2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
25. října 1903. Císlo 291.
4
article
mezi kancelář a hostinec. Když mu bylo třicet
let, oženil se s mladou, půvabnou a vzdělanou
dívkou, ale způsob živola jeho se tím na dlouho
nezměnil, leda v tom, že se nyní stravoval doma,
večery trávil po krátkých několiku měsících v
hostinci zase pravidelně jako dříve.
V několika chvllích prožil takto Voyran
znovu celý skoro život a bylo mu teskno; ptal
se sám sebe, jak je možno, že on, kdysi nadšený
pro vše krásné a ušlechtilé, mohl takto žíti tín
životem, skoro animálním, stejným, den za
dnem, jak mohl přivyknouti (omu dennímu po-
bytu v hostinci, kartám, zbytečným tlachům
o politice. Malé město, úzké poměry? Ano, ale
ani zde není třeba zapadnouti, utonouti ve všed-
nosti a vzdáti se vší poesie a smyslu pro krásu
— mihla se mu hlavou jeho žena, s knihou
v ruce, tak mírná, milá a ta s uzarděním odklá-
dala, ba schovávala knihu před ním, bojíc se
jeho výsměchu. Proč ona neztratila smysl pro
krásu, vzdyt zila v týchž úzkých poměrech, b
ještě více, trávíe celý den jen ve své domác-
nosti.
Voyranovi bylo teskno, díval se kolem sebe
do nádhery té jarní noci a citil, že vina prázdnoly
a mělkosti jeho života spočívá v něm samém.
v jeho pohodlnosti a jakési nadutosti, ve kter
si namluvil, že co on koná a myslí, vše je dobre
a tím nedobrým že jsou vinny okolnosti a osud.
Voyran
5
article
Bylo mu chladno, vzchopil se a kráčel k do
movu. V jednom okně jeho příbytku bylo světlo.
jeho žena na něj čekala, bděla ještě — snad
v neklidu uvažovala, zdali se mu něco zlého ne-
přihodilo. Bylo mu jí líto a již bral domovn
klíč z kapsy, aby šel domů, ale v tom u soused
listovního zaštěkl pes a hned nt to otvíralo s
nějaké okno. Rychle, jako zloděj přitiskl se do
stínu a čekal, až vše utichne a pak se opatrně
zase odplížil od svého obydlí. Tloukly dvě ho
Voyran zašel na druhou stranu města, k n
draží; za chvíli jel mimo rychlik a on mimoděl
rozjímal, kolik as lidí šťastných a spokojenýeh
jest mezi těmi, kteří v klidu nočním projížděj
spicím městem. Byl velice unaven, ale bál se
usednouti, aby neusnul. Aby mu ušel čas, cht
počitati kroky, měřiti délku ulic, ale zmýlil se
po každé.
6
article
Noc zdála se mu nyní nekonečně dlouhou
Jaká to hloupá ješitnost ho odsoudila k tomuto
bloudění bez eíle, zatím co žena jeho doma
v neklidu o něj se chvěje... Jeho žena!.
A znovu vzpomínky na minulost oživly v něm;
vzpomínal na nejprvnější dobu svého manžel-
ství, na večery, které trávil doma . . . jeho žena
předčítala mu nebo hrála na piano, chodili spolu
na procházky, bavili se živě, ona měla mnoho
vnímavosti pro krásy přírodní, ráda vypravoval
a ráda poslouchala, svěřovala mu své tužby, sve
sny, své myšlénky, žila jen jemu .. . A jakou
dobrou, oddanou chotí mu byla! Byl-li zasmušen.
snažila se vždy ho rozveseliti a potěšiti, byl-li ne-
mocen, ošetřovala ho trpělivě. Co on navzájem
učinil pro ni? Vídal ji sotva při jídle a jiné roz-
mluvy, než všední, s ní vůbec nevedl, o její zá-
libě v četbě vtipkoval a o její duševní život ne-
staral se vůbec. Ona si nikdy nestěžovala, byla
stále klidna, ale uzavřenější vůči němu, od-
vykla považovati ho za své druhé já. Léta ply-
nula takto a Voyranovi dnes pojednou napadl
myšlénka, kterou si dosud nikdy nepředložil-
Byla šťastna? Rychle tu otázku od sebe odehnal.
citil, že by s odpovědí sotva mohl býti spokojen.
7
article
A znovu ocitl se u svého domu, v okně byl
dosud světlo; díval se do zahrady, kde skvěly
se jabloně, obalené květem a odkud voněly
fialky; nikdy nezdála se mu ta zahrada tal
pěkná, nikdy ten dům — jeho dům ! — tak
útulný. Vypadal jako hnízdečko, měkce vystlané.
teplé a pohodiné. Kolik ubožáků bez přístřešt
asi trpce mu ten klidný domov závidí a on —
jak málo si ho vážil! Ozvali se kohouti a s věže
bily tři hodiny. Voyran rychle odemkl a vešel.
Šel tiše, po špičkách, nechtěl za žádnou cenu
vzbuditi svou ženu, spí-li již — co by jí řekl,
až by se otázala, proč tak pozdě přichází? Ote-
vřel zticha dvéře ložnice; na nočním stolku
hořela jako obvykle, malá lampa, jeho žena dři-
mala klidně na svém loži, ani stopy nepokoje
nebylo na její tváři, naopak, zářil na ní tichý
úsměv, na pokrývce její ležela malá knížečka
— dle všeho verše — ona dlouho četla a nyí
sen kreslil ji as pokračování těch krásných vět
a slov a proto ten sladký úsměv ná jejích rtech..
Ji tu ubíhaly jistě hodiny klidně a mile v tom
útulném, čistém pokoji.
Voyran styděl se za své jednání, nyníi teprv
jasně pochopil, jak bylo zpozdilé, ješitné
marné. Jak se jen omluví? Pod tichým krokem
jeho zapraskala podlaha, jeho žena otevřela oči
a řekla mírně:
— Ty už přicházíš, Arnošte?
Arnošt
9
article
než hesla, nemající nijakého podkladu ve sku
tečných poměrech. Kdo chce působiti na lid, musí
především naučiti se znáti ho a kdo chce zvýšiti
úroveň vkusu davu, musí tento vkus znáti a hle
děti se mu přiblížiti a pak teprve poznenáhlu po-
stupovati dále. Uvedu malý příklad. Nakladatel p.
B. Kočí vydává „Obrazárnu pro českou školu
rodinu“, listy provedené v barvách za cenu co
nejmírnější, po 30 hal., určené tedy pro hromadný
odbyt. Dosud mám před sehou 28 listů a tu jsem
byl zvědav, v jakém poměru jednotlivé listy jdo
na odbyt. Na svůj dotaz dostal jsem odpověd
že největšímu odbytu těšily se listy následující
Václav Jansa „Malá strana a Hradčany r. 18001
Ferd. Engelmüller „Černé jezero na Šumavě“-
Joža Uprka „Slovácká idylka““ , Raffael Sarti „Sie
tinská Madonna“, Václav Brožík „Podobizna dra
Fr. L. Riegra“ a Guido Reni „Eihle člověk““
Ostatní čísla měla odbyt normální. Poněvadi
dlužno předpokládati, že školy odebírají jedno
tlivá čísla stejnoměrně, připadá toto plus na nej
šírší vrstvy lidu, právě jako barevná reproduk e
Brožíkova „Husa“, jež šla hromadně na odbyt.
Zde máte obrázek vkusu našeho lidu: určite
pohled na Prahu, krajina hodně romantická, genre
vyjadrující myšlénku prostou, snadno přístupnou,
podobizna populární osobnosti a náboženské
obrazy určitého druhu. Ale vše to musí hýřit
sytou, sálavou barvou i když je to znázornění
události historicky památné, jako Brožíkův
„Hus“. Takovéto obrazy naleznou vždycky hoj-
ného odbytu v nejširších kruzích lidu. Ostatní
čísla „Obrazárny“ zajisté nejsou méně cenná
ale nejsou tak blízka současnému vkusu širokých
vrstev lidu. Toť zřetelný pokyn pro každého
jemuž jde o skutečné povznesení vkusu meni
lidem a jenž má příležitost radit při výběru
obrazů, aby rada jeho neminula se kýženým
účinkem.
Jansa
Engelmüller
Uprka
Raffael Sarti
Sie
Madonna
Brožík
L Riegr
Ren
Brožíkův
Hus
Hradčany
Šumava
Francie
Praha
Eihle člověk
10
article
Týž účel šířiti cenná umělecká díla mezil-
dem za cenu pokud možno nejlevnější, má velk
slosování jež pořádá totéž nakladatelství a kde
na každých 25.000 kuponů bude vylosováno 1041
premií v úhrnné krámské ceně 12.300 korun.
Losování účastní se každý, kdo za sníženou cenu
po jedné koruně objedná jeden z osmi obrazů-
Fr. Urban„,Madonna v liliích“, Guido Reni „Bo-
lestná Panna Maria“ a „Ejhle člověk““, Ant. Ch
tussi, dvě krajiny, V. Brožík „Jan Hus““ a v.
Jansa „Hradčany r. 1606“, vesměs dokonalé, ba-
revné reprodukce. Kolik obrazů kdo objedná
tolika kupony zúčastní se slosování, jež se vykoná,
jakmile dojde ustanovený počet 25.000 objed-
návek. Losy zasílají se na požádání zdarma.
Avšak slosování to má ještě jiný, velmi chva-
litebný účel. Po každém druhém slosování roz-
dáno bude 5000 českým školám zdarma po vl-
kém (73 X 105 cm.) nástěnném obrazu prove-
deném barevnou litografii a znázorňujícím výjev
z přírody, určeném k umělecké výchově a k ná-
zornému vyučování. První z těchto obrazů, jež
provádí mladý umělec p. Richard Landa, znázor-
ňující odlet ptactva na podzim, jest již hotov
bude zajisté ozdobou každé školní síně. Umě-
lec žije na venkově, mezi lidem, mezi rolemi
lesy a jeho obrazy z přírody, jeho líčení prací
pelních a řemeslných jsou věrny a pravdivy.
Každý měsíc bude znázorněn několika obrazy
znázorňujícími charakteristické práce toho měsíce
a látka k jednotlivým obrazům bude vzata z ji-
ného kraje. Takovéto obrazy k názornému vyučo-
vání, mnohem menší a ne tak dokonale provedené,
prodávají se v cizině po 5—6 markách, kdežto
nakladatelství B. Kočího stanovilo cenu obrazu n
4 koruny, representuje tedy dar 5000 těchto
obrazů českým školám slušnou sumu 20.000 K.
Urban
Madonna
Ren
Marius
V Brožík
Hus
Jansa
Landa
Francie
Hradčany
Uma
Bo
centimetr
11
article
Již tato myšlénka zasluhuje, aby každý, kdo chápe
její význam, zejmena naše učitelstvo, přičinil se
seč jest, o zdar tohoto uměleckého slosování, by
z něho vzešel prospěch co největší pro naše školy.
Při láci nabízených obrazů, jež opravňují ke slo-
sování, není nikterak nemožno, aby se záslužný
tento záměr uskutečnil.
Mimo to chystá nakladatelství B. Kočiho
dvě zajímavé umělecké publikace. První jes
»Starý židovský hřbitov v Praze«, s 22 obrazy
a jednou akvarelou Václava Jansy, s textem dra-
Luboše Jeřábka, jenž obsahovati bude čtyry o-
díly: elegie, legendy, dějiny a životopisy vyni
kajících mužů tam pohřbených. Starý židovský
hřbitov pražský doposud nikdy a nikde nebyl
ve zvláštním díle důkladně popsán, ačkoliv jest
jedním z nejzajímavějších míst světa a také ce-
lému vzdělanému světu znám.
Druhé dílo bude šest pohádek »O Hastn
manovi« od Boženy Schwaigrové, bobatě illustro
vané prof. Hanušem Schwaigrem. Oba manželé
spojili své umění a vytvořili dílo po stránce
umělecké nanejvýš zajímavé. Úpravě knihy vě-
nuje nakladatel všemožnou péči, aby ve všem
vyhověl přání umělcovu. Tištěna bude literami
zvlášť objednanými na ručním papíře, schválně
pro tuto knihu vyrobeném, jak si jej uměle
předepsal. Vazba rovněž bude dle návrhů prof
Schwaigra, zkrátka, učiněno bude vše, aby kniha
byla v každém ohledu dílem umělecky dokona-
tým a vynikla vkusem a nádherou nade všechny
dosavadní publikace tohoto druhu.
Jansa
Jeřábek
Schwaigr
profesor
Praha
O Hastn man
12
article
zbraně při procesí. Počet usmrcených při těchto vý
tržnostech páčí se, pokud dosud známo, na šest, ra-
něných na šedesát. Na osmdesát osob bylo zatčeno.
= Hrozba proti hrozbě. Pařížský jeden list při
náší zajímavou anekdotu o Villemessantovi, zakla-
dateli »Figara«. Jednoho dne dostavil se tento žur-
nalista, již tenkrát proslavený, do předsíně vyšetřu-
jícího soudce jakožto svědek v jakémsi procesu.
Musil čekat »celou věčnost«, pozbyl trpělivosti a jal
se projevovat svoji nevoli dost neomaleným způso-
bem. Hněvivé jeho projevy dolehly potom otevřeným
dveřmi ke sluchu soudcově, jenž rozhorleně vy-
skočil, vstrčil blavu mezi dvéře a zvolal: »Pán
zůstane tu tak dlouho, jak mi bude liho. Měl byste
přece vědět, pane žurnalisto, že jakožto vyšetřující
soudce mám neobmezenou moc. Kdyby mi zejtra
napadlo citovat sem prince Napoleona a on by méh
vyzvání neposlechl, měl bych právo, dát jej sem při-
vést dvěma četníky. Rozumíte, pane žurnalisto ?-
Villemessant, jenž zatím se byl opět uklidnil,
odpověděl chladně: »Zajisté, pane soudce, ale
kdybych byl na vašem místě, nedal bych
přece zatknout prince Napoleona (»Červený prine
Plon. Plon, vlastní bratránek Napoleona III., byl
tehdáž vskutku v poloviční nemilosti pro svoje ko-
ketování s republikány a atheisty a zejmena císa-
řovna nemohla jej ani cítit), jenž je senátorem, ge-
nerálem divise a guvernérem Alžírska — ne, to
bych neudělal!« — »Nerozuměl jste mi,« bránil s
soudce, »chtěl jsem toliko říci, že bych tak mohl uči-
nit, kdyby...« — »Ba že, ba že, vždyť věřím, ž
učiníte jen to, co považujele za nejlepší,« pokračoval
Villemessant
Figar
Napoleon
Napoleon III
Alžírsko
13
article
Villemessant klidně, »ale dát zatknout prince Napo-
leona tak sensačním způsobem, je přece věc velmi pováž-
livá...« — »Ale vždyť nemám ani v úmyslu, dát jej
zatknout...« — »A když se císař doví, že jste jeho
nejbližšího příbuzného chtěl dát sem dopraviti dvěma
četníky ...« — »Ale to ne ! to ne !« křičel soudce,
stále více se rozčiluje. — »Co mne se týče, musím
ovšem vykonati svoji žurnalistickou povinnost a po-
vědět zejíra číenářům »Figara«, co jste mi svěřil
napišu ihned článek pod záhlavím: »Nastávající
zatčení prince Napoleona.« — Nebylo to tehdáž na-
prosto možno, list by byl býval skonfiskován a další
vydávání jeho zastaveno, ale pánovitý soudce chvěl
se jak osyka, choval se teď k »panu žurnalistovi«s
vybranou zdvořilostí a když Viliemessant odcházel,
provázel jej s nesčíslnými poklonami až ke dveřím.
= Nový létací stroj. Z Londýna se oznamuje:
Mr. William Bendh, jenž od dvou měsíců zabývá
sestrojováním nového létacího stroje, hodlá v nej-
bližších dnech podníknouti vzlet od Křišťálovéh
paláce v Sydenhamu. Jeho létadlo jest směsí balo-
nového typu Santos Dumontova a » protinače oblaků«,
vymyšleného Julesem Vernem, jenž se měl zvedati d
vzduchu výbradně pomocí elektrických vějířů. Balon
sám má tvar torpeda a dovede prý létadlo povznésti
do výše 30 metrů. Nad touto výší bude stoupání
neb klesání způsobováno vějířem, uváděným v po-
hyb zvláštním motorem, jenž pohybuje mimo to
šroub, který létadlo pohání ku předu.
Villemessant
Figar
Napoleon
Viliemessant
Bendh
Santos Dumontův
Jules Verne
Napa
Londýn
Sydenham
Křišťálovéh palác
14
article
= Z oboru folografie. Anglický jeden sborník
přináší zprávu o některých pozoruhodných výkonech,
provedených v poslední době v oboru fotografie.
Fotografovati střelu, letící rychlostí 3000 stop za
vteřinu, podařilo se nejprve prof. Boysovi. Shledav,
že je nemožno docíliti obyčejnou komorou dosta-
lečně krátké exposice, dal si sestrojit rouru úpln
prostou světla a upravil v ní po straně velmi citli-
vou desku. V rouře byl umístěn elektrický přístroj.
jenž vydal jiskru, když střela přetrhla tenký olověný
drát. Pokus měl úspěch; získán obraz zcela zř-
telný, ačkoli deska byla exponována toliko desel-
milliontinu vteřiny. Jiskra byla pro prosté oko úplně
neviditelna — Fotografie hlubin mořských vzbuzuje
již pozornost mnohých znalců. Nejzdařilejších obrazů,
jež dosud byly získány, docílil Louis Bouton z pa-
řížské školy pro zoologii po četných pokusech. Šil-
ným elektrickým světlem dovedl získati obrazy ve
hloubce 140 stop. Poněvadž největší hloubka dosud
dosažená potápěči činí 200 stop, může jim podmoř-
ská fotografie při prácí na vrakách prokázat značné
služby. Avšak Bouton se domnívá, že záhy se mu
podaří, získat zřetelné fotografie z hloubky 300 stop.
— Rovněž pozoruhodné jsou fotografie, získané po-
mocí krabicových draků z oblak. Drak vypustí se
nejprve do výše, odkud se má fotogrsfovat, pak s
připevní při zemi a komora, připevněná po jedné
straně na šňůře, po druhé straně na druhém draku
vytáhne se ku prvnímu draku. Timto způsobem
získáno několik zajímavých obrazů a možná že bude
fotografie pomocí draků použito i v některé příšti
válce.
Boys
Jiskra
Bouton
Šil
15
article
= Pomník Napoleona III. v MEiláně. Z Milána
se oznamuje. Jezdecká socha Barzaghiova, klerou dali
Miláňané zřídit Napoleonu III. z vděčnosti za jeho
pomoc ve válce roku 1859 proti Rakousku, umístěna
byla po pádu císařství r. 1870 v uzavřeném dvoře
paláce senátu; kamenné a bronzové součástky uloženy
v nějakém zákoutí v „Castello slorzesco“. Již několi-
krále od té doby, co se poměry mezi Francií a Italií
zlepšily, navrhováno, aby pomník byl vzat ze své
skrýše a postaven na nějakém vhodném veřejném
místě. Smýšlení příznivého Francii následkem
cesty královy do Paříže použil teď známý architeki
Luca Beltrami, a navzhuje opětně, aby Lombardie
osvědčila svoji vděčnost konečným postavením po-
mníku Napoleona III. Také pomník Napoleona I., jenž
nyní stojí na nádvoří Brery, měl svého času podobný
osud. Toto mistrovské dílo Canovovo, jenž císaře zná-
zornil jakožto římského imperátora, bylo po pádu Na-
poleonově odklizeno do sklepů Brery. Teprve dekretem
rakouské vlády ze dne 3. března 1857 nařízeno znovu-
zřízení pomníku nákladem vlády. Chtěla si tím získ t
přízně Lombarďanů, ale již po dvou létech byl jejímu
panství nad Lombardií konec.
za metr. — Poslední
novinky!—Vyplacené
a již vyclené dodá se
Tomu. Bolatý výběr vzorků obratem
Napoleon III
Miláňan
Beltrami
Canovův
Milán
Rakousko
Francie
Paříž
Lombardie
Barzaghiov
Brera
Napoleon I
29
article
Redaktor: Dr. JHR. E. SHL HEN.
Redaktor: Dr. JHR. E. SHL HEN.
„Nová Česká Revue“ bude přinášeti
v každém čísle ukončené články o dáležitých
zjevech a věcech národohospodářs kých,
politických, finančních, sociálně po-
litických, populárně psaná pojednání z obonu
věd právních, lékařských, techni-
ckých, stati o literatuře a výtvarném
umění, o divadle a o hudbě, články
z oboru zeměpisu, přírodních věd.
studie o českém lidu, o českém životě
atd. atd.
„Nová Česká Rev ue“ vycházeti bude vždy
15. každého měsíce v sešitech a předplácí se i se
zásilkou na 1/2 leta K 6.—, na celý rok K 12.—
Jednotlivé sešity po K 1.20. - Do Německa a Srbsk
na 1/2 leta K 6.60, na celý rok K 13.20; do Ruska.
Bulharska, Anglie, Francie, Ameriky: na 1/2 leta K 7.—
na celý rok K 14.—
Prospekt aneb 1. číslo zasílá se k na-
hlédnutí.
oleslje a 1so olraka, hojnosc humoreek,
žertů a vtipů a též správné výroční trhy. Přiložen té
zdarma nástěnný kalendář a každý kupující má
právo na knihy v cenách snížených. Cena 50 kr. Na
skladě u všech prodavačů kalendářů, zvláště pak
2411
vydavatele A. Neuberta v Jilemnicl.
Jhr
E Shl
A Neubert
Německo
Srbsko
Rusko
Bulharsko
Anglie
Francie
Amerika
Jilemnicl
57
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Uměni pro lid-
„Hromadná bytost lidu má svoji potřebu zá-
bavy, potřebu rozptýlení, vytržení mysle. Možno
té potřeby užiti v ušlechtilém i surovém smyslu.
Hromadná bytost, je schrána živých hnutí, pudu
obého rodu. Možno rozpoutati jedny či druhé,
ušlechtilé či surové. Ale vždycky s podmínkou
prostředků, které jsou přístupny její chápa-
vosti. A prostředníkem popudu bývá uměnís
svojí otázkou vkusu. Lid má svůj široký vkus,
jehož branou možno mu dovážeti dojmy. Působi
mu zábavu, vytrhovat, povznášet jeho mysl, budi
v něm ušlechtilá hnutí. Jiným okem než svým
nevidí, jiným uchem neslyší. Anebo vidí jen
licho, křivě, docela obráceně!“
„A tu přichází individualism se sobectvím
svých hesel! Chtěl by „sloužiti“ lidu, chtčl b
těžiti z přízně panujícího despoty, ale nedovede
se vpraviti do jeho potřeb a proto vymýšlí hesla.
Výchova v kusul
„Proč vkusu? Není to převrácený svěi?
Či je vkus v umění účelem a ne pouhým
— prostředkem? Lid má svůj vkus, každá
třída má svůj, každá společnost, každá vrstva
konečně každý jedinec má svůj. Svůj vkus, t
jest, svůj způsob viděti a vnímati. Tím vkusem.
který jest, má umění podávati své dary, při-
nášeti své požehnání. Branou vkusu vstupuje
obsah umění do duše, aby sloužilo ž ivotu.
Život je — účel. Ne výchovou jeho vkusu, nýbrž
hleděním a pěstěním potřeb jeho života může
umělec se zamluviti hromadné bytosti lidu.“
Uvádím tento citát z feuilletonu z minulé ne-
děle, s nímž úplně souhlasím. Neboť není ni
škodlivějšího pro skutečnou práci pokrokovou,
Lido
58
article
= O výtržnostech v Bílban oznamnují z Madrid
následující podrobnosti. Jezovita Ortiz jest obviněn
že zavdal podnět ke krvavým výtržnostem. Duchovní
lento, když procesí poutníků přibylo před kapli P'anny-
Marie v Begoně, vstoupil na řečniště zřízené pod ši-
tým nebem a popuzoval v ohnivé řeči věříci proti
»liberální zběři.« Na konec tázal se jich: »Přísaháte.
že budete Panu Marii begoňskou hájit až do poslední
kapky krve? Jste ochotni, liberální zběři náležitě po
svítit?« Na tyto otázky poutníci hlučně přisvědčjli.
načež P. Ortiz vytáhl nabitý revolver a mával jím
ve vzduchu volaje: »Af žije Panna Maria begoňská!
Ortiz
Marie
P Ortiz
begoňská
Madrid
Begona
P ' anny
af žít panna
59
article
Ať žije náboženství! Ať žije neodvislá Biscaya ! Pryč
se vším, co je liberální!« — Než se dav doslal k
tomu, aby volání opakoval, povstal v nejbližším sou-
sedství řečnště jakýs muž, jenž mocným hlasem
zvolal: »Ať žije Španělsko! Ať žije republikal
Chvíti zůstal dav němý úžasem, ale pak probudila se
v něm zuřivost, všichní vrhli se na nešťastníka ho-
lemi, revolvery a zabijáky a okamžitě jej skolili. Zu-
stal ležet zdánlivě mrtev a zemřel teprve po několika
hodinách. V Begoně konána právě v tu dobu dělni-
cká schůze. Když se dělníci dověděli, že poutníci za-
bili republikána, napadli se všech stran procesí, čí-
tající as 15.000 lidí. Boj zuřil na celé cestě mezi
Begoňou a Bilbaem. Klerikálové byli na útok při-
praveni a ihned užili na svou ochranu zbraní. Civilní
gavernér Lopez Gonzalez, jemuž byla udělena důlka,
že nedovedl srážce zabránit, požádal za propuštěnou.
Bylo úřadně zjištěno, že ze zvonice chrámu sv. Mikuláše
v Bilbau, ze zahrady kláštera jezovitů v Deustu a
místností katolického klubu v Bilbau bylo stříleno
na dělníky. Zahradník jezovilů v Denstu, jenž bet
při srážce těžce zranil několik liberálních demon-
strantů, byl usmrcen jedním dělníkem. Klerikální po-
slanec Urquijo dán v obžalobu nejen pro svoje cho-
vání při procesí, nýbrž i pro několik urážlivých te-
legramů vládě. V Bilbau zatčeni tři kněži pro použití
Lopez Gonzalez
svatý . Mikuláš
Zahradník
Španělsko
Bilbao
Denst