Dne 7. prosince 1902.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 335. Strana 3.

dech národa, nežli třebas poslanci Prášek, Sehnala Fresl? Očekáváme s plnou důvěrou, že vedoucí češíí politikové nedopustí se již při jednání o tak závažné a předůležité věcl takovéhoto přehmatu, nýbrž že také v prsou českých katolicko národních poslanců budou spatřovati stejně vřele bljící srdce české, jakým oni sami se vychloubají a zařídí podle toho, čeho třeba, aby vláda i Němcl přesvědčili se, že v řadách če- ských poslanců panuje v otázkách týkajících se ná- rodnostního smíru jednolitost a pevná kázeň, ať již staví se pod slunce liberallsmu, nebo do stínu toho tak neprávem nenáviděného — klerikalismu. Nedát věru klerikalismus český zahanbiti se láskou k vlastl od nikoho, ale proto právě dožaduje se také místa, kteréž mu patří. Branná předloha v Uhrách. Flnanční výbor uherské poslanecké sněmovny pokračoval včera v rokování o branné před- loze. Ministr baron Féjerváry předložil posl.

Komjathym žádané vykazy a to: 1. o skutečném stavu do konce března 1902; 2. o skutečném plném stavu společného vojska koncem března 1892 u po- rovnání se stavem, který má býti zaveden; 3. o upo- třebení kontingentu nováčků za rok 1901 a o upo- třebení žádaných 21.900 nováčků pro zvýšený stav praesenční a 4. finanční výsledek zvýšeného kontin- gentu nováčků. Dále prohlásíl ministr, odpovídaje na vývody různých řečníků předcházejících, že sám po- važuje také za nutné, aby mohli důstojníci s muž- stvem se dorozuměti a že bude na to také dle mož- nosti brán zřetel. Poznamenává však, že jednotné ve- lení jest předepsáno zákonem. Aby v plucích uher- ských byli výhradně jen důstojníci uherští, lze ne- snadno provésti. Nesmí se zapomínati, že velice mnoho pluků slouží v Rakousku a v Bosně a ty nemohou býtl z příčin služebních odtamtud odvolány. Maozí uherští důstojníci přicházejí na vlastní přání do Ra- kouska. Řečník uznává však, že je značnější počet uherských důstojníků v Rakousku a v Bosně, než je třeba. Vojenská správa prý se příčlní, aby tento pře- bývající počet byl vrácen do pluků uherských. Posl.

Komjathy navrhl, aby se dnes nekonala schůse, aby mohly býtl předložené výkazy prostudovány. Ná- vrh ten příjat nebyl. Výbor usnesl se v rokování dnes pokračovatl. Chorvatský sněm pokračoval včera v debattě indemnitní. Bán hr. Khuen-Hederváry prohlásil při tom, že vláda předloží rozpočet až te- prve po rozhodnutí finančního výboru. Řečník přál by si, aby události říjnové v jiné formě byly zem- skému sněmu předneseny. O událostech hmotných se nebude šířiti. Prohlašuje jen, že přejímá plnou zod- povědost za jednání městské rady. Kdyby prý byla policie s veškerou přísností tenkráte zakročila, byll by ještě podnes poranění. Pokud se týče odškodnění, jsou súčastněné strany na tom svorny, že odškodné se zaplatiti musí. Pokud se týče otázky formy, bylo povinností vlády, užiti v tomto vyjímečném případě účelných opatření. Řečník bere plnou zodpovědnost za nařízení ze dne 27. října, neboť za ním stojí lid. (Hlučný souhlas v pravo.) Promlouvaje o otázce srb- ské prohlásil, že narážka na zásadu »Divide et im- pera« jest nesprávnou. Programem řečníka bylo vždy platné zákony, zvláště články o rovnoprávnosti zr. 1860 hájiti. Na konec žádal za indemnitu jako důkaz důvěry. Pravice provázela tato bánova slova bouřll- vým souhlasem.

Uznávám plnou měrou zásluhu všech učitelů slepců. Odchovati a vyučiti slepce, aby v nynějším zápase o exlstenci mohl vezdejší chleb si vydobývatl, ani« by musil kdes na cestě mimojdoucí žebrotou ob- těžovatl, k tomu patří mnoho umění a též mnoho lásky, avšak naučiti je též svůj osud trpělivě snášeti, to dovede jen učitel a ošetřovatel proniknutý svatou vírou, a k tomu, dle mého náhledu nejlíp se hodí milosrdná sestra, jež v ohledu tom jsou mistryněmi takměř nodostižitelnýml. Do jednoho ústavu nevido- mých pod vedením milosrdných sester ve Francii při- vedli před několika lety osmileté děvče, jež přišlo na svět nejen slepé, ale i hluché, přivedli je tam ve stavu podobném zvířecímu. Kousalo, drápalo, koho jen uchvátiti mohlo. Co s ním? — Vlastní rodině bylo hrozným břemenem, a v ústavě nevěděli sl s ním co počítl. A tu jedna sestra odhodlala se, ujmouti se ubo- hého netvora Nevýslovnou trpělivostí snažila se pře- devším ošklivé jeho nezpůsoby zjemnítl a důvěru jeho získati. A po několika letech podařil se jí zázrak, učiniti z dívky člověka. Vyučovacím prostředkem jedíným byl hmaí, částečně též čich a chuť. Hmatem učila dívku ústa zavírati a ctvírati, hlásky pronášeti, spojovati ke slovům a konečně i ke mluvení a ke psaní. I slabé pojmy o Bohu mu vpravila a modlitl je naučila. Dívka ta, nyní dospělá, je dnes divem výchovy milosrdných sester, kteréž zajisté tím vydobyly si uznání každého, kdož o jejich působení kdy co zaslechl.

Francouzská sněmovna zamítla ve své vče- rejší schůzi nejprve 297 proti 228 hlasům návrhi, aby vláda podala předlohu ohledně monopolisování raffi- novaného cukru státem, načež přešla k projednávání bruselské konvence. Finanční ministr Rouvier do- poručoval ji ku schválení, ale vyslovil svou pochyb- nost, budou-li jí potlačeny kartaly v Německu a Ra- kousku. Cakerní průmysl má prý v těchto zemích lepší existenční podmínky. Z ostatních řečníků při- mlouval se za schválení konvence zvláště poslaneo Cailloux, jenž prohlásil ji za zjev pozoruhodný, protože se jí zavádí akce proti kartelům s trustya přemrštěným protekcionářstvím a protože slouží sblí- žení národů. Sněmovna skutsčně pak schválila bru- selskou předlohu, načež po přijetí návrhů na udělení amnestle pro stávkové přestupky žádal předseda minl- sterstva Combes sněmovnu, aby dnes své zasedání skončila za tím účelem, aby senátoři, kteří se musejí podrobiti příští měsíc nové volbě, mohli se odebratl do svých volebních okresů. Baudry d'A s son pravil, že volba se koná až 4. ledna a že staří no- siči mrtvol v senátě mají dosti času, na volbu tu s připravitl. Byl za tento výrok volán k pořádku. Sně- movna usnesla se vyříditi zítra dopoledne prozatímní rozpočet a odpoledne Interpellaci ohledně aféry Hum- bertovy. Schůze byla na to skončena.

V ministerské francouzské radě, kteráž konána byla včera, podepsal president Loubet osnovu zákona, kterou Francle odpouští vládě krétské zaplacení 166 461 fr., jež byly vydány r. 1898 za potraviny, rozdelené mezl strádájící Kréťany. Anglle, Rusko a Isalie vzdaly se rovněž svých požadavků v té příčině. Předseda mínisterstva Combes sdělil, že zastavil plat arcibiskupoví besan- gonskému a biskupům orleanskémua seezskému po usnesení státní rady, že podplso- vání petlcí na prospěch kongregací je nepřístojností.

Jest pravděpodobno, že bude v nejbližší době tohoto opatření užito ještě proti jinému biskupovl. Blskupům montpellierskému, autunskému, valenckému a vlvler- skému byly nž dříve platy zastaveny. Žlepšení poměru dělnictva na Rusl. V Petrohradě konána byla dne 23. m. m. se svole- ním úřadů v lidovém hostinci průpravní schůze děl- níků, ve kteréž rokováno o zlepšení poměrů dělnictva vývojem jeho stavovské samostatnosti a vzájemné pod- pory. Na základě písemného podání městskému hejt- manství, jež velmi blahovolně bylo vyřízeno, konalo se pak dne 30. listopadu první úředně povolené shro- máždění dělnictva. Včera přijal ministr vnitra Plehve deputaci dělníků, kteráž mu přišla poděkovat za po- volení veřejných schůzí dělnlctva. Ministr odpověděl, že jest ochoten na těchto schůzích projevené snahy dělníctva podporovatl. Nový řecký kabinet, v jehož čelo bude po- staven Dely annis, má nejlepší naději, že dostojí svému poslání. Posl Ralli zamítl arciť jeho vybíd- nutí, aby vstoupil do ministerstva, tvrdě, že si chce zachovatl úplnou volnost jednání, prohlásil však, ž bude Delyannisovo ministerstvo podporovatl. Také Deligeorgis prohlásil, že bude Delyannisa pod- porovat. Delyannis nepředložil dosud králi žádné ministerské listiny. Mluví se také o koalici Theotokls- Zalmisově. Sněmovna poslanců sejde se dne 22. pro- since. Časoplsy, vyjma orgány strany Theotoklsovy, soudí o povolání ministerstva Delyannisova př znivě. Anglická horní sněmovna schválila dnes po dvoudenním rokování 147 hlasy proti 37 o snovu vyučovací. Roseberry potíral prudce návrhy vládní, zvláště ustanovení o školách, vydržovaných dobrovolnými příspěvky a pravil, že vláda učinila místo zákona národního, zákon, jehož následky budou prý velice neblahé.

Listy z Krajiny. V Lublani, v prosinci 1902. (P. dop. »K. L.«) + Náš kníže-blskup posvětil více nových domků dělnického spolku. Úřední »Lalb. Zig «, která otevírá své sloupce oznámením protestantské bohoslušby, o tomto aktu nevěděla. Tomu se nedivíme, nebot naše vláda se o prospěšnou soclální práci skoro pra- nic nestará. Teprve když byla upozorněna na tuto netečnost, přinesla přeukrutně »dlouhou« zprávu, která je při své krátkosti ještě k tomu nepravdivou. Dle této zprávy zbudováno v 6 letech 46 domků. Spolek působí teprvé pátý rok a zbudoval 96 domků. »Slov. Narod« pod redakcí immunitního dra. Tavčara nemůže klídně spáti. Jeho nervy znepokojují starosti o blskupské dělníky v lesech na panství Gornji Grad. Že prý je biskup nepojistíl. Blskup je pojistil a ještě k tomu podporuje ze svého ony děl- níky, které není povinen pojlstitl. Tam by mohl jíti do školy lublaňský magistrát 1 s Tavčarem, aby se naučili, jak se vlastně má hospodařiti a s pracovními silami dělati. Dr. Tavčar měl úředníka Kvasa a z tohoto nechtěl platiti příspěvek nemocenské pokladně za celých 13 měsíců; místo toho chtěl nemocenské výdaje uvallti na obec a ze platil teprve potom, když

příšla exakuce. A to je ještě k tomu poslanec. Tav- čar ať se raději zastane lublaňských řemeslníků. Tak na př. vyrábí Tratnik svítilny pro elektrické světlo. Ale kupec Kolman dostal dovolení prodávati cizí vý- robky, a Tratnikovl bylo magistrátem další vyrábění zapovězeno. Ano, jeho svítilny se všude odstraňují. To je přece starost lublaňského magistrátu o poplatníky. Jen tak dále, uvldíme, jak dlouho budou páni ještě panovatl. I mezi učitely, kteří byli dosud na straně libe- rální »Zveze« se šíří hnutí proti této, ohledně protl některým učitelským »předákům«. Tito, jako na př. Dimnik, Jelenec atd. při svém vůdcovství pracují všude pro sebe. To se ale již začíná nelíbitl, a tak vidíme tuto stranu v rozkladu. »Zveza« měla již 2000 člonů, nyní »Uč. Tovariš« naříká, že jest jich jen 1400 a i mezi těmi je jich mnoho, kteří příspěvků neodvádí? Kolik by asi zůstalo platících, kdyby se neplatící odečtli? V Kranju zemřel knihař Resch, s nímž se libe- rálové smluvili ohledně plátku »Gorenjec«. Tento časopísek mu trpčil život, a když ležel nemocen ve veliké bídě, tu jej liberálové nechali na holičkách a anl jej nenavštívili. Takto každou chvíll klerikálům připomínají křesťanskou lásku, ale sami ji pak zcela jinak praktikují. Dr. Tavčar začal ve svém »Slov. Narodu« pro- pagandu »Pryč od Říma!«. Praví: »Pravoslaví není o nic špatnější, nežll katolická, aneb jiná křesťanská víra. »Pryč od Říma!« je jediným prostředkem, aby- chom se vysvobodili z klerikálního otroctví. Co se stane s malým slovinským národem, pakli se bude žl- viti v Istrii odpadlictví, to ví každý; a to jsou potom vlastenci.

Z říšské radly.

Z Vídně, 6. prosince. (Tel.)

Panská sněmovna. (Schůze 29.) Místopředseda kníže Auersperg zahajuje schůti o 12. hod. 40 min. a tlumočí díky císaře a arci- kněžny Marle Terezle za blahopřání sněmovny k za- snoubení arcikněžny Alžběty Amalie. Místopředseda kníže Auersperg vzpomíná pak vřele zesnulých členů panské sněmovny hrab. Frant. Thuna-Hohensteina-Sardagny a hraběte Belcredíhoa praví o hrab. Beleredim: Povolán ještě v mladých le- tech na vlivná a důležitá místa, hrabě Beloredl stál v těžkých dobách jakožto státní mlnistr v čele vlády a jako taký vykonával rozhodující vliv na politlcké útvary naší vlasti. Prodchnut smýšlením nejšlechet- nějším a proniknut nejvřelejším a nejupřímnějším vla- stenectvím, hr. Beleredl osvědčil se vždy mužem ka- rakterním pevného přesvědčení, vynikajících právni- ckých vědomostí a nejoddanější horlivostí v konání své povinnosti. Vyznamenán svým císařským pánem řídkými znameníml zcela zvláštního císařského uznání a obklopen četnými důkazy vděčné a všeobecné úcty, hrabě Beleredl hluboce želen zavřel navždy své očl. Jménem panské sněmovny oznámilo před- sednictvo hned, jak obdrželo zprávu o úmrtí, ovdo- vělé hraběnce výraz nejvřelejší účasti pří těžké ztrátě. Pérové povstávají na znamení smutku. Zákon o ustanovení denního času pro podávání směnečných protestů přikazuje se v prvním čtení bez debatty právně-politické komisl.

Svob. pán Helfert odůvodňuje svůj návrh na vydání zákona k zabezpečení paláce Diocletianova ve Splitu, poukazuje k historickému a umělecko-historl- ckému významu této budovy a doporučuje sněmovně, aby přikázala návrh zvláštní komisi pro uměleckéa historlcké památky. Návrh schvaluje se bez debatty. Sněmovna schvaluje pak v druhém a třetím čtení po návrhu zpravodaje svob. pána Niebauera řadu zá- konů, mezi nimi zákon o prodejl zrušené věznice přl krajském soudu v Olomouci a zákon o poskytnutí podpor ze státních prostředků k zmírnění, pokud se týče odvrácení nouze. Na to jedná se o zákoně o terminovém obchodu, vyřízeném sněmovnou poslaneckou. Zpravodaj svob. pán Berger obírá se zejména změnou navrženou k článku 12. a ukazuje k nahodilé většlně, jíž změna byla schválena. Ti, kdož souhlasí s nazíráním panské sněmovny, jsou nemenší přátelé zemědělství než ti, kdož přimlouvají se za Schöpferův návrb. Rozcházejí se jen v tom, které lse zabránitl účinně terminovému obchodu. V tomto ohledu mohl by zákonitý zákaz vzbuditl obtíže a nejlstotu. Řečník přimlouvá se posléze za schválení čl. 12. ve znění panské sněmovny. Zpravodaj menšiny princ Ferdinand Lobkowicx navrhl schválení předlohy ve znění sněmovnou po- slanců přijatém a vykládá, proč menšina opravu již při první poradě neprovedla. Dále se hájí proti výtce, že změnil svůj nábled, dokazuje prospěšnost změny sněmovnou poslanců provedené a žádá, aby předloha