1
masthead
25. srpna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národních Listů
6
article
Pokrokové hnuti v českém
učitelstvě.
Pokrokové hnuti v českém
učitelstvě.
III.
K tomuto hnutí již názvy svými přímose
přihlasují dvě brošury, které spisovatelé —
učitelé vydali vlastním nákladem, zřejmé
to svědectví, jak silné bylo jejich přesvědčení
o potřebě oprav v našem školství obecném, že
podnikli i oběť peněžitou!
Starší z nich jest úvaha jevíčského učitele
měšťanské školy H. Samka o nedostatcíeh
našeho školství, zejmena o výchově a tělesném
trestu ve školách, která vydána pod názvem
Reforma školství národního (v 80 str
32). Dokladem, že nynější škola nevyhovujeu
stránce vzdělání srdce čili vychovavací, uvádí
tato úvaha volání po opělném zavedení tělesného
trestu. »Žáci, kteří školu vychodili, jsou chytři,
nejsou však mravni«, tvrdí auktor a vidí
toho příčiny v rodině a ve škorle. Bída
svádívá rodiče chudé, že své děti i ke krádeži
vybízejí; pohodlí svádívá rodiče bohaté, že vý-
chovu svých dětí cizím lidem služebným přene-
chávají; nedostatek vzdělanosti a proziravosti
bývá příčinou u rodičů zámožných, že své dět
kazí. Škola »žáky drosuje a všechen téměř čas
věnuje tomu, aby se žáci naučili předmětům
předepsaným. Dozorce může se přesvěděiti,
mnoho-li se žáci naučili, nemůže se však pře-
svědčiti, jsouli mravnými; náboženství je tu
vice vědou, než prostředkem umravňujícím
čas čtení mravoučnému vyměřený je naprosto
nedostatečný.«
H Samek
reforma školství národní
7
article
Vyskytá se ovšem ještě třelí, auktorem ne-
vytčený činitel, na mravnost žactva působícl
to jest obcování ve smyslu nejšírším, s po-
Iečnost soudruhův a dospělých, kteří mlá-
deži poskytují příklady, jichž moc bývá
větší, než vliv rodiny a školy a jichž účinné
působení často uniká i rodičům i učitelům. Stává
se, že rodina byť chudá, přece jen poctivě dítě
vychovává, že osvícení učitelé duchovní a svět-
šti každé příležitosti k výchově plně využivají,
a že přece dítě mravně neprospívá, poněvadž
slepě jde za špatným soudruhem, poněvadž
z domu nebo školy vyjdouc na ulici vlivům
rozpustilých, surových, oplzlých výrostkův i do-
spělých podléhá. Stává ze zejména ve velkých
městech, že pouliční vlivy dokonce vnikají i do
budov škol veřejných, propůjčovaných k učení
učnům škol pokračovacích, z nichž druhdy roz-
pustilí výstředníci na stěnách a nábytku necudn
věci kresli a papírky s necudnostmi a nemrav-
nostmi pohazují, aniž by takové svévolnosti po-
vždy stavily se tak rázně a rychle a účinně
jak je potřebí!
Knižka Samkova navrhuje: 1. Těžišt
školní působnosti přeložiti na výchovu jednak
kázní, jenom na přesvědčování a nikoli na ná-
silí (tresty tělesnými, otupujícími a zatvrzujícími)
založené, dále působení na útlocit, jednak zave-
dení mravouky za nový předmět pomocí čí-
tanky mravoučné; 2. zříditi v každém okrese
školním polepšovny pro žáky spustlé a vzdorné.
a 3. zvýšiti úroveň vzdělávání učitelů.
Kázní míní auktor duševní stav žáků
který dostavuje se za vychovávacím působení
učitele, jenž vtiskuje žákům svou úsobu a má
v nich vzbuzovati lásku a úctu — jen ona
kázeň jest pravá, kterou obě zakládají, jen po
tom dostaví se nejpříznivější výsledky vychování
a vyučování.
Knižek Samkův
8
article
Tato kázeň jest podmíněna útlocitem
mládeže, druhdy i v rodině zanedbávaném, jejž
má učitel pěstovati a vyvíjeti blahovolností, trpě-
livosti a shovívavostí, poučováním a pomáháním,
nikoli potlačovati buzením strachu, nátlakem
hrubostí předhazováním chyb, dětmi nezavině-
ných, ne snižováním jich, ne posmíváním se
jim, nikdy pak tresty tělesnými.
Mravouka má býti založena na prav d
a lásce, k nimž sluší dítky hned z mládi
věsti. Z nich vyprýští všechny ctnosti ostatní
zamezí se nectnosti. Především třeba brániti
1ži, této obecné neřesti žactva, kterou zavíňují
již rodina a neblahé poměry společenské —a
zajisté dnes lež je zbraní alabšího v zápase ži
votním; tu třeba, by učitel k pravdě nabádal,
o ni přesvědčoval, pro ni horoval, s božstvímji
stotožňoval, trpení pro ni učil, příklady z dějin
a vhodnými povídkami ji předváděl, ale přede-
vším pravdivosti vlastní, vždy a všude předchá
zel. »Pryč se lží a přetvářkou ! Vychovejme
nové pokolení, přímě, otevřené, poctivé! Oproti
zbrani lži a podvodu, kterými svět bojuje, vy-
zbrojme je mečem pravdy a štítem práva, a
zajisté že v boji tom vltězství se skloni na
stranu pravdy. A toto nové pokolení nebude
míli zrak zastřený mlhou předsudkův a faleš
ných názorův a snáze rozluští zauzlené pro-
blémy národnostní i sociální než my.« — Lásku
k bližnímu utlačuje sobectví čili egoismus
přivádějící společnost v úpadek a rozklad, jed
to, který vniká do dítek v rodinách již o
útlého mládí a proti němuž třeba působiti ná-
vyky k úslužnosti, blahovolnosti, smířlivosti, po
máhání bližním, v nichž učme dítky milovat
9
article
Boha; místo lakomství vštěpujme jim rozumné
šetření, které zjednává prostředky pro výpomoci
nuzným, za kterými dostavuje se slastný pocie
dobrého skutku, útěcha a vzpružení. Neslibujme
dětem odměn za dobré skutky, které mají být
povinnosti — toť vede k ziskuchtivosti, povzbu-
zujme je k útrpnosti a milosrdenstvi, k sou-
strasti i souslasti. Třeba také »pracovati prot
dnešní všeobecné touze po požiteích, která lidi
činí nespokojenými, jednak že zámožní se jimi
přesytí a omrzi je život, jinak že chudí nemají
prostředkův, aby svou snahu ukojili«.
bůh
10
article
Proto má škola věsti ke skromnosti a k vy
hledávání požitků ve přírodě, která je zdarm
a ochotně ve prospěch těla a vucha poskytuje
k tomu pak třeba úsilnějšího pěstování přírodo-
pisu, na školách namnoze velice zanedbá
vanému.
Jak patrno, jádro úvahy Samkovy svědč
důtklivým otázkám výchovy školní a rodinné
takže zasluhuje pozornosti pokrokového učitel
stva a přemýšlejících rodičů.
Z ní plynou i další požadavky jako dů
sledky, totiž předně odstranění ze škol žáků,
dědičně zatížených neb rodičí zkažených, na něž
kázeň lásky nepůsobl, do polepšoven, kde
by se na ně působilo zaměstnáváním pracem
pod širým nebem, osamocením, tvrdým lůžkem
a postem. I tento požadavek zasluhuje uvážení
v Praze na př. již před lety jednalo se o to
by výstředníci, školní dochůzkou povinní, byl
odstranění ze škol veřejných do » kárně školy«.
kde ovšem — po starších názorech — mělo s
na ně působiti i tresty tělesnými; avšak — po-
něvadž ještě neproniklo poznání, že mr av
platí více než nauka — místo by byli od
straňováni do »kárné školy« žáci, kteří překá
žejí řádné kázni ve školách obecných i mě
šťanských, odstraňují se do »školy pomocnés
duchem opozdění žáci, zákrskové duševní, kteř
ve školách obecných a měšťanských překážej
pravidelnému postupu vyu čování.
Samkův
Praha
11
article
Podruhé dovolává se knížka Samkova uči-
telův osvícenějších, kteří by zjednali řádnou
kázeň bez trestů tělesných; a pouštěje mimo
tou dobou nedostižný ideál vzdělávání učitel
na universitách navrhuje auktor, by ústavy uči-
telské o jeden ročník se rozšířily i by jim prů
pravou byly čtyřročníkové školy měšťanské i by
z ústavů těch byli vyloučeni, kdo shledajíse
nejen v učení nedostatečnými, ale také prchli
vými, mstivými a úskočnými — také myšlenka
pozoruhodná. »Běda škole, na kleré působí uči
tel s nedostatečným vzděláním! Šťastný národ.
který bude míti učitelstvo srdcem i duchem osvl
cené, neboť jeho je budoucnost !«
Úvaha Samkova je potěšujícím zjevem v pí
semnictví našem, rovněž jako v duchu novo-
dobého hnutí mravního K. Kálal
články v obsažném časopise »Komenský«, na
př. v letošních č. 12.—15. a 17.—19. O lásce.
Vidíme v nich důkazy, že české učitelstvo o vý
chově k altruismu, o výchově obětavé, o výchově
v duchu pravého křesťanství vážně a úsilovně
přemítá a že pro praxi školní vytěžiti se snaži
nauky filosofův anglických a ruských, jež mu
svého času prostředkovali Makovička a Černý
svými výklady, o Spencera a Tolstého opřenými
A doufáme, že v tomto směru naše učitelstv
také zpět k původním zdrojům nauk o vý
chově v pravém duchu křesťanském se vráti
lotiž ke Štitnému a Husovi a Komenskému po
moci nějakých Dějin české výchovy!
Samkův
K Kálal
Komenský
Makovička
Spencer
Tolstý
Hus
12
article
Cena vysvědčení obecných škol.
Cena vysvědčení obecných škol.
II.
K vývodům tohoto článku naší »Hlídky
ze dne 28. července, patrně dobře se stano
viska středních škol míněnému, podáváme
několik objasnění na základě dlouholeté praxe
při školách obecných.
Je vskutku nevysvětlitelné, proč »Školn
zpráva« ze školy obecně není rozhodnou pro
přijetí žáka do prvé třídy škol středních, proč
na něm se žádá bezvýznamné »frequentační
vysvědčení a vykonání zkoušky přijímací. Na
»Školní zprávě« jest žák charakterisován a
73 známkami, na »Frequentačním vysvědčení«
A jest potřebí, by především o rok poši-
nulo se stáří žactva, do škol středních přijí-
maného, by nemohli státi se »studenty« hošle
teprve desetiletí, kteří teprve přivykají
trvalejší pozornosti, delšímu na paměť učení,
samostatnější práci myšlenkové. Tím méně by
mohli nastoupiti do nich hošící s tělem — pro
nemoci — nevyspělým, neb dědičně zatíženým,
kteří ke zkoušce přijímací do tříd prvních škol
středních své síly tak napnou, že ji vykonají,
ale napotom již pro tělesnou nevyspělost a odtud
také duševní nehotovost ve třídě vyšší uváznou.
Hlídek
13
article
Aby teprve žáci jedenáctiletí do
školy střední byli přijímáni, jest záhodno nejen
se stanoviska jich vyspění tělesněho, ale též
průpravy naukové. Teprve pátým rokem škol-
ním nabývá žák školy obecné tolik ji stoty
v základních věcech české mluvnice, pravopisu
a počtů, že může na škole střední bezpečně
bez přemáhání sama sebe pokračovati. Roz-
šafní a prozíraví rodičové, jimž nejde o o ka-
mžitý postup chlapce, ale o jeho bezpečný
budoucí prospěch, sami tyto okolnosti
uznávají a i tak zvané »nadané« a »pilné
děti své teprve z páté třídy obécné do
škol středních přivádějí; však i potom při
kvačí na ně dosti práce myšlenkové vět
ším množstvím učiva, nezvyklým, přísněj
ším jeho osnováním, vyučováním neskrovnou
řadou učitelů-professorů, jejichže methodám
formám vyučovacím musí mladý studentík teprve
zvykati. Sice osnovy pro školy obecné v našem
království, v jazyce vyučovacím tak zastaral
(z r. 1874!), theorií mluvnickou tak přecpané
jinak tak bezživotné, vyčerpávají normální mluv
nici českou již ve třídě čtvrté a také v počtech
tak pospíchají, že není divu, že žák této třídy
který pravidlem ke snadné zkoušce přijímací
pilně se připraví, tuto bez nesnází vykoná; avšak
neblahé důsledky trvajícího přesycování žáků.
zejmena mluvnicí, ukáží se již ve třídě páto
obecné, kde žáci již osnově stačiti nemohoua
objevují se také na školách středních a měšťan
ských, když do nich žáci již čtvrté třídy po
stoupí.
Pro žáky ze třídy páťé obecné požadavky
přijímacích zkoušek na školy střední značně by
se mohly zvýšiti, aby do nich nevnikli hošíkové
kteří jen pro tyto zkoušky a to mechanicky
osvojili si jen obor úkolů přijímacích a byvše
přijati, záhy ukáží, že pro školy s tředn
přece jen způsobilí nebyli.
14
article
Tuto jejich způsobilost však ani přísnějs
»zkoušky přijímací« neprokážou, vždyť při nich
jako při každých zkouškách rozhodují často
také náhoda a štěstí, neprokážou an
tehdy, bude-li se zkoušení každého žáka i více
času věnovati. Tuto způsobilost prokazují jer
»školní zprávy«, z nichž lze vyčísti, je-li žák vše
stranně neb jednostranně nadán a pilen; lne-li více
k naukám duchovým anebo přírodním; jaké jev
zručnosti; jak snadno si osvojuje řeči; je-l
jeho poklesnutí v prospěchu v některém čtvrtlet
zaviněno nemocí; zda-li pohoršení ve mravech
— známka lehkomyslnosti nebo zanedbávání
návštěvy školní — mělo vliv na jeho prospěch
Zkrátka: »Školní zpráva« podává o žáku celém
obrázek věrný; v nynějším svém upravení uka
zuje dokonce, jak průběhem celého roku
školního se vyvíjel a na jakém stupni stanulve
čtvrtletí čtvrtém, rozhodném pro jeho postup
jenž také zřejmě označen již jest slovy : jl es
nebo nen! způsobilým, postoupiti do třídy
vyšší. Není tedy nijak potřebí zjednávati »Vy
svědčením frequentačním« nové úpravy, ale po
třebí, by »Školním zprávám« tak é na školách
15
article
středních dostalo se takového uznání, jakého
docházejí na př. na školách měšťanských, kde
se žák, ze školy obecné přestupující, zkouší
jen ve velmi řídkých případech (vykazuje-li
z náboženství, češtiny a počtů »sotva dosta-
tečně«), také u prozíravých rodičů, jimž
»Školní zprávy« vodítkem pro další vedení jich
synův, u zkušených mistrů, kteří posuzují přihla-
šujícího se učně ne dle několika těch málo zná-
mek »Vysvědčení propouštěcího«, ale dle všech
četných známek »Školní zprávy«.
Jsme přesvědčeni, že časem tyto průkazy
i na školách středních dobudou si uznání
váhy, jaká jim veškerým právem náleží a ž
pravidlem nahradí nynější, opravdu »velice pro-
blematické« zkoušky přijímací.
16
article
Učitelstvo škol obecných ovšem ani nevy
vine zvláštní činnosti pro větší platnost »Zpráv
školních« ze škol obecných, poněvadž bylo tak
velice zklamáno ve svých snahách po většíeh
výhodách »Vysvědčení propouštěcích« pro žáky
III. tříd škol měšťanských. A o tom přece není
žádné pochybnosti, že žák, který v každém
z osmi let školních tak prospíval, tak se čini,
že každým rokem ve škole také postoupil
opouští nejvyšší její ročník s dobrým prospě-
chem, zasluhuje, by se mu v životě výhod do-
stalo spíše, než žáček, který již pátým nerci-
čtvrtým rokem opouští školu obecnou a do ně-
hož především jen mluvnická pravidla, pravo-
pisné návyky a počtářská hotovost epány byly
V těchto věcech — v oboru mluvniee
a pravopiše i namnoze sporných — ne-
může býti nyní spatřován »hlavní cíl« ško
obeených. Na nich právem žádá se více, než
aby položily základy mluvnici, pravopisu
počtům, jichž »podrobnosti«, tuším, ani na niž-
ších školách středních mladé žactvo zmocniti se
nemůže; školám obecným musí zůstati cílem,
by žáky uvedly do světa věcí, jež v živ otě
ve přirodě a společnosti je obklopují, by z nich
jednou stali se dobří lidé a občané.«
17
article
Tak zv. »reáliemi« mohli býti popleten
jen učitelé staré školy, a jest známo, že mi-
nisterská nařízení z let 1874 a 1878 na t
kladla důraz, aby nebyly pěstovány na úkor ja-
zyka mateřského — učitelé nové školy však
již znají, že vyučování jazykové a početní vy-
učováním realiím se musí podpírati, že ony
formálie s reáliemi nejsou v poměru sporu, al
v poměru shody a doplňování vzájemného.
Chybíli dnes co u vyučování jazy kovém
početním — a jsou také pokrokoví c. k. pro-
fessoři a c. k. inspektoři školní, kteří veřejně
vyznávají, že osnovami c. k. zemské školní
rady naší hlavně jazykového vyučování jen
»zabíjí se přemnoho času«, jakož jsou také mathe
matikové skol vysokých, kteří pochopiti nemohou,
proč mládež středních škol plete a mučí se
zbytečnými formami a šroubovanými pravidly
školních arithmetik, neslýchanými v dějinách
mathematiky — není to nedostatek nacvičení
ve formách mluvnických, pravopisnýcha
početních, ale jsou to nedostatky v naplňování
těchto forem životním obsahem.
Jeden z učitelůvobecné školy.
Oprava. V druhém sloupci této Hlídkyz
18. t. m. ve čl. o Štitném v odstavci šestém čt
»s přídechem (m. přichodem) pravdy a bezpro
střednosti.-
18
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Jak již minule sděleno, blíží se hříště
»Slavie« rychlým krokem svému zakončení. Dne
8. září bude významným způsobem otevřena pod
zimní saisona. Uspořádán bude na nové dráze klu-
bovní velký athletický klubový meeting
který vykazuje pořad: 1. Kop míče do dálky. 2. Běn
na 100 yardů, handicap. 3. Vrhání disku. 4. Skok do
výše. 5. Běh na 1000 yardů. 6. Běh na 120 yardů
s překážkami. 7. Štafetový běh na 400 m. 8. Troj-
skok. 9. Přebornictví »Slavie« na 220 yardů. VItězům
dostane se vavřínového věnce se stuhami. Mimo to
sehrán bude pelový match a program ukončen bude
zápasem footballovým Ateamu a Bteamu »Slavie«.
** Vynikající hráč známého v Praze »Southampton
F. C.« z Anglie, Millward, nabídl se »Slavii« za
stálého trainera. Skrovné prostředky studentského
klubu nedovolily přijmouti tuto nabidku; klub ma
ďarský »Budapesti Torna Club« získal pak Milwarda
Klub jmenovaný, jak známo, setká se v podzimní
saisoně s našimi studenty v Praze, tak že možno
očekávati zápas nejnapínavější.
** Na hříšti »Slavie« panuje denně čilý život
Ač ještě doba konce prázdnin jest daleka, trainuje
celá řada hráčův »Slavie« a pečlivě se připravuje
k vydatné podzimní saisoně. Také athletický odbor
nezahálí. Nejživěji ovšem v neděli, kdy cvičením pří-
tomno bývá množství obecenstva.
** Revanche-match známého soupeře »Slavi
»Vienny Cricket and F. C.« konati se bude
ve Vídni dne 8. prosince t. r.
Ateam
Praha
Anglie
Vídeň
Slavia
Přebornictví
Budapest
Vienna Cricket and F . C
19
article
** Letní mužstvo »Českého Athl. a Foo
bal! Clubu« na Král. Vinohradech utká se dnes
s I. mužstvem »S. K. Merkur«. Začátek o půl 5. hod.
odp. na vlastním hřišti proti vinohradskému pivo
varu. Příšti neděli navštiví klub čilou společnost
»Sport« v Turnově. Sehraje při příležitosti té in-
formační match, případně uspořádá i ath letický
meeting, by tak společnost v jejích snahách po
získání nových přátel sportu a »kopané« zvláště
podporoval. Vyjednává též o utkání s mužstvem ji
čínských studentů, dobře hrajícím.
Podzimní sezonu zahájí Č. A. a F. K.
již 15. září, neboť již 22. t. m. má match s komb
vídeňským mužstvem I. třídy, totiž s »F. C. Ge
mani!«, od níž jak známo o minulých vánocích
ve Vídni 2: 0 byl poražen. Bude to zajisté velmi na
pinavý boj.
Ohlášený včera I. mezinárodní siln ičn
závod v chůzi na 27 k m. o mistrovství Čech
který pořádá »Athl. Klub Praha« v neděli 1. záři
t. r. o 6. hod. ranní na silnici mezi Smíchovem
Mniškem, bude asi jedním z největších, kteréž kdy
v Praze byly pořádány. Přihlásily své závodníky
kluby z Vídně z Brna a z Uher, čímž závod bude
dojista napínavým. Utkají se v něm vyškolení pede-
striáni cizí, kteří již prvých cen dobyli, s našimi
domácími. Lze očekávati, že athletické kluby se při-
činí, aby si místrovství toto před cizími uhájily,
Přihlášky, které konči dnes v neděli 25. srpna
o 12. hod. v noci, přijímá Frant. Mzlý, Král. Vino-
hrady, Rubešova ul. č. 15 n.
* Ondřej Pukl, člen »Sparty«, podnikl dne
18. t. m. pedestriánský pochod z Prahy do Mnišku
a ušel tuto vzdálenost (28 km) v čase 3 hod. a 6 min.
Výkon to velice slušný. Pukl doufá, že podaří se mu
čas tento ještě zlepšíti. Čas měřil a za správnos
ručí H. Tódl.
Král
F C
František
Mzlý
Pukl
H Tódl
Turnov
Vídeň
Praha
Smíchov
Brno
Uhry
Rubešův ulice
Český Athl
Sparta
Foo bal
km
20
article
** K národnímu závodu v chůzi o mi strov-
ství Čech, který vypisuje A. C. »Praha« na den
1. září t. r., přihlásila »Sparta« své tři závodníky
sice O. Pukla, J. Řezáče a R. Richtra.
Z oyklistského ruch u.
** O úspěších českých závodních jezdců na cizt
dráze dochází nás z Pešti následující původní
dopis:
V Pešti, 20. srpna. K mezinárodním závodům
dnešním, pořádaným v den sv. Štěpána, dostavili s
jmenovitě češti závodníci v plném počtu a uháji
velmi čestně své české barvy. Velmi oblíbený zde
v Pešti mistr Čach, jediný český profesionál Stáňe
Jehlička, zvítězil jak v jízdě zahajovací, tak i v zá-
vodu o velkou cenu štěpánskou, zvítěziv těsně před
Vejtrubou (Kolesa) a Hirschem z Prahy. Známý »ex
champion« světa, amatér Vejtruba, který sem přijel
aby se utkal v matchi a mistrem světa Maitrotem
nezdál se býti po namahavé cestě ve své obvyklé
formě, jakož i dráha poněkud od deště rozmoklá mu
nevyhovovala, Pěkný výkon podal též Hirsche z Prahy.
Mistr světa Maitrot se nedostavil.
Výsledky byly následující
Jizda zahajovací. 1. Jehlička. 2. Angerer
z Vídně, 2 délky pozadu. 3. Hirsche. Závod kona
se za deště a nebylo možno ani spurt pro vlhkost
dráby vyvinoutí.
Hlavní závod o cenu štěpánskou
1. Běh: Vejtruba, Jehlička, Melh.
2. Běh: Hirsche lehce vítězí nad Biharema
Angererem.
Rozhodovací závod. Ihned od startu ují
má se vedení Vejtruba a zajišťuje sobě dobré místo.
V posledních 300 metrech rozpoutal se ostrý boj
takže všichni jezdci příjeli téměř současně k cil
Jako vítěz vychází ze závodu: 1. Jehlička. 2. V j
truba o 20 cm. 3. Hirsche o šířku dlaně. 4. Bihary
o 4/2 délky. Byl to nejkrásnější a nejzajímavější zá
vod dne, ohromný jásot v obecenstvu, které ve vel
kém počtu se dostavilo.
A C
O Pukl
J Řezáč
R Richter
svatý . Štěpán
Vejtruba
Kolesa
Hirsch
Angerer
Čechy
Praha
Pešť
Vídeň
Sparta
centimetr
21
article
** Minulé neděle dne 18. t. m. pořádal klub ho
řovický své klubové závody, jakož i jízdu hostí.
v níž vesměs pražští závodníci zvítězili.
Výsledek: 1. Sojka, známý vítěz ze závodů po-
děbradských. 2. Lada (S. k. »Slavie«). 3. Píša.
** Podnět pozoruhodný, kterýž proto i ochotně
zaznamenáváme, že bylo by jen prospěšno, kdyby
různé podníky sportovní daleko vydatnější měrou —
dosud dělo se to jen výjímkou — byly pamětiivy na
šich obranných jednot národních. Není pochybnosti.
že by kluby pro své podniky získaly jen zmnožený
zájem veřejnosti, kdyby pořádaly je vždy zároven
pod záštitou a v úzkém spojení s některou z těchto
jednot.
Klub českých cyklistů v Lochovicích po-
řádá dne 1. září o 2. hod. odp. své II. klubovní.
silniční závody na silnici mezi Lochovi cemi
Libomyšlí. Pořad závodů: 1. jízda promenádní;
2. jízda juniorů; 3. jízda starších pánů; 4. jízda
přebornictví; 5. jízda hostí; 6. jízda pro útěchu
Jízda hostí přístupna jest členům všech českých
klubů. Přihlášky do 29. srpna. Se závody
spojena jestvelká národní slavnos
celého Podhrdska ve prospěch Národní Jednoty Po-
šumavské pod protektorátem sl. městské rady v Lo-
chovicích. Vstupné na závody i slavnost 40 h. Za
nepříznivého počasí odloží se závody o týden. Páni
cyklisté z Prahy mohou výlet k slavnostem vhodne
spojiti s dopoledním, vděčným výletem na Žebrák
Točník.
Čís. 136.
Šachy.
192/201.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami
Uloha čís. 357 (originál)
Jan Dlabač v Broumově
Sojka
Píša
Loch
Jan
Jan Dlabač
Lochovice
Libomyšl
Lo
Praha
Žebrák Točník
Příbram
Broumov
Slavia
22
article
Bilý začne a dá 3. tahem mat
Bilý začne a dá 3. tahem mat
Uloha čís. 358.
(Z turnaje časopisu „Wiener Schztg.“
Heslo: „Iso1de“
Bílý: Ka2 De5 Vg3 h7 Jh4 Pes
Wiener Schztg
Vg
ISO 1
23
article
Cerný: Kh2 Vís Sfe Jes Pe2 g7 h3 mat 3. tahem
Cerný: Kh2 Vís Sfe Jes Pe2 g7 h3 mat 3. tahem
Úlcha čís. 359.
(„N. III. Blate.“) S. Trčala v Brně.
Bílý: Kal Dg2 Vd6 Je6 h6 Pds
Černý: Ke5 Pa7 e7 f5 mat 2. tahem
Partie čís. 242.
Španělská hra.
Hrána korrespondencí 1900—1901.
Černý: T. Sika, (Prabah
Bílý: R. Tunk, (Příšpo)
1. 62—64 0 e7—e5.
12. Jí3—e1 c7—c
2. Jg1—f3 Jb8—c6
13. d5xc6 b7xkKcce
3. Sf1—b5 Jg8—fe
14. Sb5—c4++. d6—- d5
4. 0—0 d7 — de
15. Se4—b3 Jb8 — dz
5. d2—d4 Jf6—d
16. Je2—g3 Sf5. — gs
6. d4—d5. Tento slabš
17. Je1—3 Dds — ez
tak zavrhoval již dr. Tar
18. Vf1—d1. Na jiné tahy
rasch, ježto seslabuje bíl
také podrží černý lepší hre
střed. Lépe jest 6. Jb1 —
18. a7—a5
Sf8—e7 7. Jc3—d5 0—
19. a2—a4 19. Vas—bs
8. c2—c3 Jd7—b8 a t. d
Hrozí dobýti pěšce
Obrana Čigorinova jest
20. Jf3—d4. Zdánlivě po-
spolehliva a Gunsberg jest
stačující proti Je5 xc b3
toho mínění, že ve spojen
tendencí Jd4—e0
s tahy a7 —a6 b7—bě a
20. Je5xcb3
Jc6—a5 jest nejsilnější.
21. Jd4—e6. Bílý patrn
6. Jc6—bs
přehlédl následující tah
7. Jb1—c3 Sf8—e7
21. Se7— c5!
8. Ddí—d3 0—
9. Jc3—e2 Chybné, nebo
Bílý vzdal, neboť n
DXc5 jde Jb3xKc5 Je6)ke?
černý dostane útok. Sc1—e
Vb8—b7 a vyhraje jezdce
se mélo státi
9. Jd7—c5
Na 22. c2b3 následuje
10. Dd3—e3 — 17—f5í
Sc5xe3 23. JXc7 SXKf2—
11. e4f5 Na Sb5—da
24. Khl SXg3 25. hxg
neb Je2—c3 následuje
VXb3 a vyhraje. Na 29.
f5—f4 a Sc8—g4
Jc7 pokračuje černý po-
11. Sc8xK15
S Trčala
Černá
R Tunk
Příšpo
doktor
Tara
Vasa
Čigorinův
Jc
Jd
JXc
VXb
Brno
Kh 2 Vís
Pd Černá
c 2
Sf 1
Sb 5
c 4 + + . d
d 5 4
c 3 Sf 8
7 SXKf 2
25
article
Zprávy šachové.
Výsledek ostatních skupin korr. turnaje zemí českýeh
jest tento
III. skupina.
26
article
J. Znamenáček
Chlistov
Dr. K. Ponec
Mirovice
J Znamenáček
K Ponec
Chlistov
Mirovice
28
title
A. Rys
Velenice
A Rys
Velenice
29
article
H. Ertel
H. Ertel
Čáslav
„Samostatnost“
Čáslav
Wellner
Cenu za nejlepší partii obdrží dr. M
Náchoda proti panu F. Černíčkovi z Mn. Hradiště.
II. nejlepši partie Znamenáček a dr. Ponec.
III. nepilepší partie Rys.
H Ertel
doktor
Černíček
Mn
Znamenáček
Ponec
Rys
Čáslav
Náchod
30
article
Šachový sjezd.
Ve dnech 10.—12. srpna v Pernšťýnově městě
Pardubicích pořádaný zdařil se nad očekávání
Sjelo se na 30 vynikajících šachistů z Čecb, Moravy
a Slezska, aby vespolek se seznámili, přátelsky s
pobávili a v turnaji šachovém spolu se utkali. Te
měř všichni účastníci byli na místě již v sobotu od
poledne. Elegantně zařízená místnost kavárny a ho
telu »Střebský« byla svědkem neobvyklé podívané
Zoe onde u stolů, při kterých jindy hrává se v kartv
potýkali se spolu dva ctítelé hry královské, aby v
volných partiích změřili síly své pro zejtřejší turnaj.
U »stolu problemistů«, těchto básníků šachových.
pp. dr. Palkoska a učitel Vetešník, oba po celém
světě šachovém známí jako vynikající úloháři, obl-
rali se spolu ještě s několika drabanty šachovými
úlohami, »koncovkami« a »žerty«.
Když přiblížil se večer, jednalo se za předsed-
nictví p. dra. Kvíčaly z Prahy o návrhu p. Rašov-
ského z Uher. Brodu, týkajícího se sloučení všech
českých šachistů v jeden »ústřední« spolek. Návrh
setkal se se všeobecným souhlasem přítomných
když pan Rašovský přijal na sebe úlohu stanovy
spolku sestaviti, usneseno u věci dále pokračovati
příštím sjezdu šachovém, který pořádati se bude
nejspíše v Brně.
Střebský
Zoe
doktor
Palkoska
Vetešník
Kvíčala
Rašovský
Pardubice
Morava
Slezsko
Praha
Rašov
Uhry
Brod
Brno
Pernšťýnov město
31
article
Další jednání týkalo se způsobu, jak turnaj
uspořádati, aby hra v jednom dni byla skončena.
Ujednáno: losem určí se skupiny o 4 hráčích i bude
ve skupině hráti každý s každým jednu partii. Vklad
1 zl., ceny ve skupině dvě, počátek hry o 9. hod
K turnají přihlásilo se v neděli ráno 20 hráčů,
načež po rozlosování do skupin počala hra. V tichu
nastalém bylo slyšeti pouze přesunování figurek, za-
pisování tabů, šepot a tlumené kročeje kibiců. Hrálo
se v 5 skupinách. V I. skupině zápasili (abecedně
srovnáno) pp.: Engler (dobyl I. ceny), dr. Kvíčala
II. cena), Rašovský a Sengr jun. Ve skup. II.: Ho-
stáň (I. cena), Pilnáček, Sengr sen. a Šmaha (II.
cena) Ve skup. III.: P. Cumpe (I. cena), Ertl, Rys,
Schnabl (II. cena). Ve skup. IV.: Čermák, Partaj
(II. cena), Valenta (I. cena), Žába. Ve skupině V
Brach (I. cena), Důras, Martinek, Vetešník (II. cena).
Turnaj skončen k večeru, načež vyhlášen výsle-
dek, přečteny telegramy a dopisy pozdravné. V přá-
telské zábavě, kořeněné vtipy a nápady šikovnými
pánů P. Cumpe a uč. Rysa, setrvali účastníci roz-
množeni ještě hosty z Prahy, Brna, Tovačova atd.
až do pozdních bodin nočních, ba ranníchl
(Dokončení.)
Engler
doktor
Kvíčala
Rašovský
Sengr
Pilnáček
Šmaha
P Cumpe
Ertl
Rys
Schnabl
Valent
Důras
Martinek
Vetešník
Praha
Brno
Tovačov
V Brach
32
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.,
33
article
V Praze, 24. srpna
Praha
34
article
Bankroty ve vzpomínce kulturní hi-
storie. — Francouzský kapitál na do-
mácím trhu. — Stará garda pražské
bursy. — Obchod na ni.
Luza, která se jen po penězích žene —
jest v Německu nyní tichá a oddává se fllosofli.
Petrarka nazval luzou lid hladovíci po zlatě,v
Lipsku i v Berlíně přišli o ně mnozí, kdo ani
luzou nebyli ... Ale všichni teď hledají útěchy
ve filosofii a odříkání a Německo moudří čet-
nými úvahami. Z nich vyniká zajímavostí kul-
turně historická vzpomínka dra. G. Beermanna
o bankrotu a bankrotářích, jak tito žili a byli
věšeni, a jak v těžkých dobách finanění tísně
bývalo bito na poplach zvonem hanby . ..
Jeho dunění slyšíme i dnes. Vzpomínk
jest časova.
Slovo »bankerott«, které se již vžilo do
všech řečí evropských, vzniklo z italštinya
znamená banku rozbitou. Ve starověku nazývali
totiž kupci a obchodníci stůl, na němž venku
vykládali svoje zboží a při němž ujednávali ob-
chody, »bank«. Význam tohoto slova jako st
nebo soukromá pokladna směnárníků nebo vůbec
lidí takových, kteří ujednávali obchody peněžní,
jest zajisté starší, nežli veřejné banky. Jakmile
pak uznal kupec nutným, aby své jmění ode-
vzdal soudu, čímž uvázly jeho obchody peněžní
a směnečné, byl jeho stůl — bank — obrazně
rozbit, nastal osudný »bankerott«.
Petrarka
G Beermann
Německo
Lipsko
Berlín
kulturní historie
35
article
Ve stoleti jedenáctém a dvanáctém bylo
kupováno, prodáváno a smlouváno na veřejných
trzích — jako v Benátkách, kde vysoký stůl,
nazývaný banca nebo banco, naznačoval tak ře-
čenou banku. Stávalo se pak, že směnárníku
mince došly a on poslal ke svému kollegovisi
je vypůjčit. Když pak sumy vypůjčené v čas
nevrátil, byl prohlášen za insolventního a jeho
banka byla rozbita. Neboť jakmile kupec neb
obchodník nebyl s to, aby zaplatil, na úřadní
rozkaz byla rozbita jeho banka, aby veřejně
bylo ozňačeno, že stav se věrolomným, pozbyl
veřejné důvěry.
To byl vlastní bankerott, italsky bane
rotta, francouzsky banqueroute, anglicky bank-
rupt. Ve mnohých městech italských, zejmena
v Janově a Neapoli, bylo nesvědomitému dluž-
níku na kameni k tomu určeném veřejně do-
znati neschopnost ku placení a podrobiti se jisté
proceduře, od níž se nynější názory o slušnost
odvracejí.
Vlastních bankrottů ve smyslu dnešním
v oněch dobách dávné historie, kdy obchodo-
váno bylo bez valných ztrát, a kdy obchodní
styk byl prostší a menší, téměř nebylo. Tehda
kupei poživali úvěru toliko u svých dodavatel
a jestliže se octli v úpadku, ztráceli jenom
kupci — stavy ostatní měrou toliko nepatrnou.
Benátky
Janov
Neapol
36
article
Bankrotty ve smyslu dnešním a význámu ny-
nějším se vyvinuly s vývojem hausy, když
s rozšířením obchodních styků také úvěrnictv
nabylo širší podstati. Záhy bylo již také stano-
veno zákonem, že svévolní bankrotáři a zli
dlužníci mají býti pověšeni a v žádném han-
seatském městě že jich nemá býti trpěno
V roce 1591 bylo pak již přesně stanoveno,
kteří obchodní škůdci mají býti považování za
bankrottáře, a bylo potvrzeno staré nařízení, aby
při útěku takového podvodníka na tak řečeném
»zvonu hanby« bylo bito na poplach a ke sti-
hání jeho a uprchlik, byl-li postižen, měl býti
postaven na pranýř. Takováto přísná opatření
prospívala úvěru obchodnímu a osobnímu.
Avšak ani tyto přísné zákony nebyly s to.
aby utlumily touhu po brzkém zbohatnutí. Při-
lišná spekulace a hon za leskem vzrůstaly ka-
ždým dnem a veřejná nesolidnost mnohých ob-
chodních závodů vedla k jich úpadku. Pro ve-
řejnost osudnější byla ještě ta okolnost, že
honba za rychlým bohatstvím jako široká vlnu
uchvacovala vrstvy další a dalši a byla jim po-
hnutkou, aby své peníze ukládaly všude u spe-
kulantů a společností.
Tak stěžuje si dominikán Berthold již roku
1581, že nekřesťansky hanebné lichvářstvi po-
sedlo všecky stavy a každý, kdo vládne něja-
kým haléřem, již nemíní živiti sebe a svoji
rodinu poctivou a namáhavou praci a tak získá-
vati pomalu ale bezpečně, — nýbrž že vyhýbaje
se všemu přičinění, spekuluje s penězi a usiluje
o to, aby co nejdříve zbohatl vklady u obchod-
níků a společností a lichvářskými smlouvami.
Nejsou města plna takových zahalečů? ptá se
zbožný dominikán. Ve druhém pololetí šestná-
ctého stoleti byly lehkomyslné bankrotty témět
na denním pořádku. Roku 1562 v Augšpurku
padlo šest znamenitých obchodních domů
roku 1574 tamtéž Manlichova společnost, jeji
Berthold
Augšpurk
Manlichov společnost