1
masthead
12. července 1908. Číslo 190
5
article
Různé.
Různé.
= Na cestě z výstavy do musea zastavil
jsem se v parku. Nebylo možno jím projít toho
dne jen jako nějakou ulicí. Všechno zářilo ko-
lem. Rovné pažily koupaly se v slunci a ná-
dherné koruny, podobny smaragdovým skaláma
útesům, zdály se plouti vzduchem, jenž voněl
letem. V některém koutě rděly se záhonky květů
jak vyřinulá teple dychající krev. Hebké stíny
lehaly si na plochy a měkce modelovaly hmoly,
někde, na cestách, probodány lesklými šípy slu-
nečnými a slunce, jež jsem neviděl, někde vy-
soko na obzoru, hlásilo se všady, svoji zářivost
na zelené zemi i na pobledlém azuru nebes.
Krásná čistotnost letního dne, ne ještě unaveného
žárem, stále ještě svěžího ve stoupavé linii ži-
vota. Tu onde kmitá se postava lidská, světle
pestrá skvrna a pozoruji, jak barvy na slová-
cké dívčici, jež v úzkých shrnovačkách náho-
dou jde strunkovitě kolem po písčité cestě,
brzo měknou a přišeřují se a hned zasel se roz-
žehují a rozpalují v podivuhodné hře motýlové,
podle toho jak maková sukně a bílá kordulka
procházejí střídavě pruhy světla a stínů v aleji
Nevídím a nerozeznávám drobných tvarů, ma
lých součástí, z nichž jsou složeny tyto zjevy
rostlinné a lidské. Nechci. jich viděti. Oko,
vnitřní vůli se podrobující, vnímá jen hmoly.
tóny, skvrny v jejich odstupňované kráse, v ne-
skonalé stupnici odstínů a v harmonickém skladu
přírodního obrazu, přede mnou rozprostřeného.
Rovná
6
article
Sedím chvíli a cítím, že mne tento obraz obji-
má kolem do kola i když jenom zpříma před
sebe hledím. V té chvili víc cllím nežli vidím
Zrakové dojmy se nějakým podivně milým způ-
sobem v mém nitru přeměňují v pocit vlaha,
klidu, radosti. Zdá se mi, jako bych sám splýval
s touto souladností barevných zvuků a světel-
ných kadencí. V tom okamžiku si představuji,
že kdybych měl šiětec v ruce, jistě bych nenu-
maloval žádný portrét tohofo pohledu, nýbrž
něco, co by nosilo v sobě viditelnou zpověd
mou o tom, jak nějaké eterické dechnuti napl-
nilo mi celé vnitro sladkým trnutím. Na krátko.
sch tak na krátko.
Malir maluje podobiznu kraje; umělee
svoje vnitřní s ním souznění. Oba nemají k
složení obrazu a vytvoření díla jiných složek,
nežli těch, jež jsou v konkretním stavu a vzhledu
kraje a přírody obsaženy a zahrnuty. První je
přijímá stejnoměrně, bez výběru takořka, s péčí
o úplnost a zřetelnost. Zaujat jejich věcnosti,
zachovává si objektivnost vnitra, aby neporušil
plnost optického pohledu. Druhý však je jedno-
stranný v nějakém směru. Jeho subjektivnosl
bezděky vyřaďuje z vidu, co se ho vniterně ne-
dotýká, seslabuje celé řady jevů, aby mohl
směl vyzvednouti řady jiných, jichž pohled jej
rozechvívá: dramatičnost formy, tragika linie,
idylika světla, vášnivost barvy. Než nie z toho
neezistuje pro sebe a co příroda spojila, ani
umění není s to rozloučiti. V uměleckém vý
tvoru, jehož jméno jest obraz, malba, převy-
šuje jeden prvek ostatní, ale nevyřaďuje je. Po-
drobuje a podřízuje je prvnímu a vládnoucímu,
v organickém spjetí s, co hlavního a nevylu-
čitelného, svádí je v novou, ústrojnou a uměle
subjektivní harmonii. Co vumění sem nedo-
spěje, zůstává rozběhem, fragmentem anebo je
shroucením. e
převa
7
article
Myslím na to vše prostřed tohoto záření,
maje v paměti výstavu malé družiny, kterou
jsem před čtvrt hodinou opustil. Výstavu »Osmi«,
nč jich je jen sedm. Nepovažují se, jak jsem
ještě loni myslil, za bojujíci revolucionáře, nýbrž
za vítěze, kol nichž leží jenom poražení. Porazili
všechno. Zákony, konvenci, tradici, pojmya
představy umělecké. Ovšem že ne sami, jak
jsem při jejich lonské výstavě zde pověděl. Je-
jich snahy se jmenují studie, záliší, podobizny,
někdy Cirkus a jindy Přístav. Také každý jejich
maliř má svoje vlastní jméno, ale stíží rozpo-
znáte, že by pochodily z různých rukou a nej-
méně z různého cítění. Není v nich formy ai
tónu. Jenom barvy. Beztvárně, surové barevné
skvrny. Nelze pochopiti, odkud je vzali. Pro
jejich divoké spřežení mají po ruce výklady
s vědeckou terminologií a laickým nepochope-
ním. Střízlivý optický diagram je stokrát roz-
umnější nežli tyto námahy. Nejde tu anio
portret čife realistní aniž o sdělení citového
stavu rozvlněného nitra uměleckého. Myslím, že
ani ne o barevnou recepci zjevů, byť by se tak
autoři tvářili, nýbrž pouze o spekulaci v bar-
vách. Negace formy, přírodnosti a přirozenosti
jde tak daleko, že se seéna v cirkusu na vlas
skoro podobá zátiší. Má to být naivní a primi-
tivní? Kterak to možno dnes, nejsem-li už
děckem? Jaký by v tom byl smysl, kdyby
vzrostlý, řečí schopný muž blekotal jsko dílě.
zápasící s pojmy, představami a zvuky?
8
article
Ne, těchto sedm z Osmi sotva kdy zažilo
chvíle, jakou jsem právě byl prožil; nemaji
vnitřní potřeby a nutnosti zpěvu, nýbrž pouze
křiku a místo aby vyjadřovali své umělecké
spojení z divadla světového, z jeho krás, tísně
a tragiky, přemýšlejí o tom, jak by se měli tvá-
řit, aby je lidé brali za cosi neobyčejného a tak
malují modré děti a zelené muže, malují cosi,
co není ani malbou ani obrazem. Před nedávnem
by cosi takového vůbec zůstalo nepovšimnuto.
ani díletantstvím by to nenazvali, a hle, dne-
se zabýváme tím s vážností, jež se rovná oprav-
dovosti, s níž skupina Osmi »svoje umění
tvoří« a vymahá si uznání a oslavy. Možná, ž
se jim jieh dostane s některé strany, poněvadž
našim dnům je příznačný strach, že byl vyhlá-
šen za šosáka a zpátečníka, kdo nejmiodnější
střeštěnosti nemá za výrony překypující geniál-
nosti; jiní žijí v stálých obavách, aby jen ne-
propásli příští nějakého »nového umění« a rov-
něž náleží našim dnům, že největší výtvarné
rozbáranosti stávají se oblíbeným předmětem
nejhlubších literárních spekulací a meditacl.
Známe také příliš dobře nedávnou historii umění
a z ní případy, že co bylo dnes, pro nezvyklost
zjevu a formy, vysmíváno a vyhlašováno za
střeštěnost, zejtra se objevilo jako nebývalá ge-
niálnost. Z toho vzniká strach před možnou
blamáží v budouenosti, která by se snad vy
smála dnešní neprozíravosti. A přece jsme s to
chápati silně a zdravě přítomnost a nie nevíme,
jaká bude budoucnost, ač ji připravujeme. Tre
seme se před ní ve starosti, jak v ní bude vy
padat naše ubohé jé.
9
article
Vešel jsem do Národopisného musea, kde
nejnověji vyložili krásnou sbírku, paní A. Jedličko-
vé, blatských a kozáckých, jihočeských vyšívek,
vlastně ženských krojů a jich součástí. Tiše lež
a bělá se vila hraběte Kinského v libé nádheře
léta v parku. Sama jest odlesk cizího umění,
anglické mody před sto lety a tak zcela proti-
myslně slouží za sehránku domorodého umění
českoslovanského kmene. Její jistotná, ale ne-
hlučně aristokratická elegance portiků, vestibulů,
schodišť a sálů divně kontrastuje s musealnou
snůškou lidových, selských výrobků a potřeb,
jež mluví od plic, hlasitě i hlučně, jako jsou
zvyklí lidé prožívající více svých dnů venku
pod širým nebem nežli v omezeném prostoru
Tyto dny věnoval »Styl« objemné číslo tomuto
museu a hned v úvodu vyložil, co před dva-
ceti, ano už dvaceti lety bylo řečeno: Lidové
umění nelze v lidu udržet aniž prostě přesadit
do města. Tam jsou podmínky, ne-li tvoření,
tož aspoň práce změněny a zde nelze mu jich
poskytnouti. Opakování a mechanické napodobo-
vání není s to mu prodloužiti život, aniž je lze
považovati za převedení do uměleckých proudů
dneška. Je však možno uměleckou podstatnost
lidového citu vssáti do sebe a zavésti kmenovou
barvu do krve, internacionalismem přes míru
porušené. Výborně. Jen české Talaškino, které
za nedlouho uvidíte v Praze v originále, založit
v Čechách! Což ale je třeba k tomu zvláštní
organisace v době, kdy i Osm u Topiče má
plnou volnost a svobodu přesvědčení a projevu?
A snad, nejsou-li to obrazy, co malují, jsou to
dekorativné výtvory, rythmiky linie, harmonisace
barev ?
A Jedlička
Kinský
Praha
Čechy
národopisný muzeum
10
article
Blatské pleny a fěrtochy, jihočeské vymí
rajíci kroje v museu vedou jinou řeč. I ony
jsou daleky vší realistiky tvaru, vytvářejí naivní.
to jest prostodušné a neumělé parafrase úlomko
nejbližší přírody, pracují se zásobou motivů do-
jemně nepatrnou, ale umělecký řád, s jakým je
kladou vedle, je přidružují k sobě a spojuj
s objektem, po němž je rozvíjejí a s jich no-
sitelem, člověkem, i s časem a okolnostmi, pro
něž jsou určeny, mají stejný takt případné při-
rozenosti jako nás, rafinované a přesycené, na-
plňují obdivem nad harmonisací pestrosti bare
i materiálu. Všude pevný, bezpečný chod, dlou-
hými tradicemi ujištěný, který vede jenom na
cesty uměleckého rozmaru a ne křečovité násil
nosti. Zde na těchto bristkových a cetkových
třpytech vedle matné měkkosti barevné nitě
bělosti pavučinového mřížení, vrací se mi v umě
lecké tvářnosti dojem před chvilí venku v pří-
rodě zažitý. Lid nemaluje obrazů a přece nutká
jej pud projeviti ustálenou, vykrystalisovanou
náladu kmenového karakteru v nějakém zvlášt-
ním, tedy umělém a uměleckém výkonu. Nezná
hesla l'art pour Tart. Jeho umění odjakživa
je účelné. Jím kterýkoli účel vykrasluje a z pro-
sté hmotnosti vyvýšuje na hlasatele své smavé
křeposti a tuhou prací vydobyté jarosti. To je
vnitřní činitel a pošinovatel ruky, vyzdobujíeí
sebo a své okoli ve svěžím tempu a neličen
a nehledané radosti z pestřivé hry barev a sklad
Karel B. Mádl.
nosti tvarů.
Mádl
Lido
blízký příroda
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Menšinové školy měšťanské.
Zahajujíce řadu úvah o nutné legislativní
recrganisaci a reformě měšťanských škol, které
téměř po dlouhou dobu člyřiceti let zůstaly ne-
dotčeny podstatných zákonoďárných opráv.
které tudíž nutně vyžadují revise zákonodárně.
chceme dnes věnovati pozornost otázce z ři zo
vání a vydržování měšťanský ch
škol pro národnostní menšiny.
otázce, která zvláště pro nás Čechy je vysoee
důležitou. i
Jest tomu dest roků, kdy nešťastným výkla-
dem školních zákonů na základě výroku správ
ního soudu uzavřena byla první česká mněšťan
ská škola menšinová, která byla roku 189
v Duchcově zvláště přičiněním tohdejších auto
nomních českých členů zemské školní rady po
mnohém a deset let trvajícím úsilí otevřena.
A všechny kroky další, aby pro tisíce českých
dítek zněmčelého území zřízena byla měšťanská
škola, vyšly na marno a dosud nesplněn poža-
davek, přednesený učitelstvem škol menšinových
na památném sjezdě r. 1905, aby totiž pro če-
ské menšiny byl veřejným nákladem zřízen po-
třebný počet českých měšťanských škol chlape-
ckých i dívčích, škol té doby pro vzdě-
lání širokých vrstev lidu niejdůl -
žitějších a dosud neuzákoněna osnova z
kona, kterou by § 5. zák. zemského ze dne 19.
února 1870 doplněn byl ustanovením, „jež by
stanovila podmínky zřizování měšťanských ško
též pro národní menšiny, jež v některých škol-
ských obeích četně jsou zastoupeny“, jak přála
si školská komise sněmu českého po zrušení če-
ské měšťanské školy duchcovské.
Čecho
Duchcov
12
article
Obtíže se zařízením měšťanských škol pre
menšiny vězí v nedokonalé, nebo spíše řečeno
nodokonané legislativě škol měšťanských,
které sice jsou svým charakterem a posláním de
faeto školami obecnými, ale které organisovány
jsou po některých stránkách, jmenovitě po strán
ce nákladu věcného poněkud odlišně anebo ne
dosti určitě, takže mohl vůbec vynesen být
judikát správního soudu, dle něhož prý měšťan
ská škola je jakousi vyšší školou, nikoli školou
obecnou, z čehož prý plyne, že obec nemůže
býti donucena, aby na měšťanskou školu náklad
vedla, když nečiní tak dobrovolně. A kdyby ani
tento podivný názor, obracející pravý význam
účel měšťanských škol na ruby, nebyl tu roz-
hodujícím, překáží zřizování minoritních škol
měšťanských neúplnost § 5. zem. zák. ze dne
19. února 1870, vedle něhož sice „v obvodě
každého politického úřadu alespoň jedn
škola měšťanská býti má“, ale v němz
není příslušného dodatku o výslovně povinnosti
dbáti při zřizováni měšťanských škol také mino-
rit. A tak ovšem okresy převahou německé mě-
šťanskými školami se vykázati mohou, ovšem
že jen německými, a českým menšinám nezbývá
pak než odvolávati se k čl. XIX. základníh
státního zákona, nebo nanejvýše vynesení zem-
ské školní rady ze dne 20. června 1870, kte-
rým zřizování měšťanských škol se upravuje t
nařizuje hodně ze široka, jen jaksi principiálně
„V okresích obyvatelstva různojazyčného budiž
potřobám obou národností plnou měrou vyho-
věno.
Pokud odvolávání se k těmto dvěma jedině
pevným bodům v neurčitosti příslušného zá
13
article
kenodárství o zřizování měšťanských škol bylo
nám co platno, ukazuje tragika školy duchcov-
ské a marně vybíjené úsilí po zřízení aspoň je-
diné české měšťanské školy minoritní.
Pokud zůstane nezměněno ustanovení zem-
ského zákona ze dne 18. srpna 1880, dle něhož
školní obcí, povinnou opatřiti věcné náklady
školy měšťanské, je ona obec, v jejímž školním
obvodu měšťanská škola zřízena jest, dotud ne-
nabudou žádoucího rozvoje měšťanské školy
vůbec a minoritní zvláště; neboť očekávati, že
dobrovolně uznají zfanatisovaní zástupci měst
převážně německých kulturní práva české men-
šiny na měšťanskou školu, jest „marné volání,
zvláště když správním dvorem bylo vyneseno,
že měšťanská škola není povinnou školou v tom
smyslu, aby každé ditě musilo býti ůčsst-
no vyučování, měšťanské škole předepsaného,
a že tudíž při zřizování měšťanských škol ne-
může platiti analogie zákonitých důvodů, které
jsou rozhodujícími, jedná-li se o povinnost obcí
ke zřízení obyčejných obecných škol pro obě
národnosti v mástech národnostně smíšených.
A tak mezi tím, co trvá zápas obou prl-
eipů o definici měšťanské školy a co marně usi-
lují naší lidé, aby dostalo se jim po právu již
vzhledem k článku 19. stát. zák. zákl., zba-
veno jest na tisíce dětí český ch
v Ducheově, Mostě, Bruchu, Trno-
vanech, Oseku, Kopistech, Litvl-
nově a j. přiležitosti nabýti vzdě-
lání, jaké poskytuje škole měšťan
ská a jaké je ovšem v dnešní době nepostráda
telné pro živnostníka, obchodníka, ba i dělníka.
Bruch
Trna
Ducheov
Most
Osek
Kopist
Litvl
14
article
Jinak nebude, nenastane-li příslušná změn
zákona a nebudou-li zemským zákonem zcela
přesně stanoveny podmínky zřízení
měšťanských škol také pro národnostní menšiny
A jako v mnohých jiných případech škol
ské politiky, tak i zde dána jest pro naše zem
ské zákonodárství dírektiva Moravou, kde rovněž
o měšťanské školy české musilo býti bojováno
Zřizování měšťánských škol na Moravě je
sice usnadněno § 5. zem. zákona z 24. února
1870, dle něhož mohou měšťanské školy zřizo-
vány býti také bez souhlasu místních obcí, ale
poněvadž nejsou zákonem stanoveny přesné pod-
minky zřizovací, tuovšem při rozhodování o
tom, jaká škola měšťanská a kde má býti povo-
lena, nerozhodovaly vždy zájmy paedagogické
ale strannické a politické. Proto posl. dr. O.
Morava
15
article
Pražák již dříve navrhl, a loni návrh opakoval
aby svrchu řečený § 5. byl precisován ustano-
vením, vodle kterého nutná potřeba zřízení mě
šťanské školy české nebo německé je prokázána
všude tam, kde podle pětiletého průměru jest
aspoň 320 školou povinných dětí. Povolení ke
zřízení má dáti buď české, nebo německé oddě
lení zemské školní rady za souhlasu zemského
výboru. Zemský výbor moravský vyslovil sice
zásadní souhlas s návrhem dra. Pražáka, ale
spatřoval rozhodující moment pro povolení mě-
šťanské školy v počtu 80 školou povinných dětí
které věkem svým náležejí třem posledním ro-
kům školou povinného věku a v pětileté době
trváni nejméně pětitřídní školy obecné české
nebo německé, a tak vznikla osnova zákona,
sněmu moravskému předložená, která znamená
skutečný pokrok v tom smyslu, že se zřízení
měšťanské školy opírá o vymezení podmínek
třoba zatím tuze přísných, nieméně urči-
tých a pro oba kmony zemi obývajíci stejně
platných a oběma kmenům zřízení měšťanských
škol minoritních do jisté míry zaručujících.
16
article
Doufejme, že pokročilejší vývoj naší otázky
na Moravě uspíší i příslušné jednání v novém
sněmu českém, aby konečně zřizování a vydržo-
vání měšťanských škol bylo náležitě upraveno
vzhledem k faktickým poměrům a kulturním
P enlr
potřebám našim,
Poněvadž však otázka zřízování a vydrže-
vání škol menšinových jest jen součásti naléhove
otázky reformy a reorganisace měšťanských škol
a poněvadž je patrno, že některá desideri
z dlouhé řady oprávněných požadavků rozvoje
a prospěchu měšťanských škol nesnesou více
odkladu, doporučovalo by se zajisté, aby přikro-
čeno bylo k vydání nového zákona zemského
o měšťanských školách, člmž by dána byla při-
ležitost zreformovati školu dokonale. Že u této
příležitosti musilo by pamatováno býti na mě
šťanské školy pro menšiny, rozumí se same
F. V. Moravec.
sebou
rasoe
F V Moravec
Morava
17
article
Lidovýchovná práce studentstva
o prázdninách.
nnre
Každý přítel české lidovýchovy s radost
uvítal provolání studentské sekce Svazu osvěto
vého na počátku prázdnin v listech uveřejněné
jímž svobodomyslné a pokrokové studentstve
české žádá své kolegy, aby pomáhali v osvětné
práci vzdělavacím sborům Svazu osvětového
všude tam, kde takových sborů dosud není, pů
sobiti k jich zřízení. Současně upozorněno jest
studentstvo na veliký význam pořádání zušlech-
tujících, umělecky ceňných zábav lidových.
které svou přístupností a lákavostí jsou s to
velmi vydatně působiti v lidu.
Vítáme tento krásný počin, poněvadž víme,
že právě studentstvo může velmi mnoho vyko-
nati na poli lidlové osvěty nejen vykonáním nej
nutnějších příprav organisačních, alo i aktivně
v oboru zdokonalení uměleckého vkusu našeho
lidu.
oěrena aa ne
Náš český život je tak otráven boji lokál-
ními, stavovskými a strannickými, že tím orga-
nisování liďovýchovy a vůbee veškera práce na
poli lidové osvěty podnikaná velice trpí. Inte-
ligence v praktickém životě působící strženaj
mnohdy do těchto půtek a bojů a potom ovšem
není mnoho chuti a odvahy k organisování mist-
níeh a okolních činitelů lidovýchovných v nutná
centra, jakými mají býti vzdělavací sbory. Ještě
55 okresů ryze českých postrádá vzdělavacích
sborů a někioré již zřízené sbory nutně potře-
bují svěžích, nadšených pracovníků, kteří by
uvedli ovětnou práci v příslušném okrsku v pra-
aodla si o
svaz osvětový všude
Inte
18
article
vý chod a řád. e
A tu přichází studentstvo jako na zavola-
nou, neboť právě studentstvu, nikterak místně,
strannicky znepřátelenému s okolím a disponu-
jícímu o prázdninách časem a majícímu potřeb-
nou znalost a dost živého nadšení, nejlépe sluší
práce lidovýchovná, která— poskytuje našemu
inteligentnímu dorostu nejkrásnější příležitost
aby vešlo v intimní, srdečný styk s lidem, aby
podněcovalo k zvýšené činnosti ty, kdo pod tihou
všedních starostí praktického života ochabují
aby samo nabídlo se ochotně ku práci v obor.
lidovýchovném, který u nás má dosud tak ža
lostně málo pracovníků.
19
article
Vděčíme studentstvu za jeho snahu a dou-
fáme, že ono ve stálém styku se Svazem osvě-
tovým, který, jak víme, je vždy ochoten ke všen
informacím a pokynům na poli vzdělání lidu,
podnítí o letošních prázdninách zdravý vzděla-
vací ruch na našem venkově a připraví tak vše
aby v době zímní, pro lidovýchovnou práci ob-
zvlášť na venkově příznivou, patrny byly vý
sledky jeho krásné práce.
Českoslovanská akademie obchodní v Praze vy-
dala právě XXXVI. roční zprávu za školní rok
1907—1908, jejiž úvodní pojednání z péra ředitel
ústavu c. k. vládního rady Pbdra. Jana Řežábka
»O žádoucích změnách v organisaci a v učebných
osnovách vyšších škol obchodních« podává výsledek
zkušeností nabytých za dobu pětiletého trvání pro-
zatfmní osnovy a bude vítanou průpravou pro deli-
nitivní osnovu obchodních akademií. Ze zprávy vy-
jímáme některá zajímavá data: Ústav měl úhrnem 79
posluchačů, (z těch 92 posluchaček ve 2 roč.) rozděle
ných v 18 tříd. Ve sboru profesorském působilo vedle ře
ditele 43 učitel. sil. Data tato výmluvně svědčí, jak ze
jména v posledních letech ústav vzrůstá a prakticky
řeší naši ženskou otázku. Příštím rokem bude ote-
vřen třetí ročník dívěího oddělení. Podminky přijet
na obě oddělení obsahuje prospekt, který zašle n
požádání ředitelství ústavu. Zápis jest od 5.—20. čer
vence neb od 10.—15. září.
rnnr
Řežábek
Praha
Pbdra
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
an0
Automobilism
Hleronimns o svém závodě Petrohrad — Moskva.
(Dokončení.“)
s gej
Vaše příprava na závod? Úvedl jsem
stroj (motor) ovšem do nejlepšího pořádku s pomoe
Vašeho krajana p. Janotky, jenž jako mechanik zá
vod jel se mnou. Opatřil jsem vůz gumovými náraz-
níky a vzal s sebou ocelovou láhev s komprimova-
ným vzduchem. Toť celá příprava strojní. Sám, po
zkušenostech na Rusi v trainingu učiněných, jsem
už v poledne předešlého dne nepožil kompaktní
stravy, seznav, že s nasyceným žaludkem nelze na
jízdu alespoň střední rychlostí na tamější silnici ani
mysliti Spánku před závodem bylo poskrovnu, ve 2
hodiny stari! To znamenalo, o 11. hod. vstávat, co
mohlo se tu spát
Janotka
Rus
Petrohrad
Moskva
23
article
čis. 2
Velký obrat umozňuje nám stano-
vení nejnižších cen. 12068
24
article
uu
Važe studium závodní trati? 5 dni
před závodem jsem jel z Moskvy do Petrohradu ke
startu automobilem. Studuje trať, dospěl jsem ku
přesvědčení, že závod nesmí býti poklá dá
za závod rychlostní, nýbrž že v něm roz-
hodne spolehlivost. Tento poznatek musil určiti
taktiku každého, kdo chtěl závod dokončiti
Obtíže závodu ovšem zvyšují jeho cenu.
Byla organisace tak výborná, jak
čteme ve lrancouzských listech? V kon-
trolách byla organisace bezvadná. Býl jsem všude
o kontrolách nejen vlídně přijat, nýbrž i rychle ob
sloužen a ochotně nabízeny mi pokrmy a pomoc
které jsem zdvořile odmíti, použiv pro » nakrmení-
vozu i sebe, pouze vlastního depotu ve V. Voločoku.
Na trati organisace nebyla, prostě proto, poněvadžj
nebylo třeba. Lid na trati byl ústupný a ochotný
Teprve krátce před Moskvou byla trať obsazena
kozáky.
všieobecné ale.
polečnost pe
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných komblnacích za pevneu premii.
lo
= Žádejte prospekt. =
Váž stroj? Dobře fungující stroj jest jako
zdravý ústroj lidský. Nevíte o něm prostě! A vskutku
jsem nemusil po celou cestu na žádný orgán vozu
ani sáhnouti.
Nu a něco zvláštního pro mé čte-
náře nemáte? Řekl jsem vše. Ale počkejte, snad
tohle je zajímavo. Nesmějte se jenom. Opatřil jsem
se dvěma talismany. 14 dní před odjezdem do říše
carovy čtyřiístkem, který našla na výletě v Sedmi-
horkách má choť. Na výstavě v Moskvé jsem pal
koupil jeden z módních amuletů s reliefkem sv. Kry
štofa, patrona automobilistů a s nápisem: St. Chri-
stophe guidez-nous sur notre chemm. (Sv. Kryšťof
veď nás na naší cestě.) Ale sv. Kryštof mi odpusti.
když podle pravdy řeknu, že nejlepším talismanem
byla zdatnost mého vozu Laurin 4 Klement 14/1
koň. sil.
Kryštof
Laurin
Klement
Moskva
Petrohrad
národní divadlo
St . Chri
25
article
MERCEDE
MERCEDE
ítěz
Merced
27
article
Erand Prix 190g.
Erand Prix 190g.
nor
28
article
„AUTO-PALACE Halpben spol,
„AUTO-PALACE Halpben spol,
spol. s r. o-
ve Vídni, I., Augustinerstrasse S,
telefon č. 10625.
diněte l
neveli Dílna pro správky:
Vídeň, II., Engerthstrasse 202,
telefon E. 12707.
notiná
Garážt
z p
Vídeň, I., Schlickgasse 3
telefon č. 15337.
Jak vypadá Petrohrad—M oskva n
příklad vedle Gordon Bennet Cupu,
Coppa Florio ajiných velkých závo dů,
které jste jel? Tyto a jiné závody na okruzích
jsou aférou čistě sportovní; Petrohrad— Moskva
jest pro řidiče zkouškou trpělivosti a opalrnosti, pro
vůz pak nejtěžší zkouškou, kterou znám. Eros, známý
vašemu obecenstvu ze závodů cyklistských, jenž
v tomto závodě řídil vůz Spa, mi pravil po závodě.
5t
*) Viz »Národní Listy« 23. června.
»Jedu raději třikrát Targa Flori na její vykřičené
Irati než jednou Petrohrad—Moskva.
Toť dojmy Hieronimovy o nejslavnějším závodu,
jeho života.
MIercdes
Auto Palace Halphen a spol.
11955
spol. s obm. ruě
ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. B.
Telefon č. 10625. Dilna pro správky Mer-
cédes ve Vídnt II., Engerthstrasse čís. 202. Te-
lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni
Schlickgasse čís. 3. Telefon č. 15337
Athletika a sportovní hry-
** Z Českého svazu footballové ho
(Zpráva úřadní.) Za účelem realinace výpravy repre-
sent. mužstva českého k olympickým hrám zřízena
komise redakční (Salzman, Šmucr) a finanční (Skála,
Bulvas, Štechta). První lvovský fostb. klub hlásí se
za člena Č. S. F. S. K. Plzeň, A. C. Sparta, A. P.
K. Vršovice, S. S. K. Olympia, Novoměstský S. K.
S. K. Praha-VII, S. K. Bivoj- (Nusle), S. K. Meteon
(Vinohrady) vyslovily se proti vstupu Č. S. F. do Oe.
F. V. Příšíí schůze ve středu 15. t. m.
Bennet
Hieronimův
Vídnt
Salzman
Šmucr
Bulvas
Štechta
A C
A P
S K
K Bivoj
S K Meteon
S F
F V
Vídeň
Engerthstrass
Petrohrad
Moskva
Spa
Český svaz
Vršovice
Praha
Nusle
Augustinerstrass S
II
Coppa Florio
Mercéděs
Č . S . F . S . K . Plzeň
Sparta
Olympia
autoPalace Halpben společenský
Palace Halphen a společenský . 11955 společenský
Augustinerstrasse č . B
29
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
12047
30
article
nejlepší jakosti doporučuje firma
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
Vodní sporty-
** Mezinárodní závody veslařské
jsou dnes jedinou sportovní událostí, z čehož čer-
páme naději, že se jim dostane pozornosti a návštěvy,
jakých mužný a nad jiné ušlechtilý sport veslařský
plným právem zasluhuje. Jeť věru málo okamžiků
tak čisté radosti jako ony, které zažije člověk v leh-
kém úboru, ve vlahém, vonném vzduchu, prostém
prachu, ve člunu, poslouchajícím každého hnutí kor-
midla a vesla. Radost z inlimního styku s přírodou
A což teprve radostný pocit, který vzbuzuje vědomí
síly, s níž ženeme loď hebkým, klouzavým pohybem
po hladině a vědomí obratnosti, kterou unikáme
vyhybáme se překážkám! Veslařství jest sport, který
dodává síly a pružnosti svalům, cvičí bystrost oka,
odvahu i rozvahu. A netřeba se při něm obávati, že
by pevnost v něm nabytů se zvrhla v tvrdost, sta-
tečnost v surovost. Naopak. V styku s přírodou jest
tolik, co rozechvívá v duši struny nejušlechtilejší, že
z veslařské vyjižky ať už na hladině, po níž rozlita
jest zlatá záplava sluneční, nebo vodě, zčernělé od-
razem noční oblohy s rozstříkanými zlatými tečkami
hvězd, se vrací nejen tělo osvěženo, nýbrž i duch
povznesen. Závody veslařské jsou bojem, avšak
zušlechtěným vzdáleností soupeřů od sebe. Bojem
ovšem stejně zajímavým, napínavým a po případě
rozčilujícím jako kterýkoli jiný sportovní zápan.
Praha
štěpánský ulice
zlatý tečka hvězda
31
article
PRAA
PRAA
Rytíř-
ská ul.
33
article
Denní oznamovatel,
Denní oznamovatel,
na neděli, 12. července. Den od začátku roku 194., do
konce roku 173. Východ slunce o 4. hod. 5 min.
ráno, západ slunce o 8. hod. 5 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 7. hod. 5 min. večer, západ měsíc
o 2. hod. 14 min. v noci.
Katolíků svátky: Jana Gvalb. z. t.
Evangeliků: Vil. Oranžsk.
Pravoslavných (29.): Petra a Pavla
Gvalb
Petro
Pavel
35
article
Na ponděli, 13. července. Den od začátku roku 195.,
do konce r. 172. Východ slunce o 4. hod. 6 min.
ráno, západ slunce o 8. hod. 5 min. večer. — Vý-
chod měsíce o 8. hod. 8 min. večer, západ měsíc
o 3. hod. 7 min. v noci.
Katoliků svátky: Markéty p. a m.
Evangelíků: Sáry.
Pravoslavných (30.): 12 apoštolu.
Markéta
Sára
12 apoštol
36
article
Mstsorolopická pazuravání na rozhladně na Patříni
Mstsorolopická pazuravání na rozhladně na Patříni
325 metrů nad mořem.
Dne 10. a 11. července 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 733.9 733.1 731.9
Teploměr C. + 15.8 + 17.8 + 27.1
Vlhko.... 75 71 52
polo-
polo-
Obloha .. . jasná jasná jasná
Sila větru . čerstvý slabý mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 21.2
Teplota nejvyšší na slunci . . + 35.2
Teplota nejnižší ve stínu . . + 12.8
Teplota nejnižší při zemi . . + 116
Slunce svítilo 73/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 29.2
Srážky v mm. 00.
Listárna redakce.
»J. B. Slaný.« Dotázali jsme se p. kapitána
Hůlky, je-li mu něco o dotyčněm balonu známo. Dl
jeho mínění byl to nejspíše balon vojenský, s nímž
se občas podnikají. plavby na zkoušku. Jisto však
jest, že toho dne na pražské výstavě žádné reklamní
balonky vypouštěny nebyly-
J B
+ 27.1 vlhko
38
article
J. Sehumpetra, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 3r
J. Sehumpetra, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 3r
Borové a lithnatné léčební zřídlo
J Sehumpetra
Kristus
Havlíčkův třída
40
article
Pastilky bílinské,
Pastilky bílinské,
výtečný prostředek 1197
proti pálení žáhy a obtižín žalndečnín