Periodikum ALTO Viewer

1

6. června 1909. Číslo 154.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 13

4 article

en Výtvarné umění.

5 article O leptech a leptu.

O leptech a leptu. = Občas přidával F. Engelmüller na výsta vách ke svým pastelům a olejům jeden dva listy leptů za doplněk, tiché, diskretní leptsné kresby, jejichž malebně motivy pochopitelně vy- nořily se z těchže vod a krajů jako umělcovy malby. Asi čtyři leta Engelmüller leptá, rozmy- slně, neukvapeně, s vážnou opravdovostí umělce, kterému nie není hračkou, nýbrž každý počin vnitřní záležitosti, kterou je sám sobě povinen rozluštiti a ke konci přivésti s veškerou svojí umělecko-morální schopností. Proto mají práce F. Engelmüllera vždy tolik tepla v sobě a proto jsou mimo všechnu neukrotitelnost. Nekypí, ne- syčí varem, nedýmají; mají temperaturu rozhraní jara a léla. Teď vybral F. Engelmüller dvanáct z oněch tisků *) a rozdělil po seriích do dvou obálek. Jedna obsahuje motivy českého kraje, co Engelmüllera dosud značí polabské nížiny; druhá zahrnuje listy z výlelň po Italii a do říše kra- jinové romantiky. V této zaznívají znova, z tlu- mené dálky, ohlasy prvního Engelmüllerova vstupu na jeviště umělecké produkce, v nichž se však zhostil přílišné bledanosti v komposici a obra- zové složitosti. Vliv polabských dojmů, umělecký zvyk těžení z motivů prostých, ano i jednodu- chých zasahá až do leptů ze zahrady E-le v Tivoli nebo Giusti ve Veroně. V nejrannějšíe listech řídko stojí vysoké a bezlisté topoly kolmo na vodorovné ploše půdy. V nejpozdějších hutné táhlé kůžele cypřišů staví se až do popředí svaho do dálky ubihajteích. Tam nevšedně čistá liniová kresba, zde tonové a plastické hmoty.

Engelmüller F Engelmüller Engelmüllerův Giusti Tivoli Verona

6 article

Mezi oběma poly leží ostatní; tichá podvečern pole labská a rímské Campagně. Podzimní. listy polahské jsou mi zvlšště mily svoji tichou řeč nálady i technikou, která si vede bez okáza- losu, kaprie a náhodností, aniž by méla i jen nádech tuhosti nebo dokonce pedanterie. F. Engelmülfer nedatuje všechny své lepty, přece však snadno lze pozorovati, kterak časem rozmnožuje si techníky leptu jehlového a tono- vého a kombinuje je až k luminosním efektům nocturna benátského, to jest k odstínům a kon- trastům malebné důvtipnosti. Pravda, leckdy má ještě převahu maliř nad akvafortistou, aneb snad spiše takto: akvafortista je ve službách malire, a sotva Engelm üllerova těživosť uměle cká slaví si za cil, aby oba ti činilelé splynul nerozlučně v jedno. Malit v leptech Eogelmülle- rových dává úlohy akvafortistovi k provedení. Právě tento poměr dodává jim, v očích analy- sujicích, zase zvláštního půvabu oné upřímno- sti a poctivosti, kterou umění Engelmüllerovo vůbec se vyznačuje. Titul »peintre-graveur« je vůči nim na pravém místě. Lept stal se i u nás v krátké poměrn době uměleckou modou. Kde kdo sahá k jehle a lučavce; lehký, hravý, kapriciosní vzhled leplu arci uvádl přečasto nezralé k tomu, že s dosmýšlejí, že několik zdánlivě duchaplných, v jádře ovšem toliko nedbalých, nezralých a ne mohoucných črtanie je už uměleckým výtvorem leptu, podobně jako s uspokojením vydávají jiní několik inkoherentních směsí barevných skvrn za impresionistní obraz. Napovídaný a naznaču jící způsob nového uměleckého vyslihování vyjadřování malebnosti svádí slabé a krátko- zraké k domnění, že není více třeba jaké tech- nické hotovosti a solidnosti a tak dilelantství nedoukové žijou snadno v přesvědčení, že jsou odění královským hávem umění, kdežto se pro cházejí před námi v povážlivých nedbalkách.

Engelmüllerův

7 article

Pokud se technické stránky leptu týče, může býti malá, příruční a dokonale upravená knížka Vojtěcha Preissiga o barevném leptus) dobrou remedurou. Stručně, až přiliš zbulněně promlouvá v ní praktik zkušený a dovedný. který si obou vlastností přísnou diseiplinou jistě ne bez bojů o střidavém štěstí vydobyl Až druhý svazek doplní tuto kufžku výkladů praktickými příklady s analysou postupu různých procedur grafických a liskových, bude to díiko. kleré je s to otevříti náležitě oči laikovi i umělci. Poprvé v něm máme spisek český o tomto thematu, jaký může napsati jen kdo techni ku umělecké grafiky ovládá mysli a rukou. Snad budou mnozí postrádati v knížce Preissigově hotových receplů, kyantitativních určení a ná- vodů, zle tám očividně antor dojíti nechtěl. T pokládá za záležilost laboratorniho učení. Čeho třeba věděti a čím se řidlli při vytváření a po suzování leptu, hlavně barevného, o tom mluví světle a jasně, určitě a koncisně, právě jak dovede jen autor, který svůj předmět přehléná *) Engelmaller Ferd.: Leplý. — Prabn. (Serie 1. a 11.) Fol. **) Preissig Vojt.: Barevný lept a barevná rytina. Technické poznámky. Díl I. — Praha »Česká grafika« 1 909.

Preissig Preissigův Ferd Prabn Seria Praha

8 article

a ovládá od kořene. Mluví o povaze leptua rytiny, o materialu a nástrojích, přípravách a pomůckách, o postupu a pozornostech práce, upozorňuje na možné nehody i výhody; mluví o kresbě i tisku jen jako člověk, který to vše prodělal a stále prodělává a může se každé chvíle odvolati na své vlastní krásné výsledky. Na místě toho V. Preissig činí cosi lepšího: předložil a předloží ještě, jak jsem pravil, tylo své výsledky jako demonstrační hotovosti a tak pozornému a studujícímu čte- náři této knížky bude janua graphicorum resersta. Přichází vhoď, velmí vhod a v čas v době stále rostoucího zájmu o grafické umění a do- vede postaviti tenlo zájem na nohy vědění porozumění. Miti technické znalosti, třeba aspon jen theoreticky, okem a názorem, ne-li rukoua praküickým evikem osvojené, je hotovou nezbyt- ností v umění, vůči uměleckému výtvoru, k soudu o něm a požitku z něho. Každá tech- nika, jako pomůcka a prostředek uměleckého tvoření, má své zvláštní možnosti a hranice, jež podmiňují zevní utváření a vzhled díla. Kdo je zná, nebude nespravedlivým a nejistým ve svých požadaveích vůči němu a davede hloubějia je ocenili, dobře věda, mnoho-li a jak jsou s to mohou vyjádřiti a jemu přinésti. Spisek Preis- sigův je přispěvkem k šíření takového poznání. Patří do ruky všech našich amaterů, to jest milovníků umění a tito se o ni rozdělí ještě s bibliofily, neboť je to knižka vzhledu a úpravy naprostě distingovanosti a dokonalosti, sama kus práce umělecké ušlechtilosti.

V Preissig Preis

9 article

Výstava Divokých. »Tož vězte,ž jsem Švihlik, truhlář, páni, jen kůže Iví, ne lev, ba lvice anr!« ze »Sou noci svatojanskée mohlo by sloužit za uklidňující, mollo této nové výstavky v Topičově Salonu. Přijmí »divoký« zde slušno bráti splše parlamentárně ; kdo si je připinají za odznak, vyrozumtvají nás, že nejsou členy žádného uměleckého spolku. I to je pří- značně, že klade se u nás jaká váha na to, zdali kdo v kterém spolku je nebo není. Možno arci organisovat umělce, nikoli však umění, činí-li se toto druhé kde, pak se jistě »svo- bodné umění« tlačí na vyhlidku, odkud chtivě vyzírá po všelikém prospěchu. Produkce vlastní a individnální nemůže se to týkati. »Di- vocí« u Topiče nejsou tedy nezkrotní, útočníci a dobyvatelé nějakých nových met a třeba hned Jan ryt. Skramlik, jehož zholandštělá prodavačka ryb v živolní velikosti visí v čele, ohradil by se náležitě, kdyby jeho obrazy kdo chtěl považovati za divoké. Jinak samá mladá a mladší jména a jsou-li vám známá svojí uměleckou notou, nezní novou nebo svěží notou. Jar. Šumůnek má zde třetí barvitou a pěkně tonovou náčrtoxou studi z květinářského trhu — dvě byly onehdy v Rudolíinu — ale velký obraz podobného thematu naprosto zklame. Koloristní svěžest chvatně vyprehala a ostatek je jen řada nedo- statečnosti. Rud. Vejrých ve všem, v zátiší, po dobizně a zejména v pražs ých pohledech ne- oložil ničeho ze svébo Zátiší v Rudolfinu. Otok.

Topičův Topič Jan Vejrý Rudolfinum

10 article

Štáfi kolísá sem tam, nejistý ve formální stránce, nerozhodný a nesoustředěný ve vidění. Jenom v některých barevných dřevorytech, prostých motivů lze se s ním poněkud smiřiti. Lepty Ládi Zllka — pohledy k Hradčanům — jsou pokusy, jaké by měl ještě dlouho si ponechati v ateberu a J. Váchuly leptaným fanlaslikám nedostává se vnitřního přesvědčení. Nic není horšího nežli fantastika střízhivého ducha a ne- mohoucí ruky. Atd. Avšak jeden je zde, který stojí za mnohé Bohuš Lauda, mladý a nový sochuř těžké, vážné mysli, duševní hloubky, smutného oka, tuze pracující ruky. Veliká hlava »Svědka živola« je tragcká maska tihnoucí k velkému stylu; sku- piny dvajie a trojie mužů a žen, pohybem, linil, sdružováním pronášejí hutným výrazem plastiekou dramatikou umělcovy kontemplace o životu a smrti. Nic matného a malátného v tom. Tato těžkomyslnost má silu zdravé ro- bustnosti. Jedním slovem: talent zdatného zrna a v půdě dobře zkypřené. Bohdá, že má ener- gie pracovní a nepovolující výkonnosti dost, aby vydával úrodu vždy silnější, ano mohutnější — vavá nublíkace redakci táto rubriky zaslane Typografia. Odborný hst knihtiskařů. Roč 20. sešit 5. (B. Sherbow: Typi grafiský návrhái v americké reklamě. — F. J. Havelka: Technické kursy grafické a j.) Diio. Vydává Jednota umělců výtvarných. Roě VII. č. 6. (C. de Danilowiez: Talaškino, 41 ilustr.) Krása našeho domova. Roč. V. čís5. (J. Zázvorka: Zahradní besídka. — J. Terge Přispěvky k dějinám za rad pražských.) Walkers H. B.: Řecké uměnt. Sešit 8. — Praha J. Laichter. Králký A., Ze života. Mladým kreslířům pre

Lád Zllka J Váchula Lauda F J Havelka Danilowiez Krása J Zázvorka Terge Přispěvka J Laichter Hradčany Praha Králký A

11 article

potřebu domácí i školní jako doplněk díla. Nechte mne kresliř. — Praha F. Topi“. Styl. Měsíčník pro architekturu atd. Rožník 1. čís. 10—12 (Styl malého města: A. Novák: O malém městě. — V. Tille: Nový život malého města. — z Wirth. Stavební rhytmus malého města. — HI. vande Velde, Lidové umění (120 vyobraz).

A Novák V Till Wirth Praha

12 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Péče o český odrost. (Ku prvnímu českému sjezdu pro péči o mládež od růstající.) K nejdůležitějším problémům praktické paedagogiky doby přítomné patří beze sporu otázka vzdělání odrustu, vzdělání pokračovací jímž míněna je výchova mládeže, již po doko- nané povinnosti školní není dána více příležitost. aby účelným, spořádaným, uvědomělým a vy- trvalým vzdeláváním byla vedena k tomu, by vzdělání na škole nabyteho v sobě utvrzovala na jeho základě dále se vzdělávala intelektu- álně, citově, mravně i tělesně svému věku při- měřenými prostředky a nejvydatnější methodou. Pole pokračovacího vzdělání je u nás do sud nedostatečně vzděláváno, a přece je vše- obecně pociťováno, že právě věk od 14 do 18. 20 let značí vysoce důležitou epochu, jež musi býti náležitě využita k výchově národa a již není lze ponechati bez účinných a účelných vý- chovných vlivů na mysl a srdee občanstva nej- bližší budoucnosti. Počíná konečně u nás pro- nikati pravé, věcné pochoreni hlavní devisy malého národa „Osvětou k svobodě“ a patrn je snaha dáli tomuto krásnému heslu, dosud na- mnoze jen jaksi citově, theoreticky chápanému konkretní útvar v rostoucím úsilí po zvý- šení a rozšíření lidového vzdělání, jehož zajisté nejdůlužitější a základní částí je vzdělání od

13 title

Karel B. Mádl.

Mádl

14 article

rostu. Zřejmým výrazem této snahy po dokonale výchově našeho odrostu je mnohačlenná a různo- tvárná organisace péče o mládež škole odrostlou jak se u nás v posledním čase vyvinula zvláště orgány spolkovými, tedy nároční svépomocí, kte ré i v tomlo oboru je zůstaveno, ay nám opa třila, ač vlastně mají starati se orgány veřejné v logickém důsledku zachování, zdokonalení rozšíření všeobecně povinného vzdělání elemen- tárního, jež opatřovati je povinností státu, zemí. okresů a obcí. Vidíme tak vedle nehlučně, ale vytrvale se šířící organisace klerikálních besí dek, patronátů, jinošských spolků a družin, ve lice zdárně působici, silně rozvětvenou a dobře působící organisaci sokolských besídek a odborů dorostových, slibnou a zmáhající se akci pro or ganisování odborů dorostu hasičského a slušnou řadu besidek pro mládež živnostenskou a dělní ckou v městech a pro hospodářský i živnosten- ský odrost na venkově. V našem přitomném kva sivém životě národním, charakterisujícím se zá pasem politických stran a frakci o zabezpečení politické moci, jest samozřejmo, že i výchova dorostu je ve službách stran, a tak vidíme silně vzrostlou a mohutnící organisaci agrárního d rostu, čile pracující odbory mládeže v organi sacích národně-soeiálních a sociálně-demokrati ckých a j. v. Aěkoliv bychom si upřímně přáli.

sokolský besídka

15 article

aby výchova odrosůu, vedena jsouc bez stran- niekých akcentů, spěla ve směru, udávajícím zá jmy všelidské a celonárodní, ke všeobecnému pokroku i zbratření a za pronikavého vědomí potřeby sloučení všech jedinců k společnému zdokonalování, mravnímu i duševnímu povzná šení celého národa, nieméně musíme přiznati že pravdu má výborný náš pracovník ve vzdě láni pokračovacím ř. uč. Pitrák, zakončil-li svoi řeč o potřebě dokonalejší organisace českého vzdělání pokračovacího prohlášením, že každé. třeba i politicky přibarvené vzdělání odrostu na šeho je lepší, než vzdělání žádné.

Pitrák

16 article

Souběžně s aktivními útvary svrchu vzpo- menutými, působí u nás i jiní činitelé ve smy. slu propagačním, organisačním a pomocném. Je to jednak kulturní odbor zemského ústředního spolku jednot učitelských, který řídí příslušnou práci v učitelstvu, jež je obzvlášť povoláno, aby vzdělání odrostu věnovalo největší úsili, a jes to dále česká zemská komise pro ochranu děte a péče o mládež, jež otázce dokonalé výchovy odrostu věnuje velikou pozornost. Konečně má- me postaráno i o útvar centrální, všenárodní jímž je odrostový odbor Svazu Osvětového, slu čující pracovníky a pokrokové útvary všechny bez rozdílu politických a zájmových odstínů Patrno tedy, že zájem o reformu českéh odrostu pronikl silně naši veřejnosti a že máme již dosti zúrodněnu půdu a dosti praeovníků ochotných i obětovných, aby také u nás práce o vzdelání odrostu mohla býti usoustavněna účlánkována, rozdělena, uměřena a rozšířena

svaz osvětový

17 article

Situaci takto dobře připravenou dobře vy stihl odrostový odbor Svazu osvětového a při pravil první český sjezd pro péč o mládež škode odrostlo u. Sjezd ten. jehož velikou důležitost netřeba teprv zvlášt objasňovati, konán bude již příští sobotu a ne- děli dne 12. a 13. t. m. ve velkém sále Mě- šťanské besedy v Praze. Je přístupen každému bez rozdilu, kdo zajímá se o pokrok a vzdělán českého odrostu a pořad sjezdový je tak úspo- řádán, aby otázku výchovy odrostu řešil p všech nejdůležitějších a na ten čas nejnaléhi- vějších stránkách. Lze tedy právem oddati se na- ději, že tento první sjezd, jímž má býti dán za- klad ke společné doradě o nejdůležitějších ak- cích na prospěch dokonalé výchovy českého od- rostu, bude hojně obeslán našimi obcemí a okre- sy, velkými vzdělavacími organisacemi a že účastní se ho také ve velkém počtu učitelé i čle- nové školních úřadů a vůbec všichni, kdo přejí promyšlené a veškerou inteligencí v duchu ná- rodním i v duchu pokroku konáně práci na vzdě- lání českého odrostu.

Praha

18 article

Na sjezdě bude dána vhodná přiležitost aby projednán byl způsob i methoda práce vzdě lavací, aby vysloveny byly podněty k reformám legislativním i správním, aby podnicena byla součinnost veškeré inteligence i autonomie, aby projednány byly nejvhodnější prostředky a vy- značeny nejdůležitější cíle. Tuť dána příležitost, aby zřejmě dokumen tován býti mohl rostoucí zájem o vzdělání od- rostu, tuť dána možnost, aby pojednáno byl o druhu postupu a rozdělení práce Upozorňujíce znovu na tento důležitý sjezd. jenž má řešiti na ten čas snad nejdůležitějšt otázku praktické paedlagogiky, vyslovujeme upřímné přaní, aby sjezd byl co nejhojněji obe slán a položil základ k žádoucí reformě vzdě lání našeho odrostu. F. V. Roravec. Odbor pro tělesnou výchovu, sestavený při Je notě Komenského, pořada měsíéní schůzí dnes o° 10 hodině dopol. v budově akadem. seminaře ve Vele tvěv slavínově ul.

F V Roravec Komenský Vela

19 article Divadlo.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnešní odpo lední představehí začne již o čtvrt na tři a pro- vedena bude o něm za malé odpolední ceny činoherní (lože od 8 K do 6 K, sedadla od 1.0 kor. do 46. hal.) oblíbená bohatýrská komedie „Č rano de Bergerac“ s p. Vojanem v titulní roli Dnes večer bude se hrati po druhé nově nastudo- vaná a bohatě vypravená Smetanova opera „D v vdovy s damamí Slavíkovou a Bobkovou v titul- ních partiích; představení připadá 2. čtvrtce předpla- titelů a řídí je chěť opery p. Karel Kovařovic. Zejtra je druhá pohostinská hra proslulého král. dánského komorního pěvce Viléma HIerolda, jenž přede- včírém klidil boujlivé projevy úspěchu za skvělý svůj vykon; zpivati bude opětně partii Rudolfa Pucciniově opeře „Bohema“. Na úterý uchystána je Fibichova opera „Nevěsta Messinská- s pí. Slavíkovou v titulní partii, ve středu opětně Rostandova komedie „Cyrano de Bergerac- Večtvrtek, v noremní den Božího Těla hráti se ne- bude. V pátek bude třetí pohostinská hra Viléma Herolda, jenž zpívati bude Homea v Gounodově opeře „Romeo a Julie“; partii Julie zpívati bude poprvé pi. Bogucká a to jako p. Herold, francouzsky. V sobotu bude se opakovati Davisova veselohra „Ka- takomby“. Posledně vystoupi král. dánský ko- morní pěvec Vilém Herold od zejtika za týden v ti- tulní partii Verdiovy opery „Troubadour“, kte- rou v Praze dosud nezpíval. Ku představením zde uvedenym lze již koupiti vstupenky. — Činohra zkouší nyní za režie ředitele pana G. Schmoranz Thomasovu veselohru „Mravnost“ v překlad Karla Šípka; v úspěšném díle tom hrají dámy Lau- dová, Noskova, Hübnerová, Pštrosová, Sedláčkova.

jít Bergerac Vojan Slavíkův Bobkův Kovařovic HIerold Pucciniův Bohemus Fibichův Rostandův Cyrano Vilém Herold Home Romeo Julie Herold Davisův G Schmoranz Thomasův Šípek Noskův Hübnerová Pštrosová Sedláčkův Ka Praha národní divadlo Smetanův opera Gounodův opera Verdiův opera Troubadour Č rano

20 article

Suchánkova, Ilavelská. pp. Kafka, Hasler, Hurt, Ma tějovský, Schlaghamer, Sedláček, Želenský, Steins berg. Deyl a Váňa. Potom vypravena bude původn veselohra „O asa“ od Karla Želenského. Letošní prázdniny divadelní začnou v pondělí 12. července skonči v sobotu dne 7. srpna. Správa Národního di- vadla rozhodla se vzhledem k velikému úspěchu Smetanova cyklu uspořádati ježtě v tomto obdob cyklus Smetanových oper v nynějším na- stvdování a nové výpravě ještě jednou a to o před- staveních odpoledních za malé odpolední ce- ny operní (lože od 12 K do 8 K, sedadla od 2 40 kor. do 60 hal.). Tento populární Smetanův cyklus proveden bude ve volném pořadu s ohledem na představení večerní o nedělních a svátečních odpůl- dnech, po případě středečních a sobotních. Ku prv nímu představení zvolena byla „Prodaná nevě- sta“, jež bude se hráti už tuto sobotu odpoledne pro studentstvo, po třeti v této nové výpra- vě. Ke druhému představení určena opera „Bra- niboři v Čechách“ hned na neděli od dneška za týden. Také k tomuto předsivení prodávají se již vstupenky

Suchánkův Ilavelská Kafka Hasler Hurt ma tějovský Schlaghamer Sedláček Želenský Steins berg Deyl Váňa Smetanův Bro Čechy národní di Smetanův oprat

21 article

4- Něslské divadlo Kr. Vinohradů. Dnes odpo- ledne o 3. hod. hrají se Gogolovy vesalobry „Hrá- či“ a „Ženitba“, jež docílily při všech předsta- veních velikého úspěchu. Večer je oblíbená opereta Děvče s lialkami“. Jesl to 156. hra (IV. čtvrt- ka). Zejtra v pondělí je efektní Molnárova hra „Dá- bel“, v úterý vystoupí po druhé vlašský tenorista rytíř Cammarota v komické opeře „P ostilicn z Lonjumeau“, kteráž patří k jeho nejkrásněj- ším výkovům. Ve středu je operela „S třele i“ ve čtvrtek je noremní den; divadio bude zavřeno V pátek je premiéra veselchry „Peníze neb život“, v tobotu opakuje se „Carmen“ s ho- stem ryt. Cammarotou v roli dona Jos5a. V neděl odpoledne je „Strážný anděl domácnosti večer „Cikánský baron“. — Nejbližší operetn novinkou bude „Baron Trenck“ od Albina, ope- ra studuje „Martu“: činohra je zaměstnána zkou- škami k veselohernímu cyklu červnovému.

Gogolův Molnárův Carmen Baron Trenck Albin Mart Lonjumeau Jos 5 Něslský divadlo Králové . vinohrad Strážný anděl

22 article

Veneloberní cyklus Městského divadla vino- hradského ve prospěch Ústř. Mat. školské a N. pošumavské a severočeské stane se dle všeho dosta- veníčkem vybraně společnosti. Po vstupenkách, jichž rozprodej stará se 40 členů damského komité tu, jest velká poptůvka. Vstupenky prodávají se bez zá- znamného + Lidové divadlo „Uranla“ v Praze VII. Dne o 144. hod. odp. se hrají Moliěrovy komedie „Zdra- vý nemocný“ s p. Kovářem v roli tit., jenž má též režii. Na to „Preciosky“ v překladu Vávry- Heštalského. Režii druhé aktovky má V. Spurný. O 7. bod. več. se hraje Anzengruberův pětiaktový obraz ze života „Farář z Podlesi“, Režii má . Počepický. Zejtra o 38. „Potopený zvo n , Aby bylo vyhověno četným přáním, proneseným s mnoha stran, rozhodla se správa nově nastudovati Fořtcvu frašku se zpěvy „Baj-Kaj-La j“, jež bude v nejbližší době znova uvedena na scénu. Ve čtvrtek dne 17. t. m. má čestný večer sl. A. Ar- chlebova. Studuje se velká fraška se zpěvy Jeho děťátko- Intimní divadlo (Švandovo divadlo na Smí- chově). Dnes o 1/48. hod. več. hraje se Schönthanova historická veselohra „Zlatá Eva“ s pí. Švagrov- skou a p. Strouhalem ve hlavních úlohách. + Aréna na Smíchově. Dnes opakuje se dvo- kráte Maaderova novinka, opereta „Děvče garni- sony“. V těchto dnech dodány nové dekorace k vy- nikající novince příšúch dní, Eyslerově operetě „Ba- ron Větroplach z Nemanic“, jež za rezle p. R. Branalda na jevišti se studuje. + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinehradech. Dnes dvě představení: o 144. hod. odpol. zpěvní fra- ška „To nejlepší číslo“ od Krenn a Lindau s hudbou Holändr-Fallovou. Večer o 7. hod. po druhě výpravná fraška se zpěvy „Dlouhý, Širokýa Bystrozraký“. Zejtra představení org. scc. dem.

Mat Moliěrův Zdra Vávra Heštalský V Spurná Anzengruberův Počepický Fořtcva Schönthanův Strouhal Maaderův R Branald Kristus Vinehrady Krenn Holändr Fallův Dlouhý Široký Praha Smíchov Nemanice Lindau lidový divadlo Uranl intimní divadlo Švandův divadlo Pištěkův lidový divadlo zlatý Eva Švagrov

23 article

„Tána s kameliemi“ + Divadlo Marie Zleglerové Praha VIII. Dnes jako předposlední hry v Cáslaví hraje se odpoledne Fallova opereta „Veselý Matůško“ na vše- obecnou žádost po druhé, večer Rubensova výpravná opereta „Hollanďanka“. V pondělí po druhéa na rozloučenou Jarnova „Krista z myslivny“. V úterý zahájení her v Kolíně. Ve středu v Kolině „Veselá vdovička“, ve čtvrtek akademie, při níž provedena bude Rubensova „Hollanďank a“ pátek „Veselý Matůško“, v sobotu „Hote Eva“, v neděli naposledy v Kolíně „Povedená holka- innrethnrvye + Repertoir nového městského divadla v Plzni. V neděli 6. čelvna: Dvě představení: Odpoled- ne pro žactvo venkovských škol „Lucerna“. Pohád- ková hra od A. Jiráska. Večer o 1/28. operetní no- vinka „Sedlák pašák“. Jpereta o 2 jedn. s přede- hrou od Viktora Leona. Hudbu složil Leo Fall. V pondělí 7. června: 175. hra v předplacení. III čtvrtka. „Cavalleria rusticana“. Opera o 1. jednání. Hudbu složil Fietro Mascagni. „Lásky div“. Japon- ská kcmedie o 1 jedn. od Julia Zeyera. „Dobrák ko- misar“. Satyrická hra o 1 jednání od Courtelinaa Levyho. —— V úterý 8. června: 176. hra v před- placent. IV. čtvrtka. Po druhé: „Sedlák pašák“. Hud- bu složil Leo Fall. — Ve středu 9. června: 177. hra v předplacení. I. čtvrtka. Po třetí: „Sedlák pa- šák“. — Ve čtvrtek 10. června se nehraje. — V pátek 11. června: 178. hra v předplacení. II. čtvrtka. Po čtvrté: „Sediák Pažák“. — V sobotu 12. června: 179. hra v předplacení. III. čtvrtka. No- vinka. Peprvé: „Láska bdí“. Veselohra o 4 jedn, Napsali G. A. de Caillavet a Robert de Flers. — V neděli 13. června: Mimo předplacení. Po páté: „Sedlák pašák nel

Fallův Rubensův Jarnův Krist Hollanďank Eva A Jirásek Sedlák Viktor Leon Fall Cavalleri rusticana Mascagni Zeyer Courtelinaa Levy Hud Caillavet Flers Kolín Kolina Plzeň Dobráky divadlo Marie Zleglerová Praha VIII Odpoled Sediák Pažák

24 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- a lnen Dnešní zápasy. Slavia Jun. v. Meteor Radlice . . . s. Volýpka. C. A. F. K. v. Slavia Res. . . . » Lemmerman II. v Karlín I. . . . . » Přerovský. Břevnov v. Čechie M. str. . . . . » Seibert. Vršovice II. v. Zlíchov . . . . . —

A F K Přerovský Seibert Karlín Břevnov Vršovice Zlíchov Slavia Juna Meteor Slavia Resa Lemmerman II

25 article

Mimo Prahu. Kolín v. X. . . . . . . . . s. Pekař. Kladno I. v. Čechie Karlín I. . . . » Cejnar. » II. v.» II. . . . a Polan. S. K. Pardubice v. S. K. Plzeň . . » Pleskot. Hradec Králové v. Vršovice . 2 Fraňa. Moravská Slavia v. Repr. team Rak. sport. Unie

Pekař Cejnar Pleskot Fraňo Praha Kolín Kladno Plzeň Hradec Králové Vršovice Čechie Karlín Slavia

26 article

. . . . . . . » Charles.

Charles

27 title

CESk

28 article

všeobecná ak společnost pro pojišťování naproti „Narodnímu divadlu“ Pojlšťuje ve všech možných komblnaoich za pevnou premii. = Žádejte prospekt. =

Narodní divadlo

30 article

Mezinárodní závody Slavie. Za- jimavý a bohatý program, v němž se btká výborná soutěž, jest zárukou dobrého sportu. Začátek o 3. hod. odpol. ** Pokongresu v Pešti. V Les Sports se zabývá kongresem tímto znovu pan G. W. Dubson. jenž ze zprav, které ho došly, sestavil obraz jednání kongresového. Článek nese podtitul: »Jako loni ve Vídni, nangermánský blok se znovu shledal, aby vy- loučil Čechy z mezinárodní federace.« Pan Dobson — správně myslíme — vidí příčinu, proč odmítnuta byla žádost Itahe, aby ji byly dovoleny matche proti klu- bům U. S. F. S. A., ve strachu kongtesistů ovláda- ných dvojspolkem Rakousko-Německo, aby nepřišel záhy jiný svaz se žádostí, by směl bráti s Čechy. Tento italský návrh, podporovaný Švýcarskem, byl zamítnut 7: 2 hlasům. Proti hlasovaly Francie (C. F. I.). Rakousko. Uhry, Dánsko, Švédsko, Holand- sko, Anglies pro ltalie a Švýcarsko. Hlasování se zdržely Begie a Německo. Německo se zdrželo hla- sování, poněvadž řada německých klubů projevuje nespokojenost s roztržkou s UI. S. P. S. A., nebot kluby C. F. I. jsou jim přiliš slabými soupeři. Ně- mecko by si rádo bylo urovnalo cestu k modus vi- vendi s U. S F. S. A. a bylo by podporovalo návrh stalský, kdyby jen nebylo strachu — před těmi pro- žluklými Čechy. * Č. A. F. C. na Král. Vinohradech hostí dnes na svém hřiští Reservu S. K. Slavia. Výsledek nelze předem stanoviti, ježto Č. A č F.

G W Dubson Čecho Dobson S A C F I F C Král Pešť Vídeň Rakousko Německo Čechy Švýcarsko Francie Uhry Dánsko Švédsko Holand Vinohrady Slavia Les Sport U . S . F . S . A C . F U . S F . S . A Č . A

31 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Týdenní táčky Bože, jak ti děkuji za to, se všemi opatrný mi lidmi najednou a zároveň, že jsem nikdy, ani sám před sebou, ani před lidmi a dokonce ne na tomto místě, nevedl řeči biřičské, za které by mě ministr pro eiřkevní záležitosti a vyučování pan hr. Stürgkh pohánčl před svatou n inkvisici, jako toho troufalého rektora české techniky ! Moje konduita je v tom ohledu čistá jako Vestálka, můj hřbet ohebný do předu i do zadu, můj mateřský jazyk dle toho, jak kdo žádá, ale v jednání s vysokou vládou vždy uetivý, můj černý kabát na levé straně prsou nedočkavýa už teď opatřený poutky... zkrátka, zříkám se jako opatrný český positivní . politik rektora Bertla docelal

Bož Stürgkh Bertl

32 article Co ho to jenom napaalo: loge Vtn

Co ho to jenom napaalo: loge Vtn Vždyť už Havlíček ústy Perunice ve Krtu sv. Vladimíra povídá neposlušnému Perunovi: „Já to vždycky říkám, že to s tou tvou oposicí nepřivedeš nikam“ Takhle spálit za sebou vše- chny mosty k dvornímu radovství a další ka- riéřel Kdyby byl prvním rektorem na světě vůbec a neuměl v tom ještě chodit... inu, snad by i pan ministr zamhouřil oči a řekl by: „Nezku- šenýt; ale mít před sebou celou galerii rektor- ských předků s minulostí bezvadnou, skromných a poslušných na slovo a k tomu takový ideální přímo vzor v Jeho Magnificenci z university . .. a přece být iak „,herablavsend' ku představeným a nadstaveným — jo, to pak dovede konster- novat i nejradikálnějšího oposičníka na říšské Chápu proto docela dobře, že v Českém klubu pro pěstování tiché a opravdu nenlučné politiky nebyla nálada pro podpisování pilného návrhu Stránského v té věci; klerý pak z při- štích ministrů nebo aspoň sekčních chefů byse vydával v nebezpečí, být považován za solidár niho s tak zpupný m rekťorem?

Havlíček Perunice Perun Stránský Krt svatý . Vladimíra

33 article

Beztoho jej očekává dle mých soukromých zpráv to nejhorší, co zektora může potkat: z mravného chování dostane „nezákonné“, za trest musí opsat stokrát větu: „Mám se všech politických projevů vystřihati a řeči k student- stvu přenechati jen rytíří Jakschovi“ a neuloží-li so mu přes prázdniny domácí vězení, dostane aspoň několíkahodinový karcer. Bylo by. ovšem jednodušší pro výstrahu všem rektorům pověsit Jeho Magnificenci na rektorském řetěze, ale pak by se mohlo stát, že by pilný návrh Stránského přijat byl zas tak velkelepě, jako v pátek návrh Šusteršičův . .. a pánům poslancům by nastala opět povinnost — snad už po padesáté — zachraňlovat vládu Bie- nerthovu. Uvykli jsme si za posledních dob na tuto parlamentní záchrannou stanici a proto snad už jen přilišné idealisty mohla polekat bouřlivá schůze páteční, kdyby už vrabci vídeňští neště- betali na střechách, že ani z toho mračna ne- bude déšť, a že všechny blesky svede zname nitý Bienerthův hromosvod: pohrůžka rozpu- štění říšské rady. 1Jsemí přesvedčen, že nic se neslane vev

Jaksch Stránský Bienerthův

34 article

radě. deňském parlamentě, jako docela nic se ne- stane v našem domácím parlamentě — míním sbor obecních starších, až jim předložena bud náramně zajímavá zpráva zvláštní komise, kte- rá sepsala nový slovník naučný o tom, kdo za- vinil, že se representační dům staví už tak dlou- ho, jako babylonská věž, proč už tolik stál a proč ještě tolik bude stát, až bude stát a přece v en nebude za nic stát! Slavný sbor především asi bude mile pře- kvapen sdělením komise, že se nestaví podle toho obrázku, který kdysi schválil, nýbrž podle onoho, který se více líbil městské radě. Na první pohled by se zdálo, že to skoro asi není jedno; ale je to jedno, poněvadž ani ten, ani onen náš obrázek nestál za mnoho, jak dnes figura ukazuje. Nejvýš je to nedopatřen asi takového druhu, jako když si někdo objedná v hostínci vepřovou a sklepník mu přinese třeš- ňové knedlíky. To má ovšem ještě proti repre- sentačnímu domu tu výhodu, že se dá oboj Ale dále: vyšetřující komise — a já my- slím, že takovou byla, když v ní byl vyšetřujíeí soudce Krouský — zjistíla krom toho, že se ke stavbě přikročilo dříve, než byly stavební plány hotovy. Dle mého skromného názoru vlastně by se za to měla udělit podnikatelstvu pochvala, neboť tímto naprosto originálním prováděním stavby zahajuje se docela nová éra v stavitel ství: stavění od oka. Proč bych v tom shledával závadu? Je známo, že nejkrásnější básně napsul básníci, když neměli docela žádnou myšlenku sníst.

Krouská

35 article

a že nejkrásnější obrazv vznikly z nouhé kaňiky na plátno. Proč by nemohla vzniknout nádherná stavba, jako je palác u Prašné brány, když se začlo stavět od komína k základům? Ani bych se nezmiňoval o takové lapálii, že se zapomnělo na ústřední topení a železnou kon- strukci. Je to přece pochopitelno, že když se začne stavět v létě, nemysli se na kamna. Zrovna si vzpomínám, že stal se takový případ při stavbě jedněch kasáren, kde sice měli kamna. ale kdykoliv zatopili, musili zotvírat všechna okna. Pět let to tak snášeli, až se jednou pan obršt dopálil, zavolal kominíka a ten zjistil, že kamna jsou sice všude v pořádku, ale troub nikde nevedou do komina, nýbrž jen na oko. do zdi. Tak se dalo jednoduše do rozkazu, že se v kamnech nesmí vůbec topit a od té doby nekouřila. Ostatně, nač vůbec topit v representačním domě? Přijde-li tam někdy některý člen měst- ského zastupitelstva, bude mu horko při pouhé vzjomince na stavbu toho paláce; a do jiného níkomu při tom nie není, ať sedí v bačkorách a kožiše, nebo ještě lépe, doma u ženy. Komise se ještě ve svém memorandu rozči- luje, že na ústřední topení povolán byl z ciziny znalec, tajný rada, Němec Rietschl. To, myslím, je docela v pořádku, poněvadž je známo, že i při jiných příležitostech, kdykoliv jde o to, aby se nám Čechům dobře zatopilo, povolává se k tomu Němec. Takové nicotně věci tedy ko- mise vyšťárala, teď, kdy už se nedá paláe sbourat a začít znova. Myslím, že sbor obecních starších by udělal nejlíp, kdyby hned na za- čátku sehůze odhlasoval, že zpráva komise m se beze čtení uložit do městského archivu. Do základního kamene ji vložit, to už dobře nejde.

Rietschl Čecho Němec

36 article

Jen s přáteli si něco začít — to si člo- věk dál Dovolil jsem si v minulých táčkách napsa několik řádek o příteli Henrym, vylíčil jsem jehe znamenité vlastnosti, a pro boha jsem pro- sil spanilomyslné dámy, aby si ho už z milo- srdenství ke mně některá vzala, sic že mě utrápí. Zapomněl jsem ovšem v tom tichém na- bídnuti k sňatku kromě popisu vzácné jeho osoby zmíniti se o majetkových jeho poměrech. Není tak docela beze všeho. Má menší hospo- dářství, tuším kanára a ježka, květinovou za- hrádku — ve dvou oknech dokonce, a také ně- jaké stroje: motorku, na které se už připozabil, a fotografický aparát, z kterého na zimu děl budník pro vrabce. Tato moje zapomnětlivost Henryho patrně pozlobila a překvapil mě těmito řádky; „Na základě § 19. tiskového zákona Tě žá- dám, abys v nejbližším čísle uveřejnil tuto opravu: Není pravda, že tancuji hodinu před zreadlem a že si škubu šedivé vlásky. Předně žádné zreadlo nemám a za druhé, kdybychsi chtěl všechny šediny vytrhat, byl bych vůbec holohlavý. Dále není pravda, že jedna ženská mi neprojde, abych se za ni netočil. Pravdou je, že se točím jen za mladšími, a žen od 50 let nahoru si nevšímám. Konečně není pravda, že jsem proti dani z mládenců. Je mi úplně lho- stejná, poněvadž bych ji stejně neplatil, jako evloun. ostatní daně b nontl a

Henry