Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 18.

2

NARODNI LISTY

3

17. března 1907. Číslo 76

4 article

a kursu. Je Enes již jasno, že prudkě zmíláni kursů v New-Yorku bylo způsobeno bojem želez- ničních magnátů, kteří nemohli se dohodnouti ohledně postupu vůči vládní akci. Praví se také, že derouta měla býti demonstrací proti Rooseveltovi, aby byl varován před násilnými kroky proti železničním společnostem. Krise prozatím v New-Yorku tedy za- Behnána a také na evropskýchi Bursách možno na- kvati uspokojení uplným. Kurzy v Berlíně a ve Vídn Bosáhly namnoze skorem své dřivější úrovně a chut ke koupím stále vzrůstá. Ovšem situace stále ješte není nikterak přízniva. Trh peněz jeví stále po- vázlivější napjetí. Soukromý diskont v Londýně stoupl na 512, v Berlíně nma 5X a současně znovu poklesl kabelový kurs šterlinků v New-Yorku Nebezpečí odtivu zlnta do Ameriky vzrůstá stále víee tin, že Londýn kupuje nyní každodenně 50 až 6o tisíc kusů amerických akcií. Zvýšení diskontu v Lon- Uýně postihlo by Ameriku stejně jako Evropu a měle by v zápětí zvýšení diskontů v Berlíně a ve Vídni Situace u nás zhoršuje se stálým stoupáním kurst Hevis. Rakousko-uherská banka čelí mu stálým od- prodejem devis ze svých zásob, Bráníc se tak oka- mžitému zvýšení dískontu. Její zásoby devis však budou brzo vyčerpány a nezmění-li se situsce i pak Bude nucena chrániti své zlato zvýšením diskontu. Pozornost obrácena je tudíž nyní na Londýn který o dalšíní osudu trhu peněz promluví ve čtvrte rozhodné slovo. Berřín. Úhradní koupě, které již včera pří znivě působily na další vývin kursů, neustaly dnes.

Roosevelt NewYork Berlín Londýn Amerika Lon Evropa Vídeň

5 article

Bylo v nich pokračováno a docíleno opět jmenovitě na trhu kasovním nového zotavení. Z akcií volně obchodovaných bochumské a harpenské dráže pla- ceny. Akcie domácích bankovních ústavů byly rovněž pevnější a byly zejmena akcie Německé banky hle dšny. Zpětné koupě londýnské posílily záznamy ame- rických dráh. I ostatní hodnoty dopravní lepší. Z r- ských titrů zájem soustředěn na akcie bank. Renty ruské více méně zanedbávány. Soukromý diskoní zvýšen o 1/2 proc. na 53/% proc. Vídeň. Základní nálada na dnešní burse byla vzdor poklesnutí v Berlíně pevna, obraty však jen v alpinkách a lombardkách byly významnější. Kre- Bitky na počátku trpěly berlínskými arbitrážovými prodeji, později však byly místní spekulace ochotně kupovány. Ve šraňku panovala příznivá disposice. Na polední burse zmýšlení pevné potrvalo vzhledem na vyšší záznamy berlínské, ke kterým doělo přes opětné stoupnutí soukromého diskonta o 16K na 53/4. 0.

Vídeň Berlín Kre německý banka

6 article

V kulise akcie státní dráhy a lomBardky byly zvý- Zeny. Kreditky a alpinky se dobře upevnily. Ve šraňku jednotlivé papíry stouply na př. akcie pražsko- železářské, hirtenberské, patronky, králodvorské c- mentárny, zrandhotelu, marnesitové, dřevařské, spo- jených elektráren, Austrie a uherské báňské. Tak karpatky vzhledem na zprávy o prbvrtání nové šachty stouply. Akcie strojírny dř. Breitfeld 4 Daně Byly slabčí. Na konci byl obchod klidnější vzhledem na opětné poklesnutí novoyorského kabelového kursu Trh k ukládání byl klidný a náchylný k seslabení. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 4/1a Z trhů peněžních. Praha. Na dnešní burs převládalo smýšlení chabé, akcie obchodovány př podání nižším a došlo k závěrkám akcií Hospo- dářské úvěrní banky za K 38475, akcif Akciové to várny na umělá hnojiva v Kolíně za K 411.—. Dále podáváno za akcie strojírny Daňkovy K 465.—, P polské cementárny K 204.— a I. českomoravsko strojírny K 880.——

Breitfeld Dana Daňkův Praha Kolín Austria Hospo

7 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vidně, 16. března. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) V hilančním období vracejí se vždy znovu a znov Bvahy o tom, jak je u nás špatně postaráno o rozvoh akciového podnikání. Pohádka tak stará, jak je slaré toto naše akciové podnikání. A je podívuhodno, že je to stát, proti kterému obrací se většina výtek, a který činí se zodpovědným za to, že jsme za cizinou, poku ze týče hospodářského podnikání, vždycky o padesát let pozadu. Náš daňový systém a praxe daňdvá jsou evšem náležitou brzdou akciového podnikání. A je nesporno, že naše banky trpí tímto stavem věci nej- více. Přímo i nepřímo. Přímo tím, že i je daňiová tíže stihá, a že i ony jsou podrobeny pověstné naší r- kouské praxi berních úřadů. Že rakouská praxe v tom směru stojí tu osamocena, ukazuje srovnání jen se sousedním Německem. Bilarce bank za poslední rok mluví tu opět zcela jasně. Uvedeme někotik cifer. V roce 1906 obnášely ua. čistý zisk daně mil. marek Německé banky . . . . . . 29.15 2.16 Drážďanské banky . . . . . 21.94 1 11 1884 1.26 Diskontní společnost . . . . . Šafhůzského bank. sp. . . . . 14.78 0. 66 13.53 0.71 Darmštatské banky . . . . . 0.66 1284 Berlínské obch. spol. . . . . .

Bvaha Německo Šafhůzský banka drážďanský banka 0.71 Darmštatský banka

8 article

úbrnem . 111.08

9 article

6.50 Vůči čislému zisku činí Baňové zatížení berlín- zkých bank tudž průměrně šest procent. Tak výhodnému poměru ovšem rakouské banky se netěší A při tom opět nejhorší posici mají banky české Poměr byl u vídeňských bank tento: čistý zisk daně mil. korun . . . . . . . 14.05 2.11 Úvěrní ústav Vídeňská bankovní spol. . . . 13.38 1.81 Ústav pro úvěr pozemk. . . . 10.94 1.60 8.97 1.48 Banka pro země rakouské . .. Eskontní spol. . . . . . . . 5.55 1.05 Anglobanka . . . . . . . . 4.85 0.47 4.65 0.83 Banka Union . . . . . . . — 62.39 9. 35

0.83 Bank Union 2.11 úvěrní ústav 1.81 ústav Bank pro země Anglobanka 4.65

11 article

Poměr tu činí asi patnáct procent, více ne dvakráte tolik co v Berlíně. A konečně u pražských bank ciíra poměru dostupuje přímo závralné výše. Uvádíme jen banky české a to cifry za rok 1900; Čistý zisk daněa poplatky mil, korun de Živnostenská banka . . . . . 1.887 0.527 Česká průmyslová banka . . . 0.552 0.178 Pražská úvěrní banka . . . . 0.515 0.114

jít živnostenský banka Berlín Český průmyslový banka pražský úvěrní banka

12 article

úhrnem . 2.954 0 819

13 article

Poměr mezi čistým ziskem a poplatnoslí stálu činí tu tudíž skorem 28 procent! To jest ovšem poměr nezdravý a toto poznání zavládlo dávno ve všech kruzích interesovaných, jenem ne u státu, který nedávno nazván trefně společníkem každého rakou- ského podniku — bez risika. Je ovšem přirozeno. že stát nerad slevil by něco s tohote svého společen- ství a při stavu našich linancí nikdo se tomu nepodiví Podivuhodnějším je však, že státní orgány nesnaží se daňovou tíži akciovým podnikům nikterak usnad- niti. Náš zákon daňový je nejazně precisován a ote- vírá široké pole pověstné horlivosti rakouských ber- ních úřadů. Mnohý akciový podník mohl by o praxi berních úřadů leccos zajímavého vypravovati. Těmito okolnostmi trpí průmysl jako bankya tyto tím více, čím více úží se styky mezi nimi a prů- myslovým podnikáním. V nové době stojí banky v čele gvláště koncentručnímu hnutí v průmyslu a provádějí sjednocování získáním kontroly podniků, 1. j. získáním vělší části akcií. Takové apoločenství má větsí cenu, než pouhý kartel, uzavřený mezi podniky sa- mými, poněvadž je trvalejší a umožňuje také specia- lisaci výroby, což u pouhého kartelu není z pravidla ožno.

14 article

Takově vedení v průmyslově organisaci dobyly si německé velkobanky, které v průmyslu Německa mají nyní rozhodující slovo. U nás neschází k tomu náběhů a tu a tam tímto postupem docíleno úspěchů Pronikavější organisační práci našich bank v prů- myslu staví se však v cestu vysoká hráz: daňová praxe. Výnos akcií v portefeuillech našich bank, ae již jednou zdaněn, podléhá dani nové, kterou plat banka a tak tento výnos stlačen jest až o 25 procent. Bance je nesnadno odhodlati se získati kontrolu spo- lečností, jež chce zorganisovati, když výnos z toholc účastenství je tak ohrožován. Proto ani v bankov- nictví samém, ani v průmyslu nedosáhla u nás kon- centrační tendence takové intensity, jako je tomu v Německu. Všechny tyto dčslečiky zdanění akciovélio pod- níkání jsou příčinou jednoho velmi důležitého a mále potěšitelného zjevu u nás: malé poměrně výnosnost našich akciových podniků, v prvé řadě pak akciových bank. Dividendy německých bank jsou průměrně značně vyšší, než bank našich a podobně se to mé u průmyslových podníků, kde ovšem spolupůsob mnoho jiných momentů, a kde také časová konjunk- tura je více rozhodující. U nás výnosnost běžných akcií nevystupuje příliš nad výnosnost našich hodnot ukládacích a prémie za risiko při koupi akcií není tak vysoká, aby lákala široké obecenstvo. Je smutnou okelností, že emise akcií rakouských bank nutno z valné části umísťovati v cizině — dokumentuje to jasně malou oblibu dividendových hodnot u nás.

Německo plat banka

15 article

A tím trpí opětně průmysl i banky a konečně i bursa. které stále nedostává se dosti krve k životu, kterou je dividendový papír. V minulém týdnu přestála vídeňská bursa de routu, která potrvala tři dni, a ze které přes nastalé upokojení nezotavily se kursy ještě ani ke konci tý- dne. Tato derouta zastihla všechny evropské i ame- rické bursy a ač nikdy nezměnila se v paniku, přece je vážným mementem pro ty, kteří s přepjatým opti- mismem dovedou přecházeti přes všechny ty nepříz- nivé zjevy, které přineslo s sebou vzepjetí hospodář- ské konjunktury. Přepielí sil v Americe, jak v prů- myslu tak na burse, a způsobené tím napjetí na trhu peněz, drahota peněz na celém světě a zvláště v Ně- mecku, to jsou zjevy, které provázejí skvělou prů- myslovou konjunkturu, a které také v jednotlivcích — pesimistech vzbudily přezvědčení, že poměry jsou napjaty tak, že povolení konjunkturního napjetí je nutno, a že se také musí doslaviti. Německá banka řekla to také ve své výroční zprávě a to byl zevnější náraz k deroutě v Berlíně, která přenesla se také k nám, a která sesílena byla ještě panikou na stře- deční a čtvrteční new-yorské burse. Ve Vídní ovšem zastavila se sestupná tendence dosti brzy a po třech dnech seslupu kursů nestalo v pátek a v sobotu opětné upokojení, takže kursy vůdčích hodnoť mohly se opět poněkud zotaviti. Ovšem původní stav nedo- sažen skorem nikde a bude třeba několika dní klidu. aby trh zotavil se úplně.

jít routa Amerika Berlín Vídeň

16 article

Poklesy nastaly u všech jednotlivých druhů hod- not dividendových. Přirozeně byly nejprudčí tam kde spekulující cbe onstvo nejvíce je zůčastněno. Proto nejvíce utrpěly honoty železářské, které také dosáhly největších obratů. Poklesy na trhu hodnot dopravních ctihly zvláště akcie jižní dráhy, kdežto bankovní akcie ztratily dosti stejnoměrně na kursu a dosti b-zo se opět zotavily. Deroutou nebyly uše- třeny také různé hodnoty speciální, které v poslední době mnoho kupovány a ve kterých engagementy širšího obecenstva jsou dosti značné. V minulém týdnu uveden na bursu nový papír, akcie „Grand- Hotelu“, a to ne příliš šťastně pro kupující obecenstvo a ne příliš rcelně pro uvádějící banku — víd. banku „U-ion“. Jejich kurs poklesl ve dvou dnech o 40 — a není pochyby, že teprve tento stlačený kurs od- povídá přibližně vnitřní hodnotě akcie. Renty a ukládací hodnoty utrpěly s ostatními hodnotami a kursová úroveň jich skorem šmahem poklesla. Pouze ruská renta uhajovala svůj kurs po- měrně nejpevněji. Důležitějšl kursové variace v minulém týdnu se znali lze z tohoto sestavení: 16. března 9. března Rak. korunová renta . . . 98..95 99.05 Rak. zlatá renta . . . . . 116.65 117.35 113.45 112 75 Uherská zlatá renta . . . . 94 65 Uherská korunová renta . . 181.25 183 25 Turečké losy . . . . . .

Grandhotel Uion

17 article

680 50 682 50 Rak. kreditky . . . . . . 458.50 464 25 Banka pro země rakouské 8083.45 805.— Uherské kroditky 565.40 558.50 Bankovní jednota . . . 1066.— 1073 Pozamkový úvěrní ústav .. 243 75 Živnostenská banka . . .. 673 75. 680.50 Společnost státní dráhy . 155.— 148..50 Jižní dráha . . . . . .. 442. — 447.59 Polabská dráha . . . .. 1126. — Buštěhradská dráha lit. B.. 1116.— 1042.— Dunajská paroplavební spol. 1031.— 561 — 556 .— Rakouská továrna na zbroj 61 1.50 619 35 Alpinky 560 25. 567. 50 Rým.-muráňská společnost 2590.— 2643.— Pražská železářská společnost 762 — 732. — Mostecká uhlářska společnos! 579.— 560).— Schodnica 241.80 241. 50 Londýnská devisa . . .. 117 91. 11775 Říšské marky . . . . . .

Pozamkový jižní dráha živnostenský banka státní dráha

18 article

O výstavě komorního ob oda pra- ského r. 1908 v „Merkuru“. Informační komitět »Merkuru« pro jubilejní vý stavu a přednáškový komitét sdružených pěti obchod- ních korporací uspořádaly ve středu 13. t. m. zdařilý velmi četně navštivený přednáškový večer, na kterém sekretář jabilejní výstavy p. Fr. Hlaváček poda velmi instruktivní a s napjatou pozorností vyslechnulý přebled o významu a důležitosti výstavy po stránc- hospodářské, o velikém nejen morálním, ale i hmot- ném prospěchu, který vystavovatelům z účastenství na ní vyplyne, dale o dosavadních přípravnýc pracích, které pokročily do té míry, že dodnes při hlášeno jest již přes 1400 vystavovatelů, kteří svým exposicemi zaujmou plochu mnohem větší, nežli celá zemská jubilejní výstava z r. 1891. Řečník zmínil s o některých průmyslech, které chystají výstavu zvláště velkolepou, jaké nebylo dosud v Rakousko Uhersku a jaká bude čestně soupeřiti s mnoha výstavami mezinárodními a světovými. Platí to na př. o prů- myslu strojnickém, grafickém, oděvnickém atd. Vý stava uspořádána bude všude, kde jest to jan poněku možno, způsobem zcela novým a zajímavým a po skytne při celém vnějším i vnitřním aranžován bobaté pole činnosti, důmyslu a vzletu našim uměl cům, architektům, živnostem dekoračním atd. Oděv- nictví na př. obmezí se jen na nejnutnější počel vitrin a jádrem exposice této bude velká řada inte- rieurů úplně zařízených, v nichž oděvy (a sice jak oděv v užším slova smyslu, tak i prádlo, obuv, ruka vice, kravaty, klobouky, výrobky kožešnické atd.

Hlaváček Rakousko Uhersko

19 article

budou se vystavovati na životných skupinách figurin umělecky provedených a aranžovaných. Stroje na jubilejní výstavé budou zanjímat plochu asi 15.000 čtver. metrů, tedy větší než na pi celý průmyslový palác a bude to tedy nejvelko lepější strojnická výstava, jaká kdy v Rakousko Uhersku byla.

Rakousko Uhersko

20 article

Dále zmínil se řečník o velkolepé výstavě měst která se chystá a již v čele bude sťáti bohatou ax posici ve vlastním pavilonu král. hlav. město Praha o exposíci škotství, dopravnictví, architektury a inže- nýrství atd. atd. Krásný, zajímavý a svou novostí překvapujíe vnitřní obsah výslavy zaručuje již dosavadní neoby- čejné účastenství interesentů a velikost její s druh strany počet vystavovatelů, jakož i velikost komor- ního obvodu samotného. Obvod tento zaujímá sic pouze 25% plochy království českého, avšak již skon 32% obyvatelstva; o jeho puplatnosti svědčí, že osobní daň z příjmu, v komorním obvodu placená, obnáší 42% celkového výnosu této daně v král. českém, daň výdělková pak plnou polovici celkového obnosu a 1/2 výnosu této daně v celém Předlitavsku. O zá- možnosti obvodu svědčí dále, že 34% vkladů v krá- lovství činí vklady ve spořitelnách a skoro 459 vklady v záložnách obvodu. Z jednotlivých oborů průmyslových pak mnohé re- presentují 50—100 proc. veškerých závodů z celkové výroby toho kterého odvětví v král. českém. Seznání této poplatní síly obvodu při jeho eminentní českosti jest zajisté důlažitým momentem národním, jako výstava vůbec po stránce národní může a zajisté také přinese nám prospěch nepopíratelny. Neboť ho- spodářské příměří a úcast obou národních kmenů na výstavě sama o sobě přiláká již tisíce cizinců k ná- vštěvě výstavy, kteří by jinak váhali a sotva na vý- stavu příjeli. Konkurence s národností druhou dle všech dosavadních zkušeností pak podnítí nás sa- motné k činnosti co největší. Srovnání s Něme jednak bude mocnou a nad jiné působivou vzpruhou k napjetí sil pro odstranění našich nedostatků; n druhé straně ukáže nám pak náš velkolepý rozvoj a pokrok, posílí značně naše sebevědomí a vědom silné posice hospodářské.

Praha Předlitavsko

21 article

Výstava komorníbo obvodu nemá býti překážkou ani konkurencí nějaké ještě větší a národně význač- nější výstavě budoucí; naopak, shromážděním no- vých poznatků a zkušeností, vyškolením celé řady pracovníků atd. může výstavám těmto velice a platně prospěti. Jest pak ovšem v zájmy Prahy samotné v zájmu národním, aby veliké výstavní podniky opa- kovaly se častěji, aby častěji poskytovány byly ony mecné popudy a vzpruhy pre hospodářský pokrok, jaké tyto výstavy mají v zápětí a aby opakovaly se tyto nade vše působivější prostředky ku povznesení cizineckého ruchu. Jest pak zásluhou pražské ko- mory, že odhodlala se k podniku tomuto ještě na samém sklonku minulého roku, tedy v době, kdy byto již zcela nesporno, že jest úplně nemožne uspořádati jinou velikou výstavu do roku 1908, v kterém pořádá se také veliká výstava ve Vídni. Nen pochyby, že svojí výstavou v tomto roce přivábť ko- mora do Prahy tisíce cizinců, kteří vypraví se tak na výstavu vídeňskou a že na druhé straně bud pobídkou statisícům našinců, aby dali přednost ná vštevě Prahy a výstavy pražské před návštěvou vý stavy vídeňské. Zdar výstavy komorní jest pak za- jištěn nejen po stránca vnitřní její hodnoty, překva- pující účastí všech výrobních kruhů komorního ob vodu, nýbrž i po stránce morální na př. převzetím protektorátu se strany následníka trůnu, i po stránce finanční hojnou podporou veřejných institucí a úřadů, jako ministerstva obchodu, zemského výboru krá- lovství českého, města Prahy atd. a neméně také rozsáhlou a obětavou hmotneu podporou se strany přísluěníků a poplatníků komory, se strany měst ko morního obvodu atd.

Praha Vídeň Nen

22 article

Přednáška odměněna byla dlouho trvajícím nad šeným potleskem účastníků a vy vrcholila v manifestaci všech velikých sdruže- ných obchodních korperací ve pro- spěch výstavy, jakožto i ve vřelý apel na hojnou účast každé české výrobní sily komorníh obvodu. Této výzvě dal ve své závěrečné řeči zda- řilý výraz předseda informačního pro jubilejní vý stavu zřízeného komitétu »Merkuru« a zároveň před seda schůze pan V. Holeyšovský ze Sla vě tina, který akcentoval vlasteneckou povin nost veškerého českého obchodnictva a živnost nictva, aby přičinilo se ze všech svých sil o vše- stranný zd r výstavy. Česká banka. Jak jsme ji uříve oznámili, byl z chystaných projektů nových českých bank projek České banky nejaktuálnějším Jednak proto, že skupina zakladatelská, ve které jsou pánové: Cyri Bartoň, továrník v Náchodě, Alois Duda, elektro- inženýr na Král. Vinohradech, Jan Kubíček, pod- nikatel železničních staveb na Kr. Vinohradech, F.y Materna, továrník v Praze. Boh. Rozenkrane obchodník v Praze, dr. Vlad Srb, advokát a poslane v Praze, F. Topič, nakladatol v Praze, upsala v svém okolí a okruhu 1 milien korun akciového k pitálu, a jednak proto, že zájmový poměr k Prvn české diskontní společnosti přinášel nov bance pevný okruh klientely. Nová banka nyní při- stupuje k subskripci na druhý milion počátečníh svého akciového kapitálu (2 mil. kor.). Akcie jsou p 400 K a lhůta rubskripční končí dnem 15. dubn

V Holeyšovský Sl Duda Král Kubíček Matern doktor Vlad Náchod Praha Český banka Nová banka Cyri Bartoň

23 article

Banka vytyčuje dle prospektu své poslání v ten smysl, že bude vedle pěstování všech druhů obchod bankovních zyláště svoji pozornost věnovati s třed- nímu průmyslu a obchodu jakož i vět ším živnostenským podnikům, aby pod- porevala náš rozmach a postup. Tento směr činnosti činí nový podnik sympatickým a není pochyby, že upisování bude výsledně provedeno Jednota záložen v Čechách, mi Moravě a v Slezsku konala včera odpoledne ve velké zasedací síni obchodní a živnostenské komory v Praze valnou hromadu. Zahájil ji v nepřítomnosli předsedy p. dvo rady prof. dr. Stupeckého náměsíck p. J. Topinka K návrhu p. Zimka upuštěno od čtení výroční zprávy Pan Sylaba z Bystřice přimlouval se, aby tajem níku a úřadnictvu byl udělen nejméně 10%% dra- hotní přídavek. Pan Čížek z Pardubic vyslovil po těšení, že zásluhou Jednoty záložen a jejich revisor důvěra obecenstva k záložnám roste. Přísnými revi- semi odpadlo, co bylo shnilého a tak se objevily záložny opět ve skvělém světle. Dále promluvil projektované vládní ústřední pokladně společenstevní a žádal výbor, aby na započaté cestě v té příčině pracoval. Konečně dolkl se zvýšení podporování maloživnostenského úvěru a doporučoval svolání ankely v této záležilosti. Pan předseda Topinka odpověděl, že o všech těchto okolnostech bude výbo podrobně rokovati. Výroční zprávy potom schváleny Po zprávě p. ředitele Vostatka z Karlína o revis byla i zpráva účetní schválena. Následovaly volby a zvoleni byli do ústředního výboru na 3 roky pp.: P. Jindřich Geisler, předseda Ústřední záložny rolnické v Olomouci, inž. Vojtěch Kačer, předsed Národní záložny v Praze, prož. dr. Jan Městecký místopředseda výboru záložny malostranské v Praze.

profesor doktor Stupecký J Topinka Zimek sylaba Čížek Topinka Vostatek P Geisler Ing Kačer Městecký Čechy Morava Slezsko Praha Bystřice Pardubice Karlín Olomouc živnostenský komora záložna malostranský v Praga

24 article

Václav Volštát, starosta okresní záložny hospo- dářské v Nov. Benátkách, a dr. Jarosl. Breiss, re daktor a člen národohospodářského ústavu při aka- demii věd; do komise revidující pp. inž. J. Brzák, Ant. Vostatek a Adolf Zimek. Pan Číže z Pardubic žádal, aby příště byli voleni do výbor zástupcové jednoty záloženských úřadníků. Rozpočet na rok 1907 obnáší: Příjem 63.930 K, vydání 65.050 kor. Pan Čížek z Parduhic opětoval svůj loňský návrh, aby příspěvky záložen byly spravedlivěj upraveny, t. j aby velké záložny platily větší př spěvky. Odkázáno správnímua výboru. Při volných návrzích vyslovil p. Zpěvák z Č. Brodu přání, aby výbor se zabýval zdaňováním reservního fondu; dan jsou dvojí a dosahují značné výše, k nemalému stě žování záložen. Ke konci schůze k podnětu p. š Hemerky valná hromada vyslovila blahopřáníp Topinkovi k 70. narozeninámt Česká společnost národohospodářská v Prase pořádá vycházku k prohlídce r a dlické mlékárny Anglo-Kontinentální akc. společnosti pro zhušťování mléka (dř. K. O. Kirschnerovy) ve středu 20. březn 1907. Účastníci sejdou se o půl 3. hod. odpol u budovy pražské obchodní komory (nároží Josel ského náměstí a Pařížské ulice), jednak přímo u to várny radlické na Smíchově o 3. hod. odpolední. — Ve čtvrtek dne 21. t. m. je obvyklý debatní a spole čenský večírek, na němž referovati bude pan Vincen U zje 1, sekretář c. k. fin. okr. ředitelství v Táboře

Volštát doktor Jarosl Ing J Brzák Antonín Vostatek Zimek Číž Čížek Parduhic Topinka K O Kirschnerův Vincen Benátky Pardubice Č . Brod ský náměstí pařížský ulice Smíchov Tábor obchodní komora

25 article

»O dani z přírůstků hodnoty měs ských pozemků«. Začátek o 7. bod. večerní v sekční síni obchodní a živnostenské komory praž- ské (Josefské náměstí, mezanin). Hosté jsou vítáni. Ruské finsnce. Dle výkazu státní pokladny ru ské činil řádný příjem od 1. ledna do 1. prosine 1906 celkem 2.041,400.000 r. a příjmy mimořádné 947.300.000 r., výdaje řádné 1.753.800.000 rubln mimořádné 749,400.000 r. Zvýšení příjmů vykazují daň pozemková a nemovitostní o 12.4, živnostenska 17.7, nápojová o 8.7, tabáková o 7.7, cukerní o 31.2 sirková o 4.1, celní příjmy o 24. 9, kolky c 5.4. lihova o 85.7, státní dráhy o 457. Odbyt železáren. Dle výkazu rakouských žele- záren za únor 1907 činil odbyt, pokud podléhá kvotovému rozdělení na jednotlivé podniky: únor oproti od 1. ledna oproti 1906 1907 1906 tyč. a facon. železo . . . 247.310 + 32.482 498.567 + 75.66 nosiči .... 75.280 — 11.751 175.889 — 12 787 hrubé plechy 36.688 + 9.621 78.533 + 25.719 kolejnice. . . 79.621 — 13 973 108. 313 ++- 6.355 438.899 + 44.325 861.102 + 94.951 S výjimkou nosičů jeví se tudíž v odbytu všech druhů značné stoupnutí.

josefský náměstí živnostenský komora pražitský

26 article

Dpolek čukrovarníků východních Cech konal vče- za dopuledne na Žofíně valnou hromadu za předsed- nictví p. Frant. Wagnera, ústř. ředitele v Choltl- cích. Účastenství bylo velmi četné. Především byl podána zpráva jednatelská z péra p. inž. K. C. Neu- mannna, Uvedeno v ní mimo jiné: Předchozí kampaí probíhala za vlády mnoha nepříznivých okohností. Hned po valné schůzi započalo dlouholrvající deštive počasí, provázené cítelnými chladny, kteréžto vliv poškodily jakost řepní tak, že naděje cukrovarníků na slibnou výrobu záhy se rozplynuly. Ceny cukerni již po mnoho let nevykazovaly takové ustálenosti jako v pololetí právě prošlém. Voči této okolnosti jest nevysvětiitelno, proč bylo u nás opět vzbuzeno hnutí k docflení zvýšených cen za řepu, zjev to, který ani na základě světových zásob cukerních a světov ceny cukru, ani domácí spotřebou konsumního zbozi a jeho cenami se odůvodniti nedá, zvláště-li se při- pomenou i ostatní břemena, která průmysl náš v po- sledním čase stihla, totiž zvýšení cen uhelných, men pracovních, cen všech potřeb a pomůcek a konečně nákladné mvestice, kturé ke zlevnění režie závody naše musí podnikati. — Zpráva jednatelská byla schválena a rovněž i návrhy v ní obsaženě. Usneseno, aby příští valná hromada konala se v Podůbradech.

František Wagner Ing Neu východní Cecha Žofín Choltl

27 article

Na to p. předseda Wagner podal zprávu o očeká- vaném osevu řepním ve východních Če- chách. V r. 1905 bylo oseto plochy 25.560 hektarů v roce 1906 21.928 a na rok 1907 jest oseta ploch 21.760 hektarů. Pověsti, že letos bude řepy mnohem méně, nejsou odůvodněny, alespoň ne ve východních Čechách. Zástupce cukrovarů z českomoravských hra- nic sdělil, že dle uzavřených smluv bude se leto sklizeň rovnati laňskému roku. Zástupce cukrovar v Tišňově sdělil, že po vystavění škrobárny rolníei přestali pěstovati řepu a pěstují jen brambory. Na t p. ředhtel Anderlík přednášel o zkušenostech, získa- ných v mm. kampani. — Předsedou zvolen opět p. F Wagner, ústřední ředitel v Cholticích, místopředsedou p. V. K. Jarkovský, insp. cukrovarů v Praze, jednate- lem p. K. C. Neumann. Do výboru zvoleni pp. Frant Borovec v Chrudmi, H. Eribeck v Syrovátce, Ant Fesl. ve Vys. Veselí, Ed. Haisl v Libici, F. Brož v Bu- čicích, H. Karlkk v Nymburce, A. Kroutil v Kolině Fr. Mareš v Močevicích, K. Záběhlický v Se dové revisory pp. V. Freyn v Záboři a J. Šafránek v Nym burce.

Wagner Anderlík F Wagner V K Jarkovský K C Neumann Borovec H Eribeck Fesl Ed F Brož H Karlkk A Kroutil Mareš V Freyn J Šafránek Čechy Choltice Praha Libice Nymburk Francie Zábor Ny Chrudm ha

28 article

Ke stavu českého průmyslu fextiluího. (Zpráv Spolku českých průmyslníků textilních.) Od poslední zprávy naší nedošlo k změnám a nelze také konsta- tovati, že by se ukazovaly i sebe menší známky oslabení — naopak, jak zaměstnanost tak příliv ob jednávek jsou neustále značny a práce průmyslu za ročena podstatnou měrou až hluboko do roku 1908. Platí to v prvé řadě o průmyslu bavlnářském. Zaměstnanost všech odvětví průmyslu tohoto jest úplná. Tkalcovny disponují z části objednávkami at do září 1908, tedy na diouhé období. Zásob zbož téměř vůbec není a nalézá tovar pohotový odby jako nikdy před tím. Cenově možno situaci danou nazvati uspokojivou, podmínky a ceny jsou pro pro- deje až do konce r. 1908 dobré, okolnost pro posu zování konjunktury velmi důležitá. Jedním momentem ovšem tkalcovny tu a tam trpí: nedostatkem příze, takže přichází na náš trb a do našeho ob vodu přes vysoké sazby celní i příze anglická. Do- sledně domáhají se tkalcovny s úsilím vzpruženým zavedení zušlechťovacího řízení pro cizí přizi setkanou v tovary a v této formě vyvezenou — olázka byl předmětem ankety a není pochyby, že bude její ře- šení nyní urychleno. Přadelny bavlny disponují vel- kými a dlouhodobými objednávkami, jich zaměstna- nost jest naprostá. Poměry k dělnicivu celkem uspo- kojují — v některých obvodech jest nedostatek pra- covních sil. Situací průmyslu lnářského moža rovněž nazvati dobrou. Přadelny i tkalcovny pracují plně a disponují značnými objednávkami. Hlavn Německo kupuje již pro I. pololetí r. 1908. Zásoby surovin jsou značné. Při tom ovšem nutno položii důraz na to, že ruské lny nyní na základě dřívějšíc nákupů dodávané jsou špatné jakosti, čímž výreb trpí. Vyhlidky odbytové jsou dobré, ceny pevny. Z- to situace průmyslu juty naprosto neuspekojuje.

Německo

29 article

Stav objednavek jest nepatrný, protože spotřeba kryje pouze to, čeho nejnutnějí třeba; vysoké ceny zboží, plynoucí z vysokých cen suroviny, jsou překážkon rozmachu obchodů. Zásoby surovin jsou arci malé. při jakosti velmi špatné. Debré jakosti — a to je charakteristické pro daný stav — vykazují proti pro- středním cenuvý rozdíl asi čtyřikráte větší než v le- tech normálních. Za to jsou ceny zboží neuspoko- jivy, ježto je při stagnaci poplávky nelze uvésti do souladu s cenami suroviny. Die všech známek bude proto asi nutno stanovené 71/2% snížení výrobní ještě zvýšiti . . . Na sklady se arci nepracuje vůbec. Gremium obchodníká i komisionářů s dřívím, ma- jitelá nil a ostatních průmyslníků džovařských v ob- vodu obchodní a živnestenské komery pražské z sídlem v Praze konalo dne 3. března 1907 ve dvoraně „Merkuru“ v Praze V. valnou schůzi za předsedni- ctví starosty gremia Karla Voitla. Po schválení proto- kolu z poslední valné hromady sdělena byla přítorm- ným členům zpráva o činnosti představenstva gremia za rok 1906, z níž sluší uvésti, že k žádosti obchodn a živnostenské komory v Praze podána byla dobrá zdání a vyjádření v příčině zamýšleného vydání za- kona o soukremoprávných poměrech vnitrozemské plavby, dále o zřízení zvlášt- ního evideněníhe bureau v zástavníma půjčovním ůřadě v Praze pro úpadkové pod- staty, dále o zamýšleném snížení zákonné mi- ry úrokové v rakouském právu občan- ském a obehodním na 4% resp. na 5%, mimo to v záležitosti tuzemské výroby dřevěných šroubo- vých klinků a konečně o předloze zákona k zajištění stavebních pohledávek. V záležitosti dopravy dříví po dráze železná vypracováno bylo více podání, z nicht zvláště zmíniti se sluší o žádosti k ministerstvu želez- nic za slevu lokálního tarifu mezi stanicemi Praha—

Voitl Praha živnostenský komora v Praga

30 article

Smichov, zvláště však podáno vyjádření, že výjimečné sazby, Haliči poskytnutě, znamenají poškození če- ského obchodu se dřívím a prkny; při této přílažitosti pokládá představenstvo za svoji povinnost, vysloviti obchodní a živnostenské komoře v Praze díky z vydatnou podporu a součinnost. Nodostalečný prosto- rový obsah přístavu císaře Františka Josefa na Smí- chově zavdal gremiu opětně podnět, aby domáhalo se změny provisorního řádu přístavního ze dne 20 února 1904 čís. 23. z. z V zájmu nerušené dopravy dříví po dráze vodní zúčastnili se členové předsta- venstva jednak četných komisionálních řízení vodo- právních, jednak vypracována byla k vysokému sně- mu zemskému král. českého obsáhlá a věcně odůvod- něná pelice za účelem zřízení a udržování splavnosti řeky Blanice od jezu novomlýnského až k ústí do Sázavy, a dále za zřízení splavnosti řeky Želivky od obce Zahrádky k ústí do Sázavy. Dle provedené statistiky čítalo gremium na konci roku 1906 celkem 590 členů, z nichž 30 žen a to: a) obchodníků se dří- vím 318, b) komisionářů 16, c) majitelů parních pil 49. d) majitelů vodních pil 167, e) majitelů pil s elektri- ckým pohonem 2, f) jiných průmyslníků dřevařských 38, celkem 590 členů. V rece 1906 nově opovědělo živnost 24 členů a přestalo provozovati živnost bu vzdáním se nebo úmrtím 27 členů. A renda kanceláře gremia vykazuje došlých a vyřízených spisů 2036 Jmění gremia vykazuje dne 31. prosince 1906 4186 K 41 h. Potom provedany byly doplňovací volby do představenstva gremia a zvoleni byli jednomyslně pan Karel Voitl, veřejný společník firmy W. Volt. opětně (po třetí) slarostou gremia a jeho náměsíkem pan Bohumil Dolejš, obchodník a průmyslník dřéva ský v Praze II.; do výboru zvoleni pp. Loopuld Pick Antonín Svoboda, Josel Šupich, inzenýr, a Františe

František Josef Voitl Dolejš Svoboda Josel Šupich Halič Praha Blanice Sázava Želivka Praha II živnostenský komora Loopuld Pick

31 article

Stöhr: jichi ušdradníky pp. Jan Vichera a Bedf. Stel Při volných návrzích rozpředla se o poměrec trhu dřevařského zajímavá a věcná debate jíž ze zůčastnili pp. slarosta Voitl, Dolejš, Šupich, Pick. Kmehl, Nedvěd a Ryba. K návrhu p. Vicher uzneseno podati protest k ministerstvu obchodu proti zvýšení poplatků telefonních. Doslovem starostyp Karla Voitla byla zdařilá tato valná schůze gremi ukončena. Válka plavebních společnoslí. Zdí se, jakoby chiya stala se znovu tarifní válka společností pro transatlan- tickou dopravu. Jak je ještě v dobré paměti, nastal poslední boj plavebních společností v r. 1904. Tehdy jednalo se zvláště o dopravu vystěhovalců z Evrop do Ameriky. Americký organisátor velkého stylu

Vichera Bedf Voitl Dolejš Šupich Pick Kmehl Nedvěd Ryba Evropa Amerika

32 article

Morzan, spojil několik amerických a evropských paroplavebních společností v trust, ke kterému při- pojily se také obě severoněmecké společnosti, severo- něm. Lloyd a hambursko-americká společnost. Nej- větší anglická společnost Cunardi Line nechtěla k společenství přistoupiti a tak nastal boj trustu s Cu- nard Line. Tehdy sazby za dopravu vystěhovalců snižovány na úroveň přímo směšně nízkou, čímž způ- sobeny společnostem nesmírné ztráty. Konečně Ču nardova linie se podrobila a přistoupila k oceánskému trustu. Nyní je to opětně Cunardova linie, jež dává podnět k nesrovnalostem. Žádá dvě věci: aby mohla vvé parnkky vysílati ze Southamptonu namísto z Li- verpoolu, a aby jí byl přidělen větší podíl na dn- pravě vystěhovalců, což odůvodňuje tím, že vysta- věla si několik nových parníků, které je nucena za- městnati. Mimo to hodlá konati cesty rychleji a chce také zvýšiti ceny první a druhé třídy. Vše to je proti přezným ustanovením smluv mezi společnostmi ohrožuje tak jejich trvání. Ostatní spoločnosti při- rozeně staví se proti požadavkům Cunardovy linie a není vyloučeno, že tato odhodlá se k vystoupení z trustu. Nad to je možno, že nastane nové seskupení mezi bojujícími stranami, takže by německé společ- nosti zůstaly osamoceny. Tyto ostatně připravují se na boj. Ve výroční zprávě společnosti linie ham- bursko-americké se praví, že rozpory mezi paropla- vobaími společnostmi trvají. Spdlečnost řídila se touto okolností při sestavování bilance, takže jest pro možnost tarifního boje v severoatlantické dopravě dokonale vyzbrojena. To ovšem nezní tak, jakoby společnosti se bály možných ztrát při vypuknutí ta- riní vákky, a poněvadž bude se jednati o olázku sko- rem existenční, může nabýti bej o dopravu do Ame- riky prudkosti alespoň takové, jako tomu bylo v

Lloyd Cunardův Southampton Cunard Lin

33 article

1904. Při tom otázka uherské dopravy do Ameriky dosud Cunardovou linii obstarávané, ustupuje d pozadí. Vzhledem k možnosti boje bude ostatně Cu- nardova linie sotva ochotna, aby za malé odškodné upustila od smlouvy, kterou a ní uzavřela uherská vláda Těšba hnědého uhlí v Čechách. Dle statistiky hnědého uhlí, kterou vydá co nejdříve ústecko-tepli- cká dráha, vytěženo bylo v r. 1906 v okrosích hor ních úřadů Teplice-Mest a Chomutov ve 92 (— 3 podnicích se 26.795 (+ 64) dělníky celkem 167,234.9 (+ 11,592 249) metr. centů hnědého uhlí v cen 63,642.520 (+ 2,801 859) K. Dislňa na náradie, účastinná spoločnost v Turě. Sv. Martině, jediná továrna na nábytek z ohýbaného dřeva v Rakousko Uhersku, která se nachází vý hradně v rukou slovenských, nepřistoupila k sou- středění rakousko uherských továren, které financuje německý úvěrní ústav, a tím zachovala svoji samo- statoost. Továrna sama zvýšila svůj akciový kapilá o z milionu K a vydala mimo to 3000 prioritních akcií po 100 K. které dle úřadně schválených stano ponesou 5proc. úrok, mimo podíl na čistém zisku. Upisování končilo 1. březnem t. r, leč na žádost mnobých korporací a záložen, které valné hromady teprve v měsíci březnu konají, prodloužena upiso- vací lhůta do 1. dubna t. r. Upisovati možno do 1. dubna t. r. buď u filiálky Živnostenské banky v Brně, aneb banky Tatra v Turč. Sv. Martině. Bankovní dlužní úpisy České průmyslové banky.

Cunardův K Dislňa Amerika Čechy Teplice Mesta Chomutov svazek . Martin Rakousko Uhersko Brno živnostenský banka Tatra Turč Český průmyslový banka

34 article

Dne 1. dubna splatný kupon 41/2% bankovních dluž- ních úpisů vypláceti se bude již od 20. t. m. beze srážky u hlavní pokladny banky v Praze, u její ex- positury v Praze—VIII. (Libni), u pokladen fibálek v Brně a Mladé Boleslavi, jakož i u banky »Union- ve Vídni. Z úztředních jatek pražských. Na trh dobytčí v ponděli dne 18. března 1907 přiblášeno jest 200 kosů hovězího dobytka původu domácího a 252 kusů původu haličského. Hospodářský zpolek pro Mníšek a okolí bude míti v neděli 17. března o 10. hodině dopoledne výroční valnou hromadu v hostinci »U české koruny« v Mníšku. Z národohospodářské společnosti moravsko- slozské v Moravské Ostravě. V nedeli 17. března přednáší v Těšině předseda společnosti profesor obchodní školy pan Josef Jurajda z Marianských Hor »O významu a úkolech národohospodářské společnosti a v Morav- ské Ostravě přednáší pan prof. Ant. Šmid z Marian- ských Hor »O závaznosti faktury« v českoslovanské obchodnické besedě. Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Olo- mouci na jmění Heřmana Bicka, kupce v Kojetíně. Konkursní komisař rada Lamisch v Kojetíně, správce dr. Skládal, advokát tamtéž. Lhůty 20. března, 15 a 22. dubna. Výzoení trh na dobytek v Hostomicích bude dne 20. března.

Jurajda profesor Antonín Šmid Heřman Bicek doktor Skládal Praha Libeň Brno Mladá Boleslav Vídeň Mníšek Ostrava Morava Mariany Ola Kojetín Hostomice moravskýslozský profesor obchodní rada Lamisch

35 article

Trhy peněžnj. Závěrečné kursy 16. března 15. března Renty 4procentní papírová květnová . . 98 85 98. 80 100.— 100.— 4 2procentní » únorová . . 98.70 98.70 kprocentní stříbrná lednová . . 100.— 100.— 4.2procentní » dubnová .. 116.65 116 65 4procentní zlatá rakouská . .. 93 95 98 95 dprocentní korunová rakouská . . 88.65 88 50 Blaprocentní korunová (invest.) . 112 75 112 90 4procentní zlatá uberská . . . . 94.65 94.70 4procentní korunová uherská . . 83.50 83.60 3l/aprocentní kor. (invest.) uher.. 83.75 ruská půjčka . . . . . . . . Zistavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3l/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49%

ústřední banka Blaprocentní korunový

36 article

Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky Česká průmyslová . . . . . . » »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uberská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . .. dolno rakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . .. všsob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severo-západnl draha . . . Polabská dráha . . . . . . . Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.) . Pražsko-duchcovska draba kmen. Pralsko-duchc. dráha pnioritní Ústecko leplická drála Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovicka draha . . .

Ferdinandův Čechy Český průmyslový vídeňský banka všeobecný depozitní banka