1
masthead
12. července 1908. Číslo 190.
2
masthead
ÁRODNÍ LISY
Lisa
4
article
Jako ústav je a zůslane česká. Dovolíte-li jednou
jmenování Němce, dožde k tomu, že bude akademie
rozdělena na poloviny Čechům a Němcům. Opatřte
mi memorandum, předložte mi je ke korrektuře, j
s ním půjdu k ministrovi a nasadím vše, abych jme-
nování Otlenfeldovu zabránil a českost Akademie
zachoval“ Memorandum bylo skutečně napsáno.
Hlávka je opruvil a dva žáci Mařákovi (Hooma
Langer) obešli s ním umělce čcské, kteří všichrii —
až na dva opatrné pány, státní úřadníky — připojii
své podpisy. S tímlo memorandem zahájil Hlávka
enorgické kroky, ale — úsilí se, bohužel, rozbilo
o neústupnost profesorského sboru Akademie umění.
Sbor vydal dvě hesla: autonomie sboru profesorského
je nedolknutelna a krajinářství jako obor samostatný
je přežitek, rozhoduje a jediným regulativem školy
je individualila profesorova — a hájil talo hosln
vší silou, všemi prostředky, přímo urpulně. K těmto
prostředkům patřilo v první řadě, že členové sboru
mimo Ženfška vystoupili, cílíce se dotčení krokem
umělců (že byl vlastně Hlávka inspirátorem, ovšen
nevědělí) z Jednoty výtvarných umělců a že vylou-
číli z akademie oba žáky, kteří, chtějíce zachoval
krajinářskou školu, obslarali podepsání memoranda
Ilávkova. Hlávka, když se dověděl o neoprávněne
relegaci studentů, prohlásil, že zajede k ministrovi,
aby vymohl zrušení télo relegace a to se také stalo
Prolesoři si tedy uhájili proti vůli celé české obc
umělecké svá krásná hosla, Ollenfeld byl jmenován
ale mezi sborem profeserským a umělci mimo aka-
domii naslal od lé doby napjalý poměr, což konečně
vodlo k úplné apathii, sboru profesorskému pone-
chána autonomie, ale také zodpovědnost za ústnv
Němec
Čecho
Hlávek
Mařák
Hoom Langer
Ženfška
Ollenfeld
akademie uměný
5
article
Pak se již ani Hlávka, ani výtvarníci nestarali o Aka-
demii, jež byla v „našich rukou“. Za čas přišla zá-
ležitost s Thielem. Ministerstvo neobešlo sice auto-
nomie sboru, předložilo mu jmenování Thielovo
vyjádření, ale profesorský sbor neprotestoval a ne-
dovedi jmenování zabrániti, ačkoliv před tím dovedi
překaziti jmenování jiných kandidálů. Faktum je
že prolesoři akademie byli z ministeria dotazováni
o osobě Thielově. — Faktum je, že se jmenování jeho
neohradili — že autonomii svoji, kterou dovedli uhá-
jiti proti všemu umělectvu českému v plípadě Olten-
feldově, neuhájili proti ministeriu v případě Thielově.
A že se ona uhájiti dá — je nám důkazem, že snabn
politiků dosaditi na akademii naši Knüpfra rozbila se
o odpor autonomního sboru. Zde v příporlě analogi-
ckém sebovědomý sbor akademie vídeňské prosadil
že nově, proti jeho vůli jmenovaný prof. Marschal
členem sboru nezůstal.
Nemusíme ani zabíhati do hislorie vídeňské —
I doma máme analogické doklady, co zmohl sebe-
vědomý, ráz úsvu vědomě a korektně hájící činitel.
Byl te zesnulý prvý ředitel umělecko-průmyslo
školy Schmeranz, který mezi učiteli utrakvistického
ústavu svého byl nucen převzíti čtyři Němce, Menzla.
Würbla, Kautsche a Renijera. — Týž ředitel po dvou-
leté lhůlě prostě dokázal, že páni, kteří se za dob
tu nenaučili česky neb nechtěli mluviti česky — byl
z utrakvistického ústavu odstraněni — on sám, který
věrně a korektně hájil jon zásadu utrakvismu ústavu.
dovedl to, co nedovedl celý sbor — akademie — vze-
příti se nezákonnému trpění německé speciálky n
utrakvistické akademii.
Hlávek
Thiel
Thielův
profesor
Marschal
Němec
Menzl
Renijer
Olten
6
article
Zde se ukázalo, že „naši lidé“ svojí nestatečností
a nedostalkem proziravosti politické prohráli po drub
kus vlastního práva a že jen jim — autonomním —
třeba klásli za vinu, že se věci vyvinuly, jak dne
jsou. Vedle nich důležilým činitelem byl i minist
Rezek, který z naprostého neporozumění první si
vyložil utrakvismus nárokem Němců na místo v aka-
demti pražské a podepřel tak ještě snahu vlády. Tak
se stalo, že přišel profesor Thiele, politicky nastrčená
osoba, který měl probijet Němcům cestu a skutečně
ji též probil. Ironií se zdá býti to, že utrakvismus
akademie v původním smyslu na papíře vlastně zů-
stal a že nebylo vydáno nařízení, jímž by se na věci
něcu měnilo. Tu- změnu ve- skulečnosti přivedl však
Thiele, vědom js své politické funkce: prorazil zá-
sadu, že akdemie je česká a dává jen příležitost
Němcům vzdělati se i ve svém jazyku, a příme
proti nařízení vytvořil čistě německou školu, bde s
i Čechům přednášelo německy: Thiele osteniativně
nemluvil než německy, nepodepsal české prohlášení.
ba zdrábal se i podopisovali česká vysvědčení. Na-
stala zeela nesprůvná praxe, utrakvismus přehodno-
cen via facti, ale proli tomuto přehodnocení se ne
ozval dodnes ani autonomní sbor, ani politikové, ani
žactvo. Teprvé, když „Prager Tagblalt“ prozradií
loní neoputrně úžasný úmysl vlády, jmenovati dva
nové profesory Němce, počali se o akademii znovu
interesovati vlivní činitelé a povstala ona známá,
do dnes neukončená kampnň žurnalistická a Hlávk
podal za Českou akademli věc a umění svoje me-
morandum.
Němec
Thiel
Čecho
Prager Tagblalt
7
article
Nynější situace je ledy výsledkem vývoje tuto
vyličeného. Vina autonomního sboru profesorského
je nesporná, ale dnes stejně těžce se cítí i vina poli-
tiků vůdčích. Poslanci skoro vždy zachraňují lacine
svoje „úspěchy“ poukazováním na kultumní poža-
davky, jimi hájené a vždy činí se samozvanýmni soud.
ci ve věcech uměleckých po stránce politické. Parla
ment skulečně snížil kulturu a její polřeby na poli-
tikon, ale naši zástupci a zejména vedoucí politikov
nedovedli nebo se nesnažili využili toho do krajností
Třikráte již byl učiněn úšok na „českou“ akademi
umění a vždycky byl odražen lak chabě, že výsledel
se rovnal naší porá žce. Neinformovanost a neobrat-
nost našich politiků škodila v uměleckých záležito
stech více než přímné útoky Němců; naši poslane
vždy byli překvapeni nepřítelem hbitým, k ráně
obraně paratním a ovládajícím dokonale věc, o niž
šlo, vědomým politického významu jejího.
Němec
8
article
Profesor Masaryk má pravdu, tvrdí-li, že hlaso-
vění o resoluci Wolfově ukazuje úpadek a anarchii
vedoucích slrn, v klubu sdružených, ale mýlí se.
pokládá-li svoje a Drtinovo rozhodnutí za správné
Heslo: za očislu českých uměleckých škol vyžaduje
jiné taktiky, než jaké užili naši poslanci, jedni prosli
mlčíce a druzí prostě odhlasovavše čistě německou
akademii umění v Praze. Je nuino, aby poslanci pří-
mo se o věc a informace starali, aby vymá hali práva
vlastního národa a nečekali na popud se strany ně-
mecké, aby byli sami útečni a sami inicialivní. Dle
výroku Masarykova jsou Němci tak důrazni, že nás
sami svým požadavkem nutí k tomu, abychom měl
čistě českou akademii, ale, bohužel, jejich návrh
ani nyní nepřinutil některého politika českého, aby
v zápělí proti požadavku německému uměl podu
desideria naše, zcela jasná a tolikráte námi již sta-
novená.
Viděli jsme z hlasování v parlanjenlě, že Němci
výborně odborníky informováni, národnostně zcelení
a politicky prozíraví a opalrní, vystoupili s přesným
pokrokovým umělockým programem, který v ohledu
čístě uměleckém a pokud se organisace úslavu týče
je nutno vílati (který z řad našich českých umělců
již dříve vyprucován a na rozhodujících místech
hájen) — a jim že naproti stáli čeští poslanci zcel
neinformovaní — kteří nenašli nikdy tolik prozína
vosti politikům potřebně, aby dovedli ihned paraly
sovuti čin činem, resoluci resolucí. Kdyby byli měl
poslanci o umělecké záležitosti interes, mohlo se jin
dostati informací přesných.
Masaryk
Wolfův
Drtinův
Masarykův
Němec
Praha
9
article
„Valné Směry“ zabývaly se touta nešťastnou
situací akademie již před osmi lety v ročníku Iv
obšírnou a množstvím detailů doloženou statí n
stránce 105. Ale jako lenkrále, lak ani lelos, kdy
jsme v prvém čísle u příležilosti aféry projek fova-
ného jmenování nových německých profesorů n
akademii pražské, apelovali na vůdčí politiky, ne-
povšimli si hlasu našeho, nepřipravilí se a z cele
aféry zbyla jen dlouhá a nechulná novinová kampař.
Ale ať již přijalá resoluce Němců má význam
jen theoretický — a my obáváme se ne neprávem —
že pro nás bude míti hluboký a nám nepříznivý vý-
znam praklický, je nutno se divati na věc střízlivě.
bez opčimismu. Musíme si jasně uvědomiti svoje
požadavky a polřeby a hleděli raději do daleké bu-
doucnosti, nejen na píď. Němci při své houževnatosti
se domohou své akademie čistě německé, upraví si
ji de svého ch.tění, zorganisují zcela moderně, ve
shodě s dnešními porněry a obsadí silami zcela mla-
dými nejen plnými energie umělecké, ale i národnost-
ně a politicky významnými. Naproti lomu, i když
nám bude ponechán původní ústav čistě český (máme
však obavy, že se v tomto ústavě utrakvismus, našimi
vlastními soukmenovci zavedený a přijatý, udrží
dále), bude to zcela pasivní instituce, nehybná
bez energle, sbor „aulonomních profesorů“, kte
Iva
Němec
10
article
jako sbor prohráli obsazení stolice Thielovy a nikdy
nedoveďli udržeti a uhájiti naši posici tam, kde mohli
Jaký pak bude veliký pozdíl mezi oběma ústavy:
německý sestaví si kádr umělecky diseiplinovaných
lidí, kteří osobně budou vždy vystupovati pevněa
neohroženě, bude míti organisaci zcela nevou a po-
třebám doby odpovídající, bude krátce moderní ško-
lou a důležitým kulturním i politickým faktorem
národa v zemi; český naproti tomu zdědí celý sbor
nynější, nehybný, protože se skládá z lidí, kteří do
účtovali s životním cílem. Ústav český bude neúplný
jemuž bude scházeli řada potřebných odborů, kter
na německém ústavě budou ihned zřízeny. Tento ve-
liký rozdil, od uměleckého významu sil učitelských
až po osobní jich vlastnosti a schopnosti, je veliké
nebezpečí pro naši uměleckou budouci kulturu a stříz-
livá úvaha nesmí před ním zavírati oči. Od dosavad-
ního sboru neslibujeme si nápravy, ale sami nezaklá-
dáme ruce v klin. Proti požadavkům německým mu-
síme postaviti sami své a stejně důrazně se jich do-
máhati ve jménu cti národní. Nechceme navazovati
na formy slaré, mrtvé již v zárodku, žáddáme český
ústav beze stínu utrakvismu a beze stínu inferiority
Mají-li Němci ve Vídni ústav s 15 řádnými profeso-
ry*) a Poláci svůj polský, požadujeme i my českou
akulemii pro Čechy, a je-li ústav pro jiné národnosti
vystrojen důkladě, žádáme i pro svůj stejné dotace
jak české umění svým významem zasluhuje
Chceme, aby náš ústav byl vyvrcho-
loním čistě vysokoškolského učení
odpovídající programu umělecké mo-
derní školy českě.
Thielův
Němec
Polák
Vídeň
Čechy
11
article
Vzhledem k tomu nemůžeme se sp -
kojiti s pouhým doplněním scházejí
cích oberů, nýbrž žádáme po svém umě-
leckém svědomi zrušení dnesní utra-
kvistické akademie, zrušení dnešní je-
jí zastaralé a vysoké škole umělecke
neodpovídající organisace a zřízení
nové čistě české akademic, obrozené
umělecky, na které vedle trvajícfch
škol malířských nesmí chyběti škola
pro monumentální malbu, krajinář-
ství, architekturu, sochařství a gra-
fiku. Chceme ústav, který by znamena
důležitou složku našeho kulturního
života, zúrodňující duševní fondy ná-
roda, ducha skutečně uměleckého
representanta před celým světem
čestného.
My Češi máme povinnost žádati, aby vídeňsá
akademie jako ústav centrální (analogicky s vysokými
školami jinými, na nichž působili a působí na př.
Škoda, Rokytanský, Albert. Jagič, Vondrák atd.) byta
Hzena umělci z celého Rakouska, ledy i českými,
pokud mají k tomu uměleckou kvalifikaci, poku
toho respektování našeho umění zasluhuje a poku
by bylo přípustno takto kvalifikované umělce z po-
sobení doma propouštěti.
V PRAZE, 10. června 1908.
Výbor Spolku výtvarných uměleů
»Manes« v Praze:
Stanislav Sucharda, Jan Kotěra, Kamii
Hilbert, Max Švabinský, Otakar Novotný,
Karel Špillar, Jan Preisler, Artuš Schei-
ner, Otakar Nejedlý-
Čech
Albert
Jagič
Vondrák
Hzen
Suchard
Kotěra
Hilbert
Švabinský
Novotná
Špillar
Preisler
Artuš Schei
Nejedlá
Rakousko
Praha
výbor spolek výtvarný uměle
Stones
12
article
Pojišťování losů.
Pojišťování losů.
Před nedávnem bylo na tomto místě uva-
žováno o ukládání peněz a řečeno, že poměrně
velice mnoho peněz se ukládá zakupováním
losů; řečeno též, že tento způsob ukládání pe-
něz je neužitečný.
Usuzujeme-li o tomto faktu blíže a zárovei
o snaze každého jednotlivce uložiti peníze tak
by při jistotě uložení poskytovaly co největší úrok
shlodáme, že největší zajisté část majitelů lost
je si dobře vědoma navýhodného uložení kap
tálu v losech a přece tedy i při výše zmíněné
snazé losy hojně kupuje-
Ku vědomi nevýhodného tohofo uložení k
pitálu a ke snaze po dobrém uložení přidružuje
se tute naděje na možnost výhry; tato naděje,
jak vidno, nabývá převahy nad vědomím nevý-
hody i nad snahou rozumného uložení.
Naděje je vázána na osud a jeho hru. Ta-
kovouto hru snáz si dovolí a může dovoliti ten,
kdo ze ztráty při ní relativně méně utrpí; tedy
zámožnější lidé snáze mohou ukládati peníz
v losy, mohouce bez citelnějšího dotčení nésti
ztráty s uložením spojené, mají ovšem také
snažší možnost okamžitě se obohatiti případnou
výhrou.. Výhra jest cil, k němuž pílí majitel
losu; cfl tento jest neobyčejně lákavý, a tím se
stává, že i ty méně zámožnější vrstvy, ktere
uložením peněz v losy rolativně jsou poškozo-
vány, přece losy kupují; ony též budou losy ku-
povati i na příště i tohdy, když celé řady jejich
utrpí tím ztráty, a třebas jen velice skrovní jed-
notlivci dosáhnou výhry, jež je obohati aneb
aspoň vyrovná jejich ztráty.
13
article
Po té stránce tedy těžka je náprava; nápra-
va však možna jest po stránce jiné: Existuje po-
jištění losů; pněžní ústavy pojišťují určité losy
proti ztrátě, jaké dozná majitel losu při nepří-
znivém tahu. Pojištění losu, které se pro každý
tah musí obnovovati, uchrání oventuální ztrátu
momentanně; v celku však neposkytuje těch vý-
hod, jaké by se ed něho očekávaly; naopak, opě-
tuje-li se pojištění mnobokráte, znamená opě
jen ztráty; vezměme pro příklad polovici rakou-
ského losu z r. 1864: tento los má ročně dva
tahy, i dlužno ho ročně pojistiti 10.50 K, aby
při eventuálním nepřiznivém tahu naň bylo na-
hrazeno 110 K; opakuje-li se pojištění po devět
let, a čitá-li se 4% úrok z uložených peněz, za-
platí se již za těchto devět let na praemiích po-
jistkových více, než se dostane náhrady z ne-
příznivého tahu.
14
article
Ač-li teďy takovéto pojištění skytá záruku
pro momentanní větší odškodnění, nemůže z-
jisté v celku, jak z naznačeného příkladu zřej-
mo, býti pokládáno za hospodárné se strany ma-
jitele losu.
I mám na mysli, jak níže uvedu, takový
způsob pojišťováni losů, při němž by netrati
pojištěnec, aniž současně újmy doznal pojišťu-
jící ústav. Představuji si provedení to takto:
Majitel losu pojistil by svůj los u určitého
ústavu na stálo, t. j. pro všechny následujíeí
tahy, než by byl tažen, a zaplatil by pro každý
následující tah praomii pojistkovou vždy vyšší
dle poměru, jak by stoupala náhrada ztráty za-
placených praeníií pojistkových předchozích.
tedy na př.: zmíněný již rakouský los z r. 1864.
jehož tah je 1. června, pojistí se pro tento tah
5.25 K, aby při nepříznivém tahu naň bylo
nahrazeno 110 K; nebude-li tažen, pojistí se
pro příští tah 1. prosince opětně u téhož ústavu.
kde se o něm stálý záznam povede; pro tut
druhou pojisíku uslanoví však ústav pojišťovac
již vyšší praemii, aby při event. nepříznivém
tahu nahradil K110 + praemii za pojistku před-
chozí; pro další příští tah ustanovi opětně vyššl
praemii, aby eventuálně uhraženo bylo K 110 -
2 premie za pojistky předchozí, atd., čili že by
*) Vídeňské úslavy jsou mimořádně a nepoměrn
výše dotovány než ústavy jiných měst, poněvadl
jsou prý ústavy centrálními, representujícími hlavní
město říše a pak je i spravedlivou povinností, by
skulečně i lakovými byly nejen po stránce finančnl
15
article
do ztráty z tahu byly pojaty též ztráty praemi
obrot
z předehozích pojistek.
Výhody takovéhoto pojištění pro majitele
losu jsou evidentní; zbývá tedy uvážiti, jak by
při tom pochodily ústavy pojišťující. A tu my-
slím, že by i tyto, ne-li získaly, tedy jistě nebyly
zkráceny: risiko momentanní náhrady se ne-
mění, zůstává vždy stejnaké; postupně vyšší ná-
hrada se hradí postupně vyšší praemií; mimo
to by bezpečně získaly pojišťující ústavy v ne-
malé míře na čísle pojištěnců, neboť pojišťo-
vání dosud praktikované, neskytajíc, jak po-
ukázáno, skutečných výhod, neláká valně k po
jišťování; dělo-li by se však způsobem, jak na
značuji, neváhal by zajisté majitel losu tento
pojisstáti.
Systém takovéhoto progressivního pojišťo-
vání byl by arciť určitější.
Dalo-li by se toto progressivní pojištěn
prověsti, pak by se mohlo zajisté dáti rozšířiti
i o malý úrok — třeba 2% — z investovaného
v losu a praemiích pojistkových kapitálu.
Tímto způsohem byla by nepřízeň náhody
valně umenšena, losy, abych tak řekl, spravedli-
věji a tudiž ve větší míře mohly by se vydávati.
poskytnuta by tím byla širokým vrstvám mož-
nost losy si zakupovati a tím tedy i možnost
participace na šťastných náhodách výhry.
16
article
lhv Inž. F. M.
Ing
18
article
Spor o členský podíl družstva.
Spor o členský podíl družstva.
(Pře civilní.)
Spor o uznání členství závodu tiskařského a v
davatelského »Politika« byl projednáván u zemského
soudu v Praze za předsednictví p. vrchn. rady Hof-
manna Spor vznikl za těchto okolností. Vdova po
lajemníku zemského výboru paní Žofie Krejčová,
která roku 1905 zemřela a četné dobročinné a vla-
stenecké odkazy v poslední vůli své nařídila, odká-
zala p. prol. Tomáší Suhradovi jeden členský podíl
družstva »Politika« k doživotnímu užívání s tim, že
podíl len po smrti pana S. má připadnouti »vdovám
po učitelích na nízkých školách anebo na obědy
malým sludujícím z venku«. Při projednání pozů-
stalosti bylo ustanoveno, že k přijetí odkazu po smrti
pana S. bude povolán »Spolek pro stravování chudé
mládeže škol v Prakes za protektorátu rady měsla
Prahy. Poněvadž dle staňov »Politiky« spolek jako
právnická osoba se nemohl státi členem tohoto
drnžstva a členství, s nímž spojeny jsou značné do-
chody, by takto bylo ztraceno (což by neodpovídalo
vůli zůstavitelky), byl podíl odevzdán do doživolního
vlastnictví pana S. s tím, že po jeho smrti podíl
připadne uvedenému spolku.
Na tomto základě přihlásil se pan prof. S. za
člena Družstva, leč tofo složilo obnos na podíl dle
bilance vypadající k soudu a přihlášku p. S. od-
mítlo s odůvodněním, že ho za člena uznati nemůže,
poněvadž podíl nepřipadl mu do neobmezeného
vlastnictví. Prolo podai p. S. prostřednictvím p. dra
Lhoty žalobu u zemského soudu, jíž se domáhá
uznání svého členství. Soud po zevrubných výkla-
dech zástupců obou stran (za Družstvo dr. Javůrek)
o zajímavých právnických olázkách tohoto sporu
líčení odročil.
Krejčová
profesor
doktor
Javůrek
Praha
rada Hof
19
article
Divadlo.
Divadlo.
Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes od-
poledne hraje se při cenách operních opereta „D o-
larové princezny“, večer mimo předplacení
na počest připravného sjezdu všeslovan-
ského poprvé Bozděchhova veselohra „Zkou-
ška stálníkova“ aBlodkeva opera „V stud-
ni“. Představení zůčastnícse hromadně slovanští ho-
sté, kteří zaujmou všechna lože a přízemní křesla.
Tlto předslavením končí se saisona. Příští před-
stavení jest v neděli dne 26. čeřvence, kdy bude di-
vadlo v hledišti znova upraveno. — Do konkur sm
o cenu, vypsanou průmyslníky pp. Dudou a Štět-
kou zedáno bylo 38 dramalických prací, o nichž
rozhodovalá porota, v níž nalézali se pp. Viktor
Dyk, Jaroslav Kampera M. A. Šimáček. Po-
rota, prozkoumavši všechny zadané práce co nej-
bedlivěji, uznala za poměrně nejlepší hru „Vycho-
vatel“, Jakkoliv porota uznává, že k divadelnímu
provedení této hry je nezbytně třeba podstatných
změn, o nichž autor by se musil dohodnouti se sprá
vou divadelní, hledic k. některým pozoruhodným kva-
litám této práce, neváhá jisuděliti cenu. Z ostatních
soutěžících prací jednotlivostmi svými pozornost
zasluhují hry „Theseus“, „První deště, „Esthera“
a „Prsten“. — Autorem hry „Vychovatel“ jest
spisovatel p. Karel Kolman v Praze
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dnes
o 1/44. hod. odpoledne 15. reprisa Fastrovy velké vý-
pravné hry „Živé pochodně Neronovy
Režii má vrchní režisér B. Kovář. Scénickou hudbu
komponoval a řídí E Starý. Návrhy dekoraci, ko-
stymů, nábytku a requisit od akad. matíře mistra K
Bozděchhův
Zka
Duda
Dyk
Kamper
Šimáček
Théseus
Kolman
Fastrův
Neronův
Praha
městský divadlo Královský
aBlodkevo opera
lidový divadlo
20
article
Šimůnka. Večer o 7. hod. se „Živé pochod-
ně Neronovy“ opakují po 16. Zejtra o 28. jest
reprisa 17. Ve středu jest premiéra původní velké
výpravné výstavní frašky se zpěvy: „Baj-K a j-L aj“
aneb „Pan Kopeček na výstavě“, kterou na-
psali K. Fořt a O. Pinsker a k níž komponoval hudbu
kapelník „Uranie“ E. Slarý, v jehož prospěch se
premiéla bude hráti. Nové dekorace: Japonskou ča-
jovnu, restauraci „U slona“ a prostranství před HIa-
bešskou vesnicí maluje renomovaný dekorační malíl
F. Petránek, veh ži is
Z kancelála smíchovského divadla. Dnes hraje
se odpoledne i večer v aréně operetní trilogie „N o
v Paříži“. V zimním divadle při cenách nižších
v novém nastudování Sudermannova veselohra „Zá-
pas motýlů .
+ Pištčkovo lidové divadle na Kr. Vinohiradech
Dnes dvě představení: o 14 hod. odpol. „Babi-
čka“, hra o 6 obr. Dle franc. upravila E. Pošková
Režisér A. Marek. Večer o 7. hod. pohost. hra slě
F. Horníkové: „Svět bez mužů“. Voselohra o
jedn. Napsali Engl a Horšt. Vypravil vrch, reži e
Lacina. Zejtra se tato hra opakuje
+ Divadlo Marie Zieglerové Praha VIII. Dne
hrate se Straussove „Kouzlo valčiku“ s Mar
Zieglerovou v úloze Frančl Steingruberové. Začátel
o 4. hod. odpol. Lisíky lze dostati ve všech obvyk-
lých nedělních předprodejích. — Na výstavě v kon-
certní síni hraje se dnes po 71. Lehárova populárn
„Veselá vdovička“ s Mař. Zieglerovou v tit
úloze. Lístky lze dostati ve všech známých před-
prodejích. Začátek přesně o půl deváté večer.
Šimůnek
Neronův
Fořt
O Pinsker
E Slarý
F Petránek
Sudermannův
Zá
Kristus
Vinohirady
E Pošková
F Horník
Engl
Horšt
Lacina
Zieglerův
Frančl Steingruberová
Lehárův
Paříž
L aj “ aneb „ Pan Kopeček
smíchovský divadlo
Pištčkovo lidový divadlo
divadlo Marie Ziegler Praha VIII
21
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Škola učilelek vaření a hospodážstvi na školánh
kuchalských a hospodyňských. Počátkem šk. roku
1907-8 otevtel spolek „Vesna“ v Brně př
své průmyslové škole dívčí s povolenín
ministerstva kuju a vyučování školu učitelek vařen
a hospodářství na školách kuchařských a hospodyň-
ských. Škola doporučena byla ministerstvem, obchod-
ní a živnostenskou komorou pražskou, brněnskou
olomouckou. Moravský zemský sněm věnoval cho-
vankám jejím čtyři slipendia po 100 K. Tuké stáe
povolil dvěma kandidátkám stipendia po 300 K. D
letošního ročníku bylo po vykonaných zkouškách při-
jímacích z přihlášených knndidátek přijato 15 (podle
statutu smí býti nejvýš 16 účasinic). Škole doslalo
se hned v prvním poce jejího trvání právo veřejnosti
a před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem
kulu a vyučování, za předsedniciví inspektoma od-
borného školství vládního rady p. Vil. Dokoupiln
konány zkoušky způsobilosti dne 9. a 10. července
Při zkouškách kandidátky všecky obstály. 6 s pro-
spěchem výborným, 9 s prospěchem chvalitebným
Zemská školní rada je ochotna podporovati snahy
učitelek, jež chtěly by se vzdělati na této škole učite-
lek vaření a hospodářství a povolovati jim na žádost
jejich okresní školní radou doporučenou dovolenou.
Brno
22
article
Ředitelství, přihlížejíc k novým normálním osnovám
učebným pro školy měšťanské, ve kterých ustanovuje
se, aby při zavádění nepovinných učebných předmělů
na dívěích školách ěšťanských přihlíženo bylo ze-
jména k vyučování domácímu hospodářství (jelikož
právě toto vyučování obzvláštní měrou vyhovuje
zvláštním potřebám děvčat, hledíc k jejich povolání
jako budoucích hospoďyní), upozorňuje učitelky (také
učitelky industriální) na tuto školu učitelek vaření
hospedářství, v níž dosáhly by potřebného vzdělání
školského, na vedení hospodářských kursů při dív-
čích školách měšťanských. Bližší zprávy podává
ředitelství a zašle statut a osnovu na požádání.
23
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze „Sokola“ Praha I. Jednota zúčastní se v ne-
děli 19. t. m. v kroji sletu i veřejného cvičení žup
„Barákovy“ v Brandýse n. L. Bratří se žádají, by
v hojném počtu se dostavili a v tělocvičně na vylo-
ženém archu se podepsal.
Barákův
Brandýs
Sokol “ Praha I
24
article
Véstník živnestenský a dělnick.
Véstník živnestenský a dělnick.
* Ze Všeobscné nemocenské pokladny v Prane
Členstvo se upozorňuje, že pan MUDr. J. Mazánek
meškati bude od 12. l. m. mimo Prahu a že zastu-
povati ho bude v době nepřítomnosti pan MUD
J Šimr v Praze-I., Velká Karlova utice č. 26, jent
ordinuje od 8—9 h d. dopol. a od 2—3 hod. odpol.
* Nadace k edměňování pilných učňů řemesla
obuvnického. Dne 28. září t. r. v den sv. Vaclava
podarován bude jeden mravný učeň řemesla obuv-
nického, který jest v posledním roce svého učení
v Praze stříbrnými hodinkami remontoirkami, zakou-
penými z úroků nadace Václava- Katy
Marschnera, c. a k. dvorního a komorního obuv-
níka v Praze, k odměňování pilných učňů řemesl
obuvnického. Uchazečí o toto nadání podejtež žádos
své, opalřené vysvědčením svého mistra o mravném
chování se po celý čas učení a vysvědčením odborn
školy pokračovací o pilné návštěvě a dobrém pro-
spěchu, nejdéle do 1. září t. r. v podacím protokole
referátu humanitního v Praze čís. pop. 262 I, I. po
schodl.)
MUDr
J Mazánek
svatý
Vaclava
Václav
Marschner
Praha
MUD J Šimr v Praga
Velká Karlov utice
25
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Výlety a vycházky.
Dnes: Velký výlet na Kuchynku (Pelc
Tyrolku) pořádá obchodní pomocnictvo karlínské za
účasti Českoslovanské obchodnické besedy s boha
tým a pestrým programem. Líslky motno zakoupit
v kanceláři Č. O. B. v Jerusalemské ul. č. ? ješti
dnes dopoledne.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Další štvaní vídeňské radnice proti škole Komen
ského.
Z Vidně, 11. července. Na středu o 5. hod.
odp. svoláno je — jak již známo — obeen
zastupitelstvo vídeňské k mimo
řádné sehůzi, ve které stano se usnesení
podati dvě stížnosti proti výnosu dra. Marchel
v příčině zkoušek na škole Komenského: jednu
k soudu říšskému, druhou k soudu správnímu.
Obecní zastupitelstvo se svolává ke schůzi mimo
řádné, by neprošel termin dle zákona stanovený
k podání stížnosti proti výnosu dra. Marcheta.
se
Tento termin jest šedesátidenní.
Podle „Zeitu žádati bude žalobou obecn
vídeňská rada u správního soudu, by zrušil
výnos dra. Marcheta prote, že se jím ukládá
okrosní školní radě vídeňské povinnost vysilati
člena ke zkouškám na škole „Komenského“
kterážto povinnost není nikterak odůvodněna
v říšském zákoně školském ani v dolnorakou-
ských zákoncch školských. Žaloba ke správním
soudu bude podána na jisto. Proslýchá se však.
že přotřásána bude v úterní schůzi městské rady
možnost, podati žalobu i k říšskému soudu.
Výleta
Kuchynka
Pelc
Marchel
Komenský
Č . O
Komenský
26
article
Městská rada videňská trvá na stanovisku, že
výnopom dra. Marcheta prolomena byla něme-
cká jednojazyčnost vídeňských škol, vyslovená
prý známým nálozem říšského soudu ze dne
30. října r. 1904.
Novíme, jak snesou Čechové vídeňští a po-
slanci čeští tuto nepřátelskou akci křesťanskýeh
sociálů proti české škole vídeňské. Ještě méno
víme, jak snesou křesťansko-sociální ministři
v kabinetě bar. Becka a bar. Beck sám akci kře-
sťansko-sociální strany vídeňské a vůdce jejího
dra. Luegra proti ministru vyučování v kubinet
bar. Becka. Víme však, že Čochové vídeňští če-
kají rozhodnutí jak soudu správního, tak soudu
říšského s největším klidem. Ovšem dr. Luegen
a jeho političtí přátelé musí býti připraveni, že
Čechové vídeňští, vidouce, jak z vídeňské rad-
nice, ze středu křesťansko-sociální a antisemi-
ské strany, kteráž za svoji moc a za svoje ví-
těžství povděčna jest Čechům, rostou a množ
se nepřátelské akce proti české škole vídeňské
a české národnosti vůbec, provedou z (o-
hoto chováni se křesťansko-sociální strany
ve Vílni a v Dolních Rakousích logické a
přirozeně důsledky.
Beck
Čochová
Luegen
Čecho
Vílni
Dolní Rakousy
27
article
Svaz Němců dolnorakouských proti škole Ko-
menského.
se
aeted
Z Vídně, 11. července. Včera večer konal
se sehůze svazu Němců dolnorukouských o vý-
nosu dra. Marchela ve příčině zkoušek na škole
Komenského. Jakkoliv pozváni byli všichni ně-
mečtí dolnorakouští poslanci, dostavil se tolike
jediný — dr. Weidenhofer — člověk to
z rodiny úplně české. Usneseno užiti všech pro-
střodků, by výnos dra. Marchela byl z rušen
a svolati na podzim valnou hromadu Němoů
dolnorakouských o té věci a pozvatí do ní vše-
chny poslánce, také křesťansko-sociální.
Porada dolnorakouské Národní rady.
Z Vídně, 11. července. Ústřední výbor
dolnorakouského odboru „Národní rady české“
konal předevčírem poradu za předsednictví dra.
Rosy. Zevrubně probrán výnos ministra vyučo-
vání dra. Marcheta ze dne 24. května t.r
o zkoušce žáků školy „Komenského“. Ko zvlášt
ní interpelaci, jaké výsledky dosud měla inter-
vence dolnorakouského odboru Národní rady
české v Římě ve příčině českých bohoslužeb a
některých jiných záležitostí, pokud se týkají
správy duchovní, oznámeno s politováním, že
až dosud, žel, po žádné stránce, jakkoliv mi-
nul celý rok od žádosti té, nestala se náležitá
náprava, takže se podobá, že všechny kroky
budou marny. Vysloveno bezpečné očekávání
že snad nastane ještě v příčině té rozhodný
obrat, jinak by po bezvýsledné akci nezbývalo
jiného nežli pomýšleti po případě na přestoupen
ku pravoslaví, které by bylo vůči naší národnost
rozhodně šetrnější.
Také pro sčítání lidu stala se opatření.
Němec
Marchel
Komenský
doktor
Weidenhofer
Vídeň
Řím
ko
národní rada český
odbor národní rada
28
article
Ze Srbska.
Srbsko
29
article
Sp. Z Pělehradu, 11. července. (Pův. tel. „N. L.-
Včera zmařené, dnes obnoveně vyjednávání delogáto
většíny s mladoradikály opět selhalo. Proslých
se, že radikální většina nabidne sestavení vlády mla
doradikálům s podmínkou, aby provedli schválen
rozpočtu a obchodní smlouvy ve sněmiovně. To Bud
poslední krok. Nepovode-li k eíli, kdo ví, co se potom
stane.
Zejtra budou oslaveny narozeniny krále
Petra.
z Bělehradu, 11. července. (K. k) Opěiný nezd
jednání působí nepříznivě. O dalším vývoji kri-
se neví se v politických kruzích nic určitého. Soudí
se, že se zřetolem na zejtřejší narozeniny královy
nastane v krisi především klid a koruna pokusí se
teprvé příští týden urovnali půdu dalšímu jednání.
Úřadně prohlašují za bezp odstatné pověsli
roztrušované v cizině o nepokojích v Srl
sku. V zemi jest úplný klin.
Král nemá pomyšlení, zříci se trůnu.
Z Bělehzadu, 11. července. (K. k.) Poněvadž jed
nání o kompromis se opělně rozbilo, vrátil Velimi-
rovič králi mandát k seslavení ministerstva, prohlá-
siv, že jej za žádných okolností již nemůže převzíti.
Proslý
Petro
Veli
Buda
Bělehrad
30
article
Jménem staroradikálů doporučil Pašič králi, aby se
stavení nového ninistertva nabídl oposici. Vůde
mladoradikální sírany Ljuha Slojanovič, povobný
odpoledne do paláce, odepřel ministorstvo sestaviti
Doporučil pok králi, aby rozřešil krisi povolí
ním Vujiče, Milosavljeviče nebo Milovanoviče, již ne
jsou příslušníky skupětiny. Ministerstvo toto měle
hy pak ve shodě se všemi politickými stranamí vy-
říditi státní nezbytnosti a provésti na to nové volby.
Král až do večera ničeho v té příčině nerozhodl.
Z Bělohradu, 11. července. (K. k.) Král pověri
staroradikála Milosavljeviče sestavením ministen
stva. Tim jest brzké rozřešení krise zajištěno, poně-
vadž jak staroradikálové, tak mladoradikálové svolili,
aby podobné ministerstvo provedlo po vyřízení roz-
počtu bez apanáže a obchodní smlouvy s Hlakousko-
Uherskem ihned nové velby.
Pašič
Ljuha Slojanovič
Vujič
Milosavljevič
Milovanovič
Bělohrad
HlakouskýUhersko
31
article
Ruské události.
Ruské události.
Řišská dumna ruská.
32
article
Z Petrohradu, 11. července. (K. k) Ke konci
dnešní schůze přečell předseda carský úkaz, jímž s
duma odročuje a ž do 28. Píjna.
Petrohrad
33
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
no
Slovanský sjezd v Praze.
Ze Lvova, 11. července. (K. k.) Předseda
polské národní rady, zemský poslanec ryt. Cien-
ski sděluje ve zdejších novinách, že na před-
běžné, v Krakově konsné poradě polských de-
legátů pro všeslovanský sjezd v Praze poukazo-
valo se k tomu, že v nově zakládaném svazu
slovanských národů musí se plně šetřiti národ-
ních a kulturních zájmů každého ke svazu při-
stupujícího národa a každému slovanskému
národu přiznsti svoboda jed ná n
ve vlastním směru a stanoviti rovnopráv-
nost všech jako zásadu pro vzájemné styky
ve svazu. Na poradě bylo prohlášeno, že svaz
nemá sledovati žádných, jiným národům nebo
státním vládám nepřátelských snah, nýbrž má
usilovati výhradně o sbiížení slovanských ná-
rodů, aby jich kulturní a hmotný vývoj byl po-
sílen. Přes očekávané obtíže všeslovanského
sjezdu usnesli se Poláci, zaujímající vyčkávavé
stanovisko, sjezd obeslati, poněvadž může slo-
vanským národům prospěti a poněvadž chtěli
se vyhnouti možným výtkám, kdyby pozvánl
zamitli.
Polák
Praha
Lvov
Krakov
polský národní rada
34
article
Makedonská otázka.
Z Athěn, 10. červehce. („Ag. d'Athěnes“ .)
Tajná bulharská zpráva (vlastně „Voss. Ztgu.“)
o organisaci povstání v Makedonii
vzbudila zde nemařý rozruch. Všechny noviny
rozepisují se o ní a prolslašují, že je zřejmno,
že makedonská pacifikace nebude možna, pokud
Bulharsko činností čet usiluje o pořitiku za
samosprávou Makedonie a pozdějším jejím spo-
jení s Bulharskem.
Ze Solije, 11. července. (K. k.) Za adresní
debnty v národním sobrání podnl ministr zahra-
ničních věcí, Paprikov, toto prohlášení:
Knížecí vláda bude sledovati politiku, jež za-
ručuje bezpočnost na venek a národní zájmy.
Vynasnaží se přesvědčiti velmoci, že Bulhar-
sko dbá o pokojný vývoj a nebude na
Balkáně rozněcovati žádné nepo-
koje.
Pokud jde o sousední státy, poukázal
ministr na srdečný, přátelský poměr k Rumun-
sku, jejž vláda snaží se udržeť a utužit. Poměr
k Srbsku jest oficiálně dobrý, avšak měl
by být upřímný a přátelský. Bulhar-
sko dokázalo dostatečně, že přeje si takového
poměru k Srbsku a nebude mu brániti. Pomě
k Řecku je ze známých příčin oficiálně dobrý.
Poměr k Turecku je dobrý. — lepší než
v době, kdy nynější vláda nastoupila svůj úřad.
Ministr odmítá podezření, že by Bulharsko
bývalo způsobilo povstání v Makedonii.
Athěnes
Voss
Bulhar
Rumun
Athit
Makedonie
Bulharsko
Balkán
Srbsko
Řecko
Turecko
35
article
To bylo způsobeno vnitřní situncí. Zmaření
můrzstegských reforem, jež měly záporný vř-
sledek, bylo kladeno na vrub čet, jež prý Bul-
barsko podporovalo. Tote liché tvrzení pozbývá
čím dál víc ceny, neboť zřejmo, že čety v Ma-
kedonii zřízené jsou plodem ta-
mější situace. Vláda jest pevně odhodlána
zabrániti sebe menší podporu, jež oy se jim
mohla poskytovati, neboť správný zájem
Bulharska vyžaduje, aby hnuti čet bylo
potlnčeno. Otázka nakedonská jest — aniž by
Bulharsko zanášelo se nějakými dalšími zámysly
naprotí Makedonii — fakě bulharskou otázkou,
neboť existence knížeztví jest úzee
spjata s osudem jeho makedon-
ských krajanů. Bulharská vláda je pevně
odhodlána sledovati naznačenou zde politiku.
Bylo-li by však dle okolností třeba ji změniti,
posílena důvěrou sobrání dovede splniti svou
tt-
povinnost.
Z Cařihradu, 10. července. (K. k.) Na Portě
bylo prý odevzdáno irade, jímž nařizují se
mimořádná vojenská opatření proti řádění
čet v Makedonii.
a n
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 10. července. (K. k.) Sněmovn
schválila velkou většinou předlohu o čtyrech
přímých daních a k žádosti ministra spravedl-
nosti odročila projednávání dotazu nacionalist
ckého poslance Persya po zrušení trestu smrti
Předloha o postátnění západn
dráhy schválena po krátké debatě dle se-
nátního texlu.
Vládní kruhy vyvracejí rozhodně pověstie
změnách v ministerstvu.ne
Turci v Číně pod německou ochranou.
Ze Šanchaje, 11. července. (K. k.) Německý
vyslanec zpravil čínský zahraniční úřad, ž
Turci v Čině žijíel budou příšté pod německou
ochranou.
Persya
Turek
Ma
Bulharsko
Makedonie
Cařihrad
Paříž
Čína