ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 80b56f20-75a5-11dc-9149-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 103, place 55, org 4, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
12. července 1908. Císlo 190.
4 article
shoda rusko-polská. Jen za cenu tu jest možná unie všeslovanská: hráz. pangermanismu. Na vítězi, na Rusech, jest, aby podali ruku Polá- kům jako spoluobčanům, bratřím, spojencům Poláci, národ slavné minulosti, mají nárok žíti i dále a vyvíjeti se dle potřeb a genia svého. Žádají to, co Rusové již mají a míti budou školy, soudy a národní zřízení! Od Ruska se odtrhnouti nechtějí, naopak zá- jem sebezachování přikazuje jim sblížiti se s Ruskem, aby nebyl pohleeni západním svým odpůr- cem. Chtějí volně jen dýchati a pracovati po boku Rusů, by zabezpečili budoucnost své zemi i budoucí unii Všeslovanstva. Mnohé udály se výbuchy a zmatky v posledních 3 letech. ale většina národa podala vzácný příklad umí něnosti a moudrosti. Myšlenka Wielopolského dozrává v plody Vůdce skupiny polské přednesl v dumě její po- žadavky. Nechce se odtrhnouti od Ruska, ne- smí a nemůže tak chtíti, chce žíli po boku jeho v plné shodě, jež nesmí býti rušena různostmi národního rázu a povaby. Poláci eltí se Slo- vany, ale především Poláky, jako Rusové přede- vším Rusy a potom teprv Slovany. Za předpo- kladu toho jsou hotovi hájiti společných zájmů.
Polák Rus Rus Rusko unie Všeslovanstva
5 article
Slovanské srdce Poláků chvěje se, kdykoliv zájmy ty jsou ohroženy. Když dne 14. listopadu 1905 pověsť hlásala, že pruský sbor armádní chystá se přikročiti k dílu, srdee polské bylo za jedno se srdcem ruským Žel, že vláda nedovedla využiti síly latentní, ply- noucí z toho toůhy po shodě. Byla nedůvěřivá, ne-li nepřátelská. Když Koscielski prohlásil na schůzi »Macierze polske«, že přišel z Němec do Varšavy, aby zde volně dýchal svojí duší pol- skou, byla jednota ta pokutována 3000 rubly. Ano byla krátce na to potlačena jako některé polské jednoty sokolské, ač tyto měly býti právě pojítkem mezi mládeží slovanskou. Ale kone rekriminacím, sblížení uskuteční se, jsem si tím jist, Konči hrabě Wodziňski, uskuteční přes zlou vůli jedněch a rozpaky druhých, protože jest předurčeno osudem a proudem nezadržítelným. kterýž odmete všechny překážky. Čecho v pochopili první historlickou nut- nost této evoluce. Pbéhopili, že Slované, že Rusové smířeni spolu, skupeni kol Ruska podporovaní Francií, jež za sebou strhuje ostatní národy latinské i Anglii — rozbíýí kruh železný, kterým pangermanism je chtěl obemknouti. »Ru- sové a Poláci«, volá na konec tento publicista idealních snah, podejte si ruee na znamení bratrství, zapomenutí a osvobození svého. Tu teprv naplní se veliké dílo Unie slovanské a jím i světa mír !-
Koscielski Němec Slovan Rus Polák Varšava Rusko Francie Anglie
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. července. (Nový útok na školu Komenského.) Dr. Lueger s p. To- molou nemají dosti ostudy, kterou si utržili smluvenou inlerpellací o českých zkouškách na vídeňské škole Komenského, které, jak známo, se konaly za souhlasu vídeňské školní rady, je- již předsedou je Lueger a členem Tomola. Na příští středu jest svolána mimořádná schůze ví- deňské městské rady, aby prý zaujala stanovisko k rozhodnutí ministra osvěty, dra. Marcheta. Městské radě bude předložen návrh, aby proti Marchetovu rozhodnutí podala stížnost správní- mu soudu i říšskému soudu. V prvé stíž- nosti se vykládá, že čeští učitelé nemají práva přicházeti do Vídně, tam v české soukromé školo konati zkoušky a vydávati právoplatná vysvěd- čoní. Mimo to je prý nepřípustné, aby k těmtc zkouškám byl povoláván člen okresní školní rady vídeňské. V podání k řišskému soudu bude se žádati za ochranu proti porušování el. 19. zákl. zák. státních, ježto ve Vídni jediným zemským jazykem jest němčina a proto se tam nesmějí konati ani české zkoušky, ani se c nich nesmějí vydávati vysvědčení v českém jazyku. „Svazu dolnorakouských Němců“ zdá se patrně nedostatečným toto chystané opatření ví- deňské městské rady a proto se usnesl, že ve všech místních skupinách svazu budou pořádány zvláštní schůze, v nichž se bude protestovati proti českým zkouškám na škole Komenského, která, ač bez práva veřejnosti, stala se patrně najednou tak nebezpečným ústavem, že hrozí celé Vídni počeštěním. Jak neopatrní jsou pá- nové ve vídeňské městské radě i ve „svazu dolnorakouských Němců“1! Co je platne roztru- bovati při každé příležitosti do celého světa, že Vídeň je město ryze německé, když jednodenn česká zkouška v soukromé škole jim může vy
doktor Lueger Komenský Tomola Marchetův Němec Praha Komenský Vídeň
7 article
nutiti přiznání, že to s německou ryzostí Vídně už dávno pokulhává a že je pravda jen to, co dávno už tvrdí skuteční znalci vídeňských po- měrů, že totiž Vídeň jest už nyní město něme- cko-české. Na tomto německo-českém rázu Vídně nie nezmění protest městské rady ani ná- lez říšského soudu, byť vypadál sebe více ra- kušácky. V Praze, 11. července. (Dr. Glěbov- cký o slovanských sjezdech.) Člen přípravného výboru pražské slovanské konferen- ce, posl. dr. Glěbovický, vyjádřil se v roz- mluvě s vídeňskými novináři o účelu slovan- ských sjezdů takto: Slovanské sjezdy mohou sledovati pouze účely kulturné. Všechny poli- tické otázky jsou z nich tedy vyloučeny. Sjezdy zdrží se všelikých útočných projevůa snah, neboť jejich cíl jest výhradně pokojný. Mají se státí institucí civilisační a osvětovou, proti nikomu nebrojící. Sblížením jednotlivých slovanských kmenů na půdě kulturné mají se opatřiti době přiměřené podmínky hospodářského a intelektuálného rozvoje Slovanů. Sblíženía dorozumění mozi jodnotlivými slovanskými ná- rody má se diti na podkladě demokratických zá- sad rovnosti, volnosti a brnteství a může se po- hybovati jodině aa půdě nynějších státních útvarů.
doktor Glěbov Glěbovický Vídeň Praha Slovan
8 article
Z Pešti, 10. července. (Věc P. Hlinky před kurií římskou.) „Slov. Týždenník obdržel právě zprávu, že papežská konsistoř v Římě nařídila spišskému biskupu Parvymu, aby všechny listiny, týkající se Hlinkovy sus- pense z úřadu „ab officio et ordine“ zaslal do Říma na prozkoumání. Nařízení toto jest výsled- kem žaloby, kterou P. Hlinka zaslal z vězení segedinského papežské kurii, a v níž žádá, aby jeho církevní proces byl nejvyšším církevním soudem přezkoumán a jeho suspense zrušena, „Slov. Týžden.“ dodává k této zprávě, že už t okolnost, že Vatikán nevěří bezpodmínečně bi- skupu Parvyovi a vyžaduje si od něho doku- menty, svědčí ve prospěch P. Hlinky. Z Pešti, 10. července. (Volba srb- ského patriarchy.) Dosavadní správce karlovecké motropolie, budínský biskup Lucián Bogdanovič, rozmlouval dnes v megnát- ské sněmovně s ministerským předsedou drem Wekerlem. Bylo smluveno, že metropolní rada bude svolána na den 14. t. m., aby přijal královský reskript, kterým se nařizuje vykonati volbu nového srbského patriarchy. Církevní sněm srbský sejde se 21. t. m. Prvého dne se ustaví druhého dne odbudou se slavnostní bohoslužby a třetího dne vylooná se volba. Královským ko- misařem pro toto sněmování jmenován ministr spravedlnosti, dr. Günther. Radikálná většina církevního sněmu vyhlédla si před časem ze kandidáta patriarší bodnosti svého stoupence, vršeckého biskupa Zmejanoviče. Uherská vláda však tuto kandidaturu zamítla a jmenovala svým kandidátem bisk. Luc. Bogdanoviče. Poněvadž vládní přání jest nynějším srbským radikálům rozkazem, bude za patriarchu zvolen Bogdanovič.
P Hlinka Týždenník Parvy Hlinkův Lucián Bogdanovič Wekerl doktor Günther Bogdanovič Pešť Řím Vatikán
9 title
Politické zprávy zahraničné.
10 article
V Praze, 11. července.
Praha
11 article
Nedotknutelnost »Šváhů« v okupovaných zemích. V sandžaku novopazarském, nedaleko Pri- boje, tři sedláci z Bystrice, jmenem Vlado Mičo Kneževiči a Ljubo Krčavac, vezli tři ná- klady piva na koních. Potkala je c. k. vojenská hlidka osmí mužů, jež provázela poštu. Jeden z vojáků se ptal sedláků, co vezou. Vlado Kne- ževič odpověděl: »Pivo pro Švábu.« (Jmenem tím vůbec na Balkáně nazývají každého cizince, zvláště Němce). Jedva sedlák, na nic zlého ne- mysle, tato slova vypustil, jeden z c. k. vojáků jal se pažbou tlouci všecky tři sedláky, zvláště Vlada, jemuž přerazil klíční kosť. Zbití sedláci stěžovali si na to policejnímu komisaru v Pre- poli, jenž odpověděl: Nebudu se míchuti do ta- kové věci. Ruský tisk a persekuce v Bosně. V Baňaluce, jak známo, vojenský soud v tajném přelíčení odsoudil redaktory tamějšího srbského listu »Otadžbina« k mimořádně těžkým trestům: odpovědný redaktor Jurčič dostal pět let těžkého žaláře, pisatel závadného článku kněz Prokopič deset let, spolupracovník Dragomir Jan- kovič patnáct let těžkého žaláře. Rozsudek byl ve Vídni potvrzen a potom teprve odsouzeným oznámen. »Novoje Vremja« činí k tomu poznámku »A videňská »liberálná« žurnslistika, mlči! Jak
Vlado Kneževič Krčavac Kne Němec Vlad Jurčič Pri Bystrica Balkán Pre Boseň Dragomir Jan Vídeň Novoj Vremja
12 article
horoucně se vídeňský tisk ujímal a ujímá revo- lucionářů v Rusku, jsou-li odsouzeni ne pro ně- jaký novinový článek, jako v daném případě, nýbrž pro metání pum, a to někdy k nepoměrně lehčím trestům. (Dosvědčujeme. Roku 1906 1907 ruské soudy v mnohých připadech, námi zaznamenaných, diktovaly osobám, obžalovaným pro povstání a polapeným při skutku, trest tří- měsičního žaláře. Rad. »N. L.«) Tu se opět ukázal dvojí loket, kterým měří vídeňští obhájci lidských práv. V Rusku chytnou nějakého terro- ristu — a všichní vídeňsti »humanisté« úpějí nad křivdou do nebe volající, a aj! v Bosně vrhají do žaláře pro článek, z něhož se nestříl a jenž netshá jako puma, na pět, deset, patnáce let, a žádný z vídeňských listů ani muk.! Zdá se, že v dualistické říši i morálka jest duali- stická.« Nastolení nevého perského šacha. Do Moskvy přibyl tyto dny skorem taju- plně bratr šacha Šoa Asaltone a stejně skorem tajuplně zpět odjel do Rakouska i se 7letým synáčkem svým. Princ. vyjádřil se v Moskvě k osobě spolehlivé, že opustil vlast svou, aby nebyl příčinou většího ještě krveprolitI, protote ústavní strana, jež denně vzrůstá, rozhodnuta, jej samého nastolit na trůn a nynějšího šacha svrh- nouti. Že nynější šach svržen bude. o tom není nejmenší pochyby! Jesti povahy týranské, barbarské a bývá sám často přítomen nejstrašnějším ukrutno- stem. Podle prince, Rusko prý šacha hmotně i morálně podporovalo. Prine litoval, že ostatn státy, ano i duma ruská mlčela ku převratu šachově a že také Anglie spokojila se jen pro- jevem politování nové vládě.
Asaltone Rusko Boseň Moskva Rakousko Anglie
13 article
Presidentská volba v Uni. Demokratický národní sjazd v Denveru jmenoval. Jonesa Kerus z Indianopole kandidá- tem na mistopresideniství republiky Spojených států. Třeba dodati, že při druhé volbě vče- rejšt Bryan zvolen byl nikoliv již jen 892 hlasy proti asi 150, nýbrž jednomyslně kandidálem presidentství a že výsledek ten uvítán byl ovací, potrvavší 70 minut! Reforma ve stínu Vatikánu. Římská městská rada usnesla se 5 hlasy proti 3, aby náboženské vyučován na skolách bylo zrušeno. Marnotratný dvůr. V portugalské sněmovně také posl. Antonio Almeida mluvil proti zákonné osnově o civilní listě a pravil, že by vláda měla parlamentu předložiti podrobný seznam výdajů královské rodiny, aby se zjistilo, souhlasí-li s královskou dotací. Posl. Pinto Santos pravil otevřeně, že před nynějším režimem měla by se dáti přednost republice nebo anarchií, Debata není ještě skončena. List »Líberal« rozepisuje se o cestě královny Ameli do eiziny a praví, že královna stěžuje si do výpravy, vedené proti zálohám králi, poněvadž uráží prý královskou důstojnost.
Kerus Antonio Almeida Posl Pinto Santos Uni Denver spojený stát Vatikán
14 article
Válka s Japonském pravděpodobaa! Na sjezdu demokratické strany v Denveru v Unii měl řeč též Hobson, kterýž sdělil se shromážděním zcela otevřeně, že pre si dent Roosevelt vyslovil se k němu s celou určitostl, že jest pravdě- podobna válka Spojených a sna i jiných států s Japonsk'em. Selkání císaře Víléma z anglickým loďstvem. Zajímavá episoda udála se při manévrech průplavního loďstva britského v Severním moři Britské loďstvo průplavní v plné sile přistálo v zátoce aalbeské na severovýchodním břehu norském. Kolem 7. hodiny večerní objevila s náhle na obzoru německá císařská vachta »Hohenzollern«, provázená křižákem »Štětinem« a jedním torpedoborcem. Velitel anglického loďstva lord Beresforď dal ihned rozkaz, aby byla vztýčena vlajka a když se císař při- blížil, byl uvítán královským pozdravem a muž- stva a hudební sbory zaujaly slavnostní posta- vení. Císařova loď dostihla k anglickému loďstvu o 28. hod., plula těsně kolem něho a zmízel zrovna tak tajemně, jak se objevila.“ Na každé lodi, kolem níž jel císař, byla hrána národní hýmna a provoláváno »urá!« Během celété
Hobson Víléma Hohenzollern Beresforď Denver
15 article
doby stál císař Vilém sám na velitelském můstku a děkoval. Události v Marokku. Kmeny Oulad-Džama a Hyaina z okolí Fezu, jež protestovaly proti svým kaidům dosazeným Mulejem Hafidem spojily se, aby odrazily útok mužstva Hafidova. Do Tetuanu přibyli jezdci Hafidovi. Dosavádní guvernér tetuanský paša Lebbodi byl sesazen a Mulej Hafid mu oznámil příchod nového guvernéra s 400 střelci a 100 jezdci. Odvolaný paša opustil Tetuan a odebral se do Ceuty, kde bude očekávat další události pod ochranou španělskou. Zprávy z Rabatu po- tvrzují, že sultán Abdul Aziz opustil 9. července město a vydal se do Marakeše. O této cestě telegrafuje se z Londýna, že Abdu! Azize bude provázet 3000 pěších, 3000 jezdců a ně- kolik děl. Z Tangeru bylo posláno sultánově po- kladně půl milionů peset, jichž bude použito k výplatě žoldu mužstvu.
Vilém Aziz Abd Maroko Ceuta Londýn Tanger OuladDžama
16 article Kroměřížská výstava.
Kroměřížská výstava. Po obromné návštěvě bratří Slezanů v počtu 1500 osob a sjezdu hostins kých v počtu 450 osob, navštivily dne 9. července hromadně výstavu školy: z Jarohňovic 53 žáků, Rataje 141, Židenice a Huso- vice u Brna 40 žáků, Břest 100 žáků. Téšeticeu Olomouce 52 žáků, Pačlavice 47 žáků, klášterní šk. z Pačlavic 31 žákyně, škola z Troubek 37 žáků,z Uhřic 45 žáků, z Roština 70 žáků. Žáci přijíždějí na ověnčených vozech s prapory barev slovanských v průvodu učitelů a rodičů. Radost podivat se na tu drobotinu zvláště, když výstavu opouští. Nadšená píseň rozlehá se prostorami výstavními, hlaholí městskými ulicemi a mízí v polích. Náměstí, chrámy. parky, zámek arcibiskupský ale jsou jí oživeny. Ve čtvrtek 9. července večer dosáhl počet platí cích návštěvníků 19.753, což na výstavu venkovského města jest počet velmi uspokojivý Velkolepým dojmem působí přímo výstava ho spodářských strojů, které súčastnily se téměř všechny velké firmy moravské a četní kováři z okolí kromě- řížského.
Slezan Rataje Židenice Brno Břest Olomouc Pačlavice Uhřice
17 article
Dnes o 11. hod. dop. otevřena bude prvá část chystané velké výstavy zahradnické. Ve skleníku umístěny budou ukázky bobulovitého dvoce, ranne zeleniny a rostlinstva, ovoce zavařované, vína ovocná, ovoce sušené, huspeniny, šťávy, marmelády. výstava plánů, vazačství, příslušné literatury, Ve sboru soudcovském zasedají p. Emnil Posplšil, k. vrchní zahradník, Jan Bolčák, měšťan a Fr. Něme- ček, zahradník z Kroměříže- Výstava výtvarných umělců morav ských, umístěná ve velkém skleníku, jest obecenstvem stále obléhána a přeplněna. Velké pozornosti se těš práce Jaroňkovy. Kalvodovy, Krepčíkovy, Köhlerovy Švabinského, Úprkovy, Dostálovy. Skvostně upravi interieury p. Jan Köhler, akademický malíč z Nenko- vic. Podrobný referát ponecháváme si na dobu po- zdější. Koupě uměleckých prací uzavírá prof. Ant Zámorský. laeležme
Posplšil Bolčák Nout Jaroňkův Kalvodův Krepčíkův Köhlerův Švabinský Úprkův Dostálův Köhler profesor Antonín Francie Kroměříž Nenko
18 article Tragické zakončení květinového korsa na výstavišti v Praze.
Tragické zakončení květinového korsa na výstavišti v Praze. (Býv. herečka slč. Slavinská usmrcena. Přes dvacet osob zraněno-) Zvěst žalostná rozšířila se včera v odpoled ních hodinách z jubilejní výstavy v Král. Oboře po Praze: při samém zakončení květinovéhe korsa splašil se prvý pár koní čtyřspřežení nád- herně vyzdobeného kočáru J. E. pí. Kamily Kaizlové a její snoubence poručíka z Gyergie- viczů. Koně po uvolnění rozutekli se po výsta- višti a způsobili ohromnou, nevylíčitelnou pa- niku, při níž někdejší člen Národního divadla slečna Slavinská byla usmrcena přes dvacet osob zraněno! A nespočítatelné jest množství těch, kteří se zachránili s oděrky, m dřinami a lehčím poškozením Jak truchlivá to zpráva, vzbuzující nejupřím- nější soucit se všemi, kdož pohromu utrpěli V Praze způsobily prvé zprávy veliký poplach. Redakce byly obléhány tazateli, toužícími po zprávách podrobných. Elektrické dráhy dopra- vovaly k výstavišti množství Pražanů, kteří spě chali bledati své přátele a příbuzné. Katastrofa stala se předmětem všeobecného rozhovoru na výstavišti i v Praze. Neštěstí stalo se na samém sklonku jízdy ozdobených vozů a sice u pergoly před ochutná várnami. Vyličení očitých svědků. Ke katastrofě došlo dle souhlasných výpo vědí očitých svědků následujícím způsobem- Když čtyřspřežní kočár, který řídil poručík G eorgiewicz, s nímž jela J. Excel. pí. Ka- mila Kaizlová, vdova po ministru dru. Josefu Kaizlovi, a dva sluhové v mysliveckých livrejích (vůz ten jel jako čís. 27. krátee před kočáry náměstků starostových), objížděl zadní trakt průmyslového paláce a blížil se rozcestí ke ke- ramice, hodil někdo z hustého špalíru obecen- stva před přední spřežení plnokrevných ruských koňů serpentinu (rozvinující se úzký proužel
Slavinská Král Kaizl Pražan Praha Gyergia národní divadlo
19 article
papíru). Mladé koně, kleří teprve před nedávnem byli do Prahy přivezení a naprosto nejsou cví- čenými pro jízdu podobným ruchem, poděsila tato okolnost tak, že se splašili a v místech asi ve výši pergoly dali se do divého trysku. Dlužno připomenouti, že řemení bylo velice lehké a už když spřežení jelo na výstavu, vyslovovány zku- šenými jezdci obavy, že k ovládání bujných kont nikterak nestačí. Také kritisován znalci ama- terský způsob, jakým poručík poslední dobou Prahou paradující koně řídil, strhuje je zejména způsobem u čtverospřeží naprosto nevhodným. A tu došlo k výjevu, který za podobných okolností nezbytně vede k panice. Přední spře- žení v prudkém letu vrazilo v místech asi proti Kleinhamplově vinárně do poděšený ch zástupů, z veliké části žen a dětí.
Kleinhamplův Praha
20 article
Překotný útěk na vše strany, zděšené a zoufalé výkřiky poplašily koně tou měrou, že vletěli až k samému svahu do dolejšího prostranství výstavního, zporáželi zde železný rozestavený nábytek, se kterého ledva uprchli polekaní diváci a tu na chvíli se zarazili. Několik mužů, mezi nimi sluhové v kočáru sedicí, spěchali zadržet splašené koně, jichž první pár zpřetrhal řement o překácené židle a jiné překážky. Velkoprů- myslníku p. Václavu Práškovi, který celý výjev z jedné ochutnávárny pozoroval, podařilo se po delším namáhání nejvíce vzpírajícího se koně vybaviti ze splašeného spřežení a odvésti k strojovně, kde byl uklidněn. Zatím však obe- censtvo, které stálo tu v zástupech takřka tisíco- vých, hledalo na všech stranách úkrytu. Jeden proud prchajících dral se do dveří průmyslového paláce, jež zběsilému a šíleným strachem za- chvácenému obecenstvu nestačily a zde udály se výjevy, jež nelze bez rozechvění vyličiti. V tla- čenici, provázené nářky a jekotem, klesali lidé, jiným šal na nich strhán, pošlapáni, pokopáni a udeření a ještě jiným všelijakým způsobem po- hmožděni. Druhý proud utíkajících vrhl se do ochutnáváren, kde zpřekáceny židle a stoly a poškozeno mnoho prodejních předmětů.
Prášek
21 article
Konečně třetí proud prchal k stráni, poro- stlé křovím, k pavilonu ke Kejharově restau- raci. Že zde v roští došlo k odřeninám a po- hmožděninám lehčího rázu, jest pochopitelno. Než tím nebylo neštěstí dovršeno. Sotva že náruční kůň byl vybaven z ře- mení a odváděn p. Práškem, zplašil se pod- sední kůň, kterému ve zmatku přeřezal neznámý člověk ohlávku, tak že nebylo ho zač uchytit. Kůň se vysoko vzepjal a divokým skoky vrazil mezi hlouček, kds kopytem zasáhl, jak později zji- štěno — slč. Slavínskou — ktere způsobil smrtelné zranění, jei mělo v zápětí brzkou smr t. Na to letělo zplašené zvíře po stráni dolů, ale zaleknuvši se, hned se obrátilo a divým tryskem běželo cestou mezi strojovnou a prů- myslovým palácem na hořejší prostranství, kde znova vznikla panika mez obecenstvem, které nemělo ješt o hrůzné události potuchy. Kůn vběhl na trávníkový parket, kde běhal delší čas, než zahnán byl do uličky mezi galerif uměnía budovou policejní.
Kejharův Prášek Kůn
22 article
Očitý svědek p. Boh. Podroužek sděli našemu zpravodaji následující podrobnosti: Když přijel povoz čtyřepřežní, řízený poruč. z Georgiewiczů, před střední ochod průmyslo- vého paláce, hodil někdo z obecenstva p apíro- vou serpentinu proti přednímu spřežení. Bujní koně počali se plašit a potleskem obecenstva rozdivočili se tak, že přes veškeré úsilí nedali se udržeti a vybočili do hustého davu obecen- stva. Nastala hrozná panika, která dovršila hrozné neštěstí. Koně zapletli se do nastavených podél cesty židliček, kde vše zporáželi a zpřelámali; zde také přetrhali postraňky, převrhli kočár vrhli se znovu do davu obecenstva, které s hroz- ným křikem rozprchávalo se na všechny strany. Jeden z koní udeřil kopytem prudce d hlavy ženu, která bez hlesu ská- cela se k zemi. Kůň pak skočil přes ži- židličky s náspu dolů, přeběhl cestu vedouel ke keramickému pavilonu a v divém trysku pádil se svahu porostlým křovím a stromovím ke Kejharově restauraci, vyběhl pak ke strojovně, kde divoce pobíhal, až v uličce u policejního komisařství byl chycen. Prostranství před ochut- navárnami skýtalo děsný pohled. Na zemi leželi ranění, stenajíce a o pomoe volajíce, všude válely se zpřelámané hole, slunníky, kusy damského i mužského oděvua různé předměty. Obecenstvo se zvolna jen uklidnilo. Následky paniky, způsobené zplašenými koni, byly veliké žalostné.
Podroužek Kejharův Georgiewicz Kona
23 article Slovanský pravěk a „Čechische Revue“.
Slovanský pravěk a „Čechische Revue“. V otázce slovanského pravěku přihlásil s ke slovu odborník. V novém (červencovém) se- šitě »Čech. Rev.« čtete článek »Eine neue Sprachwissenschaft«, podepsaný: dr. J. Janko. Pisatel zabývá se mimo jiné svým způsobem také některými vývody naší nedělní »Kroniky« nedávného data. Věc vás zajímá, chtěli byste se poučit, chutě sáhnete po článku. Leč, jaké sklamání! Několik zběžných řádek, jen z daleka. leda třapečkem, dotknuto látky — dílo Žun- kovičovo, o něž zvláště běží, přináší materiálu na 250 stránkách ! — a ostatek ? Vědecké ar gumentace následujícího rodu: »Machwerk«, »Wahrheitshelden«, »bodenlose Unwissenheit«, »Spiegelfechterei«, »schämt sich der Verfasser nicht«, »don Quixote«, »Leute dieses Schlages«. »Nichlswisser«, »lilerarische Dunkelmänner« (charmant !), »Verirrung des menschlichen Gei- stes«, »europäischer, jedenfalls slavischer Skan- dal« . . Zkrátka, roztorffřilél A teď by, rozumí se, měla zase spusti druhá strana! K vůli jednotnosti stylu ! Který kterého? Kdo je větší mudre, kdo nevědomec Kdo něco četl, kdo nic? Kdo má více svazků srovnáno na polici? Kdo má jaký kabát a jaké výložky? Kdo ani neví, kolik je dvakrát pět kdo by se měl stydět? Čí tatinek má u statku větší vrata a kdo vlastně tropí v Evropě většl slovanský skandál ? . . Není-li pravda ? Báječné'! A náramně — přesvědčivé! V druhém svazku svých »Dějů Slovanstva« líčí polský učenec Edward Boguslawski dnešn stav otázky slovanského pravěku. Dva tábory stojí tu proti sobě. Jedni hájí evropský prapo
Čo doktor J Janko Dunkelmänner Boguslawský Evropa
24 article
vod Slovanstva (autochthonisté), druzí nechtěji dopustit, že by Slované od věků nejzazších se děli na svých místech. Druhý tábor nazývá uče nec školou »rakousko-berlínskou« a vysvětluje jakým způsobem nabyla škola převahy v dnešní »vědecké obci«: — Škola prostě popírala a šmahem odmí tala názory, pronášené se strany odpůrců. Ne- délo se tak cestou vědecké, klidné polemiky, neboť ta byla vyloučena, nýbrž thesa i hypothesa prostě prohlášeny za dogmata, nehledě k tomu, co řekne odpůrce, pominutý mlčením nebo zlehkovážený . . . A poskytnuv řadu ukázek, polský učene pokračuje. — Jak to přišlo, že škola domohla se tak mocného vlivu, že všecky kathedry universitní byly obsazeny jejími představiteli, že její názory ovládly v akademiích, v pomůckách školských, v encyklopediích, ba i v denním tisku a v par lamentě téměř výlučného ohlasu docházely ? By to účinek šlastného splynutí ve »společný svazek« učenců německé školy se slovanskými. Nikdy snad nebyla jasněji uplatněna pravda, že Punion fait la force ! Učenci slovanští jsou v do konalé shodě s německými, opětují jich názory jich domněnky a vývody, podepírají je argu menty, jež čerpány jsou z oboru filologie a lin guistiky slovanské, Němcům málo dostupné. Němci za to rádi se dovolávají svých soudruhů slovanských, na důkaz, že sami se nemýlí .. A učenci slovanští? — Přijímajíce bez podmínky za pravdu názory svých mistrů, za to prudce napadají vše slovánské, co se nehodí do krámu školy ber- línsko-rakouské. . . Mezi učenci, kteří hájili svropský prapůvo Slovanstva a byli buď prosté umičeni, buď pou hými vtipky a šoufky odbyti, nacházejí se jmena; Schlözer, Biester, Popp, Wersebe. Schulz, Ger
Slovan Punion Němec Schlözer Biester Popp Wersebe Schulz Gera
25 article
lach, F. H. Müller, Maciejowski, Kucharski, Ha- nuš, Šembera, Ketrzynski, Sieniawski, Pervolí, Susinek, Boguslawskí Vilém, Papáček aj. Posvitiv blíže k poměrům autor »Dějin Slovanstva« pokračuje : s — Škola měla svou taktiku, jejíž cílem bylo zterorisovat odpůrce, mit namiřeno proti nejcitlivějším stránkám lidské povahy, mrskat samolibost protivníků, odbývat vtipky a úsměšky každého, kdo jinak myslel a viděl . . . Doloženo, jak »posuzovali« Roesler Šem- beru, Müllenhof Pervolfa, jak psal Miklosich o Šafaříkovi, aby se zavděčil svým přátelům a příznivcům, kterak Jagič a Brückner učelivě vstupovali v šlépěje »vtipného« Miklosichev). Boguslawski zavirá svou velmi informativ- pel nou úvahue — Metoda »učeného zápasu« školy berl.- rak. měla svůj výsledek. Byla ubitu každá pá- vodnější a smělejší myšlenka, kde komu zašlu chuť, pokoušet se o samostatný prozkum v oboru historie, linguistiky, mythologie i archeologie. Vědě hrozilo nebezpečí, až odeberou se na věčnost poslední z žijících dosud představitelů idey autochthonismu, že zmízí docela všecka potucha vědeckého názoru, který přec byl hájen řa- dou tak vynikajíeích hlav mezi historiky, počí naje Gattererem . .. Druhý díl Boguslawského »Dějin« vyšel r. 1899. Mohli jste býti zvědavi, jak stojí po měry dnes, po deseti letech? Článek »Čechische *) Müllenhof, papež školy, neměl mnoho zdáno o slovančině, ale podepřen úslužností svého slovan- ského pobočníka, odbyl s patra vědecké vývody Ša- faříkovy, nedostupné jeho osobnímu úsudku, slovem »thorheiten« (bláhoviny). Jak vidět naší »leute diese Schlages“, kteří předkládají světu své »machwerky«, jsou lu v nejlepší společnosti! Za těch okolnost »literárische Dunkel männer« není-li vlastné skutečný titre d'honneur?
Müller Maciejowski Kucharský Šembera Ketrzynski Sieniawski Pervolit Susinek Boguslawskí Vilém Papáček Müllenhof Pervolfa Šafařík Jagič Brückner Boguslawský Roesler Š
26 article
Revue« přišel právé vhod. Aspoň tolik je jasno: nezměnilo se nie! Škola má svůj dorost svou pevnou tradici. Duch i manýra zcela způ- sobně kvete. A nejbezčí na konecl Pisatel článku v »Č. R.« zaslal výtisk dle zvyku redakci listu, doprovodil zásilku pozoru hodnými řádky na adresu vydavatelstva — Dovoluje si upozorniti na svoji kritiku v »Č. R.« jedině z toho důvodu, poněvadž by si přál v oné rubrice radikální nápravy se strany — vydavatelstva . .. Ah, tudy na to! Arci by bylo ještě »radi- kálnější« vymoci takhle hned — policejní zá kaz ! A běda tomu, kdo by se příště opovážil. pronášet pochybnosti o thésách, prohlášených — za dogmata! Ejhle, cesta vědeckého postupu, jediná svého druhu! Dojista vede rovnou ke svaté pravdě! Račte přijati hlubokou poklonu ! . .. Však pusťme žerty! Nemyslíte, že by bylo v zájmu věci, tya takové zbraně »vědeckého« potyku hodit ko- nečně jednou mezi — haraburdí ? Jsou strašné omakány, víc než dovoluje pouhý chic, dobou jim dávno bylo odzvoněno. Některé věcnější poznámky v textu článku utroušené mohly vás spíše zajímati. Škoda, že jich nebylo houšť! Časem a na svém místé roz hodně se k nim vrátíte.
27 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Zářivé a smavé léto je v plném proudu Květy rozevirají své vonné kalíšky, jako ženy rozkládají své hedvábné sukénky. Na ulicích je pino světlých oděvů, stromy jsou obaleny svěží zelení a se všech stran ozývá se hudba, sady hemží se dětmi a na lavičkách vyhřivají se stař nebo sní milencil S létem přišlo kus jižního života a za volkého parna bývá příjemno rozlo- žiti se líně na podušky a dřímati, nebo berou dámy do rukou jemnou přepychovou prácia myslí na odjezd na venkov nebo k moři. Brzy opustí vše velké město, kdež zůstanou jen pra- Ženy, býčkané životem, myslí pouze na zá- bavu. Největší radost působí ženě společnost a toiletty. Oboji se obyčejně spojuje, neboť i v nej- menších společnostech vyžaduje se elegance. Letní zábavy pořádají se stále častěji pod širým nebem. Poněvadž všechna divadla zavřela své brány, byla zřízena jiná, která je na tři měsíce nahradí. Tato divadla vznikla dle vzoru anti- ckého divadla v Orange. Hrají se také tragedie a klassické kusy. Úlohy jsou přiděleny nejlep- ším umělodm, kteří mají dosti silný hlas, aby je bylo daleko slyšeti, neboť žádný stan nekryje divadlo, nad nímž klene se pouze obloha a stěny tvoří stromy, v nichž zpívají ptáci, jako by se chtěli připojiti k orchestru.
Pařížanka Květa Orange
28 article
Také v bouloňském lesíku bylo zřízene „thčátre de Verdure“, kde se právě hraje „P- libek Afrodity“ s panem de Max, prvním hercem divadla de France a sl. Sandriniovou, největší taneční hvězdou Opery. Všude kolem Paříže jsou takováto divadla a obecenstvo hrne se tam hro- madně, poněvadž zábava je tu spojena s pří- jemnosti venkova. Toiletty bývaji elegantní, ale nejčastěji praktické, poněvadž obecenstvo při- jíždí v automobilech, vlakem nebo v tramwayi. Je viděti neobyčejně mnoho oděvů z tussoru, jež se letos hojně nosl. Všude a na všech hlavách je však vidět klobouk s květinami. Nebývá nikdy z barevné slámy, nýbrž pouze bílý nebo černý, s ohrom- ným okrajem, nízkým vrškem, bez jakéhokoli baretu, jenž by ho nadzvedal, spočivá přimo na vlasech, jež zdá se stlačovati, k nimž však jest jehlicí připevněn. Kolem celého vršku jest
Verdure jít Max Franc Paříž