ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 7cc15f30-661b-11dc-bb20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 101, org 11, place 67, work 3
1 masthead
25. srpna 1901.
2 masthead
Číslo 234.
3 masthead
NÁRODNI LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
čítati, že celá pětina Němců zabývá se školním neb jiným systematickým vzděláváním sebe. Tento stav děkovati jest práci posledního stoleli, postátnění školství, organisuci úřadů školských, zmodernisování školy, rozmnoženía úpravě školstsi odborného atd., současně však i onomu zvláštnímu poměru mezí učitelia žactvem, jaký v společenských poměrech v Ně- mecku se jeví. Staré bylo reformováno, nového mnoho přiřaděno a to zvláště ve skolství od borném. Vznikající potřeba reálního vzdělání vývin odborné průpravy pro jednotlivá speciální povolání ve spojení s národním duchem vý chovy, staly se základem německého vzděla- vatelství. To zbudováno ze tří stupňů: 1. ze školy národní, 2. z vyšší (u nás vlastně střední). 3. z vysokého školství, mimo to z řady škol odborných. 83/2 millionu dítek vyučováno jest v 59.300 školách národních (Volksschulen) 137.000 uči- telskými silami. Z nákladu 342 millionů marek hradi 289 stát, ostatní po většině však obce. Každý žák vyžaduje na obeích průměrného ná- kladu 39 marek 50 haléřů. Na 915 obyvatelů připadá jedna veřejná škola národní a na jednu učitelskou sílu průměrně 63 dítek. Na 10.000 obyvatelů připadá 25 učitelských sil. Vyučování jest až na zcela nepatrnou výminku německé. Teda jednotnost, jíž se rádi chlubí (!) a kterouž dovedou všemi možnými prostředky si zaříditi.
Němec Ted
6 article
Příprava učitelských sil děje se ve vice jak 100 připravnách a 188 seminářich. Na těchto se roku 1898 vzdělávalo 18.900 mužských a 2100 ženských chovanců a půso- bilo přes 2000 pedagogických sil. Na každýeh 19—20 učitelů v službě přichází každoročně jeden nový učitelský kandlidát. Náklad na při pravu učitelstva činí 11 až 12 millionů marek ročně. Vyšší školství čítá 1100 škol středních. reálek, gymnasií a reálných gymnasií. Otázka jednotné školy střední, ač v ní již mnoho pra- čováno, není dosud rozřešení blízká. Na těehto áštavech působí 16 800 akademicky vzdělaných a zkoušených učitelů a čitá se 288.000 žáků. Na 1 ústav připadá průměrně 260 žáků a 17 žáků na 1 uěitele. Celkový náklad této skupiny obnáší kol 70 millionů marek a po většině hra- žen jest obcemi a školným. Jen 8 žáků po žívá osvobození od školného. Na 1 žáka při padá náklad 282 marek. Na 10.000 obyvatel připadá 30 gýmnasistů a jen 25 realistů. U nás poměr ten jest pro realisty nepříznivější. Divčí školství jest většinou odkázáno n soukromé ústavy. Jen 300 škol uvádí se jako veřejné, na nich vzdělává se 75.000 žákyň působí 2100 učitelek 1900 učitelů při ná- kladu 11—12 millionů marek. Korunou německého školství jsou areio 5koly vysoké, a sice university, techníky, hospodářské, zvěrolékařské, lesní a hornick školy vysoké, dále umělecké akademie malířské. s6chařské a hudební.
6 chařský
7 article
Celá desetina žactva na těchto školách jes z ciziny. 22 universit čítá 2500 professorůa docentů a 32.000 posluchačů. Náklad na ně číní 22 a půl millionu marek. Dle fakult jest 28 juristů, 2714% mediků, 14 filologů, 159 malematiků a přírodovědců, 10% evangelických 2 53/23 katolických theologů, 8 technických škol čítá 11.000 studujících 1 850 professory a vyžadují nákladu přes 6 millionů marek. Zvláště honosí se Německo výpravou svých techniekých učilišť, kteréž ne- jen osnovou svého vyučování, ale i veškerým zařízením vyhovují časovým požadavkům a kráč s rozvojem techniky v průmyslu rázným kro- kem v před. Tomuto modernímu, neustálému zdokonalování technických škol děkuje Německ za nynější rozvoj průmyslu chemického a stro nického. n l V sousední říši jsou si toho vědomi a ne- 5etři nákladu při úpravě vysokých škol techni ekých, zejmena v jich laboratořích, zkušebníe siních, při zařízení sbírek atd Na ostatních 18 vysokých škol různých obörů připadá na 4000 studujících při 350 učitelských silách.
Německo
8 article
Veliké množství akademií, obchodních průmyslových škol různých směrů a stupňo pečuje o vzdělání odborné. Našim poměrům dost cizo připadá, že veliký počet těchto ústavů jsou podniky soukromé. Průmyslové školství Německu není arci tak organisované jako u nás, ale jest tam za to pro věc hlubší porozuměn lidu, i větší obětavost. Pozoruhodný jest rozvoj pokračovacího školství v Německu, zvláště ve větších městech, neboť vyrůstá přirozenou svou silou a ve vzrůstu tom není zdržováno, nýbrž vy- datně podporováno. O vzdělavatelství lidovém v Německu ne- můžeme se teď šířiti. Činnosti tou zabývají se ve větších městech organisované společnosti se zdarem. A výsledky? — Roku 1898 byloz 250.000 mužů vojska německého jen 200 bez školního vzdělání a teprve na 1250 braneů R—s— připadá 1 analfabet
Německo
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Celé Čechy nebo jen kus. K veli- kému našemu potěšení — tak totiž píšou listy německo-liberální — ve válce německo bratrské o to, mají-li býti Čechy roztrženy a má-li jenoi kus jejich pohltiti německé moře, neb sluší-l vyčkati, až budou moci býti pohlceny celé statečně se pokračuje. Je to trpké německo liberálním listěm, které jsou vlastními původe všeho toho, co dnes tak krutě dolelá, že na- prou Všeněmeům dokazovati musejí, jakáto ulopie čekati, až Němci v Čechách tak národně zvilězi, že Čechové národně ze země té zmizí Je to bolestné připomínati jim, že mezi uim spíše se stane pravý opak, že toliž zmizt Něme a olázka česko-německá tím se stane bezpřed mětnou. Však pan Schönerer a Wolf nejsoe zvyklí počílati s tím co je, plány jejich jsou svěloborné, oni neustanou dříve, dokud nestane se Evropa vůbec německou. V prudké polemice o to, majíli být Čechy roztrženy či ne, doka zuje »N. W. Tagblatt«, že jen šílenec mohl by vyčkávati s provozováním politiky nacionální, až se zlibí Čechům boje se vzdáti a vrhnoutise do lůna germánské Všematky. Kdo prý pozoruje vývoj Čechů, tomu prý neujde, že Čechové na- opak čím dále um více sílí. Pan Wolí a Schö- nerer ovšem spolehaji na vládu vídeňskou, která jim od nás pomůže, však tak zaslepena přece Vídoň nebude, aby zjevně a tak jaksi na z
Čecho Němec Schönerer Wolf N W Wolit Schö Čechy Evropa Vídoň
10 article
kázku pracovala »pour le roi de Prusse«. Mo zase věříme, že i to je možno. Tam vůbec jeste nedovtipili se, co všeněmecké hnutí zna- mená, tam pořád se ještě domnívají, že to burši- kosnější episoda v národně politickém vlnění v ohledu tom strašně se mýli. Učení Schönere rovo je dnes — evangeliem millionů a každý hlas jenž připadne dnes ve volbách kandidátu vše německému, znamená: »Pryč od Rakouska!« Všeněmci prý by snad byli pro rozdělení Čech, kdyby před tím prohlášena byla něméina za řei státní v celých Čechách a po rozdělení jí zů- stala. Chytrácký ovšem nápad. Liberálové na- proti tomu dokazují, že pošitilostí jest, domáhat se dnes věci nemožných. Ne o Čechy prý jde. nýbrž o Němce v Čechách, kteří prý dnes úp národně pod nadvládou českou. A páni, již se nestyděli napsati tuto mrzkou lež, pokračuji v důkazu, že příčinou šíření se českého živlu ve smíšeném kraji nejsou aktuální hospodářské poměry, není jí nedostatek domácích sil na průmyslovém českém severu, jinými slovy, že nepočešťuji severní a severozápadní Čechy češt dělníci, nýbrž čeští úřadníci, kněží a především panští úřadníci. A proto prý třeba Čechy přede vším administrativně rozděliti, aby nešvaru tomu učiněn byl konec. Způsobem tím němečtí brai ve vojně domáci pokračují, my ale z toho přilia se netěšímo. Kdykoli zazní heslo: na Čechy srazí se šiky v jedno a nebude rozdílu mez Schönorerem, Pradem a Eppingrem! Vystřihejmež se vůbec bagatellisace schönererovského hnuti máť ono velký význam a skryto v něm vážno nebezpečí pro tuto říši.
Pruss Němec Rakousko Čechy Prado Eppingr
11 article
— Německé hnutí protiřímské a češti evangelici. »Polilik« přinesla, jak známo. zprávu, že důvěrníci strany svobodomyslné ná- boženství evangelického složili hodnost tu, po něvadž nesouhlasí se směrem, klerým se nese nynější politika mladočeská, zejmena pokud jde o hnutí, jež se označuje slovy »Pryč od Říma« Netřeba ještě jednou připomenouti, že na zprávě té ničeho není, jakkoli nedá se popříti, že mezi evangelíky českými skutečně zavládla roztrp- čenost nad ležérností, s jakouž dnes se pohliži na otázky politické a do jisté míry i náboženské svobody. K vůli Wolfovi však nikomu z českých evangelíků ani nenapadne se rozčilovati. Češt evangelici lpí na svém náboženství zvláště proto, že je skrz na skrz české, že jest představifelem oné české mravní ryzosti, která jedině to byla. jež v patnáctém věku nadehla malý národ náš do té míry, že dovedl čeliti celé Evropě, evan gelismus protičeský jest nemožný u nás a tak slepý není žádný český evangelik, aby neviděl že hnutí »pryč od Říma!« je skrz na skrz ně- meckonárodní, proličeské a že jeho konečným cílem, povaliti a zničiti národ náš. Všechna politika. kterou Všeněmci provozují, příči se naprosto evangelickému duchu a podstatě evangelismu, jenž založen na svobodě svědomí, nemůže nesmí zrády dopouštěti se na svobodě národní.
Polilik Wolf Řím Netřeba Evropa
12 article
Jest ale zase pravdou, že z mnoha stran se z agitace schönererovské kořistí pro směry římské a evangelíci čeští podezřívají, jakoby souhlasili se zemězrádným počínáním vše- německým, že vůbec živí se ve veřejnosti české odpor a nepřátelství proti evangelikům a bez- prostředně že sesiluje se klerikalism, který ovšem nepřestává ohřívati hrnečky své na ohni, na němž má býti uškvařen Schönerer a Wolf. T budí ovšem v kruzích evangelických rozmrzelost, právě jako osudná shovívavost, která dnes všude ve veřejném životě i se strany svobodomyslné osvědčuje se oproti Římu, který neváház štvanic kořistiti na prospěch svůj, rozestíraje svá tenata po všem kraji. Zejmena trapně působil na evangeliky české chování se jistého poslance. který do nedávna pokládán byl za nejrozhod- nějšího odpůrce klerikalismu. Když tak se děje na dřevě živém . . . pomyslil si každý a byl rozmrzen. Jak také nemají býti v pravdě svobodo myslní lidé do duše uraženi, když byli svědky toho, jak učitelové komandováni zemskou školní radou musili se po několik neděl od- poledne účastniti v čele školních dítek v zá stupu starých bab procesí odpustkových. Coz nemáme v nejvyšší školní instanci zástupce. nebo tam nechodl, či mlčí, když takové věci se dějí? To roztrpčuje české evangeliky, ne ale odmitavé stanovisko naše oproti agitaci »pryč od Říma«, která ostatně u nás až hříšně se podceňovala a s níž by se měli veřejní sčinitelé zabývati konečně vážně.
Wolf Řím
13 article
— Jak Poláci jsou ve Slezsku Čechy utlačováni, viděti opět nyní v české obci Mi- chalkovicích. Tam na nátlak okresníhe hejtmana Werlika ve Fryštátu, známého to od půrce všeho českého, usneslo se obecní zastu- pitelstvo postaviti a zříditi jednotřídní polskou školu. Okresní hejtman letos z jara dojel z Fry- štátu do Michalkovic, dal svolati si obecní vý bor a tam přednesl své přání, že v místě by měla býti polská škola. Pravil, že myslí, že proti tomu nikdo z výboru není a kdo přece jest, ať vystoupí. To ovšem si z výborníků nikdo netroufal — nutno znáti poměry ve Slezsku — neboť leckterý se bál, kdyby panu hejtmanovi odporoval, že by jej dal za- vříti. Tak hejtman Werlik prohlásil, že obecní zastupitelstvo jednohlasně se usneslo na stavbě polské školy a on následkem toho ihned vše potřebné zařídil. Budova pro polskou školu dnes už stojí a hejíman Werlik vyzval nyní představenstvo v Michalkovicích, aby provedlo z ápis do polské školy o týden dříve nežli do školy české a výsledek do Fryštátu oznámilo, neníl třeba otevříti paralelku. Účel tohoto opatření Werlikova jest příliš zřejmý. Werlik už se poslaral o to, aby polští agitátoři v čas zasáhli do akce a co nejvíce dítek nahnali do školy polské. Agitátoři tito přicházejí k rodičům se všemi možnými sliby a také i s indírektním vyřízením od hejtmana, že on si přeje, aby dítko chodilo do školy polské. Jak Michalkoviee jsou polské, to dokázaly obecní volby před měsícem tam vykonané, při nichž vzdor tomu, že Poláci spojili se proti české straně s Němci, prorazila velkou většinou hlásů kandidátní listina česká. Ovšem hejtman Werlik zadrží ustavení se obeeního no- vého výboru tak dlouho, jak jen bude moci.
Polák Werlik Fry Michalkovic Werlikův Němec Slezsko Čechy Fryštát Slezsko
14 article
V Michalkovicích jest také soukromá německá škola a odbor »Schulvereinu«. Proč hejtman Werlik tak nadržuje Polákům, jest zřejmo nulno na to znova poukázati. Dosud téměr každá osada, kterou vydobyli na Češích Poláci, padla za krátko do rukou německých. To také má se státi s Michalkovicemi. Mají býti popolštěny a pak poněmčeny. Jak Werlik tak i zemská vláda vi. že české osady nelze direktně poněmčovati — příklad máme na sousedních Malých Kunči- eích — a proto musí býti napřed popolštěny. S českou školou opět hejíman Werlik zemská vláda slezská zachází na opak. V těchto Michalkovicích nestará se Werlik zhola nic o to. aby při české škole zařízeny byly paralelky. byť by i bylo v jedné třídě přes 150 dítek. V osadě Lázech a Dombrové, která jest v rukou Poláků, zařídila »Matice Osvěty Lidové« v Tě- šíně školu pro české dítky. Hned prvý rok při- hlásilo se do této české školy na 200 dítek avšak zemská vláda nedovolila ani jedinou pa- ralelku při škole zříditi, z Opavy přišel katego- rický rozkaz, že je stli zařídí se para- lelka, škola se ihned zavře. V Rych- valdě opět, sousední to obce s Michalkovicemi, chlějí tamější Češi postaviti si sami českou školu a také si ji vydržovati. Leč hejtman Werlik zdržuje stavbu školy této jak může farář rychwaldský, P. Muroň, agituje zuřivě proti české škole. Tak jsou Poláci v Slozsku utlačovaní a taknadrž uje se Čechům.
Werlik Polák Čech P Muroň Čecho Láz Opava
15 article
— Proti české mateřské škole v Novém Jičíně, klerá tam asi ještě letošním rokem ote- vřena bude, pracují novojičínští Němci vším úsilím. Štvou lid proti Čechům v Novém Jičíně usídleným, jichž není zrovna tak nepatrná men- šina — 3000 — a prohlašují českou mateř- skou školu za pohromu pro město. Němci prý na ni budou musiti platiti, ač školka a také ibudoucí národní škola česká udržovány budou soukromými prostředky. Obecní zastupitelstvo novojíčinské hodlá v nejbližši době svolati schůzi lidu, ve které bude protestováno proti zřizování české školy v městě. Co to znamená, pochop každý snadno: přímé štvaní k fysi- ekému násili oproti Čechům v Nov. Jičíně. Aby lid byl hodně proti Čechům štrán, vydány byly v Novém Jičíně pohledové lístky. na nichž jest vyobrazena česká mateřská a obecná škola, »hanobící čistě německý ráz města«. Páni na radnici novojičínské však za- pomínaji stále, že město Nový Jičín jest z vý- chodu i ze západu obklopeno českým krajem že jen zcela úzký pruh ze soveru a jihu jest německým. Němečtí obchodníci a živnostníei v Novém Jičíně by existovati nemohli, aspon 60 by jich musilo zavříti krámy své bez če- ských zákazníků. Poženou-li němečt fanatikové na novojičínské rad- nici věci do krajnosti, bude mutno, abychom i my uchopili se zbrane a právo své důrazně uhájíli. — Ještě jednou dvorní rada Exner.
Němec Čecho Exner Nový Jičín Jičín Nová Jičín západ
16 article
Úřadní list uveřejnil včera dlouhý seznam vy- znamenaných řádem čestné legie z Cislajtanie. kteří »zvlášiních zásluh« dobyli si o zdar loňské světové výstavy pařížské. Trvalo to dost dlouho a dle všeho předeházela tomuto aktu nemalá tahanice. V té pan dvorní rada zvítězil na cele čáře. Mezi vyznamenanými nalezají se výhradně němečti úřadnici z centrálních úřadů víden- ských a potom několik vídeňských velkoprůmysl- níků — Němců. Kde byl jaký pomahač ve vý- stavní kanceláři cislajtánské v Paříži, nalezá se mez »vyznamenanými«, Je aspoň rytířem čestné legie- Lidé, kteří tam nedělali nic, než probljeli peníze a překáželi, jsou »oficiry«. Toť se vi, že vlád francouzská řídila se při tom jen přáním, vlaslna návrhy páně Exnerovými, který velkodušně po- stavil se tentokráte mimo konkurs proto, poně- vadž už komthurní kříž řádu čestné legie má. Mezi vyznamenanými — opětujeme to výslovně — nenalezá se ani jediný Čech, ani jediný Polák, vůbec nikdo, kdo signum nefalšovaného Němectva nenosí na čele. Poslední dilo našeho roztomilého přitele pana Exnera. — Haťmatilkou, jakouž píší pravidelně všichni nadvýtečníci, na jichž myšienkové pro- jevy nestačí mateřský jazyk, a kteří se do- mnivaji, bůbví jak zajímavě vypadají s nákladem suchého roští cizích slov, nalámaného v román- ském lese, odpovídají nám opětně »Radikáln
Němec Exnerův Polák Exner Haťmatilka Paříž Čechy
17 article
Listy« v záložitosti elektrlcké dráhy Karlovým mostem a návrhu bočního vedení, na tomto místě několikrát již projednaného. Jakkoli otázka tato vyžaduje vlastně klidného a nevášnivého rozhovoru, našla se v »Rad. L.« rozervaná ně- jaká duše tygří nálady i drtí ve svých spárech myšlenku bočního vedení s krvežiznivostí — svou nelidskostí až úpěnlivě směšnou. Oč se vlastně jedná? Neslušno jest vedení vrchní, nemožno jest vedení spodní, toto pro slabou klenbu mostu, ono z příčin nerušitelnosti starobylého vzhledu i mostu i hradčanské podívané. Zda bylo co snažšího než úvaha, není-li možno ve- dení třetí, se straný, s tou podmínkou, lze-l upraviti chodník tak, aby pod ním ukryt byo drát Trolleyův. Ukázali jsme, že jest mysli- telno, aby chodník byl tak pozdvižen, co by poskytl místa pro drát, k němuž by vedla po- boční kontaktní tyč štěrbinou, umístěná co možná nízko a před a za mostem by vystřídána byla tato postranní tyč zase tyčí pro veden vrchní. Jest na odbornících, aby se vyslovili o tomto nápadu, jemuž jsme propůjčili místa s veškerým vědomím obtíží, jaké se tu vysky tují, zejmena v přeměnách hybného přístroje vlaků, dále v cotách mostního profilu atd- Kdyby se byl vyslovil o věci nějaký spolehlivý technik a byl její nemožnost prokázal, nebyl bychom prolili ani slzičku zklamání, bylo by prostě jedno mrtvě narozené děeko na hřbitově těch a podobných návrhů více. Ale nepo- měrný rozmach slovesný, ukrutánská zbytnělost myšlenek i hotové křeče nesnesitelně vynu- cené duchaplnosti, s jakými se věci uchopil správce »pražských věcí« v »Rad. L.«, vypadaj až příšerně. »Tišlc a jedna noc«, Alexandrov- ský meč, přebijející eso, ochranný kardinál
Tišlc Alexandrov Karlová most
18 article
Mendozza, sokratická methoda, zurnalistický impresario, polemický condotier, vědecký Pol- lux — toť malý výběr z důvodů vedených pro postrannímu vedeni, od duševního aristokrata »Rad. Listů«, kterýž chlubí se mimo to pro všechny skutečné novináře nemálo zábavnou ošklivostí před lokálkami a jich původci. Říei někomu »lokálkář« znamená mu patrně straš- nou nadávku, neboť ji neustále opakuje. — Projevy soustrasti za příčinou úmrtí prof. dra. Kaizla obdrželi také předseda klubu lidových poslanců českých na radě říšské dr. B. Pacák, jakož i předseda výkonného výboru
Pol profesor doktor Kaizl Pacák
19 article
národní strany svobodomyslné. Místodržitel král. českého telegrafoval dru. Pacákovi: Za příčinou úmrtí o říši a svůj národ stejně zasloužilého poslance dra, Kaizla, prosím, by vážený klub přijal ujištění mé nejvřelejší a nejupřímnější soustrasti. Mistodržitel hr. Coudenhove. — Pan hrabě Edvard Palífy z Blovic zaslal do Misdroye tento telegram: Jsem přesvědčen, že jednám ve smyslu svých pánů kollegů českého konservalivního klubu na radě říšské, když Vašemu ctěnému klubu vyslovuji nejvřelejší soustrast nad velikou ztrátou, kterou úmrtím Er. dra. Kaizla utrpěl. Hrabě Edvard Palťfy- — Svou soustrast projevili: Okresní výbon v Karlíně. — Za městskou radu v Libáni Bartoš, starosta. — Jiří Tolman za těloevičnou jednotu »Sokol« v Hradci Králové. — Posl. J Šule za okresní výbor novobenátecký. — Z městskou radu v Horažďovicích, starosta Skala. — Za Občanskou besedu v Třeboní: Ant. Weidmann, předseda. — Starosta města Karlina p. A. Lokay. — Posl. Kozlowski ze Lvova. — Okresní výbor z Dolních Kralovic. — Obeení zastupitelstvo v Podole u Prahy, starosta Hra- bánek. — Rada král. komor. města Poděbrad, úřadující radní Peták. — Občanský klub v Žiž- kově. — Osobní. Pan MUDr. Václav Peyr po několikaleté praxi ve všeobacné nemocnici, univ. poli- klinice a nalezinci, jakož i na kliníkách berlínských pro nemoci ženské, žaludeční a střevní, zaháji praxi lékařskou v Praze na. Moráni č. 3 n. (na- roží Karlova nám) — Rodinné zprávy. Slečna Andu lka Klabzubova na Kral. Vinohradech a pan Zdeně Mareček, adjunkt berního úřadu ve Velkém Mezi- říči, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 27. srpna o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Ludmnily na Král Vinohradech.
Kaizl Coudenhove Palífa Palťfa Bartoš Tolman Posl Skala Weidmann Lokay Kozlowski Peták MUDr Peyr Moráň Karlův Klabzubův Kral Mareček svatý . Ludmnit Blovice Karlín Libáň Hradec Králové Horažďovice Třeboň Karlin p . A Lvov Podol Praha Poděbrady Žiž Anda Vinohrady Královský Vinohrady Sokol Rada král občanský klub okresní výbor z Dolní Kralův
20 article
— Úmrtí. Včera ráno zemřela v Praze paní Věra Dobnerová rozená Křenkova, chot obchodníka pana Ludvíka Dobnera, v 36. roce věku svého. Pobřeb konán bude zejtra v pondělí dne 26. srpna o 4. hodině odpolední z farního chrámu u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) na olšanský htbitov. — Předvčírem zemřela v domě č. 1458—II. na Bojišti paní Marie Schlosserová u věku 72 let Pohřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z kaple kostela sv. Stěpána na hřbitov olšanský. — V Praze zemřel v pátek pan Jan Anderlík, dlouholetý vrchuí sládek dvorního pivovaru »u Primasů«, v 49. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 2. hod. odpol. z farního chrámu u sv. Štěpána na hřhitov olšanský. — V Grandl- seč zemřel v pátek pan Bernard Hellmann, generální rada rakousko uherského banku, veřejný společník fismy N. Hellmann, v 64. roce věku. Te- lesná schráuka zesnulého bude do Vídně převezena a v úterý 27. srpna o 11. hod. dopol. na vídeňském ústředním hřbitově pobřbena. — Novoměstský občanský klub z usne- sení výborové schůze, dne 23. t. m. konané, prote- stuje proti předěasnému rozpuště n sněmu království českého, jelikož spatřuje v uzavření jeho před vypršením zákonného obdobi další krok u zkracování práv soustavně prováděném.
Dobnerová Křenkův Dobner svatý . Vojtěch Schlosserová Anderlík Primas Štěpán Hellmann N Hellmann Praha Olšanský Grandl Vídeň rakouský uherský banka novoměstský občanský klub kostel svatý . Stěpat
21 article
Výbor uvažuje dále o důvodu, že sněm nemá v ny- nějším složení svém více býti svoláván, jelikož sně- mem přijatý zákon o zavedení voleb přímých v kuřii venkovských obcí je již schválen, pokládá důvod ten za nedostatečný a protestuje proti nesvolání sněmu v nynějším složení jeho tím více, že odňata posa- vadním poslancům příležitost najíti za vzešlá vy dání konečným upravením platů učitelských náhradu zdrojem přijmů, takže před rozluštění otázky této postaveni budou poslanci nově teprve zvolení ! — V záležitosti blízkých voleb do sněmu král. českého a jmenování kandidátů za Nové město pražské, usnesl se výbor klubu po řečech pp. Franzla, Novotného, Hamá- čka, Beneše a JUDra. Fuhricha svolati ve- řejnou schůzi členskou. Ústy všech pp. řečníků há- jena byla zásada, nár. stranou svobodomyslnou hlá- saná, že u jmenování kandidátů rozho- dující slovo promluviti právo má vo- ličstvo samo. Z důvodu toho pozvání budou oba posavadní poslanci naši pp. V. Březnovsky a PhDr. G Blažek, by podali zprávu o činnost své, aby vyslechnuvši je, voličstvo samo kandidáty nové jmenovalo. Ježto doba doplňovacíco voleb do sboru obec. starších král. hl.
Franzl Novotný Hamá Beneš JUDr Fuhrich V Březnovsky PhDr Blažek obec . starý král
22 article
města Prahy se blíží. jednáno potom na ini- ciativu komise poradní i o těchto. Výbor pak, jsa přesvědčen a výsledkem posledních doplňovacíeh voleb do sboru obecních starších ubezpečen souhla- sem voličstva o naprosté škodlivosti posavadního stranami radničními uzavíraného kompromisu jak pro hospodářství obecní tak i pro zájmy nár. strany svobodomyslné, usnesl se po řeči pp. Hamáčka, P- štory, Babušky, Beneše a j. jednomyslně: nekan- didovati do sboru obec. starších ni koho, kdo by přijal kandidaturu kom- promisní. Výbor chce a bude hájiti zásadu onu důsledně, jelíkož v přijetí podobné kandidatury po- savadních kompromisních stran radničních vidí sehvalování kompromisu a tím i všech škodlivých následků jeho. V příčině nejbližších voleb do komisí berních ponechal výbor zasáhnutí do nich komisi živnostenské, která o véci již jednala a vstoupí do spojení se Remeslnicko živnostenskou besedou. — Z nové přihlášených členů přijato 12, takže klub čítá 198 členů. Přihlášky další nových členů přijí- mají všickni členové výboru, zvláště pak pokladník p. Babuška Vojtěch, obchodník na Poříčí č. 27. předseda p. JUDr. Karel Šebesta, advokát ve Spá lené ulici č. 24 a jednatel p. Beneš Ant., bedná v Petrské ul. č. 10.
Hamáček Babuška Beneš Vojtěch JUDr Šebesta Praha lený ulice obec
23 article
— Úprava poměrů c. k. poštovních er peditorů. Oznamuje se nám: Osnova reorganisační jíž se poměry c. k. poštovních expeditorů upravují jest již v ministerstvu vypracována a bude tyto dný všem zemským poštovním ředitelstvům k dobrozdání zaslána. Dle této osnovy proměněn bude stav expe ditorský v jakousi kategorii definitivních výpomoe- ných pošt. úřadníků se začátečním platem 2 K denně a nejvyšším ročním platem 1800 K. Poštovní expe- ditoři (obojího pohlaví) rozděleni budou ve tři třídy platební s několika stupnicemi; plat vyplácen bud přímo na kvitanci u pošt. pokladny. Každý defin- výpomocný pošt. úřadník bude na příště povine náležeti pensijnímu spolku, který zároveň s úpravou otázky expeditorské přejde do správy státní. Ú prava týká se všech expeditorů a expeditorek úřadů erár- ních i neerárních
24 article
— České děti z Pošumaví do Prahy. Ka- ždým rokem ke sklonku prázdnin školních objevuje se v pražských ulicích nezvyklý úkaz — dlouhé řady chudě ošacených dítek s uzlíky a ranečky v rukou. — V tvářích sluncem vysmahlých zračí se netajený obdiv, z očí září radost, která přes tu chvíli propuká v jásavý výkřik. Pozoruješ jen chvilku to zmítající se klubičko dětí a poznáš hned, že nejsou to ani děti pražské, ba ani z okolí poznáš, že jsou hodně z daleka. A zeptáš-li se tam toho rázovitého venko- vana, jenž může také v každém krámě oči nechat jenž spíná ruce nad rejem doma zaražených dělí, jež mu v ochranu svěřeny, dostane se ti milé, zvučné odpovědí: »Prosím, haž vod Šumavy.« A to »vod Šumavy« zní tak sebevědomě, jakoby ten sta- roch věděl, to že je ten kllč, kterým se jim vté matičce Praze otevrou zlatá srdce Pražanů do ko- řán... Těší se již po léta přízni všeho pražského obyvatelstva výpravy těch malých bojovníčků z jazy- kového pomezí, a bude jistě i letos připraveno jim takové přijetí, jakého za své utrpení, jež po celý rok
Pošumaví Praha Ka Šumava
25 article
snášeti musí v boji za svou mateřskou řeč, plnou měrou zasluhují. Letošního roku vypraví Národní jednota pošumavská opětně na 300 dětí z ohrožených krajů Prachaticka, Kaplicka, Krumlovska a Trhovo- svinenska do matičky Prahy a očekává, že dětem těm dostane se od našeho vlasteneckého občanstva nejvřelejšího přijetí a pohostění. Každý, kdožkoli jest ochoten buď dárky peněžitými, věcnými nebo pohostěním přispěti k zpříjemnění pobytu našich malých »poutníčků z uzavřeného«, sděl to laskavě co nejdříve v kanceláři Národní jednoty pošumavské ve Vodičkově ulici, Národní kavárna, I. patro. Vý. prava zavítá do Prahy již dne 6. září t.r — Jubilejní slavnost desetiletého trvání pořádá Beseda mistrů truhlářských pro Prahu a okolí spolu se zahájením nové činnosti v rozšířené organi- saci místrovské dnes v neděli 25. srpna ve velko- restauraci E. Schöbla »u Pokorných« v Ječné ulici v Praze. Program: Dopoledne o 1/210. hodině valná hromada, na níž jednati se bude: a) Vylíčení čin- nosti minulého období. b) Ustavení se nového odbor- ného sdružení. c) Schválení změny stanov. Odpo- ledne o 1. hodině společný oběd v sále téže restau- race. Couvert 1 zl. Odpoledne o 4. hodině přátelská zábava v zahradě restaurační. Vstupné 10 kr. — Permanentní výbor matičních slav- ností koná schůzi zejtra v pondělí 26. srpna přesně o 8. hodině večerní v levé verandě zahradní Mě- šťanské besedy. Přítomnost všech členů je vele- nutnou. — Výstavy. Obrazárna v Rudolfině. Jelikož opravy na Rudolfině dosud nejsou ukončeny zůstane obrazárna až do soboty dne 31. t. m. uza- vřena. — SbIrky Národopisného musea českoslovanského jsou dnes, jakož i každou příští neděli přístupny zdarma od 9—12 hod. Illu- strovaný katalog a průvodce po museu dostati lzeu vchodu do sbírek za 40 hal.
Krumlovsko Trhův E Schöbl Prachaticko Kaplicko Praha Vodičkův ulice národní kavárna
26 article
— Sbor měšťanských ostrostřeloů v Praze podnikne zejtra v pondělí dne 26. srpna b. r. celo- denní cvičební pochod ve stejnokroji a s hudbou do Krče. Odchod o 7. hodině ráno ze Střeleckého ostrova Ferdinandovou třídou, Spálenou ulicí, král. Vyše- hradem. Pankrácí do krčského lesa, kde bude za- stávka, pohov a občerstvení v tamější hájovně. O 12. hod. v poledne pochod do pivovarské zahrady na Král. Vinohradech ke společnému obědu a k od- polední zahradní zábavě, při koncertu sborové kapely. — Výstava jiřinek v Praže. Vzdělávací podporující spolek zahradnických příručí a zahrad- níků »Roezl« v Praze uspořádá dne 8. září vý- stavku jiřin i jiného kvíti ve skleněném bazaru sv.- václavské záložny. Výstavka bude znázorňovat po- stup ve vývinu květů, v krátké době v oboru tom docílený. Již dnes jeví se veliký zájem, neboť bude nejen pro odborníky, ale i pro širší obecenstvo vý- stavka překvapením. Čistý výnos určen jest cestov- nímu fondu jmenovaného spolku. Vstupné za osobu 30 hal. — Druhý květ. Pan Ant. Švorba, hostinský v Krůtech u Kouřimi, zaslal nám velmi vzácný úkaz přírodní: krásný květ plně kvetoucí jabloně, asi před čtyřmi roky do jeho zahrady vsazené. Tato jabloň také na jaře plně kvetla. Nyní opětně, tedy letos již podruhé, krásnými květy je vyzdobena. Tento strom je zůplna zdráv, kdežto jiné ovocné štěpy té- hož věku, ba i mladší, podél silnice vysázené, trpěly letošního roku neznámou pohromou. List těchto stromů, dříve zdravých, rázem usýchá a snad bude příčinou úplné jejich zkázy. — Klamná zpráva? Z Českých Trub na Šu- mavě se sděluje, že zpráva českokrumlovského »Böh- merwaldbote«, že arcivévoda František Ferdinand na honu u Tusetu zastřelil nešťastnou náhodou ženu, jahody sbírající, nezakládá se na pravdě. Četnictvo prý pátrá po šiřiteli zprávy té.
Král Roezl Antonín Švorba František Ferdinand Tuset Praha Krč Ferdinandův třída Spálená ulice Pankrác Vinohrady Krůta Kouřim Vyšhrad
27 article
— Změny držebnosti. Cís. rada pan Vojtěch Mastný koupil jménem Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze od c. k. eráru dům č. 1066—I. (vojenskou pekárnu) a pozemkem č. kat. 1408 s prů- čelím do Hybernské ul. a do Havlíčkova náměstí za úbrnnou canu 800.000 K. Pozemek jest určen pro vystavení čtyř domů třípatrových. — Statistika smíchovského okrosu. Dl úřadní zprávy za 2. čtvrtletí narodilo se v okresu smíchovském 1054 dítek, z nichž bylo 120 neman- želských a 39 mrtvě narozených. V soudním okresu zbraslavském narozeno 228 dětí (14 nemanželských a 6 mrlvých). Počet narozených obnášel tudíž v hejt- manství smíchovském 1282 dítek. Sňatků vykonáno v soudním okresu smíchovském 249, v okresu zbra- slavském 45. Úmrtní rubrika vykazuje v okresu smí- chovském 592, v okresu zbraslavském 144 úmrt. Tuberkulosou sešlo v okresu smíchovském 157, okresu zbraslavském 28 osob. Úmrtí následkem in- fekčních onemocnění bylo ve smíchovském oktesu 4 a ve zbraslavském 4. Násilnou smrtí zbynulo v ce lém správním okresu z příčin nahodilých 7 a sebe- vraždou 11 osob. Sebevraždy udály se v okresu smí- chovském: 3 oběšením, 3 utopením a 1 zastřelením v okresu zbrastavském: 2 zastřelením a 2 otravou. Z nahodilých příčin povstala smrt v 6 případech utopením a v 1 zabitím bleskem. Počet obyvatel (dle sčítání z 31. prosince 1901) obnáší v celém správním okresu 140.158 osob.
Mastná Čechy Morava Praha Havlíčkův náměstí smíchovský
28 article
— Nový druh podvodných podnájem- níků. Nastalo období, v němž na přečetných domech u dveří do ulice jsou upevněny tabulky s označením »Byt pro svobodné pány lze najmouti« atd. Majitelé podobných bytů ve vlastním jejich zájmu dlužno upozormiti na nový druh podvodníků. Předevčírem jeden takový nováček jen náhodou zachránil se před zatčením. Příšel do domu, vyhledal nabízený »byt pro svobodné pány«, s nájemníkem ujednal činži, vyžádal si dovolení, aby směl na stěnách rozvěsit své obrazy, načež si v novém bytě odpočinul. Potom se odebral na procházku, aniž z bytu, na rozdil od podvodníků předešlých, něco odcizil. V podvečer se vrátil a záliy spustil nářek, že na stole zapomněl to- bolku se 30 zl. a ta že zmizela. Žádal okamžité na- hražení obnosu, jinak že učiní o tom oznámení na policii. Než majitel bytu nebyl uveden do rozpaků. »Tak, vy na mě policii? Jen počkejte, já pro poli- cistu pošlu sám!« Ale toho poduájemník nevyčkal uprchl. Dlužno se tedy míti na pozoru před podvod- nými podnájemníky! — Nešetrnost k obecenstvu. Na Král. Vinohradech, na nároží ulice Čelakovského a Kol- lárovy bourá se bývalá evangelická fara. Bourání toto se děje proti všem pravidlům. Bourá se na sucho. Mračna prachu vznášejí se ze zbořeniště a oblěžují celé okolí, běda každému, kdo si otevře okna. Za chvíli jest byt jeho k nepoznání prachem pokryt. Zvláště k večeru v sobotu projevovalo roz- hořčení své obecenstvo, ubírající se kolem zbořeniště.
Král Čelakovský
29 article
Byla toliž bourána celá jedna zeď a sice tím způ- sobem, že na ni bylo naráženo trámy. Vedle samé zdi pracovalo několik dělníků. Každý s ustrnutím pohlížel na zeď a pracující dělníky. Mimoděk vyno- řovaly se každému vzpomínky na neštéstí při stavbách. Byly pronášeny nejostřejší stížnosti prot takověmu způsobu bourání. — Přerušená partie hazardní hry. Policej- nímu komisařství na hoř. Novém městě bylo včera odpoledne učiněno sdělení, že v kavárně na nároží Vávrovy a Táborské ulice četní hosté jsou velmi horlivě zabráni do hazardní hry, která v těchto kon- činách jest se zvláštní zálibou pěstována. Po 4. hod. odpol. dostavil se do kavárny policejní oficiál pan Paltiardi se dvěma civilními a třemi uniformovanými policisty. Překvapili hráče, zabavili jim karty i pe- níze, načež odvedeno osm hráčů za účelem zjištění jmen na komisařství. Proti všem bude zavedeno trestní řízení. Průvod hráčů s policisty způsobilv ulicích nemalou pozornost obecenstva. — O vypá- trání tohoto »monaka« sdělují se nám ještě tyto po- drobnosti. Herna nalézá se v sousedství kavárny. Vedou do ní dvéře, které zevnitř nejsou opatřeny klikou, nýbrž mosazným knoflikem. Vstup dovnitt dovolen byl pouze zasvěcencům, kteří musili na dvéře dvakráte ťuknout, načež jim »dveřní« olevřel.
Vávrův Paltiardi Táborský ulice
30 article
Kdokoli do tohoto tajemství nebyl zasvěcen, do herny se nedostal. Opatření toto bylo provedeno výhradně jen proti slídivým zrakům bezpečnostních orgánů. V herně bylo neustále živo, po celé dny i celé noci, Prohry dosahovaly tam výše tisíců zlatých. Kavárník, který se hazardní hry maccao zúčastnil, byl pro tento delikt vícekráte trestán. Také včera odpoledne byl zrovna v nejčilejší práci, když bylo na dvéře herny zabušeno. V místnosti prodlévalo přes dvacet osob. »Dveřní« nechtěl otevřít, poněvadž nebylo to »tajné« znamení. Z venčí bylo čím dále tím prudčeji naléháno na otevření a když ještě se dvéře neotví- raly, opřeli se o ně policisté, Když se ozval praskot veřejí, tu teprve bylo otevřeno. Mezi tím v herně nastal veliký poprask. Dva hráči uprchli oknem a při tom jeden utrpěl poranění a druhý roztrbal si kalhoty. Leč, jaké překvapení: u okna dostali se zrovna do náručí policistů. V zápětí vyletěto přes sto listů »maccao« oknem ven do nádvoří — a opět policistům do náručí. Okolnosti tyto ovšem nasvěděo- valy tomu, že v herně byla pěstována hazardní hra. V banku nalezen větší obnos, který zabaven. — Rodina otrávena jedovatými houbami. Píše se nám z Hředli u Rakovníka: Rolník pan V. Chládek přijal dne 20. srpna nové česáče chmicle.
Kavárník V Chládek Hřednout u Rakovník