Strana2.

NÁRODNÍ LISTY

slo 76.

a namířil gubernátoru na hrdlo. Gubernátor, ne- pozbyv přitomnosti ducha, vyskočil, chopil útoč- níka za hrdlo, povalil a na zemi držel, až ho zatkli. Zatčeného se tázal gubernátor: »Proč jste mne chtěl zavraždil?« — »Proto, že vás strana sociálně-revoluční, jejímž jsem členem, uznala za vadného jako mnohé jiné vašeho druhu, a na mne padl los.« — »Vidíte, já zůstal živ, a vás to bude stát krk.« — » Vse jedno, ani váš krk nebude dlouho nositi živou hlavu. V Charkově dva studenti společně bydleli a vyráběli pumy. Do bytu přišel ža- darmský rytmistr Sviderský s komisarem a poli cistou, aby vykonali domovní prohlídku. Z ne- známě dosud příčiny roztrhla se puma, jež usmrtila rytmistra, policejního komisara, polí- cistu, studenta veterináře a dva jiné studenty Uličné výtržnosti v Odesse. o Koncem minulého i v lednu t. r. udály se v Odesse uličné výtržnosti, za kterýchl bylo zbito několik občanů židovské národnosti a něco universitních studentů. Židovské, socialistickéa revoluční orgány označovaly jako vinníka toho »odesský oddíl Svazu ruského národa«. Toto obvinění přešlo také do zahraničných listů. Také vládě bylo v ten rozum žalováno. Ministerstvo vnitra dalo věc vyšetřit, čímž nejprve konstato- váno, že poměr mezi revolucionáři a Svazem ruského národa značně se přiostřil od té doby, co členové řečeného Svazu nabídli se k dobro- volné službě v odesském přístavu, v němž so- cialisté uspořádali stávku. Na tento krok revolu- cionáři odpověděli celou řadou terroristických skutků. Tak dne 18., 28. a 31. prosince učinili pokusy vyhoditi do povětří parníky »Ruské spo- lečnosti pro paroplavbu a obchod«, kterýmžto parníkům dobrovolníci ze »Svazu ruského ná- roda« dali možnost konati plavby navzdor stávce.

Několik členů svazu bylo ubito, kromě nich dva kapitáni a tři policisté, kteří pronásledovali vrahy. byli raněni. Když pak revolucionáři ještě potu- pili prapor »ruských lidí« při chrámovém po- svěcení, city těchto byly pobouřeny tak, že skutečně se dopustili řady násilných výtržnost na těch živlech obyvatelstva, které považovali za strůjce terroru. Podle úřadní zprávy odes- ského gradonačalníka bylo celkem 28 osobám na těle ublíženo, ale vesměs pouze lehce. Podle náhlého soudu byl provazem popraven člen »Svazu ruského národa«, jemuž se dokázalo že se dopustil loupeže. Revoluční orgány psaly. že také mnoho gymnasistů bylo zbito. Ředitelá gymnasií zjistili, že se to nestalo ani v jediném případě.

Persekuce Poláků v Prusku. Bezohlednost pruské persckuce vůči Polá- kům nezastavuje se ani před postavením a úkoly poslanců. V panské sněmovně pruské projedná- ván včera návrh Poláka Chlapowského, aby za- staveno bylo trestní řízení proti členu panské sněmovny šl. Koscielskému pro dobu nynějšího zasedání. Komise pro jednací řád ale zamilla návrh ten osmí proti 4 hlasům. Návrh komise, aby trestní řízení proti Koscielskému neby lo zastaveno, byl i plenem, ač malou většinou příjat. Olázka uzavření Baltického moře byla dle »Times« opět uvedena do proudua dle zpráv tohoto žurnálu došlo mezi Něme- meckem a Dánskem k dohodě v záleži- tosti »mare clausam«. Z kodaňských politických kruhů se vyvrací rozhodně zpráva »Times«. V Dánsku nemají nijakých vědomostí o plánech lendýnským listem připisovaných Německu. — Dánsko též by se nikdy nepropůjčilo k roli, kterou mu vnucují »Times«, a nechce ve svě- tové politice spolupůsobiti při záměrech, jež by mohly býti povážlivy pro mír. Dánská politika naopak chce zůstati cizí všem podobným kom-- binacím a chce pracovati jen o udržení samo- statnosti a ochranu své vlasti. se

Naděje Irčanů. Irský poslanec v dolní sněmovně londýnské Mr. Hazleton, nalezající se na cesté po severní Americe, prohlásil ve schůzi ligy irské ve Washingtonu, že je jisto, že »home- rule« bude přijat parlamen tiem Velké Britanie a to snad již v několik týdnech. Liberální vláda nynější vůbec jeví smirli- vost vůči jiným národnostem a vystupuje vůči Irčanům zcela jinak nežli konservativní imperi- alisté a chauvinisté. Ve sněmovně dolní žádal posl. Hogan, aby byl odstraněn výjimečný zákon » Coercition Aet« v Irsku. Pan Cherry. »atorney general« pro Irsko, prohlásil, že nynější vláda přerušila užívání tohoto »actu« a dala přednost obvyklému zákonu. Výsledek tohoto moudrého zakročení se brzo dostavil, neboť se zmenšil velice počet agrárních zločinů. Vládní sekretář pro Irsko, Birrell, pro- hlásil, že »Coercition Act« je zákonem tyran- ským. Vláda je tudiž ochotna jej zrušit ! Vláda zamýslí učiniti vše možné, aby naklonilasi lid irský.

„Eutente a quatre“. »Čtveronásobnou dohodou« nazvaly fran couzské žurnály vyjednávání Ruska, Anglie Franeie a Japonska a mnohé z nich již promitaly do budouenosti smělé obrazy »čtvero- násobné aliance«. Zaznamenali jsme s náležitou reservou tyto pověsti, jež ve skutečnosti týkají se pouze dosti normálního vyjednávání diploma- tického o záležitostech, jež se mají vyříditi »bona fide« mezi uvedenými mocnoslmi. Jde o úmluvu Ruska s Anglil o záležitostech asijských a o jinou smlouvu rusko-japonskou, kterou se má doplníti smlouva portsmouthská. Některé anglické listy — ovšem vůbec protirusky naladěné jako »Daily Grephie« — nevěří, že smlouva anglo-ruská při- spěje tuze k zlepšení dosavádních styků mez oběma státy. Nedůvěra s obou stran je tak za- kořeněna, že by bylo zapotřebl ohromných oba- polných ústupků i obětí, zejména ve věcech asij ských, kde rusko-anglická konkurence je tak prudká, aby nastal nový přátelský poměr anglo- »Reuter. kane.« vyvrací všechny zprávy o vy- jednávání čtyř mocnosti. Pravda je pouze, že se Rusko domlouvá s Anglil a Japanskem. Francie ruský. není nijak engažována. Jednání rusko -anglické neomezuje se jen na Persii, jak se oznamovalo. ale týká se daleko širšího okruhu asijského.

K řeči Bülowa. Řeč Bülowova líbí se liberálům v Německu lépe nežli konservativcům a to jest tím kara- kterističtější, kdyžtě kancléř osvědčil takto ne- pokrytě své sympatie pro agrárníky. Zdá se, že liberálové propadají ve příčině Bülowa stejnému bludu, jakémuž se oddávali v příčině liberál- ního režimu Capriviova. Avšak také konserva- tivci si říkají, že agrární sympatie kaneléře ne- mají nyní praktického významu, jelikož nejsou teď žádné agrární předlohy a návrhy na dozoru a obávají se, že by Bülow mohl liberálům přece jen při opravě spolčovacího, shromažďovacíhoa bursovního zákona učiniti značné ústupky. Liberální »National-Ztg.« posiluje ovšem tyto obavy konservativcův, když píše: »Bülow projevil pevnou vůli, provésti onen program. Li- beralism nezasloužil by úspěchův svých za po- sledních voleb, kdyby nechtě! po tomto reform ním programu energicky zakro čiti.« Hlavní otázkou jest ale dosud, chce-li vláda uvěsti liberální ony reformy na jednací pořad před novými velkými břemeny,“ jež bude na vojsko a loďstvo na řišském snému a tudíž také na liberálech žádati, aneb teprve po povolen úvěrů těch . . Teprvé při luštění této otázky se ukáže, jsou-li »liberální reformy« kaneléřovy »pevným jeho úmyslem a neb pouhým vnadidlem . ..«

batati Po zavraždění Pelkova. V Plovdivě udály se srážky me- zi stambulovei a nacionalisty, kteře v poslední době vedli ostrou oposici proti vládě. Několik osob raněno, mnoho pozatýkáno. Vídenské zpravodajství nejprve vylučovalo možnost, aby pohnutka vraždy byla politická, jakoby Petkov ani zdaleka s politikou ničeho neměl. Druhý den ve Vídni připustili, že se v Sofii udála vražda politická, ale podle zná- mého způsobu snažili se vrhnouti podezření na Bělehrad, jako kdyby tam byl býval plán vraždy zosnován. Podezření se již rozptýlilo jako Dlužno konstatovati, že Petkov, vláda jeho a kniže Ferdinand v poslední době vedou poli- tiku, které se bulharský národ leká jako kraj- ního nebezpečí. Že Petkov a jeho kolegové tuto politiku vodili s úmysly poctivými, o tom netřeba pochybovati: v tom právě vězí tragika.

Nepopulárná politika Petkova a soudr. spo- čívá v stycích jeho s vídenským zahraničným ministerstvem a v koketování s rakousko-uher- skou politikou na Balkáně. Od té doby, co se bulharským zahraničným ministrem stal Stan- čov, poměr mezi Sofii a Vídní nabyl ještě důvěr- nější povahy. Stančov se nikdy netajil, že jest oddán Rakousko-Uhersku, a po své návštěvě ve Vídni a Berlíně se v té lásce nejen utužil, nýbrž ji rozprostřel i na Berlín. Rakousko-Uheřsko sice se vzdalo svého práva na kapitulace v Bulharsku, ale to nestačí paralysovati obavy bulharských národoveů před postupujícím hospodářským, kulturným i politi- ckým vlivem středoevropských států, jimž mo- hou tak málo důvěřovati, jako každý uvědomělý a zdravě vidoucí Slovan. Nacionalisté bulharšti mají před očima výstrahu, kterou jim dává bo- spodářská politika Rakouská naproti Srbsku, a přesvědčením jejich jest, že balkánské státy slo vanské musejí uzavírati pevné spolky hospodář ké i politické, aby se uhájily naproti velmocem přinášejícím Drang nach Osten. Pro tuto politiku byl Petkov nazván Stam- bulovem II. dým.

K reformě studii právnických. V poslední době ve veřejném tisku mnoho e jedná o reformě studií na fakultách právni- ckých a všeobecně se uznává, že nynější řád studijní nevyhovuje praktickým potřebám. Vše- obecný jest úsudek, že posavadní řád studijní příliš hoví oboru historickému, a jenom mezi řádky se přiznává, že posluchači přinášejí si do praktického života málo právních vědomost z oboru moderního práva. Poněvadž však zasthn- ci historických oborů snad vlivem setrvačnost a konservatismu požívají dosud příliš veliké autority, málo kdo osměluje se navrhovati opra- vu řádu studijního od základů. Podle úsudku praktických právníků jedině účel, za kterým se posluchači oddávají studiu na právnických fakultách, ukazuje správné vý- chodisko k této opravě. V této příčině pak je ne- sporno, že zdreující většina posluchačů práv- nických fakult v Rakousku chce nabýti takové znalosti práva v říši naší nyní platícího, aby si touto znalostí buď v různých oborech státní, zemské, okresní nebo obecní služby buď v povo- lání advokátním nebo notářském opatřila obživu. Jest tedy zdreující většině posluchačů právní- ckých fakult v Rakousku studium prostřed- kem k opatření a zabezpečení obživy. Tim samým jest už rozhodnuto, podle kterých zásad řád studijní pro právnické fakulty upravit dlužno. S tohoto stanoviska, jež jediné může býti rozhodujícím, vyplývají tyto důsledností: — 1. třeba obmeziti takové discipliny, které pro praktického právníka nemají žádného vý- znamu; 2. třeba rozšiřiti a prohloubiti přednášky o těch disciplinách, jichž důkladné znalosti práv- ník v životě praktickém potřebuje, a učinitije předmětem státních a doktorských zkoušek.

K čís. 1. Z církevního práva stačí před- náška o právu manželském a patronátním, poně- vadž jsou podkladem dotyčných oborů práva u nás nyní platného. Na místě přednášky o říšských a právních dějinách německých budiž zavedena povinná přednáška o rakouských dějinách právních, t.j. o dějinách právních v skupině zemí koruny če- ské, v skupině zemí alpských a v skupině polské při čemž v každé z těchto skupin bude lze při- hlédati ku právu německému potud, pokud v té které skupině skutečně platilo. Je zajisté postu- látem spravedlnosti a slušnosti, aby každy práv- ník znal dějiny práva té říše, kde v životě půso- biti chce. Timto způsobem se umožní obmoziti histo- rioko-právní studium na jeden rok. Dále by se doporučovalo již v prvním roce přednášeti o národním hospodářství, finanční vědě a národohospodářské politice, poněvadž z těchto oborů si každý posluchač přináší značné vědomosti již na universitu, nabyv jich čtením novin, jak všeobecně je známo. Myslíme, že takováto úprava způsobí, že každý posluchač přinese si do druhého oddílu studií právnických tolik vědomostí, aby s úspě- chem pochopil a sobě osvojil veliký rozsah práva v naší říši nyní platícího. Rozumí se, že přednášku z oboru filosofie na fakultě filosofické třeba odstraniti, ježto ne- slouží účelu právě vytčenému. Tímto způsobem získá se doba dvou se mestrů, jíž k účelu pod čís. 2. naznačenému užiti dlužno. Je totiž obecně známo, že současně s velkolepým a stále pokračujícím rozvojem vše likých poměrů v oboru společenském, obchod ním, továrním, průmyslovém, agrárním atd. roz množují a specialisují se předpisy všech oborů práva v naší říši platného, aby se nově vznika- jící poměry upravily a škodlivé výstřelky novo- dobého vývoje potlačily.

Tak na př. rostou předpisy práva tre st- ního. Je proto potřeba rozšiřiti a prohloubiti studium práva trestního proti nynějšímu stavu tak patrna, že nepotřebuje žádného dokazování. Ať soudce ať obhájce potřebuje důkladné zna- losti tohoto práva, poněvadž v trestních věcech jde o statky každému občanu nejdražší, totiž o čest a osobní svobodu. Dále je rozhodně třeba, aby rakouské právo finanční a poplatkové stalo se předmětem zá- vezným a předmětem zkoušky. Doposu předmětem závazným byla finanční věda se zvláštním zřetelem k rakouskému zákonodárství finančnímu. Leží na bíle dni, že by tomu měl býti zrovna naopak!. Vždyť ten, kdo dobře zná finanční vědu, nemusí fím samým rozuměti fi- načnímu a poplátkovému právu u nás platicímu. Finanění věda je něco jiného, nežli positivní právo finanční a poplatkově. Jak praktičtí práv- níci jednomyslně uznávájí, důkladná znalost fi- nančního a poplatkového práva jest jak advo- kátům a nolářům, tak i finančním úřadníkům velmi potřebna; či mohou onino bez znalosti s úspěchem zastávati prospěchy oněch osob, jež se k nim o radu v záležitostech poplatkových a firančních obracejí? A zdali mohou finanční úřadníci správně dle zákona předepisovati daně a poplatky, když si již z university nepřinesli důkladné znalosti celého oboru práva finančního a poplatkového.

Znalost finanční vědy, byť byla sebe dů- kladnější, ani oněm ani těmto k účelům těm pranic nepomáhá. Naopak ten, kdo zná theore- ticky a prakticky nyní u nás platící právo finan- ční a poplatkové, snadno a hravě pochopuje a dle zásluhy oceňuje učení a články finančn Budiž tedy zavedena obligátní přednášk o rakouském právu finančním a poplatkovém v co možná největši výměře týdenních hodin a poslouchání přednášky této budiž podmínkou pro připuštění k zkoušce státní a doktorské. Př této přodnášce budiž brán zřetel k finanční vědě, jestliže by se tato věda nepřednášela již v prv- ním roce. Totéž platí o rakouském právu státním (ústavě obecní, okresní, zemské a říšské) a o právu správním v celém jeho obšírném rozsahu. Bude se snad namithti, že se sníží vědecké niveau posluchačů fakult právnických a obmezi svoboda učení, když přednášky o všech oborech práva v naší říši nyní platného stanou se obli- gátními a podminkou pro připuštění ke zkou- škám státním a doktorským. Tato námitka ve skutečnosti objeví se neodůvodněnou, neboť za- jisté právníci, kteří si z university přinésou dů- kladnou znalost všech oborů práva v naší říši platícího, budou se nacházeti na mnohem vyšš basi vědecké, nežli právo dříve plativší. Z této krátké úvahy je viděti, že otázka účelné úpravy řádu studijního pro právnické fa- kulty jest nadmíru složitá, poněvadž se v ní stýkají různá stanoviska, a že tato otázka vy- žaduje všestranného a důkladného osvětlení, aby zamýšlená reforma vyhověla požadavkům jak praxe, tak i vědy právnické. Čím více náhledů se o ní projeví a veřejné diskusi podrobí, tím více vynikne také směr, jakým tafo úprava bráti se musí, aby z university do praktického života vycházel zdatný dorost právnický. V P-aze, dne 13. března 1907. vědy.

Volební ruch. Stoupencům národní strany svobodomyslné. Se vzpruženým úsilím chystá se národní strana svobodomyslná do volebního zápasu. Bude nucena svůj starý státoprávní, demo kratický, svobodomyslný a pokrokový pro gram hájiti proti četným stranám. Neleká se boje tohoto, vědoma si, co vykonala- pro věc národa, čím přispěla k povznesení jeho kulturních a hospodářských snah, neleká se zápasu, pevně věříe, že poctivost a oprav- dovost její snah padne při volbách rozhodu jícím způsobem na váhy. Aby však bylo možno všestranně praco vati k úspěchům strany, jest nutno, aby pro volby strana disponovala potřebnými pro- středky. Strana dosud uhražovala je oběta- vostí jednotlivých svých příslušníků. Velikost zápasu vyžaduje však, aby i širší kruby stoupenců přispěly hmotně na volební fond strany. Čím bohatější bu- dou prostředky, tím snáze bude lze pracovati. Proto obracíme se na všechny upřímné stoupence strany, aby dle možnosti své přispěli na fond uvedený. Jsme přesvědčeni, že poznání vážné situace způ- sobí hojně ohlasu a že i v tomto směru do- káže strana, jak pevny jsou její kořeny. Příspěvky račte adresovati na pana dra. KarlaČernohorského, advokáta v Praze, Vodičkova ul. č. 14. Obnosy budou kvitovány v »Nár. L.«.

V PRAZE, dne 16. březaa 1907. Dr. Václav Škarda, di předseda akčního výboru. Dr. Josef Herold, předseda volebního výboru. Dr Karel Černohorský, se j předseda finančního výbor. psn clieer Rudolf Keclík, pkladník Ktaba národní strahy svobodomyslné. Zajímavé podrobnosti nového řádu volebního. Jak při každé novotě se stává, proniká taic teprve po řadě let do širších vrstev občanstva, než stane se majetkem obecným. — Podobně nyní v novém období volebním setkáváme se (dokonce i v řadách inteligence právnické) s ne- správnými názory ve věcech volebních. Kdo může do voličských seznamů nahlížeti?

Všeobecně na příklad má se za to, že je- nom volič oprávněn jest nyní v době rekla- mační nahlížeti do seznamů a činiti si opisy, že jenom volič mohl ve větších městech žádati vy- dání tištěného seznamu voličského a většina ob- čanstva do seznamů voličských nahlížejícího jistě je přesvědčena, že jenom některý z voličů v téže obci zapsaný může reklamace podávati. A přece veškeré názory tyto jsou veskrze nesprávné! — Řád volební v § 12. použil na několika místech o oprávněném slůvka „každý (v autent. t. n. „jederman“) beze všeho ome- zení. Může tedy na příklad do seznamu voliču karlínských nahližeti a výtisk seznamu si za- koupiti nejen volič karlínský, ale i každýkoliv jiný nevolič. — Ani věk ani pohlavi ani místo pobytu, ba ani státní občanství by nerozhodo- valo; následkem toho ani nezletilci, ani aktiv- nímu vojínu, ani ženě, třeba z jiné obce, nebylo by lze odepřiti nahlédnutí do seznamu volič- ského: — To má důležitost pro ony voliče, kteří pro své zaměstnání, živnost, nemoc a pod. nemohou ve stanovených hodinách (na venkově zpravidla dvě hodiny denně) k úřadu obecnímu se odebrati. O oprávnění k reklamacím. Jenom právo podávání reklama c a exreklamací není tak všeobecným. Kdo chce prosaditi, aby někteři opomenutí voličové do- datečně byli vřaděni a naopak zapsaní nevoliči aby byli vyloučeni (t. zv. exreklamace), musl býti aspoň voličem v dotyčném volebním o kre- se; nemusí však býti voličem právě v téže obci, jak patrno z prvního odstavce § 13. ř. v. Na příklad každý volič, zapsaný v Kutné Hoře, mohl by platně reklamovati ve všech městech 27. volebního okresu, tedy i v Chrudimi, v Chra- stu, v Čáslavi atd.

Okolnost ta má fen praktický význam, že n příklad v městě Jičině může jedna politická strana vyzvati všechny své přívržence, aby ve- škeré reklamace soustředili v rukou jediných, aby tedy nereklamovali jednotlivě, nýbrž veške- ré doklady odevzdali volebnímu výboru, který by pak vše potřebné ve všech instancích již sám zařídil a v patrnosti vedl. Není tedy ani třeba, aby reklamant podpi- soval reklamaci; úřadní vyřízení reklamací šlo by rovněž k rukoum předsedy volební organi sace. O vyhlašování lhůty reklamační. Jiný nesprávný všeobecný názor jest, že vyložení seznamů voličských i doba k nahlížení určená musí býti zvláštní vyhláškou na obecní desce, neb plakáty oznámena a to po celých 14 dnů. — Řád volební však v § 12. o žádné vyhlášce ani nemluví a stačilo by každé jimé v obci obvyklé vyhlášení bez nalepení vyhlášky. — Nelze tedy čekati jenom na vyvěšení vyhlášky, která ostatně může býti hned prvního dne stržena a přece reklamační lhůta již od vyhlášení běžeti počíná. Že by vy- hlašování po celou lhůtu reklamační 14 dnů mu silo trvati, o tom v zákoně není ani zmínky Které doklady třeba k reklamaci přiložiti?

Valná část reklamantů bude se mylně do- mnívati, že k reklamaci ihned nust přiložiti všechny doklady o všech zákonných pod- mínkách kladných i záporných, tedy list křestný, domovský, stvrzení o ročním pobytu, vysvědčení zachovalosti, o plném užívání práv občanských a pod. Jest ovšem dobře pro toho, kdo všechny tyto doklady napřed si opatřiti mohl. — Kdyby však některý úřad politický řídil se tímto neodů- vodněným názorem, pak bylo by vlastně zby- tečno kladně reklamace (o vřadění) podávati; vždyť je fysicky nemožno v několika dnech vše- chny ony doklady zaopatřiti. — A přece dle úmyslu zákona je právě účelem řízení rekla- mačního nesprávnesti a neúplnosti seznamu vo- ličského odstraniti Řád volebni, jednaje v § 13. v 11. odstav- cích o řízení reklamačním, ani slovem se ne- zmiňuje o nějakých listech křestních, nebo do- movských a j., ba ani neříká, že by vešker potřebné doklady měly se přikládati. — Potřebu dokladů posoudí politický úřad pro každý jed notlivý úřad zvlášt. Jsou přece možny případy, že by reklamae mohlo se vyhověti (při osobách úřadu známých) i beze všech dokladů. — Zásada volného uvažo- vání platila u úřadů správních již od počátku, a to dříve, nežli u soudů. Jestliže politický úřad zamítne reklamac jako řádně nedoloženou, to mnoho neznamená. Scházející doklady možno vždy přiložiti během řízení odvolacího.

O vyplňování lístků hlasovacích. Až svého času v květnu nastane voličům vyplňování listků hlasovacích, bude se opakovati v tisícerých případech, že volič bude chtíti voliti jiného kandidáta, než který na lístku již vyzna- čen jest. odne Voličové a snad i volební komise budou většinou klamného názoru, že škrtaný lístek hlasovací nelze platným uznati. Že domněnka ta je v zákoně neodůvodně- nou, vyplývá zcela jasně z § 30. řádu volebního, kde vypočteno je pět případů neplatnosti lístku hlasovacího. — Kdyby přeškrtávání a změny působily neplatnost lístku, jistě by to zde bylo uvedeno bývalo. Přes to však je vždy nejisto, zda volební komise, pravidelně z laiků složená, hlasovace lístek platným uzná. Proto nebudiž nikdy jméno škrtáno, nýbrž kandidát nově zvolený budiž vepsán bezprostředně nad prvotního, takže na lístku hlasovacím octnou se dva kandidáti. A tu praví volební řád v § 30., odstavci 3: „Obsahuje-li hlasovací lístek více nežli jedno jméno, budiž přihlédáno toliko ke jménu na hlasovacím lístku nejprve uvedenému. Netřeba tedy žádati o výměnu lístku hlasova- cího u úřadu politického, což by mnohé voliče zráželo vůbec od výkonu volby.

Důvěrníci stran.

Zajímavým novým ustanovením je též při- puštění důvěrníků všech politických stran k vo- lebnímu řízení. Důvěrníci tito mohou se státi mocnou agitační pomůckou v den volební ve větších městech. Kde pořídí si listkový seznam všeho voličstva, mohou přesunováním lístků dle odevzdávaných hlasů kontrolovati účastenství volební. — To by ovšem zavedením volební po- vinnosti odpadlo. Omega.

K říšským volbám v Praze. V některý-h listech vyskytují se různé výtky, činěné sezna- mům voličstva, které právě k veřejnému nahléd- nutí byly v Praze vyloženy. K objasnění věcl sděluje pražská kancelář katastru voličů: Že se v seznamech voličských chyby vyskytnouti mo- hou a vyskytnou i při nejbedlivějším opatření a seřadění dat o voličstvu, jest patrno z toho, že ještě nikdy ve větších obcích, se nepodařilo opatřiti takový seznam veličstva, ktorý by již žádné opravy a dodatku nepotřeboval. O opra- vách těchto jednají ustanovení zákona o rekla- mační lhůté, která právě za tím účelem je sla- novena, aby chyby a opomenutí vyložených se- -namů voličských byly opraveny a doplněny. Nelze však mluviti o tom, že by úmyslným opomenutím byli voličové o právo své připravo- váni; naopak snahou zákonodárce i úřadů jest. aby seznamy byly co nejůplnější a proto provedeno bylo i se strany obce pražské vše. co jevilo se v tom směru nejúčelnějším. Zave- dení všeobecného hlasovacího práva ovšem roz- množuje počet voličů do číslic zvláště ve velkém městě závratných; ono předpokládá však také, aby byla náležitě zákonem normována a sank- cionována povinnost přihlašovací a odhlašovací, čehož bohužel ve státě našem dosud není, co ale zavedeno a upraveno jest na př. v Německu přesnými předpisy. Následek toho jeví se v tom, že katastr voličů, stále v evidenci udržovaný, musí nutně vykazovati též ony osoby, které se z obce vystěhovaly, aniž by se byly odhlásily, rovněž jako ony, které mimo Prahu zemřely, aniž o tom katastru volíčů došlo oznámení.

Oprávněným voličům je ale vždy zůstavena mož- nost exreklamací, podobné zápisy ze seznamů vymýtiti. Že se nepřikročilo v Praze k soupisu voličů, který namnoze v menších městech a ob- eích byl prováděn, stalo se z toho důvodu, že obec pražská značným nákladem zřídila a udr- žuje katastr voličů, který jsa ve stálém styku s městským úřadem popisným, kanceláří pro službu dozorčí v okresích, policejními úřadya berními úřady, udržuje dle zákona stálou kon- trolu voličstva a jest s to v době poměrně krátké seznamy voličů připraviti; sestavuje pak letošní seznamy voličské, měl správně za to, že bude lépe, bude-li v seznamech více voličů, nežli, aby jich tam bylo množ- ství vynecháno. Při vypsání letošních voleb ne- byla k sdělání seznamů vyměřena lhůta dosta- tečná; naprosto bylo vyloučeno, aby řádný sou- pis voličů po domech mohl býti proveden, nebol ten vyžadoval by při rozlehlosti Prahy a při nut- nosti, aby údaje jednotlivců byly po stránce jich správnosti zkoušeny zvláštními obchozími komi- semi, doby dlouhé a neměl by dle zkušeností z podebných soupisů při jiných přiležitostech (na příklad před prvními velbami do bývalé

V. kurie r. 1896) prováděných větší úplnostia dokonalosti; vykazovalť by jistě opět chybya nedostatky, bez nichža při sdělávání žádných seznamů, zejména ne ale seznamů tak obsáhlých nelze se obejíti, a byl by předmětem stížností pro vynechání celé řady voličstva. Při tom ješté uvážiti dlužno, že dle ustanovení zákona nuſno bylo v Praze seznamy vytisknouti a při počátku rekiamačního lízení do prodeje dáti; kdy by ale bylo možno k tisku seznamů přikročiti, kdy by měl býti napřed soupis voličstva po domech prováděn? Pokud se týče tvrzení o chikano- vání stran ve příčině přikládání dokladů k re- klamacím, byli úřadníci ku přijímání reklamací určení vyzváni, aby upozorňovali strany na po- vinnost ku předložení příloh, v zákoně samém stanovenou; bylo by bývalo ovšem lépe, kdyby zákon byl stanovil, že stačí prokázání se do- klady těmi, jež by straně hned po nahlédnutí mohly býti vráceny. Posouzení, zdali doklady jsou úplné, záleží ovšem na povaze každého jednotlivého případu a zejména sluší podotknouti, že rozhodování o tom, jak dalece je reklamace správně doložena, přísluší úřadu k vyřizování reklamací povolanému, v Praze tedy místodrži- telství.

Z Kolína. Ve městě našem konala se dne 15. března 1907 společná schůze volební, svo- laná Politickým klubem národni strany svo- bodomyslné, stranou staročeskou a klubem po- krokovým v Kolíně. — Schůze té zúčastnili se mimo representanty těchto tří politických stran v imposantním počtu čelní zástupcové a členové předsednictva obchodního gremia, klubu na před- městí Zálabském, spolku soukromých úřadníků, státních úřadníků, učitelstva, velkého průmyslu, obchodnictva i živnostnictva a vůbec všech sta- vů. — Zpráva o oficiální kandidatuře pana dra. Fořta byla přítomnými s nadšením přijata a za- vázali se přítomní vří silou se zasaditi e zvolení bývalého poslance našeho dra. Fořta, kterého vzhledem k jeho odborné kvalifikaci považovati dlužno za kandidáta živnostenského a obchod- nictva kat exochen. — Ke společné prácí bude přibráno neorganisované dělnictvo, které se ku práci hlásí a jest tudíž nepochybno, že přes he- rečnou agitaci, kterou provádí spojené strany státoprávní a národně-sociální ve schůzích a ob- zvláště v časopise „Labské Proudy“ čistými zbraněmi, hanění a tupení osoby dra. Fořía, kter, za doby svého dřívějšího poslanectví plné důvěry voličstva si získal — bude zvolen. — Tento způsob boje, který i rozvážnějším slou- pencům těchto stran se hnust, prospivá právě napadanému takto kandidátu našemu.

Pan Prášek a trojnásobné diety! Jest věru žalostno čísti, jak agrární „Venkov“ neomluvi- telnou, mírně řečeno, chybu páně Práškov omlouvá a nezištného prý pana Práška z neoma- lené dietářské „šlamastriky“ vytahuje vyličová- ním, že totiž pan Prášek prý velice mnoho času, ba i několik hodin denně svému úřadu věnuje, a na všechny dopisy, které jej od různých stran došly a docházejí, odpovídá, avšak zapomíná při tom, že pan Prášek, vůdce agrární, svou volbou za předsedu zemědělské rady přijal na se úřad čestný, nehonorovaný, a že ne- měl se v úřad ten uvazovati, pakli nechtěl a ne- mínil jej jako čestný úřad zastávati. Jest to trapné, že člen rolnického stavu to býti musil, který z čestného úřadu předsedy zemědělské rady, na ktorý zemědělci pyšní býti mohou —