5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 12. července 1908.
6
article
Květinové korso.
Květinové korso.
K oživení živola výslavního aranžováno byle
včera květinové korso. Z části Prahou, zvláště ale
výslavou. Počítalo se s parádou květů jako s jed-
nou z oněch zábavních atrakci, jež táhnou. A my-
slenka, nikoliv nová, dovedla skutečně zlákati mno-
hé, výstavě potřebné desetitisíce.
Krásné počasí a až příliš slunná pohoda zdaru
květinové zábavy značně přispěly. Se snahou a oběti
uznání hodnou, zvlášť krásně vypraveny byly kočáry
soukromě.
Bohužel, Heobešla se zábava bez politování hod-
ného noštěstí, které vzrušilo hluhoce všechny ná-
vštěvníky výstavy. Splašenými koňmi čtyřspřeži
kočáru, v němž jela paní Kaislová s poručíkem
z Georgieviczů, způsobena v hořejší části
úžasná panika, při které zmařcn jeden lidský
život a 18 osob poraněno vážně i lehce. Tragick
tato příhoda setřela úplně radostnou a veselou ná-
ladu; v rozčilených hovorech nemluveno po celý
večer o jiném, než o nečtěstí na výstavě.
Vyličujeme celý případ obšírně na
jiném mísťě.
Kočáry a allegorické vozy, pokud nepřipojily
se ku průvodu před branou výstavní, seřadily sev
Marianské ulici, odkud o 144. hodině odpolední, ob-
divovány špalíry obecenstva, jely Václavským námě-
stí přes Příkopy na výstavu.
Sem přibyly krátce po 4. hodíně odpolední
V čele jich jel vůz pořadatelstva, krášlený bílými
růžemi. Kočáry projely hlavními cestami výstavy
načež směrem od habešské vesnice vyjížděly na pro-
stranství mezi oběma rezhlednami.
Kaislová
Kočár
Praha
Georgievicz
7
article
Zde zřízen byl pro arcivévodu Karla Františka
Josela vkusný, květinami zdobený kiosk, proti němu
pak na druhé straně obdobný pavilonek pro místo
Gržitele. Arcivévoda se svým průvodem a výstavní-
mi funkcioráři dostavil se na místo krátce před 1/45
hod. po prohlídce pavilonu grafiky. Obecen-
stvo tvořilo středem prostranství neprostupný špalír.
kterým defilovaly vozy soukromé i allegorické kro-
kem. Za kočárem pořadatelstva jel vkusný kabrioleo
světlými růžemi dekorovaný (dra. Becka) a jím zahá-
jena jízda kočárů soukromých. Ilavní barvou květi-
nového dekoru byly růže všech odstínů, pak ohnivé
květy planých máků, lilie, velice dolikátní šeřík, bílě
kaliny, růžový jelel, exotické palmy a posléz polní
Tak hned druhý vůz s náplsem, v květechi pro-
vedeným (Korso) s rokokovými panenkami, zahájil
barvu růží. Tmavým odstínem družil se k němu ko-
řárck, zdobený červeným mákem (p. Novotného),
s nímž velmi pěkně kontrastoval elegantní, bílými
růžemi dekorovaný povoz čis. 4.
Kočár velkoobchodníka p. Staňka proveden byl
apartní výzdobou v bílém a růžovém jeteli, prople-
teném fialovými kyčty chrysantém. Polní kvítí došlo
ke cti při ozdobč nejbližšího kočáru, ale, bohužel.
prudkým žárem všechhy cillivější květy byly zni-
čeny. V bílých a červených růžích bohatě v podob
košů, loubí a kytic krášleny byly kočáry čís. 7., 8.
10. a 12. V jisté variaci proveden byl vůz čís. 13.
kde k bilým růžím pěkným souladem se připojily
fialové květy kosatce. Stylisací působil kočár s bi-
lými a zlutými fialami, přepnulý stuhami týchž b-
rev (pí. Bárlové).
Karel
František
Josel
Novotný
Kočár
Staněk
8
article
Zhavé barvy planých máků velice působívě se
vyjímaly na kočárech čís. 11 a 14. Zvlášť ladně
provedenou byla dekorace vozu posledního Vozataj-
ská divise čís. 8 vypravila šestispřežní historický
vůz, obsazoný jednoročními dobrovolníky, řízený
třemi jezdcí v krojích - rejíharů, Čberospřeží nej-
bližší s kočárem, ozdobeným bilými květy a vodními
travinami, patřilo důstojníkům téže divise. V bílých
kalinách proveden byl kočár hned následující. Tro-
chu exolického rázu vnesl originálně upravený po-
voz čís. 20, jenž od korby až k hlavám spřežení pře-
pjat byl lehkým gázem a palmovými lisly vydeko-
rován. Hotovým loubím ze zeleně á žlutých květů
kosalce zakryt byl vůz čís. 19. Jedním z nejkrásněj-
ších byl šeřikovými květy opulentně vypravený ko-
čár presidenla Bondyho. V rudých růžích následo-
val čiverospřežní angl. braak pí. Kaizlové. Lelíký
kočár angl. vicekonsula proveden byl ve světlých
růžích, ozdoben barvami Anglié. Náměšíkové staro-
sty dr Štych a posl. Jirousek jeli v pěkně provede-
ných povozech, červeno-bílými růžemi dekorova-
ných. Krásné vypraven byl povoz starosty dra. Gro-
še, zdobený liliemi a růžemi. Přes celý kočár klenulo
se zelené loubí. Dámami pražské kolonie angl. obsa-
zen byl vůz čís.25 s bílými květy máků a travinami.
Bondy
Kaizl
Štych
Jirousek
Tro
9
article
Rádu soukromých kočárů uzavíral povoz zábavního
výboru, bílými a červenými růžemi zdobený. Pře-
chod ku průvodu allegorickému činil v národních
barvách látkově i květinově dekorovaný jednospřežní
gigh, vypravený uměleckým kabaretem. Allegorickým
vozům předjížděl na koni slováckým krojem oděný
známý vinárník z výstavy p. Šustera, jehož přičině-
ním vypraven nejbližší, květy a fábory slovanských
barev ozdobený vůz se Slováky a Slovačkami v kro-
jích a s hudbou. Vůz obchodní komory nesl allegorii
výstavního plakátu. Zahradnické umění represento-
váno bylo vozem pražských měst, sadů s mohutnou
palmou, obklopenou zahradníky ve středu Pyro-
technik Böhm aranžoval skupinu gladiatorů se staro-
římským závodním vozem uprostřed; za ním násle-
dovaly dětský vozík, tažený osly a allegorie stu-
dánky pol „Labuťkou“, oba vypravené p. Čuprem.
Reklamoního rázu byly vozy mnichovohradištské to-
várny na obuv a tyrolský vůz. Originálním vypra-
vením vyznamenával se vůz fy. Hynais a Svoboda,
představující okružní jízdu cizinců Prahou. Podařen
skupiny na voze provedeny byly žáky umělecké
průmyslové školy. Následovaly pak reklamní vozy
pí. Zajíčkové a Löwyho, načež 7 jezdců v krojích
parforeních lovců vyplnilo pausu mezi předchozími
Šuster
Slovák
Böhm
Čupr
Hynais
Zajíček
Löwy
Praha
Pyro
11
article
allegorickými vozy a skupinovými vozy výslavních
atrakcí. Byla to skupina jezdců z hypodromu, trot-
tair roulaní, skluzavka se 14miliontou a 1/2miliontým
návštěvníkem, mořské akvarium a konečně harém
náčelníka Ilabešanů Roblyho na šestispřežním voze
Celá kavalkáda projela dvakráte dolejší prostranství
kde rozvířil se květinový boj, kterého arcivévoda ži-
vě se zúčastnil.
12
article
Pavilon průmyslu keramického.
Pavilon průmyslu keramického.
Napsal dr. Karel Chytil.
Výzdobou fscady pavilonu keramiky charakleri
sován jest velmi případně účel a obsah budovy, je
dle plánů slav. rady arch. O. Polívky provedena te-
snřským mistrém Pecharem. Na facadě i pro vstup
použito dlaždic a olládacích desek, provedených
v různých technikách. Velký trojboký štít nad hlav-
ním vchodem nese reliefní obraz Adama a Evy pot
stromem poznání, modelovaný sochařem Josefem Šej-
nostem a provedený z porculánové hmoty v továrně
rakovnické. Staré cechy hrnčířské mívaly Adamaa
Evu za svůj odznak na vývěsných štítech, pečetích
a praporcích, jelikož praolec Adam z hlíny k po-
době boží slvořený byl vlastně prvním hliněným
výtvorem. Tento výmluvný šti celého pavilonu se-
staven je z jednotlivých plastických, polévaných sou-
částek a v něm kombinuje se řezaná plochá mosaika.
kterou Rakovnická továrna v posledních lotech za
vádí a se zdarem provádí, ještě dalším účinným po
stupem s prací reliefní. Plochou mosaikou provedeny
jsou na obou věžích ornamentované číselníky hodin.
zhotoveně Rakovnickou továrnou dle návrhů malíře
Jana Köhlera.
Ostatní obložení deskové obslaraly vedle Rakov-
nické, továrna ve Vokovicích a Horní Bříze, schody
a dlažby před pavilonem provedeny firmou Bárt
a Tichý.
Toufo zevní výzdobou pavilonu, k níž přinálež
též krytina věží, jest zároveň vyznačena hlavní pod-
stata keramické produkce pražského obvodu komor-
ního, v němž v tomto oboru dominuje výroba slaveb-
ních materialií a dekorace stavební. Souvisí to na
mnoze s tim velikým stavebním ruchem, klerý v Pra-
ze a v okolí se rozproudil, a potěšitelným zjevem
se stanoviska národohospodářského jest, že potřeby
a to i po stránce umělecké se hradí domácí a po věl-
šině blízkou výrobou.
doktor
Chytil
Polívka
Adam
Eva
Šej
Köhler
Rakov
Vokovice
Horní bříza
Bárt
Tichá
13
article
Dala stalistická ilustrují veliký vzrůst výroby
kamenin a ohnivzdorného zboží hliněného; kdežlo
od r. 1855—1865 existovaly v komorním obvodu
pražském 4 závody 9 10 stroji, bylo koncem r. 190
37 závodů s 572 stroji a prodejná hodnota výrobků
která r. 1855 byla 117.038 K, dostoupila r. 1907
1.544.497 K.
Ale kromě hmol a dekorativních předmětů
stwvebních, k nimž čítáme i kamna, krby, fontány
a pod., zastoupeny jsou ostalní obory keramiky spo-
ře. Keramická produkce obvodu komorního nemá
té rozmanitosti, kterou vyniká na tomto poli celo
království, to musíme míti na paměti, chystáme-li
se prohlédnouti si kriticky exposici pavilonu. Scházi
na př. výroba porculánu, schází fayence i jemná
kamenina, která v I. polovině a ve středu XIX. stol
zde kvella, ale zanikla. Hrnčířské zboží, na podkladě
starých tradicí pěstěné, zastoupeno jest jen dvěma
exposicemi a jen o málo čelnější jsou ukázky terra-
kollové plastiky.
Jak na facadě, tak i ve slřední části celého pavi
lonu zaujímá největší prostoru továrna Rakovnická
na všech stranách sefkáváme se s její tovární zna-
čkou: „Rako“. Není tomu dávno, ce tato továrna
s takovou intensitou i se zdarem pěsluje směr uměle
cký. Uspořádání celé exposice provedl Jan Beneš
prol. c. k. umělecko-průmyslové školy pražské, jenž
jsa artistickým expertem továrny, má také značný
podíl na návrzích k jednotlivým interieurům a před
mětům. Stálý direktní styk s kruhy uměleckými jes
zde patrný.
Beneš
Rako
14
article
Produkce jest nyní velice rozmanllá a v novějš“
době krom uvedené již patentované řezané mosaiky
pěstuje se na uměleckém poli figurální plastika ve
tvndé kamenině.
V hmotě a glasuře vsazena jest zde Irancouzské
kamenina (grěs), jak ji provádějí irancouzské dílny
Muller, Bigot a j a jak ji pěstil záhy zesnulý geniáln
plastik Carriés. Toho druhu jsou dvě sochy, umístěné
před vchodem do pavilonu, představující hudbu
drama, jež provedeny dle modelů od Mařalky, od
něhož pocbází též model pěkné skupiny verkovské
matky u kolébky s děckem, vystavené uvnitř pavi-
lonu. Na velké stěně, hned proti vehodu umístěné
zaujímá střed fontána s poslavou ženskou dle ná
vrhu Suchardova. Také mezi skizzami a návrhy pla-
stickými setkáváme se se známými jmény. Zajímavý
celým tkolem a jeho řešením jest model od Šalouna
pro plastickou výzdobu facady pojišťovny „Praha“
Celá řada vyslavených skizz a kartonů svědčí
o tom, jakého rozšíření záhy nabyla barevná výzdob
facád a interieurů řezanou mosaikou. Nejznámější
a dosud největším příkladdem v Praze jest výzdoba
domu „Hlaholu“, na jehož štítě se stkví velký obraz,
provedený dle návrhu a kartonu Klusáčkova, zde
mezi jiným vyslaveného. Ujav se v Praze, šíří se
tento druh výzdoby po českých městách (Plzeň. Ná-
chod) a vniká i za hranice Čech (Vídeň, Inšpruk)
Kromě Klusáčka zastaupeni jsou návrhy jmenovitě
Beneš, Jakší, Kašpor. Köhler a j.
V rezměrech menších provodeny a seslaveny
jsou v hotové malby různé krajinky a záliší, jež spolu
deskami buď jednobarevnými neb vzorkovanými
tvoří obložení a výzdobu celých interierů, navržených
a uspořádaných prof. Benešem. V rozmanitých to-
nech a dekoracích řadí se vedle sebe a proli sobě
pestrá veselá vinárna, květinářský krám, cukrářský
stava v Praze f. 1908.
Muller
Bigot
Suchardův
Šaloun
Klusáčkův
Klusáček
Beneš
Jakší
Kašpor
Köhler
profesor
Praha
Plzeň
Čechy
Vídeň
Hlahol
15
article
krám, diskretní v tonu, s příjemným dojmem čisťot-
nosti, lázeňská kabina z prostorný rybářský krám
zdobený motivy holandskými.
V jiné prosloře nacházíme ještě užitkové, zejmě-
na lázeňské místnosti a potřeby prostěji upravené
V nádvoří pavilonu nacházíme lehce a vážně kon-
turovaný dlažicový obraz z legendy o sv, Školastine
provedený pro klášter emauzský. Jest poěšitelno
sledovatí, jak tato výroba dlažicová jest rozmanitou
v technice, glasuře i malbě. Jeden druh techniky
určitými konturami upomíná na španělské amleje
a rovněž španělské keramice blíží se používání polev
s kovovými reflexy, jež zde vyvolány jsou redukcí
Také působívá, třpytná polova dopadem a odrazem
svělla stále se měnící dosáhla u mnohých z vysta-
vených předmětů, ať to jsou dlažky neb i plastiky.
jako serie hlaviček, vásy, japonerie, značného stupně
dokonalosti. Rovněž působivý jest zvláště u některých
tonů hladký, bezvadný povrch polevy; tak modré dla-
žice rybářského krámu se svým povrchem, zrcadlícím
celé okolí, působí přímo frapaníní dojem.
K vystaveným interieurům pojí se ještě řada
kamen a krbů a ve směru tomto pokračuje Rakovni-
cká továrna v onom odvětví, které bylo hlavním obo-
rem staré pražské firmy Sommerschuhovy. Svým
objemem a dekorem poutají pozornost jmenovilě
kamna, provedená pro klášter ve Slarém Brně dle
návrhu arch. Němce v Hradci Králové a dle modelu
K. Nováka.
Ve výrobě dlažic jednoduchých i zdobených jsou
činnými i jiné továrny, nyní namnoze ve společné
prodejně sloučené
Ukázky rozmanitých vzorků shrnuly jsou ve vel-
ká dlažioová tableaux, na nichž mají podíl továrny
rakovnická, vokovická, zbraslavská a lirma Bárta
a Tichý.
Němec
K Novák
Bárt
Tichá
Hradec Králové
Sommerschuhův
Slarý Brno
16
article
Tato firma, jejíž hlavní zakladalel a úičastník
p. Karel Tichý před málo dny rozžehnal se se světem
objevila se na výstavě v nové síle rozvinu, s celou
rozmanitoslí svých podníků a způsobem téměř ne-
očekávaným osvědčila též své umělecké tendence.
Firma zaujímá dvě prostory, upravené v inte-
rieury a část vedlejší místnosti, v níž vystavuje věc
stavební, šamošky, roury a pod. V předním z inte-
rieurů upraven řeznický krám, s vlysem pířípadně
a vtipně komponovaným a koupelna; předsíňka sem
vedoucí opatřena je výklenky s diskrelní ozdobou
amlejovou, v nichž umístěny na sloupcích terrakotly
Wurzelovy. Dlažice a desky, z nichž některé jsou
opatřeny lystrem, pocházejí z továrny hlubočepoké
Interieur, korespondující s tímto na opačném
koutě hlavní síně, zaujat jest výslavou kamenných
prací firmy Tichého. Ačkoliv referát o pracích kamen-
nických nespadá v obor tohoto článku, přece není
možno vyloučili tento oddíl, který pro celé působení
zvěčnělého zakladatele firmy považují za zvláště vý-
znamný. Snaha, vytěžiti dary země, poklady skryté
a zapomenuté, sotkala se zde s nejkrásnějším výsled-
kem. Slivenecký mramor, rudého tonu, klidnéhoa
slavnostního, znám byl plastikům renaissance i sta-
vitelům manního baroka. Na náměstí, nazvaném dle
onoho řádu, jemuž Slivenec od pradávna přináleží
máme toho ukázky, a sice na portálech kostela sv
Tichá
Wurzelův
Na náměstí
Slivenec
Tichý
17
article
Salvutora z r. 1602 a ještě větší měrou uvnitř kostel
křižovnického sv. Františka, postaveného v letech
1679—1688. Ale později doba se odvrátila od pravého
materiálu, nabražujíc jej štukovými imitacemi a po-
sléz na rozhraní XVIII. a XIX. věku ovládla bílá
omítka veškeru architekturu, vylučujíc živější barvu
Teprvé v novější době nastal opět návrat k barvě
a s ním žákoveň dostaly se k nové platnosti různo
domácí materiály slavební a tak i slivenecký mramor
obrátil opělhě na sebe pozornost. Nyní je zase povně
zaveden ve slavilelství, jmenovitě ve vnitřních pro-
storách, kde není tak vysazen nepohodě a v uměla-
ckém průmyslu. Umělecko-průmyslová škola pražsk
již častěji ho použila pro plastiku i architekturu, jme
novitě také při objeklečh výslavních.
křižovnický svatý . František
18
article
V exposici Tichého jsou lomy slivenecké a zá-
vody kamennické a brusičské representovány kapi
se slupni, sloupovým vchodem, oltářem, křtilelnicí
a sedadly. Návrh pochází od arch. Richarda Klenky
z Vlastimilu, profesora c. k. umělecko průmyslov
školy a práce kamennická provedena Gabrielem
Kujalem v Praze. Výmluvně se zde hlási pravý, ne-
zfalšovaný materiál. zpracováním zušlechtěný, jen
propůjčuje celku dojem vznešenosti a vážného klidu
zvýšený bezděčně vzpomínkou na neúnavného muže
jenž odpočívá v pokoji
Mezi oběma interieury firny Dárla a Tichý, jeltě
v samém středním pavilonu zřídily západočeské to-
várny v Horní Bříze mlékařský krám a pekařskou
pec. Kromě řady kamen vystavuje tato továrna ještě
v další místnosti své projekty plynových pecí a ukáz
ky svého materiálu.
K uvedeným třem podníkům druží se ještě Vo
kovická lovárna na chamotové a hliněné zbo-
ží (L. P. Dletz), již založil ve Vokovicích r. 1880 dr
(Dokončení.
Pulkrábek.
Tichý
Klenk
Vlastimil
Kujal
Dárla
Tichá
Dletz
Pulkrábek
Praha
Vokovice
19
article
Pavilon bankovnictví*.)
Pavilon bankovnictví*.)
V prava od výstavy Živnostenské banky umístila
zajímavou svou exposici
Pražská úvěrní banka.
Banka založená r. 1870 má ovšem mnohě, čím
může upoulati pozornost národohospodářovu i lai-
kovu. Přehled veškerých bilancí od založení až po
živnostenský banka
úvěrní banka
20
article
dnešní dobu illustruje historii ústavu, který v pe-
něžnictví českém zaujíma místo jedno z předních.
Jest nejen zajímavo, nýbrž i potěšitelno sledo
vati vývoj ústavu. Ač založen byl s akciovým kapi-
tálem pouhých 200.000 zlatých, dovedl za 38 lel
svého trvání dociliti průměrné dividendy 109%
získati oporu 3,200.000 K reservních fondů, přesahu-
fcích polovinu akciového kapitálu.
Interieur a protější nástěnná plocha v chodbě
jest ozdobena fotografiemi bankovních budov v Praze,
v Kolíně a Olomouci, dvorany a tresoru bezpečnost-
ních schránek, sirstčince v Kolíně, který banka zbu-
dovala v paměť svého 25letébo trvání a odevzdala
ve správu okresního výboru. Nalezáme zde dále vy-
obrazení závodů založených Pražskou Úvěrní ban-
kou: továrny na umělá hnojiva v Kolíně (a jejich
filiálek v Pečkách, Českých Budějovicích a Nov. Er-
lachu), cukrovarů v Karlově a v Kouřimi, akci-
ového pivovaru v Nuslích, jehož výrobky si dobývají
větší a větší přízně konsumentů, akciové společnosti
pro výrobu usní a koženého zboží v Novém Bydžově
a Haličské akciové petrolejové montanní společnosti
ve Lvově, z jejíchž petrolejových dolů jmenovitě
Glinski svou vysokou produkcí stojí v čele haličských
naftových ložisk. Neméně zajímavy jsou folografie
druhé kategorie, toliž závodů bankou financo-
vaný ch.
Praha
Kolín
Olomouc
Pečky
Český Budějovice
Karlov
Kouřim
Nusle
Nový Bydžov
Lvov
21
article
Jsou to cukrovary v Mladé Boleslavi, v Li-
tovli na Moravě, Přelouči, Bečvárech a Záboři, cukro-
var a mlýn v Kroměříži, sladovna v Olomouci, akciova
společnost pro rafinování petroleje v Kolíně a petro-
lejová rafinerie Oberleithnerova v Moravském Sum-
perku Při každém kroku se v pavilonu bankovnictv
setkáváme s doklady mohutného rozvoje českého
peněžnictví. Náplň tohoto interieuru jest obrazem vy
nikajícího podílu, který na mohutném tom vývoji
a rozmachu měla pražská úvěrní banka.
Stejně přesvědčivě o hospodářském životě českém
mluví k bedlivému návštěníku exposice
Oberleithnerův
Mladá Boleslav
Morava
Přelouč
Bečváry
Zábor
Kroměříž
Olomouc
Kolín
moravský Sum
úvěrní banka
22
article
České průmyslové banky.
V ní pozornost budí zvláště obraz s originály
41/2proc. bankovních dlužních úpisů Č. P. B. Papín
zajímavý tím, že Česká prům. banka jest první ban-
kou v Rakousku, která provozujíe obchody v prvé
řadě ku podpoře průmyslu a obchodu, počala vydá-
vati bankovní dlužní úpisy na základě bypotečních
zápůjček, poskytnutých na podniky průmyslové
obchodní. Tento obor pěstuje již od r. 1898 s plným
úspěchem. V době té poskytnuto hypotečních zá-
půjček a vydáno na jejich základě 41/zproc. bank.
dlužních úpisů za 14.936.600 K. Po odečtení sloso-
vaných jest v oběhu 13,469.700 K, které vesměs jsou
umistěny. Bonita a výhodné zůročení získala papl-
rům těmto pochopitelnou oblibu v kruzích kapita
listských.
Rozvoj ve všech směrech a pěkné výsledky
ústavu znázorněny jsou přehledně četnými tabul-
kami.
Stačí vzíli oba krajní články vývojového řelězce
a učiniti srovnání mezi prvním a posledním správ-
ním rokem ústavu
Vklady a věřitelé v běžných účlech sloupl
z 11/2 mil. na 423/2 mil. K, dlužníci v běžných účlech
a zálohy z 1/2 mil. skoro na 30 mil. K, směnky
devisy ze 21/2 mil. na 18 mil. K, cenné papíry
z K 100.000.— na 51/2 mil. K a hypoteční zápůjčky.
resp. bankovní dlužní úpisy ze 34 mil. na 131e
mil. K.
Bonito
Rakousko
Český průmyslový banka
Český průmyslový . banka
23
article
Akciový kapitál, který původně obnášel 2 mil.
zvýšen v r. 1907 na 10 mil. K (letos v kvělnu pro-
vedena s úspěchem nová emise, takže dosáhí akci-
ový kapitál výše 12 mil. korun (reservní fondy
vzrostly na K 837.234.—). Ve stejném poměru vzrostly
též i obraty z 19 milionů skoro na 4 mili-
ardy korun a čistý zisk z K 194 635.— v r. 1899
na K 917.018.—; divídenda obnášela v prvních třech
letech 41/2%, od r. 1902 pak 5%.
Neméně jsou zajímavy cifry stoupajících vydání
správních daní a poplatků, které odpovídají rozšíření
slávajících a zřízení nových obchodů a podniků.
Jak banka dostála svému programu: podpo
rovati domácí průmysl a obchod, toho se
dovídáme z vyložených bilancí, ze slatistiky Dis
kontního družstva a Ústavn pro vadia
a kauce, které banka založila a financuje. Přiro-
zeno, že výstavka tato se těší živé a bedlivé pozor-
nosti návštěvníků, zejmena ovšem z kruhů průmy-
slových a obchodních.
Dis
24
article
. Dnešek na výslavě. Promenádní koncerty
do poledne promenádní koncert kapely pěš. pluku
čís. 75. Odpoledne od 4. do 10. hod. kapely pěšího
pluku č. 75, kapely komárovských železaren, kapely
žižkovského »Sokola« řízením p. Hermana. O 4. hod.
odpol. konceri výstavního orchestru. O 81/2 hod. več.
uměl. kabaret pl. M. Zieglerově. Od 9. do 10. hod.
slavnostní osvětiení.
. Slovanšti hosté na výstavě. V Praze dlí
druhý sekretář záhřebské obchodní komory dr-
Čikara- Paskievič s choti, dále velkostatkáři
z Ruského Polska pp.: Skibniewski, Korzon
a Olszewski. V neděli večer přijede 25 zábřeb-
ských průmyslnísů a řemeslníků. Výprava to záhřeb-
ské obchodní komory, za níž následovati bude po-
čátkem srpna veliký chorvatský výstavní vlak. —
Současně dlí zde několik živnostníků a obchodníků
ze Šibenika v Dalmacis pod vedením dra. Ilja dice-
Gobešiča. Mezi jiným zúčastní se této exkurse
zvláště vynikající tamní obchodníci a živnostníci pp.
Mijo I1)adica, Paško Rora, Pijo Terza-
novič. — Příštího týdne pak přijede výprava ře-
meslníků z Bukoviny, uspořádaná za přispění zem.
výboru bukovinského, sestávající z Rusínů, Polák
a Rumunů. — V hotelu »Saský dvůr« ve Výmaru
nan
Herman
M Zieglerův
Paskievič
Olszewski
Ilja
Paška Rora
Rusín
Polák
Rumun
Praha
Čikara
Polsko
Bukovina
Výmar
Sokol
Korzon
Pijo Terza
25
article
které přednášel red. J. V. Alexander o Prazea
jubilejní výstavě pražské. Schůzi přítomen byl velký
počet Rusů a Poláků, z nichž celá řada přislíbila
navštíviti v nejbližší době pražskou jubilejní vý-
stavu.
. Slezská výprava na výstavě. Za vedení
říšského poslance barona Rolsberga, profesora Stypy
a redaktera Chamráda zavitala včera odpoledne na
výstavu výprava Čechů slezských, uspořádaná sta-
rosty českých obcí ve Slezsku, k níž připojila se vý-
prava ostravská. Účel výpravy byl jednak prohídka
výstavy, jednak vzdání holdu duševní práci české
u phležitosti dokončení Ottova Naučného Slovníku.
V ústřední síni průmyslového paláce pozdravil vý-
pravu předseda výkonného výboru c. r. Lčon Bon-
dy, konstatovav, že na výstavě proveden byl důkaz
vysoké hospodářské vyspělosti a práce české nejen
vedle německé, ale že může se dobře mř-ti s ho-
spo žářskou úrovní nejkulfurnějších národů světových.
Alexander
Praze
Rus
Polák
Rolsberg
Stypa
Chamrád
Čecho
Ottův
Slezsko
výkonný výbor c . r . Lčon bon
26
article
Řečník vyslovil povděk nad tím, že také bratři z nej-
východnevšího koutu země, kde národ náš sídlí, při-
šli výsledky této práce shlédnouti: srdečně výpravu
pozdravuje a představiv cís. r. J. Ottu, připomíná,
že výprava příšla uctít českou duševní práci, jevící
se ve velikém díle Otlova Naučného Slovníku. Vůdce
slezské a ostravské výpravy posl. baron Rolsberg po-
děkoval za přivílání a pravil, že výstava pro svůj vý-
znam jest také pro Čechy slezské velkou národní
slavností. Čechové slezští, shlédnouce toto veliké
dílo české práce, přijdou domů posilněni, doleko sil-
nější, než byli dosud; vzpomínky na výstavu budou
jim nezapomenutelné a budou jim cennou pobídkou,
aby co nejúčinněji pracovali na svém povznesení
národním v tom odlehlém koutku české země. Oceniv
ješt: význam dokončení Ottova Naučného Slovníku
a poděkovav přítomnému jeho vydavateli za usku-
točnění tohoto díla, provolal řečník slávu výstavěa
pořadatelům jejím. Cís. r. J. Olto poděkoval za
uznání, kterého se mu dostalo a za účast kterou Če-
chové slezští a ostravští na tomto díle, jakož i pro
výstavu projevili. Když byla skupina fotografována
p. Pavlíkem, odebrali se účastníci do grafického pa-
vilonu, kdež prohlédli si exposici firmy J. Otto a
zvláště vystavený zde celý Naučný Slovník.
J Ott
Otlův
Rolsberg
Čecho
Ottův
J Olto
Pavlík
Otta
Čechy
27
article
. Arcivévoda Karel František Joset na vý-
slavě. Arcivévoda Karel František Josef navštivil
včera odpoledne výstavu, aby si v první řadě pro-
hlédl výslavu grafiky. K uvítání jeho shromá ždili se
pp.: předseda výkonného výboru výslavního cís.
rada L. Bondy, ředitel výstavy pan vlád. rada dr.
Holowetz, sekretář výstavy Fr. Hlaváček
místodržitelský rada Strachotínský, dále před-
seda grafické skupiny c. r. Al. Wiesner a místo-
předseda Artur Hausler, předseda skupiny nakla-
dalelů c. r. Otto, předseda skupiny pro výrobu pa-
pírů c. r. Kubík a pedsoda skupiny knihařů p.
Joset
Karel František
Josef
L Bond
doktor
Holowetz
Hlaváček
Wiesner
Hausler
Otta
Kubík
Francie
c . r . Al
28
article
Fischer, dále členové výk. výboru šl. Riedlz
Riedensteinu, pak cís. radové: Křižík, Ba-
tovec, dr. Gráb, Vaníček, Macháček, Fal-
kowicz, dále členové zábavního výboru pp. Pol-
lák, Schalek, Wurm, dr. Götzl, Sonnen-
schoin. Jos. Fischmann, Petr Permann, Fr.
Soukup, dr. Samek, projeklant pavilonu prof.
Kříženecký, říšský vosl. vrch, inspektor Ne u-
mann, starosta gremia knihkupců c. r. Reinwart
předseda Spolku českých knihkupců J. R. Vilímok
a členové poroly pro korso kom. rada Patzak, dr.
Götzl, akad. malíř Štapíer a zemský zahradník
Rozinek. Arcivévoda přibyl na výslavu v prů-
vodu prince Zdeňka Lobkovice o 1/44. hod. odpol.
a byl uvitán předsedou výk, výboru p. c. r. Bondym,
dále mistopředsedou p. Riedlem z Riedensteinu, načež
odebral se do polygrafického pavilonu, kde byl před-
staven referent tohoto odvětví výslavního p. c.r.
dr. Schuster. Arcivévoda prohlédl si nejprve vý-
stavu nakladatelství Otlova, kdež věnoval zvláštní
pozornost dílu „Čechy“ a „Naučný Slovník“, dále
odebral se k výslavě továrny na tapely firmy P.
Piette, kdež mu dal vysvětlení p. ředitel Fritsch,
navštívil dále pavilon barevného papíru firmy Mbert
Emmrich, kde manželka majitele firmy jej přijala.
Dále prohlédl si exposici papíru, výrobků z papíru
firmy Robert Fuchs, kde mimo majitele p. správce
K. Malý vysvětlivky podával, exposici fy. Kubík
Fanta, Bratří Haasové, Emil Hirsch, firmy
Olakar Janáček a Alois Wiesner, dále knihti-
skárnu dělnickou, kde ředitel Mré zek provedl arci-
vévodu, načež tento odebral se do sousedního pa-
vilonu, v němž umístěny jsou exposice odborného
závodu pro průmysl grafický firmy B. Fr. Zrnka
(maj. p. Zahradník) a chromotypografický ústav M.
Fischer
Riedlz
Křižík
doktor
Gráb
Vaníček
Macháček
Fal
Pol
Schalek
Wurm
Götzl
Sonnen
Fischmann
Permann
Soukup
Samek
profesor
Kříženecký
Reinwart
Vilímok
Patzak
Štapíer
Lobkovic
p . c
Bondy
Riedl
Schuster
Čecho
Fritsch
Fuchs
Fanta
Haas
Hirsch
Olakar Janáček
Wiesner
Zahradník
Francie
Riedenstein
spolek český knihkupec
Otlov
P . Piette
Mbert Emmrich
29
article
Knappa (maj. Fr. Knapp). Další návštěva platila
výstavám papírového zboží firmy Hadrbolec
Hynek Fuchs (maj. Artur Fuchs), zástupcové: vrch-
ní disponent Hynek Kettner a prokurista Spatz,
výstavě Eduarda Leschingra, Národní Politiky (zást.
řed. Geistlich), firmě Jos. Fischmann v Karlíně, J.
Schneider na Kladně, exposici knihařství a zvlá-
ště modlitebních knih firmy A. J. Cellerin, ke
šéí firmy p. K. Čupr mu podal vysvětlení a zvláště
na export modlitebních knih do Spojenýchí států
severoamerických poukázal, dále továrně na karto-
náže J. Pollaka a knihařství J. Spotta, stroj.
výr. paspartout firmy Ludvík Preininger, um.
závodu „Unie“, kdež přijal arcivévodu p. ředítel
Zelenka, c. r. Olto, Vilímek a Vilím, kleří zvláště
na nejnovější způsob reprodukční a na ony před-
měly peukázali, které se do ciziny vyvážejí. Dále
prohlédi si kniharství firmy Bel)mann. F. B. B a-
tovec. Potom arcivévoda prohlídku přerušil, poně-
vadž se blížil květinový kočárový průvod. Když tento
byl dvakráte kolem výstaviště projel, odebral se ar-
civévoda opět do pavilonu polygrafického a prohilížel
si výstavu továrny na kovové plakety firmy Hel-
ler a Slánský, firmy Farský, dra. Mercyho
Mikulaše Lehmanna a výstavu knih a výrobků
Knapp
František
Fuchs
Kettner
Spatz
Leschingr
J Schneider
Cellerin
K Čupr
J Pollak
J Spott
Preininger
Zelenka
Olto
Vilímek
Vilím
Slánský
Karlín
Kladno
Hadrbolec
Jos
A . J
Bela
Helaler
Mercy Mikulaš Lehmann
30
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Výstavní táčky.
Každého dne si říkám: Dnes vysadíš a ne-
půjdeš na výstavu! Jak ale padne pátá a končím
svůj obligátní dopis ženě slovy, že na výslav
jsem už nebyl ani nepamatuji kdy, začne to
ve mně hrkat jako ve starých švarevaldkách . .
a kdyby pršely nožičky od fortopiána, musím
tam být.
Ptal jsem se již svého orakula, knoflíků na
vestě, je-li mým magnetem ta infám blondýna
z ochutnáváren, nebo ta černooká z pavilonu
pod alejí; pravda mi však nevyšla, poněvadž
jsem při té šarádě zjistil, že mi scházejí tř
knofličky.
Než od několika dnů už neprovádím analyse
srdce; dožil jsem se trpkého zklamání.
Bylo to po třihodinném zevlování výstavou
když jsem pocítil, že v žaludku mám jako v za-
klotém zámku: tmu a vítr. Zapadi jsem tedy
k Choděrovic Vackovi a něco pojedl. Corto bylo.
nevím, zřetel můj byl záhy obrácen k jiným,
lepším věcem, než je husa.
A tu, dovolte, abych odstoupil stranou a
trochu si zabásnil, poněvadž ona lepší věc, která
do té husy přišla, stála víc nož za prósu.
Především vlastně ani nepřišla! Vplula ele-
gantně mezi stoly, jako šroubový parník mezi
nybářské kocábky a zakotvila tak deset kroků
Choděrův Vacek
Corto
31
article
ode mne. Pan vrchní, pan spodní, pan pikoloa
snad ještě pan jíďlonoš to byl, zapomněli doceln
na rayonovou obsluhu a přerazit se mohlí, jak
hned u ní byli. S klidem Angličanky dovedla je
všechny zaměstnat. Panu vrchnímu ukázala no
židli; otřel ji s eitem, respektive ubrouskem, do
kterého vložil cit; panu spodnímu podala para-
sol, tenký jako nejtenčí had z replilia; panu
jidlonošovi odovzdala své kimono (náhodou
jsem zvěděi, že se tak říká rouchu, které má
výložky jako Oněginův kabát); a aby to nebylo
lito panu pikolovi, svěřila mu svoji taštičku.
Pak si teprv usedla, zvolna a opatrně, ja-
keby sedula do vanilkové zmrzliny. Při spuštění
se na židli odhodila stranou jedním gestem
svrohní sukni, ale tak, aby bylo možno okoli
postřehnouti pěnu krajek, z kterých lehkým st-
nem bleskla tmavá ajourová punčoška.
Tuze nerad vidím takové věci (zvlášť jsou-li
na krátko jen viditelny); věnoval jsem proto
svoje zevlounství té polovici, která značně vy-
nikala nad kruhovou plochu stolu. A tu musím
schovat se za šosy básníka, jenž kdysi kdesi
také měl podobné vis vis a napsal, docela mně
z duše: „Krásná ňadra její bouřně kynou —
dva poprsky, v nichž opojení dříme, jí z očí
polopřivřených se řinou . ..
Ano — paprsky ty se řinuly kilometrovou
rychlostí z očí barvy tmavomodrých lesních
zvonců... a jeden jejich vodopád, docela jem-
nou sprchou padl také na mě. Jsem nezkušený
člověk a na ponejprv se děsně stydím. Honem
jsem se zastyděl (Praktického koketování systém
Angličanka
Oněginův
Tuz
32
article
*) Viz »Národní Lisly« 21. června, 3. červenc
a 5. července.
národní Lislo
33
article
číslo 12), udělal smutné oči a pustil kolem rt
jeden ze svých sedmibolestných úsměvů (č. 25.)
Je-li žena dobrá a má v pořádku obě k -
mory srdce, nesnese trpící protějšek a utěší ho
blahostným pohledem! Dost dlouho jsem na to
čekai — než přečtla celý jídelní lístek — ale
pak dostal jsem v náhradu takovou uklidňujíeí
a současně povzbuzující linjekci z turmalínových
její očí, že jsem na několik vteřin ztratil pamět
a viděl pět pikolů před sebou . ..
Než jsom se vzpamatoval, jedla anglické
národní jidlo s vajíčkem. S grandezzou dámy.
která zná dobrý mrav, šermovala nožem i vi
dličkou a za každým skoro soustem přejela
hedvábným šátečkem, o nic větším než karta.
dvojverší krásných úst.
Mrzelo mě, že beafsleku věnovala větší po-
zornost, než doživotní tělesné mé schránce. Ale
pak, když opět zdvihla oponu svých očí, dlouhý
žhavý, dravý i hravý pohled padl jen a jen na
mě! Zdálo se mi, že v těch zracích otevírala
se nebeská brána dokořan. Usmál jsem se bla-
ženě, ale slušně, asi tak, jako když otevře ta
menší dvířka u stodoly . . . no a ona usmála se
tuké, vlídně a lehounce. Četl jsem na rtech jeji
otázku: »Tak co je s tebou člověče ?«
Je-li muž dvacet let — vyvádí pošetilosti.
Dynamitové patrony by ze zamilovanosti kousal
a zapíjel benzinem. Je-li ale dvakrát dvacet, je
ještě horší a vrací se v otázkách srdečních do
stadia kvintána, když ho ofoukne první láska.
Vystřídal jsem se svým visá-vis ješté ně-
kolik náručí pohledů, unylých i vášnivých, sni
34
article
konána 8. června schůze místního klubu turistů, na
35
article
vých i bouřných, měkkých i tvrdých . . . a pal
provedl jsem hloupost, za kterou bych zaslou-
žil, aby každého dne jeden zub mi byl vytržen
a tak se to dělo aspoň tři měsíce.
Zavolal jsem totiž pana vrchního, vtiskl mu
korunu do ruky (ve zlatkách pod trestem smrii
není dovoleno už počílati) a vyžádal si od něho
jednu účtenku. Česky řečeno: kousek paplru
na který všechno, co člověk vypil a snědl, vy-
jádři se mluvou číslic.
Pak jsem sedl na Pegasa, podíval se ještě
do castalského pramene její očí a nabrav odlud
doušek, psal: »Sviti obě sladce, svítí obě čistě,
když se do nich dívám, oslní můj zrak; nevím
co v nich dřimá, že mě kouzlem jímá: rcete
oči krásné, třpylné perličky — jste vy moje
nebe, jste vy moje hvězdy, nebo jste mě peklo,
moje bludičky ?«
To nebe míchané peklem a hvězdy s blu
dičkami zvlášť se mu libily; počital jsem, že
zanechají hluboký dojem. Pan vrchní vypadal
dost dobře na postilliona d'amour a roli svoji
ihned pochopil. Vsunul moje verše, psané na
zadní straně účtenky, do tobolky, a když mě
krásné vis á-vis ehtělo platit, napsal útratu na
onen líslek.
Přejelo mě sladké rozčilení, když se cctl
v její rukou; ale polom . . . skoro se to
stydim vypravovat, co bylo potom.
V nejkrásnějším člení perutných mých
rýmů byla vyrušena příchodem dvou oficirů
Známých, podle všeho asi velmi známých, po-
něvadž ten jeden řekl: »Servus Mici« a ten
Mici
36
article
druhý dodal po německu: »Snad už nechces
jít? Unsinn — bleib' doch sitzen !e
Zalušil jsem věci neblshé a došlo k niml
Mé verše oeitly se v rukou lajínaniských !
Hned jsem platil . . . ne že bych měl
před duellem strach . . . chraň bůh, ale ž
nemám rád konversaci s dvojím suknem. Než
jsem zeela svinul plachty, bylo mně však za-
slechnouti: »So eine Dummheit! Das trifft nur
ein verrüekter Civilist !« A ona zasmála s
lomu perfidnímu vtipu tak řezavé a tak zlo-
myslně, že jsem ten smích ještě slyšel, když
jsem byl až u skluzavky!
To se stalo prosím mně . .
Ze zoufalství nad porážkou věnoval jsem
zbytek zkaženého dne delší úvaze o čápech ne-
mravech, kteří přinášejí nedonošené děti, aby
je pan Leotardi pak zahřival v kuvésách.
A jen jediná věc mno trochu napravila
v kříži. Škodolibost! Šlo několik dam a pánů,
kteří bavili se na útraty nepřítomné mladé jedné
paní, jež nedávno měla svatbu před bohem
před lidmi v štěpánském kostele.
»Považte si,« řekla jedna z dam, »ona
před svatbou se svému ženichovi ze všeho vy-
zpovídala.«
»Safra — to je od ní odvaha!« pozname-
nal kterýs' pán.
»Co pak odvaha« — namítla jiná dáma.
Zevloun.
»ale ta paměťl«
Leotard
Zevloun