Číslo 335.

V Praze, dne 7. prosince 1902.

Ročník VI

Rodakos, adminlstrace a sr Píice, lso pop. 200-II. přijímelí ukois se ne- klamice json posta, prostr, při častější inserci poskytu- Vveh zolgenhodlvze nto hodině ranní. — V ponděli n4 átkn, vždy , o, dva jednotliyé čiska netor zpořitolny číslo ssolroo

KAOIEKE LIST

hodin 45 minut ráno.

Slunce vychází Neděle

Slunce zapadá ve 4 hodiny 57 minut večer.

Ambrože Předplatné pro Prahu s de náškou měsíčně. . . K 2.80

K ssoo

celoročně Předpl, pro tuzemsko poštou, čtvrtletně. . . .. K 9.— Předplatné do cizozemska, obnášít Němcka a Srbska celorocníé . . K 48.— Prodplatné do Amerik Er o, Šv ýcarska, ltali Anslie : čtvrtistné 1820 Feleron amínistraco kr voaa aise

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně: u sv. Salvatora v kn. arc. sem. od 3.-7. t. m

Dnešní číslo jest se zábavnou a pouě- nou přílohou »Nedělí« o 18 stranách. Příští číslo vyjde v úterý o 12. hodině polední.

Reforma rodinného zákonodárstvi. Pod tímto titulem předložil italský minister- ský předseda Zanardelli parlamentu předlohu zá- kona, kterou manželský svazek za jistých, zákonem vytčených podmínek se zrušuje Předloha skládá se z 21 paragrafů, z nichi prvních šest vypočítává důvody rozluky manžel- ské, ostatní pak obírají se právním a společen- skými následky. Především prohlašuje osnova, že manželský svazek může býti jen tenkráte zrušen, když před cházel manželský rozvod, který se stal na základě rozhodnutí soudního a který u manželů bezdětných trvati musí rok, u manželů, kteří děti mají, tři leta. Příčinami manželského rozvodu jsou: 1 cizo- ložství, 2. zlomyslné opuštění, 3. tělesné trýznění anebo těžká urážka na cti, 4. byl li některý z man- želů odsouzen do vězení více než 20 let trvají- cího. Ve všech těchto případech může osoba ne- vinná žádati o rozvod a po uplynulé lhůtě jedno- roční nebo tříroční domáhati se zrušení manželství. Při tom nesmí jeden z manželů rozlukou obohatiti se na úkor drahého, děti v cizoložství splozené nejsou a nemohou býti legitimovány, ten čí sňatel pro cizoložství byl zrušen, nesmí si za maužela vzíti osobu, s níž zločinu se dopustil, manželé jichž manželství bylo zrušeno, nesmí se znova vzíti. Práva dětí jsou ve zvláštním oddílu zákona náležitě hájena. Žena cizinka, když bylo její man- želství zrušeno, nabývá zase své staré státní pří- slušnosti, jakou měla za svobodna.

Tak vypadá předloha nového zákona ve svých hlavních bodech. Německé, francouzské a italské liberální listy jsou ovšem plny chvály. Praví: »Nový zákon ital- ský jest velmi dobrý; využil zkušeností zákono- dárství mauželského ve Francii a vystříhal se rů- zných nedostatků a nejasností.« A dále: Italie jako země moderní a pokroková musí v moderním smyslu upraviti své manželské zákonodárství. Zru- šení manželského sňatku ukázalo se býti jednou osvědčenou pomocí v případech zákonem vyznače- ných. Zrušení manželství jest společenskou nut- ností naší doby, která nemůže si dáti brániti sta- noviskem středověkým. Manželství, jenž jest jen civilní smlouvou mezi mužem a ženou, může býti za jistých okolností zrušeno jako každá jiná smlouva. A rozumí se samo sebou, že zákonodár- ství manželské jest věcí státní pořádku a státní exekutivy A tak dále dle staré liberální toniny. Katolíci italští však neskládali ruce v klín. Dobře věda, co se chystá, uspořádal italský kleru v čas a po celé zemi velikou agitaci: nebylo sa- kristie, kde by se nebyla podepisoval a petice proti osnově zákona »o reformě rodinného zákono- dárství«. A výsledek byl skvělý: jak »Berl.

Tagbl« dnes oznamuje, podána byla právě sně- movně poslanců petice, pokryta dvěma a půl mil- lionem podpisů proti předloze zákona o zrušení manželství. Sám »Popolo romano« praví: » Italští kněží nemusí už ani prstem hnouti, předloha jest pochována«. A »Popolo romano« má pravdu. V Italii, kde svobodní zednáři mají tak velikou moc, kde vět- šina parlamentní jest liberální, hledí s' na man- želství přece jen ryze katolicky. Ohromné většině Vlachů jest manželství s vátostí a poutem ne- rozvížitelným. Jak »Tribuna« oznamuje, i ve většině liberální hlasovala by silnější čásť proti předloze, a to »z důvodů svědomí«. Marchése Ru- dini, osoba v Italii velmi mocná, není prý též ni- kterak zaujat pro nový zákon a vůdce liberálů Sonnino, protože jest protestant, v otázce manžel- ského zákonodárství jest v rozhodném odporus svými přívrženci, kteří v této věci jeho protestant ské náhledy o rozlučitelnosti manželství nesdílejí. Přes to tedy, že vyhlídky jsou prašpatné, soudí radikální listy italské, že Zanardelli bude míti tuhý boj o svou předlohu, že však naposled po- daří se mu přece zvítěziti. Nám se však zdá, že v tomto případě Zanar- delli už bitvu prohrál, nežli na bojiště vešel: ve- řejné mínění italského lidu jest v této otázce na- prosto katolické a osnova zákona »o reformně ro. dinného zákonodárství« dojista nestane se skut- kem. Půl třetího millionů podpisů mluví jasnou řečí, jaké jest veřejné smýšlení v Italii. Katolíkům italským slouží však ke cti, ž agitaci, tak důkladnou, zaranžovali v čas a že poskytli příležitost lidu, aby promluvil sám, jak smýšlí o sňatku manželském, životě a kázni rodinné.

Roztržka mezi Iry k vůli školní předloze. = V našlch končlnách nějakou dobu boj o školu není na denním pořádku, jako v Anglii těchto dnů, kde se boj o školu vleče jako nějaký had, a výsle- dek boje je dosti na vahách.*) Rozepsali jsme se tři- kráte o závažném zápase, v němž se mělo dostat ja- kési úlevy školám soukromým a mezi nimi též kato- lickým, kteréž měly dostati stejnou státní podporu jako všecky ostatní školy. Ovšem stát také si značné právo vyhrařuje, ale ponechává obaím a soukromým korporacím řízení a vedení školy. Teď však nastal boj o náboženství ve škole. Někteří chtí k vůli uva- rování třenic náboženství jen soukromě dáti vyučo- vati, jiní chtí je zařadlti do školy, jak jsme psali již dříve. Předloha státní je dosti příznivou, a biskupové celé Anglie vyslovili se pro ni, ano, jak se proslýchá, I irský eplskopát, však národní strana v Irsku zahá- jlla boj proti nové předloze pod vedením Redmodo- vým, jejž sluší přičísti k výstřednímu šivlu lrskému. Kardlnál Vanghan zaslal Redmondovi před 3 týdny list, v němž varuje jej a žádá, by ustal od boje proti školní předloze, která dává rovnoprávnost školám ka- tolickým a sejme značné procento nákladu s beder katolíků a tedy i Irů, kteří tvoří jádro katolického obyvatelstva. Avšak list kardinálův neměl žádoucího výsledku. Redmond chce nastoupiti agltační cestu po An- glil v době rozhodného hlasování o školní předlohu, a ostatní jeho stoupenci chtějí se odstraníti z parla- mentu, což by učinilo předlohu nejlstou, poněvadž agltace různých sekt proti nové předloze způsobila, že počet hlasů při každém odstavci školní předloby ee sovrká. O školní předlohu vznikla roztržka mezi epi- skopáter irským a národní frakcí poslaneckou pod vedením Redmondovým.

K nepochopení jest, že irští poslanci pracují protl předlore, která zabezpečuje jak náboženské vyučování. tak peněžltou podporu, a že jdou se stranami, které chtějí míti školu bez každého náboženského vyučo- vání. Na jedné schůzi irských duchovních v Londýně ostře mluveno proti tomuto chování poslanectva ná- rodního, které chce poškoditi vládu a zatím poškodí katolickou věc. Irové znají poměry americké dobřea mohll by věděti, kterak se tam právě svobodných škol užívá proti katolické církvi na př. v Minnesottě, kde mají ve statutu nařízeno, nedati žádného pří- spěvku na školy, v nichž se vyučuje nějakému vy- znání. Právě tato svoboda využívána proti církvi a

KULTURNÍ LISTI.

V Praz e, dne 6. prosince. K. — Mrzne a sněší se. U dveří sněhem po- prášsných poskakují stydlaví žebráčkové kosi a cho- cholouškové, a ti nestydlaví, vrabcl, poletují kolem oken. Proč kosa a chocholouška nazývám žebráčky stydlavýml? Protože kdykoliv se člověk ukáže, oni schovají se, odletují na nejbližší strom a dívají se, až člověk síň zavře, pak teprve sletují se a berou z vděk drobty. Tito plaší, a jak já je nazývám, stydlaví žebráčkové, jako by k člověku pravili: já bych ne- žebral, kdyby mne k t nu nedoháněl hlad, ale když tolik mrzne a sněží se! Já, jakmile jen se oteplí a sluníčko poněkud se rozehřeje, vrátím se do okolních lesů a výživu si v nich najdu, a až na jaře se zase vrátím, pak vám zazpívám, tak krásně zazpívám, že z toho budete míti radost. Měl bych ovšem jako vá- noční koledníček zazpívati vám nějakou vánoční, ale já, upřímně řečeno, nemám zde svou starou, bez níž mi zpěv nejde. Nemám-li ji u sebe, nemohu nějak trefít do noty. Teď na zimu jsme se rozletěll do světa, každý se musí starati o svůj zobák, ale jakmile se vrátí jaro, tu se zase sejdeme a zaletíme k vám, a já se postavím na štít střechy, zadívám se na svou sta- rou a začnu zpívat, až se stromy budou zelenat. — Mrzne a sněží se, slunce sotva na pár hodin po- vyjde si a pak zase zapadne. A zatím na obzor vy- stupuje slunce jiné, nevýslovně zářivé a záhřevné — slunce Božského mllosrdenství, památka narození Páně.

Nebýti tohoto slunce, srdce lidská zamrzala by na kost. Nerozmrzají slce ve slunci tom srdce všecka. mnohá zůstávají jako věčným ledem a sněhem za- bedněna po celý život, ale přemnohá rozehřívají se, byť i v třeskutém mraze. Ba, čím větší bývá mráz, tím vřelejší jsou srdce mnohých. Vzpomínám si na slova zvěčnělého blskup Brynycha: Přál bych si býti bohatým, abych hodně mohl rozdávatl. V Americe žje miliardář Carnegle, který rozdává milllony. Jaká je to radost, býti millionářem, a dokonce millardářem. Carnagle rozdává milliony na university a biblioteky. V Amerlce pomalu již každé větší město bude mítl svou universltu. Myslím, že zde všeho mnoho škodí. Býtl neučeným, není sice hezké, ale býti pře- učeným, je ještě horší. Neučený nepozná těch trýzní života, jako přeučený. Prostý pasáček vesele si zpívá a přeučený filosof — a la Schoppenhauer, při bo- hatém stole nudí se passimismgm. Nedávno si mi stěžoval kterýsi manžel, jenž pojal učenou ženu, ž by byl lépe učinil, kdyby si byl vzal prostou ženu z lidu, nežli učenou, protože mu učeností — otravuje život. Mám ale za to, že by spíše ženy měly o mnoho větší právo stěžovati si na učené muže, z nichž velmí často stávají se mrzouti až k nevystání, v kterémž ohledě »Fliegende Blättar« častějí přinášejí případné obrázky. — Jen sl nebrat žádného učenca — tak zase zpívají ženy

Kde to vězí? Vězí to v tom, že pro samou

*) Jak známo, byla již předloha parlamentem přijata

učenost zapomíná se na srdce. To však jen mímo- chodem řečeno Tedy miliardář Carnegle rozdává milliony na učenost. A mnoho-li dává na vzdělání srdce? Myslím proto, že rozdávatl milllony, avšak k dobru člověčenstva, jest uměním, jemuž třeba učiti se hned od mládí, jinak to rozdávání zvrhá se v rozhazování. Nedávno zemřel v Německu milionář a dělový král Krupp, byv raněn mrtvicí prý pro jakés ohyzdné nařčení v soclálně-demokratlckém listu. Po- doblzna jeho byla na Příkopě v novinářském krámě za sklem vystavena. Pobleď jeho není sympatický. Tvář i postava člníla dojem, jak Němec říká, »eines grossen Klachela«. Jmění jeho páčí se na 300 mi- lionů marků. Ročních příjmů měl prý 15 milionů. Děd jeho začal s několika dělníky, jež syn rozmnošil na 20.000 a vnuk, zdá se, že nevěděl, co s takovým jměním si počít. Otec pro své dělníky učlnil velmi mnoho, ale syn dle všeho zdědil sice sta milionů po otcl, ale nikollv též ducha jeho. Leto trávil prý nej- radějl na skalnatém ostrově na jihu, kdež rozhazoval statisíce bezúčslně, jak mu kdy rozmar velel anebo jak mu kdo uměl trefit do noty. Jeho celá postava člní dojem Geldprotza — vulgo puchejře. Takový Geldprotz nepřestává býtl sobcem i když prokazuje dobrodlní. On chce, aby se mu lichotilo, aby na něho lidé pohlížell jako na vyšší bytost, aby mu podkuřo- vali. A přece ani on i když o každém letě rozdal na ltalském ostrově mnoho tlsíc, nebyl ušetřen pří- vlastku: porco tedesco.