ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7d5e2370-75c9-11dc-9215-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 56, org 9, person 65, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 17. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 76.
4 article
Fa ranní a odpol. list pledplácí ve v Praze v adninhstn n. : : s k= k dvojí donáškou kei nkia. : : : unbe ..: 2 K gol rošton nkich. : : : vdrojí zianio ::kei liudolo
Praha
5 article
ěvon Dsendouboq ěvain
6 title
NARODNÍLIs
7 article
v arobném prodeji vshní číslo o sobě . . . z 2h vápoladní. Ve alislkách na veskov ranní číslo.. . . . . . . 10k odpelední. . . . . . . . 4 k 1nser at plati se hotově zapřel. Předplacení a dnserty přijímá sdminl- strace v Marisnské vlicl e.s Tam nacbkrají so 1éž redla koe tiskárna a ozpedlce . Národnich Llstd“, Rakopiny se nevraeejl
Tama Národnich Llstd
8 article Duešní čislo pro Prabu Je v 22 stranácl.
Duešní čislo pro Prabu Je v 22 stranácl. Všelikde tak stropy praskaji Sensace sensaci stíha! Nad sněmovnou ruskou v nádherném, však starém paláci Taurickém praskl a částečně se sřítil stro — na štěstí v časné hodině ranní, kdy sně- movna byla ještě prázdná, takže pro tu chvíli duma rüská nemá kde rokovat: —a v týž den také v Uhrách to povážlivě prasklo v lešení, roubeném oběma vládami soustáti habsburského k jakémus takémus zachování jeho celní a hospodářské jed- poty. — V Petrohradě jest patrně co činiti s ka- tastrofou nezaviněnou nikým, leč zubem česu, ač nescházelo hned v první chvíli vše- stranného zděšení podezřivačů v dumě, ha- dajících na úklad, ba spiknut reakce proti zastupitelstvu lidovému ! Tak na př. vypravoval posl. Doljenkov, kterak prý hned za první dumy vládní komisaři nelajili poslancům, že stropy velké dvorany i ostatních komnat Taurického paláce jsou chatrny a nespolehlívy. Po rozpuštění dumy nařízeny pak veliké opravy celé budovy, jež stály milion rublů; a tu sluší prý se tázati, nebyla-li podobná katastrofa obmýšlena? Předseda dumy Golovin podezřívač okřikl, avšak ihned vyvstal drubý, sociální demokrat Alexinski: »Nechť se okamžitě vy- najde pro zasedání dumy místnost nejbez- pečnější« — volal — »a spadne-li take nad tou strop, pak bude národ vědět, kolik uhodilo. Nedivil jsem se pranic, když jsem dostal zprávu o spadnutí stropu. V po- licejním ředitelství jsou stropy pevnější.« — Duma rokovala prozatím v ji- ném sále paláce Taurického, nad nímž zvedá se báně. »Rokujme rychle, neboť i zde může nadejíti katastrofa !« strašil sociální revoluč- ník Abramov, načež trudovník Bulov mu odtušil: »Pro to se rozčilovat? V Rusku s udály již borší věci !« —
Uhry Petrohrad Rusko Taurický
9 article
Avšak i kdyby vyšlo na jevo, že kata- strofa zaviněna liříšnou nedbalostí přísluš ných stavitelův, jimž svěřeny byly opravy budovy, nebude to míti pro trvání dumy ruské žádných zlých následkův. Vynajde s pro ni v Petrohradě zajisté bez velkých obtíží jiná důstojná dvorana a nehoda brz se odbude staroroským »ničevo«l Ale trblina, která náhodou v týž den praskla v Uhrách řečí ministra Ferencze Košuta v Czegledu, může míti pro poměr Cislajtanie a Uher věru trvalejší i osudnější následky! — — Oč jedná se při tom celém tajném zápasu rakouské vlády s uherskou, jehož účastní se s ostatními také náš česk sněm, ačkoliv jest ubohému šermovati v pravém slova smyslu se zavázanýma očima do tmy a do vzduchu, poněvadž vláda ví- deňská neuznala za vhodné, aby dodnes i jen jediným slovem naz načila mu stav sporu Jedná se o to, aby nynějšímu prozatím- nému hospodářskému poměru mezi oběma polovinami říše, jenž se označuje formul t. zv. reciprocity (t. j. po česku: jak ty mně, tak já tobě), byla učiněna přítrž spořádaným stavem zákonným, jasnou a dobrou jsmlouvou o jednotu celní a obchodní, kterou si vláda rakouská přeje uzavříti aspoň na 20 let, tedy až do r. 1927, »kratší, toliko do r. 1917 trvající pospolitost celní s vy- hlidkou na potomní celní šraňky na hranicích uberských, nemá pro nás ceny. To raději pracujme k urvch- lení hospodářské naší rozluky od Uber!« zvolal nedávno německý minist krajan Prade veřejně v Liberci.
Ferencz Košut Czegled Petrohrad Uhry Liberec
10 article
A odtud zni to veškerým německým táborem, ba i ze všech skoro sněmů zem- ských této poloviny říše! »Vládo Beckova nesvoluj ku dalšímu prodlužování posavad- ního poměru reciprocity, při němž jsme tak šizení se strany uherské. Domahej se zákon- ného upravení poměru našeho hospodář- ského celní jednotou aspoň 20letou, avšak nezaplať Uhrám za toto prodloužení celní jednoty žádnými hospodářskými neb finančním ústupky k naší škodě, aniž je vykupuj snad prodloužením privileje národní banky ra- kousko-uherské; nýbrž shledáš-li, že nelze zabezpečiti našim zájmům hospodářským finančním úplnou rovnoprávnost s uberskými — připravuj ihned vše, abychom do roku 1917 mohli veškeru celní a hos po- dářskou pospolitost svou s Uhry rozvázatl« Tak vyznívá resoluce, o níž se 15. t. m usnesla komise s němu českého, taký neb podobný jest tenor ostatních resolucí sněmův zemských, kteréž moudrost politiky rakouské chce dnes stlačiti na pouhá rozšířená okresní zastu- pitelstva, papouškujíc po německém centralistovi Körbrovi, že prý sněmové zemští jsou po více pouhými sbor s právními nežli zákonodárnými ! Jakž by tato nejapnost vídeňská ušla bystrozraku Maďarův. Kdo stojí za vládou rakouskou? tázal se Košut v Czegledu »Nikdo než pouhé interesy a podjatost.
Beckův Maďarův Košut Uhry národní banka rakouský
11 article
Interesy jednotlivých národností a podjatost lidu, v němž neustálé třenice, pochodící z našeho nepřirozenéh poměru, zplodily pocity nepřátelské proti nám; avšak za vládou uherskou stojí oproti tomu celý uherský národl« Má to pan baron Beck s grácií podán na přivítanou při dnešním svém zavítání do Pešti ! Než, tuto voničku by konečně p. Beck vždy ještě snesl. Avšak co Košut pro- jevil v Czegledu s pavlánu tamní rad nice shromážděnému zástupu 30.000 lidu maďarského o mezích, za které Vláda uberská při nynějším vyjednávání svém s vládou uherskou naprosto a nikdy nepůjde: to zní věru jako — povážlivé prasknutí stropu nad hlavo ull Již den před tím v kuloáru sněmovny uherské Košut přívržehcům svým vyjevil, že se vyjednávání mezi Vídní a Peští valně nedaří, ze obtíže, jakéz se dohodě oba- polné v cestu staví, jsou jako hory veliké.
Beck Košut Pešť Vídeň
12 article
Však i kdyby prý dosáhlo se dohiody. dodal, nemůže býti absolutně řeči o nějaké úmluvě, sahající přes r. 1917. »Vláda uher ská uzavře smlouvu, sabající pouze k r. 1917 Toliko kdyby se již nyní vídaly vy zl skati (na straně rakouské) záruí k pro to, že hospodářská samostatno st Uher bude po roce 1917 zabezpe- čena, mohla by se vláda uherská k tomu naklonit, aby již nyní uzavřela s rakouskou vládou druhou, delší smlouvu, kte- rouž by se náš hospodářský poměr vůči Rakousku na základě úplné hospodářské naší samostatnosti upravil zákonně od roku 1917 na dalších deset let« Tento výrok Košutův zkritisoval »Peste Lloyd« jako nejasné klábosení; vždyť prý přece již nyní Uhry stojí na právním stano visku hospodářské svě samostatnosti, jakých prý ještě garancii potřebují od Rakouska pro budoucnost? Nuže, den na to — 15. března o národním to svátku jitřenky maďarské svo- body v roce 1848 promluvil Košut v Czegledu tedy jasněji: »Jsme v postavení obtížnéml- žaloval lidu maďarskému: »Našli jsme ho- tovou situaci, kterou nemůžeme do roku 1915 neb 1917 otřásti, aniž bychiom se
Uher Košutův Peste Lloyd Košut Rakousko
13 article
s celou Evropou neutkali ve válce celní. Dokud trvají smlouvy obchodní s cizím státy, nemůžeme proti Rakousku zříditi své samostatné celní území bez svolení oněch cizích států; a toho svolení, na nich nedo- sáhneme. Avšak jest vyloučeno, abychom úmluvu, jakou dnes můžeme uzavříti s Rakouskem, uzavírali na delší dobu než po rok 1917. Za touto časovou m ezí můžeme uzavírati toliko smlouvu na zá- kladě skutečně zřízených celních šraňkův. Buďto již nyní pro onu dobu, aby se uvarovalo nejistotě, anebo teprv až potom r. 1915 uebo 1917. Co mne se týče- pochybuji, že by již nyní dala se uzavříti smlouva s Rakouskem na zá- kladě skutečného zřízení ce- ních šraňkův. Pro dobu po roce 1917 vejde však země uherská pouze a jedině na základě samostatného celního území a fakticky po stavených celních šraňků svých ve smlouv s ostatními zeměmi Jeho Veličenstva, neb jinak nedá se uzavření smlouvy vůbec mysliti. Samostatná národní banka uherská jest úzce sloučena s hospodářskou samostatností naší a v této příčině jsme vázáni pouze do roku 1910. Tento skutek chovám stále na zřeteli.« — Na pozdější hostině pak Koš ut doložil: »Tolik jest jisto, že se b ud s Rakouskem vůbec nevyrovnáme, anebo vyrovnáme-li se, tož jen jako svobodný stát se svobod- ným státem, totiž tak, aby nase zájmy v každém ohledu zůstaly uhájeny.« — Tato sebevědomá mluva uherského mi nistra obchodu zní rakouským ministrům kteří dnes přibudou na konference do Pešti. věru maloslibně vstříc. Touto czegledskou řečí Košutovou všemu světu jest zjevna trhlina v stropě dualismu, kterou nelze pře- lepiti již žadným ruským plátnem jako ten strop ruské dumy
Evropa Rakousko Pešť samostatný národní banka
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 16. března. (K uherském vyrovnán!) Dnes byla ve Vídní ministerská rada, jež věnována opětně rakousko uherskému vyrovnání. Na přetřes, vzata zejmena řeč, klerou uherský ministr obchodu Kosut promluvi v Czeglodu a v níž se vyslovil rozhodně prot dlouhodobému vyrovnání, trvaje na celní samo- staností Uher po roce 1917. Po télo řeči z se pochybným, že vůbec bude možno uzavřni diouhodobě vyrovnání. Vyrovnání do roku 1917 nemá však pro Rakousko ceny. Za daných okol- ností zdá se pravděpodobným, že nebude uza- vřeno nijaké vyrovnání a zachová se jen poman reciproční do r. 1917, t. j. do vypršení ob- chodních smluv s cizími státy. V Praze, 15. března. (Dalštrozšíře zemské samosprávy v Haliči.) Př vržencc strany všerolské, posl. Tarna w ski podal v halíčském sněmě návrh na zřízen zvláštního správního soudu pr Halič. Dle jeho návrhu má napřiště odpad- nouti odvolání k ministerstvu ve všech věcech. podléhajících zákonodárstvu zemskému a má s zříditi zemský správní soud ve Lvově, k němuz by se mohl odvolatí každý, kdo se bude citii poškozeným na svém právě nezákonným roz- hodnutím okresního hejímana neb místodržitele. aneb kteréhokoli úřadu samosprávného V Praze, 16. března. (Jazyková otáz- ka u samosprávných úřadů halič- ských.) Ve středu započala v haličském sněm politická debata o návrhu posl. Abrahamo- wicze, jímž se upravuje užívání zemských ja- zyků v samosprávných úřadech haličských, t.j. v zemském výboru, zastupitelstvech okrosnícha
Uher Praha Vídeň Rakousko Halič Lvov
15 article
obecných. V rozpravě povšechné ujal se proti návrhu slova ruský poslanec Olesnický. který dovozoval, že účel návrhu jest utvrditi sílu a nadvládu národa polského v Haliči a Rusům nezbývá, než buď kapitulovati, nebo se brániti do posledního dechu. Ruská menšina sněmovní spatřuje největší nebezpečí pro svůj národ v §4. nového zákona, jímž se třadním jazykem okres- ních a obecných zastupitelstev stanoví ny něj ši úřadní jazyk, jenž smí býti příště změněn jen za přítomnosti tří čtyrtin členů zastupitelstva. Dosud bylo v zastupitelstvech klidno; návrl Abrahamowiczův vnáší do nich oheň a bouri. Posl. Olesnický, podal proto návrh, aby se pře Abrahamowiczův projekt přešlo k jednacímu po- řadu. Jeho návrh byl však zamítnut a přešlo se k debatě podrobné. Prvý odstavec, jímž se poí- ština stanoví úřadním jazykem zomského vý- boru, příjat bez debaty. Propadl pak návrh posl.
Olesnický Rus Posl Abrahamowiczův Halič
16 article
Korola, aby při změně úřadního jazyka v obci stačila nadpoloviční přitomnost členů. Jednání o dalších odstavcích návrhu přerušeno a zakon- čeno následujícího dno, kdy po řeči poslance Mogilnického celý zákon přijat polskou většinou sněmu. Poslanci ruští před třetím čte- ním opustili zasedací sín. Z Turč. sv. Martina, 14. března. (Před volbou v Pezinku.) „Nár. Nov.“ se sdě- luje z Pezinku, že slovenský národní kandidát dr. Milan I vánka promluvil programoyou řeč již v deseti obcích. Provází jej dr. Blaho. Slo- venští voličové všude jej vítají s vodostí. Voličů bude letos více, než loni. V okrese nachází se již nyní na 150 četníků, kteři táhnou v patách za drem. Ivánkom. Ale voličové nedbají četníků a drží se statečně. Maďaronský protikandidát, Demeter, s bídou silouká volební schůze. Ve Víštuku sotya se mu sešlo 20 posluchačů, a ti, když se poprvé zmínil o Slovácích, zanotovali jako na povel „Hej Slováci!“ Kandidát nechal dalšího řečnění a zmizel ze schůze. Z Terstu, 15. března. (Znásilňo v á n Slovineů.) Vlachové řídí se v otázce jazy- kové příkladem Němců; kde jsou v menšině, jako v Dalmacii, a v Tyrolsku, dovolávajíse rovného práva, kde jsou ve většině, jako v Ter- stu a na sněmě istrijském, odpírají Slovanům nejen rovné právo, nýbrž vůbec i právo exi- stence. Famosní jednání vlašské většiny na sněmě terstském v minulé schůzi, v níž Vla- chové za protestů slovinské menšiny i vládního zástupce odhlasovali si nový volební řád, nedo- volivše vůbec, aby někdo k navrženým změ- nám volebního řádu promluvil, mělo v dnešní schůzi dohru. Na počátku schůze slovinský poslanec Gorju p přečetl vlašsky protest proti násilí, spáchanému na Slovincích tim, že jim odňato slovo, sotva že začali mluviti slovinsky.
Korol Martino doktor Blaha Demeter Slovák Vlach Slovan Slovinec Pezinok Terst Dalmacie Tyrolsko Slovine Němec
17 article
Když poslanec Gorjup tentýž protest začal čísti také slovinsky, odňal mu předseda dr. Sandrinel!i opět slovo a zahájil rokování o terstské kanalisaci. Zatím, co Gorjup svj slovinský protest četl dál, Vlachové za všeobec- ného hluku odhlasovali si opět svůj návrh. T už není jednání zákonodárného sboru, to je prosté znásílňování minority. Na svém justamentu, že úřadní řečí sně- movní jest jen vlaština, trvá také vlašská většina snému istriljského, ačkolije v Istrii dle sčítání z roku 1900 jen 136 191. Vlachů a 190.774 Slovanů (Chorvatů a Slo- vinců). Vlaština však nikdy nebyla prohlášena úřadní řečí sněmovní. Viašská většina sněmovní usnesla se sice v le- tech osmdesátých dvakrát, že vlaština má bju výhradným jednacím jazykem sněmu, ale jeji usnesení nebylo nikdy předloženo k sankci, tak že moci zákona nemá. Přes to však Vlachové nechlějí dovoliti, aby zástupce vlády na do- tazy poslanců slovanských, představujících vět- šinu obyvatelstva země, odpovidal v jazyku slo- vinském neb chorvatském. R. 1905 zástupee vlády chtěl na sněmě odpověděti s l o v i n s. ky
Gorjup doktor Sandrinel Vlach Slovan Chorvat Istria
18 article
dříve však, než se dostal ke slovu, vlaští po- slanci opustili sněmovnu a sněm se stal ne- schopným usnášeli se. Od té doby se sněm ne- mohl sejíti, poněvadž vláda trvá na své povin- nosti, odpovídati Slovanům na sněmě slovansky, Vlachové však toho dopustiti nechtějí. Z té pří- činy sešlo i s lefosního sněmování, za něž žá- dali Vlachové, aby prý s mohli rozhodnöuti volební povinnosti a proto také zemský liejt- man istrijský, dr. Rizzi, resignoval na svou hodnosl. Ze Záhřeba, 13. března. (Žele z ni č n spojení s Dalmacit.) „Obzor“ obdržel z kruhů, blízkých železničnímu ředitelství, zprá- vu, že již loni v srpnu byla udělena koncese na stavbu likánské dráhy, jež má spojiti Dalmaci s uherskou železniční sítí, zvláštnímu družstvu, v němž se nachází vídeňská Unionka, peštsko agrární banka, komerční banka a akciová spo- lečnost pro stavbu železnic. Družstvo se zavá- zalo provésti stavbu dráhy do pěti let a stát mu ručí za 3% zúročení kapitálu. Náklad na stavbu dráhy rozpočten prý ve výši 90 až 95 milionů korun (1). Chorvatsko zúčastnilo by se 8 miliony ze svého investičního fondu a dodávalo by ze svých lesů potřebné na stavbu dřiví. Směr nové trati není však dosud rozhodnut, poněvadž druž. stvo má své návrhy, kdežto rakouská vláda si přeje změn co do připojení k železniční síti ra- kouské. V klubu srbsko chorvatské koalice poslanec Supilo referoval o stadiu, ve kterém se na- chází nyní stavba likánské dráhy a pro- hlásil ji za úplně zabezpečenou- Referent spolu s posl. hr. Kulmerem a drem.
Slovan Vlach doktor Rizzi Supit Záhřeb Chorvatsko komerční banka
19 article
Modakovičem byli pak zmocněni, aby v té věci dále vyjednávali v Pošti s vládou Ze Záhřeba, 14. března. (O snova ch oe vatskěho tiskového zákona.) V dne- šní schůzi sněmovní rozdána tištěná osnova nového chorvatského tiskového zákona, jenž ob- držel již předběžné schválení panovníkovo Novým zákonem zrůšují se pro noviny kau ce a dovoluje se v olná kolportáž osobám, jež si na to vymohou úřadní zmocnění. Kon- fiskace- še připoušti pro zločiny Velezrády. urážky Veličenstva a členů panovnického rodu. pro rušení veřejného pokoje, vyzvědačství, ru- šení náboženstvi, pro přestupky proti veřejné bezpečnosli a vyzývání k zločinům O bje k. tivné řlzení připouští se po konfiskaci jen v těch případech, když subjektivné stihání vin- níka jeví se nemožným. Všechny tiskové delikty spadají před porotní soudy v Záhřebě neb Oseku, jež mají rozhodovati též o žalobách pro zanedbání povinné péče redaktorů.
Záhřeb Osek Kon
20 article
Politické zprávy zahraničné. olon odilell V Praze, 16. března. Ruští studenti. Posluchačům mo skevské university po- řád ještě straší v hlavách »studentská konsti- tuce«. Profesoři jsou proti tisícům studentů malomocni, a někteří se jejich výstřednostmi příjemně bavl. »Studentská konstituce« ještě ne- mohla býti prohlášena, protože při valné hiro- madě studentstva, kde mělo být o ní hlasováno, bylo o 500 účastníků méně, než polovina, ná- sledkem čehož nemohlo býti hlasováno. Pět set moskevských universitních studentů pod vedením docenta Ustinova chtělo se vlakem vypraviti do Petrohradu, aby tam uspořádali demonstrace za to, že tři jejich kolegové, zavraždivší policistu Gorina, byl v Moskvě popraveni. Řikali, že podnikají vě- decký výlet. Ale účel cesty nezůstal utajen dráha odepřela svězti je. V Jaroslavi příšel ke gubernátoru Rim- skému Korsakovu 20letý student a nabízel mu listek do studentského koncertu. Gubernátor listek přijal a dal se se studentem do řeči, sedě v křesle. Mezitím student vytáhl revolver
Ustinov Gorin Praha Petrohrad Moskva
21 title
FEUILLETON
22 article
V Praze, 17. března.
Praha
23 article
š—. (Kronika.) Už je řádka let, e olevíráme ruskou poštu jenom s napjetím nervů jako zásilku třaskávin. Ze stránek a sloupee jen to čiší výbušncu látkou Na štěstí má život své kontrasty ! Ze psoty vichru a nečasu náhle se octneš v útulném po- kojtčku, příjemně rozpoložen v lenošce u vytope- ných kamen! Tak asi čte se vedle ostatníh časového textu ta »Korrespondence bratří Bulga kovýcha, jejiž ukázky kolují právě ruským tiském. Rus před osmdesáti lety! Idylka Tenkrát Gribojedov psal svou štiplavou ko- medii »Gore ot uma« a nikdo na svaté Rusi neměl ovšem tušení, klerak že vlipná báseň vy- sokého činovníka, zásťupce ruské velmoci v Persii, byla už vlastně předzvěstí budoucích krutých převratů! První blýskavice ! Asi jako ve Francii na sklonku osmnáctého věku Besumar- chsisova »Figarova svatbá« ! *) Tož tu idelka! Jeden z bratří Bulgako- vých žil v Petrohiradě, druhý v Moskvě. Cesl z Moskvy do Petrohradu kibitkou trvala tehdy pět duu. Bratří byli šlechtici, neměli mnoho práci. Ředitel pošty v Petrohradě, Bulgako měl nadbytek času, pročitati se žvatlavými do- pisy, které mu bratr Sášeňka každou pošto z Moskvy posílal. Neobsahovaly vlastně nel Hlepy, dnes jsou už vzáčné dobové dokumenty Doba pohádková
Bulg Rus Gribojedov Gore Figarův Sášeněk Persie Francie Bulgako Petrohirad Moskva Petrohrad Besumar
24 article
*) Ke stati! Bude li si moderní česká seéna. lskě jednou troufat životně postavit nar jevist dile, jež na Rusi prohlašují podnes za ukázkuj z nei vzacnější své tvorby? Ovšem je veselobra ve kvanž a sešlo by na překladu, aby nebyl jen knižný te především m l uv ný Sáša Bulgakov obýval na předměstí »Ne- meckaja sloboda« vlastní velký dům. Žil zde svůj bezstarostný šlechtický život, byl pánem a majitelem asi pěti set duší a k vůli cti, ab zastával také nějaký »čin«, byl úřadníkem při archivu zahraničného ministerstva. Sice jen i- síc rublů gáže, ale žádná práce. Moskevská společnost doby Gribojedovy ! Zábavy, hostiny návštěvy s projiždkami, pikantní klepy, komické episodky. Poznáváme knížete Golicina. B dvacet let moskevským gubernátorem, ale správně rusky mluvit se nenančil. Rozmařilého knížete Jusupova! Na svém panství Archanděl skoje dával velkolepé slavnosti! Čteme o baletu ko- mořiho Rževského“! Své nevolníky dal vyuči baletu. Mezi představením pokřikoval ze své lože a opravoval: »Aňuto, špičky výše ! Gru- šeňko, ruce, ruce!« . . . Dovídáme se o pan- ských kočích, oděných kožichy za 12.000 rublů, o moskevských požárech, ke kterým se sjižděla panstva jako do divadla ! Hořel Mar- tinův dům, celá společnost byla pobromadě V ulicích postranních stály kočáry dvojí řadou jako při promenádním koncertě v sadě »Sokol- niky«. Nebylo nic divného; zastaví na ulici kočár, z okna slyšet hlas netrpělivě baryšeňky Volá na kočího: »Copak stavíš, ťulpase ! vždy tu — nehoři!« Také hasičstvo nebralo svůj úko tuze přísně. O bohatém Davídovu vypravovali, že si basiče vůbec zakázal, když u něho hořelo. »Jen nechte hořet !« volal na ně. »Beztoho jste přišli, jen abyste kradli!« A policie tenkráo proti vůli pansíva ještě nic nezmohlal
Bulgakov Gribojedov Golicin Jusupův Rus Grus Mar Sokolnika
25 article
Nejvítanější kratochvilí v tak povalečněm životě byla takhle pořádná sensace Jednou, u Sucharevovy věže, spadne kočár se vším spřežením do otevřené studny. Sotv se zpráva roznesla po městě, hned všude zapřá- hajt. Od Arbatu, z Prečistěnky, od Serpucliov- ské brány brčí panské ekypáže. Jak pak se to přihodilo? Starou studnu pokryli prkny, prkna prohnila a jak vůz jede, všecko se probořilo, koně i lidé. Lidé to zaplatili jen leknutím, ale jeden kůň byl na místě mrtev. — A pár stál pět tisíc rublů ! doklád Bulgakov. A nejen chtivá událostí rozčilujících byl moskevská panstva! Ale i báječně lebkověrná a prostomyslná. Nějaký blázínek, pan Sokovnin, jednou na veřejné ulici, tváří ve tvář mnoha kolemjdoucích padne před kněžnou Vjazemskou na kolena a vyznává ji lásku. Druhého dne vý- jev opakoval. Všude se o tom mluví a třetiho dne sjiždi se celá Moskva, aby byla svědkem, jak pan Sokovnin bude na boulevardu klečet před Věrou Vjazemskou! Věřili, že se to tak bude opakovat denně. Přes 500 kočářů a ko- lesek se sjelo. A otázky se všech stran: » Je tu Sokovnin?«. »Kde je Sokovnin?« »Ukažte mi, která je Vjazamská?« ... Na štěstí vložila se do věcis policie. Hned druhého dne nešťastného Romea sebrala a rodině odevzdalaí Však o tom nikdo nezvěděl! Bulgakov nezná většího potěšeníi nož jezdi po městě od známého ke známému a přináše důležité zprávy. Je uzavřen mír s Tureckem, car do Moskvy přijede a pod. — Jako vítr jsem to roznesl po městě chlubí se petrobradskému panu bratrovi.
Sucharevův Bulgakov Sokovnin Vjazemska Arbat Moskva Turecko
26 article
Byly také události méně svěloborné. Někd vyznamenán řádem, jiný poslán »v odstavku atd. Ani těmi drobnůstkami nepohrdá horlivý roznášeč. Bylo takových hojně ve společnosti Řikalo se jim »nuvelisti«. Nemělo tak neliby přípach jako »spletnici« (klevetníci). Jenže druzí raději trousili, co bylo — nevlidného. Nějaký párek se rozsnoubil, Boseňka Jusupov prohrá tři tisíce v klubu — a to hned proletělo bleskem vším městem. Prý na něm anglický vyslane vybrál — milion. Obzvláštá horlivým »navel stou« osvědčil se kníže Odojevský. Schválně najal byt proti poště, aby hned viděl, jakmil pošta přijede a byl dříve na místě než ostatní. Trpěl touže vášní, jaká dnes lomcuje hrudí řád- ného lokálního reportera. Noviny, dnešního slo- žení Moskva tehdy neznala. Dopodrobna liči Bulgakov, jak přivezena do Moskvy mrtvola cara Alexandra I. a smutečný průvod městem. Byly obavy, aby se lid nebouřil a nežádal otevřiti rakev. Mnoho šlechticů od- jelo strachem na venek. Však. lid zůstal klidný Za to vzácná panstva byla tuze nespokojena s náčelníkem Kremlu knižetem Jusupovem. Roznesla se mezi šlechtou zpráva, umrlči vůz stál prý jenom 1500 rublů ! Jaká špinavost! — Zdejší šlechta byla by s radostí oběto- vala na vůz sto tisíe ! poznamenává zpravodaj. Ne, tenhle Jusupov, jaký škudla! Ani katafalk se nelibil! Aršin tafetu na něm stál všeho všudy 1 r. 50 kop. Moskvi- čané omakávali látku a shledávali, že je špatná. Hrozně laciná! Obzvláště si uškodil Jusupov, že účastníky průvodu v Petrovském zámku ne- pohostil. Ani stakanu čaje, ani čeho na vidličku nepodáno! Na to přec všichni počitali! — Co pak se dalo také od toho Tatar očekávat? A rozhorlení bylo tak obecné, že mily Jusupov ujel do Petrohradu, aby se tam moh omluvit.
Boseněk Jusupov Odojevský Bulgakov Jusupov Tatar Moskva Kreml Petrohrad
27 article
Gribojedov stal se v Persii žertvou vražed- ného útoku. Aby hrozící zápletce předešel, vy- slal šach zvláštní poselstvo do Petrohradu. V čele byl královský princ. Poselstvo v Moskvě slavně uvitali. Bulgakov, mezi tim už povýšený za komořího, přidělen Peršanovi jako čestný po bočník. Se vzáeným hostem byla těžká řeč, znal leda několik francouzských drobtů. Aby se za- vděčil, nacvičil si Bulgakov pro každý den ně- jskou perskou průpovidka . . . A prilezitostně odříkával urozenému vyslanci, co uměl. Vedli hosta do divadla, do sbírky voskových panáčků, pořádali velká vítání v panských domácnostech. Muži od Východu se všude náramně líbilo, Bul- gakov jej všude doprovázel. Konečně nadešla chyíle odjezdu. Na rozloučenou byl skvělý večer u Bulgakových. Jedna dceruška domácí před- nesla několik písní, hrály se společenské hry, prine dělal slepou bábu a bavil se výborně. Na konec jej mladé dámy podělily ukázkami vlast- ních výšivek a dárky. Peršan sundal s prstu tirkisový kroužek a daroval. jej domácí paní. Bulgakov dostal drahocennou šavli, domácí ba- rišeňky po lacinějším hedvábném nákrčníku.
Gribojedov Bulgakov Peršan Persie Petrohrad Moskva
28 article
Jindy navšifvila staré carské město proslulá zpěvačka Henrieta Sontagová. Dávala v červenci tři koncerty a shrábla za ně čtyřicet tisíc rublů. Pak přišel jiný host, cholera. Páni »nuvelisté- měli vděčnou látku. Přemršťovali, až hrůza. Z deseti mrtvých za den udělali dvě stě. Psaní na poště propichována a desinfikován Potom propuklo polské povstání. Na cho- leru se zapomnělo. Dobyta Varšava. Jásot! Vy- pravováno, jak polský generál oslovil vítěze Děbiče: — Nesmí se zapomínat, Jasnosti, jsme brati — Zajísté! odpověděl prý Děbič, však vy zase, generále, nezapomínejte, že Kain a Abel byli — také bratří! Celé čtvrtstoletí vedl pisatel živoť tichého, spokojeně si lelkujícího pozorovatele. Konečně jej jmenovali ředítelem pošt v Moskvě! Přijemný úřádek! Vynášel 60.000 rublů. Teď přestal býti pouhým »barinem« a stal se stalečným »či- novníkem«. »Nuvelistika« ho přešla. V Moskvě přestali vídat, jak objíždí s novinkami od domu k domu Jaké časy vzdáleně! Dnešním Moskvanům čte se všecko asi. jakoby psáno z jiného svěla. Nám — ta ké
Sontagová Kain Ábel Moskvan Varšava Zajísta Moskva