3
masthead
25. srpna 1901. Číslo 234
4
article
Cestou.
Cestou.
Když řezník Matucha, vraceje se z jar
marku se strženými penězi, vyšel zpáteční ce-
stou z hustého lesa na širokou, pustou paseku,
plneu pařezů a nízkých křovin jaloveových, za
razil se a ustrašeně se zahleděl před sebe, ne-
boť poznal zřetelně, že na sto kroků před ním
stojí jakási postava, ačkoliv temnoty zachmu-
řené noci byly tak husté, že jen stěží dal se
předmět rozeznati od předmětu. Ale okamžitě
vzpomněl si, že jest nejnebezpečnější, dávati
strach na jevo, vzmužil se, ohmatal tobolku
v kapse, a pečlivě ji ukryv pod kapesním šát-
kem, aby nebyla na ráně hned prvnímu nahmát-
nutí, přiložil ruce k ústům a pevným hlasem
zvolal:
»Hej, hola — což vy tam — sečkejtel«
Ale hned v zápěti, sotva dořekl tato slova,
schvátila ho podivná úzkost, že se mu až ko-
lena zatřásla a v očich zajiskřilo. Ani neviděl
zda postava se zastavila, a již chtěl si spoko-
jeně oddechnouti, když tu dolehla mu k uším
odpověd:
Matucha
5
article
»Nó — co pak se stalo ?e
Matucha se zalekl hrubého, silného hlasu,
jímž se mu neznámý ozval. Napadlo mu, že to
dle všeho jest asi chlap jako hora, a druhá
myšlénka, jež projela mu hlavou, byla otázka,
proč pozdní chodec neodpověděl ihned? Aby
však sám nevzbudil podezření, vzkřikl hlasem
sotva znatelně se třesoueím:
»I nic — jen tak — abychom se svezl
pospolu l l«
»No pravda — beztoho se tu neznám.-
Řezníkovi se ulehčilo. Tak se mu zdálo
se to nebude nic podez řelého. Aby se utvrdi
ve vědomí bezpečnosti, ihned pokračoval v ho-
voru:
»Tak tedy nejste zdejší?«
»I ne, co vám napadá, jsem až od Hra
diště — jakživ jsem tu nebyl!«
Matucha došel k mluvčímu. Sám byl po-
stavy drobné, ale silný a svalnatý, kdežto ne
známý cizinec byl vyčouhlý a nejspíše kostnatý
jak se Matuchovi zdálo. Takovl lidé bývají do
bráci, ale někdy také safraportsky drbaní-
pomyslil si řezník, mimoděk nahmátl si v kapse
nůž a již ho z ruky nepustil.
Matucha
6
article
»A tak co vás sem vede, člověče«, rozpo-
vídal se, jakoby se potkal se známým ráno z
humny, »že nedbáte tmy, a plahočíte se jen
tak, jak vám napadne ?«
»Hm«, odkašlal si neznámý a přidal do
kroku, sani nevím, co to na mne sedlo. Sedím
v krčmě u Abelesa — jako tady dole, víte —
a chci tam zůstat přes noc. A ještě jen tak se
ptám, jak mám daleko do Ostravice — —
»Tož vy jdete také do Ostravice P« skočil
mu do řeči Matucha.
Neznámý se na okamžik zarazil, ale hned
se vzpamatoval a řekl: »I ne, jdu do Čeladné !«
»No — a co tam P-
»I čert mi to spískal — darmo se až sem
plahočím!« zahuboval cizinec, luskl prsty
optal se náhle Matuchy: »A jak vy — znáte
to tam dobře Pe
Matucha stiskl nůž v kapse a okamžik pře-
mýšlel, zda by ho již neměl vytáhnouti a opa-
trně rozevřiti, aby želízko příliš hlasitě ne
evaklo. Potom teprve si vzpomněl na odpověd
»Nu toť — jako své boty.«
Neznámý zase odkašlal a ničeho neodpo-
věděl. Řeznikovi vyvstával pot na čele, nebot
se mu zdálo, že dostal cizince do úzkých,
že tedy bezpochyby jest jiný účel jeho noční
cesty. Aby rozplašil bázeň, vyhrki ze sebe, eo
mu slina přinesla na jazyk:
»A byl jste tam už někdy ?e
»Ne — vždyť jsem už prve povídal.«
»Máte pravdu — vypadlo mi to z hlavy!«
»Vy jste z Ostravice — pravda?«
»Ba«.
Matucha
Ostravice
Čeladná
7
article
Oba zamlkli a kráčeli vedle sebe tak těsně.
že ob krok vrazili do sebe lokty. Zdálo se, že
oba toho nepozorují. Matucha aspoň obíral se
urputně jen svými myšlenkami. Najednou při-
pomněl si, že na jarmarku jakýsi dlouhán po
něm tak divně jezdil očima, že to bylo až
divné. A když potom v hospodě počítal s ostrav-
ským Kraushaarem peníze za pár tučných
kravek, také si všiml, že ode dveří nalévárny
sledují ho potutelné oči jakéhosi vytáhlého
chlapa, jenž hned otočil se jinam, sotva spatřil,
že ho Matucha spozoroval. A teď to divné se
tkání — ty neurčité řeči cizincovy — ta roz-
pačitost — —
»Nu — cože nemluvite?«
Matucha se vytrhl z myšlenek:
»I jen tak — napadlo mně, že jsem měl
počkat na rozcestí u kříže na Mánka Svo-
bodů — —«
»Ták — a proč jste nečekal?« jaksi se
ztajenou jízlivostí se tázal neznámý.
»Hm — zapomněl jsem — měl jsem hlavu
plnou starostí !«.
Matucha
Mánek
8
article
»Nu — co na tom — však on sám domů
cestu také najde!«
»Což o to — ale strach mám, aby ne
čekal !«
»Tož se vrátíte ?«
»Myslím.«
»No, pámbu s vámi — já jdu dále.«
Matuchovi spadl kámen s prsou. Dle všeho
se tedy mýlil. Rozhodl se okamžitě, že nyní
když zjistil bezpečnost, půjde dále s cizincem,
a jakoby se rozmýšlel, pravil:
»Inu — víte — máte pravdu — když
jsem už zapomněl, vracet se nebudu. Beztoho
člověk neví, co se mu samotnému může cestou
přihodit.«
»I ba — to je má řeč.«
»Tož pojďme!« zahuhlal řezník a chtěl
již cosi se vyptávati, když v tom pocítil, jak
neznámý klade mu ruku kolem pasu. Okamžitě
odskočil, vytáhl nůž, rozevřel a bodl po nata-
žených rukou cizincových. Ten jen zaúpěl, vrhl
se celým tělem na Matuchu, srazil ho k zemi,
klekl mu na prsa a hned vjel mu rukou dote
kapsy, v níž byla tobolka. Vytáhl ji a zastrčil
do své kapsy. Potom pádnou ránou pěstí do
čela omráčil Matuchu, zvedl se a zvolna od-
cházel, mumlaje si spokojeně: »Tak — dobře —
teď půjdeme zase každý svou cestou!«
Jan Havla sa.
Matucha
Havel
9
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Světová známka poštovní.
Před několika týdny vyskytla se i v těchto
listech zpráva o návrhu, aby zavedena byla
»známka« poštovní, jež by měla platnost ve
všech zemích světového spolku poštovního.
Zpráva ta náleží k občasným letním kachnám
a vyskytuje se, není- li právě jiné sensační no-
viny, jako na př. stroj úžasné výkonnosti, jenž
nepotřebuje nijaké hnací síly, nebo červíčkové,
již žerou železo atd. Že zpráva došla z Australie,
jest dost možno, ale nikoliv, že se oním ná-
vrhem zaměstnávají již austrálské vlády. Kdo
pováží, jaký účel má poštovní známka, nebude
o tom v pochybnostech.
Návrh na zavedení »světových« poštovních
známek není nový, vyskytl se již častěji. Po-
chází z kruhů oněch fanatických kosmopolitů,
jichž ideálem jest všeobecná uniformita od po
věstné »světové« řeči volapüku až k uniformo
vání ženského kroje — také takováto myšlenka
se již vyskytla. Poukazují při tom na všechny
možné výhody, ale nehledí na nepřistojnostia
netáží se, je-li vůbec možno, takověto návrhy
provést. Tak na př. »světový« čas, dle něhož
by všechny hodiny na celé zeměkouli ukazo-
valy stejně, byl by nápad zajisté znamenitý.
Ale jest otázka, jaká by v tom byla výkodu,
kdyby někde vycházelo slunce o dvanáctéa
jinde o šesté. Zmatek byl by jen tím větší
Rozdíl dvaceti čtyř hodin na cestě od východu
na západ kolem země nelze odstraniti nijakým
uniformováním, lze jej nanejvýš částečně opravie
stanovením místního času, platného pro určitá
pásma.
Zastanci návrhu »světových« známek po-
ukazují k tomu, že provedení návrhu bylo by
výsledkem přirozeného rozvoje světového spolku
poštovního a poukazují na domnělé výhody t-
kovéhoto jednotného prostředku k frankován
poštovních zásilek ve všech zemích spolku,
tedy až na dva neb tři exotické státy na cele
zeměkouli.
Austrálie
10
article
Kdo mnoho cestoval, zná nepříjemnosti
vznikající z toho, že třeba kupovati v každé
zemi neb zemičce zvláštní, toliko zde platně
známky, nechce-li způsobiti adresátu nepříjem-
nosti. Tím však, že by navrhovaná světová
známka poštovní měla platnost ve všech zemích
poštovního spolku světového, stala by se nejen
poštovní známkou par excellence, nýbrž stala
by se sama sebou mezinárodním platidlem,
neboť každý by jí mohl použít. Jest to okolnost
dosti důležitá, neboť zasílání menších částek do
ciziny způsobuje náklady poměrně značné. Nyní
však, vyrovnávají-li se menší částky poštovními
známkami, způsobuje výměna jich adresátovi
dosti velké nesnáze. Tyto nesnáze by zavede-
ním světové známky poštovní pominuly a ob-
chod s cizinou byl by tím usnadněn.
To všechno nelze popírat, ale navrhovatel
zapomněli na maličkost zcela nepatrnou. Opo-
menuli se tázat: co jest poštovní známka ? Je
to kvitance, že složen byl určitý poplatek za
poštovní zásilku v poštovním obvodu státu, je-
hož pošta má zásilku dopravit. Koupím-li tedy
na př. poštovní známku ve Švýcarsku, zaplatil-l
jsem tedy tamější poště, nemohu žádat, aby mi
za tento poplatek, jide složený, dopravila zá-
silku pošta ruská.
To je samozřejmé dnes, kdy každá země
má vlastní svoje známky a jest tedy kontrola
původu známky možna. Ovšem že ruská pošta
dopravuje též zásilky ze Švýcarska, opatřené
tamějšími známkami, ale na zásilce jest patrno.
kolik tam bylo zaplaceno a obě pošty si pal
poplatky navzájem zúčtují.
Švýcarsko
11
article
Kterak by bylo při poštovní známce, jež
by měla všude platnost a již by bylo lze všude
dostati? Kterak zjistiti, ve kterém poštovním ob-
vodu byl předepsaný poplatek složen? Či snad
si myslí navrhovatelé, že by se spočítaly každo
ročně zásilky dopravené v tom kterém státu
pak přikázala každému státu ta která částk
z výtěžku známek ve světě prodaných ? Při-
padi-li někdo na takověto rozluštění, uvědomil-liž
si, jak nemožně složité bylo by takovéto účto-
vání? Či snad označiti místo, kde byla známka
prodána, na př. nějakým přetiskem? Pak bychom
byli tam, kde jsme dnes, jen že na místě roz-
dílů, okamžitě nápadných, byly by tu značky.
jichž pracné rozpoznávání by zdržovalo rychlou
manipulaci poštovní.
Ale není to jediná překážka. Je tu ještě
cena známky sama. Snadno by se dalo stano-
viti: X haléřů = X centimů = X penny = X ko-
pejek = X amerických centíků atd. Jen že
v praksi není to tak báječně prosté. Třeba jen
připomenout, že ani franky různých zemí nemají
ve Francii plnou hodnotu domácích peněz a že
tudíž zásobu známek v hodnotě tolika a tolika
íranků bylo by lze opatřit si levněji v Italii,
Řecku atd., aniž by kontrola byla možná. Ještě
křiklavější poměry jsou v některých státech
amerických, kde rozdíly mezi měnami jedno-
tlivých států jsou tak značné, že stát Panama
na př. musil si opatřit vlastní poštovní známky
na ochranu své stříbrné měny proti papírové
měně ostatních spojených států Kolumbie.
Pan
Francie
Řecko
Kolumbie
X penny
12
article
Jest tudíž posavadní rozmanitost poštovních
známek i s posavadními nepříjemnostmi výsledkem
praktické nutnosti, na níž prozatím nemůže ni-
čeho změnit ani nejfanatičtější stoupenec kosmo-
politické uniformity, jež nastane tepry pak, až
se splní sen Čechova »Hanumana«;
» .. jeden kroj a jeden zvyka
národ jeden s řečí jednou,
krásnou řečí volapůk!«
=O francouzských účastnících slavné
výpravy Tisíci na Sicilii vypravuje »Goulois« ná-
sledující: Ve Francii u příležitosti úmrtí Crispova
mluvilo se též mnoho o slavné výpravě Tisíci pod
velením Garibaldovým, jejímž úkolem bylo do-
býti Palerma. Ve skutečnosti čítala tato malá výprava
1085 bojovníků. Francouzů bylo mezi nimi asi 40.
Mezi nimi nalézal se též Alexander Dumas otec, jenž
však se připojil k výpravě teprvé po dobytí Palerma.
Všichni měli proslavenou červenou košili dobrovol-
níků Garibaldových, toliko Alexander Dumas pro-
cházel se v ulicích palermských ve skvostné, fanta-
stické uniformě, zdobené zlatými prýmkami a všeli-
kými šnurami. V tomto malebném kostýmu dociloval
milý Dumus hlučného úspěchu. Avšak Garibaldi
oblíbil si francouzského románopisce, jehož fantasie
bloudila neustále někde v oblacích, velmi, přes jeho
maškarní kostým. Dumas bavil vážného bojovníka
svými průpovídkami, svou stále stejnou, neúmornou
veselostí a svým celým nenuceným vystupováním.
Čechův
Hanuman
Crispův
Garibaldův
Francouz
Alexander Dumas
Garibaldi
Dumas
Sicílie
Francie
Palermo
13
article
Pozdějí vzrostlo těchto tisic na několik tisíc a tím
se vysvělluje, že tolik lidí osobovalo si pozděi
čestný titul »jeden z Tisíci«, na nějž neměli nijakého
nároku.
= Praktičti divadelní ředitelé. Z Londýna
se oznamuje: Zdejší divadelní ředitelé dovedli způ-
sobem velmi prostým a přirozeným předejíti poško-
zení divadelní živnosti zemským smutkem po úmrtí
královny Viktorie. Byliť prostě pojištění na živo
královny. Po smrti královny byly jim ovšem poji-
štěné sumy vyplaceny a divadla byla nejen s to
platiti svůj personál za dobu osmidenního uzavření
divadel, nýbrž mohla si také nahraditi újmu, jež jim
vzešla ze slabší návštěvy v prvních týdnech po smrti
královnině. Tak na př. dalo se divadlo »Drury Lane-
pojistit na 6000 lib. st. na život královnin. Toto
divadlo ostatně v minulém právě divadelním roce
mělo dle zprávy, podané akcionářům, čistý výtěžek
25.000 lib. št. a to navzdor válce, obchodní krisia
smutku pro královnu.
Londýn
Viktoria
Drury Lane
14
article
= Žije bez žaludku. Z Chicaga se oznamuje
Karel Krüger, jehož žaludek byl dne 20. dubna ob-
tížnou operací odstranén, jest již úplně zdráv a jest
mnohem spokojenější než mnozí lidé, kteří se tímto
zažívacím orgánem musí i na dále zlobiti. Žaludel
Krügrův byl stížen rakovinou a nebohý muž byl
tak zmořen, že před operací vážil sotva 96 liber
Nyní váží již 160 liber a na váze mu stále přibývá
Po operaci žil Krüger na útraty jiných, neboť továr-
níci umělých pokrmů poskytovaly mu bezplatně vše.
co si jen přál. Za čtyři neděle po operaci mohl se
vrátiti do práce a nyní tvrdí, že ani nepociťuje, že
nemá žádného žaludku.
Krüger
Chicago
15
article
= Vzpominka na Georges Sandovu. Těchto
dnů odhalena byla pamětní deska na domě v Gargil-
esse, kdež slavná spisovatelka od roku 1857 trávila
letní dobu. Pařížský jeden sborník uveřejňuje při té
příležitosti následující vzpomínku. »Dobrá dáma z No-
hantu« — jak ji nazývalo okolní obyvatelstvo — ráda
dlela na březích Creusy, stále obklopována velkým
davem dítek, jichž naivnost a zvědavost uváděla ji
v nadšení. Oděna co nejprostěji chodívala s nimi do
lesů, na luka a do polí a vyučovala je svojí krásnou
malebnou mluvou rostlinopisu. Někdy také se s nimi
koupala v řece, při čemž chytala do sukně ryby a tak
dávala dětem názorné poučení o přírodopisu. Když
se večer obklopila svým drobným, žvatlavým komon-
stvem, dala všude rozestlat zelené lupení a nosila
sama na hlavě, nikoliv z koketerie, nýbrž z lásky ke
květinám, věnce z přírozených růží. Když bylo po
večeři, nalehali na ni všichni hosté, aby jim před-
čítala, co v noci před tím napsala. Byla to pro ni
zlá chvíle, neboť nerada předčitala, ale rovněž nedo-
vedla odmítnouti žádost a tak oddala se s humorem
nezbytnosti. Avšak jednoho dne, když jeden z hoste
přistoupil za její sedadlo a podíval se na listy, z nichž
Georges Sandova zdála se číst, shledal, že obsahuje
cosi zcela jiného, než co vypravovala. Spisovatelka
improvisovala každého večera novou historii, poně-
vadž nebyla s to, čísti znovu, co v noci před tím
napsala.
Sandův
Gargil
16
article
= Civilisovaní Maorové. Z Londýnase
oznamuje: Jest úžasno, jak značně se Maorové, do-
morodci Nového Zélandu, v posledních 50 letech
z divokých kanibalů vyvinuli v lidi civilisované.
A poněvadž jsou lidé pilní a šetrní, dosáhli mnozí
z nich značné zámožnosti jakožto majitelé pozemků
neb obchodníci. Podle vzezření jejich lze je sotva
již rozeznati od bělochů, kteří v jižním podnehí na-
byli snědé pleti a chovají se tak občansky způsobně,
jako kterýkoli z jejich anglických spoluobčanů. Za-
jímavá a zábavná illustrace toho, čím byli Maorové
kdysi a čím jsou nyní, podána byla britskému ná-
sledníku trůnu a jeho manželce na nynější jejich ce-
stě anglickými osadami. Na Novém Zélandu byli vé-
voda z Cornwallu a jeho maželka uvítáni jedním
z nejčelnějších maorských pohlavárů Ta Heuheu,
jenž tamější kolonii daroval báječný národní park
i se sopkami Ngarahon a Ruapahu. Jest vnukem po-
věstného pohlavara kanibalů, jenž as před 50 lety.
když podobně jako perský Darius chtěl kázati živlům.
aby ho poslechli, zasypán byl strží a za živa po-
hřben. Pro zábavu vévodských manželů proveden pak
válečný tanec maorský, při němž Ta Heuheu poma-
lován nejpříšernějším způsobem a oděn takřka jen
zástěrou kolem beder s největší okázalostí spolupů-
sobil. Půl hodiny po divoké produkci objevil se T
Heuheu opět před vévodskými manželi, aby přijaí
z rukou anglického následníka udělené mu řády
Tentokrát však byl zcela civilisovaně oděn bezvad
ným frakem, bílou kravatou a cylindrem,
Maori
Ruapah
Darius
Londýnas
Nový Zéland
Cornwall
17
article
= Nové Eldorado. Z Heleny, Mont., se ozna-
muje: Zástupy zlatokopů a různých dobrodrubů
spěchají do Big Snowy Mountains, kde byla před ne-
dávnem nalezena bohatá ložiska zlaté rudyr a zlato-
nosného písku. Celá města podél dráby montanské
jsou téměř liduprázdná a stále ještě chvátají zástupy
lidí, kteří touží po zlatě, do nového Eldorada. První
zprávu o tomto stěhování lidu přinesl sem zástupce
distr. návladního L. Penwells. — »Bylo mi řečeno,«
vypravoval Penwells, »že jakýs Ayer s nalezl čistou
měď a zlato v písku potoka Charles v Big Snowy
Mountains. Viděl jsem různé vzorky tohoto písku
přesvědčil se, že skutečně obsahuje mnoho zlatých
zrnek.«
= Pamětník Napoleona I. Z malého již
počtu těch, kdož ješlě osobně znali Napoleona I
zemřel těchto dnů opět jeden, Francouz Plerre Mau
rier ve věku 98 let v Janově. Žil na Elbě, kdy Bona-
parte tam trávil dobu svého vyhnanství. Maurier
rád vypravoval o oněch dnech, a rád vzpomínal.
kterak jednou byl slavným císařem důkladně vype-
skován. Měl tehda zásobovati kuchyň Napoleonovu
ovocem a vejci. Císař náhodou jej dopadl, kterak
jako povedený uličník házel po malém psíku kame-
ním. Císař za to mladého Mauriera, jenž sám
s hrdosti o tom vypravoval, nejen důkladně vypesko-
val, ale také pořádně ho vykrákal za ucho. Roku
1863 byl Maurier představen králi Viktoru Emanue-
lovi, jenž déle než hodinu poslouchal jeho osobní
vzpomínky na slavného císaře.
Helena
L Penwells
Ayer
Charles
Francouz
Plerre
Maurier
Emanue
Nová Eldorado
nový Eldorado
Janov
Elba
Mont
Big Snow Mountain
Bono
Napoleonův ovoce
Big Snow Mountain
18
article
= Černošské názory o ovropských záko-
nech. Ve své zprávě, podané parlamentu anglickému,
vypravuje komisař pro britskou Východní Afriku sit
Charles Elliot: »Onehdy dopustili se čtyři muži
z kmene Giramia nedaleko Malindi, vraždy. Vyznali
se ze svého zločinu, ale k nemalému svému úžasu
byli z formálních příčin propuštění z obžaloby. Sna-
žili se nyní vysvětliti si, proč byli propuštění a do-
spěli k následujícímu závěrku: Zákon Evropanů žádá
život za život. Byli jsme čtyři a zabili jednoho
proto nemůžeme býti potrestáni. Jakýs smělý filoso
provedl teto pravidlo dále a pravil: Musí býti vždy
cky vzat život za život. Jestliže někdo zabije čtyři
lidi, nemůže býti trestán.« — Komisař nyní z úzkostí
hledí vstříc době, kdy tento právní názor uveden
bude ve skutek. V téže zprávě vypravuje se téžo
roztomilém nedorozumění. Jakýs pohlavár pozván
byl ku pohřbu a smutečním hohoslužbám za zesnu-
lého biskupa. Dostavil se též polomrtvý strachem.
Elliot
Evropan
Afrika
Malindi
19
article
Očekával zcela určitě, že bude spolu s biskupem z
živa pohřben, aby se biskup v nebi mohl ukázat
aspoň s jedním obráceným na víru. Zdálo se mu to
tak samozřejmé, tak přirozené, že vlastní jeho rodina
neodvažovala se tomu odporovat. Když po skonče-
ných smutečních slavnostech zůstal živ a zdráv, ode-
šel vesele, ale s pocitem, že mravy Evropanů jsou
nepochopitelny.
Největší parník na světě. Těchto dnůo
9. hod. dop. zakotvil u doku paroplavební společnosti
White Star v NewYorku parník »Celtic«, největší to
parník na světě, který vykonal svou panenskou ce-
stu přes Atlantický oceaní Cesta trvala 8 dní a 45
minut. Vnitřní zařízení parníku jest moderní, s čímž
jest zároveň spojena elegance s všemožným poho-
dlím. Průměrná rychlost 14.95 uzlů v hodině, avšak
pro případ potřeby může býti zvýšena až na 17 uzlů.
Velitelem tohoto kolosu jest kapitán Lindsay. Parník
»Celtic« jest 700 stop dlouhý, aneb as dvakrát tolik
jako bitevní loď první třídy a má 20.880 tun nosnosti.
Na parníku jest místa pro 2856 cestujících. První ce-
stu konalo 345 cestujících v kajutách a 268 v mezi
palubí. Všeobecné uspokojení vyvolalo líčení cestují
cích, že kolisání parníku nebylo vůbec ani pozo-
rovati.
Evropan
Lindsay
White star
Celtic
24
article
Střelecký ostrov.
Střelecký ostrov.
Dnes v neděli dopoledne od 10—12 hod.
velký promenádní koncert
kapely c. a k. pěs. pl. č. 91. Vstup volný
C. a k. dvorní pivova
ve Štěpánské ulici. A 20269
Denně společnost budapešťského „Orfea“. Dnes
úplně nový, sensační srpnový program. Vstupne
40 kr. Žačátek v 8 hod. Vyhražené místo 70 k-
stanslake
araa MstansReno vova
na Král. Vinohradech, s nádherným pavilonen.
Dnes velký koncert. Zejt a v pondělí slavnostní výlet
c. k. pražského ostrostřeleckého sboru.
c. a k. priv. praž. sboru ostrostř eleckého
20247
Král
štěpánský ulice
Orfeo
25
article
Kapela
Kapela
Každou neděli a svátek ráno ve 1/47. hod.
zábavní vlak
ve 341 hod odpoledne z Františkova nádraží do
Jilového „Hotel Hrádek“. Nejarásnější, dosu
neznámé partie posázavské: v hotelu dobré a levné
posloužení. Příjemné spojení s Prahou dráhou i
parníkem na zpáteční cesté v Davli. Jest to nejkrás-
nější celo- i polodenní výlet z Prahy. I pro hromadné
18647
výlety jest v hotelu postaráno
Františkov nádraží
Jilový
Praha
Davle
hotel Hrádek
26
article
Hotel Bellevure vili
Hotel Bellevure vili
u nádraží Františka Josefa. [Strana odlezdu)
Nejčelnější hotel. 100 pokojů nově zařízeno. Od 1zl
výše včetně elektr. světla a service. L.. Garai, hotelier
budějovický ležák
„u Petráčků“ v Dlouhé tř., „u Skřivana“ v Štup. ul.
Skřivanově výčepu v Celetné ulici, v pivnici v
Špinků“ Na příkopě, „u Schöbla“ v Ječné ulici, v Mě-
šťanské besedě, „u Kovrzka“ v Marianské ulici, „u Be-
chyně“ na Karlově nám., „u Kantnera“ v Pštrossově
ulici, „u Bulhara“ v Žižkově, „u Stolce“ a na Velo-
7883
hradě, „Na poště“ v Libni.
František Josef
Petráček
Skřivan
Skřivanův
Kovrzek
Kantner
Bulhar
Celetná ulice
Ječná ulice
marianský ulice
Karlov já
Pštrossův ulice
Žižkov
Stolac
Libeň
Bellevure
u Be
28
article
„U české korun
„U české korun
v Karlíně,
v domě p. Freinda,
kterou jsem úplně nově zřídil. Čepuji pl-
zeňský prazdroj od čepu a obyčejné vy-
tečné ze společenského pivovaru praž-
ských sládků v Braníku.
Hlavní péčí mojí bude, abych P. t. pp.
hostům posloužiti mohl v restauraci
v každé době výtečnou kuchyní, ve vý-
čepu dobrým mokem a v kavárně.,
která jest úplně nové zřízena a novými ku-
lečníky opatřena, znamenitou kávou a l-
hodnými různými nápoji.
Zvláštní salony pro uzavřené spo-
lečnosti a ct. spolky jsou k zadání.
Svatby a příležitostné ho-
stiny při skvostném náčiní servirované.
20281
zaručuji co nejlépe vypraviti.
Zároveň vzdávám všem pp. hostům
svůj upřímný dík za přízeň, kterou mně
věnovali za mého 3letého pobytu jakožto
nájemci kavárny a restaurace v Plodinové
burse v Praze a prosím, aby mi blaho-
sklonnou přízeň i nadále v novém podniku
mém zachovali a poroučím se k službám
s veškerou úctou oddaný
Ant. Kalivoda.
restauratér „U české koruny“ v Karlíně.
dříve nájemce v Plodin. burse v Praze.
Kalivoda
Karlín
Braník
Praha
44
article
Kazdova restaurace v Karlíně,
Kazdova restaurace v Karlíně,
„u dvou hroznů“, proti kasárnám.
Dnes v neděli, jakož i každou příští neděli
a svátek koncert kapely pana Kačerovského
20249
18560
šmídova L česká zpěvní „ stajgri
Každodenně velké představení. Denné velká
původní komická scéna. Sály jsou pro schůze
a plesy k zadání.
Kazdův
Karlín
53
article
Národní dům v Nuslích. eneá ponvk,
Národní dům v Nuslích. eneá ponvk,
záb.; v pondělí, 26. t. m. pěkná hodinka, v úterý.
27. t. m. sousedská záb. Kapela pro výcvik elevu
pro c. k. vojenské kapely, osob. říz. G. Endršta
20194
na Malé straně. Dnes.
„SV. Tomáse jakož i každou nedel
velký koncert kap. p. Mohrmanna. Chvalně
známý černý kozel. Znamenitá kuchyně. Obědy
v předplacení 40 kr. M. Eisenhut, restauratér
20219
G Endršt
Mohrmann
M Eisenhut
Nusle
národní dům
SV