ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 80c12ef0-75a5-11dc-98ef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 35 celkem · entity: person 114, org 20, place 38
1 masthead
12. července 1908. Číslo 190.
2 masthead
ÁRODNÍ LISY
Lisa
3 masthead
Stranä 5.
4 article
Jako ústav je a zůslane česká. Dovolíte-li jednou jmenování Němce, dožde k tomu, že bude akademie rozdělena na poloviny Čechům a Němcům. Opatřte mi memorandum, předložte mi je ke korrektuře, j s ním půjdu k ministrovi a nasadím vše, abych jme- nování Otlenfeldovu zabránil a českost Akademie zachoval“ Memorandum bylo skutečně napsáno. Hlávka je opruvil a dva žáci Mařákovi (Hooma Langer) obešli s ním umělce čcské, kteří všichrii — až na dva opatrné pány, státní úřadníky — připojii své podpisy. S tímlo memorandem zahájil Hlávka enorgické kroky, ale — úsilí se, bohužel, rozbilo o neústupnost profesorského sboru Akademie umění. Sbor vydal dvě hesla: autonomie sboru profesorského je nedolknutelna a krajinářství jako obor samostatný je přežitek, rozhoduje a jediným regulativem školy je individualila profesorova — a hájil talo hosln vší silou, všemi prostředky, přímo urpulně. K těmto prostředkům patřilo v první řadě, že členové sboru mimo Ženfška vystoupili, cílíce se dotčení krokem umělců (že byl vlastně Hlávka inspirátorem, ovšen nevědělí) z Jednoty výtvarných umělců a že vylou- číli z akademie oba žáky, kteří, chtějíce zachoval krajinářskou školu, obslarali podepsání memoranda Ilávkova. Hlávka, když se dověděl o neoprávněne relegaci studentů, prohlásil, že zajede k ministrovi, aby vymohl zrušení télo relegace a to se také stalo Prolesoři si tedy uhájili proti vůli celé české obc umělecké svá krásná hosla, Ollenfeld byl jmenován ale mezi sborem profeserským a umělci mimo aka- domii naslal od lé doby napjalý poměr, což konečně vodlo k úplné apathii, sboru profesorskému pone- chána autonomie, ale také zodpovědnost za ústnv
Němec Čecho Hlávek Mařák Hoom Langer Ženfška Ollenfeld akademie uměný
5 article
Pak se již ani Hlávka, ani výtvarníci nestarali o Aka- demii, jež byla v „našich rukou“. Za čas přišla zá- ležitost s Thielem. Ministerstvo neobešlo sice auto- nomie sboru, předložilo mu jmenování Thielovo vyjádření, ale profesorský sbor neprotestoval a ne- dovedi jmenování zabrániti, ačkoliv před tím dovedi překaziti jmenování jiných kandidálů. Faktum je že prolesoři akademie byli z ministeria dotazováni o osobě Thielově. — Faktum je, že se jmenování jeho neohradili — že autonomii svoji, kterou dovedli uhá- jiti proti všemu umělectvu českému v plípadě Olten- feldově, neuhájili proti ministeriu v případě Thielově. A že se ona uhájiti dá — je nám důkazem, že snabn politiků dosaditi na akademii naši Knüpfra rozbila se o odpor autonomního sboru. Zde v příporlě analogi- ckém sebovědomý sbor akademie vídeňské prosadil že nově, proti jeho vůli jmenovaný prof. Marschal členem sboru nezůstal. Nemusíme ani zabíhati do hislorie vídeňské — I doma máme analogické doklady, co zmohl sebe- vědomý, ráz úsvu vědomě a korektně hájící činitel. Byl te zesnulý prvý ředitel umělecko-průmyslo školy Schmeranz, který mezi učiteli utrakvistického ústavu svého byl nucen převzíti čtyři Němce, Menzla. Würbla, Kautsche a Renijera. — Týž ředitel po dvou- leté lhůlě prostě dokázal, že páni, kteří se za dob tu nenaučili česky neb nechtěli mluviti česky — byl z utrakvistického ústavu odstraněni — on sám, který věrně a korektně hájil jon zásadu utrakvismu ústavu. dovedl to, co nedovedl celý sbor — akademie — vze- příti se nezákonnému trpění německé speciálky n utrakvistické akademii.
Hlávek Thiel Thielův profesor Marschal Němec Menzl Renijer Olten
6 article
Zde se ukázalo, že „naši lidé“ svojí nestatečností a nedostalkem proziravosti politické prohráli po drub kus vlastního práva a že jen jim — autonomním — třeba klásli za vinu, že se věci vyvinuly, jak dne jsou. Vedle nich důležilým činitelem byl i minist Rezek, který z naprostého neporozumění první si vyložil utrakvismus nárokem Němců na místo v aka- demti pražské a podepřel tak ještě snahu vlády. Tak se stalo, že přišel profesor Thiele, politicky nastrčená osoba, který měl probijet Němcům cestu a skutečně ji též probil. Ironií se zdá býti to, že utrakvismus akademie v původním smyslu na papíře vlastně zů- stal a že nebylo vydáno nařízení, jímž by se na věci něcu měnilo. Tu- změnu ve- skulečnosti přivedl však Thiele, vědom js své politické funkce: prorazil zá- sadu, že akdemie je česká a dává jen příležitost Němcům vzdělati se i ve svém jazyku, a příme proti nařízení vytvořil čistě německou školu, bde s i Čechům přednášelo německy: Thiele osteniativně nemluvil než německy, nepodepsal české prohlášení. ba zdrábal se i podopisovali česká vysvědčení. Na- stala zeela nesprůvná praxe, utrakvismus přehodno- cen via facti, ale proli tomuto přehodnocení se ne ozval dodnes ani autonomní sbor, ani politikové, ani žactvo. Teprvé, když „Prager Tagblalt“ prozradií loní neoputrně úžasný úmysl vlády, jmenovati dva nové profesory Němce, počali se o akademii znovu interesovati vlivní činitelé a povstala ona známá, do dnes neukončená kampnň žurnalistická a Hlávk podal za Českou akademli věc a umění svoje me- morandum.
Němec Thiel Čecho Prager Tagblalt
7 article
Nynější situace je ledy výsledkem vývoje tuto vyličeného. Vina autonomního sboru profesorského je nesporná, ale dnes stejně těžce se cítí i vina poli- tiků vůdčích. Poslanci skoro vždy zachraňují lacine svoje „úspěchy“ poukazováním na kultumní poža- davky, jimi hájené a vždy činí se samozvanýmni soud. ci ve věcech uměleckých po stránce politické. Parla ment skulečně snížil kulturu a její polřeby na poli- tikon, ale naši zástupci a zejména vedoucí politikov nedovedli nebo se nesnažili využili toho do krajností Třikráte již byl učiněn úšok na „českou“ akademi umění a vždycky byl odražen lak chabě, že výsledel se rovnal naší porá žce. Neinformovanost a neobrat- nost našich politiků škodila v uměleckých záležito stech více než přímné útoky Němců; naši poslane vždy byli překvapeni nepřítelem hbitým, k ráně obraně paratním a ovládajícím dokonale věc, o niž šlo, vědomým politického významu jejího.
Němec
8 article
Profesor Masaryk má pravdu, tvrdí-li, že hlaso- vění o resoluci Wolfově ukazuje úpadek a anarchii vedoucích slrn, v klubu sdružených, ale mýlí se. pokládá-li svoje a Drtinovo rozhodnutí za správné Heslo: za očislu českých uměleckých škol vyžaduje jiné taktiky, než jaké užili naši poslanci, jedni prosli mlčíce a druzí prostě odhlasovavše čistě německou akademii umění v Praze. Je nuino, aby poslanci pří- mo se o věc a informace starali, aby vymá hali práva vlastního národa a nečekali na popud se strany ně- mecké, aby byli sami útečni a sami inicialivní. Dle výroku Masarykova jsou Němci tak důrazni, že nás sami svým požadavkem nutí k tomu, abychom měl čistě českou akademii, ale, bohužel, jejich návrh ani nyní nepřinutil některého politika českého, aby v zápělí proti požadavku německému uměl podu desideria naše, zcela jasná a tolikráte námi již sta- novená. Viděli jsme z hlasování v parlanjenlě, že Němci výborně odborníky informováni, národnostně zcelení a politicky prozíraví a opalrní, vystoupili s přesným pokrokovým umělockým programem, který v ohledu čístě uměleckém a pokud se organisace úslavu týče je nutno vílati (který z řad našich českých umělců již dříve vyprucován a na rozhodujících místech hájen) — a jim že naproti stáli čeští poslanci zcel neinformovaní — kteří nenašli nikdy tolik prozína vosti politikům potřebně, aby dovedli ihned paraly sovuti čin činem, resoluci resolucí. Kdyby byli měl poslanci o umělecké záležitosti interes, mohlo se jin dostati informací přesných.
Masaryk Wolfův Drtinův Masarykův Němec Praha
9 article
„Valné Směry“ zabývaly se touta nešťastnou situací akademie již před osmi lety v ročníku Iv obšírnou a množstvím detailů doloženou statí n stránce 105. Ale jako lenkrále, lak ani lelos, kdy jsme v prvém čísle u příležilosti aféry projek fova- ného jmenování nových německých profesorů n akademii pražské, apelovali na vůdčí politiky, ne- povšimli si hlasu našeho, nepřipravilí se a z cele aféry zbyla jen dlouhá a nechulná novinová kampař. Ale ať již přijalá resoluce Němců má význam jen theoretický — a my obáváme se ne neprávem — že pro nás bude míti hluboký a nám nepříznivý vý- znam praklický, je nutno se divati na věc střízlivě. bez opčimismu. Musíme si jasně uvědomiti svoje požadavky a polřeby a hleděli raději do daleké bu- doucnosti, nejen na píď. Němci při své houževnatosti se domohou své akademie čistě německé, upraví si ji de svého ch.tění, zorganisují zcela moderně, ve shodě s dnešními porněry a obsadí silami zcela mla- dými nejen plnými energie umělecké, ale i národnost- ně a politicky významnými. Naproti lomu, i když nám bude ponechán původní ústav čistě český (máme však obavy, že se v tomto ústavě utrakvismus, našimi vlastními soukmenovci zavedený a přijatý, udrží dále), bude to zcela pasivní instituce, nehybná bez energle, sbor „aulonomních profesorů“, kte
Iva Němec
10 article
jako sbor prohráli obsazení stolice Thielovy a nikdy nedoveďli udržeti a uhájiti naši posici tam, kde mohli Jaký pak bude veliký pozdíl mezi oběma ústavy: německý sestaví si kádr umělecky diseiplinovaných lidí, kteří osobně budou vždy vystupovati pevněa neohroženě, bude míti organisaci zcela nevou a po- třebám doby odpovídající, bude krátce moderní ško- lou a důležitým kulturním i politickým faktorem národa v zemi; český naproti tomu zdědí celý sbor nynější, nehybný, protože se skládá z lidí, kteří do účtovali s životním cílem. Ústav český bude neúplný jemuž bude scházeli řada potřebných odborů, kter na německém ústavě budou ihned zřízeny. Tento ve- liký rozdil, od uměleckého významu sil učitelských až po osobní jich vlastnosti a schopnosti, je veliké nebezpečí pro naši uměleckou budouci kulturu a stříz- livá úvaha nesmí před ním zavírati oči. Od dosavad- ního sboru neslibujeme si nápravy, ale sami nezaklá- dáme ruce v klin. Proti požadavkům německým mu- síme postaviti sami své a stejně důrazně se jich do- máhati ve jménu cti národní. Nechceme navazovati na formy slaré, mrtvé již v zárodku, žáddáme český ústav beze stínu utrakvismu a beze stínu inferiority Mají-li Němci ve Vídni ústav s 15 řádnými profeso- ry*) a Poláci svůj polský, požadujeme i my českou akulemii pro Čechy, a je-li ústav pro jiné národnosti vystrojen důkladě, žádáme i pro svůj stejné dotace jak české umění svým významem zasluhuje Chceme, aby náš ústav byl vyvrcho- loním čistě vysokoškolského učení odpovídající programu umělecké mo- derní školy českě.
Thielův Němec Polák Vídeň Čechy
11 article
Vzhledem k tomu nemůžeme se sp - kojiti s pouhým doplněním scházejí cích oberů, nýbrž žádáme po svém umě- leckém svědomi zrušení dnesní utra- kvistické akademie, zrušení dnešní je- jí zastaralé a vysoké škole umělecke neodpovídající organisace a zřízení nové čistě české akademic, obrozené umělecky, na které vedle trvajícfch škol malířských nesmí chyběti škola pro monumentální malbu, krajinář- ství, architekturu, sochařství a gra- fiku. Chceme ústav, který by znamena důležitou složku našeho kulturního života, zúrodňující duševní fondy ná- roda, ducha skutečně uměleckého representanta před celým světem čestného. My Češi máme povinnost žádati, aby vídeňsá akademie jako ústav centrální (analogicky s vysokými školami jinými, na nichž působili a působí na př. Škoda, Rokytanský, Albert. Jagič, Vondrák atd.) byta Hzena umělci z celého Rakouska, ledy i českými, pokud mají k tomu uměleckou kvalifikaci, poku toho respektování našeho umění zasluhuje a poku by bylo přípustno takto kvalifikované umělce z po- sobení doma propouštěti. V PRAZE, 10. června 1908. Výbor Spolku výtvarných uměleů »Manes« v Praze: Stanislav Sucharda, Jan Kotěra, Kamii Hilbert, Max Švabinský, Otakar Novotný, Karel Špillar, Jan Preisler, Artuš Schei- ner, Otakar Nejedlý-
Čech Albert Jagič Vondrák Hzen Suchard Kotěra Hilbert Švabinský Novotná Špillar Preisler Artuš Schei Nejedlá Rakousko Praha výbor spolek výtvarný uměle Stones
12 article Pojišťování losů.
Pojišťování losů. Před nedávnem bylo na tomto místě uva- žováno o ukládání peněz a řečeno, že poměrně velice mnoho peněz se ukládá zakupováním losů; řečeno též, že tento způsob ukládání pe- něz je neužitečný. Usuzujeme-li o tomto faktu blíže a zárovei o snaze každého jednotlivce uložiti peníze tak by při jistotě uložení poskytovaly co největší úrok shlodáme, že největší zajisté část majitelů lost je si dobře vědoma navýhodného uložení kap tálu v losech a přece tedy i při výše zmíněné snazé losy hojně kupuje- Ku vědomi nevýhodného tohofo uložení k pitálu a ke snaze po dobrém uložení přidružuje se tute naděje na možnost výhry; tato naděje, jak vidno, nabývá převahy nad vědomím nevý- hody i nad snahou rozumného uložení. Naděje je vázána na osud a jeho hru. Ta- kovouto hru snáz si dovolí a může dovoliti ten, kdo ze ztráty při ní relativně méně utrpí; tedy zámožnější lidé snáze mohou ukládati peníz v losy, mohouce bez citelnějšího dotčení nésti ztráty s uložením spojené, mají ovšem také snažší možnost okamžitě se obohatiti případnou výhrou.. Výhra jest cil, k němuž pílí majitel losu; cfl tento jest neobyčejně lákavý, a tím se stává, že i ty méně zámožnější vrstvy, ktere uložením peněz v losy rolativně jsou poškozo- vány, přece losy kupují; ony též budou losy ku- povati i na příště i tohdy, když celé řady jejich utrpí tím ztráty, a třebas jen velice skrovní jed- notlivci dosáhnou výhry, jež je obohati aneb aspoň vyrovná jejich ztráty.
13 article
Po té stránce tedy těžka je náprava; nápra- va však možna jest po stránce jiné: Existuje po- jištění losů; pněžní ústavy pojišťují určité losy proti ztrátě, jaké dozná majitel losu při nepří- znivém tahu. Pojištění losu, které se pro každý tah musí obnovovati, uchrání oventuální ztrátu momentanně; v celku však neposkytuje těch vý- hod, jaké by se ed něho očekávaly; naopak, opě- tuje-li se pojištění mnobokráte, znamená opě jen ztráty; vezměme pro příklad polovici rakou- ského losu z r. 1864: tento los má ročně dva tahy, i dlužno ho ročně pojistiti 10.50 K, aby při eventuálním nepřiznivém tahu naň bylo na- hrazeno 110 K; opakuje-li se pojištění po devět let, a čitá-li se 4% úrok z uložených peněz, za- platí se již za těchto devět let na praemiích po- jistkových více, než se dostane náhrady z ne- příznivého tahu.
14 article
Ač-li teďy takovéto pojištění skytá záruku pro momentanní větší odškodnění, nemůže z- jisté v celku, jak z naznačeného příkladu zřej- mo, býti pokládáno za hospodárné se strany ma- jitele losu. I mám na mysli, jak níže uvedu, takový způsob pojišťováni losů, při němž by netrati pojištěnec, aniž současně újmy doznal pojišťu- jící ústav. Představuji si provedení to takto: Majitel losu pojistil by svůj los u určitého ústavu na stálo, t. j. pro všechny následujíeí tahy, než by byl tažen, a zaplatil by pro každý následující tah praomii pojistkovou vždy vyšší dle poměru, jak by stoupala náhrada ztráty za- placených praeníií pojistkových předchozích. tedy na př.: zmíněný již rakouský los z r. 1864. jehož tah je 1. června, pojistí se pro tento tah 5.25 K, aby při nepříznivém tahu naň bylo nahrazeno 110 K; nebude-li tažen, pojistí se pro příští tah 1. prosince opětně u téhož ústavu. kde se o něm stálý záznam povede; pro tut druhou pojisíku uslanoví však ústav pojišťovac již vyšší praemii, aby při event. nepříznivém tahu nahradil K110 + praemii za pojistku před- chozí; pro další příští tah ustanovi opětně vyššl praemii, aby eventuálně uhraženo bylo K 110 - 2 premie za pojistky předchozí, atd., čili že by *) Vídeňské úslavy jsou mimořádně a nepoměrn výše dotovány než ústavy jiných měst, poněvadl jsou prý ústavy centrálními, representujícími hlavní město říše a pak je i spravedlivou povinností, by skulečně i lakovými byly nejen po stránce finančnl
15 article
do ztráty z tahu byly pojaty též ztráty praemi obrot z předehozích pojistek. Výhody takovéhoto pojištění pro majitele losu jsou evidentní; zbývá tedy uvážiti, jak by při tom pochodily ústavy pojišťující. A tu my- slím, že by i tyto, ne-li získaly, tedy jistě nebyly zkráceny: risiko momentanní náhrady se ne- mění, zůstává vždy stejnaké; postupně vyšší ná- hrada se hradí postupně vyšší praemií; mimo to by bezpečně získaly pojišťující ústavy v ne- malé míře na čísle pojištěnců, neboť pojišťo- vání dosud praktikované, neskytajíc, jak po- ukázáno, skutečných výhod, neláká valně k po jišťování; dělo-li by se však způsobem, jak na značuji, neváhal by zajisté majitel losu tento pojisstáti. Systém takovéhoto progressivního pojišťo- vání byl by arciť určitější. Dalo-li by se toto progressivní pojištěn prověsti, pak by se mohlo zajisté dáti rozšířiti i o malý úrok — třeba 2% — z investovaného v losu a praemiích pojistkových kapitálu. Tímto způsohem byla by nepřízeň náhody valně umenšena, losy, abych tak řekl, spravedli- věji a tudiž ve větší míře mohly by se vydávati. poskytnuta by tím byla širokým vrstvám mož- nost losy si zakupovati a tím tedy i možnost participace na šťastných náhodách výhry.
16 article
lhv Inž. F. M.
Ing
17 title
Ze soudní síně.
18 article Spor o členský podíl družstva.
Spor o členský podíl družstva. (Pře civilní.) Spor o uznání členství závodu tiskařského a v davatelského »Politika« byl projednáván u zemského soudu v Praze za předsednictví p. vrchn. rady Hof- manna Spor vznikl za těchto okolností. Vdova po lajemníku zemského výboru paní Žofie Krejčová, která roku 1905 zemřela a četné dobročinné a vla- stenecké odkazy v poslední vůli své nařídila, odká- zala p. prol. Tomáší Suhradovi jeden členský podíl družstva »Politika« k doživotnímu užívání s tim, že podíl len po smrti pana S. má připadnouti »vdovám po učitelích na nízkých školách anebo na obědy malým sludujícím z venku«. Při projednání pozů- stalosti bylo ustanoveno, že k přijetí odkazu po smrti pana S. bude povolán »Spolek pro stravování chudé mládeže škol v Prakes za protektorátu rady měsla Prahy. Poněvadž dle staňov »Politiky« spolek jako právnická osoba se nemohl státi členem tohoto drnžstva a členství, s nímž spojeny jsou značné do- chody, by takto bylo ztraceno (což by neodpovídalo vůli zůstavitelky), byl podíl odevzdán do doživolního vlastnictví pana S. s tím, že po jeho smrti podíl připadne uvedenému spolku. Na tomto základě přihlásil se pan prof. S. za člena Družstva, leč tofo složilo obnos na podíl dle bilance vypadající k soudu a přihlášku p. S. od- mítlo s odůvodněním, že ho za člena uznati nemůže, poněvadž podíl nepřipadl mu do neobmezeného vlastnictví. Prolo podai p. S. prostřednictvím p. dra Lhoty žalobu u zemského soudu, jíž se domáhá uznání svého členství. Soud po zevrubných výkla- dech zástupců obou stran (za Družstvo dr. Javůrek) o zajímavých právnických olázkách tohoto sporu líčení odročil.
Krejčová profesor doktor Javůrek Praha rada Hof
19 article Divadlo.
Divadlo. Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes od- poledne hraje se při cenách operních opereta „D o- larové princezny“, večer mimo předplacení na počest připravného sjezdu všeslovan- ského poprvé Bozděchhova veselohra „Zkou- ška stálníkova“ aBlodkeva opera „V stud- ni“. Představení zůčastnícse hromadně slovanští ho- sté, kteří zaujmou všechna lože a přízemní křesla. Tlto předslavením končí se saisona. Příští před- stavení jest v neděli dne 26. čeřvence, kdy bude di- vadlo v hledišti znova upraveno. — Do konkur sm o cenu, vypsanou průmyslníky pp. Dudou a Štět- kou zedáno bylo 38 dramalických prací, o nichž rozhodovalá porota, v níž nalézali se pp. Viktor Dyk, Jaroslav Kampera M. A. Šimáček. Po- rota, prozkoumavši všechny zadané práce co nej- bedlivěji, uznala za poměrně nejlepší hru „Vycho- vatel“, Jakkoliv porota uznává, že k divadelnímu provedení této hry je nezbytně třeba podstatných změn, o nichž autor by se musil dohodnouti se sprá vou divadelní, hledic k. některým pozoruhodným kva- litám této práce, neváhá jisuděliti cenu. Z ostatních soutěžících prací jednotlivostmi svými pozornost zasluhují hry „Theseus“, „První deště, „Esthera“ a „Prsten“. — Autorem hry „Vychovatel“ jest spisovatel p. Karel Kolman v Praze + Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dnes o 1/44. hod. odpoledne 15. reprisa Fastrovy velké vý- pravné hry „Živé pochodně Neronovy Režii má vrchní režisér B. Kovář. Scénickou hudbu komponoval a řídí E Starý. Návrhy dekoraci, ko- stymů, nábytku a requisit od akad. matíře mistra K
Bozděchhův Zka Duda Dyk Kamper Šimáček Théseus Kolman Fastrův Neronův Praha městský divadlo Královský aBlodkevo opera lidový divadlo
20 article
Šimůnka. Večer o 7. hod. se „Živé pochod- ně Neronovy“ opakují po 16. Zejtra o 28. jest reprisa 17. Ve středu jest premiéra původní velké výpravné výstavní frašky se zpěvy: „Baj-K a j-L aj“ aneb „Pan Kopeček na výstavě“, kterou na- psali K. Fořt a O. Pinsker a k níž komponoval hudbu kapelník „Uranie“ E. Slarý, v jehož prospěch se premiéla bude hráti. Nové dekorace: Japonskou ča- jovnu, restauraci „U slona“ a prostranství před HIa- bešskou vesnicí maluje renomovaný dekorační malíl F. Petránek, veh ži is Z kancelála smíchovského divadla. Dnes hraje se odpoledne i večer v aréně operetní trilogie „N o v Paříži“. V zimním divadle při cenách nižších v novém nastudování Sudermannova veselohra „Zá- pas motýlů . + Pištčkovo lidové divadle na Kr. Vinohiradech Dnes dvě představení: o 14 hod. odpol. „Babi- čka“, hra o 6 obr. Dle franc. upravila E. Pošková Režisér A. Marek. Večer o 7. hod. pohost. hra slě F. Horníkové: „Svět bez mužů“. Voselohra o jedn. Napsali Engl a Horšt. Vypravil vrch, reži e Lacina. Zejtra se tato hra opakuje + Divadlo Marie Zieglerové Praha VIII. Dne hrate se Straussove „Kouzlo valčiku“ s Mar Zieglerovou v úloze Frančl Steingruberové. Začátel o 4. hod. odpol. Lisíky lze dostati ve všech obvyk- lých nedělních předprodejích. — Na výstavě v kon- certní síni hraje se dnes po 71. Lehárova populárn „Veselá vdovička“ s Mař. Zieglerovou v tit úloze. Lístky lze dostati ve všech známých před- prodejích. Začátek přesně o půl deváté večer.
Šimůnek Neronův Fořt O Pinsker E Slarý F Petránek Sudermannův Zá Kristus Vinohirady E Pošková F Horník Engl Horšt Lacina Zieglerův Frančl Steingruberová Lehárův Paříž L aj “ aneb „ Pan Kopeček smíchovský divadlo Pištčkovo lidový divadlo divadlo Marie Ziegler Praha VIII
21 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Škola učilelek vaření a hospodážstvi na školánh kuchalských a hospodyňských. Počátkem šk. roku 1907-8 otevtel spolek „Vesna“ v Brně př své průmyslové škole dívčí s povolenín ministerstva kuju a vyučování školu učitelek vařen a hospodářství na školách kuchařských a hospodyň- ských. Škola doporučena byla ministerstvem, obchod- ní a živnostenskou komorou pražskou, brněnskou olomouckou. Moravský zemský sněm věnoval cho- vankám jejím čtyři slipendia po 100 K. Tuké stáe povolil dvěma kandidátkám stipendia po 300 K. D letošního ročníku bylo po vykonaných zkouškách při- jímacích z přihlášených knndidátek přijato 15 (podle statutu smí býti nejvýš 16 účasinic). Škole doslalo se hned v prvním poce jejího trvání právo veřejnosti a před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem kulu a vyučování, za předsedniciví inspektoma od- borného školství vládního rady p. Vil. Dokoupiln konány zkoušky způsobilosti dne 9. a 10. července Při zkouškách kandidátky všecky obstály. 6 s pro- spěchem výborným, 9 s prospěchem chvalitebným Zemská školní rada je ochotna podporovati snahy učitelek, jež chtěly by se vzdělati na této škole učite- lek vaření a hospodářství a povolovati jim na žádost jejich okresní školní radou doporučenou dovolenou.
Brno
22 article
Ředitelství, přihlížejíc k novým normálním osnovám učebným pro školy měšťanské, ve kterých ustanovuje se, aby při zavádění nepovinných učebných předmělů na dívěích školách ěšťanských přihlíženo bylo ze- jména k vyučování domácímu hospodářství (jelikož právě toto vyučování obzvláštní měrou vyhovuje zvláštním potřebám děvčat, hledíc k jejich povolání jako budoucích hospoďyní), upozorňuje učitelky (také učitelky industriální) na tuto školu učitelek vaření hospedářství, v níž dosáhly by potřebného vzdělání školského, na vedení hospodářských kursů při dív- čích školách měšťanských. Bližší zprávy podává ředitelství a zašle statut a osnovu na požádání.
23 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze „Sokola“ Praha I. Jednota zúčastní se v ne- děli 19. t. m. v kroji sletu i veřejného cvičení žup „Barákovy“ v Brandýse n. L. Bratří se žádají, by v hojném počtu se dostavili a v tělocvičně na vylo- ženém archu se podepsal.
Barákův Brandýs Sokol “ Praha I
24 article Véstník živnestenský a dělnick.
Véstník živnestenský a dělnick. * Ze Všeobscné nemocenské pokladny v Prane Členstvo se upozorňuje, že pan MUDr. J. Mazánek meškati bude od 12. l. m. mimo Prahu a že zastu- povati ho bude v době nepřítomnosti pan MUD J Šimr v Praze-I., Velká Karlova utice č. 26, jent ordinuje od 8—9 h d. dopol. a od 2—3 hod. odpol. * Nadace k edměňování pilných učňů řemesla obuvnického. Dne 28. září t. r. v den sv. Vaclava podarován bude jeden mravný učeň řemesla obuv- nického, který jest v posledním roce svého učení v Praze stříbrnými hodinkami remontoirkami, zakou- penými z úroků nadace Václava- Katy Marschnera, c. a k. dvorního a komorního obuv- níka v Praze, k odměňování pilných učňů řemesl obuvnického. Uchazečí o toto nadání podejtež žádos své, opalřené vysvědčením svého mistra o mravném chování se po celý čas učení a vysvědčením odborn školy pokračovací o pilné návštěvě a dobrém pro- spěchu, nejdéle do 1. září t. r. v podacím protokole referátu humanitního v Praze čís. pop. 262 I, I. po schodl.)
MUDr J Mazánek svatý Vaclava Václav Marschner Praha MUD J Šimr v Praga Velká Karlov utice
25 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Výlety a vycházky. Dnes: Velký výlet na Kuchynku (Pelc Tyrolku) pořádá obchodní pomocnictvo karlínské za účasti Českoslovanské obchodnické besedy s boha tým a pestrým programem. Líslky motno zakoupit v kanceláři Č. O. B. v Jerusalemské ul. č. ? ješti dnes dopoledne. Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Další štvaní vídeňské radnice proti škole Komen ského. Z Vidně, 11. července. Na středu o 5. hod. odp. svoláno je — jak již známo — obeen zastupitelstvo vídeňské k mimo řádné sehůzi, ve které stano se usnesení podati dvě stížnosti proti výnosu dra. Marchel v příčině zkoušek na škole Komenského: jednu k soudu říšskému, druhou k soudu správnímu. Obecní zastupitelstvo se svolává ke schůzi mimo řádné, by neprošel termin dle zákona stanovený k podání stížnosti proti výnosu dra. Marcheta. se Tento termin jest šedesátidenní. Podle „Zeitu žádati bude žalobou obecn vídeňská rada u správního soudu, by zrušil výnos dra. Marcheta prote, že se jím ukládá okrosní školní radě vídeňské povinnost vysilati člena ke zkouškám na škole „Komenského“ kterážto povinnost není nikterak odůvodněna v říšském zákoně školském ani v dolnorakou- ských zákoncch školských. Žaloba ke správním soudu bude podána na jisto. Proslýchá se však. že přotřásána bude v úterní schůzi městské rady možnost, podati žalobu i k říšskému soudu.
Výleta Kuchynka Pelc Marchel Komenský Č . O Komenský
26 article
Městská rada videňská trvá na stanovisku, že výnopom dra. Marcheta prolomena byla něme- cká jednojazyčnost vídeňských škol, vyslovená prý známým nálozem říšského soudu ze dne 30. října r. 1904. Novíme, jak snesou Čechové vídeňští a po- slanci čeští tuto nepřátelskou akci křesťanskýeh sociálů proti české škole vídeňské. Ještě méno víme, jak snesou křesťansko-sociální ministři v kabinetě bar. Becka a bar. Beck sám akci kře- sťansko-sociální strany vídeňské a vůdce jejího dra. Luegra proti ministru vyučování v kubinet bar. Becka. Víme však, že Čochové vídeňští če- kají rozhodnutí jak soudu správního, tak soudu říšského s největším klidem. Ovšem dr. Luegen a jeho političtí přátelé musí býti připraveni, že Čechové vídeňští, vidouce, jak z vídeňské rad- nice, ze středu křesťansko-sociální a antisemi- ské strany, kteráž za svoji moc a za svoje ví- těžství povděčna jest Čechům, rostou a množ se nepřátelské akce proti české škole vídeňské a české národnosti vůbec, provedou z (o- hoto chováni se křesťansko-sociální strany ve Vílni a v Dolních Rakousích logické a přirozeně důsledky.
Beck Čochová Luegen Čecho Vílni Dolní Rakousy
27 article
Svaz Němců dolnorakouských proti škole Ko- menského. se aeted Z Vídně, 11. července. Včera večer konal se sehůze svazu Němců dolnorukouských o vý- nosu dra. Marchela ve příčině zkoušek na škole Komenského. Jakkoliv pozváni byli všichni ně- mečtí dolnorakouští poslanci, dostavil se tolike jediný — dr. Weidenhofer — člověk to z rodiny úplně české. Usneseno užiti všech pro- střodků, by výnos dra. Marchela byl z rušen a svolati na podzim valnou hromadu Němoů dolnorakouských o té věci a pozvatí do ní vše- chny poslánce, také křesťansko-sociální. Porada dolnorakouské Národní rady. Z Vídně, 11. července. Ústřední výbor dolnorakouského odboru „Národní rady české“ konal předevčírem poradu za předsednictví dra. Rosy. Zevrubně probrán výnos ministra vyučo- vání dra. Marcheta ze dne 24. května t.r o zkoušce žáků školy „Komenského“. Ko zvlášt ní interpelaci, jaké výsledky dosud měla inter- vence dolnorakouského odboru Národní rady české v Římě ve příčině českých bohoslužeb a některých jiných záležitostí, pokud se týkají správy duchovní, oznámeno s politováním, že až dosud, žel, po žádné stránce, jakkoliv mi- nul celý rok od žádosti té, nestala se náležitá náprava, takže se podobá, že všechny kroky budou marny. Vysloveno bezpečné očekávání že snad nastane ještě v příčině té rozhodný obrat, jinak by po bezvýsledné akci nezbývalo jiného nežli pomýšleti po případě na přestoupen ku pravoslaví, které by bylo vůči naší národnost rozhodně šetrnější. Také pro sčítání lidu stala se opatření.
Němec Marchel Komenský doktor Weidenhofer Vídeň Řím ko národní rada český odbor národní rada
28 article
Ze Srbska.
Srbsko
29 article
Sp. Z Pělehradu, 11. července. (Pův. tel. „N. L.- Včera zmařené, dnes obnoveně vyjednávání delogáto většíny s mladoradikály opět selhalo. Proslých se, že radikální většina nabidne sestavení vlády mla doradikálům s podmínkou, aby provedli schválen rozpočtu a obchodní smlouvy ve sněmiovně. To Bud poslední krok. Nepovode-li k eíli, kdo ví, co se potom stane. Zejtra budou oslaveny narozeniny krále Petra. z Bělehradu, 11. července. (K. k) Opěiný nezd jednání působí nepříznivě. O dalším vývoji kri- se neví se v politických kruzích nic určitého. Soudí se, že se zřetolem na zejtřejší narozeniny královy nastane v krisi především klid a koruna pokusí se teprvé příští týden urovnali půdu dalšímu jednání. Úřadně prohlašují za bezp odstatné pověsli roztrušované v cizině o nepokojích v Srl sku. V zemi jest úplný klin. Král nemá pomyšlení, zříci se trůnu. Z Bělehzadu, 11. července. (K. k.) Poněvadž jed nání o kompromis se opělně rozbilo, vrátil Velimi- rovič králi mandát k seslavení ministerstva, prohlá- siv, že jej za žádných okolností již nemůže převzíti.
Proslý Petro Veli Buda Bělehrad
30 article
Jménem staroradikálů doporučil Pašič králi, aby se stavení nového ninistertva nabídl oposici. Vůde mladoradikální sírany Ljuha Slojanovič, povobný odpoledne do paláce, odepřel ministorstvo sestaviti Doporučil pok králi, aby rozřešil krisi povolí ním Vujiče, Milosavljeviče nebo Milovanoviče, již ne jsou příslušníky skupětiny. Ministerstvo toto měle hy pak ve shodě se všemi politickými stranamí vy- říditi státní nezbytnosti a provésti na to nové volby. Král až do večera ničeho v té příčině nerozhodl. Z Bělohradu, 11. července. (K. k.) Král pověri staroradikála Milosavljeviče sestavením ministen stva. Tim jest brzké rozřešení krise zajištěno, poně- vadž jak staroradikálové, tak mladoradikálové svolili, aby podobné ministerstvo provedlo po vyřízení roz- počtu bez apanáže a obchodní smlouvy s Hlakousko- Uherskem ihned nové velby.
Pašič Ljuha Slojanovič Vujič Milosavljevič Milovanovič Bělohrad HlakouskýUhersko
31 article Ruské události.
Ruské události. Řišská dumna ruská.
32 article
Z Petrohradu, 11. července. (K. k) Ke konci dnešní schůze přečell předseda carský úkaz, jímž s duma odročuje a ž do 28. Píjna.
Petrohrad
33 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. no Slovanský sjezd v Praze. Ze Lvova, 11. července. (K. k.) Předseda polské národní rady, zemský poslanec ryt. Cien- ski sděluje ve zdejších novinách, že na před- běžné, v Krakově konsné poradě polských de- legátů pro všeslovanský sjezd v Praze poukazo- valo se k tomu, že v nově zakládaném svazu slovanských národů musí se plně šetřiti národ- ních a kulturních zájmů každého ke svazu při- stupujícího národa a každému slovanskému národu přiznsti svoboda jed ná n ve vlastním směru a stanoviti rovnopráv- nost všech jako zásadu pro vzájemné styky ve svazu. Na poradě bylo prohlášeno, že svaz nemá sledovati žádných, jiným národům nebo státním vládám nepřátelských snah, nýbrž má usilovati výhradně o sbiížení slovanských ná- rodů, aby jich kulturní a hmotný vývoj byl po- sílen. Přes očekávané obtíže všeslovanského sjezdu usnesli se Poláci, zaujímající vyčkávavé stanovisko, sjezd obeslati, poněvadž může slo- vanským národům prospěti a poněvadž chtěli se vyhnouti možným výtkám, kdyby pozvánl zamitli.
Polák Praha Lvov Krakov polský národní rada
34 article
Makedonská otázka. Z Athěn, 10. červehce. („Ag. d'Athěnes“ .) Tajná bulharská zpráva (vlastně „Voss. Ztgu.“) o organisaci povstání v Makedonii vzbudila zde nemařý rozruch. Všechny noviny rozepisují se o ní a prolslašují, že je zřejmno, že makedonská pacifikace nebude možna, pokud Bulharsko činností čet usiluje o pořitiku za samosprávou Makedonie a pozdějším jejím spo- jení s Bulharskem. Ze Solije, 11. července. (K. k.) Za adresní debnty v národním sobrání podnl ministr zahra- ničních věcí, Paprikov, toto prohlášení: Knížecí vláda bude sledovati politiku, jež za- ručuje bezpočnost na venek a národní zájmy. Vynasnaží se přesvědčiti velmoci, že Bulhar- sko dbá o pokojný vývoj a nebude na Balkáně rozněcovati žádné nepo- koje. Pokud jde o sousední státy, poukázal ministr na srdečný, přátelský poměr k Rumun- sku, jejž vláda snaží se udržeť a utužit. Poměr k Srbsku jest oficiálně dobrý, avšak měl by být upřímný a přátelský. Bulhar- sko dokázalo dostatečně, že přeje si takového poměru k Srbsku a nebude mu brániti. Pomě k Řecku je ze známých příčin oficiálně dobrý. Poměr k Turecku je dobrý. — lepší než v době, kdy nynější vláda nastoupila svůj úřad. Ministr odmítá podezření, že by Bulharsko bývalo způsobilo povstání v Makedonii.
Athěnes Voss Bulhar Rumun Athit Makedonie Bulharsko Balkán Srbsko Řecko Turecko
35 article
To bylo způsobeno vnitřní situncí. Zmaření můrzstegských reforem, jež měly záporný vř- sledek, bylo kladeno na vrub čet, jež prý Bul- barsko podporovalo. Tote liché tvrzení pozbývá čím dál víc ceny, neboť zřejmo, že čety v Ma- kedonii zřízené jsou plodem ta- mější situace. Vláda jest pevně odhodlána zabrániti sebe menší podporu, jež oy se jim mohla poskytovati, neboť správný zájem Bulharska vyžaduje, aby hnuti čet bylo potlnčeno. Otázka nakedonská jest — aniž by Bulharsko zanášelo se nějakými dalšími zámysly naprotí Makedonii — fakě bulharskou otázkou, neboť existence knížeztví jest úzee spjata s osudem jeho makedon- ských krajanů. Bulharská vláda je pevně odhodlána sledovati naznačenou zde politiku. Bylo-li by však dle okolností třeba ji změniti, posílena důvěrou sobrání dovede splniti svou tt- povinnost. Z Cařihradu, 10. července. (K. k.) Na Portě bylo prý odevzdáno irade, jímž nařizují se mimořádná vojenská opatření proti řádění čet v Makedonii. a n Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 10. července. (K. k.) Sněmovn schválila velkou většinou předlohu o čtyrech přímých daních a k žádosti ministra spravedl- nosti odročila projednávání dotazu nacionalist ckého poslance Persya po zrušení trestu smrti Předloha o postátnění západn dráhy schválena po krátké debatě dle se- nátního texlu. Vládní kruhy vyvracejí rozhodně pověstie změnách v ministerstvu.ne Turci v Číně pod německou ochranou. Ze Šanchaje, 11. července. (K. k.) Německý vyslanec zpravil čínský zahraniční úřad, ž Turci v Čině žijíel budou příšté pod německou ochranou.
Persya Turek Ma Bulharsko Makedonie Cařihrad Paříž Čína