ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7cba3340-661b-11dc-acb1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 31, org 4, person 64, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 25. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 234.
4 article
Na rnuní a odpol. li- přilohami (.Naněný Obzor'! ve středu a „Literárnl Hlicdka v pátek) předplácí set Praze v aduinlstra na něnie . . . . . 2 K — k na čtvrt leta . . . . . 6 K —h s dvojí čonékkou na měsie na čtrt leta ve sijsikác: 7 K 50 ao něsle . . . . . . 2 K 30 Pošteut a atvrt lela:. .. . 9 K 60 s dvojí zášllkeu sa poěst ei čtvrt lat
Praha Literárnl Hlicdek
5 title
Dnešní čisle pro Frahu le o 18 stranácb.
6 article Na úsvitě předvolebním.
Na úsvitě předvolebním. Odhodlání vlády rozpustiti sněm králov ství českého bez jeho posledního zasedání. před uplynutím zákonité lhůty, kteráž ve státě konstitučním má býti pro délku trvání mandátu zástupce lidu jedině rozhodující, je tedy, jak se zdá, nezvratno. Nechť jsou dů- vody její pro toto jednání jakékoli, necho obává se rozvinutí narodnostních otázek ve sněmu, bouřlivého zasedání a rozplamenění národních sporů na sněmu takového, že by mohlo ohroziti »klidnou a plodnou práci« říšské rady, o níž je ministerský předseda dr. Körber tak skalopevně přesvědčen, nechí se i domnívá, že jistým strannickým útvarům a přeměnám v táboře německém prudký.
doktor Körber
7 article
ale krátký boj zamezí anebo zmírní, necht konečně potlačení posledního zasedání sněmu království našeho jest dílem nezasýchající lásky nenávistně žárlivého centralismu — pamětihodný jest při všech těch tajených příčinách, důvod vládně doznaný. Schvále- ním nového zákona o přímých volbách ve venkovských obcích pozbývá prý mandát poslance za venkovské obce oprávněnosti držení, ježto od té chvíle k zemskému za- stoupení těchto obcí povolán býti může je- dině poslanec zpříma a bezprostředně zvo- leny. Pakliže ve vládním nazírání na veřejné právo zavládla taková úžasná precisnost, že jí podlehly i nedoběhlé mandáty poslanců nejen obcí venkovských, nýbrž i za kurie ostatní, pak nelze pochopiti, kterak že táž vláda tak houževnatě vzpírala se nejen vzpří- mení řádu volení pro obce venkovské, nýbrž že i po nějaký čas v potaz a pochybu uvá- děla schválení zákona, jímž se volební osudí posunuje až k samé ruce bývalého » pra- voliče«. Než fiat justitia, pereat mundus, čili každá příležitost, kteráž jest Vídni vítaná. může připraviti Prahu o příležitost, ukázati. že ona jest obniskem, ve kterémž taví se a svářejí politické osudy této říše, a kterouž může sněm království českého postaviti ještě pod onen poslední stupeň významu, na jakýž byl systematickým úmorem jeho práva kompetence během všech jeho dosavadních period stlačen!
Vídeň Praha fiat justitia
8 article
Buď jak buď, třebas by rozpouštěcí pa- tent neměl ještě data, anebo kynul již k ně- kterému dni nastávajícího týdne, v každém případě bude úderem na zvon poplachu k volební vřavě, jaké jsme v Čechách snad déle deseti let nezažili a boj volební bude tím prudší, čím kratší lhůta mu vyměřena. máť býti odbyt jediným takřka střetem zbraní jediným assautem, neboť podrží-li dosavadní zprávy pravdu, zbude předvolebnímu rozho dování sotva něco přes měsíc. Je tudíž ve lice pochopitelno, že již nyní na temnící se politický obzor v Čechách vystupují prvn prskavky jakožto signály na postup nejne dočkavějším kolonámi! A co nevidět pro všeobecný hlomoz ne uslyší v Čechách nikdo svého vlastního hlasu a ti, kdož mají na srdci českému lidu co spasného říci, budou musit hlasu svého notně pozdvihnoutil Sotva že schválením zákona o přímých volbách sňat se čtvrtého stavu poslední stín unižujícího i anachronistického odlíšení od stavu městského, tak že se na příště budou zemské volby ve venkovských obeíeh lišiti od způsobu volení ve městech jenom datem, již zalehl první válečný pokřik k uším nových voličů oněch stran, kteréz na uvolněné kurii staví celou svou budoucí
Čechy
9 article
politickou fortunu. Po malém, menším i nej- menším venkovském muži, kterýž v nové valutě zove se osmikorunovým, už rozevřelo se dvojí náručí, každé ochotné laskati jej a na srdci svém hřáti, přelíbeznými slovy uká- jeti až po ten osudný u osudí volebního čin. kterýmž mu popřáno bude, aby po prvé pro- jevil sveu vůli z příma . .. Z jedné strány nad rozpřáhnutýma ru- kama hledí k venkovskému voliči typická hlava agrárního spásonosce, ztěží jen mhou- řícího své vychytralé oko, s ústy přemíla- jícími svůdně fráse, slibujícími sestřílet modré s nebe a velebícími celní tarif ně mecký pod heslem »čím hůře, tím lépe« — a s druhé blíží se k novému přímému voliči růžolící nakadeřený spanilec s horečnatou žízní mandátu, výstřední švadronér s prapo- rem »národně sociálním« v pravici, jenž při- chází, aby vzal odměnu za zásluhy české demokracii prokázané, za to, že prý »přilnul k opuštěnému chudému lidu, z něbož učinil svůj národ (11), věnovav mu vše: nadšení, čas i prácia
10 article
První z těchto přátel přichází s nejúlis- nějším medem na rtech, jemuž jest všechen rolnický lid na světě tak přístupen. V tom okamžiku, ve kterémž novým zákonem zmi zel poslední symbol rozdilu mezi venkov- ským a městským voličem v Čechách, po- kouší se strana agrární o rekonstrukci no- vého, daleko hlubšího a zásadního rozlišení mezi měšťanem a sedlákem českým a při- pravuje zájmové rozdvojení občanského stavu českého, středních jeho tříd, na dvě strany proti sobě bojovné pod nedoznaným sice, ale vskutku prováděným heslem organisace »všech proti všem«. Pod záminkou odvrh- nutí všech ohledů na ostatní národ a jeho společnou věc hlásají agrární spásonosci národa záchranu stavu rolnického před jeho proletarisováním, národní sociálové pak sta- hují stav tento v socialismus, usnadňujíce deklasování majitelů půdy zachováním národ- nosti, jední mají na zřeteli hospodáře větší a druzí domkáře a vůbec muže osmikoru- nové, obě stranyjsou pak ochotny v nej- horším případě rozděliti se v dobré mířeo — výsledek prvních přímých voleb v kurii venkovských obci v Čechách. Že jedna druhou myje, ukázalo tlusté přátelství z po- sledního zasedání říšské rady.
Čechy
11 article
Obě strany zahájily volební rej prud kým výbuchem strannického záští proti ná- rodní straně svobodomyslné a ze včsrejších výlevů oboustranného tisku jest patrno, že jedinou jich zbraní volební bude prolhanost a snižování poslanců mladočeských. »Ve- dení« národně sociální v přesvědčení, že v těchto volbách hraje »va banque«, pokouší se otřásti demokratičnosti národní strany svobodomyslné, založenou v nejširších vrst- vách lidových a na místa zaujatá v důvěře českého rolnického lidu muži desíti- a více- letě parlamentní práce a úspěchů pro tento lid, snaží se vetříti tenké postavičky své vládnoucí hlasy dosud neúplně zlomenými. které nemají jiných zásluh, leč že přisáhli k politické avantuře!
12 article
Tisková obrana agrárníků neostýchá se na veřejnost vystupovati pak s klepem, který co do nízkosti nemá sobě rovna a vyličuje již z předu celou volební kampaň jakožto kup hlasů se strany svobodomyslné prová- děný i mluví o hojných fondech, o jidášských žoldech a liché úplatě. Pro poznání zbraní, proti jakým národní strana svobodomyslná bude nucena v nastávajícím volebním zápase bojovati, jest tento vstup do něho velice poučný, bohudík však štít její tak skvělým jest a z kovu tak ryzího, že střik sebe zží- ravější kyseliny na něm stopy nezanechá V témž okamžiku, v kterémž podobná insi nuace, jak ji agrární orgán ve včerejším svém čísle pronesl, byla proti národní straně svobodomyslné vyslovena, letí v prudké pa- rabole opovržení zpět ve svůj ostudný původ. Jak již řečeno, nelze dnes mluviti o vý sledku voleb, kteréž nebyly dosud ani vy psány, avšak přece možno na předvolebním úsvitě uvažovati o tom, jak se zachová vo- ličstvo české a kterými i jakými muži své důvěry projeví názor svůj na politickou si- tuaci a o tom, kterou stranou že budeo zájmy národa nejspolehlivěji pečováno. Útvary sil, kteréž budou rozhodovati o konečné vý- slednici voleb, nejsou sice v celém českém táboře ještě ani zevrub zřetelné, ale tolik se ví, že proti oné levici, kterou lid německý tentokráte postaví do české sněmovny, že vůči všeněmecké zdi, která proti českým poslancům z nových voleb vyvstane, musí státi i na české straně mury hradné, a že nesmí býti dáno místa žádným zrádným experimentům v táboře českém, jakéž nemají žadného jiného účelu, než zkoušky stavov- ského justamentu, stůj co stůj, i když nato praskne prospěch celého národa.
český sněmovna
13 article
Při tom dokonce nespadá teprve do druhé řadý otázek úvaha, jaký podlamující vliv mělo by asi úspěšné podniknutí ta- kových experimentů na postavení celé české delegace na radě říšské a na váhu její oproti vládě a ostatním stranám v nastávajícím dalším vývoji věcí, do jichž osudnosti vid každý zasvěcený politik český. Hle, co důle žitých, dalekosáhlých a nejvýše závažných událostí nastavělo se k volebnímu osudí zem- skému, k němuž poprvé přímou nohou po- kročí volič obcí venkovských! Zdaž vzpo- mene, dřív než vykoná svou první přímou volbu, které straně vděčí své uvolnění o nedůstojného dosavadního ponížení, zdaž vy- koná svou volbou i přímy čin, nikoli jen uznání národní straně svobodomyslné, ale poznání, že nesmí dovoliti, aby se stal pokusným materiálem dobrodružných stran, právě proto, že od těchto prvních pří- mých voleb ve venkovských obeích závisí tentokráte tak neskonale mnoho a neskonale více, než znamená pouhá choutka secessio- nářské frakce!
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Pan posl. dr. Karel Kramář nám píše; Barbo, 19. srpna 1901. Velectěný pane re- daktore! V 220. čísle ct. Vašeho listu přinášíte zprávu o mé rozmluvě s dopisovatelem »Mo- skevského Kurjera«. Dovolte, abych ji alespon v některých věcech poopravil. Podle uveden zprávy mohlo by se zdáti, že jsem se vyslovi pro bezpodmínečné dosazování pravoslavných biskupů a duchovních vládou. Jen nedorozumě- ním mohl mně pan dopisovatel tak rozuměti Pokud mně známo, i bosenská vláda byla by ochotna respektovati do veliké míry volební právo pravoslavných církevních obcí, hajíc př tom přirozeně výsostní právo státní správy při volbě metropolitů a biskupů (potvrzením nebo nepotvrzením volby). Větší obtíže v otázce této působil spor zájmů dosavadních metropolitů biskupů se zástupci církevních obcí, tedy spor mezi episkopátem a laickým elementem pravo- slavné srbské církve. Je tudíž přirozeno, že ne- měl jsem nijaké příčiny býti vládnějším, než bosenská vláda, a že nemohl jsem tudíž mlu- viti pro naprosté odstranění volebního práv církevních obcí.
doktor Kramář Barba
15 article
Jinak se to má s otázkou školskou. Sto jím na tom, že moderní stát musí sobě vyhra- diti právo dohledací na soukromé, tedy také na církovní školy, poněvadž myslím, že je škol prvním a nejdůležitějším zájmem nynějšího státu. Hájil jsem toto stanovisko vždy docela otevřeně, také vůči zástupcům bosenských Srbů, a radil jsem, aby hleděli v této věci do- cíliti zdravého kompromissu s bosenskou vládou. Povinnosti zástupců národa českého bylo by pak, vždy a všude s celou rozhodností a upřím- ností starati se o to, aby vládní vliv na cír- kevní školy nebyl vykonáván v duchu srbskému národu i jeho víře nepřátelském, jakož vůbec vidím možnost vnitřního zdaru okupace jediné v tom, podaří-li se státní správě ziskati si dů věry a opravdové oddanosti veliké většiny oby vatelstva Bosny a Hercegoviny, národa srb ského. To ovšem není možno jinak, než na prostou spravedlností a šetřením národních i ná boženských zájmů srbského obyvatelstva okupo- vaných zemí. Konečně podotýkám, že jsem neměl rov něž nijaké příčiny apodikticky tvrditi, že byse »ani Srbsko ani Černá Hora s Bosnou a Herce- govinou nespravily«, a že tudíž také v této věci naše rozmluva s panem dopisovatelem ruského listu nebyla podána správně. Dr. Kramář.
Srba doktor Kramář Bosna a Hercegovina Srbsko Bosna
16 article
Polsko-uherská válka o morské oko Léta se táhne pohraničný boj mezi Haliči a Uhrami o tatranské jezírko. Boj vedese s polské strany s houževnatostí, která Inám Čechům má býti příkladem, jak neustupně dlužno hájiti každou píď rodné země i naproti nejmilejšímu sousedu. Poslední episodou z tohoto boje bylo ná silně obsazení morského oka uherskými žan darmy- Dne 20. t. m. učiněna v Zakopaném manifestace proti uherskému záchvatu. V sále hotelu »Morské oko« konala se porada, které přítomno bylo mnoho Poláků ze všech tři zá borů někdejší Polsky. Předsedal posl. Lange referoval dr. Stanislav Radzíkovský, jenž ne- unavně slovem i perem hájí ohroženou, a nyní už zachvácenou píď polské země v Tatrách. Pan Radzikovský vyložil nejprvé historický původ sporu a demonstroval při tom na velik mapě morského oka, bezmála tak velké, jak ono samo. Posluchači dověděli se od něho sensační věci, že práce na stavbě srubu pro uherskou žandarmerii byly zastaveny ne ná- sledkem zákazu uherských úřadů, nýbrž prost proto, že dělníci prohlásili, že dále pracovati nebudou, poněvadž jest jim »milejší život než výdělek«. Uherští žandarmové jako již několi krát během 18 let dostali strach z polských horalů z Bělky, kteří jsou hotovi i krv í bránit celistvost své vlasti.
Čecho Polák Lange doktor Radzíkovský Bělka Halič Uhry Zakopané Polsko Tatry
17 article
Avšak ústup žandarmerie neznamenal ústup uherské vlády. Předseda uherské vlády na dotaz ve sněmovně odpověděl, že sporný pozemek je vlastnictvím knižete Hohenlohe, uherského, ob- čana a že tedy Uhry ustoupiti nemohou. Situace je tedy stále napjatá. Mlovčí si stěžovali na tupou lhostejnos rakouské vlády k tomuto sporu. Navržena resoluce, aby: 1. svolán byl všepol ský tábor lidu, na kterém by přítomno bylo na tisíce horalů, a tábor aby podepsal hromadnou petici k rakouské vládě, aby právo Haliče na morské oko nevydávala v šane 2. aby kromě toho byla svolána řada schůzi v rozličných místech, kde by se záležitost mor ského oka veřejně přetřepávala; 3. aby byla vyslána deputace k eísařin i vládě; 4. aby tatáž
Hohenlohe Uhry Halič
18 article
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 8h odpole dní . . . . na 2h Ve úlislkách na venkovět ranní číslo. . . . . . . . sdpolední . . . . . . . . Bb Inseráty platí se hetově napřed. Přečplacení a innerty příjímá sdmlnl- strace v Marianské ulici č. a Tam nncházejí se též redhskcs. tiskárna s szpodice „Národnich Listá“. Bakopisy se novzacsjí.
Národnich
19 article
deputace z Vídně odebrala se do Pešti a tam »otevřela oči« vládě uherské. Česko-polský spor o Slezsko. »Kurýr Lvovský«, tváře se, jakoby bránil spojenství česko-polské proti úkladům německým, přistupuje nicméně na myšlenku, aby Těšínsk odstoupeno bylo Haliči, »když to jest nejváž- nější podmínka národního rozvoje tamního pol- ského obyvatelstva«. Nevíme, co říci, jak se vedle toho vyjímá, když řečený list několik řádek před tím děkuje Čechům za to, že snažíce se o uznání samo- statnosti koruny svatováclavské, pomáhají ha- lickým Polákům, jejichž snaha je totožná, pokud se týče Haliče. Program svatováclavský ukládá Čechům, aby se snažili nejen o uznání samostatnosti če- ského státu, nýbrž také o celistvost jeho území a neporušitelnost jeho hranie. Zanechají-li Poláci slezšti neslavné úlohy. kterou je obmyslil superintendent Haase, chtějí-li s námi poctivý a bratrský mír, nechť povědí, jakých záruk od nás žádají pro rozvoj polského obyvatelstva ve Slezsku. Ovšem nesmějí žádat, ani aby se tamní Češi popolštili, ani aby se vzdali veřejného života, ani aby zavřeli své školy, ani aby se vystěhovali. Co však se týče odstoupení Těšinska Haliči, to je přání, které nás neměně pobuřuje, než plány našich německých krajanů na rozdělení Čech. Území své vlasti ustupuje jen národ pře- možený, nemající jiné možnosti. Přemožený mi nejsme. Kdo ale přichází k národu nepřemože- nému, třeba s uetivou žádostí, aby mu odstoupil část své domoviny, dopouští se na něm největší urážky již tím, že jej má za schopna takové hanebnosti, takové zbabělosti, takového hřichu proti své minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
Těšínsk Čecho Polák Haas Čech Vídeň Pešť Slezsko Halič Čechy Těšinsko Halič
20 article
My s »Kur. Lvovským« doufáme, že »válk Poláků s Čechý ve Slezsku, byť nejostřejší, nikdy nevyjde na prospěch rakouské ústavy na- proti snahám Polákův i Čechův o samostatnost« a myslíme, že Poláci naše spojenství proti cen- tralismu uznají za větší svůj prospěch, než jaký by jim vzejíti mohl z nespravedlivých boji s námi, vzbuzených našimi společnými nepřáteli a jejich ohavnými námezdníky i renegáty. »K. Lv.« dobře praví, že polskou věc ve Slezsku sami podporujeme, pomáhajíce Haliči k dosažení samostatnosti. Čím větší samostatnost Haliče, tím větší polský vliv ve Slezsku, tím zabezpečenější je rozvoj tamního polského oby- vatelstva. Je slezským Polákům zapotřebí ještě ně- čeho více? Volební horoskop Haliče. »Glos Narodu« prorokuje, že sněmovní volby haličské nepřinesou velkých překvapení málo změní všeobecný charakter sněmovny. Strana konservativná bude opět vílězem. Jen v Krakově a ve Lvově vyhraje spolek liberálno- socialistický. Po vsech budou zvoleni jeden nebo nanejvýš dva lidovci, šest křesťansko- lidových a tři antisemitě. Celá opposice bude míti leda 20 hlasů, ale protože mezi liberály, socislisty a lidovci s jedné a křesťansko lidovými a antisemity s druhé strany zeje větší propast, než mezi křesťansko-lidovými a antisemity s jedné a většinou s druhé strany, těžko je připustit možnost jakéhokoli společného jednání poslan- cův opposičných. Rusové utrpí při volbách velkou porážku, protože ústřední komitét ustanovil se nepodporo- vati kandidaturu žádných Rusův, ani vládních, aby se jim pomstil za nedávnou sněmovní secessi.
Polák Polákův Čechův K Lv Glos Naroda Rus Rusův Slezsko Halič Krakov Lvov
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V staré škole borovské. Z nejstarších vzpomínek na Karla Havlíčka Borovského podává JUDr. K. V. Adámek. Borová a s ní celý širý kraj opěť slaví památku Karla Havlička Borovského. Zbudo- váním pomníku velikému krajanu svému v jeho rodišti uznává a oceňuje zásluhy, jichž si byl získal, a vděčí se mu za jeho činnost. Přité příležitosti nebude nevčasnon vzpomínka n pobyt Havličkův v Borové, na jeho léta ško- lácká, v nichž kladen byl prvý základ v domácí škole vzdělání jeho, jehož měrou vynikající do vedl pak využitkovati ku prospěchu celého českého národa. Stará škola borovská stávala v hořejší části obce, obrácená k jihu. V jižní části byla učebna, v severní části byt učitelův — neveliký pokoj, pod ním sklep a chlév. Školní mládenec bydlel ve třídě. Na pravo ode dveří stála velká kachlová kamna, jež vyhřívala třidu. U kamen byla pekárna a na pekárně byla postel školního mládence. V popředí třidy byla »malá strana«, deset lavic pro menší školáky, v levo pak »veliká strana« se 14 lavicemi pro odrostlejší školskou chasu. Tyto učíval pan učitel, malé školáky učil mládenec. Za školáckých le Havličkových byl borovským učitelem Antonín Línek, mládencem borovský rodák Josef Vlček.
Havlíček JUDr K V Adámek Havličkový Antonín línek Vlček Borová
22 article
Náboženství učil hlavně kaplan P. Serbousek. O Havličkovu dětství není zachováno téměř žádných památek. Při velkém ohni, jenž r. 1886 stihl Borovou, shořela škola a v ní staré úřadní listiny a knihy, z nichž by podrobnějších zpráv z let 1826 až 1830 bylo lze zjistit. Havlíček začal choditi do školy v říjnu 1826 a koncem záři 1830 vypravili jej na němčinu do Jihlavi. Vedle matky a »slarého vikáře« P. Brůžka byl v dětství hlavním rádcem, přítelem a vůdcem Havlíčkovým učitel Antonín Linek. Zbožná matka Havličkova a vzdělaný vikář P. Brůžek, jenž v Borové od r. 1819 farářoval, přirozeně působili vlivem a stykem svým na
P Serbousek Havličkův Havlíček P Brůžek Linek Borová
23 article
malého školáka, že tento zvláště horlivě se ná- boženstvím a biblickou dějepravou zabýval. Sám vzpomíná v apostrofé borovského kostelíka v »Ty- rolských elegilch«, jak starému vikáři ministro- val v domácím kostele. Přirozeno, že v tomto ovzduší, v němž školák Havlíček žil, počala jeho dětská mysl viděti v povolání kněžském vrchol svých tužeb a že označoval si za úkol životní, státi se knězem. Této snaze dával často- kráte projev již v dětství. Starý jeho druh, do sud žijící 77letý občan borovský, vypravoval že Havlíček doma v zadním pokoji strojíval v dětství svém oltář a s dvěma soudruhy, kteř mu ministrovali, hrával si na kněze. Misto vína požívali octa. Nenáleží v slati této, věnované vzpomínkám na dětství Havlíčkovo, sledovati vývoj jeho snah jenž dovedl jej v jiný směr a vykázal hlubo kému duchu jeho jině a tak významné působiště- Láska k české knize, minulosti a lidu pře- konala mladistvou touhu k stavu kněžskému eílící a sesílila pak tím více již i ve škole bo- rovské, v níž působil obezřelý a vlastenecký paedagog Linek.
Havlíček Havlíčkův
24 article
Antonín Linek *) byl rodák z Jičínska. Na- rodil se 4. června 1792 v městečku Pecce kdež jeho otec měl obchod. Působil nějaký čas v kraji královéhradeckém, pak nějaký čas doma. až konečně po smrti Antonína Veselého, učitele borovského, dostal se na přímluvu českého spi- sovatele, kopidlanského děkana Aloisa Vacka do Borové. Přistěhoval se- dne 3. listopadu 1824 a působil až do r. 1871, vstoupil pak na od- počinek a žil v Hlinsku, kdež 20. září 1881 dokončil záslužný svůj život. Měl sice již předchůdce Linkův, jenž na škole borovské 56 let působil, ve svém dekretu od milostivého patrona uloženo, by z mládeže borovské vychovával utrakvisty a důkladněje v němčině cvičil, ale ani Veselý ani Linek z mlá- deže borovské Němců nenadělali. Línek pilně se vzdělával, kupoval české
Antonín Veselý Vacek Linkův Veselá Němec Jičínsko Hlinsko
25 article
*) Obšírnější životopisná data viz v K. V. Adám- kových »Pámělech o školách v okresu hlineckéme knihy paedagogické i dějepisné. A co při skrov- ných tehdejších příjmech nemohl koupiti, to opsal zcela nebo ve výtazích a sám si knihu svá- zal. A když Havlíček oddal se pak působen veřejnému a začal vydávati »Národní Noviny« a »Slovana«, mezi prvními a nejhorlivějšími čtenáři nacházel se šedovlasý učitel borovský Antonín Linek. Havlíček zůstal a byl do nejpozdnějšíeh let požehnaného věku učitelova chloubou jeho A často a rád vracel se pan učitel ve svých vypravováních k dobám ztráveným v Borovéa ke stykům svým s nejznamenitějším svým od- chovancem. Styky tyto i částečně pobyt na faře borov ské působily ke vzbuzení jiných ještě snah v duši útlého děcka nežli touhy po kněžství.
Ada Páměly Havlíček Slovan Antonín národní novina
26 article
Tu dostaly se Havlíčkovi mnohé české knihy do ruky. Ráno ministroval, pak se učil, od- poledne po škole trávíval ve farské zahraděa čítal, nebo vzal si jej vikář na kopec ke koste- liku, tam usedli a odtud obhlíželi s vikářem po rodném horském kraji, tak památném dějinným událostmi. Stačí vzpomenouti jen nedalekého Žiž- kova pole u Přibyslavi a představiti si, jak mi- nulost česká v rámci místních vzpomínek půso- bila na vnimavého ducha mladého Borovana. Dle vypravování Línkova byl Havlíček hoch postavy zavalité, nedosti obratný. Z mládí na- padal poněkud na jednu nohu. Jest známo, žo v dětství svém zlomil si Havlíček nohu. A po- kulhávání toto bylo památkou na tento úraz. Povahy byl uzavřené, zasmušilý, ale i uminlivý a někdy tvrdohlavý. Pohled jeho býval vážnýa dětská čtveračivost a veselost nezračila se v jeho tváři. Učil se rád a četba byla jeho hlavní zá- bavou i když ostatní chasa borovská rozběhla se po polích a venku a dováděla a všelijakými hrami se bavila. Leda že snad někdy s kapla- nem P. Serbouskem, horlivým ptáčníkem, vydal se na čižbu. Také brával jej vikář s sebou na své visitační objížďky. Havlíček učil se rád, ale nejraději dějinám a počtům, v hudbě valně neprospíval, ačkoliv Linek byl výborný hudebník. Každou otázku
Havlíček Borovan P Serbousek Přibyslav
27 article
dobře si rozmyslil. Neukvapil se s odpovědí, ale odpověď byla určitá a místná. Učilo se tehdy na škole borovské nábožen- ství, psaní, čtení, počítání, pravopisu. Ve výkla dech dějepisných a zeměpisných přihlíženok dějinám domácím. Z počtů učivalo se addici, multiplikaci. subtrakci a divisi. Kromě těchto základnich počtů a počtů se zlomky pěstovaly se složitějš počty, jako na př. regula de tri, regula so- cietatis, kupecký počet, regula quinque, regula de tri conversa, ambulationis, regula falsi, re- gula alligationis, regula falsi duppla, regula caeci. K arithmetice připojila se geometrie. Zvláštn důraz kladl Línek na počítání z hlavy a na praktické příklady, čerpané z běžných životních poměrů. Školáci měli početní knížky, do nichž si za pisovali počelní pravidla, k nim příklady a vý- počty. Mám sešit školácký po ruce z těch dob, nadepsaný »Knjžka početnj Čís. 2.
tri
28 article
Karla Hawljčka z Borowé, 183/429«, jenž začiná cvičením regulae de tri conversae čili regule obrácené. Poznamenává si tu malý školák, veliký rodák borovský, že tato regule se tak jmenuje, »prolože jedná právě naopak proti obyčejné reguli de tri, neboť při ní první počet s druhým množí a s třetím do toho děli, když se ale osazující počet na první a jemu stejného jména na třetí místo postaví, tedy se pokračuje jako při obyčejné reguli de tri.e A ihned počítal si bystrý školák příklad re- gule takové o hospodáři, jemuž 6 sekáčů pose- kalo louku za týden, aby zjistil, kdy mu ji po- seká 9 sekáčů. Po »exemplu« byla pak vždy vypočtěna »proba«. O praktickém duchu tehdejšího vyučování svědčí na př. tento úkol ze sešitu Haviíčkovai »Jeden handlíř půjčil druhému 600 zl. na 8 měsíců bez interesu, nyní žádá první handlít druhého, by on mu na 6 měsíců něco peněz zapůjčil. Jest otázka, mnoho-li bude povinen ten druhý handliř prvnímu půjčiti, aby sobě nie dlužni neostali a půjčka za oplátku byla. Od- pověď: 800 zl.« Za těmito a podobnými př- klady následuje »Multiplikace composita neb o jmenovitých počtech«, na př.: »Libra kafe by koštovala 2 zl. 36 kr. 2 víd., zač přijde cent« a j.
Hawljček Borowé Haviíčkovai
29 article
Knížku tuto opatřil učitel Havlíčkův, An tonin Linek touto poznámkou: »Poznám ka učitele. Karel Havliček, v ten čas »Karlíček«, byl dne 31ho října 1821 zrozen a dle knížky této ne úplně osmiletý chlapec, dosti pokroku i v počtářství učinil. Vy svědčení o tom podává Antonín Linek, jeho učitel.« Velikou pěči a bedlivost věnoval učítel Lí- nek výcviku dobropísemnosti a slohu. Seši »Rukopisy žáků borowské sskoly IIhé třjdy. Předložené o pollo- letnj zkaužbé dne 10. Kwětna roku 1829« svědčí, jakých výsledků docílil snaživý učitel. Probírám se sežloutlými listy sešitu, staro- modní frakturou popsaného, v nějž spojeny jsou »foršrifty« současníků Havlíčkových, spolužáků a spolužákyň jeho z II. třídy školy domácí, až přicházím k listu, pevným, jadrným pismem psanému od sedmiletého školáka Karla Havlička. Pro upomínku i ku poznání obsahu a rázu teh- dejších krasopisných úkolů tuto do slova podá- vám tento »nejstarší spise Havlíčkův: „bel, buk, čas, dar, ewa fara garo hoh fos. Derſtand iſt ein Edelſtein, der ant ſchönſten glänzt, wenn er in Demuth eingefat iſt. Rozum geſt drahy kámen, kterv ſe neykrájněgi třpjti, když w pokoře zaſazen geſt. A, B, C, D, E, 5, 8, v Ch, 3, K, E, 2, , D, p, , R, S , , D. 2, 3, 4. 5, 6, 7, 8, 9, 10, IV 12. Aud, bez, ein, eva, fara, gelen, had, chut, kůl.
Havlíčkův Havliček Karlíček Antonín R S
30 article
Karel Ha vljče. 3 Boro vy.
Karel ha Bora ty
31 article
V jiném »foršriftu« z 28. února 1830 krásopisně píše: »Gestly ginimy lidmi prota opowrhugeš, že meně wědi než ty, tedy sam sebo do potupy přiwádíš u těch, gež mnoliem