1
masthead
25. srpna 1901.
3
masthead
NÁRODNI LISTY.
5
article
čítati, že celá pětina Němců zabývá se školním
neb jiným systematickým vzděláváním sebe.
Tento stav děkovati jest práci posledního
stoleli, postátnění školství, organisuci úřadů
školských, zmodernisování školy, rozmnoženía
úpravě školstsi odborného atd., současně však
i onomu zvláštnímu poměru mezí učitelia
žactvem, jaký v společenských poměrech v Ně-
mecku se jeví. Staré bylo reformováno, nového
mnoho přiřaděno a to zvláště ve skolství od
borném. Vznikající potřeba reálního vzdělání
vývin odborné průpravy pro jednotlivá speciální
povolání ve spojení s národním duchem vý
chovy, staly se základem německého vzděla-
vatelství. To zbudováno ze tří stupňů: 1. ze
školy národní, 2. z vyšší (u nás vlastně střední).
3. z vysokého školství, mimo to z řady škol
odborných.
83/2 millionu dítek vyučováno jest v 59.300
školách národních (Volksschulen) 137.000 uči-
telskými silami. Z nákladu 342 millionů marek
hradi 289 stát, ostatní po většině však obce.
Každý žák vyžaduje na obeích průměrného ná-
kladu 39 marek 50 haléřů. Na 915 obyvatelů
připadá jedna veřejná škola národní a na jednu
učitelskou sílu průměrně 63 dítek. Na 10.000
obyvatelů připadá 25 učitelských sil. Vyučování
jest až na zcela nepatrnou výminku německé.
Teda jednotnost, jíž se rádi chlubí (!) a kterouž
dovedou všemi možnými prostředky si zaříditi.
Němec
Ted
6
article
Příprava učitelských sil děje se ve vice jak 100
připravnách a 188 seminářich.
Na těchto se roku 1898 vzdělávalo 18.900
mužských a 2100 ženských chovanců a půso-
bilo přes 2000 pedagogických sil. Na každýeh
19—20 učitelů v službě přichází každoročně
jeden nový učitelský kandlidát. Náklad na při
pravu učitelstva činí 11 až 12 millionů marek
ročně.
Vyšší školství čítá 1100 škol středních.
reálek, gymnasií a reálných gymnasií. Otázka
jednotné školy střední, ač v ní již mnoho pra-
čováno, není dosud rozřešení blízká. Na těehto
áštavech působí 16 800 akademicky vzdělaných
a zkoušených učitelů a čitá se 288.000 žáků.
Na 1 ústav připadá průměrně 260 žáků a 17
žáků na 1 uěitele. Celkový náklad této skupiny
obnáší kol 70 millionů marek a po většině hra-
žen jest obcemi a školným. Jen 8 žáků po
žívá osvobození od školného. Na 1 žáka při
padá náklad 282 marek. Na 10.000 obyvatel
připadá 30 gýmnasistů a jen 25 realistů. U nás
poměr ten jest pro realisty nepříznivější.
Divčí školství jest většinou odkázáno n
soukromé ústavy. Jen 300 škol uvádí se jako
veřejné, na nich vzdělává se 75.000 žákyň
působí 2100 učitelek 1900 učitelů při ná-
kladu 11—12 millionů marek.
Korunou německého školství jsou areio
5koly vysoké, a sice university, techníky,
hospodářské, zvěrolékařské, lesní a hornick
školy vysoké, dále umělecké akademie malířské.
s6chařské a hudební.
6 chařský
7
article
Celá desetina žactva na těchto školách jes
z ciziny. 22 universit čítá 2500 professorůa
docentů a 32.000 posluchačů. Náklad na ně
číní 22 a půl millionu marek. Dle fakult jest
28 juristů, 2714% mediků, 14 filologů, 159
malematiků a přírodovědců, 10% evangelických
2 53/23 katolických theologů,
8 technických škol čítá 11.000 studujících
1 850 professory a vyžadují nákladu přes 6
millionů marek. Zvláště honosí se Německo
výpravou svých techniekých učilišť, kteréž ne-
jen osnovou svého vyučování, ale i veškerým
zařízením vyhovují časovým požadavkům a kráč
s rozvojem techniky v průmyslu rázným kro-
kem v před. Tomuto modernímu, neustálému
zdokonalování technických škol děkuje Německ
za nynější rozvoj průmyslu chemického a stro
nického.
n l
V sousední říši jsou si toho vědomi a ne-
5etři nákladu při úpravě vysokých škol techni
ekých, zejmena v jich laboratořích, zkušebníe
siních, při zařízení sbírek atd
Na ostatních 18 vysokých škol různých
obörů připadá na 4000 studujících při 350
učitelských silách.
Německo
8
article
Veliké množství akademií, obchodních
průmyslových škol různých směrů a stupňo
pečuje o vzdělání odborné. Našim poměrům
dost cizo připadá, že veliký počet těchto ústavů
jsou podniky soukromé. Průmyslové školství
Německu není arci tak organisované jako u nás,
ale jest tam za to pro věc hlubší porozuměn
lidu, i větší obětavost. Pozoruhodný jest rozvoj
pokračovacího školství v Německu, zvláště ve
větších městech, neboť vyrůstá přirozenou svou
silou a ve vzrůstu tom není zdržováno, nýbrž vy-
datně podporováno.
O vzdělavatelství lidovém v Německu ne-
můžeme se teď šířiti. Činnosti tou zabývají se
ve větších městech organisované společnosti se
zdarem.
A výsledky? — Roku 1898 byloz
250.000 mužů vojska německého jen 200 bez
školního vzdělání a teprve na 1250 braneů
R—s—
připadá 1 analfabet
Německo
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Celé Čechy nebo jen kus. K veli-
kému našemu potěšení — tak totiž píšou listy
německo-liberální — ve válce německo bratrské
o to, mají-li býti Čechy roztrženy a má-li jenoi
kus jejich pohltiti německé moře, neb sluší-l
vyčkati, až budou moci býti pohlceny celé
statečně se pokračuje. Je to trpké německo
liberálním listěm, které jsou vlastními původe
všeho toho, co dnes tak krutě dolelá, že na-
prou Všeněmeům dokazovati musejí, jakáto
ulopie čekati, až Němci v Čechách tak národně
zvilězi, že Čechové národně ze země té zmizí
Je to bolestné připomínati jim, že mezi uim
spíše se stane pravý opak, že toliž zmizt Něme
a olázka česko-německá tím se stane bezpřed
mětnou. Však pan Schönerer a Wolf nejsoe
zvyklí počílati s tím co je, plány jejich jsou
svěloborné, oni neustanou dříve, dokud nestane
se Evropa vůbec německou. V prudké polemice
o to, majíli být Čechy roztrženy či ne, doka
zuje »N. W. Tagblatt«, že jen šílenec mohl by
vyčkávati s provozováním politiky nacionální, až
se zlibí Čechům boje se vzdáti a vrhnoutise
do lůna germánské Všematky. Kdo prý pozoruje
vývoj Čechů, tomu prý neujde, že Čechové na-
opak čím dále um více sílí. Pan Wolí a Schö-
nerer ovšem spolehaji na vládu vídeňskou, která
jim od nás pomůže, však tak zaslepena přece
Vídoň nebude, aby zjevně a tak jaksi na z
Čecho
Němec
Schönerer
Wolf
N W
Wolit
Schö
Čechy
Evropa
Vídoň
10
article
kázku pracovala »pour le roi de Prusse«. Mo
zase věříme, že i to je možno. Tam vůbec jeste
nedovtipili se, co všeněmecké hnutí zna-
mená, tam pořád se ještě domnívají, že to burši-
kosnější episoda v národně politickém vlnění
v ohledu tom strašně se mýli. Učení Schönere
rovo je dnes — evangeliem millionů a každý
hlas jenž připadne dnes ve volbách kandidátu vše
německému, znamená: »Pryč od Rakouska!«
Všeněmci prý by snad byli pro rozdělení Čech,
kdyby před tím prohlášena byla něméina za řei
státní v celých Čechách a po rozdělení jí zů-
stala. Chytrácký ovšem nápad. Liberálové na-
proti tomu dokazují, že pošitilostí jest, domáhat
se dnes věci nemožných. Ne o Čechy prý jde.
nýbrž o Němce v Čechách, kteří prý dnes úp
národně pod nadvládou českou. A páni, již se
nestyděli napsati tuto mrzkou lež, pokračuji
v důkazu, že příčinou šíření se českého živlu
ve smíšeném kraji nejsou aktuální hospodářské
poměry, není jí nedostatek domácích sil na
průmyslovém českém severu, jinými slovy, že
nepočešťuji severní a severozápadní Čechy češt
dělníci, nýbrž čeští úřadníci, kněží a především
panští úřadníci. A proto prý třeba Čechy přede
vším administrativně rozděliti, aby nešvaru tomu
učiněn byl konec. Způsobem tím němečtí brai
ve vojně domáci pokračují, my ale z toho přilia
se netěšímo. Kdykoli zazní heslo: na Čechy
srazí se šiky v jedno a nebude rozdílu mez
Schönorerem, Pradem a Eppingrem! Vystřihejmež
se vůbec bagatellisace schönererovského hnuti
máť ono velký význam a skryto v něm vážno
nebezpečí pro tuto říši.
Pruss
Němec
Rakousko
Čechy
Prado
Eppingr
11
article
— Německé hnutí protiřímské a češti
evangelici. »Polilik« přinesla, jak známo.
zprávu, že důvěrníci strany svobodomyslné ná-
boženství evangelického složili hodnost tu, po
něvadž nesouhlasí se směrem, klerým se nese
nynější politika mladočeská, zejmena pokud jde
o hnutí, jež se označuje slovy »Pryč od Říma«
Netřeba ještě jednou připomenouti, že na zprávě
té ničeho není, jakkoli nedá se popříti, že mezi
evangelíky českými skutečně zavládla roztrp-
čenost nad ležérností, s jakouž dnes se pohliži
na otázky politické a do jisté míry i náboženské
svobody. K vůli Wolfovi však nikomu z českých
evangelíků ani nenapadne se rozčilovati. Češt
evangelici lpí na svém náboženství zvláště proto,
že je skrz na skrz české, že jest představifelem
oné české mravní ryzosti, která jedině to byla.
jež v patnáctém věku nadehla malý národ náš
do té míry, že dovedl čeliti celé Evropě, evan
gelismus protičeský jest nemožný u nás a tak
slepý není žádný český evangelik, aby neviděl
že hnutí »pryč od Říma!« je skrz na skrz ně-
meckonárodní, proličeské a že jeho konečným
cílem, povaliti a zničiti národ náš. Všechna politika.
kterou Všeněmci provozují, příči se naprosto
evangelickému duchu a podstatě evangelismu,
jenž založen na svobodě svědomí, nemůže
nesmí zrády dopouštěti se na svobodě národní.
Polilik
Wolf
Řím
Netřeba
Evropa
12
article
Jest ale zase pravdou, že z mnoha stran se
z agitace schönererovské kořistí pro směry
římské a evangelíci čeští podezřívají, jakoby
souhlasili se zemězrádným počínáním vše-
německým, že vůbec živí se ve veřejnosti české
odpor a nepřátelství proti evangelikům a bez-
prostředně že sesiluje se klerikalism, který ovšem
nepřestává ohřívati hrnečky své na ohni, na
němž má býti uškvařen Schönerer a Wolf. T
budí ovšem v kruzích evangelických rozmrzelost,
právě jako osudná shovívavost, která dnes všude
ve veřejném životě i se strany svobodomyslné
osvědčuje se oproti Římu, který neváház
štvanic kořistiti na prospěch svůj, rozestíraje svá
tenata po všem kraji. Zejmena trapně působil
na evangeliky české chování se jistého poslance.
který do nedávna pokládán byl za nejrozhod-
nějšího odpůrce klerikalismu. Když tak se děje
na dřevě živém . . . pomyslil si každý a byl
rozmrzen. Jak také nemají býti v pravdě svobodo
myslní lidé do duše uraženi, když byli svědky
toho, jak učitelové komandováni zemskou školní
radou musili se po několik neděl od-
poledne účastniti v čele školních dítek v zá
stupu starých bab procesí odpustkových. Coz
nemáme v nejvyšší školní instanci zástupce.
nebo tam nechodl, či mlčí, když takové věci
se dějí? To roztrpčuje české evangeliky, ne ale
odmitavé stanovisko naše oproti agitaci »pryč
od Říma«, která ostatně u nás až hříšně se
podceňovala a s níž by se měli veřejní sčinitelé
zabývati konečně vážně.
Wolf
Řím
13
article
— Jak Poláci jsou ve Slezsku Čechy
utlačováni, viděti opět nyní v české obci Mi-
chalkovicích. Tam na nátlak okresníhe
hejtmana Werlika ve Fryštátu, známého to od
půrce všeho českého, usneslo se obecní zastu-
pitelstvo postaviti a zříditi jednotřídní polskou
školu. Okresní hejtman letos z jara dojel z Fry-
štátu do Michalkovic, dal svolati si obecní vý
bor a tam přednesl své přání, že v místě by
měla býti polská škola. Pravil, že myslí, že
proti tomu nikdo z výboru není a kdo přece
jest, ať vystoupí. To ovšem si z výborníků
nikdo netroufal — nutno znáti poměry ve
Slezsku — neboť leckterý se bál, kdyby
panu hejtmanovi odporoval, že by jej dal za-
vříti. Tak hejtman Werlik prohlásil, že
obecní zastupitelstvo jednohlasně se
usneslo na stavbě polské školy
a on následkem toho ihned vše potřebné
zařídil. Budova pro polskou školu dnes už stojí
a hejíman Werlik vyzval nyní představenstvo
v Michalkovicích, aby provedlo z ápis
do polské školy o týden dříve
nežli do školy české a výsledek
do Fryštátu oznámilo, neníl
třeba otevříti paralelku. Účel tohoto
opatření Werlikova jest příliš zřejmý. Werlik
už se poslaral o to, aby polští agitátoři v čas
zasáhli do akce a co nejvíce dítek nahnali do
školy polské. Agitátoři tito přicházejí k rodičům
se všemi možnými sliby a také i s indírektním
vyřízením od hejtmana, že on si přeje, aby
dítko chodilo do školy polské. Jak Michalkoviee
jsou polské, to dokázaly obecní volby před
měsícem tam vykonané, při nichž vzdor
tomu, že Poláci spojili se proti
české straně s Němci, prorazila velkou
většinou hlásů kandidátní listina česká. Ovšem
hejtman Werlik zadrží ustavení se obeeního no-
vého výboru tak dlouho, jak jen bude moci.
Polák
Werlik
Fry
Michalkovic
Werlikův
Němec
Slezsko Čechy
Fryštát
Slezsko
14
article
V Michalkovicích jest také soukromá německá
škola a odbor »Schulvereinu«. Proč hejtman
Werlik tak nadržuje Polákům, jest zřejmo
nulno na to znova poukázati. Dosud téměr
každá osada, kterou vydobyli na
Češích Poláci, padla za krátko do
rukou německých. To také má se státi
s Michalkovicemi. Mají býti popolštěny a pak
poněmčeny. Jak Werlik tak i zemská vláda vi.
že české osady nelze direktně poněmčovati —
příklad máme na sousedních Malých Kunči-
eích — a proto musí býti napřed popolštěny.
S českou školou opět hejíman Werlik
zemská vláda slezská zachází na opak. V těchto
Michalkovicích nestará se Werlik zhola nic o to.
aby při české škole zařízeny byly paralelky.
byť by i bylo v jedné třídě přes 150 dítek.
V osadě Lázech a Dombrové, která jest v rukou
Poláků, zařídila »Matice Osvěty Lidové« v Tě-
šíně školu pro české dítky. Hned prvý rok při-
hlásilo se do této české školy na 200 dítek
avšak zemská vláda nedovolila ani jedinou pa-
ralelku při škole zříditi, z Opavy přišel katego-
rický rozkaz, že je stli zařídí se para-
lelka, škola se ihned zavře. V Rych-
valdě opět, sousední to obce s Michalkovicemi,
chlějí tamější Češi postaviti si sami českou
školu a také si ji vydržovati. Leč hejtman
Werlik zdržuje stavbu školy této jak může
farář rychwaldský, P. Muroň, agituje zuřivě
proti české škole. Tak jsou Poláci v
Slozsku utlačovaní a taknadrž uje
se Čechům.
Werlik
Polák
Čech
P Muroň
Čecho
Láz
Opava
15
article
— Proti české mateřské škole v Novém
Jičíně, klerá tam asi ještě letošním rokem ote-
vřena bude, pracují novojičínští Němci vším
úsilím. Štvou lid proti Čechům v Novém Jičíně
usídleným, jichž není zrovna tak nepatrná men-
šina — 3000 — a prohlašují českou mateř-
skou školu za pohromu pro město. Němci prý
na ni budou musiti platiti, ač školka a také
ibudoucí národní škola česká udržovány budou
soukromými prostředky. Obecní zastupitelstvo
novojíčinské hodlá v nejbližši době svolati schůzi
lidu, ve které bude protestováno proti zřizování
české školy v městě. Co to znamená, pochop
každý snadno: přímé štvaní k fysi-
ekému násili oproti Čechům v Nov.
Jičíně. Aby lid byl hodně proti Čechům
štrán, vydány byly v Novém Jičíně pohledové
lístky. na nichž jest vyobrazena česká mateřská
a obecná škola, »hanobící čistě německý ráz
města«. Páni na radnici novojičínské však za-
pomínaji stále, že město Nový Jičín jest z vý-
chodu i ze západu obklopeno českým krajem
že jen zcela úzký pruh ze soveru a jihu jest
německým. Němečtí obchodníci a živnostníei
v Novém Jičíně by existovati nemohli, aspon
60 by jich musilo zavříti krámy své bez če-
ských zákazníků. Poženou-li němečt
fanatikové na novojičínské rad-
nici věci do krajnosti, bude mutno,
abychom i my uchopili se zbrane
a právo své důrazně uhájíli.
— Ještě jednou dvorní rada Exner.
Němec
Čecho
Exner
Nový Jičín
Jičín
Nová Jičín
západ
16
article
Úřadní list uveřejnil včera dlouhý seznam vy-
znamenaných řádem čestné legie z Cislajtanie.
kteří »zvlášiních zásluh« dobyli si o zdar loňské
světové výstavy pařížské. Trvalo to dost dlouho
a dle všeho předeházela tomuto aktu nemalá
tahanice. V té pan dvorní rada zvítězil na cele
čáře. Mezi vyznamenanými nalezají se výhradně
němečti úřadnici z centrálních úřadů víden-
ských a potom několik vídeňských velkoprůmysl-
níků — Němců. Kde byl jaký pomahač ve vý-
stavní kanceláři cislajtánské v Paříži, nalezá se mez
»vyznamenanými«, Je aspoň rytířem čestné legie-
Lidé, kteří tam nedělali nic, než probljeli peníze
a překáželi, jsou »oficiry«. Toť se vi, že vlád
francouzská řídila se při tom jen přáním, vlaslna
návrhy páně Exnerovými, který velkodušně po-
stavil se tentokráte mimo konkurs proto, poně-
vadž už komthurní kříž řádu čestné legie má.
Mezi vyznamenanými — opětujeme to výslovně
— nenalezá se ani jediný Čech, ani jediný
Polák, vůbec nikdo, kdo signum nefalšovaného
Němectva nenosí na čele. Poslední dilo našeho
roztomilého přitele pana Exnera.
— Haťmatilkou, jakouž píší pravidelně
všichni nadvýtečníci, na jichž myšienkové pro-
jevy nestačí mateřský jazyk, a kteří se do-
mnivaji, bůbví jak zajímavě vypadají s nákladem
suchého roští cizích slov, nalámaného v román-
ském lese, odpovídají nám opětně »Radikáln
Němec
Exnerův
Polák
Exner
Haťmatilka
Paříž
Čechy
17
article
Listy« v záložitosti elektrlcké dráhy Karlovým
mostem a návrhu bočního vedení, na tomto
místě několikrát již projednaného. Jakkoli otázka
tato vyžaduje vlastně klidného a nevášnivého
rozhovoru, našla se v »Rad. L.« rozervaná ně-
jaká duše tygří nálady i drtí ve svých spárech
myšlenku bočního vedení s krvežiznivostí — svou
nelidskostí až úpěnlivě směšnou. Oč se vlastně
jedná? Neslušno jest vedení vrchní, nemožno
jest vedení spodní, toto pro slabou klenbu
mostu, ono z příčin nerušitelnosti starobylého
vzhledu i mostu i hradčanské podívané. Zda
bylo co snažšího než úvaha, není-li možno ve-
dení třetí, se straný, s tou podmínkou, lze-l
upraviti chodník tak, aby pod ním ukryt byo
drát Trolleyův. Ukázali jsme, že jest mysli-
telno, aby chodník byl tak pozdvižen, co by
poskytl místa pro drát, k němuž by vedla po-
boční kontaktní tyč štěrbinou, umístěná co
možná nízko a před a za mostem by vystřídána
byla tato postranní tyč zase tyčí pro veden
vrchní. Jest na odbornících, aby se vyslovili
o tomto nápadu, jemuž jsme propůjčili místa
s veškerým vědomím obtíží, jaké se tu vysky
tují, zejmena v přeměnách hybného přístroje
vlaků, dále v cotách mostního profilu atd-
Kdyby se byl vyslovil o věci nějaký spolehlivý
technik a byl její nemožnost prokázal, nebyl
bychom prolili ani slzičku zklamání, bylo by
prostě jedno mrtvě narozené děeko na hřbitově
těch a podobných návrhů více. Ale nepo-
měrný rozmach slovesný, ukrutánská zbytnělost
myšlenek i hotové křeče nesnesitelně vynu-
cené duchaplnosti, s jakými se věci uchopil
správce »pražských věcí« v »Rad. L.«, vypadaj
až příšerně. »Tišlc a jedna noc«, Alexandrov-
ský meč, přebijející eso, ochranný kardinál
Tišlc
Alexandrov
Karlová most
18
article
Mendozza, sokratická methoda, zurnalistický
impresario, polemický condotier, vědecký Pol-
lux — toť malý výběr z důvodů vedených pro
postrannímu vedeni, od duševního aristokrata
»Rad. Listů«, kterýž chlubí se mimo to pro
všechny skutečné novináře nemálo zábavnou
ošklivostí před lokálkami a jich původci. Říei
někomu »lokálkář« znamená mu patrně straš-
nou nadávku, neboť ji neustále opakuje.
— Projevy soustrasti za příčinou úmrtí
prof. dra. Kaizla obdrželi také předseda klubu
lidových poslanců českých na radě říšské dr.
B. Pacák, jakož i předseda výkonného výboru
Pol
profesor
doktor
Kaizl
Pacák
19
article
národní strany svobodomyslné. Místodržitel král.
českého telegrafoval dru. Pacákovi: Za příčinou
úmrtí o říši a svůj národ stejně zasloužilého
poslance dra, Kaizla, prosím, by vážený klub
přijal ujištění mé nejvřelejší a nejupřímnější
soustrasti. Mistodržitel hr. Coudenhove. —
Pan hrabě Edvard Palífy z Blovic zaslal do
Misdroye tento telegram: Jsem přesvědčen, že
jednám ve smyslu svých pánů kollegů českého
konservalivního klubu na radě říšské, když
Vašemu ctěnému klubu vyslovuji nejvřelejší
soustrast nad velikou ztrátou, kterou úmrtím Er.
dra. Kaizla utrpěl. Hrabě Edvard Palťfy-
— Svou soustrast projevili: Okresní výbon
v Karlíně. — Za městskou radu v Libáni
Bartoš, starosta. — Jiří Tolman za těloevičnou
jednotu »Sokol« v Hradci Králové. — Posl. J
Šule za okresní výbor novobenátecký. — Z
městskou radu v Horažďovicích, starosta Skala.
— Za Občanskou besedu v Třeboní: Ant.
Weidmann, předseda. — Starosta města Karlina
p. A. Lokay. — Posl. Kozlowski ze Lvova. —
Okresní výbor z Dolních Kralovic. — Obeení
zastupitelstvo v Podole u Prahy, starosta Hra-
bánek. — Rada král. komor. města Poděbrad,
úřadující radní Peták. — Občanský klub v Žiž-
kově.
— Osobní. Pan MUDr. Václav Peyr po
několikaleté praxi ve všeobacné nemocnici, univ. poli-
klinice a nalezinci, jakož i na kliníkách berlínských
pro nemoci ženské, žaludeční a střevní, zaháji
praxi lékařskou v Praze na. Moráni č. 3 n. (na-
roží Karlova nám)
— Rodinné zprávy. Slečna Andu lka
Klabzubova na Kral. Vinohradech a pan Zdeně
Mareček, adjunkt berního úřadu ve Velkém Mezi-
říči, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 27. srpna
o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Ludmnily na Král
Vinohradech.
Kaizl
Coudenhove
Palífa
Palťfa
Bartoš
Tolman
Posl
Skala
Weidmann
Lokay
Kozlowski
Peták
MUDr
Peyr
Moráň
Karlův
Klabzubův
Kral
Mareček
svatý . Ludmnit
Blovice
Karlín
Libáň
Hradec Králové
Horažďovice
Třeboň
Karlin p . A
Lvov
Podol
Praha
Poděbrady
Žiž
Anda
Vinohrady
Královský Vinohrady
Sokol
Rada král
občanský klub
okresní výbor z Dolní Kralův
20
article
— Úmrtí. Včera ráno zemřela v Praze paní
Věra Dobnerová rozená Křenkova, chot
obchodníka pana Ludvíka Dobnera, v 36. roce věku
svého. Pobřeb konán bude zejtra v pondělí dne
26. srpna o 4. hodině odpolední z farního chrámu
u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) na olšanský htbitov. —
Předvčírem zemřela v domě č. 1458—II. na Bojišti
paní Marie Schlosserová u věku 72 let
Pohřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z kaple kostela
sv. Stěpána na hřbitov olšanský. — V Praze zemřel
v pátek pan Jan Anderlík, dlouholetý vrchuí
sládek dvorního pivovaru »u Primasů«, v 49. roce
věku. Pohřeb koná se dnes o 2. hod. odpol. z farního
chrámu u sv. Štěpána na hřhitov olšanský. — V Grandl-
seč zemřel v pátek pan Bernard Hellmann,
generální rada rakousko uherského banku, veřejný
společník fismy N. Hellmann, v 64. roce věku. Te-
lesná schráuka zesnulého bude do Vídně převezena
a v úterý 27. srpna o 11. hod. dopol. na vídeňském
ústředním hřbitově pobřbena.
— Novoměstský občanský klub z usne-
sení výborové schůze, dne 23. t. m. konané, prote-
stuje proti předěasnému rozpuště n
sněmu království českého, jelikož spatřuje
v uzavření jeho před vypršením zákonného obdobi
další krok u zkracování práv soustavně prováděném.
Dobnerová
Křenkův
Dobner
svatý . Vojtěch
Schlosserová
Anderlík
Primas
Štěpán
Hellmann
N Hellmann
Praha
Olšanský
Grandl
Vídeň
rakouský uherský banka
novoměstský občanský klub
kostel svatý . Stěpat
21
article
Výbor uvažuje dále o důvodu, že sněm nemá v ny-
nějším složení svém více býti svoláván, jelikož sně-
mem přijatý zákon o zavedení voleb přímých v kuřii
venkovských obcí je již schválen, pokládá důvod ten
za nedostatečný a protestuje proti nesvolání sněmu
v nynějším složení jeho tím více, že odňata posa-
vadním poslancům příležitost najíti za vzešlá vy
dání konečným upravením platů učitelských náhradu
zdrojem přijmů, takže před rozluštění otázky této
postaveni budou poslanci nově teprve zvolení ! —
V záležitosti blízkých voleb do sněmu král.
českého a jmenování kandidátů za
Nové město pražské, usnesl se výbor klubu
po řečech pp. Franzla, Novotného, Hamá-
čka, Beneše a JUDra. Fuhricha svolati ve-
řejnou schůzi členskou. Ústy všech pp. řečníků há-
jena byla zásada, nár. stranou svobodomyslnou hlá-
saná, že u jmenování kandidátů rozho-
dující slovo promluviti právo má vo-
ličstvo samo. Z důvodu toho pozvání budou
oba posavadní poslanci naši pp. V. Březnovsky
a PhDr. G Blažek, by podali zprávu o činnost
své, aby vyslechnuvši je, voličstvo samo kandidáty
nové jmenovalo. Ježto doba doplňovacíco
voleb do sboru obec. starších král. hl.
Franzl
Novotný
Hamá
Beneš
JUDr
Fuhrich
V Březnovsky
PhDr
Blažek
obec . starý král
22
article
města Prahy se blíží. jednáno potom na ini-
ciativu komise poradní i o těchto. Výbor pak, jsa
přesvědčen a výsledkem posledních doplňovacíeh
voleb do sboru obecních starších ubezpečen souhla-
sem voličstva o naprosté škodlivosti posavadního
stranami radničními uzavíraného kompromisu jak
pro hospodářství obecní tak i pro zájmy nár. strany
svobodomyslné, usnesl se po řeči pp. Hamáčka, P-
štory, Babušky, Beneše a j. jednomyslně: nekan-
didovati do sboru obec. starších ni
koho, kdo by přijal kandidaturu kom-
promisní. Výbor chce a bude hájiti zásadu onu
důsledně, jelíkož v přijetí podobné kandidatury po-
savadních kompromisních stran radničních vidí
sehvalování kompromisu a tím i všech škodlivých
následků jeho. V příčině nejbližších voleb do komisí
berních ponechal výbor zasáhnutí do nich komisi
živnostenské, která o véci již jednala a vstoupí do
spojení se Remeslnicko živnostenskou besedou. —
Z nové přihlášených členů přijato 12, takže klub
čítá 198 členů. Přihlášky další nových členů přijí-
mají všickni členové výboru, zvláště pak pokladník
p. Babuška Vojtěch, obchodník na Poříčí č. 27.
předseda p. JUDr. Karel Šebesta, advokát ve Spá
lené ulici č. 24 a jednatel p. Beneš Ant., bedná
v Petrské ul. č. 10.
Hamáček
Babuška
Beneš
Vojtěch
JUDr
Šebesta
Praha
lený ulice
obec
23
article
— Úprava poměrů c. k. poštovních er
peditorů. Oznamuje se nám: Osnova reorganisační
jíž se poměry c. k. poštovních expeditorů upravují
jest již v ministerstvu vypracována a bude tyto dný
všem zemským poštovním ředitelstvům k dobrozdání
zaslána. Dle této osnovy proměněn bude stav expe
ditorský v jakousi kategorii definitivních výpomoe-
ných pošt. úřadníků se začátečním platem 2 K denně
a nejvyšším ročním platem 1800 K. Poštovní expe-
ditoři (obojího pohlaví) rozděleni budou ve tři třídy
platební s několika stupnicemi; plat vyplácen bud
přímo na kvitanci u pošt. pokladny. Každý defin-
výpomocný pošt. úřadník bude na příště povine
náležeti pensijnímu spolku, který zároveň s úpravou
otázky expeditorské přejde do správy státní. Ú prava
týká se všech expeditorů a expeditorek úřadů erár-
ních i neerárních
24
article
— České děti z Pošumaví do Prahy. Ka-
ždým rokem ke sklonku prázdnin školních objevuje
se v pražských ulicích nezvyklý úkaz — dlouhé
řady chudě ošacených dítek s uzlíky a ranečky
v rukou. — V tvářích sluncem vysmahlých zračí se
netajený obdiv, z očí září radost, která přes tu chvíli
propuká v jásavý výkřik. Pozoruješ jen chvilku to
zmítající se klubičko dětí a poznáš hned, že nejsou to
ani děti pražské, ba ani z okolí poznáš, že jsou hodně
z daleka. A zeptáš-li se tam toho rázovitého venko-
vana, jenž může také v každém krámě oči nechat
jenž spíná ruce nad rejem doma zaražených dělí,
jež mu v ochranu svěřeny, dostane se ti milé,
zvučné odpovědí: »Prosím, haž vod Šumavy.« A to
»vod Šumavy« zní tak sebevědomě, jakoby ten sta-
roch věděl, to že je ten kllč, kterým se jim vté
matičce Praze otevrou zlatá srdce Pražanů do ko-
řán... Těší se již po léta přízni všeho pražského
obyvatelstva výpravy těch malých bojovníčků z jazy-
kového pomezí, a bude jistě i letos připraveno jim
takové přijetí, jakého za své utrpení, jež po celý rok
Pošumaví
Praha
Ka
Šumava
25
article
snášeti musí v boji za svou mateřskou řeč, plnou
měrou zasluhují. Letošního roku vypraví Národní
jednota pošumavská opětně na 300 dětí z ohrožených
krajů Prachaticka, Kaplicka, Krumlovska a Trhovo-
svinenska do matičky Prahy a očekává, že dětem
těm dostane se od našeho vlasteneckého občanstva
nejvřelejšího přijetí a pohostění. Každý, kdožkoli
jest ochoten buď dárky peněžitými, věcnými nebo
pohostěním přispěti k zpříjemnění pobytu našich
malých »poutníčků z uzavřeného«, sděl to laskavě
co nejdříve v kanceláři Národní jednoty pošumavské
ve Vodičkově ulici, Národní kavárna, I. patro. Vý.
prava zavítá do Prahy již dne 6. září t.r
— Jubilejní slavnost desetiletého trvání
pořádá Beseda mistrů truhlářských pro Prahu a okolí
spolu se zahájením nové činnosti v rozšířené organi-
saci místrovské dnes v neděli 25. srpna ve velko-
restauraci E. Schöbla »u Pokorných« v Ječné ulici
v Praze. Program: Dopoledne o 1/210. hodině valná
hromada, na níž jednati se bude: a) Vylíčení čin-
nosti minulého období. b) Ustavení se nového odbor-
ného sdružení. c) Schválení změny stanov. Odpo-
ledne o 1. hodině společný oběd v sále téže restau-
race. Couvert 1 zl. Odpoledne o 4. hodině přátelská
zábava v zahradě restaurační. Vstupné 10 kr.
— Permanentní výbor matičních slav-
ností koná schůzi zejtra v pondělí 26. srpna přesně
o 8. hodině večerní v levé verandě zahradní Mě-
šťanské besedy. Přítomnost všech členů je vele-
nutnou.
— Výstavy. Obrazárna v Rudolfině.
Jelikož opravy na Rudolfině dosud nejsou ukončeny
zůstane obrazárna až do soboty dne 31. t. m. uza-
vřena. — SbIrky Národopisného musea
českoslovanského jsou dnes, jakož i každou
příští neděli přístupny zdarma od 9—12 hod. Illu-
strovaný katalog a průvodce po museu dostati lzeu
vchodu do sbírek za 40 hal.
Krumlovsko
Trhův
E Schöbl
Prachaticko
Kaplicko
Praha
Vodičkův ulice
národní kavárna
26
article
— Sbor měšťanských ostrostřeloů v Praze
podnikne zejtra v pondělí dne 26. srpna b. r. celo-
denní cvičební pochod ve stejnokroji a s hudbou do
Krče. Odchod o 7. hodině ráno ze Střeleckého ostrova
Ferdinandovou třídou, Spálenou ulicí, král. Vyše-
hradem. Pankrácí do krčského lesa, kde bude za-
stávka, pohov a občerstvení v tamější hájovně.
O 12. hod. v poledne pochod do pivovarské zahrady
na Král. Vinohradech ke společnému obědu a k od-
polední zahradní zábavě, při koncertu sborové
kapely.
— Výstava jiřinek v Praže. Vzdělávací
podporující spolek zahradnických příručí a zahrad-
níků »Roezl« v Praze uspořádá dne 8. září vý-
stavku jiřin i jiného kvíti ve skleněném bazaru sv.-
václavské záložny. Výstavka bude znázorňovat po-
stup ve vývinu květů, v krátké době v oboru tom
docílený. Již dnes jeví se veliký zájem, neboť bude
nejen pro odborníky, ale i pro širší obecenstvo vý-
stavka překvapením. Čistý výnos určen jest cestov-
nímu fondu jmenovaného spolku. Vstupné za osobu
30 hal.
— Druhý květ. Pan Ant. Švorba, hostinský
v Krůtech u Kouřimi, zaslal nám velmi vzácný úkaz
přírodní: krásný květ plně kvetoucí jabloně, asi před
čtyřmi roky do jeho zahrady vsazené. Tato jabloň
také na jaře plně kvetla. Nyní opětně, tedy letos
již podruhé, krásnými květy je vyzdobena. Tento
strom je zůplna zdráv, kdežto jiné ovocné štěpy té-
hož věku, ba i mladší, podél silnice vysázené, trpěly
letošního roku neznámou pohromou. List těchto
stromů, dříve zdravých, rázem usýchá a snad bude
příčinou úplné jejich zkázy.
— Klamná zpráva? Z Českých Trub na Šu-
mavě se sděluje, že zpráva českokrumlovského »Böh-
merwaldbote«, že arcivévoda František Ferdinand na
honu u Tusetu zastřelil nešťastnou náhodou ženu,
jahody sbírající, nezakládá se na pravdě. Četnictvo
prý pátrá po šiřiteli zprávy té.
Král
Roezl
Antonín
Švorba
František Ferdinand
Tuset
Praha
Krč
Ferdinandův třída
Spálená ulice
Pankrác
Vinohrady
Krůta
Kouřim
Vyšhrad
27
article
— Změny držebnosti. Cís. rada pan Vojtěch
Mastný koupil jménem Živnostenské banky pro Čechy
a Moravu v Praze od c. k. eráru dům č. 1066—I.
(vojenskou pekárnu) a pozemkem č. kat. 1408 s prů-
čelím do Hybernské ul. a do Havlíčkova náměstí za
úbrnnou canu 800.000 K. Pozemek jest určen pro
vystavení čtyř domů třípatrových.
— Statistika smíchovského okrosu. Dl
úřadní zprávy za 2. čtvrtletí narodilo se v okresu
smíchovském 1054 dítek, z nichž bylo 120 neman-
želských a 39 mrtvě narozených. V soudním okresu
zbraslavském narozeno 228 dětí (14 nemanželských
a 6 mrlvých). Počet narozených obnášel tudíž v hejt-
manství smíchovském 1282 dítek. Sňatků vykonáno
v soudním okresu smíchovském 249, v okresu zbra-
slavském 45. Úmrtní rubrika vykazuje v okresu smí-
chovském 592, v okresu zbraslavském 144 úmrt.
Tuberkulosou sešlo v okresu smíchovském 157,
okresu zbraslavském 28 osob. Úmrtí následkem in-
fekčních onemocnění bylo ve smíchovském oktesu 4
a ve zbraslavském 4. Násilnou smrtí zbynulo v ce
lém správním okresu z příčin nahodilých 7 a sebe-
vraždou 11 osob. Sebevraždy udály se v okresu smí-
chovském: 3 oběšením, 3 utopením a 1 zastřelením
v okresu zbrastavském: 2 zastřelením a 2 otravou.
Z nahodilých příčin povstala smrt v 6 případech
utopením a v 1 zabitím bleskem. Počet obyvatel (dle
sčítání z 31. prosince 1901) obnáší v celém správním
okresu 140.158 osob.
Mastná
Čechy
Morava
Praha
Havlíčkův náměstí
smíchovský
28
article
— Nový druh podvodných podnájem-
níků. Nastalo období, v němž na přečetných domech
u dveří do ulice jsou upevněny tabulky s označením
»Byt pro svobodné pány lze najmouti« atd. Majitelé
podobných bytů ve vlastním jejich zájmu dlužno
upozormiti na nový druh podvodníků. Předevčírem
jeden takový nováček jen náhodou zachránil se před
zatčením. Příšel do domu, vyhledal nabízený »byt
pro svobodné pány«, s nájemníkem ujednal činži,
vyžádal si dovolení, aby směl na stěnách rozvěsit
své obrazy, načež si v novém bytě odpočinul. Potom
se odebral na procházku, aniž z bytu, na rozdil od
podvodníků předešlých, něco odcizil. V podvečer se
vrátil a záliy spustil nářek, že na stole zapomněl to-
bolku se 30 zl. a ta že zmizela. Žádal okamžité na-
hražení obnosu, jinak že učiní o tom oznámení na
policii. Než majitel bytu nebyl uveden do rozpaků.
»Tak, vy na mě policii? Jen počkejte, já pro poli-
cistu pošlu sám!« Ale toho poduájemník nevyčkal
uprchl. Dlužno se tedy míti na pozoru před podvod-
nými podnájemníky!
— Nešetrnost k obecenstvu. Na Král.
Vinohradech, na nároží ulice Čelakovského a Kol-
lárovy bourá se bývalá evangelická fara. Bourání
toto se děje proti všem pravidlům. Bourá se na
sucho. Mračna prachu vznášejí se ze zbořeniště
a oblěžují celé okolí, běda každému, kdo si otevře
okna. Za chvíli jest byt jeho k nepoznání prachem
pokryt. Zvláště k večeru v sobotu projevovalo roz-
hořčení své obecenstvo, ubírající se kolem zbořeniště.
Král
Čelakovský
29
article
Byla toliž bourána celá jedna zeď a sice tím způ-
sobem, že na ni bylo naráženo trámy. Vedle samé
zdi pracovalo několik dělníků. Každý s ustrnutím
pohlížel na zeď a pracující dělníky. Mimoděk vyno-
řovaly se každému vzpomínky na neštéstí při
stavbách. Byly pronášeny nejostřejší stížnosti prot
takověmu způsobu bourání.
— Přerušená partie hazardní hry. Policej-
nímu komisařství na hoř. Novém městě bylo včera
odpoledne učiněno sdělení, že v kavárně na nároží
Vávrovy a Táborské ulice četní hosté jsou velmi
horlivě zabráni do hazardní hry, která v těchto kon-
činách jest se zvláštní zálibou pěstována. Po 4. hod.
odpol. dostavil se do kavárny policejní oficiál pan
Paltiardi se dvěma civilními a třemi uniformovanými
policisty. Překvapili hráče, zabavili jim karty i pe-
níze, načež odvedeno osm hráčů za účelem zjištění
jmen na komisařství. Proti všem bude zavedeno
trestní řízení. Průvod hráčů s policisty způsobilv
ulicích nemalou pozornost obecenstva. — O vypá-
trání tohoto »monaka« sdělují se nám ještě tyto po-
drobnosti. Herna nalézá se v sousedství kavárny.
Vedou do ní dvéře, které zevnitř nejsou opatřeny
klikou, nýbrž mosazným knoflikem. Vstup dovnitt
dovolen byl pouze zasvěcencům, kteří musili na
dvéře dvakráte ťuknout, načež jim »dveřní« olevřel.
Vávrův
Paltiardi
Táborský ulice
30
article
Kdokoli do tohoto tajemství nebyl zasvěcen, do herny
se nedostal. Opatření toto bylo provedeno výhradně
jen proti slídivým zrakům bezpečnostních orgánů.
V herně bylo neustále živo, po celé dny i celé noci,
Prohry dosahovaly tam výše tisíců zlatých. Kavárník,
který se hazardní hry maccao zúčastnil, byl pro
tento delikt vícekráte trestán. Také včera odpoledne
byl zrovna v nejčilejší práci, když bylo na dvéře
herny zabušeno. V místnosti prodlévalo přes dvacet
osob. »Dveřní« nechtěl otevřít, poněvadž nebylo to
»tajné« znamení. Z venčí bylo čím dále tím prudčeji
naléháno na otevření a když ještě se dvéře neotví-
raly, opřeli se o ně policisté, Když se ozval praskot
veřejí, tu teprve bylo otevřeno. Mezi tím v herně
nastal veliký poprask. Dva hráči uprchli oknem a
při tom jeden utrpěl poranění a druhý roztrbal si
kalhoty. Leč, jaké překvapení: u okna dostali se
zrovna do náručí policistů. V zápětí vyletěto přes
sto listů »maccao« oknem ven do nádvoří — a opět
policistům do náručí. Okolnosti tyto ovšem nasvěděo-
valy tomu, že v herně byla pěstována hazardní hra.
V banku nalezen větší obnos, který zabaven.
— Rodina otrávena jedovatými houbami.
Píše se nám z Hředli u Rakovníka: Rolník pan V.
Chládek přijal dne 20. srpna nové česáče chmicle.
Kavárník
V Chládek
Hřednout u Rakovník