ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 765667e0-8d70-11dc-9160-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 33, person 109, work 1, org 5
1 masthead
olne
2 masthead
001 navno
3 masthead
I TOHA
4 masthead
nnloo
5 masthead
Ročník XXXXIX.
6 masthead
sellrí hutella t-
7 masthead
V Praze, v neděli 6. června 1909.
Praha
8 masthead
ou a sli ndut sa vásra alednnr vvt nr kíe
9 masthead
Číslo 154.
10 article
nai Na ranní avečerní liety předplkci se V Praze v administraci Ba Lěale na čtrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na niěsse. na čtert leta : . . . 7 K enh ve fliálkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K o dvoji zásilko na měsin, Ba čtvrt ieta
Praha
11 article Dnašní čísle pre Prahu le o 20 stranách.
Dnašní čísle pre Prahu le o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 7. června v ob vyklou hodinu polední. Po černém pátku vlády Bienerthovy. Pýcha předchází pád. A přímo sarda- napalská pýcha nadýmala od Aehrenthalova bosenského »vítězství« a Vilémovy návštěvy Vídně prsa všech těch německých » půlpánů« týjících v této říši z protekce a milosti vlád rázu a typu Bienerth, Haerdtl, Schreiner, Hochenburger. Mněli se býti opět pány par lamentu, vlády a Cislajtanie, chytali vítr do plachet svých zeppelinských létadel a hrozili nám Čechům zdrcující porážkou na celé čáře A zatím, nastojte: utržili sami i se svým protektorem od těch zhrzených, potupených a pokořených Slovanů v parlamentě z ne- nadání tak říznou a zdrcující porážku, že se zlostí a bolestí svíjejí jako ta nabodnutá saň pod kopím sv. Jiří pod dómem svato vítským. Vskutku, byl to pravý »černý páteke kabinetu Bienerthova a jeho hrdopyšných nemeckých »manův«, když opposice slovan- ská se sociálními demokraty po dvakráte zvítězila proti vládě a jejím německým mamelukům a byla by zvítězila na- jisto i do třetice rozhodně, v samé otázce meritorní, kdyby nebyli vládní pří- vrženci ve své tisni vysáhli k násilné ob- strokci, až svým hlomozem a spektáklem infernálním schůzi parlamentu rozbili. Ano to byl jediný prostředek, jakým pro tu chvíl odvrátili od vlády Bienerthovy a od sebe třetí, nejtěžší ránu.
Bienerthův Pýcha Vilémův Bienerth Haerdtl Schreiner Hochenburger Cislajtanie Čecho Jiří Vídeň
12 article
Kdyby v pátek byl seděl na stolci před- sednickém nestranný a celý muž, který by by dovedl proti soptícím všeněmeckým rváčůn a la Wolf, Kroy a Mühlwerth osvědčiti energi k hájení důstojnosti sněmovny, není pochyb- nosti, kterak by bylo hlasování o obsahu ná- vrlu Šusteršičově dopadlo. Ale na stolci před- sednickém sedí z dopuštění Polákův německý křesťanský sociál dr. Pattai a ten ovšem mile rád vyhověl tomu německo-vládnímu roz čilenému sboru volajícímu »Schluss ! Schluss!. i odročil před ktitickým hlasováním schůz do úterka, aby zatím pánové získali času a se hnali a zmobilisovali k záchraně vlády, kde kterého invalidu. Mají prý jich v zásobě na 80 Pomocí jejich prý v úterý opět nad námi vybrajou a bude zase dobře, jakoby se jak živo nechumelilo.
Wolf Kroa Mühlwerth Polákův doktor Pattai Schluss
13 article
»Vítězství oposice bylo pouze nahodilé«. utěšuje se vladě oddaná žurnalistika vídeňská a bylo prý umožněno pouze tím, že na 86 německých poslancův odjelo domů. »Oposice slovansko-sociálně demokratická«, pronáší se p. dvorní rada Bachmann, oddávala by se ilusi, kdyby doufala, že německá levice nemůže již vládě postaviti většinu k služ bám; vělšina ta trvá dále; což lze číselně dokázati, i jest toliko věcí parlamentní tak- tiky, aby se ji umělo využíti. Však též vláda by měla se své strany se přičinit o zří- zení této většiny. — Podobné rozumy pře- vládaly též ve včerejší schůzi výkonného vý- boru německo »liberálních« stran Pátečním porážkám vlády netřeba prý přikládati tak příliš velkého významu, jak oposice činí. Jde prý o pouhé náhodné většiny, jaké se objevily již také za jiných případů. Při- činou porážek byla prý nedbalost četných německo liberálních poslanců, kteří nena- davše se nebezpečí, odjeli předčasně domů. Také proti vládě reptáno, že prýo svých záměrech nezpravuje německé vládní stranšy v čas. Nuž navzájem reptá opět pan Bienertl v dnešním oficiosním »Fremdenblattu« na ně- mecké své mameluky, že se dali překvapi
Bachmann Bienertl Fremdenblatta
14 article
a nebyli na boj připraveni. »Stranám dobře zřízeným,« zní mrzutá vládní důtka, »nesmí scházeti ani jediný muž, jdou-li k hlasování. Před bitvou nedává se žádná dovolená, ba nedává se ani před důležitými manévry.« Za obstrukci, k níž vůdci většiny pp. Ebenhochové, Gessmannové, Liechtensteinové a Grossové s Wolfy, Kroyi, Mühlwerthy pro záchranu vlády vysáhli, se vláda přímo stydí. »Fremdenblatt« nazývá to skutkem zcela neobyčejným a velmi nepotěšlivým, že vládní většina rušila obstrukcí jed- nání sněmování, až vynutila jeho konec »Nikdy«, kárá, »neužila ještě většina takového prostředku, který nálezi menšině.« Ještě více než sama porážka vlády Bie- nerthovy hněte však německé »generálštáb- níky« ta okolnost, že část kola polského totiž polská strana lidová, v pátek před hla- sováním šmahem ze sněmovny vyšla a tím z vládních služeb vypřáhla: »Nikoli parlamentní porážka vládya jejich stran jsou události včerejška, nýbrž přechod části kola polského d oposice«!.. teskní dnes »Neue Freie Presse«: »Odluka polské strany lidové od většiny jest zjevem ještě důležitěj- ším, než sám útok, podniknutý na maďar. skou agrární banku a než resoluce proti ní podané. Toto drolení se vládní vět- šiny nepřestane, nepřestanou-li pří- hody, jaké uzřel včerejší den, kdy nevelel parlamentu ministerský předseda bar. Bie- nerth, nýbrž pp. dr. Kramář a dr. Šu- steršič, ačkoliv podle seznamu vládní strany mají dohromady většinu 30—40 hlasů«. Jaký dojem konečně učinil »černý pátek« vlády Bienerthovy na politiky strany kře- sťansko-sociální, obráží se jakov zrcadle v kázáníčku, jež čini orgán strany té »Reichspost« dnes svému patronu.
Ebenhochová Gessmannová Liechtenstein Gross Wolf Kroyi Mühlwerthy doktor Kramář Šu Bienerthův Bie Neue Frei Presse
15 article
»Včerejškeme — píše — »dána vládě důkladná lekce. Chef vlády musí konečné poslechnouti pokynů, pravících mu, že ny- nějí většina vládní nestačí, aby na ní byl vybudován systém a že, chce-li vládnouti parlamentně, musí svoji většinu zvětšitia zpevniti. V Rakousku nelze vládnouti proti Němcům, ale také nikoli proti Polakům, ni- koliv proti Vlachům a nikoli také proti Čechům a Jihoslovanům. Lojální a vla- stenečtí živlové národů, pokud možno všech, musí býti přibrány a dány do služe vlasti. Odpuzení poslanců, kteří byli dříve spojení ve slovanskému »Centru« (byli to čeští klerikálové, slovinšt klerikálové a jiho-slovanští liberálové) bylo zbytečnou chybou. Byliť vydáni nevypočí tatelným rozmarům pana Stapinského a ná hodou dostali se do včerejší nepíijem ne situace. (!) Napraviti chybu však není ješte pozdě.«
Němec Polak Vlach Čecho Jihoslovan Stapinský Rakousko
16 article
Nepodobá se však tomu, že by většina kabinetu Bienerthova chtěla si tuto radu kře sťanských sociálů vzíti k srdci. Naopak z projevu jednoho z německých její ministr v dnešním »N. W. Tagbl.« prosvítá, kterak pp. Bienerth, Haerdtl, Hochenburger, Stürgkh a Schreiner domnívají se býti tou měrou jisti přízně a důvěry koruny, že s lhostejností souverenní troufají si shlížet na všechny oposiční projevy sně- movny lidové jako na neškodné bračky »Politického účinku výsledek hlasování (pátečního) miti nebu de,e pravil nejmenovaný aktivní ministr k re- daktora »N. W. Tagblattu« určitě: »Nebot nynější kabinet, třebas měl ve svém středu též několik parlamentníků, není žadnou par lamentní vladou, nýbrž děkuje za svůj vznik důvěře koruny a strany, které jej dnes pod- píraji, připojily se teprv později na základě pregramu vladního... Věta statního základ- ního zákona, že ministry jmenuje a propouští císař, platí u nás ještě v plné míře. Poměry parlamentní mohou sice na výkon inlomi Jmnbenzdí
Bienerthův N W Tagbl Bienerth Haerdtl Hochenburger Stürgkh Schreiner N W
17 article
tohoto práva koruny v jistém obledu působiti. ale nikterak ne rozhodně. Nahodilý výsledek hlasování nemůže tudíž pro život ministerstva míti významu rozhodujícího.. Vláda může proto s jistým klidem i dalším událo- stem pohlížeti vstřic, ba i kdyby dostavily se návrhy obstrukční, nebude tím kabi net vytržen ze svě rovnováhy. Nikoliv vládě. nýbrž státu povinen jest parlament povolie rozpočet státní. Do konce června jest pak dosti času k tomu. Nové rozpočtové provisorium nepo važuje vláda ani za nutné, ani za slušné Bylo by smutné kdyby pro to došlo ke sporu. Kabinet sice učiní vše, aby se mu vyhnul, ale báti se ho nepotřebuje.« — Oproti této absolutistické mluvě, která tak pyšně a beze všeho ostychu připomíná lidovému parlamentu rakouskému jeho ubo host a malomoc — na ručest odpovídá pro- volání svazu sociálně demokrati- ckého: »Vláda, která může tráviti svůj život jenom pomocí obstrukce svých vlád- ních stran, pozbyla prava na exi- stenci.« a a My pak dodáváme: Třeba že nebyl kabinet Bienerthův vladou parlamentní, však proti oposici většiny ra kouských národů nemůže se dloubo udržet. Na to není žádne assekurace !
Bienerthův svaz sociálno demokrat
18 article Slovanské porady.
Slovanské porady. svo 4 ži et Petrohrad, 29. května. (Pův. zpráva „Nár. Listů) e B. Včerejším dnem skončeny porady petro hradské. Dnes sejde se výkonný výbor zvolený pražským sjezdem, aby vypracoval resoluci shrnující výsledky sjezdu. Řakli jsme již, že možno mluviti o plném a dobrém výsledku po rad. Právě tak jako ruský politický život jest ještě v kvasu, ale přece jen zřejmě již se rý- sují na obzoru budoucí půlitická seskupení. stejně jest toma i s otázkou slovanské vzájem- nosti. Z cítů spěje v život. A k tomu možno shledati upřímnou vůli na všech stranách. Dnem veliké změny nenastávají a také se slovanskou myšlenkou nebude jinak. Ale tolik jest jisto, že se ruská veřejnost svými nejlepšími lidmi představileli postavila na stranu slovanské ideje. Bylo to možno zříti na včerejším slavno t ním banketu, který ustrojil spolek slovanské vzájemnosti a na kterém zastoupeno bylo Rusko politické, vědecké, umělecké i ofieiáfnt. V pravdě skvělá společnost sešla se na počest slovan ských hostů a hluboké slovanské citění bylo zřejmo ze všeho toho, čeho jsme byli svědky Takové projevy, jaké staly se na poradách včera na banketě, zavazují: to se zde eftí chápe.
Petrohrad Rusko
19 article
Před banketem a při něm koncertova hudební sbor carský za řízení našeho milého krajana Hlaváče, který se zde těší všestranným sympaliím. Provedeny byly skladby vynikajícíeh slovanských skladatelů, mezi nimi i českých jež předneseny bezvadně. Řudu připitků zahějil Krasovský. Vzpo- míná prážských dnů, krásných a drahých. Da- kuje dru. Kramářovi, Hribarovi a Glébovickému za jich zájezd na Rus, poněvadž důsledkem jeho nastal nový rozmach slovanského cítění. Vzpomíná hislorie české, prací našeho národa a touží, aby na podklad práce sešlo se Slovan- stvo. (Hudba hraje »Hej, Slované !«, což bouř- livě aklamováno; plseň ta vůbec zdomácněla) Dr. Kramář děkuje za vlídné přijelí slo- vanských hosti. Děkuje za vroucí slova o Praze. Co tam bylo, toho nelze zapomenouti v celém životě. Byl pessimistou, jeda nyní na Rus. Sku- tečnost však přesvědčila ho o nesprávnosti toho Slované sešli se tentokráte ve snaze po pravdě si řící svoje strastí a boly a závérem bylo po- znání, že nutno na dráze nastoupené dále pra- eovati. Dnes neni nihoho mezi námi, kdož by mluvil proti dání práv všem slovanským náro- s obez oddot z 1M olrn0 v oobole e voenolou odlenklled věle Dianav
Krasovský Hribar Glébovický Slovan Kramář Rus Praha Slovan
20 article
dům. Vytýká se nám, že prací ve smyslu slo- vsnské myšlénky ohrožujeme mír — právě proto že chceme mír, chceme silné, mocné Slovanstvo — slabé Slovanstvo jest nebezpečím pro mi Proti německému bloku od Baltu do Adrie nutno postaviti silné Slovanstvo. Věříme v nové Rusko silné ruskopolskou shodou, silné Rusko přesvěd čením jeho slovanských národů o nutno sti jeho Připijí za velikost a slávu ruského národa (hudba hraje »Bože, carja chrani« — což bouřivě akla- mováno). Předseda dumy Chomjakov. Nemnoho by se mu chtělo říei. Dr. Kramář pravil, že se obával, aby útlé květy slovanské práce nezničil mráz. Nebojí se mrazu, po něm bývá tím mo- hutnější rozvití. Po staletí bylo Slovanstvo roz- chváneno a porobeno — za rok má nastatí plný obrat? Toho ani nelze si přáti, poněvadž jen organický rozvoj jest zdravým. Ve veřejném mí- nění ruském tak mnohé v posledních měsících se změnilo, my Stované od boje vzájemného dostali jsme se ke klidnému rozboru svých otázek. My Rusové Polákům podáme ruku k smíru, my chcsme, aby plným životem národ- ním se rozvinuli. V tom směru budeme praco- vati. Pije na zdravi »drabého, bratrského pol- ského národa« (hudba hraje polskou hymnu »Z požarů dýmem«, jež bouřlivě pozdravena) Hr. Olizar děkuje za srdečná slova Chomjakova. I u Poláků není nenávisti k ru skému národu — chtějí sílu a mohutnost rask říše (potlesk).
Chomjakov doktor Kramář Rus Polák Balt Adrie Rusko Hradec
21 article
Krasovský připljí srdečnou řečí dal šímu rozvoji Čechů, které všichni slovanští ná- rodové milují a kteři se obrodili právé jen slovanskou myšlénkou. (Hudba braje »Kde do- mov můj?«, jež přijata bouřlivým potleskem) Dr. Scheiner pozdravuje jměnem če- ského sokolstva sokolstvo ruské. Silou ducha i těla, silou duševní práce k osvobození — toto heslo, na němž spočívá i tvoři sokolstvo, platí pro veškero Slovanstvo (bouřlivý souhlas hudba hraje sokolské pochody český i ruský). Bulhar Bobčev vzpomíná ruských armá osvobodivších Bulharsko. Rusko dalo Bulharsku svobodu a dává poklad své literatury a svého vědění. Každý Bulhar čerpá z tohoto zdroje Budouenost Slovanstva není myshitelna bez práce slovanských žen, jimž připíjí. (Potlesk. hudba hraje bulharskou hymnu.) Prof Becbtěrev byl Prahou ohromen Doznal, co značí kultuca a práce. Slované málo se stýkají, jest třeba pracovati k častým stykům Píje na budoucí slovanské sjezdy (potlesk). Srb Košutič vzpomíná posledních mě síců. Když Německo sobě vzalo Elsasko, byl kulurní svět tím ohromen — Bosny nikda ne- opomněl. Stované vždy trpěli, když přišii ve styk se západem, který si jich neváží, ponérad v nich není sily. A síly není, prolože sjedno- cení není. Jest tolik politik, kolik slovanskýeh států, a Slované nesvobodní nemaji politiky žádné! Getmánská vlna se zvednuvší ohlašuje velikou evropskou krisi, kéž pak aspoň nensá- žeme se nepř pravenými. Pije na slovanskou budonenost práce kulturní a hospodářské.
Krasovský Čecho Scheiner Bulhar Bobčev Becbtěrev Slovan Srb Košutič Bulharsko Rusko Praha Německo
22 article
(Potlesk.) febat ov brěle vv Spisovalel Bašmakov vzpomíná ve vzletné řeči domova srbského národa a jeho srbského moře. Ruzvoj Bulharska nechť nám jen připominá i utrpení Srbska. Nasmíme ho zapomenouti, poněvadž bychom pak přestali býli Rusy V Bosně za jeho návštěvy nikdo s nim ani mluviti nesměl — to v dvacátém století Dnes na Něvě ještě možno zříti indiferentism — ale bude rozbit a Srbové pooznají naše bratrstvi (hraje se hlučně aklamována srbská hymna). Posl. Tresi č-Pavičič klade důraz na jednotu Srbů i Chorvatů, jednoho národa- (Hudba hraje chorvatskou »Llepa naša domo- vina«) Generál Volodimirov pije za hlečného souhlasu na zdraví Slovanů, hr. Bobrins k vzpomíná nepřitomných, těžce stihaných Slováko a uherských Rusů, Isakov klade důrazn jednotu idají a snah starého i nového Slovanství nechť oba směry jdou za stejným cíleml V drobném prodeji ranní čislo o sok. . . za th večerni Ve filišlkách na venkov ranní čislo . . . . . . . . . . . 5 h večerni lnseráty platí se hotové napřed Předplacení a inserty příjimá admnistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se téš redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji
Rus Srba Posl Pavičič Chorvat Isakov Bulharsko Srbsko Něva Slovan
23 article
Řadu přípitků končí předseda dumy Chom- jakov vtipným přípitkem na budoucnost ruského Sokolstva. Po hostině uspořádán na počest slovanských hostů koncert, krásné výkony umělců. Náš krajan Hlaváč přednesl na harmoniu překrásnou jm- provisaci na slovanské molivy, umělec carskýeh divadel N. V. Andrejev přednesl Malátovu »Mo- ravskou«, Glinkovu »Severní hvězdu« a slová- ckou plseň, F F. Šolar přednesl na harfé své »Stovanské melodie«, paní A. G Žerebcova-An- drejeva přednesla Chopinovu »Píseň litevskou,« Kovařovicovo »Ptáče« a Rubinsteinovu píseň »Vltr duje«, B Alojz přednesl potom na violoncelu svoji Romanci a Mazurku. Koncert zakončen duetem paní a pána Andrejevých, jež zpívali Glinkovu »Vy nepřijdete«. Výkony umělců došly veliké pozornosti i přijaty potleskem. Hosté ještě dlouho setrvali ve společné zá- bavě. Dr. Scheiner již dříve opustil kruh náš, aby pozdravil polský Sokol. Uvitán zde nadšeně posílil jen staré pásky Sokolů polských a českých a navázal mezi Sokolstvem ruským a polským ku společné práci . . Tím skončeny ofieiálně krásné dny petro- hradské, v nichž opět projevily se síla a kouzie myšlenky slovanské. Zavazují k práci všestranné, věříme v jeji přiští i výsledky. Dnes odjiždíme do Moskvy večerním vlakem.
N V Andrejev Malátův Glinkův F Šolar Chopinův Kovařovicův Rubinsteinův Vltr Mazurek Andrejevý doktor Scheiner B Alojz Moskva G Žerebcov an
24 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. června. (Uherská krise a Slováci.) Hodžův „Slov. Týžden.“ pochy- buje, že se uherská krise náležitě vyřídí, bude li koruna bráti na potaz stále jen členy nynějších panujících stran maďarských. Chce-li se pa- novník dohodnouti s Uhrami — píše „Sl. Týž. — nechť nevyjednává s potrhlými šověny, a e ať apeluje na miliony a zachrání sebe i zemi řád- ným volebním právem... Naše národní strana stojí na stanovisku jednotného, nedělitelného uherského státu, a proto, chtějíc uspokojiti a k polítické platnosti přivěsti též národy nema- darské, dovolává se poctivého, všeobecného vo- lebního práva. Jestiiže nemaďarské národnosti shledají, že i volební oprava je sdělána proti nim a že se nebudou moci uplatniti ani novým vo- lebním právem, vznikne v nich rádikalisinus, který se už nespokojí národnostním zákonem, nýbrž vytýčí prapor slovenské, rumunské a srb- ské národní samosprávy. My — končí „Sl. Týžd.“ — žádáme ovšem politiku zákonitou a nepře- kročili jsme mezi zákona ani v nejtěžších chví- lích, když nůs madarský šovinismus uváděl v po- kušení. Ale po nás mohou přijít jiní. Nechť kor- midelníci maďarské politiky jdou do sebe a uváží, že v Uhrách bude buď poctivé, všeobecné, rovné právo hlasování, anebo federalismus.
Slovák Hodžův Týžden Praha Uhry
25 article
V Praze, 5. června. (Strach o něme- ekou kápsu.) Tisková kancelář rozeslala pul- ským listům obsah článků vídeňských listů, bro- jících proti petrohradské slovanské konferenci a zvláště proti českým účastníkům. „Sl. pol.“ vši- má si v těchto němockých stescích, že jim ne- jde ani tak o politickou část porad, jako o to, že čeští dolegáti v Petrohradě i v Moskvě se zvláštním důrazem upozorňovali na otázky ho spodářské. I posl. Klofáč upozorňoval prý, že Rusové mohli by část svých potřeb kupovati u průmyslníků českých, a ne pouze z Německa.
Klofáč Rus Praha Petrohrad Moskva Německo
26 article
Jest prý to poučující příklad, jak se politick agitace dá sloučiti s věemi obchodními. A v tom asi vězí hlavní příčina nynějšího znepokojení Němců. Čechové, kdysi národ drobných obchod- níků, mění se v průmyslníky a bankéře, jako Belgové. Pomocí novoslovanské myšlenky mohou si hospodářsky podmaniti Rusko. V tom jsou konkurenty Némců. A strach o vlastní kapsu rozhodoval u Němců v politice vždy a rozhoduje ovšem i nyní. V Praze, 5. června. (Záhřebský pro- ces.) Krakovská „Nov. Ref.“ má další úvanu o záhřebském procesu proti domnělým srbským velezrádcům. Účelem procesu bylo, jako známo, zardousiti srbsko-chorvatskou koalici. Pruces však sblížení obou bratrských národů utužil a politické situnci Srbů i Chorvatů prokázal ohrom- nou službu, poněvadž demaskoval všechny živly,
Němec Čecho Srba Chorvat Rusko Praha
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. června. 8— (Kronika.) Slavnosti Gogola na Rus platily velikému předborníku umělecké pravdyn zakladateli moderní ruské literatury. Za pronika- vým pozorovatelem a misírem péra ustupoval po- někud milovník seěny a pěstitel divadelního účinku. Jisto je, aufor »Revisora« a »Ženitby« byl nevyrovnaný divadelník. Lásku k divadlu připášel si už v krvi. Už otec Vasil Afanasievič pořádal ve své domácnosti ochotnická představení, skládal dokonce sám kusy a syn Nikolaj vášeň otcovu sdělil a prohloubil. Hrával jako student a říkali o něm, že má herecký talent. Nebylo těžko mla- dika o tom přesvědčit a jako sta jiných, rozhodi se nástoupit divadelní dráhu. Byl velmi skor- moucen, že ho v Petrohradě k earskému divadlu nepřijali. Vysloupil na zkoušku v tragedii a pokua nedopadl dobře. Nabyl jediný rozený hu- morista, kterého něco táhlo ke smutnohře Smich a pláč, komika a tregika života jsou krevné sestry Však pro osobní neúspěch Gogol na věe nezanevřel. Chápal život přiliš vážně. Osobní zájem třeba podřídit zájmům vyšším. Nemohl-l divadlu sloužit jako herec, chtěl mu prospěti aspoň jinak. A učiníl se divadelním — kritikem. Po té stránce působnost autora »Mrtvých duší« je arci nejméně známa. Však nebyl Nikolaj Vasiljevič kritikemi všed- ním. Všecku důlklivost slova obracel proti sla- bině současného divadla ruského, která se mu zdala být nejvíce na závadu. Vytýkal ruské
Gogol Afanasievič Nikolaj Vasiljevič Praha Rus Petrohrad
28 article
scéně nenárodní směr, vzdálenost života cizáctví obsshu Repertoár byl samé cizi modní zboží, oblíbené francouzské vaudevily, ně- mecké melodramy. Horleno tou dobou nemálo na nedostatek vel- kých hereckých talentů mezi ruským herectvem — Kde se mají talenty vzlt ? odpovídal. Jak se mají rozvijet? Což se jim někdy udá předsta- vovat ruského člověka, kterého by mohli ve svém okoli vidět? Koho pak hrají našo aktěři? Nějaké nevěřící lidičky, ani Francouze ani Němce, ale bůb ví koho, všeliké rozmazlené panáčky — těžko jinak nazvat hrdiny melodra- matu, nemající žádné určité povahy a životnějš tváře. Divná věc! Voláme předevšim po skuteč nosti a jako nasehvál nám strkají pod nos sa mou pitvoru. Ruský život si přejem! Coje našeho nám představujte! Co je nám po Francouzích a po všech zámořských věcech Což je u nás nouze o život, o lidi? Nás sa- motné nám představujíe! . .. Hlasu krilika nebylo ovšem na ráz dbáno Tak rychle věci umění národního nedospivaji Záplava cizoty byla příliš velká a v době prv ního rozvoje příliš nevybnutná. Ještě po deslti letech nejvlivnější ruský kritik Bělinský musi důrazně opakovat výtky z Gogolovy statě »P těrburskaja scěna r. 1835 — 6«. Však na konec přece jen nezůstalo marno volání velikého hlasatele uměleckého hesla »svů k svému«.
Francouz Němec Bělinský Gogolův
29 article
Úkol divadla nepojímal Gogol jednostranně. Současník Gogolův, skladatel Glinka přemila teprv o problému ruské národní hudby a zatím už horovál Gogol: — Jaká opera, jaká hudba dala by s složit z našich národních motivů! . . . Dnes arci heslo národní osobitosti v umění je už hezky odrhnuto v kritické literatuře. Málem už neomrzelo na svých místech. Za to v době Gagolově bylo nové, daleko předbihalo názorům panující současné tvorby. Ovšem nepředstavoval si národní horlite pro ruský národní život a ruské umění žádnou »činskou stěnu« proti všemu, co pochází z ci- ziny. Přál si vidat na ruské scéně, vše co bylo »dokonalého« ve kťerémkoli věku a národě. Ale provedeno také co nejdokonaleji a tak, aby mohli všíchni vídět a mohlo se všem — A tu mluvil z kritika vlastní divadelník Hlásal novotu. Hry na divadle nestačí jen »hrát« ale třeba je »scénovat«. A tomu úkolu nálež zvláštní pozornost. A to bylo tehdy neslýcháno Režii na carských divadlech ob starávali činov- nici z divadelní kanceláře, málem tedy — nikdo Hodnost »režisérská« uplatněna až později. Kritik žádal, co bylo tehdy nevidáno i na zá padě, aby ve hrách životné silných i drobné role přidělovány byly hercům přední řady. Ani v té věci nebylo novému požadavku bleskurýchle vyhověno. Silné pravdy jenom znenábla se ujímaji. Ale jestli dnes ruské umění scé novaci poživá své evropské pověsti, třeba kořinky úspěchu hledat už v kritikách a pokynech Gogolových. Měl autor Revisor a svůj ideálekl — Činoherní soubor nacvičený a sehraný do podrobností jako orkestr, aby byl
Gogol Gogolův Glinka
31 article
radost poslechnout si ho v íckrát po sobě.
32 article
jako poslechneme rádi třeba už z námou bu dební produkcil A dobře sehraný orkestr nedá se myslet bet mnohých zkoušek. Mnohé a pilné zkoušky v činohře byly něco, oč si tehdy nelámaly hlavy ředitelé divadel ruských i jiných. Tenkrát ješte nebyl by směl přijít pan Nemirovič-Dančenk cizimu mašinistovi s komickým pozváním, aby spolu půl hodiny zkoušely odstíny zákulisního — hromu. Co si asi představoval Gogol otřepaným dnes terminem »upravit scénu«, svědčí nejlépe »poznámky pro herce«, kterými doprovázel vý jevy svých vlastních kusů. Závěrečná scéna »Revisora« má být ná- sledovně sehrána: — Němý obraz! Záleží aby byl tak pro- veden. Každé osobě třeba naznačit pózu, která by se shodovala s povahou, s výrazem hrůzy a leknutí, vyvolaným zprávou o přijezdu skutečného revisora. Nutno, aby postoje a vý- razy tváří byly rozmanité, aby se od sebe li- šily a přece si navzájem nepřekážely aby každý zaujal pózu tak, jakoby byl právě překvapen zprávou A pokyn doprovází autor dvěma vl astno- ručními náčrtky. Jaksi instiktivné tak autor veselohry předešel institucí dnešních — režisérů malirů.
Nemirovič Gogol
33 article
Genij formy. V románě i na jevišti cílí po- třebu dokonalého provedení. Ne obsah dělá umělce. Obsah je v životě, třeba jen po něm sáhnout! Ale, jak provést! Na tom sejde. »Obsahý« Gogolových spisů jsou vesměs podřizeny, mělem nicotny. V »Mrtvých dušíche taškář průmyslný vyjel si do kraje od statku ke statku, aby kupoval duše, kterých už není. To je vše. V »Revisoru« poplašení úřadníci vidí skulečného stálního »revisora« v cizím floutkovi, kterého pošta právě vyklopila. Ejhle, » nit« ve- selohryl Ale jak provedeno Co se jiným mohlo zdát prázdné, nehodné uměleckého pozoru, dovedl mistr vypracovat na obraz nejpoutavější. Pouhý nápad, na oko ne- smyslnou historku obrátit v umělecký klenot, to byla Gogolova specialita. Stačí ukázat k historce ztraceného a nalezeného »nosue. Jak se holič Ivan Jakovlevič jednoho rána pro- budí, požádá od manželky čerstvě vypečeného chleba, rozkrojí a najde v něm zapečený lidský nos . . . A téhož rána, jak major Kovalev s probudl, podívá se do zreadla a zpozoruje, ž jeho nos čert ví kam se poděl . . . A co a jak všeeko přišlo. Jen místr formy a dokonalý znalec života mohl se odvážit takových smělostí. A pravý umělec! Není pravé umění než pokračovatelem přirody a ta si z nepatrného semínka doved nechat vykličit nejnádhernější rostlinu. Ovšem třeba ovládat látku. A klerak ovlá- dat, ne-li dřív znál? A nejlépe možno znát jen co je blízké, svoje vlastní, domácí, sblíženo již rodem a krví. Pravé umění je osobité a oso bitost společenského celku je v národnošti. A tak s mistrem formy Gogolem začalo národní pí semnictví ruské i ruské divadlo.
Gogolův Jakovlevič Kovalev Gogol