ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7cbccb50-661b-11dc-a064-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 225, place 104, org 24, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. srpna 1901.
4 masthead
Číslo- 234
5 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. srpna. Jeronymská kolej v Římě a pravo slavní Srbové. Zřízení svatojeronymské koleje v Římě »pro národ chorvatský« (Collegium Hieronymianum pro gente Croatica), kde budou chováni jinoši a mladí duchovní chorvatšti, chtějící se věnovati svyšším naukám katoliekým«, neuspokojilo pravo- slavné Srby, naopak naplnilo je obavami, že jeronymská kolej stane se ústavem, kde budou vychováváni chytří i bezohlední bojovníci kato lieké propagandy. Obavy ty nejsou neoprávněny Jeronymská kolej »pro gente Croatica« nastou- pila na místo zrušeného hospitálu s chrámem sv. Jeronyma, určeného »pro gente Illyrica« Loni na katolickém sjezdu v Zábřebě bylo pro- hlášeno, že chorvatství je totožno s katolictvím V Římě to vzali s povděkem na vědomia chápou se dila, aby zápal chorvatský vyžitkoval pro své cíle. V starém »iliyrismu« a pozdějšín »jugoslavismu«, bylo směstnáno katolictví i prave- slaví. Katolictví nyní vy přáhlo a nastupuje n pravoslaví nepřátelsky.
Srba svatý . Jeronym Lon Praha Řím Illyrica Zábřeba
6 article
Nelze tudíž diviti se Srbům, že ke zřízen jeronymské koleje nejsou lhostejni, zvláště když v statutech výslovně jmenovány jsou srbské země Bosna, Hercegovina a Černá Hora jako její působiště. Proslýchá se, že Černá Hora energicky zakroči u papežské stolice proti tomu. aby užívala konkordátu s Černou Horou k bo- jovným účelům propagandy. Jeden chorvatský list namítá: co prý se to pravoslaví černohor- ského týká, vždyť katolíci barské diecéze jsou Albanci a nikoli Srbové. Nu ano, ale Chor- vaty jsou černohorští Albanci ještě méně. Také Srbsko bude protestovati, neboť kato- lická diecéze srémská, jejímž biskupem je nyní J. J. Strossmayer, rozprostírá se i na království srbské, kde dosud příslušníků nemá a proto nemá ani působnosti. Ale tím opatrnějším musí býti Srbsko, aby se po smrti Strossmayerove neproměnilo v podobné zápasiště dvou hlavních křesťanských vyznání, jakým je nyní — nikoli ke svému prospěchu — Chorvatsko a jakým za okupace staly se i Bosna a Hercegovina.
Srba Hercegovina Albanec Strossmayer Bosna Srbsko Chorvatsko Hercegovina
7 article
z Černé Hory. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) —ičevič. V novinách celého světa pro- skakují nyní opět zprávy jak o hospodářskýeh připravách Černě Hory, tak i o nepokojích na albánské hranici. Třeba, abychom o obojím se zmínili i my poněkud obšírněji. Co se hospodářských poměrů dotýče, zalo- žena byla již dřive záložna v Nikšiči a po- mýšlí se nyní na založení podobné v Podgo- rici, čímž by obě města, obchodně na Černé Hoře nejvyvinutější, obdržela nové posily ústavy. jimž v první řadě pečovati bude o vyproštění Čerhohorce od obilní lichvy, jež národ silně ochuzuje, jednak též o povznesení obchodu i řemesel a založení průmyslových podniků. Je již na čase, aby Černohorec všímals více obchodu a řemesla a nepřihlížel nečinn k tomu, jak podnikavá anglická firma Hamme Co. se sídlem v Podgorici v černohorském obchodu hospodaří. Zároveň s těmito peněžnými závody vstu pují v život doly na Sutormanu blíze pří stavu barského. Práce dolové provádí splitský inženýr Deskovič. Jeho prostřednictvím vy- jednává se též s belgickou společností o po- skytnutí kapitálu k stavbě železnice z Baru do Nikšiče. Inženýr Deskovič se zástupcem této společnosti A. Klerksem prohlíželi nedávno lesy v Pivě a Šavníku nad Nikšičem. Výsledky byly tak uspokojivé, že se stavbou dráhy as brzo bude započato.
Černohorec A Klerks Černá Hora Nikšič Podgorica Šavník nad Nikšič Hamm Company
8 article
Otázka vystavění železnice nezatlačila do pozadí práce na doplnění silničné sítě v Černé Hoře. Právě pracuje se na doslavění silnice od Něgušů přes Kčevo do Danilov Gradu, čímž Nikšiči otevřeno bude kratš spojení s Cetyní a mořem, a započaly práce na nejdůležitější silnici v zemi, jež spojí Podgoricu s Kolašinem a An- wíce wědi než ty. Hlaupost toho přjčina, žes mnohý wypjná.« Při zmínce o učení řeči maně vzpomínáme si na aforism Havličkův dosud netišténý, ulo- žený ve sbírce autografů přísedícího zemského výboru Karla Adámka: »Již přešly časy, kdy každý za můdrého držán byl, kdo cizím ja- zykem mluwil. Nyní jen toho máme za můdrého, kdo mluví můdře, a mluwi w jazyku jakým koli w.« Se zvláštní zálibou pěstoval Linek dějepi a zeměpis, dovedl upoutati líčením dějin českých své žáky. A Linek byl pro své povolání učitelské cele zaujat. S jakou láskou a svědomitostí konal svůj úřad učitelský, svědčí nejlépe tato episoda, sdělená mi starým vlastencem borovským Janem Říčanem: Jednoho dne (na popeleční středu) přišel jediný žák do školy. Linek neposlal jej domů, řídě se zásadou: »Ego, tu et spiritus sanctus faciunt societatem« (Já, ty a duch svatý tvoří společnost), vyučoval stejně horlivě, jako když měl plnou třídu.
Adámek Říčan Ego Černá hoře Podgorica Kolašin an
9 article
Nedivno, že pak žáci Inuli k učiteli svému a že i Havlíček rád vzpomínal bezstarostných dob, zažitých pod omšelou střechou školy rod- ného městečka. Piše v čísle 30. »České Wčely« z roku 1847, kterouž redigoval: »Redaktor těchto listův vzpomíná si posud se vřelou vděč- nosti na svého dokonalého učitele ve farní škole borovské, p. Ant. Línka, který již po mnoho let tamější školu s neunavnou pilností a s pří- kladnou paedagogickou schopností spravuje.« Línek zase těšil se z každého úspěchu svého bývalého školáka. Mám po ruce řadu Lin- kových exemplářů programů německo- brodského gymnasia »Juventus caes. reg. gymnasii Teuto- brodensis e moribus et progressu in literis censa exeunte anno scholastico«, v nichž Linek za- trhoval si jednotlivé »emínenter« a »ad emi- nenter« Havličkovy. K starému učiteli borovskému Inul Havlíčel úctou i oddanosti. Kdykoliv na prázdniny a po- zději domů návštěvou přijíždíval, vždy Vyhle- dával starého učitele svého, jednoho z nejpil- nějších a nejnadšenějších svých učňů poli úických.
Havlíček Antonín Český Wčet Juventus
10 article
drijevicov a tím otevře cestu bohatými lesy do Nového Pazaru a Starého Srbska. Cesta tato započata stavbou velikého ka- menného mostu přes Moraču a nedávno konána slavnost položení základu. Základný kámen nového mostu položi starý mílovaný náš ministr války vojvoda Ilija Plamenac za přítomnosti projektanta mostu inž. Marka Čukanoviče, brigadyra voj- vody Vasa Ivanoviče, svého adjutanta Marka Gazivody a množství národa. Severovýchodní kraj naší země s netrpělivost očekává hodinu, kdy obchod a vozy nákladn putovati budou témito dosud zapomenutými Na hranici albanské při vždy neklidné Gusini a Plavě strhly se opět nepokoje, které zaujaly pozornost Evropy. Arnauté napadli selo Brezovicu na turecké půdě a pobili se s nečetnými Srby bratstva Rajkovičů, kteří se ženami i dětmi utekli přes naši hranici. Teprve když náčelníci gusinšti s kajma- kamem s naším komandýrem Trifunem Laba- nem ujednali mír a bezpečnost pro Rajkoviče. vrátili se tilo do svých dumovů. Druhý boj strhl se na planině Mokré na turecké půdě, kde naši mají část svých pastvin. Když Černohorci přišli kosit trávu. ohromný zástup Albanců v hrozivém postaven jim v tom bránil, a tu i beranský kajmakam prohlásil, že nemá dosti vojska (!), aby Arnau- tům násilí zabránil. Nyní obě strany čekají na diplomatické vyřízení tohoto sporu.
Plamenac Ing Čukanovič Gazivoda Srba Rajkovič Černohorec Nový Pazar Srbsko Evropa Mokrá Vasa Ivanovič Trifun Laba
12 article
Černá Hora překáží Rakousku. Na Cetyni už bezmála 30 let působí ruský ústav pro vyšší vdělání dívek. Ústav má jmen po své zakladatelce, cařici Marii Feodorovně manželce cara Alexandra II. Rusko naň věnuje každého roku 10.000 rublů. Uvědomělí pravo- slavní Srbové všech zemí posílají do cetyňskéh divčího ústavu dcery své nejen na vzdělání. nýbrž i za tím účelem, aby na Černé Hoře na dýchaly se čerstvého vzduchu srbského a na učily se tam být ryzími srbskými vlasten kami Neuvědoměli posílaji je do katolických klášter ních škol v Záhřebě a Vídni, odkudž se vracej ochladlé i k jazyku, i k víře oteň právě tak jako dcery neuvědomělých Čechů ze ško »Saere Coeur«. Rakouská vláda, aby zlomila tento kullurny a mravný vliv Černé Hory mimo její hranice rozhodla se založiti konkurenčný ústav v Zadru v Dalmacii a svěřiti jeho řízení jepliškám. Carovy cesty. Pařížští socialisté uveřejnili, jak jsme již stručně telegraficky zaznamenali, protest prot návštěvě carově ve Francii. V provolání vytýkaj caru »tyranství« proti soudruhům jejich na Rusi Podepsali se na projev ten posl. Alemane, Legi timus, známý to socialistický černoch, Gérault Richard a j. Nacionalistické listy činí za provolání to zod povědným ministra obchodu Milleranda, jenž, jak známo, hlásí se ve svaz strany socialistické.
Marie Srba Čecho Carův Rus Aleman Legi Richard Millerand Rakousko Rusko Záhřeb Vídeň Dalmacie Francie Saere Coeur
13 article
Listy ty žádají, aby bylo caru setkání s Mille- randem ušetřeno. Mohl prý by Millerand poslán býti v době pobytu carova za posláním nějakým do ciziny, na příklad prý do Ameriky, kdež by mohl studovati stávky. Časopisy tyto dodávaj ale zbytečně Millerandovi postavení jakoby ny jakého nebezpečného revolucionáře. Jestiť Mlille- rand, jenž zasedal klidně s reakcionářem Galli- fetem v tomtéž ministerstvu, socialistou, jak známo, velmi neviňoučkým, a příjal také zcel klidně, a to dříve již, od ruského »autokratae velkokordon jednoho z nejvyšších řádů ruských. Pro velikou přehlidku vojenskou v Re- meši, kdež před carem defilovati má 150.000 vojáků francouzských, konají se nyní již roz- sáhlá opatření vojenská i bezpečnostní. Očekává se, že k přehlidce přibude na 400.000 di- váků. Podali jame již čtenáři popis Dunkerku a Compiěgne, obou míst, v nichž car ve Franeií nejprv prodlí, i nebude nezajímavo seznámiti čtenáře ještě s některými podrobnostmi o Re- meši, kdež carova návštěva končiti má. Remeš, slarožitné město francouzské, leží v kraji marnském a jest sídlem arcibiskupa.
Mill Millerand Galli Compiěgne Amerika Re Remeš Jestiť Mlille
14 article
Kathedrála r. 406 vystavěná a v XII. stoleti shořelá náleží k nejskvostnějším gotickým stavbám v Evropě, jmenovitě jest portál velmi nádherný. Ze vzácností v kostele tom cho- vaných připomínáme tak zvané remešské evan- gelium, Text du sacre, na něž králové fran- couzští při korunování přísahu skládali, a am- pullu, z které mazáni bývali. Areibiskup vyko- nával korunování v chrámě tomto od r. 1179 až do revoluce červencové. Dále má Remeš pěknou radnici, divadlo, gymnasium, medi- cinskou školu, botanickou zahradu, akademii věd, nemocnice, četné římské starožitnosti (ví tězný oblouk). Obchod jest velmi čilý; továrny jsou tu na zboží vlněné a bavlněné, jmenovitě kašmír a šály, zboží stáv kářské a punčochářské, na svíčky, mýdlo, -pepřenky a j. v. Za časů Caesarových slulo místo Durocortorum, později Remi a bylo hlavním městem Remů a belgické Gallie. Chlodvík byl tu od arcibiskupa sv. Re- migia pokřtén a nadal kapítolu statky velm rozsáhlými; později připadalo město za roz- ličných dělení říše k Austrasii a bylo jedním z hlavních měst této země, až se dostalo při dělení opětném na Karla Lysého a tím k Neustrii; Ludvík XIV. daroval Remeš arci- biskupu Artoldoví. Město, které neustále rostlo. ohradil hradbami v XIV. století král Jan. Kon- cília se konala v Remeši r. 813, 1049 a 1147.
Caesarův Durocortorum Chlodvík svatý . Re Karel lysý Ludvík XIV Remeš Artoldový Jan Evropa Remeš Remo Austrasie Neustrie akademie věda Kon botanický zahrada
15 article
Za válek napoleonských dobyt město od Rusů v únoru 1814 5. března však překvapili obyvatelé a část vojska franeouzského slabou posádku a zajal generála kn. Gagarina; podruhé zmocnili se města Rusové a Prusové 12. března, Na- poleon je odtud sice jíž 13. března vytlačil. ale potřetí dobyl města útokem Winzingerode dne 19. března 181 4. Před návštěvou svojí ve Francii zastaví s cnr ještě v Gdánsku, aby setkal se t s císařem Vilémem II. Dlouho ohlašovaná návštéva tato nyní se potvržuje úřadně. »Nat. Ztg.« připomíná k potvrzení tomu, že v No- mecku návštěvu curovu přijmou s plným zadost- učiněním, poněvadž prý odpovídá politickým po měrům, jak jsou teď mezi Ruskem a Německem. Zdá se však, že Vilém II. to byl, jenž cara po zval: car pak ovšem ve chvíli, kdy přijal po zvání Loubetovo, nemohl odmítnouti pozvání Viléma II., ač-li ho nechtěl osobně urazitia dodati cestě své do Francie rázu vyzývavosti. Na politickém poměru rusko-německém návštěva tato ale změní právě tak málo, jako na něm ničeho nezměnily předchozí carské návštěvy. Pomě ten jest tu shodnými, tu protivnými interesy na dlouho ještě dán a stanoven. Pokud se ale hospodářských věcí týče, oddávají se aspoň libe- rální strany a velkoprůmyslníci v Německu na- ději, že car ozve se proti požadavkům agrár níků německých. Uvidíme, splní-li se tyto na děje, kladené ve vliv zahraničných činitelo na pruskou korunu.
Rus Gagarin Vilém II Francie Rusko Německo
16 article
K franko-tureckému konfiiktu. Pan Constans jest dosud v Cařihradě a Munir bej dli dosud mimo Paříž. Dvěma těmito fakty nejlépe jest vytčen pokojný až dotud ráz »konfliktu« franko-tureckého. Pan Constans, dle jedné depeše, poslal prý opět již sultánovi ultimatum a včera opět mu pohrozi svým odjezdem, aniž ale datum odjezdu v ulti- matu uvedl. Tedy až jednou, až někdy ! Zdi se, že z Paříže dostal příkaz, by mírnil ráznos svou a že vůbec nynější vláda francouzská nemá zase již valně chuti opříti se důrazně vlivu anglickému, před nímž byla již ustoupila jak v otázce fašodské, tak i v otázce marocké. Munir bej jest pověřen také v Bernu a v Brus- selu a sídlívá proto někdy také v těchto městech. Skulečně dlí personál tureckého vy slanectva nyní v Bernu. Po jeho hlavě, Muniru bejovi, se zatím pátrá. Výlet jeho uspořil pa- řížské vládě aspoň nutnosť, vrátiti mu pově- řovací listiny. Snad jest tomu sama povděčna. že se zatím mohla tomu vyhnouti. V pravdě nevěři se nikde, že by k vůli sporu nynějšímu, ať ze strany Porty, ať ze strany Francouzů spustila puška i jen jediná. Anglické bezohlednosti k mezi- národnímu právu. Hamburské »Neueste Nachrichten« sdělují že tři angličtí verbiři zneužívali od delší doby poptávárny po práci »Vlastenecké společnostie tamní, aby najímali pod podvodnou záminkou že jde jen o průvodce k honbám na lvy, vy- sloužilé vojáky pro armádu britskou v Africe Nabízeli těm, kteří by dali se zlákati až 100 marek hotově vedle dalšího ovšem žoldu.
Constans Francouz Cařihrad Paříž Bern Afrika Neueste Nachrichten
17 article
Projevy protianglické na Maltě. Od posledního prolestního shromáždéní na Maltě, o němž jsme již zprávu podali, jitření proti Anglii nijak neutuchá. V kostelích po zvyku vlaském pořádají se dokonce modlitby za odstranění daní, Anglií bezprávně dekreto vaných. Po zmínéném již táboře shromáždi se demonstranti také před franco uz- ským konsulátem a žádali za ochranu francouzské republiky proti despotismu britské vlády Na ulieích jsou angličtí důstojníci napořád na- padáni. K jihoamerickému konfliktu. Předseda republiky venezuelské, Castro. poslal 800 mužů (dle některých zpráv dokonee nékolika tisíc) po vojenských lodích »Zumba doru« a »Mirandě«, aby posílili vůdce povstalcův proti vládě kolumbijské, Uriba. Vláda kolum bijská byla by snad již za tento zřejmý akt nepřátelství, jehož pohnutky jsme již minule obšírně vyložili, vypověděla Venezuele válku. kdyby nebyla tísněna tolik se všech stran nebála se porážky. »New York Herald« vyzýví vládu Spojených států k okamžitému zakročení, poněvadž by prý anarchie v střední a jižní Americe mohla zavdati podnět evropským státům k zakročení a tím hned i k válce na uhájen Monreovy zásady.
Castro Monreův Malta Anglie Miranda Venezuela spojený stát jižní Amerika New York Herald
18 article
Jsou to ovšem jen strašáky pro americkou veřejnost určené, neboť vojenského zakročení evropských státův na panamské převlace ne- třeba se Unii obávati. Jsou to ale Spojené státy jež samy by se nepochybně tam rády usadily aby doprava mezí oběma oceány byla v jejich rukou. Ovšem mají dle smlouvy, již minule ci- tované, právo a povinnost, pečovati o nerušenou dopravu na zmíněné mezimořské převlace, pro taté dráhou panamsko-kolonskou. Také již jednou, když operacemi povstalcův doprava byla tam ohrožována, povstalce odtud vyllačili. Stačil k tomu tehdy ale malý hlonček námořnikův, na břeh vysazených. Vysadí-li své mužstvo Unie i tentokrát na převlaku, jest otázkou, zdaliž je pak odtamtud vůbec již odvolá. Anglie příliš dnes jinde jest engažována, než aby tomu energicky bránila, a Německo To musí hleděti napořád ještě na průlom vo- gesský a předem zde se krýti, nežli by se mohlo odvážiti jiných velikých akcí válečných Příležitost jest tedy vhodná a lákavá dos i uvidíme za krátko, bude-li miti Yankey dost čilosti a troufalosti, kouti železo, dokud jes žhavé. i Suspendovaný biskup. Podle pařížské »Patrie« koluje v Lavalu pověsť, že Lev XIII. tamního biskupa mons. Geaye, jenž jest znám svou oddanosti vládě francouzské a kterýž prý také při vypracování zákona protiřeholního spolupůsobil, — s úřadu suspendoval. Zvláště proto prý, že mons. Geay také s tím souhlasil, aby řehole byly vymknuty přímé právomoci papežské a podřízeny jurisdikei biskupů, kteří ovšem jsou odvislí od vlády r publiky-
Laval Lev XIII Geay Anglie Německo Patria
19 article Padesáté narozeniny Aloisa
Padesáté narozeniny Aloisa Jiráska. (Pávy zpráva »Nár. Listů«.) Není pamětníka v Hronově, že by poštovn úřad tak byl zaměstnán, jako v tyto dny. Narozeniny skromného Jiráska, jehož celý život plodné práci literární jest zasvěcen, způ- sobily pravý příval blahopřejných adres, tele gra mů a dopisů. Telegrafleky blahopřál oslavenci minisl dr. Rezek, srdečné přípisy došly skoro ode všech českých spisovatelů, zejmena pp. Sva- topluka Čecha, Ad. Heyduka, Jana Liera, Terezy Novákové, Fr. X. S vo- body, K. V. Raisa, J. D. Konráda, Fr. Kvapila, Václ. V lěka, prof. dr Zibrta, prof. Ant. Truhláře, Ant Klášterského, Elišky Krásno ho- ské, J. K. Hraše, Adolfa Černého Gabriely Preisové, J. Pešky, dra V. Řezníčka, Jakuba Arbesa, dra. Ladislava Quisa, J. V. Sládka, dra Jiřího Gutha, dra. Jaromíra Bore- ckého, prof. K. Kučery, K. M. Čapka, Prima Sobotky, Frant. Herite sa, prof. J. Drtiny, dále blahopřejné projev pp. prof. dr. Rubešky, Lothara Su- chého, dr. O. Zuny, ředitele E. S eifer ta z Litomyšle, O. Thaera, pí. B. A ug u s ti- nové, prof, a rektora university dra. J. S tu- peckého, prof. Vorovky, řed. pnedagogia J. Šimka z Kutné Hory, J. Stockéh z Blatné, vl. rady Šťastného, L. Gross- mannové Brodské, skripfora Jan Šťastného, prof. dra. Jar. Šťastného dra. B. Hellicha, řed. F. Bilého, prof V. Paulusa, sl. Adély Volfovy, Stránské, prof. univ. dra. J. Kryštůf ka, vynikajících českých výtvarníků pp. M. A lše Jos. Myslbeka, pp. A d. P atery J. V. z Finberka, ředitele V. Vávry z Přerova, prof. dra. Theuerera z Pří- brami, dra. Tilšra, red. Josefa Aný že, P. Sigmunda Boušky. Purkmistr J a Laub zaslal blahopřání ve jmenu města Lito- myšle, k němuž tak často ve svých rozkošných historických i jiných pracích se Jirásek vracívá.
Alois Jirásek Páv doktor Rezek Čecho Heyduk Lier Novák K V Konrád Kvapil Václ profesor Antonín Truhlář Eliška Krásno Hraše Černý Preis J Pešek V Řezníček Arbes Quiso J V Sládek Guth K Kučera K M Čapek František J Drtina Rubeška Lothar Zuna Thaer Vorovka J Šimek Šťastný L Gross Brodská B Hellich F Bilý V Paulus Volfův Stránský university J Kryštůf Myslbek V Vávra Josef Aný P Boušek Laub Hronov Francie . X . S o Francie Jaromír Bor Litomyšl Kutná Hora Blatná Jos Finberk Přerov Prima Sobotka
20 article
Korporace vědecké a vlastenecké závod v projevech úcty a vážnosti, tak historický klub v Praze, rada Národopisného musea českoslovanského v Pra ze, »Sokol« brněnský, spolek paní divek v Ml. Boleslavi, studu jíe z Blatné, řemeslnicko-dělnická besedav Lounech, Ústředníspolek českých professorů, zpěvácký spolek »Vlasti- mil« v Litomyšli, damský odbor Národn jednoty severočeské v Ml. Boleslavi, společenstva veškerých živností v Čen- veném Kostelci, spolek strojmi str ův Hronově. Mezi prvními blahopřáli mistru Jiráskovi de. Vladimir Srb, starosta a měs t s ká rada král. hlavního města Prahy. Co tyto řádky píšeme, přichází do klidnéh jindy domku nový přival blahopřání a hostů každý spěchá stisknouti pravici touto příchyl- ností dojatého mistra. V městě panuje nevídaný jindy ruch. Oslava Jiráskova rozvržena od po- řadatelů na tři dny a téžko jest vystihnout všecky podrobnosti její. Tolik ale vystihne každý na první pohled že oslavujeme mistra, jenž nad jiné dovedl zí skati všechen český lid, jemuž patří srdce ce lého národa.
Jirásek Vladimir Srb Jiráskův Praha Boleslav Blatná Louny Litomyšl Kostelec Hronov národopisný muzeum Sokol spolek paní divka
21 article
Z Hronova, 24. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Pohoda po celý den včerejší byla vskutku slavnostní. Jmenovitě k večeru obloha byla vy- jasněna a pěkně se oteplilo. Ze všech stran scházely se jednotlivé spolky, aby vzdaly hol svůj slavnému romanopisci a milému rodáku svému. Práce dekorační jna domech ukončeny Na mnohých domech zříti bylo ozdobně provedené monogramy A. J. anebo letopoče 1851—1901. Rodný domek jubilantův ozdoben velkou podobiznou a pěknými draperiemi z čer vené a bílé látky i z chvoje. K večeru jakoby na povel osvětleno rázem celé město. Na náměstí zářily kromě obloukových lamp hötelu »u Sokola« a »U zeleného stromu « ješti dvě obloukové lampy, jež seřídil pan Roman A. Kocián. Na jeho domě pak zářil světelný monogram A. J., což z dálky viděti byl a pěkně působilo. V zahradě radnice seřadil se zatím průvo lampionový, jenž krátce před 8. hodinou vyrazi na náměstí za zvuků hudby. V předu kráčel cyklisté vedle ozdobených svých kol, za nim pak zpěvácký spolek, Čtenářská beseda »Hron«.
Roman Kocián A J Hron Hronov Sokol
22 article
»Sokol«, obecní zastupitelstvo, dámský odbo Národní jednoty severočeské, mužský odbo Národní jednoty severočeské, Okrašlovací spolek Vzdělávací besedu národního dělnictva »Barák«. Spolek divadelních ochotníků, Vzdělávací spolel »Havlíček« a hasičský sbor. Za těmito místním spolky kráčela obecní zastupitelstva okolníeh obcí z Pořiči, ze Zbečníka, ze Žďárek, ze Dre- víče, z Vysoko-Srbské. Hasiči ze všech těcht obcí se též dostavili a kráčeli v průvodu. Dále zúčastnili se ještě hasiči ze Zlička a odbory N. J. S. ze Dřevíče, ze Zbečníka, z Čerm a Sokol z Poříčí. — Pohled na tento průvo čitající mnoho set lidí s lampiony, byl impo- santní. Průvod s hudbou ubíral se nejprvé k rodnému domku Jiráskovu a u školy zahnu zpět k bytu oslavence. Náměstí a ulice byly plny lidu jásajícího a to v takovém množstvi. jakého od dlouhých let není pamětníka Počet osob páčí se asi na 4000. Pře obydlím oslavence průvod stanul. Zpěvácký spolek zdařile a dojemně zapěl »Probuzení« o Bendla.
Barák Havlíček Jiráskův Bendl Zbečník Žďárek Dre Dřevíč Sokol okrašlovací spolek vzdělávací beseda národní dělnictvo Sokol z Poříčí Pořič
23 article
Oslavence oslovil radní, pan Josef Toglar, jenž krátkými slovy jmenem veškerého obyvatelstva města Hronova a jmenem okolních obeí jemu vřele blahopřál. Jubilan poděkovav, pravil v podstatě, že bránil se každé oslavě a že raduje se z toho, že myšlenky jeho, jež vkládal do svých povídek, našly ta- kového porozumění mezi lidem a že hold jen v tomto směru přijímá. Přál rozkvětu nejen svému rodnému městu, ale i celému okolí, které na nejzazším pomezí zemském svůj ryze český ráz zachovalo a děkoval všem tak četným účastníkům. Na to zapěna byla národní hymna z tisí cerých hrdel a četný průvod vracel se na n městí. Zde promluvil učitel měšť. školy pan Jan Soumar delší řeč. Dnešního dne, pravil v podstatě, oslav slovutný rodák náš své 50leté narozeniny. Pade sáte let již přelétlo hlavu tohoto velikána a n máme jiného na srdci, než aby dlouho ješte byl zachován našemu městu a národu a pře- jeme mu hojného zdaru k další neochabujíe činnosti až do posledních dnů. Řečník se omlouvá, že se cítí býti mále povolaným k ocenění veliké činnosti Jiráskovy a že není třeba oslavence lidu našemu mnoho popisovati, ježto se sám vepsal do srdce národa svými překrásnými povídkami. — Líčí živo oslaveneův v jednotlivých význačných dobách od narození, až do doby, kdy se stal pro
Toglar Jan Jiráskův Hronov
24 article
fessorem na gymnasiu Litomyšli, a pokračuje Oslavenec náš jest mužem práce a to prác posvěcené vlasti. Příklad Jiráskův může nám býti ustavičným povzbuzením. Ani dnes nen národ náš u cíle tužeb svých, vždy zbývá ješt mnoho vykonati. A tu plejme se, zdali vyko- náme, co nám jest uloženo, budeme-li pořád jen plní pessimismu, nedůvěry, nelásky a nevražení jeden ke druhému? Zdaliž nerodívají se dí zdatná i dnes jen tam, kde nadšení, láska práce trůn si zbudovaly? Velikou a slavnou minulost v celku odb- lil nám otec národa Fr. Palacký, avšak pátraí po stopách vnitřního soukromého života našich předků, a jak jevil se v jednotlivých rodinách, stavech a společnostech, tento úkol vyplne plní dosud slavný rodák náš ve svých histoni- ckých dílech. Řečník líčí nadšení spisovatelovo, jeho vědomosti vzácné, které z nepatrných úlomků historických podávají nám pře- krásné obrázky dávného života našich předká.
Jiráskův Palacká Litomyšl
25 article
Řečník vylíčil vůbec působení spisovatele od prvního skromného vystoupení až po dnešní den, charakterisuje práce Jiráskovy povšechně a vybízí posluchačstvo k hojnému čtení krás- ných děl těch a končí: V této povzne- šené chvíli vzpomeňma též dvou ještě duší; vzpomeňme oslavencovy dobré matičky, která ne- daleko u kostelíčka tiše odpočívá a jejíž duch jistě nad námi se vznáší a plesá, když vidí, jak celé město oslavuje jejího miláčka, vzpomeňme též vděčně oslavencova přičinlivého otce, kie- rému jistě slzy kanou, když vidí, jaké oslaey a zasloužené oslavy dostává se jeho milému synu Vzdejme v duchu dík oběma těm dobrým duším, že nám vychovali tak znamenitého vla- stence, jakým jest oslavenec náš, jemuž pro- volejme upřímné »Sláva !« Veškeré obecenstvo propuklo v nadšen volání »Slávy !« Po ukončení řeči uspořádán byl velice pěkný ohňostroj na náměstí, načež se obecenstvo v úplném klidu rozešlo.
Jiráskův
26 article
Ohromná účast lidn jest nejlepším dokla- dem, jak nám Jirásek všem milým jest. Dnešní slavnosti počaly ranním hudíčkem o 5. hod. Dochází stále řada telegramů a dopisd. Blahopřáliť dále ještě: Professorský sbor aka demického gymnasia v Praze, městská radar Litomyšli, professor Josef Wünsch, t. č. v Re chenhallu, professor Josef Myslbek, rodáci hro- novští František Wölz a Nývlt z Petrohradu, dr. Steidl, starosta okres. zastupitelstva doma- žlického a s ním všichni starostové chodských vesnic, P. Hána, starosta města Domažlic, z Společnost Národního divadla A. Wiesner, před- seda, G. Schmoranz, ředitel, prof. Kalousek, V. Slukov, Občanská beseda »Havlíček v Hro- nově, vrchní inž. Skokan, Pravoslav Řada R. J. Kronbauer, režisér Šmaha a dámy a pá- nové ve »Vojnarce« zaměstnaní, Pavel Papáček spisovatel, bratří Šimáčkové, zemský inzpektor Wenig, zem. inspektor Rosický, dv. rada Weben z Pravomilů, M. A. Šimáček, Společnost přálel starožitností, rodina Pašova, F. J. Procházka, Akad. spolek »Smetana« v Litomyšli, dr. Cibulka, red. Anýž, Bohuslav hrabě Kolovrat, knihi kupee Topič, dr. Katz, školní rada Končinský, školní rada Lešetieký, pro. s5ör gymnasía V Žino ulici, Vilma Seidlová-Sokolova, dr. T. Černý. red. Hübner s chotí, prof. Ignác Mašek, dr.
Jirásek Wünsch Myslbek Wölz Nývlt doktor Steidl P Hán A Wiesner G Schmoranz profesor Kalousek V Slukov Havlíček Skokan Pravoslav řada R J Kronbauer Šmaha Pavel Papáček Šimáček Wenig Rosický Weben Pašův F J Procházka Smetan Cibulka Anýž Kolovrat Katz Seidlová T Černá Hübner Mašek Praha Litomyšl Petrohrad Domažlice Žin ulice Sokolov národní divadlo občanský beseda
27 article
Kodým, monsign. B. Hakl, dr. Vaníček, stu- dentstvo turnovské, Musejní spolek v Litomyšli, Václav Štech, Jan Červenka, ministerský rada Pop, dr. Metelka, Rod. Kvapilová v Chudeni- cích, dr. Roubiček z Horš. Týna, akademický spolek »Chod« v Domažlicích, prof. Rayman, dr. Č. Langr, farář Fulgenc Khunt, tkal- covská výrobní společ. »Vzájemnost« v Hronově, přednosta Králik, dr. Z. Winter, spolek »Vesnae v Brně, dr. Zdeněk Nejedlý, professor Housa, prof. Dolanský, »Sokol« v Rožnově, »Sokol v Lišni u Brna, knihkupec Springer, ředito J. Urbánek, Karel Němec, vnuk Boženy Němcoré, Viktor Jelinek, veliké množství býva- lých žáků, dr. Piskáček z Moravy, dr. Seidl, Fiala, stavitel města Hlinska, V. Míacák, stavitel z Třeboně, dr. Lederer, dr. Sommer, Akademi- kové z Uherského Hradiště, obec Oujezda u Domažlic, Viková-Kunětická, Kolda-Malinský. F. F. Kliment, starosta »Včely« v Čáslavi, Prof. Kotěra s chotí, poslanec Ervín Špindler, předsednictvo ústředního spolku jednot učitel- ských v království českém, studující z Kojetína, ředitel Goller, M. Václavek ze Vsetína, Hana Kvapilová, dr. K. Kadlec, redakce »Ratibora«, »Sokol« v Domažlicích, Hellich, lékárník v Poděbradech, Renata Tyršová, Růžena Jesenská, professor J. Pražák, řed, Jarolímek, rada Schulz, ředitel archivu Fr. Dvorský, divad. ředitel Chodéra, E. Leschinger, Tělocv. jednota »Sokol« v Praze, Nár. jedn. pošumav- ská, výbor Ústřední Matice školské, poslanec Fr Schwarz, PhDr. Baborova, Ant. Klose, spiso- vatel, prof. Kovář, red. Veselý, jednota »Sokol- v Břevnově u Prahy, posl. MUDr. Jan Dvořák z Opočna, místní odbor Nár. jednoty severo- české z Velkého Dřevíče atd.
Kodým B Hakl doktor Vaníček Štech Červenka Pop Metelka Kvapilová Roubiček Horš Chod profesor Rayman Langr Králik Winter Nejedlá Housa Dolanský Springer J Urbánek Karel Němec Božena Němcorý Jelinek Piskáček Seidl Fiala V Míacák Lederer Sommer Akade Viková Kolda Malinský F F Kotěra Špindler Goller M Václavek K Kadlec Ratibor Hellich Tyršová Jesenská Jarolímek Schulz Dvorská Chodér E Leschinger Tělocv Schwarz PhDr Baborův Antonín Klos Kovář Veselá MUDr Dvořák Litomyšl Chudit Domažlice Hronov Rožnov Lišni u Brno Morava Hlinsko Třeboň uherský Hradiště Oujezd u Domažlice Čáslav Kojetín Vsetín Poděbrady Francie Břevnov Praha Opočno Velký Dřevíč Inc Khunt spolek » Vesnae v Brno Sokol ústřední spolek jednota učitelský Sokol « v Praga
28 article
Z Police nad Metuji se nám píše: V pátek vyřídili starosta pan Vílém Pelly a starší pp. František Reině, Václav Luňáček, MUDr. Rudoll Fabian a Josef Špičák, professoru panu Aloisn Jiráskovi v jeho rodišti pozdrav města Police nad Metuji k jeho padesátým narozeninám a ode vzdali mu diplom čestného měšťanství. Pan pro Jirásek, mile dojat vzkazem města, láskyplně př- jal jeho poselstvo i současně zavílavší blaho- přejné deputace studentů a spolků polických- tělocvičné jednoty Sokol, dělnické vzdělávae jednoty »Budislav«, hasičského sboru, ochotni- ekého spolku »Kolár«, zpěváckého spolku »Hivě zda«, čtenářské besedy »Medhuj«, odboru Ná- rodní jednoty severočeské, klubu velocipedístů. kroužku mládenců, pak některých společenster živnostenských. Školství a vzdělavatelstvi v Německu. Německé školství nabylo v poslední době rozvoje tak netušeného, že poklädáme za vhodno seznámiti čtenáře aspoň s některými nejzajíma- vějšími pokroky a stránkami jeho. Více jak šestina německého obyvatelstva, t. j. na 9 míllionů vzdělává se ve školách. Přibeře li se k tomu ještě počet při vojsku př pravou, areiť jednostrannou, zaměstnaných a jiných ještě oborech poučovaných, možno po
Vílý František Reina Luňáček MUDr Rudoll Fabián Josef špičák Aloisn Jirásek Kolár Police nad Metuje Pella Budislav Hiva Německo spolek polický Sokol