ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 80cf5fc0-75a5-11dc-a466-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 58 celkem · entity: person 45, place 62, work 8, org 39
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obchod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 12. července 1908.
7 article
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 11. července. Ve vídeňském »Časopisu pro národní ho- spodářství, sociální politiku a správu« píše pan Karel Morawitz, jedna z vůdčích osobností vl- deňského bankovního světa, o rakouském prů- myslu. Článek tento, který jest otiskem před- nášky, kterou autor konal ve společnosti národo- hospodářské ve Vídni, nepraví celkem mn ho nového. Co bylo již častokráte konstatováno, opakuje se i v tomto článku, který dovozuje, že Rakousko jest zemí starých tradicl, že jeho sociálně-politická zařízení jsou začasté v ne- poměru k vývoji jeho průmyslu, že živnostenská polilika v Rakousku zabíhá příliš daleko n úkor samostatného a sebevědomého rozvoje individua — vše, jak zvykli jsme v podobných pojednáních čísti. K tomu druží se pravidelně stížnosti do přílišného zdanění akciových společností, stesky do příliš byrokratické správy rakouské a co chvlli ze řádků kmitne touha, aby Rakousko odhodlalo se ku politice velkých linií, k silné politice zprůmyslňovací, ve kleré jedině leži jeho budoucnost. Pan Karel Morawitz psal již dříve úvahy o bankovnictví a v úvahách těchto zřejmě zračí se jeho přesně německé smýšlení, které v tomto článku však nevystupuje v po- předí. Ale jeden zajímavý moment přece jen článek tento obsahuje, moment, který divně kontrastuje s tím, co uvedeno z německých kruhů, že toliž mládež německá inklinuje více ke vstupu do průmyslové činnosti a vyhýbá se působení v úřadech státních.
Morawitz Praha Vídeň Rakousko
8 article
Pan Morawitz píše, že jeden z hlavníeh předpokladů, jak zlepšiti průmyslové poměry rakouské, jest obrat ve výchově naší mládeže (poněvadž pan Morawitz posuzuje z pravidla vše dle poměrů německých v Rakousku, týkají se jeho vývody v prvé řadě zajisté německé mládeže). »Naše vyučovaci správa vykoná dílo požehnané, pakliže vytvoři na základě podnělů, daných příslušnou anketou nový typus středních škol, který bude vychovávati nové generace pro povolání produktivní a bude z nich činiti muže touhy po činech, muže inicialivy, jak je potře- buje moderní tak zůplna nové hospodářské žiti. Také nemoderní naše vysoké školy tech- nické učinily by dobře, kdyby ve větší míře přihližely ku potřebám praxe; zatím co na př. v Charlottenburgu, Darmštatu anebo Curychu možno dosíci všeobecného technického vzdělání a zároveň také obchodních znalostí, přednášejí se na našich vysokých školách — ovšem že v miře velice důkladné — pouze specialní vědy a jest přirozeným důsledkem teoretické výchovy, že správci továren zdůrazňují, jak absolventi prů- myslových škol lépe přizpůsobují se potřebám závodu než učení doktoři techniky, že tito doktoři raději zůstanou při rýsovacím prknu a v laboratoři, zatím co čilý praktik postoup v rušný život práce mimo závod.
Morawitz Rakousko Charlottenburg Darmšta Curych učený doktor technik
9 article
Speciálně v Rakousku jest třeba této vý- chovy, poněvadž absolutismus zdusil životní energli a zbránil tomu, aby probouzela se vůle k činům a sebevědomí. Naši mládeži chybí od- vaha vnořiti se do víru světového života. Klid v úřadu a vyhlídky na pensi jsou jejím ideálem. Tedy ven ze státních úřadů volá článek mládež německou v této říši. Co tuto praví muž živola, polřeby jeho za- jisté znalý, bylo opakováno na těchto miístech. opětně a opětně pronášeli jsme stížnosti do způsobu, jakým naše mládež připravuje se pro život. Ovšem: činiti výtky našim školám, nebylo by zůplna správno, poněvadž škola vázána jest přesným systémem výchovy, který pomýšli na vše možné, jen ne na to, že má vychovávati dorost pro život, jehož intensita jest čím dále tím větší a jehož zápasy existenční jsou čím dále pronikavější. Ale všestranné poznání, že nutno provésti důkladnou změnu ve výchově naší mládeže proráží všudy a opakováno jest všemi, jimž otšzka budoucnosti národa neni věci vedlejší a frázl. Nutno otevřeně říci, že dorost přicházející z našich obchodních akademií není připraven na úkoly, které ho čekají, že přináší si sice větší či menší úryvky všeobecných znalostí, avšak touha zasáhnouti v život, touha tvořiti v něm něco nového na dně jich srdci a v jich hlavách nebouří a nekypí. Kariera milionárů, kteří začali jako chudí učňové, stává se člm dále tím řídší, zatím co rozmáhá se kancelář- ský personál, vykonávajicí velmi spolehlivé běžné práce, ale nestačíci k energické činnosti iniciativní. Mužno to konstatovati každé chvíle.
Rakousko
10 article
Otázka zřizování bankovních filiálek če- ských není dnes již otázkou kapitálu, nýbrž jen a pouze olázkou kvalifikovaných sil. Kdy- kolív podobná filiálka má býti z izena, kdykoliv tedy má vybudována býti nová opora pro vzá- jemné styky slovanské v této říši a pro rozpětl českého obchodu, vyskytuje se tato choulostivá otázka. To není zjev zdravý. Poměry v Čechách jsou toho rázu, že každý, kdo pracovati dovede a kdo do života přináší si energii vůle a zna- losti, musí nutně svou praci a svou činnosti zjednati si uznání a zjednati si přislušné posta- vení společenské. Není téžko vyniknoutí v Če- chách, není těžko v našem šiřicím se životě uplatniti síly a znalosti, avšak cesta k tomuto uplatňování není a nemůže býti šablonovité ko- nání povinností, nýbrž jedině a pouze rušná energie a odhodlanost. Sváděti na školu vše, nebylo by správno. Škola konečně musí podávati hojně teoretickýel znalostí, poněvadž konec konců přece jen teorie jest základem a jest východiskem. Vychován školni jest jen do jisté míry částí vychování ce- lého a následkem toho nutno věnovati většía rostoucí zření tomu, jak naše mládež mimo školu si počíná a jak mimo školu jestvedena. Zdá se nám, že v tom- to směru u nás chybovalo se dosti a že této okolnosti nevěnoval se nutný zřetel. Nastávají prázdniny. Školy se vyprazdňují a z dusivých síní mládež hrne se do volné oři-
Čechy
11 article
rody. Vrací se do rodné obce, rozjíždí se k vý- letům a turistickým cestám, celá šíře života před ní se rozvírá a zve ku poznání. Kolik z této naší mládeže zajde si do továren, aby poznali práci, aby se seznamovali s tímto organismem moderní činnosti výrobní? Kolik nastávajícíel právníků, kteří budou povoláni státi se obchod- ními soudci, správními úřadníky anebo samo- správnými úřadníky, zatouží v prázdnínách i formovati se důkladně ve velkých obchodních závodech o činnosti a působnosti jich, koli z nich uspořádá si cestu do průmyslových oblastí naší vlasti, aby poznali základy té které výroby, učinili si jasný obraz mezi vztahy za městnavatele a děiníka a obeznámili se s ob chodní stránkou vedení závodu atd.? Kdybychom chtěli po této stránce založiti nějakou statistilu, vypadala by velmi chudě a zařmoutila by za- jisté každého, kdo myslí to s naší mládeži upřímně. Co může býti krásnějšího, nežli s ote- vřeným zrakem a s touhou poznati vše, co ko
12 article
lem bije a žije, jiti k rozvírajícímu se životu hledati poučení na všech stranách, poznávati vše, co v něm se tvoří a co v něm zaniká, a na tomto základu ustálíti si obraz činnosti budoucí činnosti, provanuté silou a iniciativou? Co může býti krásnějšího, než tákovéto odhodlání a nož takovéto poznávání? Celý svět nabývá rázem jiného zobervení, celý život stává se krásněj- ším a hlubším, než jak zračí se v suchých vý- vodech knih, které i když jsou provanuty nej- většími znalostmi, přece jen jsou slabým od- leskem toho, co člověk v životě tvoří, co buduje a v čem bije se za svou existenci. V Národohospodářském ústavu bylo nedávno zevrubně uvažováno o tom, zda jest obohodní vý- chova našich techniků dostatečna. Bylo jednomyslně konstatováno, že tato výchova naprosto nevyhovuje a že nutno si v zájmu technického stavu přáti, aby stala se pokud možná nejdůkladnější a všestrannou.
13 article
Nejde jen o to, abych dovedl vyrobiti, nýbrž jde tak o to, abych dovedl také řádně kalkulovati a násled kem toho mohl dobře prodávati To jsou tak samo zřejmé momenty, že skoro překvapuje, že na vyso kých školách technických tak málo obchodní stráno pozornosti se věnuje. Ale není-li tomu tak, co brán našemu dorostu technickému, aby na prázdninách nemformoval se ve velkých obchodních závodech aby neopatřil si potřebně informace o kalkulacích pod. ve velkých továrních závodech? Prázdniny ne- jsou dobou absolutního klidu a nanejvýš divadelních představení, nýbrž prázdniny jsou každému snaživé- mu sludenlu vílanou příležitostí ku poznání života Po deset měsíců byl školní síní od něho odezděn po deset měsíců neměl příležitosti vnořiti se do jeh živého a rušného toku. Nuže: Jseu otevřeny dvéře život velá. Proč nevnořiti se úplně do něho, proo nepoznávati jeho práce a snahy, proč neobeznamo- vati se se základy našeho hospodářského živola ruchu? Tak možno mnoho nahraditi, co škola ne- podává, tak možno napraviti mnohou chybu systé- mu. Ale vůle jest zapotřebí a chtění poznávacího Možno se nadíti, že alespoň mládež nynější bude tomto směru energičtější nežli byla dřívější, která v životě lituje, že byla málo dbalou možností po- znávacích?
14 article
Průběh celého týdne byl klidný a beze všeho vzruchu. Placeny byly 49 mel. úpisy Zemské banky za K 97 25 a komun. dlužní úpisy Zemské banky za K 97.—. Z skcií doslo k uzávěrkám v skcifch Zajišťovací banky za K 202.—, a v akeiích strojírny Daňkovky za K 433.50: koncem týdne jednány tyto akcieza K 425 . —. Jinak podáváno za akcie: První české to várny orient. cukrovinek K 250.—, První praž- ské zastavárny K 455.—, První české akc. po- jišťovny na život K 265—, Kolinské továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, České banky »Union« K 245.50, České společnosti pro průmysl cu- kerní K 168.—, Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky K 388 25, České průmyslové banky K 415 —, Podolské cemen- tárny K 200.50, Zajišťovací banky K 202.— Akc. továrny na vyrábění uměl hnojiv v Kolíně K 410.—, První českomoravské strojíruy K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—, Pražské paroplavební spol. po Vllav a Labi K 600.—, První české rafinerie v Mo- dřanech K 360 — peníze, aniž by bylo došlo k závěrkám.
Kolinský Čes . Budějovice 388 Kolín K 97 Daňkovka první český akciový Český banka Český společnost úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka
15 article
Pozemková banka. Dne 9. července konala s v místnostech Obchodní a živnostenské komory v Praze schůze, ke které pozvání býli členové sbor obceních starších král, hlav. města Prahy, dále čle nové zastupitelstev všech předměstských obcl, úřad níci těchto komun, jakož i praktičtí stavitelé. N schůzi této vyložil účel projektované Pozemkové banky jako nového hospodářského činilele českého p. František Procházka, ředitel Zemské banky, a nastínil, v jakých směrech má tento nový ústat peněžní doplniti organisaci našeho bankovnictví vytknuv, že tomu oboru, kterému se věnovati hodl Pozemková banka, dosud žádný jiný český ústav ne- slouži, že Pozemková banka kráčeti má cestami úplně novými. Výklad jeho přijat všeobecným sou hlasem, řečníci, kteři zúčastníli se pak debaty, ze jména p. starosta Kolátor a p. stavitel Linhart uznávali, že takového ústavu jest u nás nezbytně třeba a že měl již dávno založen býti. V přičině činnosti této projektované banky, pokud se týká regu- lování obchodu s pozemky okolo velkých měst, pro- mluvil p. JUDr. Petr C. Nesý, advokát v Praze poukázal na to, že v intencích zakladatelů Pozem- kové banky jest zabraňovati lichvě s pozemky a pod- porovati zdravou komunální politiku obce pražské obcí okolních a pračovati s těmito komunami ruku v ruce k ozdravění ruchu stavebního a k uskuteč- nění některých sociálních úkolů obcí.
Procházka Kolátor Linhart JUDr Nesý Praha pozemkový banka živnostenský komora zemský banka
16 article
Nová úprava priorit jižní dráhy. Assoclatien na- tionale des porteurs francais de valeurs étrangěres podala již zprávu o chystané nové úpravě. Jižní dá- ha hodlá předem zvýšiti tarify. Zvýšení sazeb pr depravu osob při jednoduchých i zpátečních lístcích. jež má lýti zavedeno od 1. října 1908, po případ nejpozději od 1. ledna 1909, bude míti vzhledem k očekávanému klesnutí počtu cestujících za násle- dek zvýšení příjmů jen o 11/2—2 mil. K. Větší vý- slodek slibuie zvýšení tarifu pro dopravu nákladů. o němž se ovšem musí jižní drlha dohodnouti pře- dem se státem vzhledem ke konkurenčním tratím. státem provozovaným; počítá se se vstoupením platnost nového nákladového tarifu teprve od 1. led- na 1910. Od obou těchto opatření očekává jižní dráha, že od 1910 nasloupí v rozpočtu místo deficilu přebytek, doslačující k zůrokování půjček. Investice jižní dráhy stoupnou značně. Dle úpravy priorit mělo býti do r. 1917 vydáno na investice 90 mil. K z nichž bylo však investováno dosud jen 42 milionů.
17 article
Společnost počílá tedy s tím, že bude musit do r. 1917 vydali ročně na investice 12 mil. K, ledy dvoj- násob tolik, kolik bylo v úpravě určeno. S připočte- ním výkupně sumy, jež má býti státu zaplacena, v čásíce 1612 mil., činí tedy potřeba celkem 581 mil. K. Navržené odložení splácení na 2 roky, svo- lí-lí k němu majitelé oblizací, bude miti pro společ- nost finanění výsledek 7 mil. K. Zbývající částka 511/4 milionu má býti opatřena půjčkou. Konečně vzat byl při úpravě i ohled k tomu, že společnost je nucena následkem stísnění pokladničních hotovostí, nevyhovujících rozvoii příjmů, opatřovati si zálohy v běžném účtu nebo u bank, čehož následky zase tíž výnosy služby. o Vývoz ruského cukru de Německa, Angliea Ameriky. Dle výkazů o německém zahraničném ob- chodu vyvezeno bylo v šesti měsicích od prosince 1907 do konce května 1908 do Německa na 40. 382 ruského pískového eukru, z něhož celých 40. 330 dovozeno bylo bezcelně — kdežto před prosincem 1907 se ruský pískový cukr do Německa skořem vůbec novyvážel. Soutěž ruského cukru stává se váž- nou i v Anglii; dle věrohodných zpráv bylo nedávno prodáno větší množství ruského pískového cukru Fol
Německo Angliea Amerika Anglie
18 article
Liverpool za 11 sh 9 d. tedy za neobyčejně nízkou cenu, u srovnání na př. s uherským pískovým cu- krem, jenž mohl býti ještě před krátkým časem do- dán Fob Liverpool jen za 12 sh 11/4 d. — Pro dovoz ruského cukru do Spojených států severoamerických je závažné nedávné prohlášení vlády Spojených stá- lů, vyžádané vzhledem k tomu, že Rusko přes pří- stup k bruselské dohodě poskytuje cukru sice ne zjevnou, přece však faklickou slátní podporu. Ve Washingtonu dáno bylo také prohlášení, že nulno ruský cukr i nyní považovati za praemiovaný, že te- dy podléhá elu, stanovenému 14. února 1901: i po 1. září t. r., od kteréžlo doby ruský cukr je bez trestného cla připuštěn do Anglie, bude ruský cukr při dovozu do Spojených států podléhati těmto při- rážkám: cukr o neméně než 99 stupních polar. 50 rublů, cukr o neméně než 88 stupních polar. 44 ru- blů a cukr pod 88 stupňů polar. 38 rublů za pud vláda Spojených států odůvodňuje to tím, že Ru- sko přes přístup ké brusselské konvenci své záko- nodárství o výrobě a vývozu cukru nezměnilo, že te- dy ruský cukr podléhá správně celní přirážce.
Fob Liverpool spojený stát spojený stý Rusko Washington Anglie
19 article
Z českého odboru rady zemědělské. C. a k. in- lendance 8. sboru sděluje ohledně roční potřeby zá sobních předmětů, jež mají býti zajištěny pro obdob 19081909, že dlužno zajistiti potřebu měkkého dřev v období 1908/1909 pro stanice Brandýs n. L. a Stará Boleslav, pak Kostelec n. L., cestou pronájmu. Roční potřrba obnáší: pro Brandýs n. L. se Starou Boleslaví 75 m2, pro Kostelec n. L. 53 m2. Nabíd v doložené vysvědčeními výrobeů nechť se předloží sborové intendanci do poloviny července. Jednota úřadoíků záložen v zemích koruny české v Praze. Dne 27. června t. r. konala se V. valná hromada Jednoty úřadníků záložen v ze- mich koruny české za přítomnosti 62 členů v restauraci »Bellevue«. Předseda p. Ant. Čížek uvílal přílomně a vzpomenul zemřelých členů v mi- nulém roce, klerým shromáždění projevilo— pietu povstáním. Polom požádal p. Jana Rumla, ředitele peněžní spol. »Securitas«, aby přečeti protokol z mi- nulé valné hromady za omluveného jednatele pana Ant. Skálu a přednesl jednatelskou zprávu. Prolokol i zpráva jednatelská byly jednomyslně schváleny. Zpráva pokladniční, přednesená p. pokladníkem K.
Čížek Ruml Antonín Brandýs Stará Boleslav Kostelec Kostelec můj Praha Polom český odbor rada zemědělský Bellevue m 2
20 article
Čižkem, léž schválena. K návrhu p. J. Rumla zvo- leni následující pánové do správního výboru: cís. rada K. Kavka, řediel Záložny vinohradské na Kr Vinohradech, Aug. Houžvička, ředilel První občanské záložny v Praze. Ant. Janota, účetní Všeobecně zá- ložny v Karlfně. Ant. Skála, pokladník Okresní hosp. záložny na Smíchově, Ant. Marek, lajemnik Záložny vinohradské na Král. Vinobradech, A. V. Prágr, ře- tel kanceláře Záložny v Kolíně; do dozorčího vý- boru: Jos. Ermantrant, účetní Záložny v Tejnce Th. Kratochvíl, revident J dnoty záto žen v Praze Jos. Plsecký, účetní Okresní hosp. záložny ve Vo ticích. V debatě potom bylo stěžováno si na konku- rencí a sděleno, jakým způsobem by měl správní výbor si počínati a hleděti toto zamezovati. Proje- veno přání o uskutečnění nedělního a svátečního klidu pro veškeré peněžní úslavy a to zákonem i pro raiffeisenky, spořitelny, záložny i banky. Dále zodpovězeno bylo mnoho dotazů ohledně pense zá- stupci pensijního fondu úřadníků záložen pp. Zala- bákem a Janotou. Ke konci kol. Hradil poděkoval výboru za namáhavou práci. Vývoz českého hnědého uhlí do Saska. Vývom českého hnědého ublí do Saska v prvním pololetí tohoto roku jest slabší než před rokem; nutno ovšem míti také na zřeteli, že vývoz loňského roku v prv ním pololeti stoupl o 332.0C0 tun oproti roku 1906 Na saských drahách bylo v prvním pololetí t.r dopraveno v tunách:
J Ruml K Kavka Aug Houžvička Janota Antonín Král A V Prágr Kratochvíl Hradil Praha Kolín Tejnce Th Praha Jos Zala Sasko Králové Vinohrady okresní hospodářský . záložna na Smíchov C 0
21 article
Českého hnědého Německého hnědého uhli uhli a briket ve srovnání 190 ve srovnán 1908 leden . . 477.495 + 42.139 358.587 + 36.126 ünor . . 422.949 — 10064 330.302 + 23.215 březen. . 357.695 — 48.962 317 9.15 — 6.069 duben . . 342 914 — 2891 317.472 + 10.517 květen . . 340.053 + 12 855 329 210 + 19.640 červen . . 304.657 — 58 228 317.268 + 3.449 celkem. .2,245 763 — 65.151 1,970.774 + 86.878 Vzrůst odběru německého hnědého uhlí a brike vzbuzuje tím vělší pozornost, že již před rokem v prvním pololetí stoupl oproti r. 1906 o 314 585 tun K nastávající dražbě vlny v Londýně píšese »B. B. C.«: V nynější aukci nepřijde k vydražení celé k disposici jsouci množství 270.000 bal., nýbrž jen 222.000 bal. Směrodatné kruhy jsou názoru, že závěrečné ceny květnové dražby se pevné udrží a že poptávka zejména po vinách Greasy-crossbred- ských střední jakosti se strany Spöjených států bude uspokojivou. »Obzor želozniční a celní«. Právé vyšlo 13. číslo tohoto odborného listu, jimž započato drubé pololeti letošního druhého ročuíku Z bohatéhe obsahu prvého oddílu poukazujeme na tato pojednání: V. Kocourek ml., O návrhu nového rak. zákona o železnicích niž- šího řádu. — Ota Šmíd. Rakousko-uberské narovnání s hlediska tarifní politiky. — Dr. Otakar Lankaš, O právní povaze železničního listu nákladního, ze- jména se zřetelem ku placení dovozného. — J. Čífka.
V Kocourek Šmíd doktor Lankaš J Čífek Londýn Greas 855
22 article
Tvoří označení nákladního sboží na nákladaím listě právo materiální či formální? — V. Kocourek, Pro- vozní výsledek král. českým podporovaných drah roce 1906. — V. Hájek, Zužitkování vodních sil Skandinavie k účelům železničním a průmyslovým vůbec. — V. Kocourek, Nový železniční řád do pravní. — J. Cifka, Jak podporuje vláda uherská do mácí průmysl. — Dá e pozoruhodná jsou pojednání o právu zasílatelském, o státní železniční radě, o že- lezničních tarifech v řeči české, o dopravních sle- vách uherských, o stavu vozidel rak. železnic, o no- vých normativních uslanoveních pro poskytnutí úvěru dopravních poplatků. Celek doplňují drobné časov zprávy o projektech, stavbách, správě a provozu že- leznic, o celnictví, dále obchodní, vývozní a národo- hospodářské zprávy, jakož i nové železniční sazby výhody a tarily. — List vychází dvakrát měsíčně dokonalé úpravě a předplácí se 12 K na rok. Admi nistrace a ředakce v Č. Budějoviclch.
V Kocourek V Hájek J Cifek Č . Budějovicl
23 article
Obchodní cesla de Brasilie. Na jpodnět průmy- slové rady bude se letnšního roku v měsících září říjnu konati studijní cesta zástupců rakouského prů myslu a obchodu do Brasilie, spojená s návštěvou tamější výstavy v Riu Janeiro. Česta tato jest roz- počtena as na dva měsíce a nastoupiti se má v první polovici měsíce září. Cestovní výlohy budou obná- šeti 1200—2400 K. Další podrobnosti podává a event. přihlášky přijímá kancelář Vývozního spol ku v Praze-II. Tzhy „Výroční a spolu veliký trh do- bytčí v Červené Řečicí koná se na den sv. Maři Magdaleny ve středu dne 22. července t. r. — Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude konán ve středu dne 15. července t. r. Do po- sledního trhu dne 8. t. m. příhnáno bylo 1157 kuse dobytka hovězího. Poctivost a důvěra při pojišťování Zřízení obchodní, jakož i veškerý styk kupecký spočívají na zásadě vzsjemné poctivosti a důvěry, tate samá způsobuje možnest směny zboží mezi cizími ze- měmi a národy, ona jest oživující silou světorého ob- chodního styku. Důvěru způsobovati a udržovati jes nutno zejména tam, kde nejde o koupí viditelnéh zboží, ale — jako při pejišťování — o smluvní zabe zpečení jistého výkouu v případě určité budoucí pří- hody. V muohem větší míře než u kupce, který tak na poctivost svých zří enců jest odkázán, padá pr společnosti pojišťující na váhu volba funkcionářů, usta nověných pro ziskávání obchodů a proto bude záležeti společnosti především na tom, aby tam, kde v osob sprostředkovatele zračí se společnost sama, stály síly zkušené a svédomité, v něž s jistotou lze spooléhati
jít Brasilia svatý . Mařa Magdaléna Brasilia Rio Janeiro Praha Golčův Jeníkov
24 article
jelikož právě osobní důvěra jest rozhodující skutečností pro nerozhodného pojistníka, který ne nepředpojatě seznamuje se s oborem jemu cizím. V tom směru byla přímo pronikavou organisační působnost našeho nej- většího pojtšťujicího ústavu o. k. priv. Assicu- razioni Generalis vedle opatrné volby přísné poctivých, intelligentních jednatelů ve všech městec a obcích, jichž ustanovení děje se toliko za splnéní zvláštních podmínek, zasluhuje pozornosti obecenstva organisace inspektorátů ve všech větších městech kterým jsou přikázány nrčité obvody k působnost a kontrole. Správci téchto inspektorátů jsou důvěry- hodní úřadníci společnosti, kteří jsou pověření úko- lem, klientele ústavu ve všech otázkách, nasky tuí cích se v pojišťování, býti po ruce odbornou radou získávati si důvěry svých spoluobčanů, a jakožto po- platníci a příslušníci obce zájmy města svého při ústavu svém chrániti. Toto zařízení osvěděilo se vý- horně, inspektoráty o. k. priv. Assicurazione Generali těší se největší oblibě a tím také zvláště pojišťování životní doznalo intensivního rozšíření. C. k. priv. Assicurazioni Generali, která také dik důvěře, již poskytije jí její klientela, dosi- luje největší nové produkce mezi všemi ústavy na pevnině, dosáhla za první pololetí 1908 v životním odboru skvělých výsledků, neboť vykazuje kapitál K 67.729.878.52, na který uzavřela nové pojistky Stav pujištění v životním pojišťování obnášel koncem 1907 K 917,014.396 99 a překročí letos první milliardu 12611 Trhy peněžní. Pražská bursa.
velký pojtšťujicí ústav o Assicurazioň Generali
25 article
V Praze, 11. července. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 59% 31/s9 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp čes. zem. b (ve zl.) 49 » » » » » » (v K) 49% Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 % „ . » (vK) 4 % Žel. . , . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 0 Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/29 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4 % Zástavní listy mor. byp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 t Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 * » hal, zem. banky 41/p2 Kom. dl. úpisy » » » 49% Železntč. . » » 49 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 ». Rak.uherské banky 4% » » Dolnorak. hyp. ústavu 49% » . . » » 31/2 Kom. dl. úp. » » » 40 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 3v0 Buská státní půjčka z r. 1906 5 0 Únorová společná renta (v pap.) 4 2 Dubnová . » (ve stt.) 4.2 . Květnová . . (v pap.) 4 % Červencová spol, renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . . 4 % » korunová renta. . . 4% » investiční . . . . 31/2 Česká eskoniní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . .» Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . .. Moravská eskontní banka, . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život, Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost . První česká rafl. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Praha Hradec Králové Rakousko Č . Budějov Modřany Český eskoninit banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka Poldin huť
26 article
Vídeňská bursa
27 article
Renty: éprocentní papirová květnová. 42procentní únorová . . 4procentní stříbrná lednova . . . 4.2procentní » dubnová . . 4procentní zlata rakouská . . . 4procentní korunova rakouská . 31/zprocentní korunová (invest.) . 4procentní zlatá uherská 4procentní korunova uherská . 31/aprocentní kor. (invest.) uher. ruska půjčka . . . . . . .. Záslavní listy šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého
28 article
Závěrečné kursy 11. července 10. července 89.— 89.— Blhproc Hypot. banky kr. českého 99.75 99.75 4lsproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 93.60 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 98.60 100.— 100.— Ústřední banka čes. spořitelen 49% Losy Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . lisské. . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslová . . . . . . „ »Union« Hospodářská úvěrní pro Čachy. Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . . rakousko uherská . . . . . . anglo-rakouská banka pro země rakouské . . dolnorakouská eskontní »Merkur«, směnar. akc. společnost rakouský úvěrní ústav uherska všeobecna úvěrní všeob. rak. pozemk úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . videňska banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky Buštěhradská dráha lit. A Česká severní dráha Duchcovsko podmokolská dráha Rak. severo-západní dráha . . Polabska dráha Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.) Pražsko-duchcovska dráha kmen.
Praha Blhproc Hypot ústřední banka Český průmyslový videňsko banka všeobecný depozitní banka
29 article
Pražsko duchc. dráha prioritní Ústecko teplická dráha . . .. Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovicka dráha . . Statní dráha Jižní draha Štyrsko-hradecko-köllašská dráha Donajska paroplavební společnos Rakouský Lloyd . . . . .. Průmyslové podniky- Ceská cukerní společnost . . . Pizeňský akciový pivovar . .. Škodovy závody . . . . . . Daňkova strojirna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost. Západočeská Poldina huť . . . . . . . . Pražska železářská společnosť . . Alpska báňská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továtny na náboje Rakouská zbrojovka . . .. Ventschské magněsitové doly (prior.) Haličsko-karpal. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . a Devisy a valuty: 95.40 95.40 Curých . . . . . . . . .. 95.43 95.50 Pařiž . . . . . . . . . . 239.75 239 72 Londýn . . . . . . . . . . 117.58 117.61 Německá místa .. . . . . 117.58
Ferdinandův Lloyd Škodův Daňkův draha Štyrsko Poldin huť
31 article
Pentze Zboži 103.— 102.— 98.25 99. 25 99.50 100.50
32 article
Řišské marky v papírech . . . Dvacelifrank . . . . . . . . 252.50 252.25 Ruhl papít . . . . . . .. 95.55 95.5 Lira . . . . . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . 31% 441/% 31/2 4 42 Při klidném obchodu smýšlení pevně, jen akcie státní draby čilé. Uherská korunová renta vyšší. x. Z Vídně, 11. července. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 618 75, uherské kre- ditky 738.—, anglobanka 295 50, bankovní jednota 518 50, unionka 540.50, länderbanka 448.—, státní dráha 701.25, jižní dráha 117 75, polabská draha 451 —, severozáp. dráha 451.—, turecké tabákové 429.—, rýmavsko muráňské 552 25, alpinky 668 75. květnová renta 96.80, uherská korunová 93.10 turecké losy 187.75, marky za hotové 117.61, uitimo 117.58. Smýšlení pevné. x Z Vídně, 11. července. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (Prvni číslo znači penize, druhé zbožl. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198.40, 198 65, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, ——, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.121/2, 117.321/2, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 239.70, 240 10, Londýn na delší lh. —.—, —.—, Nový. York za 100 dollarů —.—, —.—, Rtalie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 45 95.60, Ilalie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohirad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —. —, —.—, Petrohrad delší lh. 251.871/2, 252.874/2, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.45. 95.574/2, Paříž delší in. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh. 95.50, 95.621/2, —.—, na delší ihůty —.—, Šrýcary šek a krátké ln. 95.50, 95.62v, na delší lhůty —.—.
Petrohirad Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn York Petrohrad Paříž Basilej Ilalie
33 article
99.7 100-7
35 article
100.30 97 7 96 8 97.20 101.50 95 25 100-.60 95.50 100.25 95.15 99.50 98.z0
36 article
103.25 96.7 95.80 96.20 100.50 97. 5 100. — 94.50 94 50 99.25 94.15 98 50 97.25 96.50
39 article
79.00 95.75 99.15 99.15 96.80 96.75 116.35 96.9 87.50 96.2 99 3 99.3
40 article
96.95 116.55 97. 15 87 .7
41 article
Petrohradská barsa.
42 article
Z Petrohradu, 11. července. (Zpráva Živa. bankv.) 11. červce. 10. dervce. al Diskontn! . . . . . . . . 378.— 377.— Baku . . . . . . . . . . . 348.— 345.— Caspienne . . . . . . . . . 3300.— 3750.— 107 50 Sormovo . . . . . . . . . 107.— 174— ruskočínská banka. . . . . . 175.— 274.— Ruská průmyslová banka . . . 274.— 117 — Petrohradské metallurgické . . . 117.— 165.— Koiomna . . . . . . . . . 166.— Putilovské žulezo . . . . . . 85.— 165.— Fénix. . . . . . . . . . . 167.— Ruské papíry v Berlině. Z Berlina, 11. července. (Zpráva Živnost. banky.) 11. červce. 10. červce. 95 9 95 80 41/2procentní ruská renta 1905 83.9) 83 80 4procentní ruská renta 1302 85.60 85 10 4proc, ruská konsolidační renta 1889 77 5) dprocentní ruská zlatá renta.
Caspienne Koiomn Fénix Petrohrad Bak Berlín ruskočínský banka průmyslový banka zpráva Živa
43 article
245.50 246.50 415.— 202.— 204.— 388.25 390.2 526.— 530.— 265.— 268.— 447.— 460.— 238.50 240.50 572.— 575 — 850.— 910.— 425.— 426.— 168.— 172.— 860.—920.— 410.— 420.— 200.50 203.— 430.— 434 — 2696 270e 350.— 380.— 250.— 270.—
44 article
151.25 150.— petrohradská diskontní banka . . 132 53 132.50 petrohradska mezinárodní banka. 126.— 125 25 ruska banka pro vuější obchod. Berlínská bursa. Z Bezlina, 11. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) 11. červce. 10. čarvce. Rakouské kreditky: . . . . . 194.12 194.— 170 60 170. 8 Diskonto . . . . . . . .. 229.50 229 4 Německá banka. . . . . . . 158.75 158.87 Obchodní společnost . . . .. 136.— 136 . — Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . .. 213.— 211 60 Bochumské ocelárny . . . . . Lauřina but 20475 203.50 54.25 Dortmund. Union lit. C.. . . 197.50 197.30 Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia Consolidace . . . . 413 25 413.— 91 87 Severoněmecký Lloyd . . . . 107.— 107.— Packet Turecké losy . . . . . . . . 143.90 149.— Z kasovních papíro Concordia . . . . . . . . . 324 10 323.— Eschweilské . . . . . . . . 192 25 190.5
Lloyd Packet Concordia Dortmund mezinárodní banka drážďanský banka Hibernia Consolidace Ruska Diskonto Lauřin but
45 title
95 75
46 article
Závěrečné kursy 11. červce. 10. červce 96 8 36.80 99.15 99 05 96.90 96 . 75 99.15 99 10 116.— 116.35 96 95 96 9 87 50 87.5 111.15 111 15 93 10 82.45 82.45
47 article
95.60 98.75
48 article
151.50 152 — 216.— 216.— 261.— 261.— 474.— 472.— 493.— 493.— 142 25 142.25 187.40 187 40 415.— 415.— 388.25 1750.— 295.50 435.— 573 — 618.50 737.50 1056 — 517.75 538.25 456.—
49 article
388 25 1756.— 295.— 437 50 575.— 618 95 738. — 1060).— 518.— 540.— 456.—
50 article
1059.—- 393.— 450.— 450.— 402.—
51 article
1055.— 398.— 449.— 451 50 402 —
54 article
560.— 700.50 117.10 938.— 402.—
55 article
558.— 696.75 117.50 495 — 998 — 402 —
56 article
277.— 423.— 950.— 710.— 413 — 430 — 2696 — 668 90 551.75 943.— 538 — 583.— 446 —
57 article
277 — 423.— 950.— 711 — 409 50 434 — 2690.— 667 50 552.50 935.— 538.— 585.— 452.—
58 article
117.61 19.09 19.09