ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 7cd92cf0-661b-11dc-a451-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 68 celkem · entity: person 69, place 55, org 16, work 4
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. srpna 1901. Číslo 234
4 article Cestou.
Cestou. Když řezník Matucha, vraceje se z jar marku se strženými penězi, vyšel zpáteční ce- stou z hustého lesa na širokou, pustou paseku, plneu pařezů a nízkých křovin jaloveových, za razil se a ustrašeně se zahleděl před sebe, ne- boť poznal zřetelně, že na sto kroků před ním stojí jakási postava, ačkoliv temnoty zachmu- řené noci byly tak husté, že jen stěží dal se předmět rozeznati od předmětu. Ale okamžitě vzpomněl si, že jest nejnebezpečnější, dávati strach na jevo, vzmužil se, ohmatal tobolku v kapse, a pečlivě ji ukryv pod kapesním šát- kem, aby nebyla na ráně hned prvnímu nahmát- nutí, přiložil ruce k ústům a pevným hlasem zvolal: »Hej, hola — což vy tam — sečkejtel« Ale hned v zápěti, sotva dořekl tato slova, schvátila ho podivná úzkost, že se mu až ko- lena zatřásla a v očich zajiskřilo. Ani neviděl zda postava se zastavila, a již chtěl si spoko- jeně oddechnouti, když tu dolehla mu k uším odpověd:
Matucha
5 article
»Nó — co pak se stalo ?e Matucha se zalekl hrubého, silného hlasu, jímž se mu neznámý ozval. Napadlo mu, že to dle všeho jest asi chlap jako hora, a druhá myšlénka, jež projela mu hlavou, byla otázka, proč pozdní chodec neodpověděl ihned? Aby však sám nevzbudil podezření, vzkřikl hlasem sotva znatelně se třesoueím: »I nic — jen tak — abychom se svezl pospolu l l« »No pravda — beztoho se tu neznám.- Řezníkovi se ulehčilo. Tak se mu zdálo se to nebude nic podez řelého. Aby se utvrdi ve vědomí bezpečnosti, ihned pokračoval v ho- voru: »Tak tedy nejste zdejší?« »I ne, co vám napadá, jsem až od Hra diště — jakživ jsem tu nebyl!« Matucha došel k mluvčímu. Sám byl po- stavy drobné, ale silný a svalnatý, kdežto ne známý cizinec byl vyčouhlý a nejspíše kostnatý jak se Matuchovi zdálo. Takovl lidé bývají do bráci, ale někdy také safraportsky drbaní- pomyslil si řezník, mimoděk nahmátl si v kapse nůž a již ho z ruky nepustil.
Matucha
6 article
»A tak co vás sem vede, člověče«, rozpo- vídal se, jakoby se potkal se známým ráno z humny, »že nedbáte tmy, a plahočíte se jen tak, jak vám napadne ?« »Hm«, odkašlal si neznámý a přidal do kroku, sani nevím, co to na mne sedlo. Sedím v krčmě u Abelesa — jako tady dole, víte — a chci tam zůstat přes noc. A ještě jen tak se ptám, jak mám daleko do Ostravice — — »Tož vy jdete také do Ostravice P« skočil mu do řeči Matucha. Neznámý se na okamžik zarazil, ale hned se vzpamatoval a řekl: »I ne, jdu do Čeladné !« »No — a co tam P- »I čert mi to spískal — darmo se až sem plahočím!« zahuboval cizinec, luskl prsty optal se náhle Matuchy: »A jak vy — znáte to tam dobře Pe Matucha stiskl nůž v kapse a okamžik pře- mýšlel, zda by ho již neměl vytáhnouti a opa- trně rozevřiti, aby želízko příliš hlasitě ne evaklo. Potom teprve si vzpomněl na odpověd »Nu toť — jako své boty.« Neznámý zase odkašlal a ničeho neodpo- věděl. Řeznikovi vyvstával pot na čele, nebot se mu zdálo, že dostal cizince do úzkých, že tedy bezpochyby jest jiný účel jeho noční cesty. Aby rozplašil bázeň, vyhrki ze sebe, eo mu slina přinesla na jazyk: »A byl jste tam už někdy ?e »Ne — vždyť jsem už prve povídal.« »Máte pravdu — vypadlo mi to z hlavy!« »Vy jste z Ostravice — pravda?« »Ba«.
Matucha Ostravice Čeladná
7 article
Oba zamlkli a kráčeli vedle sebe tak těsně. že ob krok vrazili do sebe lokty. Zdálo se, že oba toho nepozorují. Matucha aspoň obíral se urputně jen svými myšlenkami. Najednou při- pomněl si, že na jarmarku jakýsi dlouhán po něm tak divně jezdil očima, že to bylo až divné. A když potom v hospodě počítal s ostrav- ským Kraushaarem peníze za pár tučných kravek, také si všiml, že ode dveří nalévárny sledují ho potutelné oči jakéhosi vytáhlého chlapa, jenž hned otočil se jinam, sotva spatřil, že ho Matucha spozoroval. A teď to divné se tkání — ty neurčité řeči cizincovy — ta roz- pačitost — — »Nu — cože nemluvite?« Matucha se vytrhl z myšlenek: »I jen tak — napadlo mně, že jsem měl počkat na rozcestí u kříže na Mánka Svo- bodů — —« »Ták — a proč jste nečekal?« jaksi se ztajenou jízlivostí se tázal neznámý. »Hm — zapomněl jsem — měl jsem hlavu plnou starostí !«.
Matucha Mánek
8 article
»Nu — co na tom — však on sám domů cestu také najde!« »Což o to — ale strach mám, aby ne čekal !« »Tož se vrátíte ?« »Myslím.« »No, pámbu s vámi — já jdu dále.« Matuchovi spadl kámen s prsou. Dle všeho se tedy mýlil. Rozhodl se okamžitě, že nyní když zjistil bezpečnost, půjde dále s cizincem, a jakoby se rozmýšlel, pravil: »Inu — víte — máte pravdu — když jsem už zapomněl, vracet se nebudu. Beztoho člověk neví, co se mu samotnému může cestou přihodit.« »I ba — to je má řeč.« »Tož pojďme!« zahuhlal řezník a chtěl již cosi se vyptávati, když v tom pocítil, jak neznámý klade mu ruku kolem pasu. Okamžitě odskočil, vytáhl nůž, rozevřel a bodl po nata- žených rukou cizincových. Ten jen zaúpěl, vrhl se celým tělem na Matuchu, srazil ho k zemi, klekl mu na prsa a hned vjel mu rukou dote kapsy, v níž byla tobolka. Vytáhl ji a zastrčil do své kapsy. Potom pádnou ránou pěstí do čela omráčil Matuchu, zvedl se a zvolna od- cházel, mumlaje si spokojeně: »Tak — dobře — teď půjdeme zase každý svou cestou!« Jan Havla sa.
Matucha Havel
9 article Různě zprávy.
Různě zprávy. Světová známka poštovní. Před několika týdny vyskytla se i v těchto listech zpráva o návrhu, aby zavedena byla »známka« poštovní, jež by měla platnost ve všech zemích světového spolku poštovního. Zpráva ta náleží k občasným letním kachnám a vyskytuje se, není- li právě jiné sensační no- viny, jako na př. stroj úžasné výkonnosti, jenž nepotřebuje nijaké hnací síly, nebo červíčkové, již žerou železo atd. Že zpráva došla z Australie, jest dost možno, ale nikoliv, že se oním ná- vrhem zaměstnávají již austrálské vlády. Kdo pováží, jaký účel má poštovní známka, nebude o tom v pochybnostech. Návrh na zavedení »světových« poštovních známek není nový, vyskytl se již častěji. Po- chází z kruhů oněch fanatických kosmopolitů, jichž ideálem jest všeobecná uniformita od po věstné »světové« řeči volapüku až k uniformo vání ženského kroje — také takováto myšlenka se již vyskytla. Poukazují při tom na všechny možné výhody, ale nehledí na nepřistojnostia netáží se, je-li vůbec možno, takověto návrhy provést. Tak na př. »světový« čas, dle něhož by všechny hodiny na celé zeměkouli ukazo- valy stejně, byl by nápad zajisté znamenitý. Ale jest otázka, jaká by v tom byla výkodu, kdyby někde vycházelo slunce o dvanáctéa jinde o šesté. Zmatek byl by jen tím větší Rozdíl dvaceti čtyř hodin na cestě od východu na západ kolem země nelze odstraniti nijakým uniformováním, lze jej nanejvýš částečně opravie stanovením místního času, platného pro určitá pásma. Zastanci návrhu »světových« známek po- ukazují k tomu, že provedení návrhu bylo by výsledkem přirozeného rozvoje světového spolku poštovního a poukazují na domnělé výhody t- kovéhoto jednotného prostředku k frankován poštovních zásilek ve všech zemích spolku, tedy až na dva neb tři exotické státy na cele zeměkouli.
Austrálie
10 article
Kdo mnoho cestoval, zná nepříjemnosti vznikající z toho, že třeba kupovati v každé zemi neb zemičce zvláštní, toliko zde platně známky, nechce-li způsobiti adresátu nepříjem- nosti. Tím však, že by navrhovaná světová známka poštovní měla platnost ve všech zemích poštovního spolku světového, stala by se nejen poštovní známkou par excellence, nýbrž stala by se sama sebou mezinárodním platidlem, neboť každý by jí mohl použít. Jest to okolnost dosti důležitá, neboť zasílání menších částek do ciziny způsobuje náklady poměrně značné. Nyní však, vyrovnávají-li se menší částky poštovními známkami, způsobuje výměna jich adresátovi dosti velké nesnáze. Tyto nesnáze by zavede- ním světové známky poštovní pominuly a ob- chod s cizinou byl by tím usnadněn. To všechno nelze popírat, ale navrhovatel zapomněli na maličkost zcela nepatrnou. Opo- menuli se tázat: co jest poštovní známka ? Je to kvitance, že složen byl určitý poplatek za poštovní zásilku v poštovním obvodu státu, je- hož pošta má zásilku dopravit. Koupím-li tedy na př. poštovní známku ve Švýcarsku, zaplatil-l jsem tedy tamější poště, nemohu žádat, aby mi za tento poplatek, jide složený, dopravila zá- silku pošta ruská. To je samozřejmé dnes, kdy každá země má vlastní svoje známky a jest tedy kontrola původu známky možna. Ovšem že ruská pošta dopravuje též zásilky ze Švýcarska, opatřené tamějšími známkami, ale na zásilce jest patrno. kolik tam bylo zaplaceno a obě pošty si pal poplatky navzájem zúčtují.
Švýcarsko
11 article
Kterak by bylo při poštovní známce, jež by měla všude platnost a již by bylo lze všude dostati? Kterak zjistiti, ve kterém poštovním ob- vodu byl předepsaný poplatek složen? Či snad si myslí navrhovatelé, že by se spočítaly každo ročně zásilky dopravené v tom kterém státu pak přikázala každému státu ta která částk z výtěžku známek ve světě prodaných ? Při- padi-li někdo na takověto rozluštění, uvědomil-liž si, jak nemožně složité bylo by takovéto účto- vání? Či snad označiti místo, kde byla známka prodána, na př. nějakým přetiskem? Pak bychom byli tam, kde jsme dnes, jen že na místě roz- dílů, okamžitě nápadných, byly by tu značky. jichž pracné rozpoznávání by zdržovalo rychlou manipulaci poštovní. Ale není to jediná překážka. Je tu ještě cena známky sama. Snadno by se dalo stano- viti: X haléřů = X centimů = X penny = X ko- pejek = X amerických centíků atd. Jen že v praksi není to tak báječně prosté. Třeba jen připomenout, že ani franky různých zemí nemají ve Francii plnou hodnotu domácích peněz a že tudíž zásobu známek v hodnotě tolika a tolika íranků bylo by lze opatřit si levněji v Italii, Řecku atd., aniž by kontrola byla možná. Ještě křiklavější poměry jsou v některých státech amerických, kde rozdíly mezi měnami jedno- tlivých států jsou tak značné, že stát Panama na př. musil si opatřit vlastní poštovní známky na ochranu své stříbrné měny proti papírové měně ostatních spojených států Kolumbie.
Pan Francie Řecko Kolumbie X penny
12 article
Jest tudíž posavadní rozmanitost poštovních známek i s posavadními nepříjemnostmi výsledkem praktické nutnosti, na níž prozatím nemůže ni- čeho změnit ani nejfanatičtější stoupenec kosmo- politické uniformity, jež nastane tepry pak, až se splní sen Čechova »Hanumana«; » .. jeden kroj a jeden zvyka národ jeden s řečí jednou, krásnou řečí volapůk!« =O francouzských účastnících slavné výpravy Tisíci na Sicilii vypravuje »Goulois« ná- sledující: Ve Francii u příležitosti úmrtí Crispova mluvilo se též mnoho o slavné výpravě Tisíci pod velením Garibaldovým, jejímž úkolem bylo do- býti Palerma. Ve skutečnosti čítala tato malá výprava 1085 bojovníků. Francouzů bylo mezi nimi asi 40. Mezi nimi nalézal se též Alexander Dumas otec, jenž však se připojil k výpravě teprvé po dobytí Palerma. Všichni měli proslavenou červenou košili dobrovol- níků Garibaldových, toliko Alexander Dumas pro- cházel se v ulicích palermských ve skvostné, fanta- stické uniformě, zdobené zlatými prýmkami a všeli- kými šnurami. V tomto malebném kostýmu dociloval milý Dumus hlučného úspěchu. Avšak Garibaldi oblíbil si francouzského románopisce, jehož fantasie bloudila neustále někde v oblacích, velmi, přes jeho maškarní kostým. Dumas bavil vážného bojovníka svými průpovídkami, svou stále stejnou, neúmornou veselostí a svým celým nenuceným vystupováním.
Čechův Hanuman Crispův Garibaldův Francouz Alexander Dumas Garibaldi Dumas Sicílie Francie Palermo
13 article
Pozdějí vzrostlo těchto tisic na několik tisíc a tím se vysvělluje, že tolik lidí osobovalo si pozděi čestný titul »jeden z Tisíci«, na nějž neměli nijakého nároku. = Praktičti divadelní ředitelé. Z Londýna se oznamuje: Zdejší divadelní ředitelé dovedli způ- sobem velmi prostým a přirozeným předejíti poško- zení divadelní živnosti zemským smutkem po úmrtí královny Viktorie. Byliť prostě pojištění na živo královny. Po smrti královny byly jim ovšem poji- štěné sumy vyplaceny a divadla byla nejen s to platiti svůj personál za dobu osmidenního uzavření divadel, nýbrž mohla si také nahraditi újmu, jež jim vzešla ze slabší návštěvy v prvních týdnech po smrti královnině. Tak na př. dalo se divadlo »Drury Lane- pojistit na 6000 lib. st. na život královnin. Toto divadlo ostatně v minulém právě divadelním roce mělo dle zprávy, podané akcionářům, čistý výtěžek 25.000 lib. št. a to navzdor válce, obchodní krisia smutku pro královnu.
Londýn Viktoria Drury Lane
14 article
= Žije bez žaludku. Z Chicaga se oznamuje Karel Krüger, jehož žaludek byl dne 20. dubna ob- tížnou operací odstranén, jest již úplně zdráv a jest mnohem spokojenější než mnozí lidé, kteří se tímto zažívacím orgánem musí i na dále zlobiti. Žaludel Krügrův byl stížen rakovinou a nebohý muž byl tak zmořen, že před operací vážil sotva 96 liber Nyní váží již 160 liber a na váze mu stále přibývá Po operaci žil Krüger na útraty jiných, neboť továr- níci umělých pokrmů poskytovaly mu bezplatně vše. co si jen přál. Za čtyři neděle po operaci mohl se vrátiti do práce a nyní tvrdí, že ani nepociťuje, že nemá žádného žaludku.
Krüger Chicago
15 article
= Vzpominka na Georges Sandovu. Těchto dnů odhalena byla pamětní deska na domě v Gargil- esse, kdež slavná spisovatelka od roku 1857 trávila letní dobu. Pařížský jeden sborník uveřejňuje při té příležitosti následující vzpomínku. »Dobrá dáma z No- hantu« — jak ji nazývalo okolní obyvatelstvo — ráda dlela na březích Creusy, stále obklopována velkým davem dítek, jichž naivnost a zvědavost uváděla ji v nadšení. Oděna co nejprostěji chodívala s nimi do lesů, na luka a do polí a vyučovala je svojí krásnou malebnou mluvou rostlinopisu. Někdy také se s nimi koupala v řece, při čemž chytala do sukně ryby a tak dávala dětem názorné poučení o přírodopisu. Když se večer obklopila svým drobným, žvatlavým komon- stvem, dala všude rozestlat zelené lupení a nosila sama na hlavě, nikoliv z koketerie, nýbrž z lásky ke květinám, věnce z přírozených růží. Když bylo po večeři, nalehali na ni všichni hosté, aby jim před- čítala, co v noci před tím napsala. Byla to pro ni zlá chvíle, neboť nerada předčitala, ale rovněž nedo- vedla odmítnouti žádost a tak oddala se s humorem nezbytnosti. Avšak jednoho dne, když jeden z hoste přistoupil za její sedadlo a podíval se na listy, z nichž Georges Sandova zdála se číst, shledal, že obsahuje cosi zcela jiného, než co vypravovala. Spisovatelka improvisovala každého večera novou historii, poně- vadž nebyla s to, čísti znovu, co v noci před tím napsala.
Sandův Gargil
16 article
= Civilisovaní Maorové. Z Londýnase oznamuje: Jest úžasno, jak značně se Maorové, do- morodci Nového Zélandu, v posledních 50 letech z divokých kanibalů vyvinuli v lidi civilisované. A poněvadž jsou lidé pilní a šetrní, dosáhli mnozí z nich značné zámožnosti jakožto majitelé pozemků neb obchodníci. Podle vzezření jejich lze je sotva již rozeznati od bělochů, kteří v jižním podnehí na- byli snědé pleti a chovají se tak občansky způsobně, jako kterýkoli z jejich anglických spoluobčanů. Za- jímavá a zábavná illustrace toho, čím byli Maorové kdysi a čím jsou nyní, podána byla britskému ná- sledníku trůnu a jeho manželce na nynější jejich ce- stě anglickými osadami. Na Novém Zélandu byli vé- voda z Cornwallu a jeho maželka uvítáni jedním z nejčelnějších maorských pohlavárů Ta Heuheu, jenž tamější kolonii daroval báječný národní park i se sopkami Ngarahon a Ruapahu. Jest vnukem po- věstného pohlavara kanibalů, jenž as před 50 lety. když podobně jako perský Darius chtěl kázati živlům. aby ho poslechli, zasypán byl strží a za živa po- hřben. Pro zábavu vévodských manželů proveden pak válečný tanec maorský, při němž Ta Heuheu poma- lován nejpříšernějším způsobem a oděn takřka jen zástěrou kolem beder s největší okázalostí spolupů- sobil. Půl hodiny po divoké produkci objevil se T Heuheu opět před vévodskými manželi, aby přijaí z rukou anglického následníka udělené mu řády Tentokrát však byl zcela civilisovaně oděn bezvad ným frakem, bílou kravatou a cylindrem,
Maori Ruapah Darius Londýnas Nový Zéland Cornwall
17 article
= Nové Eldorado. Z Heleny, Mont., se ozna- muje: Zástupy zlatokopů a různých dobrodrubů spěchají do Big Snowy Mountains, kde byla před ne- dávnem nalezena bohatá ložiska zlaté rudyr a zlato- nosného písku. Celá města podél dráby montanské jsou téměř liduprázdná a stále ještě chvátají zástupy lidí, kteří touží po zlatě, do nového Eldorada. První zprávu o tomto stěhování lidu přinesl sem zástupce distr. návladního L. Penwells. — »Bylo mi řečeno,« vypravoval Penwells, »že jakýs Ayer s nalezl čistou měď a zlato v písku potoka Charles v Big Snowy Mountains. Viděl jsem různé vzorky tohoto písku přesvědčil se, že skutečně obsahuje mnoho zlatých zrnek.« = Pamětník Napoleona I. Z malého již počtu těch, kdož ješlě osobně znali Napoleona I zemřel těchto dnů opět jeden, Francouz Plerre Mau rier ve věku 98 let v Janově. Žil na Elbě, kdy Bona- parte tam trávil dobu svého vyhnanství. Maurier rád vypravoval o oněch dnech, a rád vzpomínal. kterak jednou byl slavným císařem důkladně vype- skován. Měl tehda zásobovati kuchyň Napoleonovu ovocem a vejci. Císař náhodou jej dopadl, kterak jako povedený uličník házel po malém psíku kame- ním. Císař za to mladého Mauriera, jenž sám s hrdosti o tom vypravoval, nejen důkladně vypesko- val, ale také pořádně ho vykrákal za ucho. Roku 1863 byl Maurier představen králi Viktoru Emanue- lovi, jenž déle než hodinu poslouchal jeho osobní vzpomínky na slavného císaře.
Helena L Penwells Ayer Charles Francouz Plerre Maurier Emanue Nová Eldorado nový Eldorado Janov Elba Mont Big Snow Mountain Bono Napoleonův ovoce Big Snow Mountain
18 article
= Černošské názory o ovropských záko- nech. Ve své zprávě, podané parlamentu anglickému, vypravuje komisař pro britskou Východní Afriku sit Charles Elliot: »Onehdy dopustili se čtyři muži z kmene Giramia nedaleko Malindi, vraždy. Vyznali se ze svého zločinu, ale k nemalému svému úžasu byli z formálních příčin propuštění z obžaloby. Sna- žili se nyní vysvětliti si, proč byli propuštění a do- spěli k následujícímu závěrku: Zákon Evropanů žádá život za život. Byli jsme čtyři a zabili jednoho proto nemůžeme býti potrestáni. Jakýs smělý filoso provedl teto pravidlo dále a pravil: Musí býti vždy cky vzat život za život. Jestliže někdo zabije čtyři lidi, nemůže býti trestán.« — Komisař nyní z úzkostí hledí vstříc době, kdy tento právní názor uveden bude ve skutek. V téže zprávě vypravuje se téžo roztomilém nedorozumění. Jakýs pohlavár pozván byl ku pohřbu a smutečním hohoslužbám za zesnu- lého biskupa. Dostavil se též polomrtvý strachem.
Elliot Evropan Afrika Malindi
19 article
Očekával zcela určitě, že bude spolu s biskupem z živa pohřben, aby se biskup v nebi mohl ukázat aspoň s jedním obráceným na víru. Zdálo se mu to tak samozřejmé, tak přirozené, že vlastní jeho rodina neodvažovala se tomu odporovat. Když po skonče- ných smutečních slavnostech zůstal živ a zdráv, ode- šel vesele, ale s pocitem, že mravy Evropanů jsou nepochopitelny. Největší parník na světě. Těchto dnůo 9. hod. dop. zakotvil u doku paroplavební společnosti White Star v NewYorku parník »Celtic«, největší to parník na světě, který vykonal svou panenskou ce- stu přes Atlantický oceaní Cesta trvala 8 dní a 45 minut. Vnitřní zařízení parníku jest moderní, s čímž jest zároveň spojena elegance s všemožným poho- dlím. Průměrná rychlost 14.95 uzlů v hodině, avšak pro případ potřeby může býti zvýšena až na 17 uzlů. Velitelem tohoto kolosu jest kapitán Lindsay. Parník »Celtic« jest 700 stop dlouhý, aneb as dvakrát tolik jako bitevní loď první třídy a má 20.880 tun nosnosti. Na parníku jest místa pro 2856 cestujících. První ce- stu konalo 345 cestujících v kajutách a 268 v mezi palubí. Všeobecné uspokojení vyvolalo líčení cestují cích, že kolisání parníku nebylo vůbec ani pozo- rovati.
Evropan Lindsay White star Celtic
24 article Střelecký ostrov.
Střelecký ostrov. Dnes v neděli dopoledne od 10—12 hod. velký promenádní koncert kapely c. a k. pěs. pl. č. 91. Vstup volný C. a k. dvorní pivova ve Štěpánské ulici. A 20269 Denně společnost budapešťského „Orfea“. Dnes úplně nový, sensační srpnový program. Vstupne 40 kr. Žačátek v 8 hod. Vyhražené místo 70 k- stanslake araa MstansReno vova na Král. Vinohradech, s nádherným pavilonen. Dnes velký koncert. Zejt a v pondělí slavnostní výlet c. k. pražského ostrostřeleckého sboru. c. a k. priv. praž. sboru ostrostř eleckého 20247
Král štěpánský ulice Orfeo
25 article Kapela
Kapela Každou neděli a svátek ráno ve 1/47. hod. zábavní vlak ve 341 hod odpoledne z Františkova nádraží do Jilového „Hotel Hrádek“. Nejarásnější, dosu neznámé partie posázavské: v hotelu dobré a levné posloužení. Příjemné spojení s Prahou dráhou i parníkem na zpáteční cesté v Davli. Jest to nejkrás- nější celo- i polodenní výlet z Prahy. I pro hromadné 18647 výlety jest v hotelu postaráno
Františkov nádraží Jilový Praha Davle hotel Hrádek
26 article Hotel Bellevure vili
Hotel Bellevure vili u nádraží Františka Josefa. [Strana odlezdu) Nejčelnější hotel. 100 pokojů nově zařízeno. Od 1zl výše včetně elektr. světla a service. L.. Garai, hotelier budějovický ležák „u Petráčků“ v Dlouhé tř., „u Skřivana“ v Štup. ul. Skřivanově výčepu v Celetné ulici, v pivnici v Špinků“ Na příkopě, „u Schöbla“ v Ječné ulici, v Mě- šťanské besedě, „u Kovrzka“ v Marianské ulici, „u Be- chyně“ na Karlově nám., „u Kantnera“ v Pštrossově ulici, „u Bulhara“ v Žižkově, „u Stolce“ a na Velo- 7883 hradě, „Na poště“ v Libni.
František Josef Petráček Skřivan Skřivanův Kovrzek Kantner Bulhar Celetná ulice Ječná ulice marianský ulice Karlov já Pštrossův ulice Žižkov Stolac Libeň Bellevure u Be
28 article „U české korun
„U české korun v Karlíně, v domě p. Freinda, kterou jsem úplně nově zřídil. Čepuji pl- zeňský prazdroj od čepu a obyčejné vy- tečné ze společenského pivovaru praž- ských sládků v Braníku. Hlavní péčí mojí bude, abych P. t. pp. hostům posloužiti mohl v restauraci v každé době výtečnou kuchyní, ve vý- čepu dobrým mokem a v kavárně., která jest úplně nové zřízena a novými ku- lečníky opatřena, znamenitou kávou a l- hodnými různými nápoji. Zvláštní salony pro uzavřené spo- lečnosti a ct. spolky jsou k zadání. Svatby a příležitostné ho- stiny při skvostném náčiní servirované. 20281 zaručuji co nejlépe vypraviti. Zároveň vzdávám všem pp. hostům svůj upřímný dík za přízeň, kterou mně věnovali za mého 3letého pobytu jakožto nájemci kavárny a restaurace v Plodinové burse v Praze a prosím, aby mi blaho- sklonnou přízeň i nadále v novém podniku mém zachovali a poroučím se k službám s veškerou úctou oddaný Ant. Kalivoda. restauratér „U české koruny“ v Karlíně. dříve nájemce v Plodin. burse v Praze.
Kalivoda Karlín Braník Praha
44 article Kazdova restaurace v Karlíně,
Kazdova restaurace v Karlíně, „u dvou hroznů“, proti kasárnám. Dnes v neděli, jakož i každou příští neděli a svátek koncert kapely pana Kačerovského 20249 18560 šmídova L česká zpěvní „ stajgri Každodenně velké představení. Denné velká původní komická scéna. Sály jsou pro schůze a plesy k zadání.
Kazdův Karlín
53 article Národní dům v Nuslích. eneá ponvk,
Národní dům v Nuslích. eneá ponvk, záb.; v pondělí, 26. t. m. pěkná hodinka, v úterý. 27. t. m. sousedská záb. Kapela pro výcvik elevu pro c. k. vojenské kapely, osob. říz. G. Endršta 20194 na Malé straně. Dnes. „SV. Tomáse jakož i každou nedel velký koncert kap. p. Mohrmanna. Chvalně známý černý kozel. Znamenitá kuchyně. Obědy v předplacení 40 kr. M. Eisenhut, restauratér 20219
G Endršt Mohrmann M Eisenhut Nusle národní dům SV