanské, je ona obec, v jejímž školním obvodu měšťanská škola zřízena jest, dotud ne- nabudou žádoucího rozvoje měšťanské školy vůbec a minoritní zvláště; neboť očekávati, že dobrovolně uznají zfanatisovaní zástupci měst převážně německých kulturní práva české men- šiny na měšťanskou školu, jest „marné volání, zvláště když správním dvorem bylo vyneseno, že měšťanská škola není povinnou školou v tom smyslu, aby každé ditě musilo býti ůčsst- no vyučování, měšťanské škole předepsaného, a že tudíž při zřizování měšťanských škol ne- může platiti analogie zákonitých důvodů, které jsou rozhodujícími, jedná-li se o povinnost obcí ke zřízení obyčejných obecných škol pro obě národnosti v mástech národnostně smíšených. A tak mezi tím, co trvá zápas obou prl- eipů o definici měšťanské školy a co marně usi- lují naší lidé, aby dostalo se jim po právu již vzhledem k článku 19. stát. zák. zákl., zba- veno jest na tisíce dětí český ch v Ducheově, Mostě, Bruchu, Trno- vanech, Oseku, Kopistech, Litvl- nově a j. přiležitosti nabýti vzdě- lání, jaké poskytuje škole měšťan ská a jaké je ovšem v dnešní době nepostráda telné pro živnostníka, obchodníka, ba i dělníka.
Bruch Trna Ducheov Most Osek Kopist Litvl
14 article
Jinak nebude, nenastane-li příslušná změn zákona a nebudou-li zemským zákonem zcela přesně stanoveny podmínky zřízení měšťanských škol také pro národnostní menšiny A jako v mnohých jiných případech škol ské politiky, tak i zde dána jest pro naše zem ské zákonodárství dírektiva Moravou, kde rovněž o měšťanské školy české musilo býti bojováno Zřizování měšťánských škol na Moravě je sice usnadněno § 5. zem. zákona z 24. února 1870, dle něhož mohou měšťanské školy zřizo- vány býti také bez souhlasu místních obcí, ale poněvadž nejsou zákonem stanoveny přesné pod- minky zřizovací, tuovšem při rozhodování o tom, jaká škola měšťanská a kde má býti povo- lena, nerozhodovaly vždy zájmy paedagogické ale strannické a politické. Proto posl. dr. O.
Morava
15 article
Pražák již dříve navrhl, a loni návrh opakoval aby svrchu řečený § 5. byl precisován ustano- vením, vodle kterého nutná potřeba zřízení mě šťanské školy české nebo německé je prokázána všude tam, kde podle pětiletého průměru jest aspoň 320 školou povinných dětí. Povolení ke zřízení má dáti buď české, nebo německé oddě lení zemské školní rady za souhlasu zemského výboru. Zemský výbor moravský vyslovil sice zásadní souhlas s návrhem dra. Pražáka, ale spatřoval rozhodující moment pro povolení mě- šťanské školy v počtu 80 školou povinných dětí které věkem svým náležejí třem posledním ro- kům školou povinného věku a v pětileté době trváni nejméně pětitřídní školy obecné české nebo německé, a tak vznikla osnova zákona, sněmu moravskému předložená, která znamená skutečný pokrok v tom smyslu, že se zřízení měšťanské školy opírá o vymezení podmínek třoba zatím tuze přísných, nieméně urči- tých a pro oba kmony zemi obývajíci stejně platných a oběma kmenům zřízení měšťanských škol minoritních do jisté míry zaručujících.
16 article
Doufejme, že pokročilejší vývoj naší otázky na Moravě uspíší i příslušné jednání v novém sněmu českém, aby konečně zřizování a vydržo- vání měšťanských škol bylo náležitě upraveno vzhledem k faktickým poměrům a kulturním P enlr potřebám našim, Poněvadž však otázka zřízování a vydrže- vání škol menšinových jest jen součásti naléhove otázky reformy a reorganisace měšťanských škol a poněvadž je patrno, že některá desideri z dlouhé řady oprávněných požadavků rozvoje a prospěchu měšťanských škol nesnesou více odkladu, doporučovalo by se zajisté, aby přikro- čeno bylo k vydání nového zákona zemského o měšťanských školách, člmž by dána byla při- ležitost zreformovati školu dokonale. Že u této příležitosti musilo by pamatováno býti na mě šťanské školy pro menšiny, rozumí se same F. V. Moravec. sebou rasoe
F V Moravec Morava
17 article
Lidovýchovná práce studentstva o prázdninách. nnre Každý přítel české lidovýchovy s radost uvítal provolání studentské sekce Svazu osvěto vého na počátku prázdnin v listech uveřejněné jímž svobodomyslné a pokrokové studentstve české žádá své kolegy, aby pomáhali v osvětné práci vzdělavacím sborům Svazu osvětového všude tam, kde takových sborů dosud není, pů sobiti k jich zřízení. Současně upozorněno jest studentstvo na veliký význam pořádání zušlech- tujících, umělecky ceňných zábav lidových. které svou přístupností a lákavostí jsou s to velmi vydatně působiti v lidu. Vítáme tento krásný počin, poněvadž víme, že právě studentstvo může velmi mnoho vyko- nati na poli lidlové osvěty nejen vykonáním nej nutnějších příprav organisačních, alo i aktivně v oboru zdokonalení uměleckého vkusu našeho lidu. oěrena aa ne Náš český život je tak otráven boji lokál- ními, stavovskými a strannickými, že tím orga- nisování liďovýchovy a vůbee veškera práce na poli lidové osvěty podnikaná velice trpí. Inte- ligence v praktickém životě působící strženaj mnohdy do těchto půtek a bojů a potom ovšem není mnoho chuti a odvahy k organisování mist- níeh a okolních činitelů lidovýchovných v nutná centra, jakými mají býti vzdělavací sbory. Ještě 55 okresů ryze českých postrádá vzdělavacích sborů a někioré již zřízené sbory nutně potře- bují svěžích, nadšených pracovníků, kteří by uvedli ovětnou práci v příslušném okrsku v pra- aodla si o
svaz osvětový všude Inte
18 article
vý chod a řád. e A tu přichází studentstvo jako na zavola- nou, neboť právě studentstvu, nikterak místně, strannicky znepřátelenému s okolím a disponu- jícímu o prázdninách časem a majícímu potřeb- nou znalost a dost živého nadšení, nejlépe sluší práce lidovýchovná, která— poskytuje našemu inteligentnímu dorostu nejkrásnější příležitost aby vešlo v intimní, srdečný styk s lidem, aby podněcovalo k zvýšené činnosti ty, kdo pod tihou všedních starostí praktického života ochabují aby samo nabídlo se ochotně ku práci v obor. lidovýchovném, který u nás má dosud tak ža lostně málo pracovníků.
19 article
Vděčíme studentstvu za jeho snahu a dou- fáme, že ono ve stálém styku se Svazem osvě- tovým, který, jak víme, je vždy ochoten ke všen informacím a pokynům na poli vzdělání lidu, podnítí o letošních prázdninách zdravý vzděla- vací ruch na našem venkově a připraví tak vše aby v době zímní, pro lidovýchovnou práci ob- zvlášť na venkově příznivou, patrny byly vý sledky jeho krásné práce. Českoslovanská akademie obchodní v Praze vy- dala právě XXXVI. roční zprávu za školní rok 1907—1908, jejiž úvodní pojednání z péra ředitel ústavu c. k. vládního rady Pbdra. Jana Řežábka »O žádoucích změnách v organisaci a v učebných osnovách vyšších škol obchodních« podává výsledek zkušeností nabytých za dobu pětiletého trvání pro- zatfmní osnovy a bude vítanou průpravou pro deli- nitivní osnovu obchodních akademií. Ze zprávy vy- jímáme některá zajímavá data: Ústav měl úhrnem 79 posluchačů, (z těch 92 posluchaček ve 2 roč.) rozděle ných v 18 tříd. Ve sboru profesorském působilo vedle ře ditele 43 učitel. sil. Data tato výmluvně svědčí, jak ze jména v posledních letech ústav vzrůstá a prakticky řeší naši ženskou otázku. Příštím rokem bude ote- vřen třetí ročník dívěího oddělení. Podminky přijet na obě oddělení obsahuje prospekt, který zašle n požádání ředitelství ústavu. Zápis jest od 5.—20. čer vence neb od 10.—15. září. rnnr
Řežábek Praha Pbdra
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. an0 Automobilism Hleronimns o svém závodě Petrohrad — Moskva. (Dokončení.“) s gej Vaše příprava na závod? Úvedl jsem stroj (motor) ovšem do nejlepšího pořádku s pomoe Vašeho krajana p. Janotky, jenž jako mechanik zá vod jel se mnou. Opatřil jsem vůz gumovými náraz- níky a vzal s sebou ocelovou láhev s komprimova- ným vzduchem. Toť celá příprava strojní. Sám, po zkušenostech na Rusi v trainingu učiněných, jsem už v poledne předešlého dne nepožil kompaktní stravy, seznav, že s nasyceným žaludkem nelze na jízdu alespoň střední rychlostí na tamější silnici ani mysliti Spánku před závodem bylo poskrovnu, ve 2 hodiny stari! To znamenalo, o 11. hod. vstávat, co mohlo se tu spát
Janotka Rus Petrohrad Moskva
21 article
modní látky
22 title
OLESCHLE
23 article
čis. 2 Velký obrat umozňuje nám stano- vení nejnižších cen. 12068
24 article
uu Važe studium závodní trati? 5 dni před závodem jsem jel z Moskvy do Petrohradu ke startu automobilem. Studuje trať, dospěl jsem ku přesvědčení, že závod nesmí býti poklá dá za závod rychlostní, nýbrž že v něm roz- hodne spolehlivost. Tento poznatek musil určiti taktiku každého, kdo chtěl závod dokončiti Obtíže závodu ovšem zvyšují jeho cenu. Byla organisace tak výborná, jak čteme ve lrancouzských listech? V kon- trolách byla organisace bezvadná. Býl jsem všude o kontrolách nejen vlídně přijat, nýbrž i rychle ob sloužen a ochotně nabízeny mi pokrmy a pomoc které jsem zdvořile odmíti, použiv pro » nakrmení- vozu i sebe, pouze vlastního depotu ve V. Voločoku. Na trati organisace nebyla, prostě proto, poněvadžj nebylo třeba. Lid na trati byl ústupný a ochotný Teprve krátce před Moskvou byla trať obsazena kozáky. všieobecné ale. polečnost pe naproti „Národnímu divadlu“ Pojišťuje ve všech možných komblnacích za pevneu premii. lo = Žádejte prospekt. = Váž stroj? Dobře fungující stroj jest jako zdravý ústroj lidský. Nevíte o něm prostě! A vskutku jsem nemusil po celou cestu na žádný orgán vozu ani sáhnouti. Nu a něco zvláštního pro mé čte- náře nemáte? Řekl jsem vše. Ale počkejte, snad tohle je zajímavo. Nesmějte se jenom. Opatřil jsem se dvěma talismany. 14 dní před odjezdem do říše carovy čtyřiístkem, který našla na výletě v Sedmi- horkách má choť. Na výstavě v Moskvé jsem pal koupil jeden z módních amuletů s reliefkem sv. Kry štofa, patrona automobilistů a s nápisem: St. Chri- stophe guidez-nous sur notre chemm. (Sv. Kryšťof veď nás na naší cestě.) Ale sv. Kryštof mi odpusti. když podle pravdy řeknu, že nejlepším talismanem byla zdatnost mého vozu Laurin 4 Klement 14/1 koň. sil.
Kryštof Laurin Klement Moskva Petrohrad národní divadlo St . Chri
25 article MERCEDE
MERCEDE ítěz
Merced
26 article
sod eov aa
27 article Erand Prix 190g.
Erand Prix 190g. nor
28 article „AUTO-PALACE Halpben spol,
„AUTO-PALACE Halpben spol, spol. s r. o- ve Vídni, I., Augustinerstrasse S, telefon č. 10625. diněte l neveli Dílna pro správky: Vídeň, II., Engerthstrasse 202, telefon E. 12707. notiná Garážt z p Vídeň, I., Schlickgasse 3 telefon č. 15337. Jak vypadá Petrohrad—M oskva n příklad vedle Gordon Bennet Cupu, Coppa Florio ajiných velkých závo dů, které jste jel? Tyto a jiné závody na okruzích jsou aférou čistě sportovní; Petrohrad— Moskva jest pro řidiče zkouškou trpělivosti a opalrnosti, pro vůz pak nejtěžší zkouškou, kterou znám. Eros, známý vašemu obecenstvu ze závodů cyklistských, jenž v tomto závodě řídil vůz Spa, mi pravil po závodě. 5t *) Viz »Národní Listy« 23. června. »Jedu raději třikrát Targa Flori na její vykřičené Irati než jednou Petrohrad—Moskva. Toť dojmy Hieronimovy o nejslavnějším závodu, jeho života. MIercdes Auto Palace Halphen a spol. 11955 spol. s obm. ruě ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. B. Telefon č. 10625. Dilna pro správky Mer- cédes ve Vídnt II., Engerthstrasse čís. 202. Te- lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni Schlickgasse čís. 3. Telefon č. 15337 Athletika a sportovní hry- ** Z Českého svazu footballové ho (Zpráva úřadní.) Za účelem realinace výpravy repre- sent. mužstva českého k olympickým hrám zřízena komise redakční (Salzman, Šmucr) a finanční (Skála, Bulvas, Štechta). První lvovský fostb. klub hlásí se za člena Č. S. F. S. K. Plzeň, A. C. Sparta, A. P. K. Vršovice, S. S. K. Olympia, Novoměstský S. K. S. K. Praha-VII, S. K. Bivoj- (Nusle), S. K. Meteon (Vinohrady) vyslovily se proti vstupu Č. S. F. do Oe. F. V. Příšíí schůze ve středu 15. t. m.
Bennet Hieronimův Vídnt Salzman Šmucr Bulvas Štechta A C A P S K K Bivoj S K Meteon S F F V Vídeň Engerthstrass Petrohrad Moskva Spa Český svaz Vršovice Praha Nusle Augustinerstrass S II Coppa Florio Mercéděs Č . S . F . S . K . Plzeň Sparta Olympia autoPalace Halpben společenský Palace Halphen a společenský . 11955 společenský Augustinerstrasse č . B
29 article NÁBYTEK
NÁBYTEK 12047
30 article
nejlepší jakosti doporučuje firma Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847. Vodní sporty- ** Mezinárodní závody veslařské jsou dnes jedinou sportovní událostí, z čehož čer- páme naději, že se jim dostane pozornosti a návštěvy, jakých mužný a nad jiné ušlechtilý sport veslařský plným právem zasluhuje. Jeť věru málo okamžiků tak čisté radosti jako ony, které zažije člověk v leh- kém úboru, ve vlahém, vonném vzduchu, prostém prachu, ve člunu, poslouchajícím každého hnutí kor- midla a vesla. Radost z inlimního styku s přírodou A což teprve radostný pocit, který vzbuzuje vědomí síly, s níž ženeme loď hebkým, klouzavým pohybem po hladině a vědomí obratnosti, kterou unikáme vyhybáme se překážkám! Veslařství jest sport, který dodává síly a pružnosti svalům, cvičí bystrost oka, odvahu i rozvahu. A netřeba se při něm obávati, že by pevnost v něm nabytů se zvrhla v tvrdost, sta- tečnost v surovost. Naopak. V styku s přírodou jest tolik, co rozechvívá v duši struny nejušlechtilejší, že z veslařské vyjižky ať už na hladině, po níž rozlita jest zlatá záplava sluneční, nebo vodě, zčernělé od- razem noční oblohy s rozstříkanými zlatými tečkami hvězd, se vrací nejen tělo osvěženo, nýbrž i duch povznesen. Závody veslařské jsou bojem, avšak zušlechtěným vzdáleností soupeřů od sebe. Bojem ovšem stejně zajímavým, napínavým a po případě rozčilujícím jako kterýkoli jiný sportovní zápan.
Praha štěpánský ulice zlatý tečka hvězda
31 article PRAA
PRAA Rytíř- ská ul.
33 article Denní oznamovatel,
Denní oznamovatel, na neděli, 12. července. Den od začátku roku 194., do konce roku 173. Východ slunce o 4. hod. 5 min. ráno, západ slunce o 8. hod. 5 m. večer. — Vý- chod měsíce o 7. hod. 5 min. večer, západ měsíc o 2. hod. 14 min. v noci. Katolíků svátky: Jana Gvalb. z. t. Evangeliků: Vil. Oranžsk. Pravoslavných (29.): Petra a Pavla
Gvalb Petro Pavel
35 article
Na ponděli, 13. července. Den od začátku roku 195., do konce r. 172. Východ slunce o 4. hod. 6 min. ráno, západ slunce o 8. hod. 5 min. večer. — Vý- chod měsíce o 8. hod. 8 min. večer, západ měsíc o 3. hod. 7 min. v noci. Katoliků svátky: Markéty p. a m. Evangelíků: Sáry. Pravoslavných (30.): 12 apoštolu.
Markéta Sára 12 apoštol
36 article Mstsorolopická pazuravání na rozhladně na Patříni
Mstsorolopická pazuravání na rozhladně na Patříni 325 metrů nad mořem. Dne 10. a 11. července 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 733.9 733.1 731.9 Teploměr C. + 15.8 + 17.8 + 27.1 Vlhko.... 75 71 52 polo- polo- Obloha .. . jasná jasná jasná Sila větru . čerstvý slabý mírný Teplota nejvyšší ve stínu . . + 21.2 Teplota nejvyšší na slunci . . + 35.2 Teplota nejnižší ve stínu . . + 12.8 Teplota nejnižší při zemi . . + 116 Slunce svítilo 73/4 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 29.2 Srážky v mm. 00. Listárna redakce. »J. B. Slaný.« Dotázali jsme se p. kapitána Hůlky, je-li mu něco o dotyčněm balonu známo. Dl jeho mínění byl to nejspíše balon vojenský, s nímž se občas podnikají. plavby na zkoušku. Jisto však jest, že toho dne na pražské výstavě žádné reklamní balonky vypouštěny nebyly-
J B + 27.1 vlhko
38 article J. Sehumpetra, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 3r
J. Sehumpetra, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 3r Borové a lithnatné léčební zřídlo
J Sehumpetra Kristus Havlíčkův třída
40 article Pastilky bílinské,
Pastilky bílinské, výtečný prostředek 1197 proti pálení žáhy a obtižín žalndečnín