Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LISTY

3

6. června 1909. Číslo 154.

4 article

které tajně nebo zjevně maří sblížení a sjedno- cení obou národů. Mimo to obrátil k chorvatským poměrům pozornost celé vzdělané Evropy, při- vedl do Záhřeba zástupce tisku všech velikých národů evropských, odhalil před forum celého světa zákulisní úklady vlády maďarské. A ještě jeden značný význam má přelíčení s „vele- zrádei“. Otevřelo oči na maďarskou vládu i tém kdo do poslední chvíle obelhávali se klamnou na- dějí, že s Maďary jest možno se dohodnouti, vě- říce v bájky o maiďarské svobodomyslnosti a spravedlnosti. Během procesu vystoupil jasné mystický trojůhelník politických operací, vyjá dřený třemi jeho vrcholy. Pešť, Vídeň, Derlín Trojáhelnik ten je pro Srby a Chorvaty v rak. uherské říši zdrojem všeho neštěstí a všech vnitřních otřesů. Vše to odhaleno spoustou do- pisů, telegramů a tajných nařízení, jedním slo- vem onou „Nastičiadou“, o které s rozhořčenin ste nyní celá Evropa. Z Lublaně, 4. června. (Spůlený rako ský prapor.) Za oslovy ošperské bitvy shore zde na Zoisově domě prapor v rakouských bar vách. Čekalo se přísné vyšetřování, jak bývá všude ve slovanských obeich, když se přihooí podobná nehoda, ale v Lublani vládní kruhy se snazí celou věc ututlati, poněvadž prapor shořel vinou Němců. Na zakročení zemského presi- denta, bar. Schwarze, vyšetřování ani nezahá- jeno, nýbrž sepsán jen protokol, v němž zazna- menáno, že hehodu zavinil elektrický proud.

Maďar Srba Chorvat Němec Schwarz Evropa Záhřeb Pešť Vídeň Lublaň Zoisov dům prapor

5 article

Odkud se električký proud mohl dostati do pra- poru, je sice hádankou, ale to je věc vedlejší. V Práze, 4. června. (Nolvtě u nji v elr siity.) Nedávná střídenní stávka polškých po- sluchačů lvovské universityn vzbudila Jl odpon u studujíeích ruských. Obrátili se telegrafický k ukrajinskému klubu na řišské radě s prote- stem proti zastavení přednášek a dovozují, že poměr mezi polskými a ruskými studenty ve Lvově se přiosttil tak, že nemohou spoleřně navštěvovati týž ústav. Proto žádají za rychlé zřízení samostatné mahoruské univer- sity a dokud seito neslane, zřízení samo- statných ruských stolie. Předsednietvo ukrajin- ského klubu vyjednávalo hned na to s hrab Stürgkhem o maloruskou universílu, ač nen známo, s jakým úspěchem. O vlašské právnické fakult dovídá se »Slov. Narod«, že jest už zabezpe- čena a zřízena bude, jak si V achové přejí v Terstě a nikolr ve Vídnil »Sl. Nar. « vi v tomto obratu ve prospěch Terstu porážku slovin-kého klerikálního klubu, porážku tím bo- leslnější, že o bržkém zřízení slovins ke v Lublaní nen právnické fakulty v tuto dobu ani řeči.

Stürgkh Lvov Vídnit Nara Terst Lublaň vlašský právnický

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. I. A. Zinovjev a N. V. Čarykov. Dlouholetý ruský vyslanec v Caříhradě, 2i- novjev, odchází, a na jeho místo přichází Čary- kov, jenž byl pomocníkem Izvolského a v posledn době často byl jmenován jako možný jeho ná- stupce v připadě, zvítězí-li v ruské zahraničné politice směr slovanský. Avšak dosazení Čarykova do Cařihradu je se slovanského hledíska fakt ješté snad důleži- tější, než kdyby se Čarykov byl stal zaliraničným ministrem. Zinovjev je více než stár a za své dlouho- leté diplomatické činnosti dopustil se nemálo ehyb, ale nedá se mu upříti, že se vždyeky sna- žil býti samöstatným. Nohy mu podrazilo teprve nerozumění türeekému převratu. Po loňské caři- hradské revoluci prohlásil prostě: „Hloupost. A dodal: „Brzy bude nový převrat.“ V tom se nemýlil. V Cařihradě skutečně udál se převrat, měvší za cíl svržení jedva nasto- lené ústavy, ale po něm v zápětí následoval zase převrat konstitučný s takovou elementárnou silou, že odboj proti ni dlužno považovati za vy- loučený. A toho již Zinovjev, jenž jediný nu- přestal věřiti v Abdula Hamida, nepředvídal. Prátelství Zinovjeva k Abdulu Hamidovi bu- dilo nedůvěru Mladoturků k Rusku. Odtud vysly pověsti, když Mládoturci zajali Abdula Haptida, že ruská jachla spěje mu ku pomoci a že mu Rusko chce poskytnouti u sebe útočiště. Šil Abdul Ilamid tomu věřil. Tím se vysvětluje, že v jeho příruční tašce byly nalezeny kromě zlata, jež je mezinárodní, ještě ruské půltisícovky. Zi- novjev arci přestřelil, slíbil-li Abdulu Hamidovi odRuska něeo, nač ono ani ve snu nemystilo. Rosko nověřilo, jak on v Abdula Hamida, sle divalo se na turecké poměry jeho očima a ře- kalo, že konstituce bude povalena starým reži- mem. Když se tak nestalo, pro Zinovjeva nebylo více místa v Cařihiradě. Ruským vyslancem v Cařihradě jmenován

I A Zinovjev N V Čarykov Izvolský Čarykův Zinovjev Noha Hamid Mládoturec Haptid Ilamid Cařihrad Rusko

7 article

N. V. Čarykov. Největší z toho radost mají slo- vanské státy balkánského poloostrova, kde Ča- rykov prožil větší část své diplomatické služby. Slované balkánští ho mají za přesvědčeného přítele myšlenky o balkánské federaci. Pomoeníkem Izvolského byl posledních 15 měsíců. Stal se jím právě tehdy, když baron Aehrenthal vystoupil s pověstným projektem no- vopazarské železníce přes Mitrovicu. Projekt tento byl předzvěstem německo-rakouského „Drangu“ k Solunu, Cařihradu a do Malé Asie. Petrohrad tehdy protestoval proti zřetelným ně- meckorakouským zámyslům a zahraničné mini- sterstvo ruské bylo podporováno vším ruskym i slovanským tiskem, Protest byl výjimečně svor ný a energický. Původcem protestu Izvolského byl Čarykv skutečný Slovan a, což hlavní, diplomat ne ze starě školy, jež počitala pouze s přítomnosití do budonenosti neviděla. Také to bylo v Rusku novosti, že pro čin zahraničného miništerstva zjednána ihned opora všeho ruského tisku. Tohg Čarykov dosáhl prostým způsobem. Dotuď byl do zahraničného mínisterstva připouštěni poutze cizí žurnalisté, domácím žádných informací ne- dávali. Čarýkov byl prvý ruský diplomat, který se zblížil s ruskými novinami a měl také pro ně informace. On nad to s novináři bese loval. otázky zhlíruničné politiky rozbíral, ukazoval, jaký význam může miti ten onen fakt pro bu- douenost. Tento přimý styk s ruským tiskem ča- rykov si zachoval a bylo jej pozorovati zvřistě v době srbské a bosensko-hercegovské krise.

N V Čarykov Slovan Aehrenthal Mitrovica Izvolský Čarykv Dotuď Cařihrad Petrohrad Rusko Tohg Čarykov

8 article

Plán Izvolského zbudovati balkánskou fede raci s Tureckem va čele sdílí Čarykov, a Izvol- ský snad od něho mávtu myšlenku. Nyní Čary- kovu nastane práce získati protu myšlenku Tur- ky, a k tomu bude zapotřebí mnoho chytrosti a energie, protože myšlenka ta je Turkům cizía nepochopilelná. Druhá velká práce Čarykovu na- stane: znova pozdvihnouti pokleslý ruský pre- stiž, pokleslý v Cařihradě i na Balkáně- Čarykov se s Balkánem poprvé seznáámi r. 1877, když jako jednoroční dobrovolník osob- ní gardy husarského pluku vypravil se dobro- volně do Bulharska a bil se za osvobození Rul- harska jako prostý vojín. V seči u Horního Dub- ňaku byl těžce raněn. Ve válce si vyslou žil tri svatojirské kříže. Po válce vystoupil z vojenské služby a věnoval se studiu a úřadu diplomati- ckému N. V. Čarykovu je nyní 53 let. ntavoí mežesli et a lám vo Schůzka Viléma II. a carem. Vberlinském telegramu »Köln. Zeiteng« se praví, že podnět k návštěvě německého císaře vyšel od cara Mikuláše, což se na ruské straně nepopírá. Právě v době ruské návštěvy byla chystána cesta do Hamburku, od níž bylo nutno upustiti pro ruské pozvání. Rengujíce nu tyto zprávy německých novin londýnské novin rozepisují se o tom, jak Německo chce zříditi v Evropě svou hegemonii a vše si podmaniti, i varuje Rusko, aby nešlo mu na lep. Zbožným přáním Víléma II. jest, způsobiti mezi Ruskem a Anglil roztržku, klerá stojí nejvíce pano- vačným choutkám Německa v cestě. Tisk franeouzský chová se k ehystaně schůzce dosti zdrželivě. Pouze »Eeho de Paris« praví, že nezmění setkání to nie na polilicé oten i

Čarykov Turek N V Čarykův Vilém Köln Turecko Cařihrad Balkán Bulharsko Horní Dub Mikuláš Hamburk Německo Evropa Rusko Ee jít Paris

9 article

V Praze, 4. června.

Praha

10 article

ruské. Italie nespokojena i s Německeml „Quirinale Italia“ zmínila se tyto dny o po- měru mezi Italií a Německem a praví, že Něme- cko musí Halii povoliti určité výhody hospodář- ské, jinak že nezbude Italii nežli proti velikému císařství zahájiti — zostřenou celní válku. Jest vidno, svou nespokojenost s Rakouskem Italie přenesla už i na Německo samo. n es jee Krvavá stávka ve Filadelfii. Po několikadenním klidném průběhu stávky zřízenců pouličních drah došlo přece 3. června k nepokojům. Společnost tramwayová pokusíla se vypraviti několik vozů, avšak stávkující se na ně vrhli, 5 vagonů bylo spáleno, 15 jinak de- molováno. 2000 policistů vrhlo se pak na stáv kující, s nimiž svedena pravá bitva, zvláště v to vární čtvrti. Dvě stě osob bylo zraněno, z nichž 100 dopraveno do nemocnice. Boje zúčastnily se i četné ženy stávkující, z nichž mnohé rov- něž byly vážně zraněny. Jsou obavy, že výtrž nosti budou se opakovati. Společnost tramwayová zdráhá se zřízen cům zvýšiti mzdu a zkrátiti dobu pracovní, což jsou požadavky stávkujících. lnaneo na nenilo Přehlidka anglického loďstva. Dne 17. července bude se konati přeblídk anglieké válečné moci námořní na Temzi. Táto

Německeml Nout Německo Rakousko Filadelfie Quirinal Italia

11 article

sjstěboqnoli a

13 article

velkolepé přehlídky zúčastní se 104 lodi, mez nimiž bude 7 Dreadnoughtů. Tato manifestace. jež spojí domácí loďstvo a atlantické námořni etvo s příslušnými třemi křižáckými eskadrami bude závěrkem velkých severomořských manévrů. které potrvají asi týden.

14 article L'AIliance frangaise.

L'AIliance frangaise. Známý spolek, propagující francouzskou řeč a kulturu, jež má též svou odbočku v Prazea jehož místnosti na boulevardu St. Germain byly často jevištěm čechofilských projevů, slavil své 25leté jubileum. Již účastenství nejpřednějších osobností franeouzské verejnosti při této oslavě nasvědčuje, jakého významu je tato instituce. Předsedou slavnösti byl bývalý president repu- bliky Emile Loubet. »Alliance« je velkým podnikem vlasteneckým. Ma 50 000 členů. Pra- cuje intensivné na rozšíření francouzského ja zýka. Ve slavnöstním shromáždéní v Sorbonně proues! býválý předseda sněmovny Pr a u Deschalne! skvělou řeč, jež vzbudila obdiv svým povýšeným obsahem a mistrnou formou. Desclinnel vylřčil jako e karaktéristickou znám ku Alliance, že se v ní neprovozuje politika. Ale politika nemá právo ignorovatí Allianci. Moudra politíka je základem každého národního podniku. Allisnce přispivá ke všemu co spojuje a pos- luje möc Franeie. Není dílem strany. Nezná ani hogénoty ani papežence. V ni jsou sdružení pracovnici universitní, litarárnini vojenšti, lidé všech náboženství a nejrůznějších mínění Aliance, nč v její čele jsou muži nejpokroko- vější, podpořáje křesťanské školy francouz- ské v Orientu, které prospívají velice francouz- ské věci přes všechny útoky řečníků z krajní levice. Jak pravil Novikov může být jen fran- čmna sprostředkujicí řečí kulturního světa. Francouzská řeč pokračuje v dobývání dušev- ních říší a Alliance je jednou z nejvydatnějších nía zbraní. bwvar

Loubet Novikov St . Germain Ma Orient Sorbonna Alliance

15 article

Revoluge v Hondurasu. Vláda Spojených států viděla se nucena. poslati dělový člun »Paducali« do Laceiby v Hondurasu, kde vypukly veliké nepokoje revoluční. Politické drobnosti. Španělský parlament nastoupil již 4. června letní prázdniny. a o Ústavní návrh pro spojenou jižní Mfriku schválen byl zákonodárnou radou kapské osady. Stávkové hnutí v Havru se dle všeho ne- zdařilo. Topiči parniku »Lavaje«, kteří v pátek zahajili stávku, vrátili se zase na lod. Japonský prine Vašimoto odjel včera večen z Frankfurtu s chotí do Paříže. zavá v Jižní Akrika a parlament anglický. Jižní Ařrika nění spokojena s vládou a- glickou. Plukovník Sealy, státní podtajemník ko- lonif, prohlásil, že vláda chce udrželi své právo revise ústavy sfrické kolonie a uvěsti do ni do- datky na ochrsnu práv tuzemců. Slátní podla- jemník ovšem doložil, že tato intervence bude zbylečna, poněvadž státníci jihoafričtí byli dosti rozumni a nedopustili se nijské vládní přenáhle- nosti proti tuzemcům. Toto prohlášení přes to učinilo živý dojem v Kspu, kde uplrají vládě anglické právo měniti ústavu kolonie. Bude-li toto pohnuti trvati, je možné, že Kap odmitn schválení konstituce odhlasovsné shromážděním ve Bloenfonteinu. Poněvadž Natal činí obtíže odmiil konstiluci bloemfonteinskou, je patrno, že správa kolonií jihoafrických nepůjde bez ji- slých nesnázl,

Kap Honduras spojený stát jižní Mfrika Havre Frankfurt Paříž Seal Ksp Natal sfrický kolonie

16 article Slavnost spolku českých feriálních

Slavnost spolku českých feriálních Osad. raosanbste Rozkošný Žofín tonul včera v dekoraci národ- ních barov a šuměl radostným veselím roztomilé mládeže. Nadešla dvoudenní slavnost Spolku pro české leriální osady, slavnost, která má dvojí účel připravit pobavení mládeži a získat prostředky po- kladně spolkevé, která z výnosu hradí náklady na vypravení chudé mládeže na svěží vzduch veckov- ský. Jak ideáiní to účel, zasluhující nejrozsáh lejší a nejvýdatnější podpory našeho vlasteneckého obe- censtva! Aby pak účel spolku byl dokonale dosa žen musí být dnes heslem každého upřímného vřitele mládeže: dnes na Žofí nl Již po šestnácté hrnuly se včera zástupy dét i dospělých na Žofin. Již brzo po obědě zavládl ne- zvyklý rych v ulicích směrem k Žofínu, který po 2. hodině dostoupil svého vrcholu, když průvod as 1000 kostymovaných děli s veselou hudbou došel Zofína, tam se seřadil a očekával příchod primátora

Žofín

17 article

král. hlav. města Prahy. Přítomností starosty král. hlav. města Prahy pana JUDra. Karla Groše a pro- vázejících jej členů městské rady položen plně dů- raz, kterak prospěšný účel a humanní činnost Spol ku českých feriálních osad plně je uznávána. Plne porczumění a ochotnou pomoc osvědčovala repro- sentace Prahy dosud vždy a tak zajisté bude činíe i nadále. Jen aby krásný příklad veleobce pražské měl také hojně následovníkůl Primátor měst pražských p. dr. Groš byl zá- stupci Spolku doprovozen do dvorany Žofína, kde uvítán byl slavnostním zpěvem dětí „Umělecké vý chovy“ z Křál. Vinohradů. Starcsta spolku p. Ferd. Mellan uvítal na t starostu p. dra. Groše i zúčastněně hodnostáře delšíru proslovením. Mezi jiným pravil: „Když, ka- ždého roku vidím vás vstupovati ke slavnosti če- ských fer. osad a když slyšíln ten nadšený jásot mla dých srdécek, tu pravím si: Jen, děti, jásejte, vždy- přicházejí vaši nejlepší přátelé a vaši největší do- brodinci! Ke slavnosti dnešní a zejtřejší úzkostlivé vzhlíží na sta dětí s ručkami k nebi sepjatými, net dobře cítí, že od jejího zdaru a výsledku závísí to zda budou moci vylétnouti na svěží, zdravý vzduch neb zda odsouzeny budou tráviti své prázdniny v dusných dvorních bytech našeho velkoměsta. A tu vkrádá se mně otázka, zda všichni lidé dobré vůle

JUDr Groš doktor Mellan Praha Žofín

18 article

přijdou, aby tak otevřeli svoje srdce i ruku a přinesl malou obět na oltář nejčistšího lidumilství? Jak hladovící ptáče v zimě ve sněhu na okénko klepe o drobečky prosí, tak buší dnes na dobrá če- ská srdee celá legie strádajicích dět s proshou na chvějících se rtech a s n mi bida velkoměsta volá k nám prosebně: „Do přejte nám vzduchu, slunce, dopřejte nám, abychon mohly vstoupiti do chrámu volné přírody a tak uvi děly lesy, zlatá pole a uslyšely jásavou píseň skř vanní a pak osvěženy navrátily se zdrávy a vděčny těm dobrodincům, kteří na nás pamatovali! A k to muto projevu připojuje se spolek náš a utiká s k srdcím našich lidumilů i k jejich soucitu s vře- lým přánm, aby veřejnost naše v tomto boji s bí- dou nám příspěla svou hřivnou ku pomoci tak, aby- chom i letos, jak v programu svém máme, témě 700 hodných a strádajících dětí na 8 neděl vysvobo- diti mohli z ulic velkoměsta a vyslati na vensk Kéž tato slavnost českých dětí dnese zejtra stane se velkolepou manile- stací naší české lídumilnosti, která shro- mažďuje zde každého roku všechny kruhy naší vla- stenecké společnosti! Řečník uvádí na to podrobněs úkoly a výsledky práce spolku a za srdečného sou hlasu končí a žádá starostu pana dra. Groše, aby jakožto zástupce protektora slavnost zahájil.

Groš

19 article

Primátor měst pražských p. dr. K. Groš pode- koval za srdečné uvítání a v delší řečiv zmínil s o činnosti spolku, který pracuje pro dítky pražský i z předmněsti. Přál spolku plného zdáru a prohlásie slavnost za zahájenou. 1 0 Hned na to rozproudil se čilý život nejen ve dvoranách, ala i po ostrově Žofínském. Ve velikém sále nastoup ily křepce žákyně 5. třídy od sv. To- máše, které zu řízení sl. Lud. Filipovy provedly bez- vadně cvičení ve čtverci a cvičení stuh a kroužko Velice malebně výkony tčehto děvčátek odměněny byly bouřlivou pochvalou. Hned na to nastoupili malinci žáčkově a žákyně nížších tříd svi Tomáše Mikulaše a provedli cvičení prostná a tyčemi opět za vedení jmenované slečny. Bouře potlesku zaburái cela sůlem po těchto výkonech. Ale sotva že tito opustili nás, již upoutal nás zpěv pěvecké. školy „Umělecké výchovy“ z Král. Vinohradů, jejímž ře- ditelem je p. Václ. Bernášek. Všechny sbory, jež provodeny byly čtyrhlasně řízením p. prof. Al. Ji- ránka, nejen pobavily, ale i upoutaly pěkným před- nesem a provedením, takže blahopřáti můžeme ze srdce k úspěchu p. prof. Jiránkovi, jehož tím dosáhl. Netřeba snad podotýkati, že nová salva pollesku která provůzela každou píseň, potvrzuje naše slova Jako v pohádce oclli se diváci, když na 500 děti v různých krojích provedlo výjevy báchorkovité ze člyř ročnich dob „Od zimy do jeseně.“ Slova p. Jos.

K Groš Filipov Mikulaš Král Václ Bernášek profesor Al Jiránek

20 article

Koštálka provázena byla zpěvem, reji a tancem kvě- úinek (konvalinek, sněženek, lilii, růží atd.) at s plným úspěchem. Panu MUC. Boh. Jůzovi plně se podařilo, že na chvíli cítili jsme se v té roční do- bě, kterou právě nám předváděli jeho svěřenci. An míst svých nechtěli nejen mali, ale i velcí diváni opustili, když vše bylo skončeno a když páni po- řadatelé nás vybízeli k odchodu ze sálu, by je, mohli vyvětrati a uspořádati k divadelní produkci „Kovzelné střevíce“, jež hrála se o 3/4 6. hodint večerní. Mezi tím bylo i jinde na ostrově rušno a živo V malém sále konalo se liliputánské divadlo. Co máme vám o něm říci? Nikdy snad nebylo poci- ťováno tolik, že tento „malý sál“ je opravdu tal malý, jako právě včera. A což kdybyste byli spatřili příjezd „sultá Abdula Hamida ve společnosti secesních rytírů, kte rý připlul krátce po 3. hodině přímo z Cařihradu ve svém vlastním aeroplanu na ostrov Žofinský Malé drobotině div oči z důlků nevypadly! Vidím, že snad nebylo by ani konce, kdybych měl vám vše podrobně vypisovati o lovu na suchu, podivné „moderní mezinárodní střelnici“, o loutko- vém divadle, o jízdě na osliku a na koni, nebo na motercvém člunu, o doplňovací tombole atd. atd. To prostě nelze, přijďte dnes a přesvěděte s samil Jen něco ještě nesmím zamlčeti: koncert praž- ského pěveckého spolku „Hlahol“, damského i muž- ského sberu, který osobně řídil sbormistr p. prol. Ad. Piskáček, Byla to skutečně pravá pochoufka hudební.

Koštálek Jůza Hamid Piskáček Cařihrad

21 article

Nejen o zábavu a o duševní požiíky bylo na této slavnosti s plným úspěchem při vzorném po- řádku postaráno, ale i o tělesné občerstvení. Byl to zejména skvělý buffet, mlékárna, cukrárna, vinárna, výčep piva a ještě jiné stánky, ve kterých obětavý damský výbor s pí. Pavlinou Bauerovou, neunavnou svou předsedkyní v čele, podával za velice mírně ceny vělmi slušně a dostatečné občerstvení. Lácea dobrá jakost zboží byly příčinou, že všechny stánky měly hojný odbyt a nejsou-li nad obyčej velmi doble zásobeny, jistě brzy vyvěsí dnes tabulku „U sněde- ného krámu. Když večer se setmělo, bylo nám popřáno v „malém sále“ nahlédnouti do života dětí na osadě. Rada obrázků fotografických, jež zachytil ře- ditel osady p. Jul. Tikovský a která byla skioptiko- nem promítána, uvedla diváky do jiného, nám větši- nou neznámého světa. Viděli ten zdravý, nestrojený. přirozený život malých kolonistů. Zdálo se nám, že jsme mezi nimi, že s nimi jdeme, zpíváme, kou- páme se, slavíme hráze atd. atd., že jsme opět na cbvíli dětmi. V té chvíli plně vykonala svůj úkol slova úvodní básně Terezy Mollanové.

Bauerův Jula Tikovský Mollanová

22 article

Přál jsem si, kdybych tak mohl malý žofinský sál rozšířit, aby ten život, dýšíci z obrázků, mohl viděti všichni, i ti, kteří nechtějí jej viděti a jsem přesvědčen, že by pak jiné měli mínění o účelu a činností českých feriálních osad, které v těžkých poměrech a při tichě, nehlučné práci ročně na 600 dětí pražských a okolních posílají na český venkov na zolavenou. 600 dětí! Velice slušné číslo. Ale ko- likrát ještě 600 rovněž tak chudých a potřebných dětí je z tohoto dobrodiní vyloučeno jen proto, ž není — penězl Přijďte proto dnes v neděli všichni na Žotín a přispějte českému dítětií Včerejší slavnesti zůčastnili se zejměna take okresní školní inspektoři pp. Michlaz Prahy, J. Lib- cký z Král. Vinohradů a B. Halaburd ze Smíchova.

Král Halaburd Libra Smíchov Michlaz Praha

23 article Červnové slavnosti.

Červnové slavnosti. Praha — Duchcovu a Mostu. (19.—20. června.) Přece koncerty na slavnosti Praha Duchcovu a Mostu. Odborové sdružení hn- debníků království českého svolalo v pátek zvláštní schůzi, na níž pojednáno o stanovisku vůči Jednotě po odřeknutí účinkování vojeuských kapel sborovým velitelstvem. Usneseno jednomystně sestaviti dva or- kestry, které by umožnily koncerty a uspokojily i nejpřísnější požadavky v oboru hudby. Za lím účelem vyšlou v korporaci této sdružení kapelníci po několika hudebnících a sice nejlepších silácb. Timto fakl m zajisté prospělo sdružení nejen sobě, ale i Jednotě, která abstineneí vojenských kapel byla v nepříjemné situaci, a zabezpečilo si přízeň české veřejnosti pro další boj proti vojenským kapeláma jich systěmu. V pondělí 7. června koná Odborové sdružení hudebníků schůzi, na níž budou pevně sta- noveni nejen účinkující, ale i program. Scbůze kona se o 8. hodině večerní v hostinci su Pokorných«. Umělecké bračky věnovalo slavnosti České hračkářské družstvo v Hořicích. Jsou to vesměs pů- vodní svérázné, ze dřeva řezané a vypalované hračky domáckého průmyslu. Serie jich jest vyložena ve výkladu závodu s nákrčníky pl. Elišky Trávníčkové ve Spůlené ulici čís. 24 (palác po- jišťovny), na což interssenty upozorňujeme.

Trávníček Praha Duchcov Most Hořice Spůlený ulice Praha Duchcov Český hračkářský družstvo

24 article

Návrh na orginátní dopisnice ke slavnosti Praha — Ducheovu a Moslu provedl zdařile akademický maliř Karel Reisne na žádost paní Jarosl. Bártové, členkyně slavnost- níbo výboru. Original představuje zosobněnon Prahu, jež ujímá se hornického hocha v kroji a děvčele v kroji národním. V pozadí alegorie jsou Hradčany. Poblednice budou provedeny ve třech barvách jistě pro svůj ráz i uměleckost budou bojně použí- vány ku pozdravům ze slavnosti. Tombolu opravdo v nevídaném rozsahu po- dařilo sa sestaviti dík štědrým dárcům, jielž pří- spěvky jsou opravdové hodnoty. Dárcové budou do- poručení v slavnostním programu, který bude vydán v nákladu několika tisíc exempla řů. Další dárky při- jimá výbor slavnosti Praha—Duchcovu a Mostu Praze- II., Spálená ul., 26. Umělecké stánky provedeny budou dle návrhu člena slavnostního výboru, akademického malíře, Karla Štspfra, který již své návrhy výboru ze schválení předložil. Biografické obrazy promítány budon po oba dny při slavnosti. Frvý den v malém sále ostrova Žofinského, druhý den pak na Střeleckém ostrově pod širým nebum. Promitání provede zdarma s ne- všední ochotou p. inž. Kříženecký.

Reisne Jarosl Bárt Original Štspfr Žofinský Ing Kříženecký Praha Hradčany Duchcov Most Praha II

25 article

+ Znšvohra Národního divadla Dánský komorn pěvec pan Vilém Herold ziskal si u našeho obecenstva svým uměním takové obliby, že je vždy vllaným hostem. Lze leď řici, že je ve svých výko nech tak rozmanitým, že neunavuje. Netvoříť podle pouhé šablony, není sterentypní, naopak, postavy jeho žijí na jevišti vždy plným životem. Proto ne musí pěvec ani sháněti se jsn po rolich parádních. může si k pohostinskému vystoupení zvolit třeba episodní figuru jakou jest básník Rudolf v Pucci nlově »Bohémě«, aniž by se mu bylo obávati úspěch. Jeho umění jest přiliš výrazné, samostatně tvoříci, než aby zaniklo i v takové mosaice výjevů postav, skterou podavají vytržené listy z Murgerových »Scén ze živola boběmského«. Jeho Rudolf je po- někud emfatičtější, pathétičtější, důležitější, než uvyklo nás naše domácí realistické pojímaní. Too rozdíl plemenný. Řekl bych též, že více zpívá, kde naši umělci v slohu veristickém kloní se spíše k mluvozpěvu. Toť jeho rozdil stylový. Ale protu není postava jím vytoužená o nic méně ve svém ko- nečném výsledku živatnou. Vzprůžuje ji zejména citová stránka, jež v něžných výjevech s Mlimi, po- dávanon mistrně pí. Boguckou, uchvacuje vrouc- ností. Zde také skvostný hlas p. Heroldů v, lenor mocný mužný a přece i měkké milostnosti schopný. rozvljí se v plné své kráse. — Předslavení, řízené kapelníkem p. Pickou, bylo vůbec velmi zdařilé sluší z ostatního souboru, vesměs přilehavě zapada- jícíbo v rámec hry, Jeda že by místy žádoucí byla ještě přesnější rythmičnost, jmenovati za všechny aspoň Musellu sl. Ungrovy, z dosavadních snad její nejpovedenější roli, v obém smyslu, a tempera- mentního Marcela p. Benoniho.

Vilém Herold Rudolf Pucek Murgerův Herold Picka Ungrův Marcel p Benoni Znšvohr národní divadlo

26 article

+Smetanův cyklus. Na zakončenou obdrželi jame nové obsazení, výpravu i úpravu »D v o vdov«. Olázka úpravy »Dvou vdov« byla poslední dobou častěji ventilována, a mínění stojí proti sobě ostře. Jední žádají bezpodminečně originál, druzí po- ukazují na praklické výsledky úpravy Novotného, jež se osvědčila, zajistivší dílu trvalý úspěch. Předně jest důležito konstatovati, co dlužno pokládati za originál: zda prvé zpracování Smetanovo z roku 1873—74, či transformaci z roku 1877, při níž Sme- tana veškeru prosu nahradil recitativy, do prvého dějství napsal nové finale, do druhého přidal Lidunku a Toníka, jež v původním tváru librela vůbec nebyly. a Podhajskému přikomponoval vstopní píseň; či ko- nečně změny a přídavky z roku 1881 pro uvedení na jeviště hamb irské s lextovou úpravou Felsovou. Myslím, není pochyby, že pojem originálu nutno tu rozšiřiti na všechny změny, jež s dílem podníkl sám jeho tvůrce, a poslední jeho redakce že musí nam platiti za originál. Zastancům originátu odpadají pak přirozeným důsledkem všechny libretistické změny i Felsovy, pokud Smetana sám se jim nepřizpůsobil (na př. nutno zavthnouti vrácení děje do Francie, přijati však možno rozdělení na tři akly a nově terceto), i změny Novotného, které nad to neopra- vují jen texl, nýbrž přestavují konsekuci čísel, obno- vůjí mluvený dia og, dokonce za molivu zákolanské budují scěnicky i hudebně novou scénu (se šatečkem). opakují a vypouštějí dle libosti. Když Fibich jako operní dramaturg uvedi v život druhý cyklus Smneta- nův (1899), vrábil se uvědoměle k Smetanovu znění s recitativy. Bohužel čin nenašel v obecenstvu oblasu.

Smetanův Novotný Lidunka Podhajský Fibich Francie Smnetnův

27 article

Dilo nelibilo se nyní tak, jako v libretisticky sou- středěné úpravě, a praxe divadelní nucena byla opět ji vyhledati. Za nynější správy dáno »Dvěma vdo- vám« nádherné roucho empirové, které však nesou- hlasilo s lextem, kde mluví se o volbách, emancipaci moderní pušce atd. Úprava nynější nalezla zlatou střední cestu. Za- chovává slavboa postup původního scenáře a tím odráží výtku neslohovosti, jež stíhala přemísťování jednotlivých čísel. Zabraňuje vníkání cizí komposic v dílo Smetanovo, ale i zbytečná opskování a vy nechávání. Zachráněn především výjev zatýkací k němuž se vztahuje ouvertura a který již proko tvoří důležitou součástku díla. Ale na druhé strané podrženo zlepšení texlu a mluvy, dosažené úpravo Novotného a podržen« též prosa jako ve znění prvol uím, která jest bystřejší nežli recitativy, jakkoli umě- lecky cenné a zajímavé, srozumitelnosti svou a sviž- ností zvyšuje dramatický zájem a kromě toho působí skoro slohověji v opeře konversační, jakou represen- tují »Dvě vdovy«, dílo plné uhluzenosti a noblevy. Návrat k původnímu postupu scén vyžadoval ovšem iednoho. bez čeho sotva kdv přijatelným slalo

Smetanův Novotný Dila

28 article Hudba.

Hudba. by se ono bezslarostné promichávání živlu salonního s lidovým, jež nejvíce vadilo originálu a vedlo k pře mýšlení o jeho nápravě. Je to scénická výprava, jež musí přirozenými, či aspoň pravděpodobnými činti výjevy lidové. A to se tentokrát podařilo. V prvém jednání mistrně přeložením scenerie do nádvoří před zahradou a na terasovité schodiště zámečku, ve třetím jednání úpravou vzdušné verandy. Kostymace vrátila se do let šedesátých a režii p. Polákově podařilo s vykouzliti obrázek skvostné starosvětsté vůně z dob mládí našich maminek se zv-novilými sukněmi bohatými kadeřemi Nastudování hudební má opět všechny přednosti delikátní ruky p. Kovařovicovy, jmenovitě v or chestru, jenž předstibuje v jemnosti a jasu. Také obecenstvo neustalo, až zlomilo odpor jeho skrom- nosti a vyvolalo si jej po prvém jednání před rampu. Obsazení, jakkoli jen šest sil vyžaduje, nebylo při dnešním stavu našeho personálu přece jen lehkou věcí, zvláště když postrádáme dnes operní subrelty, již úloha Karoliny nejlépe by slušela. V tom ohledu jest výkon pí. Kavallárové dosud nezapomenutelným. Novou byla Anežka pí. Bobkové a slušela jí pře- krásně; těžko říci, kdy byla poetičtější, zda ve svém smutku, neb ve svatebně bilých šatech. Dala úlore její lehce sentimentální podmalování znamenitě. Rov- něž svým byl p. Šindler jako Ladislav. Pečlivě pro- pracoval úlohu, měl by však účelněji zacházei s hlasem, přeje-li si jeho rozvoj a ne zkázu, a také více tepla měl by ve své lyrické výlevy vložiti. Po- prvé potkali jsme se s hostem sl. Šlechtove n, jež zpívá i hraje Lidku dosti nenuceně. Ze známéh obsazení zaslnhuje zvláštní zmínky p. Polák poněvadž činí Mumlala figurou stále životnější typičtější.

Polákův Kovařovicův Karolina Anežka paní Bobek Šindler Ladislav Lidka Polák

29 article

»Dvěma vdovami« vyvrcholen byl cyklue lelošní velmi šťastně. Šeí opery ukázal opětně, jak na srdci mu leží velký odkaz Smetanův a jak roz- umí propagaci ryzího umění. + Vynález českého umělce. Vynikající klavírn virtuos a učitel český, ředitel hudební školy Adol Mikeš, theoretickými a praktickými studiemi pře svědčil se o nedostatcích dnešních rovných kla viatur při stavbě klavírů: hráč je nucen přizpů- sobiti se tčlem nástroji. Reditel Mikeš dospěl opa ného poznání — nástroi dluzno plizpůsobiti hráči Výsledkem jeho reformních snah bylo v 10ce 190. sestrojení obloukové klaviatury, v níž hráč zaujímá střed tetivy, maje všude stejné daleko klá- vesy pod rukama. V obloukové klaviatuře boční sklánění těla, natahování paží, otáčení rukou a spo- jené s ním seslabení důležitěho pažního a bederního svalstva omezeno na míru nejmenší. Již v roce 1903 obrátil se řed. Mikeš k nejpřednější firmě pro stavbu klavírů v Rakousku, L. Bösendorferovi, s ná- vrhem zbotoviti klavíry s obloukovou klavia turou Novou myšlenku českého umělce stihlo však tehdy nedůvěřivé přijetí. Bösendorfer, zvyklý vlivem dvot největších světových vrituosů, Liszta a Rubinstein pokládati nynější sestrojení kiaviatury za vrchol do- konalosti, poukázal řed. Mikše do Berlína o dobro zdání k univ. prof. Osk. Fleischerovi a redak- toru časopisu „Zeitschrift für Instrumentenbau“

Smetanův Mikeš L Bösendorfer Liszt Rubinstein Mikš profesor Osk Fleischer Rakousko Berlín Šeum opera hudební škola Adol Mikeš Zeitschrift für Instrumentenbao

30 article

Pavlu de Wittovi, a k jiným. Oha uvedení znalci zschovali se však také nedůvěřivě k návrhu ředitele Mikše. Teprve známý spisovatel díla „Die natürliche Klaviertechnik“, R. M. Breithaupt poznal v idei českého umělce Kolumbovo vejcea ve svém písemném dobrozdání nazval její provedení nejvýš prospěšným. Řed. Mikeš nedočkal se však ani potom u Bösendorfera uskutečnění svého ná- vrhu. Český hudební svět bude dnes s řed. Mikšem vedle jistého roztrpčení sdíleti zajisté také uspoko- jení nad konečným úspěchem jeho snah: po šesti letech nepovšimnutá myšlenka jeho provedena přece Neuskutečnil ji však. bohužel, podnikatel český, ani rakouský ale cizí. Řed. Mikeš dostal dne 16. kvělna od ředitele konservatoře v Charlottenburgu, zname- nitého theoretika německého prof. Maxa Batl ka tento, pro celou českou veřejnost zajímavý dopist „Velectěný pane kolego! Včela byl zde (v Berlíně v hotela „Bristol“ vystaven nový klavir s oblou- kovou klaviaturou (Bogenklaviatur). Zdá se, že zřízen je docela dle Vaseho plánu: klavia- tura je sestrojena v obloukovém tvaru, střední klupky jsou trochu užší, než klávesy krajní. Nástroj byl zhotoven továrnou Ibach syn v Balme- nu. Klaviatura je pro Německo již pa- tentována, zdali také pro jiné státy — nevím. Hráli na něm již virtuosové Tauz a Dohnányi. Vzdal jste se již docela svého projektu? Se vřelým pozdravem Váš Battke.“ — Jak očividno, vlastní český vynálezce obloukové klaviatury v dějinách stavby klavíru zmizí vlivem národní nevraživosti za novým vynálezcem německým. Ale v našich ru- kou je desti dokladů, že vlastním, prvým vynález- cem obloukové klaviatury jcst umělec a učitel — český.

Pavel Witt Mikš Breithaupt Kolumbův Mikeš profesor Maxa Tauz Dohnányi Charlottenburg Berlín Bristol Německo

31 article

+ České pěvecivo do Lublaně. Do Ústřední jednoty zpěváckých spolků došly právě z Lublaně obrovské plakáty, jež si zástupci pražských spolk v tajemnickém úřadě v domě Hlah lu v pondělí, úterý, středu a pálek vždy od 6—8 večer vyzvedněte. Tamtéž vydavají se party společných sborů, podrobn prospekty, právě vydané a sdělují se veškeré infor- mace. Spolky mimopražské vyzvedněte si poštou za- slané prospekty ve svých místnostech. Lhů ta při- hlášek, provázených určeným v prospektu obno- sem, stanovena do 16. t. m. Vedle ohlášených již spolků českých vyšlou dále četnější depulace »H! a- hol« v Taboře a »Lumíre na Pankráci. Referátem o založení »Svazu slovanského pěvectva« pověřen jednatel Ústřední jednoty zpě- váckých spolků českoslovanských pan Jarosla Tureček.

Tureček Český pěvecivo Lublaň Tabora Pankrác

32 article

+ K zachování České Filharmonfe. Tak na- zývá se brožurka, kterou České filharmonické Druž- stvo vysvěluje pozadí útoků poslední dobou prot »Č. F.« namířených. Brožurka tato, jejíž vydáním Č. F. D. předem již odmítá další polemiku, poklá- dajíc tím celou záležitost pro sebe za skončenu, byla interesentům rozeslána. Reklamace vyřizuje kan- celář Č. F. D. na Václavském nám č. 53. + Smetanovy »První písně« zpívány byly s vel- kým úspěchem v Praze, Plzní a Brně a dojdou syní jistě hojného rozšíření po vlaslech českých. Sešit se 6 těmito písněmi za 3 K vyšel nákladem Umé- lecké besedy a prodává se v každém knihkupectví obchodu s hudebninami, jakož i v administraci Hu- dební Matice (Umlecké besedě) v nových místnostech v Praze-II., Jungmannova tř. č. 39. Tam dostati lze klavírní výtahy oper i ostatní uměleckou pozůstalom Smelanovu a »Smetanův sborník«, obsahující nnož- ství nových příspěvků ku poznání života a dlla m- strova. (Cena 1 K 60 b.) + Kovařovicova opera »Na starém bělidle« vyjde jako letošní publikace sbírky klavrnich ýtshě »Hn dební Matice« Umělecké besedy. Vydavalelstvo vypi be

Smetanův Jungmannův Václavský já Praha Brno Český filharmonický družit Č . F Hu Umlecký beseda II Kovařovicův opera dební Matica Na starý bělidlo