Strana 6..

Číslo 335

KATOLICKÉ

Dne 7. prosince 1902.

na jmění jeho uvalen konkurs, pak ručí členové za závazky společenské, pokud k jich uhrazení aktiva společenstva ne- slačí, dle § 76. zák. ze dne 9 dubna 1873 rukou společnou a nerozdílnou každý ještě další částkou, rovnající se dvojnásobné sumě jeho podílů závod- ních. Z § 7. uvádíme: Každý člen povinen jest upsatí a splatiti nejméně jeden závodní podíl, jehož výše sta- noví se na 50 korun; zlomky podílů se nepřipouštějí. S malými změnami bylo všech 45 navržených paragrafů stanov schváleno a zvoleni k provedení zápisu v rejstřík společenstev pp.: J. M. probošt PhDr. M kuláš Karlach, J. O. Vojtěch hrabě Schönborn, přísedící zem. výboru, a JUDr. Jan Javůrek, advokát v Praze. Zvolení stalo se akklamací. J. M. p. předseda poděkoval po té všem pří- tomným a přál nové záložně plna zdaru a dosažení vy- tknutého cíle. — V nejbližší době svolána bude valná hromada, která si zvolí 9členný výbor a 3 náhradníky. Nový ústav doporučujeme vřele přízni svých pp. čtenářů. Návrh plánu Jos. Jasenského (pseudonym) na umožnění likvidace, případně sanace Svato- Václavské záložny. Vedle výboru záložny, sanační ko- mise a kuratoria připojí se k činnosti záchranné obec král. hl. města Prahy s jediným slovem »ručiti«, načež byl by průběh akce záchranné asi tento: 1. Obec pražská založí nový ústav peněžní, n. př. se jménem »Sanační záložna města Prahy«, zapsané společenstvo s ručením obmezeným.

2. Aby z této záštity obecní nevzešla obci pražské škoda, přistoupí dosavadní členové Svatováclavské záložny za členy »Sanační záložny města Prahy« s dosavadními podíly v ob- nosu 600.000 korun, budou ručit za povinnosti záložny v první řadě a ještě dalším obnosem však ne přes pa- teronásobně (na každý 40korunový podíl dalším obnosem 200 kor.) a mimo to ručí dosud všichni členové až do vypořádání schodku neobmezeně. Teprve v druhé řadě ručí obec. 3. Kuratorium odevzdá obci veškeré milodary, příspěvky na garanční a sanační fondy a úpisy na záchranu záložny došlé a obnos, který by se ještě ku hražení schodku nedostával, sleví zatím percentualně vkladatelé. 4. Mimořádná valná hromada záložny Svatováclavské usnese se na likvidaci, načež veškerá aktiva a passiva převezme nová sanační záložna. 5. Pod záštitou a podpůrným ručením města Prahy může nová záložna blahodárně působiti (i v ji- ném směru než sanačním). Bude míti vkladatelů hojnost a budou výtěžky při řádné správě značné, ježto dá se očeká- vati, že to bude největší záložna vůbec. 6. R ční přebytek záložny by se přiděloval (po srážce režie kancelářské, agendy a j.) k fondu reservnímu a kdyžby tento dostoupil výše pro- zatímně slevených vkladů (což při značném kapitálu a obratech nemusí trvati příliš dlouho), vyplatila by se dotyčná kvota pře- devším vkladatelům a v pozdějších letech by se vyplatilo z fondu reservního, co bylo od členů k fondům sanačním složeno.

7. Aby sleva vkladatelů a příspěvek členů k fondům sa- načním mohl býti dříve vrácen, bylo by třeba postarati se, aby podobu sanacebyla nová záložna osvobozena odevšech daní a poplatků, jakož aby v důsledku těchto výhod členové správy nové záložny zastávali svá místa úplně bezplatně. Uve- řejňujeme tento plán proto, že pochází z péra zkušeného a velice známého odborníka. V deti z něho, že na pražské obci nežádá se nic, než ochota, neboť ona ručí tu jen subsidiárně. Příspěvky na záchranu Svatováclavské zá- ložny upsali dále: 1500 kor. M. (J. [Z. a K.]) D., 500 kor. W. Svoboda, farař, 400 kor. A. N., 200 kor.: H. Klímová. V. Kolčava, farář, V. Kudrna, děkan, J. M šek, farář, A Pospíšil, farař, 100 kor.: A Kolár, far., J. Mates, farář, A. Svoboda, kaplan, Uořímná katolička z X., Nejmeno- vaný, J. Prchal, J Profouv, admin., 60 kor. V. Petřík, farař, 50 kor.: Fr. Holeček, kaplan, J. Růžička, farář, 40 kor.: Nejmenovaná, Nejmenovaná, 30 kor. F Scheibler, 10 kor.: M. Novák, kaplan, J. Petr, farář, V. Symon, ka- techeta. (Pokrač.)

Směg. ** Advokát zastřelen v souboji. Z Pešti, 5. prosince. (T. k.) Z Kamence se sdeluje: Soukromník Jiří Stieder zastřelil dnes v souboji zdejšího advokáta dra. Gazu Ernuszta. Příčina souboje byla následující: Stieder zaplatil za hraběte Emericha Festetice ml 40.000 korun, kterouž částkou za něho ručil a o níž marně byl několikrát upomínal otce Festeticova ve Štýrském Hradci. Stieder napadl tudíž starého hraběte Festetice v novinách. Zá- stupce hraběte, dr. Ernuszt, odpověděl na tyto útoky rovněž v novinách a zároveň prohlásil, že hrabě učinil již na Stiedra oznámení pro vydírání. Stieder napadl pak advo- káta a týž jej vyzval na souboj. ** Bora. Z Terstu, 6. prosince. (T. k.) Včerejší bora zavinla mnoho nehod. Dvě ženy sraženy k zemia zraněny těžce na hlavě, následkem čehož dopraveny do nemocice. Několik parníků nepřistálo. — Ze Rjeky, 6. prosince. (T. k.) Včera večer smeteno bylo prudkou borou mnoho návěští, firem a ko- mínů. Také střecha divadla značně poškozena a sklady dříví rozmetány. Vlaky se opozdily a lodi nemohly vy- plouti. ** Stávka. Z Marseillu, 6. prosince. (T. k.) Na nábřežích stojí práce skoro úplně. 200 nábřežních děl- níků jest bez zaměstnání. Dopoledne nepřistál v přístavu ani jeden francouzský parník. V poledne odplula j edna paketní loď s vojáky do Alžíru.

Divadlo. Z Národního divadla. Devatenáctý rok Národního divadla. Napsal Gustav Schmoranz. Po celý boží rok povolaní i nepovo- laní kritikové mluví o našem předním dramatlckém ústavě. Listy se hemží jich soudy, výtkami, radami a více méně něžnými pokyny. A správa dlvadla — vyjímaje krátké, officielní bulletiny denní — z pra- vídla na ně neresguje. Jen radikální »Slovo« — přes všechno popírání z kompetentních míst — platí v za- svěcených kruzích za polooff cielní orgán správy. Ale jeden den v roce vychází z pravidla řiditelství dl- vadla ze svého mlčení a promiouvá o své činnosti. Jest to výroční den otevření divadla. První jeho za- sloužilý řiditel, p. A. F Šubrt zavedl tento chvall. tebný zvyk a nynější řiditel p. G. Schmoranz v něm pokračuje.

Máme před sebou brožuru: Devatenáctý rok Národního divadla. Nékolik volných kapítolek, jež díktovala řiditelství potřeba promluviti o běžných otázkách a názorech o divadle. Je tu za- jímavá kapitolka a dramatických talentech minulé a přítomné doby, a potřebé střídání výkonných sil, — jež platí strannické, jednotlivé umělce favorlsující kri- tice právě tak, jako umělcům samým, — o nynějších nesnázích pěstování uměleckého dorostu, kde zcela galantně a myslíme, 1 spravedlivě jest v ochranu vzata slč. Dostálova — a kapitolka o nynějších režisérech. V té bere v ochranu p. řidital režiséra p. Kvapila. Tušíme, že více proti vlivům vnitrodivadelním. Nebot ostatní krahy interessované, nepředpojaté, zásluhy p. Kvapllovy o vysoké zvednutí činnosti režisérské jedno- myslně uznávají. Vádyť i ostatní pání rakiséři vellce čile za ním se tuží, a tak blahodárný vliv rivallty všude vám prozafuje. Na to následuje malá úvaha o cizích dlvadelních aganturách, v nichž tak mnohá obtíž v získávání cizích prací mí svůj původ. Poučná kapltola pro všechny domácí enthusiasty a optimisty, kteří jediné v dlvadelní správě spatřují toho příčinu, proč ta čl ona hra u nás dosud se nevypravila.

»Na notorlckou nechuť našeho obecanstva k vášné, myslí hlouběji vzrušující produkci« — tu hojně žalo- váno. Ale v dobé všsobecné nervoslty a sklonu k roz- rušování, nebyla by po našem soudě tato nechuť tak neomluvitelnou. Opačná vytrvalost, snášeti i ty nej- sllnější scény s klidnou a pevnou myslí, snadno by se zvrátila v otrlost, jež i v tupost může se zvyšovati. Jsou autořl, kteří rádi vše přepepří a vzrušení stup- ňují nemilosrdně, až na krajní meze snesifelnostl. Jich práce jsou jako silometrem nervů. Daleko povážlivější zdá se nám, že naše obecen- stvo, i klasslekou hru jednou uviděvši, nechce vícekrát ji vlděti. Tato povrchnost, v níž zvědavost pouze se upokojuje a nechce sestupovati v podstatu a vlastní krásy díla, jest rozhodně bolavější stránkou našeho kmenového obecenstva. I všeobecný zjev, že operai u naprostých nehudebníků téší se větší oblíbě než výborná činohra, ukazuje, kohk ještě bude třeba vý- chovy — ač-li vůbec nepoddajné obecenstvo výchovy jest schopno — aby činohra strhla na se tolik pozor- nosti, kolik v pravdě zaslouží. Velice slibně napovídá p. autor, že v dohledné době nastoupí v období letním na místo výpravných her co nejintensivnější pěstění původní opery. To jest opravdu radostné, a povzbu- zující slovo Kéž stane se též brzo skutkem! Několik menších upomínek na odstupující členy uzavírá zprávu, z níž všude vyzařuje oddaná láska k našemu ústavu. »A upřímná láska jest nejen žár- liva, nýbrž i shovívava« — končí p. řiditel svoje úvahy. Podepisujeme s ním ta slova Škoda jen, že nemají všichni stejný rozum a temperament! Láska je též šotek vrtošivý, podmíněný individualitou každého jednotlivce. A u nich uražená láska bývá často přís- nější, než uražená spravedlnost. ež.

Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo- ledne hraje se Lad. Stroupežnického historická veselohra »V panském čeledníku« a Hassreitrův a Bayerův balet »Krá- lovna loutek«. Večer vystoupí podruhé host Národního di- vadla p. Werner Alberti a zpívati bude partii Manrica Ver- diovy opery »Troubadour«, v níž Leonoru zpívati bude po- hostinsku pí. Růžena Koldovská. Jelikož pan Šír ochuravěl a včera již zpíval, jenom aby představení »Viléma Tella« umožnil, pozván byl p. Emil Burian od městského divadla v Plzni, aby zpíval jako host hraběte z Luny. Dnešní před- stavení jest mimo předplacení. Zítra odpoledne hráti se bude Nedbalova beletní pantomima »Pohádka o Honzovi« a večer poprvé Zorrillovo drama »Don Juan Tenorio«, jehož titulní roli hráti bude p. Vojan. Zitřejší představení je mimo před- placení a ve prospěch Spolku českých žurnalistů a Pensijního fondu Spolku českých žurnalistů. Na úterý určena je reprisa Dvořákovy opery »Čert a Káča«, na středu odpoledne Sme- tanova »Prodaná nevěsta« po 399 a na večer Svobodova činohra »Směry života« po 12. Ve čtvrtek hráti se bude aktovka »Český dobrovolník a franconzská selska« a Deli- besův balet »Sylvia«, v pátek podruhé Zorillovo drama »Don Jnan Tenorio«. V sobotu vystoupí po třetí p. Werner Al- berti v operách »Sedlák kavalír« od Mascagniho a »Kome- dianti« od Leoncavalla, v kteréž poslední zpívati bude poho- stinsku též pí. Koldovská.

Spolkový věstník. ** Z Ústředního svazu novinářů slovan- ských. V podělí, dne 1. t. m., o 8. hod. večer konala se v restauraci Choděrově druhá schůze výboru »Ústř. svazu novinářů slovanských«. Předsedal jí red Josef Holeček, místostarosta »Svazu«. Přítomni byli členové výboru: P Hovorka, J. Klecanda, Jos. Kuffner, R. Cejnek, P. Blažek, J. Vejvara a dr. R. Baxa. Omluvili se: red. »Gazety naro- dové« posl. Theophil Merunowicz a red. B Knechtl (»P- zor«). Po zahájení schůze přečetl jednatel R. Cejnek přípis starosty města Lublaně p. Ivana Hribara v záležitosti utvo- ření spolku slovinských novinářův a dopisy posl. Th. Meru- nowicze a red Mončelovského v záležitosti utvoření spolku haličsko-rusínských novinářův, jehož stanovy výboru Švazu byly předloženy. Spolek českých žurnalistů, Sdružení českých novinářův na Moravě a ve Šlezsku a Sdružení českých no- vinářův v Plzni sdělily Svazu své projevy ve příčině nového zákona tiskového Dále čten přípis »Kruhu českých spisova- telův« jímž myšlénku red. Kuffnera, aby Ústřední svaz po- jal v sebe i spisovatele, radostně vítá a svůj zásodní souhlas se vším vyslovuje, co v té věci bude podn knuto. Posl. Th. Merunowicz sdělil zvláštním přípisem Svazu kroky, jež zá- roveň s jinými o to dožádanými slovanskými poslanci chystá ve příčině žádoucí reorganisace c. k. korrespondenční konce- láře. Příspěvky do svazu odvedly: Towarysztwo dzennikarí polskich, Spolek českých žurnalistů a Jednota českoslovan- ských žurnalisů. Další částí programu schůze bylo všeobecné rokování o plzeňském sjezdu slovanských novinářův, k němuž zvláště zavítal před eda plzeň ského sdružení red. Karel Jonáš.

Po delší debattě, které súčastnili se pp. Hovorka, Kuffner, Klecanda, Jonáš, Cejnek, Vejvara a Blažek, usneseno pořá- dati sjezd slovanských novinářův ve dnech 31. května, 1., 2. a 3. června ve staroslavné Plzni a učiniti o tom staro- stovi města příslušné oznámení. Další výborová schůze Svaru konati se bude v pondělí, 5. ledna 1903. ** Výbor Tiskové iigy konal dne 3. t. m. schůzi za předsednictví dp. Tom. Škrdle. Předsedající vzpomenul vře ými slovy úmrtí velikého biskupa Brynycha a velebil ho jako výtečného syna církve a vlasti. Projev soustrasti bude zanesen do protokolu. Místopředseda a sekretář ligy súčast- nili se jeho pohřbu. Jednatel četl protokol předešlé schůze. Brožury ligy budou vydány v únoru nebo v březnu r. 1903.

Výbor ligy doporučuje katolíkům korunovou sbírku jako dobrý prostředek k sanaci Svatováclavské záložny. Páni alumni, členové a členky III. řádu, předáci katol. spolků, kdyby se akce této ujali, akce tato by se zajisté skvěle zda- řila. Sdružení katolických poslanců českých ve Vídni zašlou se knihy, v nichž jsou nejhrubší urážky Boha, Panny Marie a katol. náboženství. Proti jiným urážkám vystoupí ener- gicky »Naše Listy«. Jakkoli veškerá pozornost katolické ve- řejnosti v poslední době obrácena byla k Svatováclavské zá- ložně, pracovala liga neunavně ve svém programu, a upo- zorňovala zasíláním výstřižků napadené osoby duchovní a poskytovala jim radu při zasílání oprav. Neméně obrácen byl zřetel ligy k veřejnému tisku, jak se chová k aféře Svatováclavské záložny, a odráženy byly ligisty všecky ne- oprávněné útoky na katolické zásady. Odsouditi dlužno v té příčině mrzké výpady tisku socialistického, realistického, uči- telského i mladočeského. Liga připojí se k protestu dolno- rakouského kněžstva proti některým článkům chystaného no- vého tiskového zákona. Proti novým brožurkám sociální de- mokracie »Papežství, jeho vznik a úpadek« a »Mojžíš a

Darvin«, které se po venkově rozšiřují, bude podána odpověd naše. Liga vzala s politováním na vědomí, že odmítl Ústřední učitelský spolek učiněné zemskou jednotou nabídnutí smíru, pokud se týče polemik v tisku katol. duchovenstva, Z toho vychází na jevo, že učitelstvo soustředěné v Ústředním spolku nepřeje si klidné součinnosti s katolickým duchoven- stvem, ale že chce na dále výbojně proti němu v tisku i ve- řejném životě postupovati. Katolické duchovenstvo české jsouc si vědomo poctivého úmyslu svého na smír, ačkoli nikdy výbojně, pouze toliko obranně proti učitelskému tisku postupovalo, ponechává zodpovědnost za tento krok učitelstvu samému Liga odsoudila návrh německého učitelstva na smí- ření česko-némecké pod tou podmínkou, že by měly obě ná- rodnosti zaujati společný vytrvalý boj proti klerikalismu s tím doložením, že každá dohoda česko-německá musí se státi na spravedlivých zásadách a nikoli strannických agl- tacích. Uvážiti dlužno, že české i německé duchovenstvo stejně jako katoličtí laikové u obou národností jsou důleži- tými součástěmi a spolučiniteli, kteří si nezměrné zásluhy o svůj národ získali. * Z Jednoty katolických tovaryšů v Praze. Dnes, v nedeli o 6. hod. večer přednášeti bude v sále Je- dnoty (Anenské nám. č. p. 209—I.) dp Al. Svojsík o svých cestách po Africe. Po přednášce jest pobožnost v domácí kapli. Hosté jsou vítáni. — V pondělí, 8. prosince, o 6. ho- dině večerní sehraje dramatický odbor za režie p. A Kotrby obraz ze života: »Josef Kajetán Tyl«. Lístky po 60, 40 a 20 hal. možno koupiti v domě Jednoty.

Hudba. Z českého spolku pro komorní hudbu. Koncert sedmý konati se bude v pondělí, dne 8 prosince v 7 hodin večer v Rudolfině. Z České Filharmonle. Dnes v neděli, dne 7. prosince o 3. hod. odp. pořádá Česká Filharmornie v Ná- rodním domě na Král. Vlnohradech poputární koncert při stolech. — Zítra v pondělí o 3 hod. odp jest v Národním domě na Král. Vinohradech druhý populární koncert při stolech.

Ze soudní síně. „Ostdeutsche“ a „Alideutsche“. (Dok.) Soudní dvůr radil se včera po kolik hodin o otázkách, jež předlo- ženy porotcům. Celkem předloženo porotě 22 otázek; 6 z nich hlavních týká se dra. Schalka ohledně přestupku urážky na cti, 4 posl. Wüsta ohledně přečinu urážky na cti, spáchané tiskem a 2 dodatečné otázky, týkající se za- nedbání povinné péče. Ostatní otázky jsou dodatečné. Plai- doyery obhájců byly dosti krátké; také posl. Wolf a posl. dr. Schalk obmezili se jen na suché tvrzení fakt. Za to resumé předsedovo trvalo přes hodinu. Z Mostu, 6. prosince. (T. k.) Po více jak dvouho- dinné poradě odpověděli porotci ohledně všech 4 hlavních otázek, týkajících se obžalovaného Wüsta a ohledně všech šesti hlavních otázek, týkajících se obžalovaného dra. Schalka jednohlasně vinen. Na dodatečnou otázku v příč ně důkazu pravdy, podaného oběma obžalovanými, odpověděli jednohlasně záporně. Na základě toho odsouzen byl Wüst pro přestupek na cti utrhání k 1000 korunám pokuty případně na 20 dní do vězení a posl. dr. Schalk pro přestupek na cti utrhání k pokutě 800 kor., případně k věžení na 16 dní. Z výloh pr cesu přisouzeny Wüstovi dvě třetiny a Schalkovi jedna třetina. Útraty trestního ří- zení mají oba obžalovaní stejně platiti.

Místo zotavení — poranění. Pražský uzenář p. Polák z Jungmannovy třídy seděl s některými sousedy vy- šehradskými v neděli měsíce června t. r. v zahradě vyše- hradského hostince „u Trajců“ popíjeje a bavě se hrou v karty. Již v hodinách odpoledních, co v hostinci byl, odešel si dvakrát nebo třikrát do jistého ústraní. Po de- váté hodině, když mu zase bylo odstraniti se, spletl si nějak cestu a místo do jisté místnosti vnikl ke vchodu ke sklepu, spadl přes schody dolů a zranil se tou měrou, že přes 7 neděl kolísal mezi životem a smrtí utrpěv zranění kosti lebeční a nalézaje se přes 14 dnů přímo v agonii. Pro případ ten zavedeno trestní řízení proti majiteli domu vrchn. inž Angrovi a tehdejšímu hostinskému „u Trajců“ p. Pavlíčkovi pro přestupek § 335. tr. z. spá- chaný opomenutím náležitých opatření, zejména osvětlení při schodech sklepních atd. Při líčení odbyvaném u praž- ského souou přestupkového byli však oba obvinění, kteráž hájili dr. Nejedlý a dr. Fencl, z obžaloby propuštění, ježto vyšlo na jevo, že již p. Polák nehledě k tomu, zda již dříve někde něco pul, již 9 sklenic měl, že byl nezda-