3
masthead
17. března 1907. Císlo 76.
4
article
Tenký, sotva slyšitelný plačtivý hlásek ze
vzdáleného pokoje pronikl dveřmi kabinetua
zanikl u pohovky. Za ním ozval se jiný, už hla-
sitěji, žalostněji v.
Tento opravdový a jednotvárný zvuk za
něco prosil, kohosi volal . .
Nina Konstantinovna se rychle vzchopila
její obličej nabyl starostlivého výrazu.
— Lizočka pláče . .
Rychle, mechanicky vymkla se z náruče
mužovy a pospíchala ke dveřím.
— Kam jdeš, k čemu? — volal muž, jda
za ní a chopíl ji za ruku. Žena ustoupivši stra-
nou, utkvěla na muži cizím, chladným pohle-
— Pusť mne, musím jíti . ..
— Nemusíš, prosím tě, udělej mi to
E vůli...
A v hlase jeho chvěla se dosud prosba
i láska.
— Jak jest to hloupé! a chtěla uniknouti
leč muž nedopustil.
— Myslíš to do opravdy? — zvolala už
podrážděně.
— Nežertuji, přejí sí, abys tu zůstala. Za-
pomeň aspoň dnes, že'« matkou, hospodyní ..
Nevyslechnuvši muže zvolala:
— Prosím vás, abyste mne nechal na po-
kojil... Vaše dítě churaví a vy... že se nesty-
dítel
Rychle otevřela dvéře a zmizela.
Petr Alexandrovič osaměl.
Špinavá, kalná vlna šlehla jej a zalila celou
jeho duši nepochopitelným smutkem, jejž se-
siloval ustavičný pláč dítěte. Tento pláč, zdálo
se mu, že naplňuje celý dům a úporně hlásá
že pro něho neexistují ani tato letní noc, an
hudba, ani vyšší zájmy člověka . ..
Rozbolela ho hlava.
Měsíční svit jako před tím ležel na psacím
stolku s nakupenými na něm listinami.
Jest nutno ještě dnes je prohlédnouti.
— K čertu! — A stisknuv zuby, aby nevy-
křikl, obrátil se Petr Alexandrovič k oknu. Chlad
a vůně květin jej ovanula. Opět mihla se kolem
modrá košile gymnasisty a zase bylo slyšet
polibení.
„Hlupáku!“ hlasitě Huboval Petr Alexan
drovič s jakousi škodolibostí a pak rychle při
razil okno.
Bem.
Ninos
Alexandrovič
Chlad
Alexan
Bem
5
article
Na čekání.
Na čekání.
Radost býti lovcem,
když se všecko daří,
ale někdy šotek
věru všechno zmaří —
6
article
Pantátu Kalinu mučila od rána vášeň
touha lovecká. Bude-li jen trochu jasná noc, ne
bude-li zlý vítr ...
A bylo hezky. Pantáta zavolal Dianu, pře-
hodil si pušku a vykročili spolu. Šlo se jim
pěkně, sníh chrupal pod nohama, bylo umrzlo
po větru ani pohádky a měsíc svítil jasně, ažse
třpytilo kolem do kola.
Všechno se hezky ukazovalo, a přece se
pantáta neubránil jakési předtuše, že ho polká
něco nemilého.
Ale co by to bylo? Což pak není honitba
obecní? Což jest pytlákem, aby se musil bat
hajného?
To byly hloupé strachy — hlavní bylc.
jak se zachová Diana. A Diana se chovala způ-
sobně: cupala vesele okolo pána svého, lísala
se a větřila dobrý lov, toť bylo jisté.
Pantáta vyhlédl si pěkné místo. Na kraji
lesa, v podrostu, uvelebil se a vyhlížel do pol
okem bystrým, lesklým, rozradovaným blaže-
nou tuchou ...
Diana usedla na zadní noby a oba čekali
s trpělivostí podivuhodnou na kýžený okamžik.
Ale ten nešel jaksi dlouho. Pantáta klel do
vousů. Pozoroval, že je přece jen třeskutý mráz
uši mu mrzly, ruka také zrovna „mrzla k pušky
kovu“, a byla by přimrzla, nebýti teplých ru-
kavie.
Měsíc sčhovával se nyní chvílemi za oblá-
čky a usm'val se potutelně... Kdykoli pantáta
upřel někam bystré oko, kde zdálo se mu cosi
pozoruhodného — zahalila pole náhlá temnot
a pantáta zuřil. A účinek jevil se i na Dianě
zlostně ssebou škubala, a když se po ní pantáta
obrátil, mohl v jejím moudrém oku zřejmě čísti
„Pane, nemáte toho ještě dost? Mohu-li vám bý
radou... ach, jak bych spala!“ — ale pantátn
vytrval přece.
A druhý rek mé kratochvilné historic, sou-
sed Malina, vyšel z večera několikrát před sta-
vení, aby zkoumal, jak je nutno se zaopatřit na
čekání dnes. Uznal, že je mráz pořádný, že
možná nestačí ani jeho beranice se svými zá-
klopkami na uši, že musí ještě něco podniknout.
Kalina
Diana
Malin
7
article
Jeho přemýšlení konečně mělo za následek, že
vzal ženin vlněný, dlouhý šátek, obtočil jej kolem
krku, přikryl jím ještě uši a na hlavě zavázal.
Cípy šátku pak visely dolů. Potom cítil se sou-
sed Malina dosti obrněn, a vykročil s puškou na
rameni, beze psa. Běda ušáčkům! Nejspíše že
nástrahou šotka stalo se, že soused Malina ode-
bral se na své stanoviště opačným směrem, než
pantáta Kalina, a neshledav nic závadného, po-
ložil se pod mezí.
Před jeho příchodem položil pantáta Kalina
ušáka ne sice statného, ale přece „lepšího, než
nic“. To jej trochu naladilo. Soused Malina ne
slyšel výstřelu díky šátku na jeho uších, a tal
se stalo, že oba ti slavní lovci pod lunou ne
věděli o sobě, ač soused Malina ležel jen poně-
kud v levo, a asi 100 kroků před pantátou Ka-
linou.
A zase minula chvíle za chvílí v trapněm
očekávání, v trapném aspoň pro pantátu... Ne-
měl by nyní už jit? Má aspoň toho ušáka ..
Zejtra bude znamenitý oběd... Diana nejev
zřejmě už nijaké účasti a v útěku brání jí tolike
strach před výpraskem. Na nějaký další ještě
úspěch čekati je opravdu zbytečno ... Jen co
ještě jednou měsíc vybere se z těch zatrolených
mráčků, přehlédne pantáta celé pole a — —
hrome! snad ho neklame zrak !?
Měsíc právě vyšel a pantáta shlédl na leve
odtud tamhle na mezi, mohlo to být nějakých
100 kroků... ušáka inu... jak si hezky paná-
čkoval a furiantsky ušima střihal . . „nu, počkej.
dám ti mlsku“ a nyní k činu — pevnou ruku
Zahřměly 2 rány po sobě a v zápětí rozletí se
úzkostlivý křik: „Prach milion set . ..
Pantáta Kalina už věděl vše . .. Po hlase
poznal kamaráda Malinu, a ubíhal s místa hrůzy
co mu stačily třesoucí se nohy a zrychlený dech
Malin
Kalina
Diana jevit
Ka
8
article
Ušáka... ano, ušáka v tom kvapu a shonu tam
nechal... inu, byl to už osud! Diana, myslím.
pantátu předběhla, ani nevěděl, kam se na-
jednou poděla, vedle sebe ji nepozoroval. A když
se bez dechu přihnal k síni, přichvátala na-
jednou Diana, předběhla pantátu, div ho nepo-
razila, ale... v tlamě nesla — želeného ušáka.
Pantáta ocenil tehdy svého psa! Avšak síly jeho
byly vyčerpány, nohy klesly, pantáta přovalil se
na lůžko a jenom vyhrk': „Mámo, postřelil jsem
Malinu!
„Rány Kristovy — —
„Mlč, u čerta, a spi! A pamatuj si, že jsem
od večera doma, beztoho vzbouří celou vesa
přijdou sem!“
Ale noc minula klidně a pantátovi se vratna
kuráž. Asi tak v půl desáté příhrnul se Malina
ještě celý uděšený a vyprávěl, jak mu to kolem
hlavy Hítalo a šustilo.. nejhorší je, že sice
podezření by měl, ale vyslovit něco, to že je
eávo
choulostivé . ..
„Někoho jsem sice zahléd', ale což pak
mohu tvrdit? Co říkáte o Koníčkovi, sousede?“
„A, nejspíše, že Koníček! Ten mně včera
zval... ale já jsem nechtěl... byl jsem ztrmá-
cen a uleh' jsem hned po večeři,“ pantáta Ka-
lina lhal už jako starý a jen se sousedovi smál
do očí.
Ale Malina Byl pálený. Tak se otáčel,
čichal, a vytratil se do kuchyně. Nastojte! Jaký
krásný ušák, už přípravený, jenom s ním na
pekáč! Ten musil být včera „střižen!“
„Kde pak jste ho vzali, panímámo?“
„Ale táta —“ panímáma se podřekla a už
bylo amen. Mezi těmi starými sousedy skončila
věc se smíchem a soused Malina se pozval
k obědu. Po tom přestálém leknutí — měl neho-
rázný apetit a shledal v tom i jakousi pomstu.
B. z Golčova.
mle
Diana
Malin
Kristův
Hítat
Golčův
Ka
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Osmnáct měsíců za živa pohřbena. Nedaleko
Versaillu byla nalezena v lese stará žena, jež po
mnoho měsíců ztrávila skrytá v jámě. Jest to žena
starého hadráře, jenž bydlí na pokraji lesa. Ode dvou
let zmizela a nikdo ji od té doby nespatřil. Onehdy
zaslechlo několik lesních hlídačů vzdechy, jež zdály
se vycházeti z hromady suchého klestí. Když roští
odstramili, spatřili vyzáblou hlavu stařeny, vyčníva-
jící z díry v zemi. Žena byla skutečně pohřbena
dutině, jejíž otvor obnášel sotva 2 stopy. S velkou
obtíží podařilo se ji vytáhnouti. Nalezala se v broz-
ném slavu, vyhublá na kost a úplně vysílena byla
sotva s to udržeti se na nohou a jíti. Po osmnáct mě-
síců živořila nyní 60letá žena pohěbena v jámě. Ob-
čas přinesi jí její manžel něco potravy; když odchá-
zel, zakryl otvor dutiny opět roštím. Ubohá žen
byla dopravena do versaillské nemocnice a hadrář by
zatčen.
Ob
10
article
= Pro vdavekohlivé dívky a těch jest zajisté
velmi mnoho, zdá se býti Kanada pravým Doradem
V řečí, kterou měl minulou sobotu lord Strathcona,
vrchní komisař kanadský, po valné schůzi vystěho-
valecké společnosti pro ženy (Womens Emigration
Association) v Londýně, pravil, že není těžko nalézt
pro vystěhovalé ženy v Kanadě zaměstnání, nýbrž
udržeti služební místa obsazena, neboť největší část
dívek, jež přijdou do Kanady, se obyčejně za krátký
čas vdá a založí vlastní domácnost. Jest jisto, že
nejméně dvě třetiny dívek, jež v posledních třech
letech přistály v Kanadě, se již vdaly.
= 30.000 anglických čišnic může právě říci
chraň nás bůh před našimi přáteli. Temperencláři
jistí nábožní pánové jsou tak hluboce přesvědčen
o nebezpečích, jež toto povolání v sobě chová pro
ženskou cnost a zdraví, že doporučují radikální od
pomoc a ministr vnitra jest ochoten vyhověti jejieh
přání v novele k výčepnickému zákonu. Úřady maji
býti oprávněny odepříti koncesi, která se musí každo
ročně obnovovali, nejsou-li zaměstnány jen mužské
síly a přijímání nových číšnic má býti prostě zakázáno.
Strathcon
Kanada
Londýn
Women Emigration Association
11
article
Číšnice proti tomu ovšem živě protestují a zajiste
právem.
= Ze života starých hus. Z Ouval se nám píše
Pan Václav Poupa, vatič cukrovaru v Ouvalech, má
husu deset roků starou, která se vylihla z pozdníeh
vajec. Loňského roku v říjnu byvši oškubána, začala
nésti a snesla do Vánoc 40 »čistých vajec« a po Vá-
nocích 26 dobrých vajec. Dohromady 66 vajec. —
Kansasský farmář James Strong v Allen county má
zase husu, jejíž stáří odhaduje se na 71 rok. Strong
má vzácný tento kousek drůbeže již mnoho leta
přilnul k huse velice, snaže se všemožným způsobem
zpříjemniti jí poslední dny života. Roku 1871, když
William Jones vystěhoval se z lowy do Kansasu, přis
tel jeden dal mu zmíněnou husu, která tehdy bylá
již 35 roků stará. Již tehdy pokládána byla za
značně starého ptáka, ale vydržela vzdor tomu vše-
liké útrapy života pionýrů v Allen county, aniž si
na ně dost málo stěžovala. Když se New! Strong
oženil s neteří Jonesovou, dal jim tento starou husu
darem. Později přestěhovali se do lowy a nechali
husu Jamesu Strongovi, který jir dosudc chová.
Poupa
James Strong
Allen
Strong
Jones
Jonesův
Vánoce
Kansas
New
12
article
= K zavraždění kapitána Zolotareva. Z Oděssy
se nám píše: Zavraždění Nikolaje Vasileviče Zolo-
tareva, kapitána parniku „Marie“, náležejícího Ruskému
Obščestvu, nemá politického významu, nýbrž jest ná-
sledkem poslední nezdařené stávky plavčíků. Při stáv-
ce vypomohli si kapitáni Obščestva tím, že propustili
ze služby stávkující námořníky a najali jiné, kteří
se spokojili s nabídnutými jim zvýšenými platy. Třeba
přiznati, že tyto jsou největší na celém světě a třikrá
tak velké jako platy rakouského, státem tak hojně
subvencovaného Lloydu. Při tom služba jest na ru-
ských parnících mnohem lehčí než u Lloydu a strava
lepší. Než socialistické hnutí v Oděsse nespočívá na
zdravých základech a domáhá se věcí, jež nemožno
uskutečniti, poněvadž by zničily zdejší průmysl. Pro-
puštění námořníci usnesli se pomstíti se na kapitá-
nech a vyhrožují, že povraždí všecky. Zolotarev jest
druhý kapitán, který padl télo pomstě za oběť. Vy-
konal právě svou první cestu jako prvý kapitán z Ba-
tumu sem a odebíraje se k lodi domů, byl dvěma
osobami, z nichž jedna měla námořnický šat, úkladně
zastřelen. Policii se dosud nepodařilo vypátrati vraha,
který v temnu a v mlze mohl lehko utěci. Největší
nebezpečí hrozí lodím pumami, které rozbojníci chtějí
tajně na ně vnésti. Před krátkým časem byla na jed-
nom parníku nalezena puma, která by ho byla zni-
čila úplně, neboť byla položena do stroje, nedaleko
kotle. Z té příčiny koná se přísná prohlídka při na-
lodöni zboží a též cestující musí se při nalodění po-
drobiti přísné prohlídce.
Zolotarev
Nikolaj
Vasilevič
Zola
Marie
Obščestva
Lloyd
13
article
= Svatební dary. V Paříži prójednává se právě
pikantní proces. Josef A. žaluje svoji rozvedenou man-
želku na vrácení svatebních darů. Po dlouhé známosti
slavili v překrásném měsíci máji 1901 sňatek, ale
manželství jejich byla nešťastně, Hined prvního večer
vyhnula se madame svým manželským povinnostem
a když se nedala pohnouti ke změně svého chování,
žaloval manžel paničku či vlastně slečinku na rozvod,
jenž byl také proveden. Při dělení společného ma-
jektu došlo ke sporům o otázku, komu mají případ-
nouti svatební dary v ceně asi 6000 fr. Po dlouhém
tahán. šel manžel zase k soudu. Dovozoval, že jeho
bývalá manželka si n něho dělala blázny, že jako
nevěsta předstírala lásku, které nepociťovala. Cele
její chování až k odmnítnutí jeho něžnosti bylo vy-
počítavým. Svatební dary však nehodlal darovati vy-
počítavé licoměrnici, nýbrž dívce, kterou pokládal
za svou budoucí manželku. Poněvadž se v tomto oče-
kávání zklamal, musí své dry požadovati nazpět
„Její“ advokát namítal, že takový nárok jest ne-
slýchaný. Dar nemůže se žádati nazpět a kromě toho
byl p. A. bohatě odměněn již úsměvy a roztomilostí
své nevěsty, když jí dary věnoval. Jako nevěsta cho-
vala se slečna Blanche bezůhonně, korrektně a něžně.
takže jí svatební dary juristicky i morálně po právu
náležejí. Co později jako paní činíla, nebo spíše ne-
činila, není se svatebními dary v žádném spojení.
Gentleman vůbec činí dámě radost dary, jen abyj
způsobil radost a měl z této radosti potěšení, nikoli
aby za to obdržel nějakou odměnu. Na soud půso-
Bily důvody obou stran tak, že si k rozliodnutí vy-
hradil osm dní na rozmýšlenou.
Josef
Blanche
Bil
Paříž
14
article
= Sir Russell a jeho vdova. Kräl Eduard VII
vydal před svým odjezdem na pevninu rozkaz, jenz
jest důkazem, jakou úctu chovají v Anglii k za-
sloužilým žurnalistům i po jejich smrti. Jak známo
zemřel přod nedávnem veterán britských novinář-
ských zpravodajů, sir Willian Russell, jenž se zu-
častnil jako zpravodaj „Timesů“ války krymské, po-
vstání v Indii, americké války, tažení Pruska proti Ra-
kousku a Francii, bojů proti Zulukafrům a války egyt-
ské. Mimochodem řečeno, byl Russell první, jemuž s
podařilo oklikou přes Belgii zaslati svému listu zprávu
o zajetí císaře Napoleona a jeho vojska u Sedanu,
takže rozhodné vítězství německých zbraní bylo
Londýně dříve známo, než v Berlíně. Pruský korunní
prine, pozdější císař Bedřich III., vyznamenal Rus-
sella, krajana své choti, korunní princezny Viktorie
měrou, že Bismark ve svých „Myšlunkách a pa-
mětech“ musil napsati: „Také anglický korrespondent
v hlavním stanu, Russell, byl o úmyslech a událo-
stech v něm zpravidla lépe zpraven než já a byl dů-
ležitým pramenem pro moje informace.“ K jeho 75.
narozeninám poctila ho královna Viktorie udělením
hodnosti rytiřské, takže se mr. William Russell pro-
měnil v sira Williama Russella. A nyní, když smrt
učinila konec pohnutému životu osmašedesátiletého
kmeta, vykázal král jeho vdově řad pokojů v Ham-
pton Court Palace, takže bude doživotním hostem p-
novníkovým v jednom z jeho zámků.
Russell
Eduard VII
Willian Russell
Prusek
Ra
Zulukafr
Napoleon
Bedřich III
Rus
Viktoria
Bismark
Myšlunky
Anglie
Indie
Francie
Belgie
Sedan
Londýn
Berlín
Ham
Timesy
Palace
15
article
= Váha duše. Z Londýna se sděluje: Americké
listy otiskly zcela vážně dobrozdání pěti lékařův
Massachussetsu, že lidské duše váži asi jednu unci
(asi 30 gr.). Lékaří, mezi nimiž se nalézal tr. Dun-
can Mac Dougall z Bostonu jako spiritus rector, de-
dukují svůj výrok ze ztráty váhy, již prý lze zjistiti
u člověka bezprostředně po smrti a pro niž není žád-
ného jiného vysvětlení. Dotyční lékařové dávali v ne-
mecnicích, ve kterých byli zaměstnáni, umírající bez
jejich vědomí i s postelemi postaviti na zvláště za-
Lizené a velice jemné můstkové váhy, které zazna-
menávaly i zlomek jedné unce. Ve všech případech
bylo možno hned jakmile z nemocného prchl všechen
život, konstatovati okamžitou ztrátu váhy, jež ob-
nášela asi jednu unci. Jenom u jednoho člověka,
velmi flegmatické povahy, na němž rovněž byla pro-
vedena zkouška, trvalo skoro minutu po smrti, než
nastala ztráta váhy
Dougall
Londýn
Boston
16
article
= Kalhoty pana purkmistra. Z doby aféry kop-
nického setníka datuje se žaloba pro urážku purk-
mistra dra. Langerhansa, kterou se v tětchto dnech
zabýval berlínský šefní soud. Mezi různými denními
zjevy, které slovem i obrazem provázely burleskní
čin ševce Voigta, nalézala se také pohlednice, na níž
byly vyobrazeny bílé podvlékačky, které jevily jisté
charakteristické skvrny a na vysvětlení bylo připojeno
pouze: „Kalhoty pana purkmistra.“ Touto pohlednicí
cítil se purkmistr dr. Langerhans uražen. Žaloval ob-
chodníka, jenž objednal tisíc kusů těchto pohlednic
a dva maloobchodníky, kteří toto „umělecké dílo“ o
něho převzali ku prodeji. Obžalovam popírali nej-
prve, že by se obraz na pohlednici musil nezbytně
vztahovati na purkmistra kopnického, poněvadž ná-
pis jest všeobecný a nijak nenaznačuje, který purk-
misr jest šťastným majitelem podvlékaček. Tyto vý-
vody však jim nepomohly; poněvadž se pohlednice
objevila v době, kdy kopnický setník budil zájem
veřejnosti, nabyl šefní soud přesvědčení, že nešťastná
pohlednice představuje skutečně kalhoty dra. Langer-
hansa a odsoudil obžalované k pokutě 75 a 15 mk.
a zároveň nařídil zničení pohlednice i ploten, jich
bylo užito k jich výrobě.
Langerhansa
Voigt
doktor
Langerhans
Langer
17
article
= Skola pro znoubence. Chicagská univensita, z níž
vyšly již různé podivné návrhy v důležitých otázkách
praktického života, překonala tentokráte samu sebe.
Prof. Henderson zamýšlí na této fidelní vysoké škole
zříditi školu pro snoubence. Jeho záměr vzbudil v
všem občanstvu značné pobouření. Profesor pokládá
za nutné poučiti mladé snoubence, jak se mají „ra-
cionálně“ milovati, aby se konečně vyšlo ze stavu
barbarství, v jakém se nyní lidé v sentimentální době
před uzavřením sňatku nalézají. Především má s
odstraniti flirt a dary, jež prý jsou „podivný zvyk“
a „něco, co se s naší civilisací nesrovnává“. Chicag-
ské dámy pozvedly se proti Hendersonovi „jako jeden
mu«“. Jistý ženský list podotýká kousavě, že ze všech
obyvatelů Chicaga potřeboval by jediný poučení
lásce a tento jediný jest Henderson. Člověk, který
chce odstraniti flirt, nemůže býti pokládán za úplně
normálního — život bez flirtu byl by právě tak bez-
cenným, jako vysoká škola s Hendersonem. Hender-
son však přes tyto útoky chce prý svůj úmysl provésti.
= Největší vojín ze všech armád j. nyní „dlouhý
Ivan“ v ruské gardě. Ivanovi scházi jen půl palce do
8 „top, má velmi souměrnou postavu a jest 21 roků
stár. Také největší německý voják, řeznický pomoc-
ník Josef Schippers, jenž slouží u 1. gardového pěš
pluku, je přes svoji výšku 2.07 m souměrně rostlý
nermálně vyvinut.
Číslo 176.
Skola
profesor
Henderson
Ivan
Schippers
Chicago
20
article
Mat ve 2 tazích.
Mat ve 2 tazích.
Partie č. 248.
Hrána 2. října 1906 na italském národním turnaj
v Miláně.
— Sicilská hra. —
Černý: S. Rossell
87—c5
16. Sb2—e5 De8— g6
e7—e6
17. Se2—f3
Jf6—e4
Jb8—c6
18. Dd1—e2 Je4—g5!
c5x«d4
19. Sf3x«b7
Vb8x«b7
Jg8—f6
20. De2—e37d)
f5— f
b7xkc6
21. De3x« c5e)
Jg5—f3-
Jf6—d5
22. Kg1—hl
Dg6—h5
f7—fna
23. g3Xf3f)
Dh5x«c fs
Sf8xk« de
Ví8—f5
24. Kh1 —gí
0—ob)
25. Vf1—etg)
Vfö—g5-
Va8—bs
26. Kg1—fi
Dí3—d3-
Jd5—fe
27. Ve1— e2
f4—f3
c6—chl
28. Va1—e1 Dd3— foi
Se8 —bz
29. De5—c8+ Kg8—f
Černá
S Rossell
Jg
Jf
Jd
jít 5
Milán
Virginie
e 1
e 4 jb 8
Sb 2 — e 5 jít 8
c 6
c 5 e
Kh 1
Dd
c 8 + kg 8
21
article
Bílý: V. Nots.
Bílý: V. Nots.
1. 62—e4
2. Jb1—c3
3. Jg1—fs
4. d2—d4
5. Jf3x«cdá
6. Jdáxkcce
7. e4—65
8. Jc3—e4
9. Je4—d6-
10. e5x«d6
119 Sfi— e2.
12. c2—c4 .
13. 0—0c)
14. b2——bs
Poznámky dle Riv. scac. italiana“
a) Neprozřetelné! Černý měl zabrániti umístění bí-
lého pěšce na d6 tahy 8..Dc7. 9. f4 f5 atd.
b) Výhodnějším pokračováním bylo 10. Dd8—h4.
c) Slabé. Tahem 13. Ddl—d4 zajistil by si bílý trvale
lepší hru.
d) Osudné! 20. f2—f4 znemožnilo by všechny útoky
černého a partie skončila by pravděpodobně remis.
e) 21. Se5xf nelze ovšem hráti pro Ví8Xf4, 22.
De3)f4 Jg5—h3+ a bílý ztrácí dámu.
) Vynuceno, ježto hrozila ztráta střelce.
g) Poměrně nejlepší bylo 25. Víddi načež by následo-
valo Vg5+, 26. Kfi Dhí+, 27. Ke2 De4+, 28
Kd2 VXe5, 29. Dc8+ (29. Da3 Dd4+, 30. Kei
De3-, 21. Kb1 Ve2, 32. Det Vcb3- atd.) Krr
30. Ve1 (Kc1 Dís) Dd4+, 31. Kc2 DXf2+, 32
Kc3 (Kd3 Vh5 atd.) VXel, 33. Db7 De3—, 34.
Kb4 VXal, 35. DXd7+ Kg6, 36. Des+ Kh6, 37
d7 Db6+, 38. Kcs Vdí atd.
h) Na 30. Vdi následovalo Vg1+, 31. KXg1 Dhsl
V Nots
Jdáxkcce
Černá
Dc
Slabá
Xf
Kd
Riva
28 Kd 2 VX 5
Kce 1
Sfi
Kfi Dhí
Dce 8 +
Kei jít 3
Dís
Dd 4 +
Kb 4 VXal
c 3 3
c 2
c 4
Vg 5 + , 26
jít 4
DXf 2 +
DXd 7 + kg 6
Kh 6
d 7 db
24
article
Proc
Proc
dává se přednost Scottově emulsi před obyčej-
ným tukem jaterním? Ponévadž obyčejný způsobuje
vždy zažívací obtíže a organismus může jen malý dii
jaterního tuku přijati; kdežto ve Scottově emulst
jest tuk jaterní v nejjemnější součástky rozdělen, tak
že i nejsesláblejší žaludek týž ve formě oné snadno
střáviti může. Následkem toho připadá veliká výživnost
a léčivost jaterního tuku úplně soustavě výrobní.A
4166
nová síla značí nový život.
Rybář s velkým deryšem jest garantní
známkou pravosti Scottova přípravku.
sn
Scottův
26
article
Partie čís. 249.
IX. partie matche hrána dne 2. a 4. března t. r. v
Filadelfii.
Odmítnutý gambit dámy.
Bílý: F. Marshall.
Černý: dr. E. Lasker
1. d2—d4 d7—d5
124. Sf4—e3 a7—a6
f7—fe
2. c2—c4 07—66
25. Se3—d4
Sd6—c7
c7—c5
26. Jc3—e4
3. Jb1—ca
4. c4xxd5
e6xk d5
27. f2—f3
Kd7—e6
5. Jg1 — f3
Je5 xk dá
28. Kg1—f
Ke6 —d5
Sc7—e5
Marshall
Černá
doktor
E Lasker
Filadelfie
Sf 4
66 25
c 7 c
c 5 26
e 4 3
d 5 27
e 6 5
28
article
29. Sď4—es
Jg8— f6
6. Ddixcdá
e2—e
Jb8—ce
30. Je4—c3-
Kd5—e6
8. Sf1—b5
d5xe4
h7—h5
31. Je3—ak
b7xcc6
9. Sb5xk« cs
32. b2—b3
Sc4—dn
10. Dd1x«d8-
Kesxds
33. Ja4—c5
Ke6—f5
Sc8—e6
11. Jf3—g5
34. Je5xa6
Sd5xcb
12. 0—0
Sb3—c4
Sf8—b4
35. Ja6—c5
Jf6xKc e4
Se5xcha
36. a3—a4
13. Je3xKe4
Se6 — d5
h5—h4
14. Jg5xke4
37. g2—g3
15. Se1 — de
Va8—ba
38. Se3—t4
g7—g5
Kd8—c8
Sh2x«g3
16. Va1—- dí
39. Kf2— g2l
17. Je4— cs
Sd5—c4
40. Sf4xgs
h4xg3
Vh8—ds
Kf5—e5
18. Vfl—e1
41. Kg2xg
Vb8—b7
f6—f
19. Sd2—f4
42. a4—a5
Kcsx«ds
Sc4xa6
43. a5—a6
20. Vdixds
Vb7—d7
Ke5—d4
Kd
Jg
jít Virginie
vh
Kf
Vb
Virginie
Sf 1
Sb 5 xk
c 4 Sf 8
4 35
xKc
e 1 41
Sd 2
6 20
29
article
Jarní mon
Jarní mon
nejnovější kostymové novinky vycházkové, do-
mácí, společenské, slavnostní, smutkové a různé
jiné nejlépe v právě vyšlém 6. čísle nej-
staršího a nejoblibenějěího damského
modního listu
21. Ve1—dí-
44. Je5xae
Kdsx«dz
Kd4—e5
45. Ja6 —e
22. Vdixd7
Sb4 — de
46. f3—f4+ remis.
23. a2—
f 4 + remis
Vdixd 7 Sb 4
42
article
GLOGOWSKI A SPOL, nn
GLOGOWSKI A SPOL, nn
Praha, Na přikopě, 17
za něž se odběratelkám dostane
1. 6 čísel bohatě vypravených
a v nich na
2. 500 vyobrazení, skvostných to
dřerontů,
8. Střihy. Bezplatná příloha v ka-
ždém čísle.
4. Ruční práce. Bezplatná příloha
v každém čísle.
5. Domácí švadlena. Bezplatná pří-
loha ob číslo.
6. Dětský Bazar. Bezplatná příloha
ob časlo.
7. Hádanky. Bezplatná příloha v ka-
ždém čísle.
8. Román hojně illustrovaný. Bezplatná
příloha v každém čísle počínajíe
s. 7. (příštím) roč. 1907.
5359
Glogowski
Praha
50
article
sama poskytuje
ČERES jablková šťáva nsledem se
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné vůné to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
niho nápoje žádají.
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
„CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přejí „CERES“
zavésti, obdrží na požádání nabídky od
JIŘÍHO SCHICHTA ako. spol.
Oddělení: Podníky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
továrna: Ringelshain.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
51
article
Soukromý hotel
Soukromý hotel
(Český hospic)
Praze, Čelakovského sady číslo 4.
4089
v pravo, blíže musea.
Vzorné jednotlivé i rodinné ubytování na jeden den
i na delší pobyt. Nové zařízení, elektr. osvětlení, levné
ceny. Střed města, poblíž nádraží, elektrická dráha
na všechny strany. (Přímo před domem velký park.)
Čelakovský
Praha
53
article
Roz
Roz
umějme
dobře neobyčejné důležitosti zcela zvláštní účin-
nosti Odolu: Kdežto jiné ústa a zuby čistící pro-
středky působí účinkem svým jenom za těch
málo okamžiků při vyplachování úst, působí
Odol určitě delší dobu a sice ještě dlouho
po té chvíli, ve které jsme zuby čistili.
O tomto trvalém působení konány byly
velmi zajímavé vědecké výzkumy, jimiž jedno-
myslně dokázáno, že touto obzvláštní vlast-
ností Odolu zamezuje se vyvinování hniloby
v ústech a tím také zabraňuje se zkáza zubů.
Kdo Odolu důsledně denně používá, provádí dle dnešního stavu vědy
to nejlepsí ošetrování zubů a úst. jaké si tze jen myslit
st09