ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 7ce2f0f0-661b-11dc-b65f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: person 82, work 16, place 47, org 10
1 masthead
25. srpna 1901.
2 masthead
Přiloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 234l.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Školská hlídka.
6 article Pokrokové hnuti v českém učitelstvě.
Pokrokové hnuti v českém učitelstvě. III. K tomuto hnutí již názvy svými přímose přihlasují dvě brošury, které spisovatelé — učitelé vydali vlastním nákladem, zřejmé to svědectví, jak silné bylo jejich přesvědčení o potřebě oprav v našem školství obecném, že podnikli i oběť peněžitou! Starší z nich jest úvaha jevíčského učitele měšťanské školy H. Samka o nedostatcíeh našeho školství, zejmena o výchově a tělesném trestu ve školách, která vydána pod názvem Reforma školství národního (v 80 str 32). Dokladem, že nynější škola nevyhovujeu stránce vzdělání srdce čili vychovavací, uvádí tato úvaha volání po opělném zavedení tělesného trestu. »Žáci, kteří školu vychodili, jsou chytři, nejsou však mravni«, tvrdí auktor a vidí toho příčiny v rodině a ve škorle. Bída svádívá rodiče chudé, že své děti i ke krádeži vybízejí; pohodlí svádívá rodiče bohaté, že vý- chovu svých dětí cizím lidem služebným přene- chávají; nedostatek vzdělanosti a proziravosti bývá příčinou u rodičů zámožných, že své dět kazí. Škola »žáky drosuje a všechen téměř čas věnuje tomu, aby se žáci naučili předmětům předepsaným. Dozorce může se přesvěděiti, mnoho-li se žáci naučili, nemůže se však pře- svědčiti, jsouli mravnými; náboženství je tu vice vědou, než prostředkem umravňujícím čas čtení mravoučnému vyměřený je naprosto nedostatečný.«
H Samek reforma školství národní
7 article
Vyskytá se ovšem ještě třelí, auktorem ne- vytčený činitel, na mravnost žactva působícl to jest obcování ve smyslu nejšírším, s po- Iečnost soudruhův a dospělých, kteří mlá- deži poskytují příklady, jichž moc bývá větší, než vliv rodiny a školy a jichž účinné působení často uniká i rodičům i učitelům. Stává se, že rodina byť chudá, přece jen poctivě dítě vychovává, že osvícení učitelé duchovní a svět- šti každé příležitosti k výchově plně využivají, a že přece dítě mravně neprospívá, poněvadž slepě jde za špatným soudruhem, poněvadž z domu nebo školy vyjdouc na ulici vlivům rozpustilých, surových, oplzlých výrostkův i do- spělých podléhá. Stává ze zejména ve velkých městech, že pouliční vlivy dokonce vnikají i do budov škol veřejných, propůjčovaných k učení učnům škol pokračovacích, z nichž druhdy roz- pustilí výstředníci na stěnách a nábytku necudn věci kresli a papírky s necudnostmi a nemrav- nostmi pohazují, aniž by takové svévolnosti po- vždy stavily se tak rázně a rychle a účinně jak je potřebí! Knižka Samkova navrhuje: 1. Těžišt školní působnosti přeložiti na výchovu jednak kázní, jenom na přesvědčování a nikoli na ná- silí (tresty tělesnými, otupujícími a zatvrzujícími) založené, dále působení na útlocit, jednak zave- dení mravouky za nový předmět pomocí čí- tanky mravoučné; 2. zříditi v každém okrese školním polepšovny pro žáky spustlé a vzdorné. a 3. zvýšiti úroveň vzdělávání učitelů. Kázní míní auktor duševní stav žáků který dostavuje se za vychovávacím působení učitele, jenž vtiskuje žákům svou úsobu a má v nich vzbuzovati lásku a úctu — jen ona kázeň jest pravá, kterou obě zakládají, jen po tom dostaví se nejpříznivější výsledky vychování a vyučování.
Knižek Samkův
8 article
Tato kázeň jest podmíněna útlocitem mládeže, druhdy i v rodině zanedbávaném, jejž má učitel pěstovati a vyvíjeti blahovolností, trpě- livosti a shovívavostí, poučováním a pomáháním, nikoli potlačovati buzením strachu, nátlakem hrubostí předhazováním chyb, dětmi nezavině- ných, ne snižováním jich, ne posmíváním se jim, nikdy pak tresty tělesnými. Mravouka má býti založena na prav d a lásce, k nimž sluší dítky hned z mládi věsti. Z nich vyprýští všechny ctnosti ostatní zamezí se nectnosti. Především třeba brániti 1ži, této obecné neřesti žactva, kterou zavíňují již rodina a neblahé poměry společenské —a zajisté dnes lež je zbraní alabšího v zápase ži votním; tu třeba, by učitel k pravdě nabádal, o ni přesvědčoval, pro ni horoval, s božstvímji stotožňoval, trpení pro ni učil, příklady z dějin a vhodnými povídkami ji předváděl, ale přede- vším pravdivosti vlastní, vždy a všude předchá zel. »Pryč se lží a přetvářkou ! Vychovejme nové pokolení, přímě, otevřené, poctivé! Oproti zbrani lži a podvodu, kterými svět bojuje, vy- zbrojme je mečem pravdy a štítem práva, a zajisté že v boji tom vltězství se skloni na stranu pravdy. A toto nové pokolení nebude míli zrak zastřený mlhou předsudkův a faleš ných názorův a snáze rozluští zauzlené pro- blémy národnostní i sociální než my.« — Lásku k bližnímu utlačuje sobectví čili egoismus přivádějící společnost v úpadek a rozklad, jed to, který vniká do dítek v rodinách již o útlého mládí a proti němuž třeba působiti ná- vyky k úslužnosti, blahovolnosti, smířlivosti, po máhání bližním, v nichž učme dítky milovat
9 article
Boha; místo lakomství vštěpujme jim rozumné šetření, které zjednává prostředky pro výpomoci nuzným, za kterými dostavuje se slastný pocie dobrého skutku, útěcha a vzpružení. Neslibujme dětem odměn za dobré skutky, které mají být povinnosti — toť vede k ziskuchtivosti, povzbu- zujme je k útrpnosti a milosrdenstvi, k sou- strasti i souslasti. Třeba také »pracovati prot dnešní všeobecné touze po požiteích, která lidi činí nespokojenými, jednak že zámožní se jimi přesytí a omrzi je život, jinak že chudí nemají prostředkův, aby svou snahu ukojili«.
bůh
10 article
Proto má škola věsti ke skromnosti a k vy hledávání požitků ve přírodě, která je zdarm a ochotně ve prospěch těla a vucha poskytuje k tomu pak třeba úsilnějšího pěstování přírodo- pisu, na školách namnoze velice zanedbá vanému. Jak patrno, jádro úvahy Samkovy svědč důtklivým otázkám výchovy školní a rodinné takže zasluhuje pozornosti pokrokového učitel stva a přemýšlejících rodičů. Z ní plynou i další požadavky jako dů sledky, totiž předně odstranění ze škol žáků, dědičně zatížených neb rodičí zkažených, na něž kázeň lásky nepůsobl, do polepšoven, kde by se na ně působilo zaměstnáváním pracem pod širým nebem, osamocením, tvrdým lůžkem a postem. I tento požadavek zasluhuje uvážení v Praze na př. již před lety jednalo se o to by výstředníci, školní dochůzkou povinní, byl odstranění ze škol veřejných do » kárně školy«. kde ovšem — po starších názorech — mělo s na ně působiti i tresty tělesnými; avšak — po- něvadž ještě neproniklo poznání, že mr av platí více než nauka — místo by byli od straňováni do »kárné školy« žáci, kteří překá žejí řádné kázni ve školách obecných i mě šťanských, odstraňují se do »školy pomocnés duchem opozdění žáci, zákrskové duševní, kteř ve školách obecných a měšťanských překážej pravidelnému postupu vyu čování.
Samkův Praha
11 article
Podruhé dovolává se knížka Samkova uči- telův osvícenějších, kteří by zjednali řádnou kázeň bez trestů tělesných; a pouštěje mimo tou dobou nedostižný ideál vzdělávání učitel na universitách navrhuje auktor, by ústavy uči- telské o jeden ročník se rozšířily i by jim prů pravou byly čtyřročníkové školy měšťanské i by z ústavů těch byli vyloučeni, kdo shledajíse nejen v učení nedostatečnými, ale také prchli vými, mstivými a úskočnými — také myšlenka pozoruhodná. »Běda škole, na kleré působí uči tel s nedostatečným vzděláním! Šťastný národ. který bude míti učitelstvo srdcem i duchem osvl cené, neboť jeho je budoucnost !« Úvaha Samkova je potěšujícím zjevem v pí semnictví našem, rovněž jako v duchu novo- dobého hnutí mravního K. Kálal články v obsažném časopise »Komenský«, na př. v letošních č. 12.—15. a 17.—19. O lásce. Vidíme v nich důkazy, že české učitelstvo o vý chově k altruismu, o výchově obětavé, o výchově v duchu pravého křesťanství vážně a úsilovně přemítá a že pro praxi školní vytěžiti se snaži nauky filosofův anglických a ruských, jež mu svého času prostředkovali Makovička a Černý svými výklady, o Spencera a Tolstého opřenými A doufáme, že v tomto směru naše učitelstv také zpět k původním zdrojům nauk o vý chově v pravém duchu křesťanském se vráti lotiž ke Štitnému a Husovi a Komenskému po moci nějakých Dějin české výchovy!
Samkův K Kálal Komenský Makovička Spencer Tolstý Hus
12 article Cena vysvědčení obecných škol.
Cena vysvědčení obecných škol. II. K vývodům tohoto článku naší »Hlídky ze dne 28. července, patrně dobře se stano viska středních škol míněnému, podáváme několik objasnění na základě dlouholeté praxe při školách obecných. Je vskutku nevysvětlitelné, proč »Školn zpráva« ze školy obecně není rozhodnou pro přijetí žáka do prvé třídy škol středních, proč na něm se žádá bezvýznamné »frequentační vysvědčení a vykonání zkoušky přijímací. Na »Školní zprávě« jest žák charakterisován a 73 známkami, na »Frequentačním vysvědčení« A jest potřebí, by především o rok poši- nulo se stáří žactva, do škol středních přijí- maného, by nemohli státi se »studenty« hošle teprve desetiletí, kteří teprve přivykají trvalejší pozornosti, delšímu na paměť učení, samostatnější práci myšlenkové. Tím méně by mohli nastoupiti do nich hošící s tělem — pro nemoci — nevyspělým, neb dědičně zatíženým, kteří ke zkoušce přijímací do tříd prvních škol středních své síly tak napnou, že ji vykonají, ale napotom již pro tělesnou nevyspělost a odtud také duševní nehotovost ve třídě vyšší uváznou.
Hlídek
13 article
Aby teprve žáci jedenáctiletí do školy střední byli přijímáni, jest záhodno nejen se stanoviska jich vyspění tělesněho, ale též průpravy naukové. Teprve pátým rokem škol- ním nabývá žák školy obecné tolik ji stoty v základních věcech české mluvnice, pravopisu a počtů, že může na škole střední bezpečně bez přemáhání sama sebe pokračovati. Roz- šafní a prozíraví rodičové, jimž nejde o o ka- mžitý postup chlapce, ale o jeho bezpečný budoucí prospěch, sami tyto okolnosti uznávají a i tak zvané »nadané« a »pilné děti své teprve z páté třídy obécné do škol středních přivádějí; však i potom při kvačí na ně dosti práce myšlenkové vět ším množstvím učiva, nezvyklým, přísněj ším jeho osnováním, vyučováním neskrovnou řadou učitelů-professorů, jejichže methodám formám vyučovacím musí mladý studentík teprve zvykati. Sice osnovy pro školy obecné v našem království, v jazyce vyučovacím tak zastaral (z r. 1874!), theorií mluvnickou tak přecpané jinak tak bezživotné, vyčerpávají normální mluv nici českou již ve třídě čtvrté a také v počtech tak pospíchají, že není divu, že žák této třídy který pravidlem ke snadné zkoušce přijímací pilně se připraví, tuto bez nesnází vykoná; avšak neblahé důsledky trvajícího přesycování žáků. zejmena mluvnicí, ukáží se již ve třídě páto obecné, kde žáci již osnově stačiti nemohoua objevují se také na školách středních a měšťan ských, když do nich žáci již čtvrté třídy po stoupí. Pro žáky ze třídy páťé obecné požadavky přijímacích zkoušek na školy střední značně by se mohly zvýšiti, aby do nich nevnikli hošíkové kteří jen pro tyto zkoušky a to mechanicky osvojili si jen obor úkolů přijímacích a byvše přijati, záhy ukáží, že pro školy s tředn přece jen způsobilí nebyli.
14 article
Tuto jejich způsobilost však ani přísnějs »zkoušky přijímací« neprokážou, vždyť při nich jako při každých zkouškách rozhodují často také náhoda a štěstí, neprokážou an tehdy, bude-li se zkoušení každého žáka i více času věnovati. Tuto způsobilost prokazují jer »školní zprávy«, z nichž lze vyčísti, je-li žák vše stranně neb jednostranně nadán a pilen; lne-li více k naukám duchovým anebo přírodním; jaké jev zručnosti; jak snadno si osvojuje řeči; je-l jeho poklesnutí v prospěchu v některém čtvrtlet zaviněno nemocí; zda-li pohoršení ve mravech — známka lehkomyslnosti nebo zanedbávání návštěvy školní — mělo vliv na jeho prospěch Zkrátka: »Školní zpráva« podává o žáku celém obrázek věrný; v nynějším svém upravení uka zuje dokonce, jak průběhem celého roku školního se vyvíjel a na jakém stupni stanulve čtvrtletí čtvrtém, rozhodném pro jeho postup jenž také zřejmě označen již jest slovy : jl es nebo nen! způsobilým, postoupiti do třídy vyšší. Není tedy nijak potřebí zjednávati »Vy svědčením frequentačním« nové úpravy, ale po třebí, by »Školním zprávám« tak é na školách
15 article
středních dostalo se takového uznání, jakého docházejí na př. na školách měšťanských, kde se žák, ze školy obecné přestupující, zkouší jen ve velmi řídkých případech (vykazuje-li z náboženství, češtiny a počtů »sotva dosta- tečně«), také u prozíravých rodičů, jimž »Školní zprávy« vodítkem pro další vedení jich synův, u zkušených mistrů, kteří posuzují přihla- šujícího se učně ne dle několika těch málo zná- mek »Vysvědčení propouštěcího«, ale dle všech četných známek »Školní zprávy«. Jsme přesvědčeni, že časem tyto průkazy i na školách středních dobudou si uznání váhy, jaká jim veškerým právem náleží a ž pravidlem nahradí nynější, opravdu »velice pro- blematické« zkoušky přijímací.
16 article
Učitelstvo škol obecných ovšem ani nevy vine zvláštní činnosti pro větší platnost »Zpráv školních« ze škol obecných, poněvadž bylo tak velice zklamáno ve svých snahách po většíeh výhodách »Vysvědčení propouštěcích« pro žáky III. tříd škol měšťanských. A o tom přece není žádné pochybnosti, že žák, který v každém z osmi let školních tak prospíval, tak se čini, že každým rokem ve škole také postoupil opouští nejvyšší její ročník s dobrým prospě- chem, zasluhuje, by se mu v životě výhod do- stalo spíše, než žáček, který již pátým nerci- čtvrtým rokem opouští školu obecnou a do ně- hož především jen mluvnická pravidla, pravo- pisné návyky a počtářská hotovost epány byly V těchto věcech — v oboru mluvniee a pravopiše i namnoze sporných — ne- může býti nyní spatřován »hlavní cíl« ško obeených. Na nich právem žádá se více, než aby položily základy mluvnici, pravopisu počtům, jichž »podrobnosti«, tuším, ani na niž- ších školách středních mladé žactvo zmocniti se nemůže; školám obecným musí zůstati cílem, by žáky uvedly do světa věcí, jež v živ otě ve přirodě a společnosti je obklopují, by z nich jednou stali se dobří lidé a občané.«
17 article
Tak zv. »reáliemi« mohli býti popleten jen učitelé staré školy, a jest známo, že mi- nisterská nařízení z let 1874 a 1878 na t kladla důraz, aby nebyly pěstovány na úkor ja- zyka mateřského — učitelé nové školy však již znají, že vyučování jazykové a početní vy- učováním realiím se musí podpírati, že ony formálie s reáliemi nejsou v poměru sporu, al v poměru shody a doplňování vzájemného. Chybíli dnes co u vyučování jazy kovém početním — a jsou také pokrokoví c. k. pro- fessoři a c. k. inspektoři školní, kteří veřejně vyznávají, že osnovami c. k. zemské školní rady naší hlavně jazykového vyučování jen »zabíjí se přemnoho času«, jakož jsou také mathe matikové skol vysokých, kteří pochopiti nemohou, proč mládež středních škol plete a mučí se zbytečnými formami a šroubovanými pravidly školních arithmetik, neslýchanými v dějinách mathematiky — není to nedostatek nacvičení ve formách mluvnických, pravopisnýcha početních, ale jsou to nedostatky v naplňování těchto forem životním obsahem. Jeden z učitelůvobecné školy. Oprava. V druhém sloupci této Hlídkyz 18. t. m. ve čl. o Štitném v odstavci šestém čt »s přídechem (m. přichodem) pravdy a bezpro střednosti.-
18 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Jak již minule sděleno, blíží se hříště »Slavie« rychlým krokem svému zakončení. Dne 8. září bude významným způsobem otevřena pod zimní saisona. Uspořádán bude na nové dráze klu- bovní velký athletický klubový meeting který vykazuje pořad: 1. Kop míče do dálky. 2. Běn na 100 yardů, handicap. 3. Vrhání disku. 4. Skok do výše. 5. Běh na 1000 yardů. 6. Běh na 120 yardů s překážkami. 7. Štafetový běh na 400 m. 8. Troj- skok. 9. Přebornictví »Slavie« na 220 yardů. VItězům dostane se vavřínového věnce se stuhami. Mimo to sehrán bude pelový match a program ukončen bude zápasem footballovým Ateamu a Bteamu »Slavie«. ** Vynikající hráč známého v Praze »Southampton F. C.« z Anglie, Millward, nabídl se »Slavii« za stálého trainera. Skrovné prostředky studentského klubu nedovolily přijmouti tuto nabidku; klub ma ďarský »Budapesti Torna Club« získal pak Milwarda Klub jmenovaný, jak známo, setká se v podzimní saisoně s našimi studenty v Praze, tak že možno očekávati zápas nejnapínavější. ** Na hříšti »Slavie« panuje denně čilý život Ač ještě doba konce prázdnin jest daleka, trainuje celá řada hráčův »Slavie« a pečlivě se připravuje k vydatné podzimní saisoně. Také athletický odbor nezahálí. Nejživěji ovšem v neděli, kdy cvičením pří- tomno bývá množství obecenstva. ** Revanche-match známého soupeře »Slavi »Vienny Cricket and F. C.« konati se bude ve Vídni dne 8. prosince t. r.
Ateam Praha Anglie Vídeň Slavia Přebornictví Budapest Vienna Cricket and F . C
19 article
** Letní mužstvo »Českého Athl. a Foo bal! Clubu« na Král. Vinohradech utká se dnes s I. mužstvem »S. K. Merkur«. Začátek o půl 5. hod. odp. na vlastním hřišti proti vinohradskému pivo varu. Příšti neděli navštiví klub čilou společnost »Sport« v Turnově. Sehraje při příležitosti té in- formační match, případně uspořádá i ath letický meeting, by tak společnost v jejích snahách po získání nových přátel sportu a »kopané« zvláště podporoval. Vyjednává též o utkání s mužstvem ji čínských studentů, dobře hrajícím. Podzimní sezonu zahájí Č. A. a F. K. již 15. září, neboť již 22. t. m. má match s komb vídeňským mužstvem I. třídy, totiž s »F. C. Ge mani!«, od níž jak známo o minulých vánocích ve Vídni 2: 0 byl poražen. Bude to zajisté velmi na pinavý boj. Ohlášený včera I. mezinárodní siln ičn závod v chůzi na 27 k m. o mistrovství Čech který pořádá »Athl. Klub Praha« v neděli 1. záři t. r. o 6. hod. ranní na silnici mezi Smíchovem Mniškem, bude asi jedním z největších, kteréž kdy v Praze byly pořádány. Přihlásily své závodníky kluby z Vídně z Brna a z Uher, čímž závod bude dojista napínavým. Utkají se v něm vyškolení pede- striáni cizí, kteří již prvých cen dobyli, s našimi domácími. Lze očekávati, že athletické kluby se při- činí, aby si místrovství toto před cizími uhájily, Přihlášky, které konči dnes v neděli 25. srpna o 12. hod. v noci, přijímá Frant. Mzlý, Král. Vino- hrady, Rubešova ul. č. 15 n. * Ondřej Pukl, člen »Sparty«, podnikl dne 18. t. m. pedestriánský pochod z Prahy do Mnišku a ušel tuto vzdálenost (28 km) v čase 3 hod. a 6 min. Výkon to velice slušný. Pukl doufá, že podaří se mu čas tento ještě zlepšíti. Čas měřil a za správnos ručí H. Tódl.
Král F C František Mzlý Pukl H Tódl Turnov Vídeň Praha Smíchov Brno Uhry Rubešův ulice Český Athl Sparta Foo bal km
20 article
** K národnímu závodu v chůzi o mi strov- ství Čech, který vypisuje A. C. »Praha« na den 1. září t. r., přihlásila »Sparta« své tři závodníky sice O. Pukla, J. Řezáče a R. Richtra. Z oyklistského ruch u. ** O úspěších českých závodních jezdců na cizt dráze dochází nás z Pešti následující původní dopis: V Pešti, 20. srpna. K mezinárodním závodům dnešním, pořádaným v den sv. Štěpána, dostavili s jmenovitě češti závodníci v plném počtu a uháji velmi čestně své české barvy. Velmi oblíbený zde v Pešti mistr Čach, jediný český profesionál Stáňe Jehlička, zvítězil jak v jízdě zahajovací, tak i v zá- vodu o velkou cenu štěpánskou, zvítěziv těsně před Vejtrubou (Kolesa) a Hirschem z Prahy. Známý »ex champion« světa, amatér Vejtruba, který sem přijel aby se utkal v matchi a mistrem světa Maitrotem nezdál se býti po namahavé cestě ve své obvyklé formě, jakož i dráha poněkud od deště rozmoklá mu nevyhovovala, Pěkný výkon podal též Hirsche z Prahy. Mistr světa Maitrot se nedostavil. Výsledky byly následující Jizda zahajovací. 1. Jehlička. 2. Angerer z Vídně, 2 délky pozadu. 3. Hirsche. Závod kona se za deště a nebylo možno ani spurt pro vlhkost dráby vyvinoutí. Hlavní závod o cenu štěpánskou 1. Běh: Vejtruba, Jehlička, Melh. 2. Běh: Hirsche lehce vítězí nad Biharema Angererem. Rozhodovací závod. Ihned od startu ují má se vedení Vejtruba a zajišťuje sobě dobré místo. V posledních 300 metrech rozpoutal se ostrý boj takže všichni jezdci příjeli téměř současně k cil Jako vítěz vychází ze závodu: 1. Jehlička. 2. V j truba o 20 cm. 3. Hirsche o šířku dlaně. 4. Bihary o 4/2 délky. Byl to nejkrásnější a nejzajímavější zá vod dne, ohromný jásot v obecenstvu, které ve vel kém počtu se dostavilo.
A C O Pukl J Řezáč R Richter svatý . Štěpán Vejtruba Kolesa Hirsch Angerer Čechy Praha Pešť Vídeň Sparta centimetr
21 article
** Minulé neděle dne 18. t. m. pořádal klub ho řovický své klubové závody, jakož i jízdu hostí. v níž vesměs pražští závodníci zvítězili. Výsledek: 1. Sojka, známý vítěz ze závodů po- děbradských. 2. Lada (S. k. »Slavie«). 3. Píša. ** Podnět pozoruhodný, kterýž proto i ochotně zaznamenáváme, že bylo by jen prospěšno, kdyby různé podníky sportovní daleko vydatnější měrou — dosud dělo se to jen výjímkou — byly pamětiivy na šich obranných jednot národních. Není pochybnosti. že by kluby pro své podniky získaly jen zmnožený zájem veřejnosti, kdyby pořádaly je vždy zároven pod záštitou a v úzkém spojení s některou z těchto jednot. Klub českých cyklistů v Lochovicích po- řádá dne 1. září o 2. hod. odp. své II. klubovní. silniční závody na silnici mezi Lochovi cemi Libomyšlí. Pořad závodů: 1. jízda promenádní; 2. jízda juniorů; 3. jízda starších pánů; 4. jízda přebornictví; 5. jízda hostí; 6. jízda pro útěchu Jízda hostí přístupna jest členům všech českých klubů. Přihlášky do 29. srpna. Se závody spojena jestvelká národní slavnos celého Podhrdska ve prospěch Národní Jednoty Po- šumavské pod protektorátem sl. městské rady v Lo- chovicích. Vstupné na závody i slavnost 40 h. Za nepříznivého počasí odloží se závody o týden. Páni cyklisté z Prahy mohou výlet k slavnostem vhodne spojiti s dopoledním, vděčným výletem na Žebrák Točník. Čís. 136. Šachy. 192/201. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány: Jan Smutný v Příbrami Uloha čís. 357 (originál) Jan Dlabač v Broumově
Sojka Píša Loch Jan Jan Dlabač Lochovice Libomyšl Lo Praha Žebrák Točník Příbram Broumov Slavia
22 article Bilý začne a dá 3. tahem mat
Bilý začne a dá 3. tahem mat Uloha čís. 358. (Z turnaje časopisu „Wiener Schztg.“ Heslo: „Iso1de“ Bílý: Ka2 De5 Vg3 h7 Jh4 Pes
Wiener Schztg Vg ISO 1
23 article Cerný: Kh2 Vís Sfe Jes Pe2 g7 h3 mat 3. tahem
Cerný: Kh2 Vís Sfe Jes Pe2 g7 h3 mat 3. tahem Úlcha čís. 359. („N. III. Blate.“) S. Trčala v Brně. Bílý: Kal Dg2 Vd6 Je6 h6 Pds Černý: Ke5 Pa7 e7 f5 mat 2. tahem Partie čís. 242. Španělská hra. Hrána korrespondencí 1900—1901. Černý: T. Sika, (Prabah Bílý: R. Tunk, (Příšpo) 1. 62—64 0 e7—e5. 12. Jí3—e1 c7—c 2. Jg1—f3 Jb8—c6 13. d5xc6 b7xkKcce 3. Sf1—b5 Jg8—fe 14. Sb5—c4++. d6—- d5 4. 0—0 d7 — de 15. Se4—b3 Jb8 — dz 5. d2—d4 Jf6—d 16. Je2—g3 Sf5. — gs 6. d4—d5. Tento slabš 17. Je1—3 Dds — ez tak zavrhoval již dr. Tar 18. Vf1—d1. Na jiné tahy rasch, ježto seslabuje bíl také podrží černý lepší hre střed. Lépe jest 6. Jb1 — 18. a7—a5 Sf8—e7 7. Jc3—d5 0— 19. a2—a4 19. Vas—bs 8. c2—c3 Jd7—b8 a t. d Hrozí dobýti pěšce Obrana Čigorinova jest 20. Jf3—d4. Zdánlivě po- spolehliva a Gunsberg jest stačující proti Je5 xc b3 toho mínění, že ve spojen tendencí Jd4—e0 s tahy a7 —a6 b7—bě a 20. Je5xcb3 Jc6—a5 jest nejsilnější. 21. Jd4—e6. Bílý patrn 6. Jc6—bs přehlédl následující tah 7. Jb1—c3 Sf8—e7 21. Se7— c5! 8. Ddí—d3 0— 9. Jc3—e2 Chybné, nebo Bílý vzdal, neboť n DXc5 jde Jb3xKc5 Je6)ke? černý dostane útok. Sc1—e Vb8—b7 a vyhraje jezdce se mélo státi 9. Jd7—c5 Na 22. c2b3 následuje 10. Dd3—e3 — 17—f5í Sc5xe3 23. JXc7 SXKf2— 11. e4f5 Na Sb5—da 24. Khl SXg3 25. hxg neb Je2—c3 následuje VXb3 a vyhraje. Na 29. f5—f4 a Sc8—g4 Jc7 pokračuje černý po- 11. Sc8xK15
S Trčala Černá R Tunk Příšpo doktor Tara Vasa Čigorinův Jc Jd JXc VXb Brno Kh 2 Vís Pd Černá c 2 Sf 1 Sb 5 c 4 + + . d d 5 4 c 3 Sf 8 7 SXKf 2
25 article
Zprávy šachové. Výsledek ostatních skupin korr. turnaje zemí českýeh jest tento III. skupina.
26 article
J. Znamenáček Chlistov Dr. K. Ponec Mirovice
J Znamenáček K Ponec Chlistov Mirovice
28 title
A. Rys Velenice
A Rys Velenice
29 article H. Ertel
H. Ertel Čáslav „Samostatnost“ Čáslav Wellner Cenu za nejlepší partii obdrží dr. M Náchoda proti panu F. Černíčkovi z Mn. Hradiště. II. nejlepši partie Znamenáček a dr. Ponec. III. nepilepší partie Rys.
H Ertel doktor Černíček Mn Znamenáček Ponec Rys Čáslav Náchod
30 article
Šachový sjezd. Ve dnech 10.—12. srpna v Pernšťýnově městě Pardubicích pořádaný zdařil se nad očekávání Sjelo se na 30 vynikajících šachistů z Čecb, Moravy a Slezska, aby vespolek se seznámili, přátelsky s pobávili a v turnaji šachovém spolu se utkali. Te měř všichni účastníci byli na místě již v sobotu od poledne. Elegantně zařízená místnost kavárny a ho telu »Střebský« byla svědkem neobvyklé podívané Zoe onde u stolů, při kterých jindy hrává se v kartv potýkali se spolu dva ctítelé hry královské, aby v volných partiích změřili síly své pro zejtřejší turnaj. U »stolu problemistů«, těchto básníků šachových. pp. dr. Palkoska a učitel Vetešník, oba po celém světě šachovém známí jako vynikající úloháři, obl- rali se spolu ještě s několika drabanty šachovými úlohami, »koncovkami« a »žerty«. Když přiblížil se večer, jednalo se za předsed- nictví p. dra. Kvíčaly z Prahy o návrhu p. Rašov- ského z Uher. Brodu, týkajícího se sloučení všech českých šachistů v jeden »ústřední« spolek. Návrh setkal se se všeobecným souhlasem přítomných když pan Rašovský přijal na sebe úlohu stanovy spolku sestaviti, usneseno u věci dále pokračovati příštím sjezdu šachovém, který pořádati se bude nejspíše v Brně.
Střebský Zoe doktor Palkoska Vetešník Kvíčala Rašovský Pardubice Morava Slezsko Praha Rašov Uhry Brod Brno Pernšťýnov město
31 article
Další jednání týkalo se způsobu, jak turnaj uspořádati, aby hra v jednom dni byla skončena. Ujednáno: losem určí se skupiny o 4 hráčích i bude ve skupině hráti každý s každým jednu partii. Vklad 1 zl., ceny ve skupině dvě, počátek hry o 9. hod K turnají přihlásilo se v neděli ráno 20 hráčů, načež po rozlosování do skupin počala hra. V tichu nastalém bylo slyšeti pouze přesunování figurek, za- pisování tabů, šepot a tlumené kročeje kibiců. Hrálo se v 5 skupinách. V I. skupině zápasili (abecedně srovnáno) pp.: Engler (dobyl I. ceny), dr. Kvíčala II. cena), Rašovský a Sengr jun. Ve skup. II.: Ho- stáň (I. cena), Pilnáček, Sengr sen. a Šmaha (II. cena) Ve skup. III.: P. Cumpe (I. cena), Ertl, Rys, Schnabl (II. cena). Ve skup. IV.: Čermák, Partaj (II. cena), Valenta (I. cena), Žába. Ve skupině V Brach (I. cena), Důras, Martinek, Vetešník (II. cena). Turnaj skončen k večeru, načež vyhlášen výsle- dek, přečteny telegramy a dopisy pozdravné. V přá- telské zábavě, kořeněné vtipy a nápady šikovnými pánů P. Cumpe a uč. Rysa, setrvali účastníci roz- množeni ještě hosty z Prahy, Brna, Tovačova atd. až do pozdních bodin nočních, ba ranníchl (Dokončení.)
Engler doktor Kvíčala Rašovský Sengr Pilnáček Šmaha P Cumpe Ertl Rys Schnabl Valent Důras Martinek Vetešník Praha Brno Tovačov V Brach
32 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.,
33 article
V Praze, 24. srpna
Praha
34 article
Bankroty ve vzpomínce kulturní hi- storie. — Francouzský kapitál na do- mácím trhu. — Stará garda pražské bursy. — Obchod na ni. Luza, která se jen po penězích žene — jest v Německu nyní tichá a oddává se fllosofli. Petrarka nazval luzou lid hladovíci po zlatě,v Lipsku i v Berlíně přišli o ně mnozí, kdo ani luzou nebyli ... Ale všichni teď hledají útěchy ve filosofii a odříkání a Německo moudří čet- nými úvahami. Z nich vyniká zajímavostí kul- turně historická vzpomínka dra. G. Beermanna o bankrotu a bankrotářích, jak tito žili a byli věšeni, a jak v těžkých dobách finanění tísně bývalo bito na poplach zvonem hanby . .. Jeho dunění slyšíme i dnes. Vzpomínk jest časova. Slovo »bankerott«, které se již vžilo do všech řečí evropských, vzniklo z italštinya znamená banku rozbitou. Ve starověku nazývali totiž kupci a obchodníci stůl, na němž venku vykládali svoje zboží a při němž ujednávali ob- chody, »bank«. Význam tohoto slova jako st nebo soukromá pokladna směnárníků nebo vůbec lidí takových, kteří ujednávali obchody peněžní, jest zajisté starší, nežli veřejné banky. Jakmile pak uznal kupec nutným, aby své jmění ode- vzdal soudu, čímž uvázly jeho obchody peněžní a směnečné, byl jeho stůl — bank — obrazně rozbit, nastal osudný »bankerott«.
Petrarka G Beermann Německo Lipsko Berlín kulturní historie
35 article
Ve stoleti jedenáctém a dvanáctém bylo kupováno, prodáváno a smlouváno na veřejných trzích — jako v Benátkách, kde vysoký stůl, nazývaný banca nebo banco, naznačoval tak ře- čenou banku. Stávalo se pak, že směnárníku mince došly a on poslal ke svému kollegovisi je vypůjčit. Když pak sumy vypůjčené v čas nevrátil, byl prohlášen za insolventního a jeho banka byla rozbita. Neboť jakmile kupec neb obchodník nebyl s to, aby zaplatil, na úřadní rozkaz byla rozbita jeho banka, aby veřejně bylo ozňačeno, že stav se věrolomným, pozbyl veřejné důvěry. To byl vlastní bankerott, italsky bane rotta, francouzsky banqueroute, anglicky bank- rupt. Ve mnohých městech italských, zejmena v Janově a Neapoli, bylo nesvědomitému dluž- níku na kameni k tomu určeném veřejně do- znati neschopnost ku placení a podrobiti se jisté proceduře, od níž se nynější názory o slušnost odvracejí. Vlastních bankrottů ve smyslu dnešním v oněch dobách dávné historie, kdy obchodo- váno bylo bez valných ztrát, a kdy obchodní styk byl prostší a menší, téměř nebylo. Tehda kupei poživali úvěru toliko u svých dodavatel a jestliže se octli v úpadku, ztráceli jenom kupci — stavy ostatní měrou toliko nepatrnou.
Benátky Janov Neapol
36 article
Bankrotty ve smyslu dnešním a význámu ny- nějším se vyvinuly s vývojem hausy, když s rozšířením obchodních styků také úvěrnictv nabylo širší podstati. Záhy bylo již také stano- veno zákonem, že svévolní bankrotáři a zli dlužníci mají býti pověšeni a v žádném han- seatském městě že jich nemá býti trpěno V roce 1591 bylo pak již přesně stanoveno, kteří obchodní škůdci mají býti považování za bankrottáře, a bylo potvrzeno staré nařízení, aby při útěku takového podvodníka na tak řečeném »zvonu hanby« bylo bito na poplach a ke sti- hání jeho a uprchlik, byl-li postižen, měl býti postaven na pranýř. Takováto přísná opatření prospívala úvěru obchodnímu a osobnímu. Avšak ani tyto přísné zákony nebyly s to. aby utlumily touhu po brzkém zbohatnutí. Při- lišná spekulace a hon za leskem vzrůstaly ka- ždým dnem a veřejná nesolidnost mnohých ob- chodních závodů vedla k jich úpadku. Pro ve- řejnost osudnější byla ještě ta okolnost, že honba za rychlým bohatstvím jako široká vlnu uchvacovala vrstvy další a dalši a byla jim po- hnutkou, aby své peníze ukládaly všude u spe- kulantů a společností. Tak stěžuje si dominikán Berthold již roku 1581, že nekřesťansky hanebné lichvářstvi po- sedlo všecky stavy a každý, kdo vládne něja- kým haléřem, již nemíní živiti sebe a svoji rodinu poctivou a namáhavou praci a tak získá- vati pomalu ale bezpečně, — nýbrž že vyhýbaje se všemu přičinění, spekuluje s penězi a usiluje o to, aby co nejdříve zbohatl vklady u obchod- níků a společností a lichvářskými smlouvami. Nejsou města plna takových zahalečů? ptá se zbožný dominikán. Ve druhém pololetí šestná- ctého stoleti byly lehkomyslné bankrotty témět na denním pořádku. Roku 1562 v Augšpurku padlo šest znamenitých obchodních domů roku 1574 tamtéž Manlichova společnost, jeji
Berthold Augšpurk Manlichov společnost