1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 17. března 1907.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. list
pledplácí ve
v Praze v adninhstn
n. : : s k=
k dvojí donáškou
kei
nkia. : : :
unbe ..: 2 K gol
rošton
nkich. : : :
vdrojí zianio
::kei
liudolo
Praha
5
article
ěvon Dsendouboq ěvain
7
article
v arobném prodeji
vshní číslo o sobě . . . z 2h
vápoladní.
Ve alislkách na veskov
ranní číslo.. . . . . . . 10k
odpelední. . . . . . . . 4 k
1nser at
plati se hotově zapřel.
Předplacení a dnserty přijímá sdminl-
strace v Marisnské vlicl e.s
Tam nacbkrají so 1éž redla koe
tiskárna a ozpedlce . Národnich Llstd“,
Rakopiny se nevraeejl
Tama
Národnich Llstd
8
article
Duešní čislo pro Prabu Je v 22 stranácl.
Duešní čislo pro Prabu Je v 22 stranácl.
Všelikde tak stropy praskaji
Sensace sensaci stíha! Nad sněmovnou
ruskou v nádherném, však starém paláci
Taurickém praskl a částečně se sřítil stro
— na štěstí v časné hodině ranní, kdy sně-
movna byla ještě prázdná, takže pro tu
chvíli duma rüská nemá kde rokovat: —a
v týž den také v Uhrách to povážlivě
prasklo v lešení, roubeném oběma vládami
soustáti habsburského k jakémus takémus
zachování jeho celní a hospodářské jed-
poty. —
V Petrohradě jest patrně co činiti s ka-
tastrofou nezaviněnou nikým, leč zubem
česu, ač nescházelo hned v první chvíli vše-
stranného zděšení podezřivačů v dumě, ha-
dajících na úklad, ba spiknut
reakce proti zastupitelstvu lidovému ! Tak
na př. vypravoval posl. Doljenkov, kterak
prý hned za první dumy vládní komisaři
nelajili poslancům, že stropy velké dvorany
i ostatních komnat Taurického paláce jsou
chatrny a nespolehlívy. Po rozpuštění dumy
nařízeny pak veliké opravy celé budovy, jež
stály milion rublů; a tu sluší prý se tázati,
nebyla-li podobná katastrofa obmýšlena?
Předseda dumy Golovin podezřívač
okřikl, avšak ihned vyvstal drubý, sociální
demokrat Alexinski: »Nechť se okamžitě vy-
najde pro zasedání dumy místnost nejbez-
pečnější« — volal — »a spadne-li take
nad tou strop, pak bude národ vědět,
kolik uhodilo. Nedivil jsem se pranic, když
jsem dostal zprávu o spadnutí stropu. V po-
licejním ředitelství jsou stropy
pevnější.« — Duma rokovala prozatím v ji-
ném sále paláce Taurického, nad nímž zvedá
se báně. »Rokujme rychle, neboť i zde může
nadejíti katastrofa !« strašil sociální revoluč-
ník Abramov, načež trudovník Bulov mu
odtušil: »Pro to se rozčilovat? V Rusku s
udály již borší věci !« —
Uhry
Petrohrad
Rusko
Taurický
9
article
Avšak i kdyby vyšlo na jevo, že kata-
strofa zaviněna liříšnou nedbalostí přísluš
ných stavitelův, jimž svěřeny byly opravy
budovy, nebude to míti pro trvání dumy
ruské žádných zlých následkův. Vynajde s
pro ni v Petrohradě zajisté bez velkých
obtíží jiná důstojná dvorana a nehoda brz
se odbude staroroským »ničevo«l
Ale trblina, která náhodou v týž den
praskla v Uhrách řečí ministra Ferencze
Košuta v Czegledu, může míti pro
poměr Cislajtanie a Uher věru trvalejší
i osudnější následky! — —
Oč jedná se při tom celém tajném
zápasu rakouské vlády s uherskou, jehož
účastní se s ostatními také náš česk
sněm, ačkoliv jest ubohému šermovati
v pravém slova smyslu se zavázanýma očima
do tmy a do vzduchu, poněvadž vláda ví-
deňská neuznala za vhodné, aby dodnes
i jen jediným slovem naz načila
mu stav sporu
Jedná se o to, aby nynějšímu prozatím-
nému hospodářskému poměru mezi oběma
polovinami říše, jenž se označuje formul
t. zv. reciprocity (t. j. po česku: jak ty mně,
tak já tobě), byla učiněna přítrž spořádaným
stavem zákonným, jasnou a dobrou jsmlouvou
o jednotu celní a obchodní, kterou
si vláda rakouská přeje uzavříti aspoň na
20 let, tedy až do r. 1927, »kratší, toliko
do r. 1917 trvající pospolitost celní s vy-
hlidkou na potomní celní šraňky na
hranicích uberských, nemá pro
nás ceny. To raději pracujme k urvch-
lení hospodářské naší rozluky
od Uber!« zvolal nedávno německý minist
krajan Prade veřejně v Liberci.
Ferencz Košut
Czegled
Petrohrad
Uhry
Liberec
10
article
A odtud zni to veškerým německým
táborem, ba i ze všech skoro sněmů zem-
ských této poloviny říše! »Vládo Beckova
nesvoluj ku dalšímu prodlužování posavad-
ního poměru reciprocity, při němž jsme tak
šizení se strany uherské. Domahej se zákon-
ného upravení poměru našeho hospodář-
ského celní jednotou aspoň 20letou, avšak
nezaplať Uhrám za toto prodloužení celní
jednoty žádnými hospodářskými neb finančním
ústupky k naší škodě, aniž je vykupuj snad
prodloužením privileje národní banky ra-
kousko-uherské; nýbrž shledáš-li, že nelze
zabezpečiti našim zájmům hospodářským
finančním úplnou rovnoprávnost s uberskými
— připravuj ihned vše, abychom do roku
1917 mohli veškeru celní a hos po-
dářskou pospolitost svou s Uhry
rozvázatl«
Tak vyznívá resoluce, o níž se 15. t. m
usnesla komise s němu českého, taký
neb podobný jest tenor ostatních resolucí
sněmův zemských, kteréž moudrost politiky
rakouské chce dnes stlačiti na
pouhá rozšířená okresní zastu-
pitelstva, papouškujíc po německém
centralistovi Körbrovi, že prý sněmové
zemští jsou po více pouhými sbor
s právními nežli zákonodárnými !
Jakž by tato nejapnost vídeňská ušla
bystrozraku Maďarův. Kdo stojí za vládou
rakouskou? tázal se Košut v Czegledu
»Nikdo než pouhé interesy a podjatost.
Beckův
Maďarův
Košut
Uhry
národní banka rakouský
11
article
Interesy jednotlivých národností
a podjatost lidu, v němž neustálé třenice,
pochodící z našeho nepřirozenéh
poměru, zplodily pocity nepřátelské proti
nám; avšak za vládou uherskou stojí oproti
tomu celý uherský národl«
Má to pan baron Beck s grácií podán
na přivítanou při dnešním svém zavítání do
Pešti ! Než, tuto voničku by konečně p. Beck
vždy ještě snesl. Avšak co Košut pro-
jevil v Czegledu s pavlánu tamní rad
nice shromážděnému zástupu 30.000 lidu
maďarského o mezích, za které Vláda
uberská při nynějším vyjednávání svém
s vládou uherskou naprosto a nikdy
nepůjde: to zní věru jako — povážlivé
prasknutí stropu nad hlavo ull
Již den před tím v kuloáru sněmovny
uherské Košut přívržehcům svým vyjevil, že
se vyjednávání mezi Vídní a Peští valně
nedaří, ze obtíže, jakéz se dohodě oba-
polné v cestu staví, jsou jako hory veliké.
Beck
Košut
Pešť
Vídeň
12
article
Však i kdyby prý dosáhlo se dohiody.
dodal, nemůže býti absolutně řeči o nějaké
úmluvě, sahající přes r. 1917. »Vláda uher
ská uzavře smlouvu, sabající pouze k r. 1917
Toliko kdyby se již nyní vídaly vy zl
skati (na straně rakouské) záruí k
pro to, že hospodářská samostatno st
Uher bude po roce 1917 zabezpe-
čena, mohla by se vláda uherská k tomu
naklonit, aby již nyní uzavřela s rakouskou
vládou druhou, delší smlouvu, kte-
rouž by se náš hospodářský poměr vůči
Rakousku na základě úplné hospodářské
naší samostatnosti upravil zákonně od roku
1917 na dalších deset let«
Tento výrok Košutův zkritisoval »Peste
Lloyd« jako nejasné klábosení; vždyť prý
přece již nyní Uhry stojí na právním stano
visku hospodářské svě samostatnosti, jakých
prý ještě garancii potřebují od Rakouska pro
budoucnost? Nuže, den na to — 15. března
o národním to svátku jitřenky maďarské svo-
body v roce 1848 promluvil Košut v Czegledu
tedy jasněji: »Jsme v postavení obtížnéml-
žaloval lidu maďarskému: »Našli jsme ho-
tovou situaci, kterou nemůžeme do roku
1915 neb 1917 otřásti, aniž bychiom se
Uher
Košutův
Peste
Lloyd
Košut
Rakousko
13
article
s celou Evropou neutkali ve válce celní.
Dokud trvají smlouvy obchodní s cizím
státy, nemůžeme proti Rakousku zříditi své
samostatné celní území bez svolení oněch
cizích států; a toho svolení, na nich nedo-
sáhneme.
Avšak jest vyloučeno, abychom
úmluvu, jakou dnes můžeme uzavříti
s Rakouskem, uzavírali na delší dobu než
po rok 1917. Za touto časovou m ezí
můžeme uzavírati toliko smlouvu na zá-
kladě skutečně zřízených celních
šraňkův. Buďto již nyní pro onu dobu, aby
se uvarovalo nejistotě, anebo teprv až potom
r. 1915 uebo 1917. Co mne se týče-
pochybuji, že by již nyní dala se
uzavříti smlouva s Rakouskem na zá-
kladě skutečného zřízení ce-
ních šraňkův.
Pro dobu po roce 1917 vejde však
země uherská pouze a jedině na základě
samostatného celního území a fakticky po
stavených celních šraňků svých ve smlouv
s ostatními zeměmi Jeho Veličenstva, neb
jinak nedá se uzavření smlouvy vůbec mysliti.
Samostatná národní banka uherská jest
úzce sloučena s hospodářskou samostatností
naší a v této příčině jsme vázáni pouze do
roku 1910. Tento skutek chovám stále na
zřeteli.« — Na pozdější hostině pak Koš ut
doložil: »Tolik jest jisto, že se b ud
s Rakouskem vůbec nevyrovnáme,
anebo vyrovnáme-li se, tož jen
jako svobodný stát se svobod-
ným státem, totiž tak, aby nase
zájmy v každém ohledu zůstaly
uhájeny.« —
Tato sebevědomá mluva uherského mi
nistra obchodu zní rakouským ministrům
kteří dnes přibudou na konference do Pešti.
věru maloslibně vstříc. Touto czegledskou
řečí Košutovou všemu světu jest zjevna
trhlina v stropě dualismu, kterou nelze pře-
lepiti již žadným ruským plátnem jako ten
strop ruské dumy
Evropa
Rakousko
Pešť
samostatný národní banka
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. března. (K uherském
vyrovnán!) Dnes byla ve Vídní ministerská
rada, jež věnována opětně rakousko uherskému
vyrovnání. Na přetřes, vzata zejmena řeč, klerou
uherský ministr obchodu Kosut promluvi
v Czeglodu a v níž se vyslovil rozhodně prot
dlouhodobému vyrovnání, trvaje na celní samo-
staností Uher po roce 1917. Po télo řeči z
se pochybným, že vůbec bude možno uzavřni
diouhodobě vyrovnání. Vyrovnání do roku 1917
nemá však pro Rakousko ceny. Za daných okol-
ností zdá se pravděpodobným, že nebude uza-
vřeno nijaké vyrovnání a zachová se jen poman
reciproční do r. 1917, t. j. do vypršení ob-
chodních smluv s cizími státy.
V Praze, 15. března. (Dalštrozšíře
zemské samosprávy v Haliči.) Př
vržencc strany všerolské, posl. Tarna w ski
podal v halíčském sněmě návrh na zřízen
zvláštního správního soudu pr
Halič. Dle jeho návrhu má napřiště odpad-
nouti odvolání k ministerstvu ve všech věcech.
podléhajících zákonodárstvu zemskému a má s
zříditi zemský správní soud ve Lvově, k němuz
by se mohl odvolatí každý, kdo se bude citii
poškozeným na svém právě nezákonným roz-
hodnutím okresního hejímana neb místodržitele.
aneb kteréhokoli úřadu samosprávného
V Praze, 16. března. (Jazyková otáz-
ka u samosprávných úřadů halič-
ských.) Ve středu započala v haličském sněm
politická debata o návrhu posl. Abrahamo-
wicze, jímž se upravuje užívání zemských ja-
zyků v samosprávných úřadech haličských, t.j.
v zemském výboru, zastupitelstvech okrosnícha
Uher
Praha
Vídeň
Rakousko
Halič
Lvov
15
article
obecných. V rozpravě povšechné ujal se proti
návrhu slova ruský poslanec Olesnický.
který dovozoval, že účel návrhu jest utvrditi sílu
a nadvládu národa polského v Haliči a Rusům
nezbývá, než buď kapitulovati, nebo se brániti
do posledního dechu. Ruská menšina sněmovní
spatřuje největší nebezpečí pro svůj národ v §4.
nového zákona, jímž se třadním jazykem okres-
ních a obecných zastupitelstev stanoví ny něj
ši úřadní jazyk, jenž smí býti příště změněn jen
za přítomnosti tří čtyrtin členů zastupitelstva.
Dosud bylo v zastupitelstvech klidno; návrl
Abrahamowiczův vnáší do nich oheň a bouri.
Posl. Olesnický, podal proto návrh, aby se pře
Abrahamowiczův projekt přešlo k jednacímu po-
řadu. Jeho návrh byl však zamítnut a přešlo se
k debatě podrobné. Prvý odstavec, jímž se poí-
ština stanoví úřadním jazykem zomského vý-
boru, příjat bez debaty. Propadl pak návrh posl.
Olesnický
Rus
Posl
Abrahamowiczův
Halič
16
article
Korola, aby při změně úřadního jazyka v obci
stačila nadpoloviční přitomnost členů. Jednání
o dalších odstavcích návrhu přerušeno a zakon-
čeno následujícího dno, kdy po řeči poslance
Mogilnického celý zákon přijat polskou
většinou sněmu. Poslanci ruští před třetím čte-
ním opustili zasedací sín.
Z Turč. sv. Martina, 14. března. (Před
volbou v Pezinku.) „Nár. Nov.“ se sdě-
luje z Pezinku, že slovenský národní kandidát
dr. Milan I vánka promluvil programoyou řeč
již v deseti obcích. Provází jej dr. Blaho. Slo-
venští voličové všude jej vítají s vodostí. Voličů
bude letos více, než loni. V okrese nachází se
již nyní na 150 četníků, kteři táhnou v patách
za drem. Ivánkom. Ale voličové nedbají četníků
a drží se statečně. Maďaronský protikandidát,
Demeter, s bídou silouká volební schůze. Ve
Víštuku sotya se mu sešlo 20 posluchačů, a ti,
když se poprvé zmínil o Slovácích, zanotovali
jako na povel „Hej Slováci!“ Kandidát nechal
dalšího řečnění a zmizel ze schůze.
Z Terstu, 15. března. (Znásilňo v á n
Slovineů.) Vlachové řídí se v otázce jazy-
kové příkladem Němců; kde jsou v menšině,
jako v Dalmacii, a v Tyrolsku, dovolávajíse
rovného práva, kde jsou ve většině, jako v Ter-
stu a na sněmě istrijském, odpírají Slovanům
nejen rovné právo, nýbrž vůbec i právo exi-
stence. Famosní jednání vlašské většiny na
sněmě terstském v minulé schůzi, v níž Vla-
chové za protestů slovinské menšiny i vládního
zástupce odhlasovali si nový volební řád, nedo-
volivše vůbec, aby někdo k navrženým změ-
nám volebního řádu promluvil, mělo v dnešní
schůzi dohru. Na počátku schůze slovinský
poslanec Gorju p přečetl vlašsky protest proti
násilí, spáchanému na Slovincích tim, že jim
odňato slovo, sotva že začali mluviti slovinsky.
Korol
Martino
doktor
Blaha
Demeter
Slovák
Vlach
Slovan
Slovinec
Pezinok
Terst
Dalmacie
Tyrolsko
Slovine
Němec
17
article
Když poslanec Gorjup tentýž protest začal čísti
také slovinsky, odňal mu předseda dr.
Sandrinel!i opět slovo a zahájil rokování
o terstské kanalisaci. Zatím, co Gorjup svj
slovinský protest četl dál, Vlachové za všeobec-
ného hluku odhlasovali si opět svůj návrh. T
už není jednání zákonodárného sboru, to je
prosté znásílňování minority.
Na svém justamentu, že úřadní řečí sně-
movní jest jen vlaština, trvá také vlašská
většina snému istriljského, ačkolije
v Istrii dle sčítání z roku 1900 jen 136 191.
Vlachů a 190.774 Slovanů (Chorvatů a Slo-
vinců). Vlaština však nikdy nebyla
prohlášena úřadní řečí sněmovní.
Viašská většina sněmovní usnesla se sice v le-
tech osmdesátých dvakrát, že vlaština má bju
výhradným jednacím jazykem sněmu, ale jeji
usnesení nebylo nikdy předloženo k sankci, tak
že moci zákona nemá. Přes to však Vlachové
nechlějí dovoliti, aby zástupce vlády na do-
tazy poslanců slovanských, představujících vět-
šinu obyvatelstva země, odpovidal v jazyku slo-
vinském neb chorvatském. R. 1905 zástupee
vlády chtěl na sněmě odpověděti s l o v i n s. ky
Gorjup
doktor
Sandrinel
Vlach
Slovan
Chorvat
Istria
18
article
dříve však, než se dostal ke slovu, vlaští po-
slanci opustili sněmovnu a sněm se stal ne-
schopným usnášeli se. Od té doby se sněm ne-
mohl sejíti, poněvadž vláda trvá na své povin-
nosti, odpovídati Slovanům na sněmě slovansky,
Vlachové však toho dopustiti nechtějí. Z té pří-
činy sešlo i s lefosního sněmování, za něž žá-
dali Vlachové, aby prý s mohli rozhodnöuti
volební povinnosti a proto také zemský liejt-
man istrijský, dr. Rizzi, resignoval na svou
hodnosl.
Ze Záhřeba, 13. března. (Žele z ni č n
spojení s Dalmacit.) „Obzor“ obdržel
z kruhů, blízkých železničnímu ředitelství, zprá-
vu, že již loni v srpnu byla udělena koncese
na stavbu likánské dráhy, jež má spojiti Dalmaci
s uherskou železniční sítí, zvláštnímu družstvu,
v němž se nachází vídeňská Unionka, peštsko
agrární banka, komerční banka a akciová spo-
lečnost pro stavbu železnic. Družstvo se zavá-
zalo provésti stavbu dráhy do pěti let a stát mu
ručí za 3% zúročení kapitálu. Náklad na stavbu
dráhy rozpočten prý ve výši 90 až 95 milionů
korun (1). Chorvatsko zúčastnilo by se 8 miliony
ze svého investičního fondu a dodávalo by ze
svých lesů potřebné na stavbu dřiví. Směr nové
trati není však dosud rozhodnut, poněvadž druž.
stvo má své návrhy, kdežto rakouská vláda si
přeje změn co do připojení k železniční síti ra-
kouské.
V klubu srbsko chorvatské koalice poslanec
Supilo referoval o stadiu, ve kterém se na-
chází nyní stavba likánské dráhy a pro-
hlásil ji za úplně zabezpečenou-
Referent spolu s posl. hr. Kulmerem a drem.
Slovan
Vlach
doktor
Rizzi
Supit
Záhřeb
Chorvatsko
komerční banka
19
article
Modakovičem byli pak zmocněni, aby v té věci
dále vyjednávali v Pošti s vládou
Ze Záhřeba, 14. března. (O snova ch oe
vatskěho tiskového zákona.) V dne-
šní schůzi sněmovní rozdána tištěná osnova
nového chorvatského tiskového zákona, jenž ob-
držel již předběžné schválení panovníkovo
Novým zákonem zrůšují se pro noviny kau ce
a dovoluje se v olná kolportáž osobám,
jež si na to vymohou úřadní zmocnění. Kon-
fiskace- še připoušti pro zločiny Velezrády.
urážky Veličenstva a členů panovnického rodu.
pro rušení veřejného pokoje, vyzvědačství, ru-
šení náboženstvi, pro přestupky proti veřejné
bezpečnosli a vyzývání k zločinům O bje k.
tivné řlzení připouští se po konfiskaci jen
v těch případech, když subjektivné stihání vin-
níka jeví se nemožným. Všechny tiskové delikty
spadají před porotní soudy v Záhřebě
neb Oseku, jež mají rozhodovati též o žalobách
pro zanedbání povinné péče redaktorů.
Záhřeb
Osek
Kon
20
article
Politické zprávy zahraničné.
olon odilell V Praze, 16. března.
Ruští studenti.
Posluchačům mo skevské university po-
řád ještě straší v hlavách »studentská konsti-
tuce«. Profesoři jsou proti tisícům studentů
malomocni, a někteří se jejich výstřednostmi
příjemně bavl. »Studentská konstituce« ještě ne-
mohla býti prohlášena, protože při valné hiro-
madě studentstva, kde mělo být o ní hlasováno,
bylo o 500 účastníků méně, než polovina, ná-
sledkem čehož nemohlo býti hlasováno.
Pět set moskevských universitních
studentů pod vedením docenta Ustinova chtělo
se vlakem vypraviti do Petrohradu, aby tam
uspořádali demonstrace za to, že tři jejich
kolegové, zavraždivší policistu Gorina, byl
v Moskvě popraveni. Řikali, že podnikají vě-
decký výlet. Ale účel cesty nezůstal utajen
dráha odepřela svězti je.
V Jaroslavi příšel ke gubernátoru Rim-
skému Korsakovu 20letý student a nabízel mu
listek do studentského koncertu. Gubernátor
listek přijal a dal se se studentem do řeči,
sedě v křesle. Mezitím student vytáhl revolver
Ustinov
Gorin
Praha
Petrohrad
Moskva
22
article
V Praze, 17. března.
Praha
23
article
š—. (Kronika.) Už je řádka let, e
olevíráme ruskou poštu jenom s napjetím nervů
jako zásilku třaskávin. Ze stránek a sloupee
jen to čiší výbušncu látkou
Na štěstí má život své kontrasty ! Ze psoty
vichru a nečasu náhle se octneš v útulném po-
kojtčku, příjemně rozpoložen v lenošce u vytope-
ných kamen! Tak asi čte se vedle ostatníh
časového textu ta »Korrespondence bratří Bulga
kovýcha, jejiž ukázky kolují právě ruským
tiském. Rus před osmdesáti lety! Idylka
Tenkrát Gribojedov psal svou štiplavou ko-
medii »Gore ot uma« a nikdo na svaté Rusi
neměl ovšem tušení, klerak že vlipná báseň vy-
sokého činovníka, zásťupce ruské velmoci v Persii,
byla už vlastně předzvěstí budoucích krutých
převratů! První blýskavice ! Asi jako ve
Francii na sklonku osmnáctého věku Besumar-
chsisova »Figarova svatbá« ! *)
Tož tu idelka! Jeden z bratří Bulgako-
vých žil v Petrohiradě, druhý v Moskvě. Cesl
z Moskvy do Petrohradu kibitkou trvala tehdy
pět duu. Bratří byli šlechtici, neměli mnoho
práci. Ředitel pošty v Petrohradě, Bulgako
měl nadbytek času, pročitati se žvatlavými do-
pisy, které mu bratr Sášeňka každou pošto
z Moskvy posílal. Neobsahovaly vlastně nel
Hlepy, dnes jsou už vzáčné dobové dokumenty
Doba pohádková
Bulg
Rus
Gribojedov
Gore
Figarův
Sášeněk
Persie
Francie
Bulgako
Petrohirad
Moskva
Petrohrad
Besumar
24
article
*) Ke stati! Bude li si moderní česká seéna.
lskě jednou troufat životně postavit nar jevist
dile, jež na Rusi prohlašují podnes za ukázkuj z nei
vzacnější své tvorby? Ovšem je veselobra ve
kvanž a sešlo by na překladu, aby nebyl jen knižný
te především m l uv ný
Sáša Bulgakov obýval na předměstí »Ne-
meckaja sloboda« vlastní velký dům. Žil zde
svůj bezstarostný šlechtický život, byl pánem
a majitelem asi pěti set duší a k vůli cti, ab
zastával také nějaký »čin«, byl úřadníkem při
archivu zahraničného ministerstva. Sice jen i-
síc rublů gáže, ale žádná práce. Moskevská
společnost doby Gribojedovy ! Zábavy, hostiny
návštěvy s projiždkami, pikantní klepy, komické
episodky. Poznáváme knížete Golicina. B
dvacet let moskevským gubernátorem, ale správně
rusky mluvit se nenančil. Rozmařilého knížete
Jusupova! Na svém panství Archanděl skoje
dával velkolepé slavnosti! Čteme o baletu ko-
mořiho Rževského“! Své nevolníky dal vyuči
baletu. Mezi představením pokřikoval ze své
lože a opravoval: »Aňuto, špičky výše ! Gru-
šeňko, ruce, ruce!« . . . Dovídáme se o pan-
ských kočích, oděných kožichy za 12.000
rublů, o moskevských požárech, ke kterým se
sjižděla panstva jako do divadla ! Hořel Mar-
tinův dům, celá společnost byla pobromadě
V ulicích postranních stály kočáry dvojí řadou
jako při promenádním koncertě v sadě »Sokol-
niky«. Nebylo nic divného; zastaví na ulici
kočár, z okna slyšet hlas netrpělivě baryšeňky
Volá na kočího: »Copak stavíš, ťulpase ! vždy
tu — nehoři!« Také hasičstvo nebralo svůj úko
tuze přísně. O bohatém Davídovu vypravovali,
že si basiče vůbec zakázal, když u něho hořelo.
»Jen nechte hořet !« volal na ně. »Beztoho jste
přišli, jen abyste kradli!« A policie tenkráo
proti vůli pansíva ještě nic nezmohlal
Bulgakov
Gribojedov
Golicin
Jusupův
Rus
Grus
Mar
Sokolnika
25
article
Nejvítanější kratochvilí v tak povalečněm
životě byla takhle pořádná sensace
Jednou, u Sucharevovy věže, spadne kočár
se vším spřežením do otevřené studny. Sotv
se zpráva roznesla po městě, hned všude zapřá-
hajt. Od Arbatu, z Prečistěnky, od Serpucliov-
ské brány brčí panské ekypáže. Jak pak se to
přihodilo? Starou studnu pokryli prkny, prkna
prohnila a jak vůz jede, všecko se probořilo,
koně i lidé. Lidé to zaplatili jen leknutím, ale
jeden kůň byl na místě mrtev.
— A pár stál pět tisíc rublů ! doklád
Bulgakov.
A nejen chtivá událostí rozčilujících byl
moskevská panstva! Ale i báječně lebkověrná
a prostomyslná. Nějaký blázínek, pan Sokovnin,
jednou na veřejné ulici, tváří ve tvář mnoha
kolemjdoucích padne před kněžnou Vjazemskou
na kolena a vyznává ji lásku. Druhého dne vý-
jev opakoval. Všude se o tom mluví a třetiho
dne sjiždi se celá Moskva, aby byla svědkem,
jak pan Sokovnin bude na boulevardu klečet
před Věrou Vjazemskou! Věřili, že se to tak
bude opakovat denně. Přes 500 kočářů a ko-
lesek se sjelo. A otázky se všech stran: » Je tu
Sokovnin?«. »Kde je Sokovnin?« »Ukažte mi,
která je Vjazamská?« ... Na štěstí vložila se
do věcis policie. Hned druhého dne nešťastného
Romea sebrala a rodině odevzdalaí Však o tom
nikdo nezvěděl!
Bulgakov nezná většího potěšeníi nož jezdi
po městě od známého ke známému a přináše
důležité zprávy. Je uzavřen mír s Tureckem,
car do Moskvy přijede a pod.
— Jako vítr jsem to roznesl po městě
chlubí se petrobradskému panu bratrovi.
Sucharevův
Bulgakov
Sokovnin
Vjazemska
Arbat
Moskva
Turecko
26
article
Byly také události méně svěloborné. Někd
vyznamenán řádem, jiný poslán »v odstavku
atd. Ani těmi drobnůstkami nepohrdá horlivý
roznášeč. Bylo takových hojně ve společnosti
Řikalo se jim »nuvelisti«. Nemělo tak neliby
přípach jako »spletnici« (klevetníci). Jenže druzí
raději trousili, co bylo — nevlidného. Nějaký
párek se rozsnoubil, Boseňka Jusupov prohrá
tři tisíce v klubu — a to hned proletělo bleskem
vším městem. Prý na něm anglický vyslane
vybrál — milion. Obzvláštá horlivým »navel
stou« osvědčil se kníže Odojevský. Schválně
najal byt proti poště, aby hned viděl, jakmil
pošta přijede a byl dříve na místě než ostatní.
Trpěl touže vášní, jaká dnes lomcuje hrudí řád-
ného lokálního reportera. Noviny, dnešního slo-
žení Moskva tehdy neznala.
Dopodrobna liči Bulgakov, jak přivezena do
Moskvy mrtvola cara Alexandra I. a smutečný
průvod městem. Byly obavy, aby se lid nebouřil
a nežádal otevřiti rakev. Mnoho šlechticů od-
jelo strachem na venek. Však. lid zůstal klidný
Za to vzácná panstva byla tuze nespokojena
s náčelníkem Kremlu knižetem Jusupovem.
Roznesla se mezi šlechtou zpráva, umrlči vůz
stál prý jenom 1500 rublů ! Jaká špinavost!
— Zdejší šlechta byla by s radostí oběto-
vala na vůz sto tisíe ! poznamenává zpravodaj.
Ne, tenhle Jusupov, jaký škudla!
Ani katafalk se nelibil! Aršin tafetu na
něm stál všeho všudy 1 r. 50 kop. Moskvi-
čané omakávali látku a shledávali, že je špatná.
Hrozně laciná! Obzvláště si uškodil Jusupov,
že účastníky průvodu v Petrovském zámku ne-
pohostil. Ani stakanu čaje, ani čeho na vidličku
nepodáno! Na to přec všichni počitali!
— Co pak se dalo také od toho Tatar
očekávat?
A rozhorlení bylo tak obecné, že mily
Jusupov ujel do Petrohradu, aby se tam moh
omluvit.
Boseněk Jusupov
Odojevský
Bulgakov
Jusupov
Tatar
Moskva
Kreml
Petrohrad
27
article
Gribojedov stal se v Persii žertvou vražed-
ného útoku. Aby hrozící zápletce předešel, vy-
slal šach zvláštní poselstvo do Petrohradu.
V čele byl královský princ. Poselstvo v Moskvě
slavně uvitali. Bulgakov, mezi tim už povýšený
za komořího, přidělen Peršanovi jako čestný po
bočník. Se vzáeným hostem byla těžká řeč, znal
leda několik francouzských drobtů. Aby se za-
vděčil, nacvičil si Bulgakov pro každý den ně-
jskou perskou průpovidka . . . A prilezitostně
odříkával urozenému vyslanci, co uměl. Vedli
hosta do divadla, do sbírky voskových panáčků,
pořádali velká vítání v panských domácnostech.
Muži od Východu se všude náramně líbilo, Bul-
gakov jej všude doprovázel. Konečně nadešla
chyíle odjezdu. Na rozloučenou byl skvělý večer
u Bulgakových. Jedna dceruška domácí před-
nesla několik písní, hrály se společenské hry,
prine dělal slepou bábu a bavil se výborně. Na
konec jej mladé dámy podělily ukázkami vlast-
ních výšivek a dárky. Peršan sundal s prstu
tirkisový kroužek a daroval. jej domácí paní.
Bulgakov dostal drahocennou šavli, domácí ba-
rišeňky po lacinějším hedvábném nákrčníku.
Gribojedov
Bulgakov
Peršan
Persie
Petrohrad
Moskva
28
article
Jindy navšifvila staré carské město proslulá
zpěvačka Henrieta Sontagová. Dávala v červenci
tři koncerty a shrábla za ně čtyřicet tisíc rublů.
Pak přišel jiný host, cholera. Páni »nuvelisté-
měli vděčnou látku. Přemršťovali, až hrůza.
Z deseti mrtvých za den udělali dvě stě. Psaní
na poště propichována a desinfikován
Potom propuklo polské povstání. Na cho-
leru se zapomnělo. Dobyta Varšava. Jásot! Vy-
pravováno, jak polský generál oslovil vítěze
Děbiče:
— Nesmí se zapomínat, Jasnosti, jsme brati
— Zajísté! odpověděl prý Děbič, však vy
zase, generále, nezapomínejte, že Kain a Abel
byli — také bratří!
Celé čtvrtstoletí vedl pisatel živoť tichého,
spokojeně si lelkujícího pozorovatele. Konečně
jej jmenovali ředítelem pošt v Moskvě! Přijemný
úřádek! Vynášel 60.000 rublů. Teď přestal
býti pouhým »barinem« a stal se stalečným »či-
novníkem«. »Nuvelistika« ho přešla. V Moskvě
přestali vídat, jak objíždí s novinkami od domu
k domu
Jaké časy vzdáleně!
Dnešním Moskvanům čte se všecko asi.
jakoby psáno z jiného svěla. Nám — ta ké
Sontagová
Kain
Ábel
Moskvan
Varšava
Zajísta
Moskva