3
masthead
12. července 1908. Císlo 190.
4
article
shoda rusko-polská. Jen za cenu tu jest možná
unie všeslovanská: hráz. pangermanismu. Na
vítězi, na Rusech, jest, aby podali ruku Polá-
kům jako spoluobčanům, bratřím, spojencům
Poláci, národ slavné minulosti, mají nárok
žíti i dále a vyvíjeti se dle potřeb a genia
svého.
Žádají to, co Rusové již mají a míti budou
školy, soudy a národní zřízení! Od Ruska
se odtrhnouti nechtějí, naopak zá-
jem sebezachování přikazuje jim
sblížiti se s Ruskem, aby nebyl
pohleeni západním svým odpůr-
cem. Chtějí volně jen dýchati a pracovati po
boku Rusů, by zabezpečili budoucnost své
zemi i budoucí unii Všeslovanstva. Mnohé udály
se výbuchy a zmatky v posledních 3 letech.
ale většina národa podala vzácný příklad umí
něnosti a moudrosti.
Myšlenka Wielopolského dozrává v plody
Vůdce skupiny polské přednesl v dumě její po-
žadavky. Nechce se odtrhnouti od Ruska, ne-
smí a nemůže tak chtíti, chce žíli po boku jeho
v plné shodě, jež nesmí býti rušena různostmi
národního rázu a povaby. Poláci eltí se Slo-
vany, ale především Poláky, jako Rusové přede-
vším Rusy a potom teprv Slovany. Za předpo-
kladu toho jsou hotovi hájiti společných zájmů.
Polák
Rus
Rus
Rusko
unie Všeslovanstva
5
article
Slovanské srdce Poláků chvěje se, kdykoliv
zájmy ty jsou ohroženy. Když dne 14.
listopadu 1905 pověsť hlásala, že pruský
sbor armádní chystá se přikročiti k dílu, srdee
polské bylo za jedno se srdcem ruským
Žel, že vláda nedovedla využiti síly latentní, ply-
noucí z toho toůhy po shodě. Byla nedůvěřivá,
ne-li nepřátelská. Když Koscielski prohlásil na
schůzi »Macierze polske«, že přišel z Němec do
Varšavy, aby zde volně dýchal svojí duší pol-
skou, byla jednota ta pokutována 3000 rubly.
Ano byla krátce na to potlačena jako některé
polské jednoty sokolské, ač tyto měly býti právě
pojítkem mezi mládeží slovanskou. Ale kone
rekriminacím, sblížení uskuteční se, jsem si tím
jist, Konči hrabě Wodziňski, uskuteční přes zlou
vůli jedněch a rozpaky druhých, protože jest
předurčeno osudem a proudem nezadržítelným.
kterýž odmete všechny překážky. Čecho v
pochopili první historlickou nut-
nost této evoluce. Pbéhopili, že Slované,
že Rusové smířeni spolu, skupeni kol Ruska
podporovaní Francií, jež za sebou strhuje ostatní
národy latinské i Anglii — rozbíýí kruh železný,
kterým pangermanism je chtěl obemknouti. »Ru-
sové a Poláci«, volá na konec tento publicista
idealních snah, podejte si ruee na znamení
bratrství, zapomenutí a osvobození svého. Tu
teprv naplní se veliké dílo Unie slovanské a jím
i světa mír !-
Koscielski
Němec
Slovan
Rus
Polák
Varšava
Rusko
Francie
Anglie
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. července. (Nový útok na
školu Komenského.) Dr. Lueger s p. To-
molou nemají dosti ostudy, kterou si utržili
smluvenou inlerpellací o českých zkouškách na
vídeňské škole Komenského, které, jak známo,
se konaly za souhlasu vídeňské školní rady, je-
již předsedou je Lueger a členem Tomola. Na
příští středu jest svolána mimořádná schůze ví-
deňské městské rady, aby prý zaujala stanovisko
k rozhodnutí ministra osvěty, dra. Marcheta.
Městské radě bude předložen návrh, aby proti
Marchetovu rozhodnutí podala stížnost správní-
mu soudu i říšskému soudu. V prvé stíž-
nosti se vykládá, že čeští učitelé nemají práva
přicházeti do Vídně, tam v české soukromé školo
konati zkoušky a vydávati právoplatná vysvěd-
čoní. Mimo to je prý nepřípustné, aby k těmtc
zkouškám byl povoláván člen okresní školní rady
vídeňské. V podání k řišskému soudu
bude se žádati za ochranu proti porušování el.
19. zákl. zák. státních, ježto ve Vídni jediným
zemským jazykem jest němčina a proto se tam
nesmějí konati ani české zkoušky, ani se c nich
nesmějí vydávati vysvědčení v českém jazyku.
„Svazu dolnorakouských Němců“ zdá se
patrně nedostatečným toto chystané opatření ví-
deňské městské rady a proto se usnesl, že ve
všech místních skupinách svazu budou pořádány
zvláštní schůze, v nichž se bude protestovati
proti českým zkouškám na škole Komenského,
která, ač bez práva veřejnosti, stala se patrně
najednou tak nebezpečným ústavem, že hrozí
celé Vídni počeštěním. Jak neopatrní jsou pá-
nové ve vídeňské městské radě i ve „svazu
dolnorakouských Němců“1! Co je platne roztru-
bovati při každé příležitosti do celého světa, že
Vídeň je město ryze německé, když jednodenn
česká zkouška v soukromé škole jim může vy
doktor
Lueger
Komenský
Tomola
Marchetův
Němec
Praha
Komenský
Vídeň
7
article
nutiti přiznání, že to s německou ryzostí Vídně
už dávno pokulhává a že je pravda jen to, co
dávno už tvrdí skuteční znalci vídeňských po-
měrů, že totiž Vídeň jest už nyní město něme-
cko-české. Na tomto německo-českém rázu
Vídně nie nezmění protest městské rady ani ná-
lez říšského soudu, byť vypadál sebe více ra-
kušácky.
V Praze, 11. července. (Dr. Glěbov-
cký o slovanských sjezdech.) Člen
přípravného výboru pražské slovanské konferen-
ce, posl. dr. Glěbovický, vyjádřil se v roz-
mluvě s vídeňskými novináři o účelu slovan-
ských sjezdů takto: Slovanské sjezdy mohou
sledovati pouze účely kulturné. Všechny poli-
tické otázky jsou z nich tedy vyloučeny.
Sjezdy zdrží se všelikých útočných projevůa
snah, neboť jejich cíl jest výhradně pokojný.
Mají se státí institucí civilisační a osvětovou,
proti nikomu nebrojící. Sblížením jednotlivých
slovanských kmenů na půdě kulturné mají se
opatřiti době přiměřené podmínky hospodářského
a intelektuálného rozvoje Slovanů. Sblíženía
dorozumění mozi jodnotlivými slovanskými ná-
rody má se diti na podkladě demokratických zá-
sad rovnosti, volnosti a brnteství a může se po-
hybovati jodině aa půdě nynějších státních
útvarů.
doktor
Glěbov
Glěbovický
Vídeň
Praha
Slovan
8
article
Z Pešti, 10. července. (Věc P. Hlinky
před kurií římskou.) „Slov. Týždenník
obdržel právě zprávu, že papežská konsistoř
v Římě nařídila spišskému biskupu Parvymu,
aby všechny listiny, týkající se Hlinkovy sus-
pense z úřadu „ab officio et ordine“ zaslal do
Říma na prozkoumání. Nařízení toto jest výsled-
kem žaloby, kterou P. Hlinka zaslal z vězení
segedinského papežské kurii, a v níž žádá, aby
jeho církevní proces byl nejvyšším církevním
soudem přezkoumán a jeho suspense zrušena,
„Slov. Týžden.“ dodává k této zprávě, že už t
okolnost, že Vatikán nevěří bezpodmínečně bi-
skupu Parvyovi a vyžaduje si od něho doku-
menty, svědčí ve prospěch P. Hlinky.
Z Pešti, 10. července. (Volba srb-
ského patriarchy.) Dosavadní správce
karlovecké motropolie, budínský biskup Lucián
Bogdanovič, rozmlouval dnes v megnát-
ské sněmovně s ministerským předsedou drem
Wekerlem. Bylo smluveno, že metropolní
rada bude svolána na den 14. t. m., aby přijal
královský reskript, kterým se nařizuje vykonati
volbu nového srbského patriarchy. Církevní sněm
srbský sejde se 21. t. m. Prvého dne se ustaví
druhého dne odbudou se slavnostní bohoslužby
a třetího dne vylooná se volba. Královským ko-
misařem pro toto sněmování jmenován ministr
spravedlnosti, dr. Günther. Radikálná většina
církevního sněmu vyhlédla si před časem ze
kandidáta patriarší bodnosti svého stoupence,
vršeckého biskupa Zmejanoviče. Uherská
vláda však tuto kandidaturu zamítla a jmenovala
svým kandidátem bisk. Luc. Bogdanoviče.
Poněvadž vládní přání jest nynějším srbským
radikálům rozkazem, bude za patriarchu zvolen
Bogdanovič.
P Hlinka
Týždenník
Parvy
Hlinkův
Lucián Bogdanovič
Wekerl
doktor
Günther
Bogdanovič
Pešť
Řím
Vatikán
9
title
Politické zprávy zahraničné.
10
article
V Praze, 11. července.
Praha
11
article
Nedotknutelnost »Šváhů« v okupovaných
zemích.
V sandžaku novopazarském, nedaleko Pri-
boje, tři sedláci z Bystrice, jmenem Vlado
Mičo Kneževiči a Ljubo Krčavac, vezli tři ná-
klady piva na koních. Potkala je c. k. vojenská
hlidka osmí mužů, jež provázela poštu. Jeden
z vojáků se ptal sedláků, co vezou. Vlado Kne-
ževič odpověděl: »Pivo pro Švábu.« (Jmenem
tím vůbec na Balkáně nazývají každého cizince,
zvláště Němce). Jedva sedlák, na nic zlého ne-
mysle, tato slova vypustil, jeden z c. k. vojáků
jal se pažbou tlouci všecky tři sedláky, zvláště
Vlada, jemuž přerazil klíční kosť. Zbití sedláci
stěžovali si na to policejnímu komisaru v Pre-
poli, jenž odpověděl: Nebudu se míchuti do ta-
kové věci.
Ruský tisk a persekuce v Bosně.
V Baňaluce, jak známo, vojenský soud
v tajném přelíčení odsoudil redaktory tamějšího
srbského listu »Otadžbina« k mimořádně těžkým
trestům: odpovědný redaktor Jurčič dostal pět
let těžkého žaláře, pisatel závadného článku kněz
Prokopič deset let, spolupracovník Dragomir Jan-
kovič patnáct let těžkého žaláře. Rozsudek byl
ve Vídni potvrzen a potom teprve odsouzeným
oznámen.
»Novoje Vremja« činí k tomu poznámku
»A videňská »liberálná« žurnslistika, mlči! Jak
Vlado
Kneževič
Krčavac
Kne
Němec
Vlad
Jurčič
Pri
Bystrica
Balkán
Pre
Boseň
Dragomir Jan
Vídeň
Novoj Vremja
12
article
horoucně se vídeňský tisk ujímal a ujímá revo-
lucionářů v Rusku, jsou-li odsouzeni ne pro ně-
jaký novinový článek, jako v daném případě,
nýbrž pro metání pum, a to někdy k nepoměrně
lehčím trestům. (Dosvědčujeme. Roku 1906
1907 ruské soudy v mnohých připadech, námi
zaznamenaných, diktovaly osobám, obžalovaným
pro povstání a polapeným při skutku, trest tří-
měsičního žaláře. Rad. »N. L.«) Tu se opět
ukázal dvojí loket, kterým měří vídeňští obhájci
lidských práv. V Rusku chytnou nějakého terro-
ristu — a všichní vídeňsti »humanisté« úpějí
nad křivdou do nebe volající, a aj! v Bosně
vrhají do žaláře pro článek, z něhož se nestříl
a jenž netshá jako puma, na pět, deset, patnáce
let, a žádný z vídeňských listů ani muk.! Zdá
se, že v dualistické říši i morálka jest duali-
stická.«
Nastolení nevého perského šacha.
Do Moskvy přibyl tyto dny skorem taju-
plně bratr šacha Šoa Asaltone a stejně skorem
tajuplně zpět odjel do Rakouska i se 7letým
synáčkem svým. Princ. vyjádřil se v Moskvě
k osobě spolehlivé, že opustil vlast svou, aby
nebyl příčinou většího ještě krveprolitI, protote
ústavní strana, jež denně vzrůstá,
rozhodnuta, jej samého nastolit
na trůn a nynějšího šacha svrh-
nouti. Že nynější šach svržen bude.
o tom není nejmenší pochyby! Jesti
povahy týranské, barbarské a bývá sám často
přítomen nejstrašnějším ukrutno-
stem. Podle prince, Rusko prý šacha hmotně
i morálně podporovalo. Prine litoval, že ostatn
státy, ano i duma ruská mlčela ku převratu
šachově a že také Anglie spokojila se jen pro-
jevem politování nové vládě.
Asaltone
Rusko
Boseň
Moskva
Rakousko
Anglie
13
article
Presidentská volba v Uni.
Demokratický národní sjazd v Denveru
jmenoval. Jonesa Kerus z Indianopole kandidá-
tem na mistopresideniství republiky Spojených
států. Třeba dodati, že při druhé volbě vče-
rejšt Bryan zvolen byl nikoliv již jen 892 hlasy
proti asi 150, nýbrž jednomyslně kandidálem
presidentství a že výsledek ten uvítán byl ovací,
potrvavší 70 minut!
Reforma ve stínu Vatikánu.
Římská městská rada usnesla se 5 hlasy
proti 3, aby náboženské vyučován
na skolách bylo zrušeno.
Marnotratný dvůr.
V portugalské sněmovně také posl. Antonio
Almeida mluvil proti zákonné osnově o civilní
listě a pravil, že by vláda měla parlamentu
předložiti podrobný seznam výdajů královské
rodiny, aby se zjistilo, souhlasí-li s královskou
dotací. Posl. Pinto Santos pravil otevřeně, že
před nynějším režimem měla by se
dáti přednost republice nebo
anarchií, Debata není ještě skončena. List
»Líberal« rozepisuje se o cestě královny Ameli
do eiziny a praví, že královna stěžuje si do
výpravy, vedené proti zálohám králi, poněvadž
uráží prý královskou důstojnost.
Kerus
Antonio Almeida
Posl
Pinto Santos
Uni
Denver
spojený stát
Vatikán
14
article
Válka s Japonském pravděpodobaa!
Na sjezdu demokratické strany v Denveru
v Unii měl řeč též Hobson, kterýž sdělil se
shromážděním zcela otevřeně, že pre si dent
Roosevelt vyslovil se k němu
s celou určitostl, že jest pravdě-
podobna válka Spojených a sna
i jiných států s Japonsk'em.
Selkání císaře Víléma z anglickým loďstvem.
Zajímavá episoda udála se při manévrech
průplavního loďstva britského v Severním moři
Britské loďstvo průplavní v plné sile přistálo
v zátoce aalbeské na severovýchodním břehu
norském. Kolem 7. hodiny večerní objevila s
náhle na obzoru německá císařská vachta
»Hohenzollern«, provázená křižákem »Štětinem«
a jedním torpedoborcem. Velitel anglického
loďstva lord Beresforď dal ihned rozkaz,
aby byla vztýčena vlajka a když se císař při-
blížil, byl uvítán královským pozdravem a muž-
stva a hudební sbory zaujaly slavnostní posta-
vení. Císařova loď dostihla k anglickému loďstvu
o 28. hod., plula těsně kolem něho a zmízel
zrovna tak tajemně, jak se objevila.“ Na každé
lodi, kolem níž jel císař, byla hrána národní
hýmna a provoláváno »urá!« Během celété
Hobson
Víléma
Hohenzollern
Beresforď
Denver
15
article
doby stál císař Vilém sám na velitelském
můstku a děkoval.
Události v Marokku.
Kmeny Oulad-Džama a Hyaina z okolí Fezu,
jež protestovaly proti svým kaidům dosazeným
Mulejem Hafidem spojily se, aby odrazily útok
mužstva Hafidova. Do Tetuanu přibyli jezdci
Hafidovi. Dosavádní guvernér tetuanský paša
Lebbodi byl sesazen a Mulej Hafid mu oznámil
příchod nového guvernéra s 400 střelci a 100
jezdci. Odvolaný paša opustil Tetuan a odebral
se do Ceuty, kde bude očekávat další události
pod ochranou španělskou. Zprávy z Rabatu po-
tvrzují, že sultán Abdul Aziz opustil 9. července
město a vydal se do Marakeše. O této cestě
telegrafuje se z Londýna, že Abdu! Azize
bude provázet 3000 pěších, 3000 jezdců a ně-
kolik děl. Z Tangeru bylo posláno sultánově po-
kladně půl milionů peset, jichž bude použito
k výplatě žoldu mužstvu.
Vilém
Aziz
Abd
Maroko
Ceuta
Londýn
Tanger
OuladDžama
16
article
Kroměřížská výstava.
Kroměřížská výstava.
Po obromné návštěvě bratří Slezanů v počtu
1500 osob a sjezdu hostins kých v počtu 450 osob,
navštivily dne 9. července hromadně výstavu školy:
z Jarohňovic 53 žáků, Rataje 141, Židenice a Huso-
vice u Brna 40 žáků, Břest 100 žáků. Téšeticeu
Olomouce 52 žáků, Pačlavice 47 žáků, klášterní šk.
z Pačlavic 31 žákyně, škola z Troubek 37 žáků,z
Uhřic 45 žáků, z Roština 70 žáků. Žáci přijíždějí na
ověnčených vozech s prapory barev slovanských
v průvodu učitelů a rodičů. Radost podivat se na tu
drobotinu zvláště, když výstavu opouští. Nadšená
píseň rozlehá se prostorami výstavními, hlaholí
městskými ulicemi a mízí v polích. Náměstí, chrámy.
parky, zámek arcibiskupský ale jsou jí oživeny.
Ve čtvrtek 9. července večer dosáhl počet platí
cích návštěvníků 19.753, což na výstavu venkovského
města jest počet velmi uspokojivý
Velkolepým dojmem působí přímo výstava ho
spodářských strojů, které súčastnily se téměř všechny
velké firmy moravské a četní kováři z okolí kromě-
řížského.
Slezan
Rataje
Židenice
Brno
Břest
Olomouc
Pačlavice
Uhřice
17
article
Dnes o 11. hod. dop. otevřena bude prvá část
chystané velké výstavy zahradnické. Ve skleníku
umístěny budou ukázky bobulovitého dvoce, ranne
zeleniny a rostlinstva, ovoce zavařované, vína
ovocná, ovoce sušené, huspeniny, šťávy, marmelády.
výstava plánů, vazačství, příslušné literatury, Ve
sboru soudcovském zasedají p. Emnil Posplšil, k.
vrchní zahradník, Jan Bolčák, měšťan a Fr. Něme-
ček, zahradník z Kroměříže-
Výstava výtvarných umělců morav
ských, umístěná ve velkém skleníku, jest obecenstvem
stále obléhána a přeplněna. Velké pozornosti se těš
práce Jaroňkovy. Kalvodovy, Krepčíkovy, Köhlerovy
Švabinského, Úprkovy, Dostálovy. Skvostně upravi
interieury p. Jan Köhler, akademický malíč z Nenko-
vic. Podrobný referát ponecháváme si na dobu po-
zdější. Koupě uměleckých prací uzavírá prof. Ant
Zámorský.
laeležme
Posplšil
Bolčák
Nout
Jaroňkův
Kalvodův
Krepčíkův
Köhlerův
Švabinský
Úprkův
Dostálův
Köhler
profesor
Antonín
Francie
Kroměříž
Nenko
18
article
Tragické zakončení květinového
korsa na výstavišti v Praze.
Tragické zakončení květinového
korsa na výstavišti v Praze.
(Býv. herečka slč. Slavinská usmrcena.
Přes dvacet osob zraněno-)
Zvěst žalostná rozšířila se včera v odpoled
ních hodinách z jubilejní výstavy v Král. Oboře
po Praze: při samém zakončení květinovéhe
korsa splašil se prvý pár koní čtyřspřežení nád-
herně vyzdobeného kočáru J. E. pí. Kamily
Kaizlové a její snoubence poručíka z Gyergie-
viczů. Koně po uvolnění rozutekli se po výsta-
višti a způsobili ohromnou, nevylíčitelnou pa-
niku, při níž někdejší člen Národního divadla
slečna Slavinská byla usmrcena
přes dvacet osob zraněno! A nespočítatelné jest
množství těch, kteří se zachránili s oděrky, m
dřinami a lehčím poškozením
Jak truchlivá to zpráva, vzbuzující nejupřím-
nější soucit se všemi, kdož pohromu utrpěli
V Praze způsobily prvé zprávy veliký poplach.
Redakce byly obléhány tazateli, toužícími po
zprávách podrobných. Elektrické dráhy dopra-
vovaly k výstavišti množství Pražanů, kteří spě
chali bledati své přátele a příbuzné. Katastrofa
stala se předmětem všeobecného rozhovoru na
výstavišti i v Praze.
Neštěstí stalo se na samém sklonku jízdy
ozdobených vozů a sice u pergoly před ochutná
várnami.
Vyličení očitých svědků.
Ke katastrofě došlo dle souhlasných výpo
vědí očitých svědků následujícím způsobem-
Když čtyřspřežní kočár, který řídil poručík
G eorgiewicz, s nímž jela J. Excel. pí. Ka-
mila Kaizlová, vdova po ministru dru. Josefu
Kaizlovi, a dva sluhové v mysliveckých livrejích
(vůz ten jel jako čís. 27. krátee před kočáry
náměstků starostových), objížděl zadní trakt
průmyslového paláce a blížil se rozcestí ke ke-
ramice, hodil někdo z hustého špalíru obecen-
stva před přední spřežení plnokrevných ruských
koňů serpentinu (rozvinující se úzký proužel
Slavinská
Král
Kaizl
Pražan
Praha
Gyergia
národní divadlo
19
article
papíru). Mladé koně, kleří teprve před nedávnem
byli do Prahy přivezení a naprosto nejsou cví-
čenými pro jízdu podobným ruchem, poděsila
tato okolnost tak, že se splašili a v místech asi
ve výši pergoly dali se do divého trysku. Dlužno
připomenouti, že řemení bylo velice lehké a už
když spřežení jelo na výstavu, vyslovovány zku-
šenými jezdci obavy, že k ovládání bujných kont
nikterak nestačí. Také kritisován znalci ama-
terský způsob, jakým poručík poslední dobou
Prahou paradující koně řídil, strhuje je zejména
způsobem u čtverospřeží naprosto nevhodným.
A tu došlo k výjevu, který za podobných
okolností nezbytně vede k panice. Přední spře-
žení v prudkém letu vrazilo v místech asi proti
Kleinhamplově vinárně do poděšený ch
zástupů, z veliké části žen a dětí.
Kleinhamplův
Praha
20
article
Překotný útěk na vše strany, zděšené a zoufalé
výkřiky poplašily koně tou měrou, že vletěli
až k samému svahu do dolejšího prostranství
výstavního, zporáželi zde železný rozestavený
nábytek, se kterého ledva uprchli polekaní diváci
a tu na chvíli se zarazili. Několik mužů, mezi
nimi sluhové v kočáru sedicí, spěchali zadržet
splašené koně, jichž první pár zpřetrhal řement
o překácené židle a jiné překážky. Velkoprů-
myslníku p. Václavu Práškovi, který celý výjev
z jedné ochutnávárny pozoroval, podařilo se po
delším namáhání nejvíce vzpírajícího se koně
vybaviti ze splašeného spřežení a odvésti k
strojovně, kde byl uklidněn. Zatím však obe-
censtvo, které stálo tu v zástupech takřka tisíco-
vých, hledalo na všech stranách úkrytu. Jeden
proud prchajících dral se do dveří průmyslového
paláce, jež zběsilému a šíleným strachem za-
chvácenému obecenstvu nestačily a zde udály se
výjevy, jež nelze bez rozechvění vyličiti. V tla-
čenici, provázené nářky a jekotem,
klesali lidé, jiným šal na nich
strhán, pošlapáni, pokopáni a udeření a ještě
jiným všelijakým způsobem po-
hmožděni. Druhý proud utíkajících vrhl se
do ochutnáváren, kde zpřekáceny židle a stoly
a poškozeno mnoho prodejních předmětů.
Prášek
21
article
Konečně třetí proud prchal k stráni, poro-
stlé křovím, k pavilonu ke Kejharově restau-
raci. Že zde v roští došlo k odřeninám a po-
hmožděninám lehčího rázu, jest pochopitelno.
Než tím nebylo neštěstí dovršeno.
Sotva že náruční kůň byl vybaven z ře-
mení a odváděn p. Práškem, zplašil se pod-
sední kůň, kterému ve zmatku přeřezal
neznámý člověk ohlávku, tak že nebylo ho zač
uchytit. Kůň se vysoko vzepjal a divokým
skoky vrazil mezi hlouček, kds
kopytem zasáhl, jak později zji-
štěno — slč. Slavínskou — ktere
způsobil smrtelné zranění, jei
mělo v zápětí brzkou smr t.
Na to letělo zplašené zvíře po stráni dolů,
ale zaleknuvši se, hned se obrátilo a divým
tryskem běželo cestou mezi strojovnou a prů-
myslovým palácem na hořejší prostranství,
kde znova vznikla panika mez
obecenstvem, které nemělo ješt
o hrůzné události potuchy. Kůn
vběhl na trávníkový parket, kde běhal delší čas,
než zahnán byl do uličky mezi galerif uměnía
budovou policejní.
Kejharův
Prášek
Kůn
22
article
Očitý svědek p. Boh. Podroužek sděli
našemu zpravodaji následující podrobnosti:
Když přijel povoz čtyřepřežní, řízený poruč.
z Georgiewiczů, před střední ochod průmyslo-
vého paláce, hodil někdo z obecenstva p apíro-
vou serpentinu proti přednímu spřežení. Bujní
koně počali se plašit a potleskem obecenstva
rozdivočili se tak, že přes veškeré úsilí nedali
se udržeti a vybočili do hustého davu obecen-
stva. Nastala hrozná panika, která dovršila hrozné
neštěstí. Koně zapletli se do nastavených podél
cesty židliček, kde vše zporáželi a zpřelámali;
zde také přetrhali postraňky, převrhli kočár
vrhli se znovu do davu obecenstva, které s hroz-
ným křikem rozprchávalo se na všechny strany.
Jeden z koní udeřil kopytem prudce d
hlavy ženu, která bez hlesu ská-
cela se k zemi. Kůň pak skočil přes ži-
židličky s náspu dolů, přeběhl cestu vedouel
ke keramickému pavilonu a v divém trysku pádil
se svahu porostlým křovím a stromovím ke
Kejharově restauraci, vyběhl pak ke strojovně,
kde divoce pobíhal, až v uličce u policejního
komisařství byl chycen. Prostranství před ochut-
navárnami skýtalo děsný pohled. Na
zemi leželi ranění, stenajíce a o pomoe volajíce,
všude válely se zpřelámané hole, slunníky, kusy
damského i mužského oděvua různé předměty.
Obecenstvo se zvolna jen uklidnilo. Následky
paniky, způsobené zplašenými koni, byly veliké
žalostné.
Podroužek
Kejharův
Georgiewicz
Kona
23
article
Slovanský pravěk a „Čechische
Revue“.
Slovanský pravěk a „Čechische
Revue“.
V otázce slovanského pravěku přihlásil s
ke slovu odborník. V novém (červencovém) se-
šitě »Čech. Rev.« čtete článek »Eine neue
Sprachwissenschaft«, podepsaný: dr. J. Janko.
Pisatel zabývá se mimo jiné svým způsobem
také některými vývody naší nedělní »Kroniky«
nedávného data. Věc vás zajímá, chtěli byste
se poučit, chutě sáhnete po článku. Leč, jaké
sklamání! Několik zběžných řádek, jen z daleka.
leda třapečkem, dotknuto látky — dílo Žun-
kovičovo, o něž zvláště běží, přináší materiálu
na 250 stránkách ! — a ostatek ? Vědecké ar
gumentace následujícího rodu: »Machwerk«,
»Wahrheitshelden«, »bodenlose Unwissenheit«,
»Spiegelfechterei«, »schämt sich der Verfasser
nicht«, »don Quixote«, »Leute dieses Schlages«.
»Nichlswisser«, »lilerarische Dunkelmänner«
(charmant !), »Verirrung des menschlichen Gei-
stes«, »europäischer, jedenfalls slavischer Skan-
dal« . .
Zkrátka, roztorffřilél
A teď by, rozumí se, měla zase spusti
druhá strana! K vůli jednotnosti stylu ! Který
kterého? Kdo je větší mudre, kdo nevědomec
Kdo něco četl, kdo nic? Kdo má více svazků
srovnáno na polici? Kdo má jaký kabát a jaké
výložky? Kdo ani neví, kolik je dvakrát pět
kdo by se měl stydět? Čí tatinek má u statku
větší vrata a kdo vlastně tropí v Evropě většl
slovanský skandál ? . .
Není-li pravda ? Báječné'! A náramně —
přesvědčivé!
V druhém svazku svých »Dějů Slovanstva«
líčí polský učenec Edward Boguslawski dnešn
stav otázky slovanského pravěku. Dva tábory
stojí tu proti sobě. Jedni hájí evropský prapo
Čo
doktor
J Janko
Dunkelmänner
Boguslawský
Evropa
24
article
vod Slovanstva (autochthonisté), druzí nechtěji
dopustit, že by Slované od věků nejzazších se
děli na svých místech. Druhý tábor nazývá uče
nec školou »rakousko-berlínskou« a vysvětluje
jakým způsobem nabyla škola převahy v dnešní
»vědecké obci«:
— Škola prostě popírala a šmahem odmí
tala názory, pronášené se strany odpůrců. Ne-
délo se tak cestou vědecké, klidné polemiky,
neboť ta byla vyloučena, nýbrž thesa i hypothesa
prostě prohlášeny za dogmata, nehledě k tomu,
co řekne odpůrce, pominutý mlčením nebo
zlehkovážený . . .
A poskytnuv řadu ukázek, polský učene
pokračuje.
— Jak to přišlo, že škola domohla se tak
mocného vlivu, že všecky kathedry universitní
byly obsazeny jejími představiteli, že její názory
ovládly v akademiích, v pomůckách školských,
v encyklopediích, ba i v denním tisku a v par
lamentě téměř výlučného ohlasu docházely ? By
to účinek šlastného splynutí ve »společný
svazek« učenců německé školy se slovanskými.
Nikdy snad nebyla jasněji uplatněna pravda, že
Punion fait la force ! Učenci slovanští jsou v do
konalé shodě s německými, opětují jich názory
jich domněnky a vývody, podepírají je argu
menty, jež čerpány jsou z oboru filologie a lin
guistiky slovanské, Němcům málo dostupné.
Němci za to rádi se dovolávají svých soudruhů
slovanských, na důkaz, že sami se nemýlí ..
A učenci slovanští?
— Přijímajíce bez podmínky za pravdu
názory svých mistrů, za to prudce napadají vše
slovánské, co se nehodí do krámu školy ber-
línsko-rakouské. . .
Mezi učenci, kteří hájili svropský prapůvo
Slovanstva a byli buď prosté umičeni, buď pou
hými vtipky a šoufky odbyti, nacházejí se jmena;
Schlözer, Biester, Popp, Wersebe. Schulz, Ger
Slovan
Punion
Němec
Schlözer
Biester
Popp
Wersebe
Schulz
Gera
25
article
lach, F. H. Müller, Maciejowski, Kucharski, Ha-
nuš, Šembera, Ketrzynski, Sieniawski, Pervolí,
Susinek, Boguslawskí Vilém, Papáček aj.
Posvitiv blíže k poměrům autor »Dějin
Slovanstva« pokračuje : s
— Škola měla svou taktiku, jejíž cílem
bylo zterorisovat odpůrce, mit namiřeno proti
nejcitlivějším stránkám lidské povahy, mrskat
samolibost protivníků, odbývat vtipky a úsměšky
každého, kdo jinak myslel a viděl . . .
Doloženo, jak »posuzovali« Roesler Šem-
beru, Müllenhof Pervolfa, jak psal Miklosich
o Šafaříkovi, aby se zavděčil svým přátelům
a příznivcům, kterak Jagič a Brückner učelivě
vstupovali v šlépěje »vtipného« Miklosichev).
Boguslawski zavirá svou velmi informativ-
pel
nou úvahue
— Metoda »učeného zápasu« školy berl.-
rak. měla svůj výsledek. Byla ubitu každá pá-
vodnější a smělejší myšlenka, kde komu zašlu
chuť, pokoušet se o samostatný prozkum v oboru
historie, linguistiky, mythologie i archeologie.
Vědě hrozilo nebezpečí, až odeberou se na
věčnost poslední z žijících dosud představitelů
idey autochthonismu, že zmízí docela všecka
potucha vědeckého názoru, který přec byl hájen řa-
dou tak vynikajíeích hlav mezi historiky, počí
naje Gattererem . ..
Druhý díl Boguslawského »Dějin« vyšel
r. 1899. Mohli jste býti zvědavi, jak stojí po
měry dnes, po deseti letech? Článek »Čechische
*) Müllenhof, papež školy, neměl mnoho zdáno
o slovančině, ale podepřen úslužností svého slovan-
ského pobočníka, odbyl s patra vědecké vývody Ša-
faříkovy, nedostupné jeho osobnímu úsudku, slovem
»thorheiten« (bláhoviny). Jak vidět naší »leute diese
Schlages“, kteří předkládají světu své »machwerky«,
jsou lu v nejlepší společnosti! Za těch okolnost
»literárische Dunkel männer« není-li vlastné skutečný
titre d'honneur?
Müller
Maciejowski
Kucharský
Šembera
Ketrzynski
Sieniawski
Pervolit
Susinek
Boguslawskí
Vilém
Papáček
Müllenhof Pervolfa
Šafařík
Jagič
Brückner
Boguslawský
Roesler Š
26
article
Revue« přišel právé vhod. Aspoň tolik je
jasno: nezměnilo se nie! Škola má svůj dorost
svou pevnou tradici. Duch i manýra zcela způ-
sobně kvete.
A nejbezčí na konecl
Pisatel článku v »Č. R.« zaslal výtisk dle
zvyku redakci listu, doprovodil zásilku pozoru
hodnými řádky na adresu vydavatelstva
— Dovoluje si upozorniti na svoji kritiku
v »Č. R.« jedině z toho důvodu, poněvadž by
si přál v oné rubrice radikální nápravy se strany
— vydavatelstva . ..
Ah, tudy na to! Arci by bylo ještě »radi-
kálnější« vymoci takhle hned — policejní zá
kaz ! A běda tomu, kdo by se příště opovážil.
pronášet pochybnosti o thésách, prohlášených —
za dogmata!
Ejhle, cesta vědeckého postupu, jediná
svého druhu! Dojista vede rovnou ke svaté
pravdě! Račte přijati hlubokou poklonu ! . ..
Však pusťme žerty!
Nemyslíte, že by bylo v zájmu věci, tya
takové zbraně »vědeckého« potyku hodit ko-
nečně jednou mezi — haraburdí ? Jsou strašné
omakány, víc než dovoluje pouhý chic, dobou
jim dávno bylo odzvoněno.
Některé věcnější poznámky v textu článku
utroušené mohly vás spíše zajímati. Škoda, že
jich nebylo houšť! Časem a na svém místé roz
hodně se k nim vrátíte.
27
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Zářivé a smavé léto je v plném proudu
Květy rozevirají své vonné kalíšky, jako ženy
rozkládají své hedvábné sukénky. Na ulicích je
pino světlých oděvů, stromy jsou obaleny svěží
zelení a se všech stran ozývá se hudba, sady
hemží se dětmi a na lavičkách vyhřivají se stař
nebo sní milencil S létem přišlo kus jižního
života a za volkého parna bývá příjemno rozlo-
žiti se líně na podušky a dřímati, nebo berou
dámy do rukou jemnou přepychovou prácia
myslí na odjezd na venkov nebo k moři. Brzy
opustí vše velké město, kdež zůstanou jen pra-
Ženy, býčkané životem, myslí pouze na zá-
bavu. Největší radost působí ženě společnost a
toiletty. Oboji se obyčejně spojuje, neboť i v nej-
menších společnostech vyžaduje se elegance.
Letní zábavy pořádají se stále častěji pod širým
nebem. Poněvadž všechna divadla zavřela své
brány, byla zřízena jiná, která je na tři měsíce
nahradí. Tato divadla vznikla dle vzoru anti-
ckého divadla v Orange. Hrají se také tragedie
a klassické kusy. Úlohy jsou přiděleny nejlep-
ším umělodm, kteří mají dosti silný hlas, aby
je bylo daleko slyšeti, neboť žádný stan nekryje
divadlo, nad nímž klene se pouze obloha a stěny
tvoří stromy, v nichž zpívají ptáci, jako by se
chtěli připojiti k orchestru.
Pařížanka
Květa
Orange
28
article
Také v bouloňském lesíku bylo zřízene
„thčátre de Verdure“, kde se právě hraje „P-
libek Afrodity“ s panem de Max, prvním hercem
divadla de France a sl. Sandriniovou, největší
taneční hvězdou Opery. Všude kolem Paříže jsou
takováto divadla a obecenstvo hrne se tam hro-
madně, poněvadž zábava je tu spojena s pří-
jemnosti venkova. Toiletty bývaji elegantní, ale
nejčastěji praktické, poněvadž obecenstvo při-
jíždí v automobilech, vlakem nebo v tramwayi.
Je viděti neobyčejně mnoho oděvů z tussoru,
jež se letos hojně nosl.
Všude a na všech hlavách je však vidět
klobouk s květinami. Nebývá nikdy z barevné
slámy, nýbrž pouze bílý nebo černý, s ohrom-
ným okrajem, nízkým vrškem, bez jakéhokoli
baretu, jenž by ho nadzvedal, spočivá přimo
na vlasech, jež zdá se stlačovati, k nimž však
jest jehlicí připevněn. Kolem celého vršku jest
Verdure
jít Max
Franc
Paříž