3
masthead
25. srpna 1901.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. srpna.
Jeronymská kolej v Římě a pravo
slavní Srbové.
Zřízení svatojeronymské koleje v Římě »pro
národ chorvatský« (Collegium Hieronymianum pro
gente Croatica), kde budou chováni jinoši a
mladí duchovní chorvatšti, chtějící se věnovati
svyšším naukám katoliekým«, neuspokojilo pravo-
slavné Srby, naopak naplnilo je obavami, že
jeronymská kolej stane se ústavem, kde budou
vychováváni chytří i bezohlední bojovníci kato
lieké propagandy. Obavy ty nejsou neoprávněny
Jeronymská kolej »pro gente Croatica« nastou-
pila na místo zrušeného hospitálu s chrámem
sv. Jeronyma, určeného »pro gente Illyrica«
Loni na katolickém sjezdu v Zábřebě bylo pro-
hlášeno, že chorvatství je totožno s katolictvím
V Římě to vzali s povděkem na vědomia
chápou se dila, aby zápal chorvatský vyžitkoval
pro své cíle. V starém »iliyrismu« a pozdějšín
»jugoslavismu«, bylo směstnáno katolictví i prave-
slaví. Katolictví nyní vy přáhlo a nastupuje n
pravoslaví nepřátelsky.
Srba
svatý . Jeronym
Lon
Praha
Řím
Illyrica
Zábřeba
6
article
Nelze tudíž diviti se Srbům, že ke zřízen
jeronymské koleje nejsou lhostejni, zvláště když
v statutech výslovně jmenovány jsou srbské
země Bosna, Hercegovina a Černá Hora jako
její působiště. Proslýchá se, že Černá Hora
energicky zakroči u papežské stolice proti tomu.
aby užívala konkordátu s Černou Horou k bo-
jovným účelům propagandy. Jeden chorvatský
list namítá: co prý se to pravoslaví černohor-
ského týká, vždyť katolíci barské diecéze jsou
Albanci a nikoli Srbové. Nu ano, ale Chor-
vaty jsou černohorští Albanci ještě méně.
Také Srbsko bude protestovati, neboť kato-
lická diecéze srémská, jejímž biskupem je nyní
J. J. Strossmayer, rozprostírá se i na království
srbské, kde dosud příslušníků nemá a proto
nemá ani působnosti. Ale tím opatrnějším musí
býti Srbsko, aby se po smrti Strossmayerove
neproměnilo v podobné zápasiště dvou hlavních
křesťanských vyznání, jakým je nyní — nikoli
ke svému prospěchu — Chorvatsko a jakým za
okupace staly se i Bosna a Hercegovina.
Srba
Hercegovina
Albanec
Strossmayer
Bosna
Srbsko
Chorvatsko
Hercegovina
7
article
z Černé Hory.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
—ičevič. V novinách celého světa pro-
skakují nyní opět zprávy jak o hospodářskýeh
připravách Černě Hory, tak i o nepokojích na
albánské hranici. Třeba, abychom o obojím se
zmínili i my poněkud obšírněji.
Co se hospodářských poměrů dotýče, zalo-
žena byla již dřive záložna v Nikšiči a po-
mýšlí se nyní na založení podobné v Podgo-
rici, čímž by obě města, obchodně na Černé
Hoře nejvyvinutější, obdržela nové posily ústavy.
jimž v první řadě pečovati bude o vyproštění
Čerhohorce od obilní lichvy, jež národ silně
ochuzuje, jednak též o povznesení obchodu
i řemesel a založení průmyslových podniků.
Je již na čase, aby Černohorec všímals
více obchodu a řemesla a nepřihlížel nečinn
k tomu, jak podnikavá anglická firma Hamme
Co. se sídlem v Podgorici v černohorském
obchodu hospodaří.
Zároveň s těmito peněžnými závody vstu
pují v život doly na Sutormanu blíze pří
stavu barského. Práce dolové provádí splitský
inženýr Deskovič. Jeho prostřednictvím vy-
jednává se též s belgickou společností o po-
skytnutí kapitálu k stavbě železnice z Baru
do Nikšiče. Inženýr Deskovič se zástupcem této
společnosti A. Klerksem prohlíželi nedávno lesy
v Pivě a Šavníku nad Nikšičem. Výsledky
byly tak uspokojivé, že se stavbou dráhy as
brzo bude započato.
Černohorec
A Klerks
Černá Hora
Nikšič
Podgorica
Šavník nad Nikšič
Hamm Company
8
article
Otázka vystavění železnice nezatlačila do
pozadí práce na doplnění silničné sítě v Černé
Hoře. Právě pracuje se na doslavění silnice
od Něgušů přes Kčevo do Danilov
Gradu, čímž Nikšiči otevřeno bude kratš
spojení s Cetyní a mořem, a započaly práce na
nejdůležitější silnici v zemi, jež
spojí Podgoricu s Kolašinem a An-
wíce wědi než ty. Hlaupost toho přjčina, žes
mnohý wypjná.«
Při zmínce o učení řeči maně vzpomínáme
si na aforism Havličkův dosud netišténý, ulo-
žený ve sbírce autografů přísedícího zemského
výboru Karla Adámka:
»Již přešly časy, kdy každý za
můdrého držán byl, kdo cizím ja-
zykem mluwil. Nyní jen toho máme
za můdrého, kdo mluví můdře, a
mluwi w jazyku jakým koli w.«
Se zvláštní zálibou pěstoval Linek dějepi
a zeměpis, dovedl upoutati líčením dějin českých
své žáky. A Linek byl pro své povolání učitelské
cele zaujat. S jakou láskou a svědomitostí konal
svůj úřad učitelský, svědčí nejlépe tato episoda,
sdělená mi starým vlastencem borovským Janem
Říčanem: Jednoho dne (na popeleční středu)
přišel jediný žák do školy. Linek neposlal jej
domů, řídě se zásadou: »Ego, tu et spiritus
sanctus faciunt societatem« (Já, ty a duch svatý
tvoří společnost), vyučoval stejně horlivě, jako
když měl plnou třídu.
Adámek
Říčan
Ego
Černá hoře
Podgorica
Kolašin
an
9
article
Nedivno, že pak žáci Inuli k učiteli svému
a že i Havlíček rád vzpomínal bezstarostných
dob, zažitých pod omšelou střechou školy rod-
ného městečka. Piše v čísle 30. »České Wčely«
z roku 1847, kterouž redigoval: »Redaktor
těchto listův vzpomíná si posud se vřelou vděč-
nosti na svého dokonalého učitele ve farní škole
borovské, p. Ant. Línka, který již po mnoho let
tamější školu s neunavnou pilností a s pří-
kladnou paedagogickou schopností spravuje.«
Línek zase těšil se z každého úspěchu
svého bývalého školáka. Mám po ruce řadu Lin-
kových exemplářů programů německo- brodského
gymnasia »Juventus caes. reg. gymnasii Teuto-
brodensis e moribus et progressu in literis censa
exeunte anno scholastico«, v nichž Linek za-
trhoval si jednotlivé »emínenter« a »ad emi-
nenter« Havličkovy.
K starému učiteli borovskému Inul Havlíčel
úctou i oddanosti. Kdykoliv na prázdniny a po-
zději domů návštěvou přijíždíval, vždy Vyhle-
dával starého učitele svého, jednoho z nejpil-
nějších a nejnadšenějších svých učňů poli
úických.
Havlíček
Antonín
Český Wčet
Juventus
10
article
drijevicov a tím otevře cestu bohatými
lesy do Nového Pazaru a Starého Srbska.
Cesta tato započata stavbou velikého ka-
menného mostu přes Moraču a nedávno konána
slavnost položení základu.
Základný kámen nového mostu položi
starý mílovaný náš ministr války vojvoda Ilija
Plamenac za přítomnosti projektanta mostu
inž. Marka Čukanoviče, brigadyra voj-
vody Vasa Ivanoviče, svého adjutanta
Marka Gazivody a množství národa.
Severovýchodní kraj naší země s netrpělivost
očekává hodinu, kdy obchod a vozy nákladn
putovati budou témito dosud zapomenutými
Na hranici albanské při vždy neklidné
Gusini a Plavě strhly se opět nepokoje,
které zaujaly pozornost Evropy. Arnauté napadli
selo Brezovicu na turecké půdě a pobili se
s nečetnými Srby bratstva Rajkovičů, kteří se
ženami i dětmi utekli přes naši hranici.
Teprve když náčelníci gusinšti s kajma-
kamem s naším komandýrem Trifunem Laba-
nem ujednali mír a bezpečnost pro Rajkoviče.
vrátili se tilo do svých dumovů.
Druhý boj strhl se na planině Mokré
na turecké půdě, kde naši mají část svých
pastvin. Když Černohorci přišli kosit trávu.
ohromný zástup Albanců v hrozivém postaven
jim v tom bránil, a tu i beranský kajmakam
prohlásil, že nemá dosti vojska (!), aby Arnau-
tům násilí zabránil. Nyní obě strany čekají na
diplomatické vyřízení tohoto sporu.
Plamenac
Ing
Čukanovič
Gazivoda
Srba
Rajkovič
Černohorec
Nový Pazar
Srbsko
Evropa
Mokrá
Vasa Ivanovič
Trifun Laba
12
article
Černá Hora překáží Rakousku.
Na Cetyni už bezmála 30 let působí ruský
ústav pro vyšší vdělání dívek. Ústav má jmen
po své zakladatelce, cařici Marii Feodorovně
manželce cara Alexandra II. Rusko naň věnuje
každého roku 10.000 rublů. Uvědomělí pravo-
slavní Srbové všech zemí posílají do cetyňskéh
divčího ústavu dcery své nejen na vzdělání.
nýbrž i za tím účelem, aby na Černé Hoře na
dýchaly se čerstvého vzduchu srbského a na
učily se tam být ryzími srbskými vlasten kami
Neuvědoměli posílaji je do katolických klášter
ních škol v Záhřebě a Vídni, odkudž se vracej
ochladlé i k jazyku, i k víře oteň právě tak
jako dcery neuvědomělých Čechů ze ško
»Saere Coeur«.
Rakouská vláda, aby zlomila tento kullurny
a mravný vliv Černé Hory mimo její hranice
rozhodla se založiti konkurenčný ústav v Zadru
v Dalmacii a svěřiti jeho řízení jepliškám.
Carovy cesty.
Pařížští socialisté uveřejnili, jak jsme již
stručně telegraficky zaznamenali, protest prot
návštěvě carově ve Francii. V provolání vytýkaj
caru »tyranství« proti soudruhům jejich na Rusi
Podepsali se na projev ten posl. Alemane, Legi
timus, známý to socialistický černoch, Gérault
Richard a j.
Nacionalistické listy činí za provolání to zod
povědným ministra obchodu Milleranda, jenž, jak
známo, hlásí se ve svaz strany socialistické.
Marie
Srba
Čecho
Carův
Rus
Aleman
Legi
Richard
Millerand
Rakousko
Rusko
Záhřeb
Vídeň
Dalmacie
Francie
Saere Coeur
13
article
Listy ty žádají, aby bylo caru setkání s Mille-
randem ušetřeno. Mohl prý by Millerand poslán
býti v době pobytu carova za posláním nějakým
do ciziny, na příklad prý do Ameriky, kdež by
mohl studovati stávky. Časopisy tyto dodávaj
ale zbytečně Millerandovi postavení jakoby ny
jakého nebezpečného revolucionáře. Jestiť Mlille-
rand, jenž zasedal klidně s reakcionářem Galli-
fetem v tomtéž ministerstvu, socialistou, jak
známo, velmi neviňoučkým, a příjal také zcel
klidně, a to dříve již, od ruského »autokratae
velkokordon jednoho z nejvyšších řádů ruských.
Pro velikou přehlidku vojenskou v Re-
meši, kdež před carem defilovati má 150.000
vojáků francouzských, konají se nyní již roz-
sáhlá opatření vojenská i bezpečnostní. Očekává
se, že k přehlidce přibude na 400.000 di-
váků. Podali jame již čtenáři popis Dunkerku
a Compiěgne, obou míst, v nichž car ve Franeií
nejprv prodlí, i nebude nezajímavo seznámiti
čtenáře ještě s některými podrobnostmi o Re-
meši, kdež carova návštěva končiti má.
Remeš, slarožitné město francouzské, leží
v kraji marnském a jest sídlem arcibiskupa.
Mill
Millerand
Galli
Compiěgne
Amerika
Re
Remeš
Jestiť Mlille
14
article
Kathedrála r. 406 vystavěná a v XII. stoleti
shořelá náleží k nejskvostnějším gotickým
stavbám v Evropě, jmenovitě jest portál velmi
nádherný. Ze vzácností v kostele tom cho-
vaných připomínáme tak zvané remešské evan-
gelium, Text du sacre, na něž králové fran-
couzští při korunování přísahu skládali, a am-
pullu, z které mazáni bývali. Areibiskup vyko-
nával korunování v chrámě tomto od r. 1179
až do revoluce červencové. Dále má Remeš
pěknou radnici, divadlo, gymnasium, medi-
cinskou školu, botanickou zahradu, akademii
věd, nemocnice, četné římské starožitnosti (ví
tězný oblouk). Obchod jest velmi čilý; továrny
jsou tu na zboží vlněné a bavlněné, jmenovitě
kašmír a šály, zboží stáv kářské a punčochářské,
na svíčky, mýdlo, -pepřenky a j. v. Za časů
Caesarových slulo místo Durocortorum, později
Remi a bylo hlavním městem Remů a belgické
Gallie. Chlodvík byl tu od arcibiskupa sv. Re-
migia pokřtén a nadal kapítolu statky velm
rozsáhlými; později připadalo město za roz-
ličných dělení říše k Austrasii a bylo jedním
z hlavních měst této země, až se dostalo při
dělení opětném na Karla Lysého a tím
k Neustrii; Ludvík XIV. daroval Remeš arci-
biskupu Artoldoví. Město, které neustále rostlo.
ohradil hradbami v XIV. století král Jan. Kon-
cília se konala v Remeši r. 813, 1049 a 1147.
Caesarův
Durocortorum
Chlodvík
svatý . Re
Karel lysý
Ludvík XIV
Remeš
Artoldový
Jan
Evropa
Remeš
Remo
Austrasie
Neustrie
akademie věda
Kon
botanický zahrada
15
article
Za válek napoleonských dobyt
město od Rusů v únoru 1814
5. března však překvapili obyvatelé a část
vojska franeouzského slabou posádku a zajal
generála kn. Gagarina; podruhé zmocnili se
města Rusové a Prusové 12. března, Na-
poleon je odtud sice jíž 13. března vytlačil.
ale potřetí dobyl města útokem Winzingerode
dne 19. března 181 4.
Před návštěvou svojí ve Francii zastaví s
cnr ještě v Gdánsku, aby setkal se t
s císařem Vilémem II. Dlouho ohlašovaná
návštéva tato nyní se potvržuje úřadně. »Nat.
Ztg.« připomíná k potvrzení tomu, že v No-
mecku návštěvu curovu přijmou s plným zadost-
učiněním, poněvadž prý odpovídá politickým po
měrům, jak jsou teď mezi Ruskem a Německem.
Zdá se však, že Vilém II. to byl, jenž cara po
zval: car pak ovšem ve chvíli, kdy přijal po
zvání Loubetovo, nemohl odmítnouti pozvání
Viléma II., ač-li ho nechtěl osobně urazitia
dodati cestě své do Francie rázu vyzývavosti. Na
politickém poměru rusko-německém návštěva tato
ale změní právě tak málo, jako na něm ničeho
nezměnily předchozí carské návštěvy. Pomě
ten jest tu shodnými, tu protivnými interesy
na dlouho ještě dán a stanoven. Pokud se ale
hospodářských věcí týče, oddávají se aspoň libe-
rální strany a velkoprůmyslníci v Německu na-
ději, že car ozve se proti požadavkům agrár
níků německých. Uvidíme, splní-li se tyto na
děje, kladené ve vliv zahraničných činitelo
na pruskou korunu.
Rus
Gagarin
Vilém II
Francie
Rusko
Německo
16
article
K franko-tureckému konfiiktu.
Pan Constans jest dosud v Cařihradě
a Munir bej dli dosud mimo Paříž. Dvěma
těmito fakty nejlépe jest vytčen pokojný až
dotud ráz »konfliktu« franko-tureckého. Pan
Constans, dle jedné depeše, poslal prý opět již
sultánovi ultimatum a včera opět mu pohrozi
svým odjezdem, aniž ale datum odjezdu v ulti-
matu uvedl. Tedy až jednou, až někdy ! Zdi
se, že z Paříže dostal příkaz, by mírnil ráznos
svou a že vůbec nynější vláda francouzská
nemá zase již valně chuti opříti se důrazně
vlivu anglickému, před nímž byla již ustoupila
jak v otázce fašodské, tak i v otázce marocké.
Munir bej jest pověřen také v Bernu a v Brus-
selu a sídlívá proto někdy také v těchto
městech. Skulečně dlí personál tureckého vy
slanectva nyní v Bernu. Po jeho hlavě, Muniru
bejovi, se zatím pátrá. Výlet jeho uspořil pa-
řížské vládě aspoň nutnosť, vrátiti mu pově-
řovací listiny. Snad jest tomu sama povděčna.
že se zatím mohla tomu vyhnouti. V pravdě
nevěři se nikde, že by k vůli sporu nynějšímu,
ať ze strany Porty, ať ze strany Francouzů
spustila puška i jen jediná.
Anglické bezohlednosti k mezi-
národnímu právu.
Hamburské »Neueste Nachrichten« sdělují
že tři angličtí verbiři zneužívali od delší doby
poptávárny po práci »Vlastenecké společnostie
tamní, aby najímali pod podvodnou záminkou
že jde jen o průvodce k honbám na lvy, vy-
sloužilé vojáky pro armádu britskou v Africe
Nabízeli těm, kteří by dali se zlákati až 100
marek hotově vedle dalšího ovšem žoldu.
Constans
Francouz
Cařihrad
Paříž
Bern
Afrika
Neueste Nachrichten
17
article
Projevy protianglické na Maltě.
Od posledního prolestního shromáždéní na
Maltě, o němž jsme již zprávu podali, jitření
proti Anglii nijak neutuchá. V kostelích po
zvyku vlaském pořádají se dokonce modlitby
za odstranění daní, Anglií bezprávně dekreto
vaných. Po zmínéném již táboře shromáždi
se demonstranti také před franco uz-
ským konsulátem a žádali za
ochranu francouzské republiky
proti despotismu britské vlády
Na ulieích jsou angličtí důstojníci napořád na-
padáni.
K jihoamerickému konfliktu.
Předseda republiky venezuelské, Castro.
poslal 800 mužů (dle některých zpráv dokonee
nékolika tisíc) po vojenských lodích »Zumba
doru« a »Mirandě«, aby posílili vůdce povstalcův
proti vládě kolumbijské, Uriba. Vláda kolum
bijská byla by snad již za tento zřejmý akt
nepřátelství, jehož pohnutky jsme již minule
obšírně vyložili, vypověděla Venezuele válku.
kdyby nebyla tísněna tolik se všech stran
nebála se porážky. »New York Herald« vyzýví
vládu Spojených států k okamžitému zakročení,
poněvadž by prý anarchie v střední a jižní
Americe mohla zavdati podnět evropským státům
k zakročení a tím hned i k válce na uhájen
Monreovy zásady.
Castro
Monreův
Malta
Anglie
Miranda
Venezuela
spojený stát
jižní Amerika
New York Herald
18
article
Jsou to ovšem jen strašáky pro americkou
veřejnost určené, neboť vojenského zakročení
evropských státův na panamské převlace ne-
třeba se Unii obávati. Jsou to ale Spojené státy
jež samy by se nepochybně tam rády usadily
aby doprava mezí oběma oceány byla v jejich
rukou. Ovšem mají dle smlouvy, již minule ci-
tované, právo a povinnost, pečovati o nerušenou
dopravu na zmíněné mezimořské převlace, pro
taté dráhou panamsko-kolonskou.
Také již jednou, když operacemi povstalcův
doprava byla tam ohrožována, povstalce odtud
vyllačili. Stačil k tomu tehdy ale malý hlonček
námořnikův, na břeh vysazených. Vysadí-li své
mužstvo Unie i tentokrát na převlaku, jest
otázkou, zdaliž je pak odtamtud vůbec již
odvolá. Anglie příliš dnes jinde jest engažována,
než aby tomu energicky bránila, a Německo
To musí hleděti napořád ještě na průlom vo-
gesský a předem zde se krýti, nežli by se
mohlo odvážiti jiných velikých akcí válečných
Příležitost jest tedy vhodná a lákavá dos
i uvidíme za krátko, bude-li miti Yankey dost
čilosti a troufalosti, kouti železo, dokud jes
žhavé. i
Suspendovaný biskup.
Podle pařížské »Patrie« koluje v Lavalu
pověsť, že Lev XIII. tamního biskupa mons.
Geaye, jenž jest znám svou oddanosti vládě
francouzské a kterýž prý také při vypracování
zákona protiřeholního spolupůsobil, — s úřadu
suspendoval. Zvláště proto prý, že mons. Geay
také s tím souhlasil, aby řehole byly vymknuty
přímé právomoci papežské a podřízeny jurisdikei
biskupů, kteří ovšem jsou odvislí od vlády r
publiky-
Laval
Lev XIII
Geay
Anglie
Německo
Patria
19
article
Padesáté narozeniny Aloisa
Padesáté narozeniny Aloisa
Jiráska.
(Pávy zpráva »Nár. Listů«.)
Není pamětníka v Hronově, že by poštovn
úřad tak byl zaměstnán, jako v tyto dny.
Narozeniny skromného Jiráska, jehož celý
život plodné práci literární jest zasvěcen, způ-
sobily pravý příval blahopřejných adres, tele gra
mů a dopisů.
Telegrafleky blahopřál oslavenci minisl
dr. Rezek, srdečné přípisy došly skoro ode
všech českých spisovatelů, zejmena pp. Sva-
topluka Čecha, Ad. Heyduka, Jana
Liera, Terezy Novákové, Fr. X. S vo-
body, K. V. Raisa, J. D. Konráda,
Fr. Kvapila, Václ. V lěka, prof. dr
Zibrta, prof. Ant. Truhláře, Ant
Klášterského, Elišky Krásno ho-
ské, J. K. Hraše, Adolfa Černého
Gabriely Preisové, J. Pešky, dra
V. Řezníčka, Jakuba Arbesa, dra.
Ladislava Quisa, J. V. Sládka, dra
Jiřího Gutha, dra. Jaromíra Bore-
ckého, prof. K. Kučery, K. M. Čapka,
Prima Sobotky, Frant. Herite sa,
prof. J. Drtiny, dále blahopřejné projev
pp. prof. dr. Rubešky, Lothara Su-
chého, dr. O. Zuny, ředitele E. S eifer ta
z Litomyšle, O. Thaera, pí. B. A ug u s ti-
nové, prof, a rektora university dra. J. S tu-
peckého, prof. Vorovky, řed. pnedagogia
J. Šimka z Kutné Hory, J. Stockéh
z Blatné, vl. rady Šťastného, L. Gross-
mannové Brodské, skripfora Jan
Šťastného, prof. dra. Jar. Šťastného
dra. B. Hellicha, řed. F. Bilého, prof
V. Paulusa, sl. Adély Volfovy,
Stránské, prof. univ. dra. J. Kryštůf ka,
vynikajících českých výtvarníků pp. M. A lše
Jos. Myslbeka, pp. A d. P atery
J. V. z Finberka, ředitele V. Vávry
z Přerova, prof. dra. Theuerera z Pří-
brami, dra. Tilšra, red. Josefa Aný že,
P. Sigmunda Boušky. Purkmistr J a
Laub zaslal blahopřání ve jmenu města Lito-
myšle, k němuž tak často ve svých rozkošných
historických i jiných pracích se Jirásek vracívá.
Alois
Jirásek
Páv
doktor
Rezek
Čecho
Heyduk
Lier
Novák
K V
Konrád
Kvapil
Václ
profesor
Antonín
Truhlář
Eliška Krásno
Hraše
Černý
Preis
J Pešek
V Řezníček
Arbes
Quiso
J V Sládek
Guth
K Kučera
K M Čapek
František
J Drtina
Rubeška
Lothar
Zuna
Thaer
Vorovka
J Šimek
Šťastný
L Gross
Brodská
B Hellich
F Bilý
V Paulus
Volfův
Stránský
university
J Kryštůf
Myslbek
V Vávra
Josef Aný
P Boušek
Laub
Hronov
Francie . X . S o
Francie
Jaromír Bor
Litomyšl
Kutná Hora
Blatná
Jos
Finberk
Přerov
Prima Sobotka
20
article
Korporace vědecké a vlastenecké závod
v projevech úcty a vážnosti, tak historický
klub v Praze, rada Národopisného
musea českoslovanského v Pra ze,
»Sokol« brněnský, spolek paní
divek v Ml. Boleslavi, studu jíe
z Blatné, řemeslnicko-dělnická besedav
Lounech, Ústředníspolek českých
professorů, zpěvácký spolek »Vlasti-
mil« v Litomyšli, damský odbor Národn
jednoty severočeské v Ml. Boleslavi,
společenstva veškerých živností v Čen-
veném Kostelci, spolek strojmi str ův
Hronově.
Mezi prvními blahopřáli mistru Jiráskovi
de. Vladimir Srb, starosta a měs t s ká
rada král. hlavního města Prahy.
Co tyto řádky píšeme, přichází do klidnéh
jindy domku nový přival blahopřání a hostů
každý spěchá stisknouti pravici touto příchyl-
ností dojatého mistra. V městě panuje nevídaný
jindy ruch. Oslava Jiráskova rozvržena od po-
řadatelů na tři dny a téžko jest vystihnout
všecky podrobnosti její.
Tolik ale vystihne každý na první pohled
že oslavujeme mistra, jenž nad jiné dovedl zí
skati všechen český lid, jemuž patří srdce ce
lého národa.
Jirásek
Vladimir Srb
Jiráskův
Praha
Boleslav
Blatná
Louny
Litomyšl
Kostelec
Hronov
národopisný muzeum
Sokol
spolek paní divka
21
article
Z Hronova, 24. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Pohoda po celý den včerejší byla vskutku
slavnostní. Jmenovitě k večeru obloha byla vy-
jasněna a pěkně se oteplilo. Ze všech stran
scházely se jednotlivé spolky, aby vzdaly hol
svůj slavnému romanopisci a milému rodáku
svému. Práce dekorační jna domech ukončeny
Na mnohých domech zříti bylo ozdobně
provedené monogramy A. J. anebo letopoče
1851—1901. Rodný domek jubilantův ozdoben
velkou podobiznou a pěknými draperiemi z čer
vené a bílé látky i z chvoje.
K večeru jakoby na povel osvětleno rázem
celé město. Na náměstí zářily kromě obloukových
lamp hötelu »u Sokola« a »U zeleného stromu « ješti
dvě obloukové lampy, jež seřídil pan Roman
A. Kocián. Na jeho domě pak zářil světelný
monogram A. J., což z dálky viděti byl
a pěkně působilo.
V zahradě radnice seřadil se zatím průvo
lampionový, jenž krátce před 8. hodinou vyrazi
na náměstí za zvuků hudby. V předu kráčel
cyklisté vedle ozdobených svých kol, za nim
pak zpěvácký spolek, Čtenářská beseda »Hron«.
Roman
Kocián
A J
Hron
Hronov
Sokol
22
article
»Sokol«, obecní zastupitelstvo, dámský odbo
Národní jednoty severočeské, mužský odbo
Národní jednoty severočeské, Okrašlovací spolek
Vzdělávací besedu národního dělnictva »Barák«.
Spolek divadelních ochotníků, Vzdělávací spolel
»Havlíček« a hasičský sbor. Za těmito místním
spolky kráčela obecní zastupitelstva okolníeh
obcí z Pořiči, ze Zbečníka, ze Žďárek, ze Dre-
víče, z Vysoko-Srbské. Hasiči ze všech těcht
obcí se též dostavili a kráčeli v průvodu. Dále
zúčastnili se ještě hasiči ze Zlička a odbory
N. J. S. ze Dřevíče, ze Zbečníka, z Čerm
a Sokol z Poříčí. — Pohled na tento průvo
čitající mnoho set lidí s lampiony, byl impo-
santní. Průvod s hudbou ubíral se nejprvé
k rodnému domku Jiráskovu a u školy zahnu
zpět k bytu oslavence. Náměstí a ulice byly
plny lidu jásajícího a to v takovém množstvi.
jakého od dlouhých let není pamětníka
Počet osob páčí se asi na 4000. Pře
obydlím oslavence průvod stanul. Zpěvácký
spolek zdařile a dojemně zapěl »Probuzení« o
Bendla.
Barák
Havlíček
Jiráskův
Bendl
Zbečník
Žďárek
Dre
Dřevíč
Sokol
okrašlovací spolek vzdělávací beseda národní dělnictvo
Sokol z Poříčí
Pořič
23
article
Oslavence oslovil radní, pan Josef Toglar,
jenž krátkými slovy jmenem veškerého
obyvatelstva města Hronova a jmenem
okolních obeí jemu vřele blahopřál. Jubilan
poděkovav, pravil v podstatě, že bránil se každé
oslavě a že raduje se z toho, že myšlenky
jeho, jež vkládal do svých povídek, našly ta-
kového porozumění mezi lidem a že hold jen
v tomto směru přijímá. Přál rozkvětu nejen
svému rodnému městu, ale i celému okolí, které
na nejzazším pomezí zemském svůj ryze český
ráz zachovalo a děkoval všem tak četným
účastníkům.
Na to zapěna byla národní hymna z tisí
cerých hrdel a četný průvod vracel se na n
městí. Zde promluvil učitel měšť. školy pan
Jan Soumar delší řeč.
Dnešního dne, pravil v podstatě, oslav
slovutný rodák náš své 50leté narozeniny. Pade
sáte let již přelétlo hlavu tohoto velikána a n
máme jiného na srdci, než aby dlouho ješte
byl zachován našemu městu a národu a pře-
jeme mu hojného zdaru k další neochabujíe
činnosti až do posledních dnů.
Řečník se omlouvá, že se cítí býti mále
povolaným k ocenění veliké činnosti Jiráskovy
a že není třeba oslavence lidu našemu mnoho
popisovati, ježto se sám vepsal do srdce národa
svými překrásnými povídkami. — Líčí živo
oslaveneův v jednotlivých význačných dobách
od narození, až do doby, kdy se stal pro
Toglar
Jan
Jiráskův
Hronov
24
article
fessorem na gymnasiu Litomyšli, a pokračuje
Oslavenec náš jest mužem práce a to prác
posvěcené vlasti. Příklad Jiráskův může nám
býti ustavičným povzbuzením. Ani dnes nen
národ náš u cíle tužeb svých, vždy zbývá ješt
mnoho vykonati. A tu plejme se, zdali vyko-
náme, co nám jest uloženo, budeme-li pořád jen
plní pessimismu, nedůvěry, nelásky a nevražení
jeden ke druhému? Zdaliž nerodívají se dí
zdatná i dnes jen tam, kde nadšení, láska
práce trůn si zbudovaly?
Velikou a slavnou minulost v celku odb-
lil nám otec národa Fr. Palacký, avšak pátraí
po stopách vnitřního soukromého života našich
předků, a jak jevil se v jednotlivých rodinách,
stavech a společnostech, tento úkol vyplne
plní dosud slavný rodák náš ve svých histoni-
ckých dílech. Řečník líčí nadšení spisovatelovo,
jeho vědomosti vzácné, které z nepatrných
úlomků historických podávají nám pře-
krásné obrázky dávného života našich předká.
Jiráskův
Palacká
Litomyšl
25
article
Řečník vylíčil vůbec působení spisovatele od
prvního skromného vystoupení až po dnešní den,
charakterisuje práce Jiráskovy povšechně
a vybízí posluchačstvo k hojnému čtení krás-
ných děl těch a končí: V této povzne-
šené chvíli vzpomeňma též dvou ještě duší;
vzpomeňme oslavencovy dobré matičky, která ne-
daleko u kostelíčka tiše odpočívá a jejíž duch
jistě nad námi se vznáší a plesá, když vidí, jak
celé město oslavuje jejího miláčka, vzpomeňme
též vděčně oslavencova přičinlivého otce, kie-
rému jistě slzy kanou, když vidí, jaké oslaey
a zasloužené oslavy dostává se jeho milému synu
Vzdejme v duchu dík oběma těm dobrým
duším, že nám vychovali tak znamenitého vla-
stence, jakým jest oslavenec náš, jemuž pro-
volejme upřímné »Sláva !«
Veškeré obecenstvo propuklo v nadšen
volání »Slávy !« Po ukončení řeči uspořádán
byl velice pěkný ohňostroj na náměstí,
načež se obecenstvo v úplném klidu rozešlo.
Jiráskův
26
article
Ohromná účast lidn jest nejlepším dokla-
dem, jak nám Jirásek všem milým jest.
Dnešní slavnosti počaly ranním hudíčkem
o 5. hod.
Dochází stále řada telegramů a dopisd.
Blahopřáliť dále ještě: Professorský sbor aka
demického gymnasia v Praze, městská radar
Litomyšli, professor Josef Wünsch, t. č. v Re
chenhallu, professor Josef Myslbek, rodáci hro-
novští František Wölz a Nývlt z Petrohradu,
dr. Steidl, starosta okres. zastupitelstva doma-
žlického a s ním všichni starostové chodských
vesnic, P. Hána, starosta města Domažlic, z
Společnost Národního divadla A. Wiesner, před-
seda, G. Schmoranz, ředitel, prof. Kalousek,
V. Slukov, Občanská beseda »Havlíček v Hro-
nově, vrchní inž. Skokan, Pravoslav Řada
R. J. Kronbauer, režisér Šmaha a dámy a pá-
nové ve »Vojnarce« zaměstnaní, Pavel Papáček
spisovatel, bratří Šimáčkové, zemský inzpektor
Wenig, zem. inspektor Rosický, dv. rada Weben
z Pravomilů, M. A. Šimáček, Společnost přálel
starožitností, rodina Pašova, F. J. Procházka,
Akad. spolek »Smetana« v Litomyšli, dr. Cibulka,
red. Anýž, Bohuslav hrabě Kolovrat, knihi kupee
Topič, dr. Katz, školní rada Končinský, školní
rada Lešetieký, pro. s5ör gymnasía V Žino
ulici, Vilma Seidlová-Sokolova, dr. T. Černý.
red. Hübner s chotí, prof. Ignác Mašek, dr.
Jirásek
Wünsch
Myslbek
Wölz
Nývlt
doktor
Steidl
P Hán
A Wiesner
G Schmoranz
profesor
Kalousek
V Slukov
Havlíček
Skokan
Pravoslav řada
R J Kronbauer
Šmaha
Pavel Papáček
Šimáček
Wenig
Rosický
Weben
Pašův
F J Procházka
Smetan
Cibulka
Anýž
Kolovrat
Katz
Seidlová
T Černá
Hübner
Mašek
Praha
Litomyšl
Petrohrad
Domažlice
Žin ulice
Sokolov
národní divadlo
občanský beseda
27
article
Kodým, monsign. B. Hakl, dr. Vaníček, stu-
dentstvo turnovské, Musejní spolek v Litomyšli,
Václav Štech, Jan Červenka, ministerský rada
Pop, dr. Metelka, Rod. Kvapilová v Chudeni-
cích, dr. Roubiček z Horš. Týna, akademický
spolek »Chod« v Domažlicích, prof. Rayman,
dr. Č. Langr, farář Fulgenc Khunt, tkal-
covská výrobní společ. »Vzájemnost« v Hronově,
přednosta Králik, dr. Z. Winter, spolek »Vesnae
v Brně, dr. Zdeněk Nejedlý, professor Housa,
prof. Dolanský, »Sokol« v Rožnově, »Sokol
v Lišni u Brna, knihkupec Springer, ředito
J. Urbánek, Karel Němec, vnuk Boženy Němcoré,
Viktor Jelinek, veliké množství býva-
lých žáků, dr. Piskáček z Moravy, dr. Seidl,
Fiala, stavitel města Hlinska, V. Míacák, stavitel
z Třeboně, dr. Lederer, dr. Sommer, Akademi-
kové z Uherského Hradiště, obec Oujezda u
Domažlic, Viková-Kunětická, Kolda-Malinský.
F. F. Kliment, starosta »Včely« v Čáslavi,
Prof. Kotěra s chotí, poslanec Ervín Špindler,
předsednictvo ústředního spolku jednot učitel-
ských v království českém, studující z Kojetína,
ředitel Goller, M. Václavek ze Vsetína, Hana
Kvapilová, dr. K. Kadlec, redakce »Ratibora«,
»Sokol« v Domažlicích, Hellich, lékárník
v Poděbradech, Renata Tyršová, Růžena
Jesenská, professor J. Pražák, řed, Jarolímek,
rada Schulz, ředitel archivu Fr. Dvorský,
divad. ředitel Chodéra, E. Leschinger, Tělocv.
jednota »Sokol« v Praze, Nár. jedn. pošumav-
ská, výbor Ústřední Matice školské, poslanec Fr
Schwarz, PhDr. Baborova, Ant. Klose, spiso-
vatel, prof. Kovář, red. Veselý, jednota »Sokol-
v Břevnově u Prahy, posl. MUDr. Jan Dvořák
z Opočna, místní odbor Nár. jednoty severo-
české z Velkého Dřevíče atd.
Kodým
B Hakl
doktor
Vaníček
Štech
Červenka
Pop
Metelka
Kvapilová
Roubiček
Horš
Chod
profesor
Rayman
Langr
Králik
Winter
Nejedlá
Housa
Dolanský
Springer
J Urbánek
Karel Němec
Božena Němcorý
Jelinek
Piskáček
Seidl
Fiala
V Míacák
Lederer
Sommer
Akade
Viková
Kolda
Malinský
F F
Kotěra
Špindler
Goller
M Václavek
K Kadlec
Ratibor
Hellich
Tyršová
Jesenská
Jarolímek
Schulz
Dvorská
Chodér
E Leschinger
Tělocv
Schwarz
PhDr
Baborův
Antonín
Klos
Kovář
Veselá
MUDr
Dvořák
Litomyšl
Chudit
Domažlice
Hronov
Rožnov
Lišni u Brno
Morava
Hlinsko
Třeboň
uherský Hradiště
Oujezd u Domažlice
Čáslav
Kojetín
Vsetín
Poděbrady
Francie
Břevnov
Praha
Opočno
Velký Dřevíč
Inc Khunt
spolek » Vesnae v Brno
Sokol
ústřední spolek jednota učitelský
Sokol « v Praga
28
article
Z Police nad Metuji se nám píše: V pátek
vyřídili starosta pan Vílém Pelly a starší pp.
František Reině, Václav Luňáček, MUDr. Rudoll
Fabian a Josef Špičák, professoru panu Aloisn
Jiráskovi v jeho rodišti pozdrav města Police nad
Metuji k jeho padesátým narozeninám a ode
vzdali mu diplom čestného měšťanství. Pan pro
Jirásek, mile dojat vzkazem města, láskyplně př-
jal jeho poselstvo i současně zavílavší blaho-
přejné deputace studentů a spolků polických-
tělocvičné jednoty Sokol, dělnické vzdělávae
jednoty »Budislav«, hasičského sboru, ochotni-
ekého spolku »Kolár«, zpěváckého spolku »Hivě
zda«, čtenářské besedy »Medhuj«, odboru Ná-
rodní jednoty severočeské, klubu velocipedístů.
kroužku mládenců, pak některých společenster
živnostenských.
Školství a vzdělavatelstvi
v Německu.
Německé školství nabylo v poslední době
rozvoje tak netušeného, že poklädáme za vhodno
seznámiti čtenáře aspoň s některými nejzajíma-
vějšími pokroky a stránkami jeho.
Více jak šestina německého obyvatelstva,
t. j. na 9 míllionů vzdělává se ve školách.
Přibeře li se k tomu ještě počet při vojsku př
pravou, areiť jednostrannou, zaměstnaných a
jiných ještě oborech poučovaných, možno po
Vílý
František Reina
Luňáček
MUDr
Rudoll
Fabián
Josef špičák
Aloisn
Jirásek
Kolár
Police nad Metuje
Pella
Budislav
Hiva
Německo
spolek polický
Sokol