Strana 4.

Číslo 335.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 7. prosince 1902.

byla ve znění poslanecké sněmovny schválena, aby tam nemusila býti vrácena. (Souhlas.) Posl. hr. Kuefstein žádá, aby panská sně- movna projevila tutéž ochotu, jako proti ní osvědčlla sněmovna poslanců a poukazuje ke škodám, jež právě neofficlelní termínový obchod, který chtěla poslanecká sněmovna § 12. zasáhnouti, může způsobiti. Řečník vyslovuje se protl tomu, aby místo zákonem provedena byla zápověď nařízením. Na sněmovně záleží, aby po- mohla buď zemědělství zákonem, nebo burse naříze- ním k vítězství. Řečník dokazuje nutnost, aby se za- povédělo uzavírati v cizině obchody, jež jsou doma zapovězeny, a aby se vláda jasně vyslovila, co myslí pod slovem řemeslně. Minístr orby bar. Giovanelli vyslovuje se protl odstavci 2. § 12., zejména pak protl jeho ustanovení, že soudy mají při svých výrocích vládní nařízení bráti za základ, neboť soudy mají dle státních základních zákonů povinnost i právo, nařízení zkoumat. Prototo není svéhlavostí, nechce-li vláda návrh Sch öpferův přijatl. Vláda jest si při tom vědoma, že koná svou povinnost naproti domácímu zemědělství, které musí v zájmu dobré pověsti rakouského zákonodárství do- státi. Zněním panské sněmovny ukládá se vládě těžká a zodpovědnosti plná povlnnost, proto musí žádati, aby jí a soudním orgánům dán byi účelně organiso- vaný prostředek do ruky, to pak činí znění panské sněmovny, nlkoliv návrh Schöpferův. Dále dokazuje ministr, že zápověď provozování terminového obchodu v clzlně obsažena jest už v § 12. dle usnesení pan- ské sněmovny, a že jest zbytečno, aby pojem slova »řemeslně« byl nařízením definován. Po doslovu zpravodaje zamítá panská sněmovna § 12. dle znění poslanecké sněmovny a obnovuje pů- vodní své znění. Na to se § 12. schvaluje i ve třetím Schůze končí ve 3 hod. Příští schůze ohlášena bude písemně. čtení.

Zprávy církovní. Osobní věstník duchovenský z diecése králové-hradecké. V Pánu zesnul Vinc. Schmid, bisk. nosář, farař v Kačerově, zemřel dne 16. listop. (naroz. 1845, vysv. 1871). Ustanoveni jsou dpp.: Jos. Btíza, farář lučický, za faráře v Habrech, Fr. Meyer, kaplan vrchlabský, za faráře do Vrajtu, K. Hrdlna, kaplan červenokostelecký, za faráře do Boušína, Fr. Rybyšar, fundatista v Praskačce, za fundatistu do Vílímova, V. Sokol, kaplan v České Třebové, za ka- plana do Ústí n. Orl., Jos. Kořínek, admin. v H- brech, za admin. do Lučice, Jan Robáček, kaplan lučický, za kaplana do Habrů, Jos. Honek, kaplan v Karli, za kaplana do České Třebové, Arn. Štern- berský, neomysta, za kapl. do Červ. Janovic, a Václ. Fayke, katech. v Hořicích, za katechetu na paedago- glu v Jičíně. Uprázdněná místa: Lučice, fara patron. hr. Oswalda Thun-Hohensteina, od 4. listop., Kačerov, fara patron. hr. Bohuše Kolovrat-Krakovského, od 17. listopadu. Osobní věstník duchovenský z areidie- cése olomoucké. Dp. Ad. Peschke, farář v Ra- zové, Investován byl na faru v Kunčicích u Mor.

Třebové. Dp. Josef Lichtblau, admin. v Kunčících, stal se admínistratorem v Razové. Přeloženi byli dpp. kooperatoří: Fr. Kašlík z Razové do Kunčie u Dvorce, Jos. Konečný z Kunčic u Dvorce do Kunčic u M. Třebové, A. Omastka z Kunčic u Tře- bové jako nadační kaplan do Kornic. Z teplického vikariátu. V pátek, dne 5. t. m. zemřel v Chlumě u Chabařovic vdp. Ignát Löbel, bývalý řiditel a spírituál litoměřického semi- náře, na něhož mnozí kněží z diecése vděčně vzpo- mínají. Pohřeb jeho bude v pondělí, dne 8. t. m. o 3. hod. odpol. U sv. Jakuba koná se slavnost Neposkvrně- ného Početí Panny Marie (8. proslnce v pondělí) tímto pořádkem: Ráno o 6. hod. mše sv. se čtením sv. evangelia, o 7. hod. roráte, v 8 hod. mše sv. s varhanami a kázáním (čes.), v 9 hod. tlchá mše sv. , v 10 hod. mše sv. s varhansmi, pak kázání (čes.) v 11 hod. slavná mše sv. s asistencí. Odpol. o 4. hod. uctívání P. Marle, za kterýmž účelem soška Sedmibolestné Panny Marie sundána bude, o půl 5. hod. litanle loretánská zpívaná a slavné požehnání, po něm kázání (čes.) a další uctívání P. Marie. V klášterním chrámu Páně sv. Voršily konati bude Bratrstvo Panny Marie Lúrdské ve vý- roční den, t. j. ve svátek Neposkvrněného Početí, v pondělí, dne 8. t. m. pobožnost následujím pořád- kem: O půl 5. hodině odpolední jest sv. růženec, pak kázání, po němž následuje slavné počehvání. Revise brevíře. Popež Lev XIII. ustavil v poslední době komisl, jíž dal za úkol legendy a životopisná dáta životopisů svatých z brevíře na zá- kladě hlstorickém revidovati. Nová komise jest jen součástí kongregace ritu, do jejíž kompetence brevíř spadá. Tato kongregace odevzdala nově vytvořené komisi cbsáhlý, dlouhá léta sbíraný materiál z oboru

archeologle, haglografie a církevních dějin, na jehož základě změny v brevíři učíněny budou. Od doby papeže Pia V. nebyla provedena tak pronikavá změna brevíře. Aby však nakladatelé bravíře a kněžl sami změnou chystanou nebyli hmotně poškozeni, budou nové lekce brevíře závazny jen pro nově vy- svěcené subdiakony. Kněží, kteří mají starší vy- dání, mohou používati starého nebo nového vydání dle libostl. Kaple zemského ústavu choromyslných v Beřkovicích byla tyto dny obohacena krásným uměleckým obrazem od chvalně známého kostelního akademického malíře Viktora Foerstera. Působí mocně svou koncepcí, něžností a cítem v podání i provedení. Umělecká díla jsou pravou a tou nejkrásnější ozdo- bou našich chrámů, kéž by byla vždy jen svěřována rukoum povolaným. Svatyně v Lúrdech. Jsou tomu dvě leta, kdy jsem uveřejnil první provolání ku sbírce na votivní dar národa českoslovanského do svatyně v Lúrdech. První počátek této sbírky učinila jistá zbožná pout- nice lúrdská roku 1896 z Čech, která nadšena byvši nesčetnými dary v Lúrdech ode všech národůva těžce nesouc, že náš národ dosud žádného daru nedal, projevila přání, aby národ náš zbudoval obraz mo- saikový v lúrdské svatyní, představující jedno tajem- ství sv. růžence, a k tomu účelu slozila lhned 400 korun. Tento obraz bude nejvhodnější a trvalou pa- mátkou, neboť mosaikový obraz sestavuje se ze sa- mých drobounkých růsnobarevných kaménků, jež se vtlačují do tvrdnoucí hmoty na zeď. Obraz takový vypadá jak malovaný a je trvalejší, než každá malba. Obraz ten má státí 30.000 kor. Chtěje, aby dar ten byl ze všech vrstev našeho národa, rozeslal jsem na 1900 far českých a oboujazyčných dvakráte již prosbu, aby se učinila krejcarová sbírka. Do 15. listopadut. r. sešlo se a bylo slíbeno na 19.800 kor.

Z kraje. Z Německého Brodu. Za příčinou žalost- ného úmrií biskupa Edvarda Jana konány v městě našem slavné zádušní služby Boží ve siředu dne 26. listopadu t. r., když před tím již ve čtvrtek dne 20. listopadu zvoněna byle po celou hodinu všemi zvony tak zvaná poslední hodinka a v úterý dne 25. listo- padu zvoněny všemi zvony na všech pětl kostelích smuteční hrany. K slavnostním bohoslužbám smuteč- ním dostavily se: městská rada s purkmisírem V. Kabeláčem, která též při pohřbu v Chrasti p. E. Hellichem, c. k. vrchním geometrem, a p. G. Dvo- řákem, knihkupcem a majitelem domu, zastoupena byla; okresní hejtmanství s okresním hejimanem Ma- tějkou, který též při pohřbu v Chrasti přítomen byl okresní soud se svým přednostou radou J. Vítkem; sbor profesorský vyššího gymnasla s řidíitelem p. J. Šueflíčkem; sbory učitelské divčích a chlapeckých škol měšťanských se školní mládeží; sbory vojenských vy- sloužilců a líterátů se svými prapory atd. Slavné zá- dušní služby Boží sloužil místní duchovní správce za asistence vpp. kaplanů a katechetů J. B. Olivy, A.

Veselého a co hosta V. Stýbla, kaplana dobrokralovi- ckého. Lítost nad úmrtím Jeho bisk. Mil. byla vše- obecná, což se též i četnými smutečními prapory na budovách jak veřejných, tak i soukromých jevilo. Bylt zesnulý biskup v dubnu letošního roku v našem mě- stě celých 10 dní za příčinou udílení sv. biřmování a generání kanonické visitace prodléval, všecky měst- ské ústavy shlédnul, s přečetnými měšťany rozmlou- val a hojných dobrodiní jak spolkům, tak i jedno- tlivcům prokázal. Z Libice n. C. V neděli, dne 30. m. m. přednášel ve schůzi katol. spolku lidového v Liblcl n. C. dp. Jiří Sahula z Králové Hradce: O Karlu IV., otci vlasti. Přednáška tato nezmizí hned tak z mysli naší. Slyšeli jsme tu mneho zajímavých infor- mačních podrobností nejnovějších výzkumů dějepis- ných z této zlaté doby našlch dějln. Všichni jsmesi odnesli z této schůze dokonalou představu této doby, prozářené nadšením a láskou pro věc svatou zaníce- ných dvou velikánů své doby. S dp. řečníkem tou- žíme, by milý Bůh vzbudil drahé vlasti naší druhého Karla IV., druhého Arnošta z Pardublc.

Zprávy denní Osud židovských hausírníků velíce leží na srdci orgánu soc. demokratickému »Právu Lldu«, eventuelně oněm Meissnerům, Wintrům, Popprůma Sachsům, kteří tam vedou hlavní slovo. Proto je ve- lice zabolela zpráva, již jsme uveřejnili o schůzi těchto hausírníků ve Vídní konané a horlivosti, s jakou žl- dovská tisková velekněžka »Neue Frele Presse«, žl- dovsko-liberální poslanci Wrabetz a Noske a židovsko- soclalistický posl. dr. Ellenbegen jejich věci se zastá- vají. Vytrhli z naší zprávy jen několik vět, poněvadž se čtenáři »P. L.« nesmějí dozvěděti o pravém stavu věcl, zejn éna pak ne tu okolnost, že v záležitostl hausírníků postupuje sociální demokracle ruku v ruce se zkrachovsným židovským liberslismem a s orgánem nejbohstších peněžníků »N. Fr. Presse«. Zprávu svou končí »P. L.« následující hrozbou: »Postaráme se o to, aby tato stránka p. Myslivce — lidového to řeč- níka na klarikálních schůzích — vešla všude v obec- nou známost. Uvídíme pak, jak bude panu Myslivcovi česká chudlna (!) povděčna, když takovým v pravdě křesťanským způsobem potírá židy«. — No, teď se může Myslívec téšit, Urazil (dle domnění »P. Lidu«) židovský majestát, za to dán jest do eocialistické klatby a červeným občanům dán tím pokyn, jak se třeba vůči tomuto provinilci chovat. Chování takové u »P.

L.« nás nepřekvapuje, naopak překvapilo by nás, kdyby se tento orgán židů neujal a kaštany z ohně za ně ne- tahal. Caránít židovstvo před vypuknutím spravedlivého hněvu odíraného a šizeného jím lidu křesťanského — toť přece byl cíl, který měli na zřeteli Lassalle í Marx, oba prozíraví židé, když sociálně-demokratickou crganisaci v žlvot uváděl. Kdyby se měla sociální demokracie tomuto cíli zpronevěřit, v tu chvíli by všichni ti Adlerové, Eilenbogenové, Verkaufové, Ber- nerové, Melssnerové, Sacbsové Popprové, Singrové, Stadthagenové a jak jinak se všichni židovští předáci jmenují, dali zbraň k noze, a sociální demokracie by jako taková byla v koncích. Kdo ještě věří, že tito židovšti vůdcové hledají v soclálně-demokratické straně něco jiného, než zájem židovstva, necháme ho při tom, však ho budoucnost z tohoto klamu vyléčí. Je jistý druh slepoty, proti němuž není jiného léku, než trpká zkušenost. Ale na jedno zde chceme ještě poukázati. V celé naší zprávě o schůzi vídeňských žídovských hausírníků není ani jedlným slovem zaujato naše sta- novisko k podomnímu obchodu vůbec. Účslem oné zprávy bylo, znázorniti taktiku židovstva, která hned z komára délá velbiouda, a když se má jeho kšefto- vání položiti přiměřená hrár, křičí z plných plic, ja- koby mu šlo o hrdlo. To je židovský švindl a ten se ukáže v pravém světle jen tehdy, když se naň vezme bič satiry. Podomní obchod nemá novou předlohou zákona býti úplně odstraněn, zrušen, nýbrž jen tak obmezen a upraven, aby nepoškozoval živnostníky šlendriánem židovských velkoobchodníků. Co témto zbyde jako nepotřebný brak, za babku to strčí hau- sírníkovi a ten to »udá«. Takovéto hausírnictví po- škozuje nejen dobrou pověst obchodníků vůbec, nýbrž také samotných poctivých podomních obchodníků.

Židovsko socialistícká koalice hausírníků provozuje tudíž farizejskou hru, jestliže věci líčí tak, jak se ve skutečnosti nemají, a za zájem »české chudiny « to prohlašují, co v zájmu židovských handrlat podniká. Ta strana, která ve svém programu na svých schůzích a ve svých listech hlásá nezbytnou nutnost zaniknutí živnostníků, rolníků a středních stavů vůbec, ta strana dnes najednou hraje si na záchrance malého muže, poněvadž se jí jedná o těch několik židovských hau- sírníků, aby tito své, toť se ví, že veskrze poctivé, kšefty mohlí dále provozovati. A proto do klatby toho, jenž tuto farizejskou hru prohlédl a po zásluze si na ni posvítil. Na Sibiř s níml * »Čas« a demonstrace na technice. O demonstraci moravských učitelů proti zkušebnímu ko- misaři náboženství při učitelských zkouškách pěl »Čas« dlihyramby v několika číslech. Leč jaká iro- nie! — Professoru Vávroví uspořádali studenil vyso- kých škol technických demonstrace pro jeho chování k studentstvu a vyčetli mu mnoho hříšků. »Čas« mlčel, až jeho ticho bylo odsouzeno na důvěrné schůsi studentstva techniky. Spokojil se třetí den po demon- straci kratičkou notickou. »Čas« mlčel, protože pro- fessor Vávra jest horlivý realista, literát »Naší Doby« a »Času«, tchán pastcrova syna, Smetánky a protestant- ský horlivec. A zítra bude snad psáti »Čas« úvodník o lásce professorů — massanykovců k studentstvu!

* Matiční školy mají býti odevzdány právo- moci krajských vlád, jak plyne ze známého návrhu poslanců německých, neboť veškeré školství obecné má býti podle přání německého přiděleno těmto krajským vládám, jež mají přece býti pokud možno jednojazyčnými. U nás každý špatný zákon za- číná obyčejně školou. Je-li to pravdou, zůstali Němci při návrhu svém o krajském zřízení této pravdě věrni. Zákonodárství o našem obecném školství jest již dnes tak spletité, že co chvíle narazíme na ně- jakou záhadu a nesrovnalost. Nyní má býti ještě zjednodušeno pravomocí krajských vlád. Na veřejnou školu přispívá n. př. obec, okres, země, avšak nikdo z těchto činitelů nemá práva za své peníze ve škole poroučeti. To činí stát svými orgány, ačkoliv neplatí na obecné školství ani haléře. Nepřízeň c. k. úřed- níků k české škole jest také příčinou, že se vytvořil pojem škol menšinových, kterých zůkon nezná, ač- koliv školy takové hned po vydání školského zákona již byly. Jak se těmto školám daří nyní, kdy pod- léhají právomoci c. k. okresní a zemské škotní rady, c. k. ministerstva a správního soudu, o tom přík lady srdcervoucí čteme každý den. Jak se jim bude dařiti až k dosavadním smutně proslulým přátelům školství českých menšin, k německým obcím, k místním škol- ním radám, k naší zemské školní radě, až k těmto všem čínitelům, kteží zdršují rozvej menšinového